MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ. 1.07/2.2.00/15.0204
z
H >
ÚSIAV -: BOTANIKY A     I il
--■   zoologie 1
Fylogeneze a diverzita obratlovců
XI Aves
evropský JÉDciální I fond v CR
m-
£_i-
w
mummšrvö školství,,    opwhímvm — . .
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Původ: bipední theropodní plazi s prodlouženou přední končetinou
a 3 prstou nohou
v
3prstá stopa theropoda i u Červeného Kostelce (HK) - 90. léta 20. st. Crocodylotarsi
Archosauria -| \~~ Pterosauria (t)
J r- Ornitischia (t)
Ďinosauria
Lip Sauropoda (t) T- Theropoda
Ceratosauridae (t) Carnosauridae (t)
1— i— Ornithomimisauridae
Maniraptora (t) —
Oviraptosauridae (t) Troodontidae (t) Dromaeosauridae (t)
— Maniraptora (t)
Avcs
Spojitost s dinosaury -T. H. Huxley (1868, 1870)
Maniraptora (t)
prodloužené přední končetiny, opeření, furcula, p. uncinati, erista sterni (apomorf ie ptáků!!!)
Vznik aktivního letu (ptáci) - prvotní stimul potrava ve vzduchu (hmyz):
1) Arboreální teorie (arboreal theory) - skoky z větve na větev, klouzavý
let ze stromů - aktivní let (Marsh, 1880)
2) Kurzoriální teorie (cursorial theory) - z rychlého běhu, lov kořisti addukcí předních opeřených končetin - většina maniraptorů bylí rychlí běžci - běh-skok-let (Williston, 1879)
Jeholská souvrství ze spodní křídy (Yixiang, Čína)
-M/croraptor (bromaeosauridae t) -opeření i na zadních končetinách (Cína), manévrování v běhu při pronásledování hmyzu, plachtění
Vzlet ze země až po úpravě krkavčí kosti (procoracoid) - zvednutí křídla nad horizontální úroveň Nelétaví ptáci - druhotně z létavých forem, ve více vývojových liniích
Microrapfor gui
Min. Calypte helenae - kalypta (kolibřík) kubánská, 1,5 g, 6 cm max. Struthio camellus- pštros dvouprstý, 100 kg, 2 m, Ďinornis (Moa), Aepyornis - 500 kg, 3 m, vejce 10 kg, Argentavis magnificens- rozpětí 6-8 m, albatros stěhovavý a kondor velký - 3,5 m
Charateristika:
• endotermní a homoiotermní
• Pokryv: tenká suchá kůže, ramf otéka a podotéka, jen kostrční žláza, peř
• opeření:  neoptile - jen na pterylae = pernice (+ apteriae = nažiny) teleoptile - pennae jen na pterylae, plumae i na apteriae
• pelichání = ecdysis + endysis, 1-3 x do roka
Peří- dutá vlákna (brk), bez praporu - Ornitischia!- Tianyulong confuciusi (Čína 2009) Na hřbetě i břichu, k vizuální signalizaci, ne k letu Peří typické stavby známo u 20 druhů maniraptorů!
690889
POKUSY SPERIM
Zkameněliny opeřených neptačích dinosaurů (tři vlevo) a raných ptáků (vpravo) z provincie Liao-ning na severovýchodě Číny jsou staré přibližně 125 milionů let, ukazují však různé přístupy k perům a letu. Jelikož tito živočichové žiii ve stejné době, je určení vývojových fází letu obtížné.
Sinosauropteryx Caudipteryx Microraptor Jeholornis
Barevné pruhy na Široká pera asi poháněla Opeřené nohy možná Tento raný pták byl
ocasních perech sloužily běžícího dinosaura větší působily jako nosná nejspíš zdatný letec,
jako maskování nebo ke rychlosti nebo sloužila jen plocha pro vztlak při Ocas měl jako kormidlo
komunikaci. jako ozdoba k imponování. klouzavém letu ze stromů. či nosnou plochu.
Kostra - pevnost - srůsty, lehkost - pneumatizace kostí
• heterocélní obratle, C (10-26,14-15), Th (3-10), notarium (Th), synsacrum (ll-23,Th, L, S, Ca + pánev), Ca (5-8), pygostyl
• žebra (3-9) = vertebrocostalia s processi uncinati + sternocostalia
1. cranium, 2. volné krční obratle, 3. humerus, 4. ulna, 5. radius, 6. scapula, 7. vertebrocostale, 8. processi uncinati, 9. femur, 10. synsacrum, 11. volné ocasní obratle, 12. pygostyl, 13. ulnare, 14. furcula, 15. carpometacarpus, 16.1.prst, 17. metacarpus III., 18.coracoid, 19. crista sterni, 20. sternum, 21. III. prst, 22. II. prst, 23. sternocostale, 24. fibula, 25. tibiotarsus, 26. tarsometatarsus, 27.1. prst nohy s metatarsem, 28-30. II-IV. prst nohy, 31. pubis (součást 10).
končetiny:
a) krídlo - scapula + procoracoid + furcula (srostlé claviculy); humerus - ulna + radius - radiale-C5 + ulnare-M5 - carpometacarpus (Cl-4, Ml,2,4) + M3 -prsty: 1. (2, prox.), 2. (2-3, dist.), 3. (1, dist.)
b) noha - synsacrum (ilium, ischium, os pubis + páter); femur - tibiotarsus (tibia + 2 prox. T) + fibula - tarsometatarsus = béhák (dist. T + M2-5) - prsty: 1. (Ml+2 čl.), 2. (3 čl.), 3. (4 ČI.), 4. (5 ČI.) , , ■
metacarpus III
Typy nohou'.
lebka - craniunr.
velká mozkovna a očnice; kinetická - kloub čelistní = articulare-quadratum-squamosum; kloub basipterygoidní = palatina - pterygoidy -praesphenoid; mizí švy, spojení v nepárovou choanu typy: palaeognathní (u běžců) a neognathní (u letových)
Svalstvo:
• létací svalovina (m. pectoralis, m. supracoracoidcus)
• sevření prstů: m. ambicus, m. f lexor perforans
Nervová soustava:
• rozvoj koncového mozku: striatum (instinkty), latcrální a dorzální pallium zde již všechna ncjvyšší ústředí (s výjimkou zraku - střední mozek)
• rozvoj mozečku - relativně nej větší ze všech obratlovců - koordinace pohybů při letu, zvrásnení kůry
Smysly:
• dominantní zrak (denní aktivita) a sluch
• bolest, tlak a teplota - tělíska Herbstova, Grandryho, Vater-Paciniova, Merkelovy buňky - na zobáku, v zobáku, na jazyku, u semenožravých i na patře
• chuť - nepatrně, v zadní části ústní dutiny chuťové pupeny
• čich - slabě, s výjimkou kiviů, kondorů a kachnovitých
• ucho: sluch - 40 Hz - 30 kHz, opt. 1-3 kHz (jako člověk)
a) vnitřní - prostorné statodynamické ústrojí, spiralizace lageny v hlemýžď (cochlea), papilla basiliaris se prodlužuje - Cortiho orgán
b) střední - vždy s columellou
c) zevní - krátký zvukovod a náznak boltců - val se vztyčenými peříčky (sovy)
• oko: velké, málo pohyblivé (složitější tvar), nepohyblivé (sovy), pohyblivé (tučňáci, pelikáni, kormoráni, rackové), 3 víčka - průhledná mžurka, větší víčko dolní (mrkání) s výjimkou sov a střízlíka; v bělimě 14 kostek tvořících sklerotikální prstenec; akomodace - 12-20 Ď, sovy jen 2-4 Ď, potápějícící se ptáci až 50 Ď; výrostek cévnatky do sklivce - pecten, zvyšuje ostrost vrháním stínu na oční pozadí, na sítnici až 1 mil. zrakových buněk / 1 mm2, u denních barevné vidění
endokrinní soustava: luteinizační h. (i svatební opeření samců), prolaktin (i hnízdní pud), Oxytocin (vypuzování vajec), tyroxin (i pelichání a tah)
Trávicí soustava:
zobák, bezzubé čelisti, patro a někdy i jazyk pokryty rohovinou, jazyk i lepkavý s háčky (datlovití), trubickovitý (kolibříci), slinné žlázy (u vodních redukovány, dobře vyvinuty u suchozemských zejména datlovitých a salangán; na konci jícnu vole (ingluvies) u semenožravých a rybožravých, zpětná peristaltika při krmení mláďat;
žlaznatý (proventriculus) - svalnatý žaludek (ventriculus, i tvorba vývržků) - postvenŤriculus dravců; tenké a tlusté střevo, na rozhraní párové slepé střevo, kloaka ze 3 částí (proctodeum, urodeum, koprodeum); velká játra
XI. Ave:
Dýchací soustava: trubicoví té plíce
hlasové ústrojí (syrinx): pěvce kačera
mesobronchus dorsibronchi
ventrobronchi parabronchi
Cévní soustava:
• relativně velké srdce
pštros:   6 % m 20 kPa (150 mm Hg)    120/min 40 °C
kolibřík: 24% m 67 615 41 °C
• úplná mezikomorová přepážka (oddělení krvé odkysličené (P) od okysličené (L)), jen pravý oblouk aorty
• chybí žilný splav, srdeční násadec, kardinální žíly
• na krku spojení mezi P a L jugulární žílou, časté anastamózy na periférii
Vylučovací soustava:
• trojlaločné metanefros v prohlubních synsacra, nefron s Henleovou kličkou, resorbce vody i v kloace
• ur i kotelní (kys. močová)
• zahušťování moči v kloace: tekutá moč z urodea do proctodea vystlaného resorbčním epitelem, zde zahuštění v bílou suspenzi pokrývající trus
• chybí močový měchýř (vyvinut jen u běžců)
Pohlavní soustava:
• úspornost, rozvoj jen v době hnízdění (období rozmnožování)
• malá nepatrná fazolovitá varlata pod předními laloky ledvin, až 360x zvětšení, chámovody se před vstupem do kloaky rozšiřují v semenné váčky (u pěvců vyklenují celou oblast kloaky)
• samice obvykle jen s levým vaječníkem a vejcovodem, u dravců a papoušků až 50 % samic s oběma funkčními vaječníky a vejcocody, u kiviů většina samic s oběma vaječníky
• části vejcovodu:
a) infundibulum (nálevka)
b) tubus - tvorba bílku
c) isthmus - tvorba papírové blány
d) uterus - tlustostěnná děloha, tvorba řídkého bílku, vápenné žlázky - tvorba skořápky
e) vagína - svalnatý oddíl, tvorba hlenu, vypuzování vajíček
• zásadně oviparní, péče o snůšku a vylíhlá mláďata
Ekologie:
• teplokrevnost + vysoká pohyblivost, intenzivní a rychlý metabolismus, limitujícím faktorem je dostatek energie - tzn. potravy
• odolnost vůči nízkým teplotám a vlhkosti vzduchu
• největŠí rozšíření v tropech, směrem k pólům ubývají, v polárních oblastech přesto nejrozŠířenějŠími obratlovci
• osídlují všechny suchozemské niky kromě podzemí (buřňáci v podzemních norách jen hnízdí, potravu shánějí mimo nory, i vodní ptáci nacházející potravu ve vodě hnízdí na souši (tučňáci)
• vejce kladou vždy na souši
• potrava - rozmanitá, mláďata krmena potravou živočišnou i u ptáků semenožravých; omnivorní, insektivorní, karnivorní, lichenivorní, piscivorní, herbivorní, granivorní, f ruktivorní, nektarivorní, palenivorní; potravní parazitismus (chaluhy)
• množství potravy (m sušiny/m těla): dravci 5-8%, pěvci až 40%
• hnízdění: stavba hnízda (lx, méně 2x i vícekrát ročně, náhr. hnízdění)
• fáze - klidová, akcelerační - teritoria (stimul - rostoucí fotoperioda, teplota, potrava), kulminaČní - kopulace, ovulace, až do osamostatnění mláďat
• snůška: 1-25 vajec, inkubace: 11 dní (12-18 malí pěvci) - 80 dní (tučňáci)
• taboni - snůŠku zahrabávají do sopečného poela nebo tlejícího materiálu
• hnízdní parazitismus - kukačky, vlhovci, kachny
Ekologie - postnatální vývoj: po vylíhnutí
• 1. nidifugní - mláďata opeřená, nekrmivá - samostatný příjem potravy, ochranné instinkty; větší vejce o větším poctu, delší zárodečný vývoj, hnízdění na zemi, rodiče vodí, zahřívají, chrání, po opuštění hnízda se již nevracejí; polokrmiví - mláďata v okolí hnízda, rodiče jim přinášejí potravu (rackové)
• 2. nidikolní - mláďata neschopná samostatného života, neopeřená nebo jen v prachovém peří, nebo jen zčásti opeřená, dobře vyvinuty TS, ale málo NS, smysly, pohybová soustava, nefunguje termoregulace - rodiče zahřívají a krmí; menší vejce o nižším počtu, kratší zárodečný vývoj, hnízdění na stromech, velká péče při stavbě hnízda, mláďata dlouho na hnízdě (pěvci 14-20 dní, tučňáci 150-180 dní, buřňáci až 250 dní)
• pohlavní zralost - ve 2. roce života (drobní pěvci, holubi ), ve stáří 2 let (husy, dravci, sovy), 4-8 let (velcí dravci, Čápi)
• migralita: stálí, přelétaví (100-500 km), tažní (směrované přelety 2x ročně), souměrnost doby tahu s letním slunovratem (skřivan - rorýs), tahové cesty: rekapitulace původních cest Šíření nebo ústupu; zpravidla hromadný tah (i více druhů společně), individuálně (kukačka, žluva), tah v noci (kachny, bahňáci), tah ve dne (vlaštovky, dravci), tah ve dne i v noci (skřivan, Špaček), denní trasa max 200-300 km, drobní letí do 300 m nad zemí, kachny do 500 m, dravci do 1 km (ale i přelet velehor - Himaláje); invaze: nepravidelné, při nedostatku potravy
Etologie:
bohaté instinktivní projevy
převážně denní aktivita, vizuální a akustická signalizace a komunikace různé strategie získávání potravy - predátoři (dravci v. sovy), získávání semen (datlovití, křivka), larev hmyzu (Cactospiza pal lida - pomocí ostnů z kaktusů, datlovití - dlouhý vychlipitelný lepkavý jazyk s háčky - uprav, jazylkový aparát)
párování při hnízdění: páry netvoří, jen při kopulaci (jeřábek, jespáci), několikadenní páry (bahňáci, moudivláČek), páry na 1 hnízdní období (do osamostatnění mláďat, většina), celoživotní páry (husy, orli, jeřábi, chocholouŠ), polygynie -Štros, bažant, polyandrie - kukačka, bahňáci
nízdní teritoria: obsazují samci před hnízděním, hájí je nejdříve sami, pak i se samicí, značení akusticky (zpěvem), výhrůžné nebo imponující postoje a pohyby, i potravní teritoria (dravci), lek (samci se předvádějí ve společné aréně - ze švédštiny (leka = hra, soutěž) - bahňáci, tetřevi atd.
stavba hnízda (1 hnízdo na 1 sezónu, většina), používání starého hnízda (dravci): staví oba (ledňáček, datlovití, straka), on materiál, ona staví (holub, havranovití), jen ona (pěnkavovití, sýkorovití, kolibříci), ona materiál, on staví (fregatky), jen on (ťunýci, snovači), nestaví vůbec (sovy, lelci, alky, kukačka) inkubace snuŠky: jen ona (u polygynních a páry netvořících nebo páry jen do snůŠky), jen on (u monogamních, polyandrických i polygynních), oba (většina, předávací ceremoniál) - doba sezení (drobní až 2 hod., bahňáci až 24 hodin, supi až 5 dnů, tučňáci až 28 dnů)
imprinting (vtiskávdní) - akustické ve vejci (kachny), vizuální (husy); hlasy: vábení, varování, uvedomovací hlas (kvokání slepice), svolávací hlas, uvedomovací hlas a hlas opuštěnosti mláďat; zpěv (afinní pro F, difugní pro M) orientace v prostoru (při tahu): směrový a navigační smysl, optická orientace (slunce, hvězdy, liniové krajinné prvky), magnetické siločáry (rackové)
System
- Archaeopteryx(t)
- Jebo/ornis (f)
- Confusiusornis(t)
- Enantiornithes (t)
- Odontognathac - Hesperornis (t)
- Ambiortus (t)
- Carinatac - Ichthyornis (t)
— Palaeognathae (Eoaves, běžci)
L Neognathae (létaví)
svrchní jura (Solnhofen): Archaeopteryx(1860) spodní křída:
Čína: Jeho lor ni s, Confusiusornis, 5i norm's
Enantiornithes - Španělsko (Iberomesornis, Concornis, Eoaluavis), Ambiortus - Mongolsko, před 120 mil. lety, Mortimer (2004) svrchní křída: Rahonavis (Madagaskar) - prapták?, slepá větev USA (1870-) - Hesperornis, Ichthyornis, Argentina - Patagopteryx
O O
o
~3
Druhohorní „praptáci" (Saururae)
svrchní jura (Bavorsko): Archaeopteryx litographica
Německo, Solnhofen (1855/1970, 1860,1861, 1877, 1955) - před 140 mil. lety, kombinace „plážích" a „ptačích" znaků
matiicirpalo II
iii<n[.ir: n r |>nI)
ni'l.i. .n |,.,|,. |V
•-radlu*
— ulm llluni
Plesiomorf ie: tekodontní zuby, amf icélní obratle, malé sternum, žebra bez p. unci nati, zápěstí a zanártí nesrostlé, 3 volné prsty s drápy, ocas
Apomorf ie: ptačí pera, křídla, furcula, red. fibula, tibiotarsus, 4 prsty s palcem dozadu,Částečná pneumatizace - již u Maniraptorů
spodní křída (Čína, Španělsko):
Jeholornis (Cína) - prechodový c lánek od maniraptorů k ptákům? Confuciusornis sanctus - pred 120 mil. lety, Sinornis (Čína, jeholské vrstvy)
Enantiornithes
Iberomesornis (Španělsko), pygostyl Enanfiornis, Concornis, Eoalulavis -Španělsko
velikost vrabce až jestřába, prodloužení ulny, sternum, kompetiční tlak na pterosaury
Ďruhohorní praví ptáci (Ornithurae):
svrchní křída (S-Amerika): Hesperornis, Ichthyornis
Prokazatelně endotermní, crista Sterni, ocas ptačího typu
HeSperomiS - ozubené čelisti, nelátal
Tretihorní ptáci (Palaeognathae):
/lepyorn/s(3m) býložravci, od paleogénu, Madagaskar, vyhubeni člověkem
Dinornis (Moa)
býložravci, od neogénu, Nový
Zéland, vyhubeni člověkem
b iatry ma giganfea
Tretihorní ptáci (Neognathae):       spodní eocén, Neoaves
eocen
péče o potomstvo - přežití dinosaurů
nelétaví (sekundárně):
ĎiaŤrytna - 2 m, dravec ?
TiŤanus - 3 m létaví:
ArgentaviS magnificens - největší letec, rozpětí 6 - 8 m, 80 kg
Tret i horní ptáci (Neognathae):
Druhotně nelétaví    Raphus cucullatus- dronte mauricijský
(Didus ineptus- blboun nejapný)
od neogénu, vyhuben v 17. století
Systém Avcs
Eoaves 14/57 - Palaeoqnathae - RATITAE (běžci)
Struthionidae
t
Rheidae Casuariidae
■
Aepyornithidae (t) Dinornithidae (t)
L- Apterygidae
-t-fi> -3
CO
—h
O
-3
3
Cn -1--3
o -3
3
(A
Tinamif ormes - Tinamidae
Struthionidae - pštrosovití (1/1)
Velká křídla s letkami, i rýdovací pera, jen 2. a 3. prst - běh, bez crista sterni a bez claviculy, samec s penisem, péče o potomstvo samec i samice, Afrika
pštros dvouprstý
Rheidae - nanduovití (1/2)
Menší s křídly a letkami, ale bez rýdovacích per, 2., 3. a 4. prst, pneumatizace kostí zachována, samec s penisem, J-Amerika
nandu pampový
Casuariidae - kasuárovití (1/3) Ďromaiidae - emuovití (1/1)
Redukovaná křídla, bez letek a rýdovacích per, měkká dvojitá pera s velkým paostnem, Z., 3. a 4. prst, slabá pneumatizace, Austrálie, N. Guinea
kasuár přílbový
emu
australský
XI. Av<
Apterygidae - kiviovití (1/3)
Silně redukovaná křídla a letky, 1. prst s drápkem, obrysové peří stejné (srsťovité) bez paprsků, bez pneumatizace, bez crista sterni a claviculy, lopatka srůstá s procoracoidem, na noze 4 prsty s malým palcem, dobrý Čich, Špatný zrak, nozdry u Špičky zobáku, noční aktivita, Nový Zéland
Tinamidae - tinamovití (9/47)
Krátká křídla, špatný let, pneumatizace kostí, crista sterni, ale bez processi uncinati, redukovaná rýdo-vací pera, u krycích per se paprsky spodních řad na konci spojují, stř. a J Amerika
kivi jižní
tinama chocholatá
Neornithes (moderní ptáci)
Palaeognathae 14/57 (běžci)
— Neognathae -2043/9918 (létaví)
Galloanseres 103/371
Neoaves
Systém Neoaves dosud nejednotný, sporná příbuznost a pochybnosti o monofylii některých skupin.
Systém založený na hybridizaci DNA (Sibley A Monroe 1990, Yale) se neujal
dJ
CC
■Palaeognathae
■Galloanseres
■Neoaves
Molekulární znaky
Struthioniformes (běžci) Tinamiform.es (tinamy) Galliformes (hrabaví) Anseriformes (vrubozobí) Cuculiformes (kukačky) Columbiformes (měkkozobí) Steatornithidae (gvačarovití) Trogonidae (trogonovití) Caprimulgidae (lelkoviti) Psiťtaciformes (papoušci) Coraciiformes (srostloprstí) Apodiformes (svišťouni) Piciformes (šplhavci) Passeriformes (pěvci) Podicipedidae (potápkovití) Phoenicopteridae (pl amen ákovití) Spheniscidae (tučňákovití) Procellariiformes (trubkonosí) Phalacro cor acid ae (ko rm o rán ovití) „Falconiformes" („dravci") + Strigiformes (sovy) + další polyfyletické skupiny...
Polyfyletické skupiny: Pelecaniformes, Falconiformes, Gruiformes, Charadriiformes, Ciconiiformes (J nás cca 400 druhů, z toho asi polovina hnízd
B
. Other Theropoda
90
91
11
13
100
50
99
100
52
18
Tinamiformes Apterygiformes Dinornithiformes Casuariiformes Struthioníformes Aepyomithiformes • Anseriformes . Galliformes
<50
99
18
100 "43
84
~8~
Gaviirormes
Podicipediformes
Sphenisciformes
Procellarnformes
Balaenicipitiformes
Pelecaniformes
Ardeiformes
Ciconiiformes
72
<50
10
<50
<50
72
58
100
61
33
<50
Morfologické znaky Livezey B.C., Zusi R.L., 2007
Gruiformes
Turmciformes
Ralliformes
Charadríiformes
Strigiformes
Falcomformes
Opisthocomiformes
Cuculiformes
Psittaciformes
Columbiformes
75
59
11
78
74
G
97
13
. Capnmulgiformes . Apodiformes . Coliiformes
- Trogoniformes ■ Coraciiformes
- Piciformes
. Passeriformes
Zoological Journal ofthsLamsaji Society >        14.9, 1-95. With 13 figurea
Higher-order phylogeny of modern birds (Theropoda, Aves: Neornithes) based on comparative anatomy, II. Analysis and discussion
BRADLEY C. LTVEZEY1* and RICHARD L. ZUSI2
section of Birds, Carnegie Museum of Natural History, 4400 Forbes Avenue, Pittsburgh, PA 15213-4080, USA
^Division of Birds, National Museum of Natural History, Washington, DC 20013-7012, USA Received April 2006; accepted for publication September 2006
(Salliformes - hrabaví (58/214) hrabavá noha se silnými tupými drápy
Megapodid(   - tabonovití (6/19) - bez pece o potomstvo, zahrabávání snůsky
koroptev polní        křepelka polní Jffl^ orebice horská
Phasianidae - bažantovití (+ tetře-vovití, krocar\ov\ť\ ...) (45/177) Numididae - perlickovití (4/6) Craddae - hokovití (11/50)
perlička kropenatá
Taboni a ho kove Craciformes (?)
Anseriformes - vrubozobí (45/160) Anhimidae - kamišovití (2/3)
bez plovacích blan, podobní kurům, na křídle rohovitá ostruha, nemají penis, herbivorní, bažiny a stojaté vody J Ameriky
Anatidae - kachnovití (43/157) zploštělý zobák s rohovitými lamelami po stranách a nehtem na Špici, plovací noha, nejdelŠí 3. prst, syrinx s rezonátorem, samci s velkým penisem 1) Cygninae - labutě labuť velká- Cygnus obr
kamiŠ chocholatý - Anhima cornuta
labuť Černá
Čaja obojková- Chauna forquafa
Anatidae - kachnovití (43/157)
1) Cygninae - labutě
2) Anatinae - a) Anserini - husy
husa velká - Anser anser
husa maid husa běloceld
berneska velká
- Bran ta canadensis
berneska bělo lící
2) Anatinae - b) Anatini - kachny (plovavé a potápivé ) husice liŠČí
zrzohldvka rudozobd     polák velký - Ayfhya ferina
2) Anatinae - b) Anatini - kachny kajka mořská
morcák bílý
morcák velký - Mergus merganser
Falconif ormes" - „dravci" (83/304) 1+2+4+5
Hákovitě zahnutý zobák s ozobím (voskovka), spár s dlouhými zahnutými ostrými drápy, svalnatý jazyk, vole, kostře ní žláza, zoofágie - predace, nidikolní mláďata
r* Accipitridae (krahujcoviti) (včetně oři ovce] __T ^- Falconidae (sokolovití) .    ^        Strigiformes (sovy) —    1 Sagittariidae (hadilovovití)
Cathartidae (kondorovi ti)
1) Cathartidae - kondorovití (5/7)
2) Sagittariidae - hadilovovití (1/1)
3) Strigiformes - sovy (26/205)
4) Accipitridae - krahujcoviti (65/234) včetně orlovce (1/1)
5) sokoli - Falconidae (11/62)
Cathartidae (kondorovitO - slabý horní zobák, dobrý čich - lichenivorie, tupé drápy, široká křídla - statické plachtění, Amerika
kondor královský - Sarcoramphuspapa kondor andský - Vulturgryphus
SaqitŤariidae (hadilovovitO - dlouhé nohy, krátká křídla k lovu plazů, běh, Afrika
hadi lov písař - Sagittarius serpentarius_
Strigif ormes - sovy (26/205)
Příbuzní dravcům (nebo lelkům ?), noční predátoři, oč i ve frontální rovině, spáry s vratiprstem, měkké okraje obrysových per, orientace sluchem, mrkají horním víčkem, bez volete, dlouhá slepá střeva, tvorba vývržků, cizí hnízda nebo hnízdní
sova pálená - Tyto alba pustík obecný - Sfrix aluco
Striqidae - puštíkovití (24/189)
sýček obecný - Athene noctua sýc rousný
„Falconif ormes" - „dravci" Accipitridae (krahujcoviti) - bez zej ku A) supi
sup mrchožravý - Neophron percnopterus
sup bělohlavý - Gyps fulvus
sup hnědý
- Aegypius monachus
orlosup bradatý
- Gypaefus bar ba fus
C) ostatní
Pandioninae - orlovcovití
orlovec říční - Pandion haliaetus
Falconidae - sokolovití - zejk, úzká zašpičatělá křídla, lov nejčastěji ve vzduchu
dřemlík tundrový - Fa/co columbarius ostříž lesní - Fa/co subbuteo
Pelecanif ormes" - „veslonozí" (7/66) veslovací noha, hluboce rozeklaný zobák, hrdelní vak, trojdílný žaludek -piscivorní, různé lovecké strategie - pelikáni (8), Phalocrocoracidae -kormoránovití (39), terejové (9), f regatky (5), anhingy (2)
pelikán bílý
- Pelecanus onocrofalus
Phalocrocoracidae
kormorán velký - Phalacrocorax carbo
Proccllariiformcs - trubkonosí (24/110)
složená ramfotéka, trubicovitě protažené nozdry mořští, dynamické plachtění na dlouhých úzkých křídlech s převládající loketní Částí, plovací noha se zakrnělým palcem, 1 vejce, dlouhý vývoj, nidikolní
Procellariiformes Phalacrocoracidae
Ibatros stěhovavý - Ďiomedea exulans
albatros galapážský
Spheniscidae - tučňáci (6/17)
Nelétaví, veslovitá zploštělá krátká křídla s nepohyblivým loketním kloubem, kosti nejsou pneumatizovány, plovací noha s malým palcem a ostrými drápy na prstech, Šupinovitá obrysová pera, podkožní tuk, nohy extrémně vzadu -potápění (20 m, max. 80 m, 36 km/hod), piscivorní, pelichání najednou, J polokoule
tuČ ňák brýlatý
HZ
Spheniscidae
Procellariiformes Phalacrocoracidae
tučňák Humboldtův
tuČ ňák císařský
Phoenicopteridae - plameňáci (1/5) Dlouhý krk a nohy, krátký zahnutý zobák k filtraci potravy z vody - na Čelistech i na jazyku lamely, plovací noha bez palce, rud. penis, dlouhá slepá střeva, kolonie u slaných jezer a v mořských
HZ
Phoenicopteridae Spheniscidae
Procellariiformes Phalacrocoracidae
Podicipediformes - potápky (6/22)
lemovaná noha s plochými drápy na prstech, spirálovité paprsky, zkrácené rýdováky, plovoucí hnízda
Saviiformes - potáplice (1/5)
plovací noha s malým palcem, nejdelsí je 4. prst,
Podicipedidae
Phoenicopteridae ■Spheniscidae
Procellariiformes Phalacrocoracidae
potápka rohdc - Podiceps cristatus
potáplice severní - Gavia arctica
Cuculiformes - kukačky (30/138)
Cuculidae (kukačkovití)
zygodaktylní noha s vratiprstem, krátký běhák (sedací noha), dlouhá křídla, hnízdní parazit ismus
Opisthocomidae (hoacinovití, 1/1) Opisfhocomus hoazin
Řazeni i k hrabavým, turakovitým, krátko-křídlým nebo považováni za samostatný řád blízký hrabavým, měkkozobým, lelkům, sviŠťounům
■ d 1
■Palaeognathae
■G alio ans ere 5
p Struthioniformes (běžci)
1- Tinamiformes (tinamy)
J- Galliformes (hrabaví) Opisthocomi
Anseriformes (vrubozobi)
.Neoaves
L
Aktuálni fylogeneze ptáků
Opisthocomi
Cuculiformes (kukačky) Columbiformes (mekkozobí) Steatornithidae (gvačarovití) Trogonidae (trogonovití) Caprimulgidae (lelkoviti) Opisthocomi Psittaciform.es (papoušci) Coraciiformes (s rostlo prstí) Apodiformes (sviáťouni) Opisthocomi Piciformes [šplhavci) Passeriformes (pěvci) Podicipedidae (potápkoviti) Phoenicopteridae (plameň ako vi t í) Spheniscidae (tučňakovití) Procellariiformes (trubkonosí) Phalacro cor acid ae (k o rra o rán ovití) „Falconiformes" („dravci") +
MetavesÍStllOCOmÍ ^oazin^Strigifornies (so^
? + dal si polyfyletické skupiny...
XL A ves
Musophagiformes - turakové (6/23)
Afrika, les, peří zelené, červené (turacin), semeno- a plodožraví, často řazeni ke
Columbiformes - měkkozobí (40/308) Měkké ozobí, sedací nebo kráČivá noha, velké dvoudílné _ vole, malá slepá střeva - semenožraví, zašpičatělá křídla, chybí kostrČní žláza - drobivý prach, sání vody, při spánku zatahují hlavu, nidikolní mláďata
Columbidae - holubovití ^
holub hřivnác - Columbapalumbus
Cuculiformes Columbiformes
holub skalní - Columba livia
holub doupnak - Columba oenas
Columbidae - holubovití
hrdlička divoká - Sfepfopelia decaocfo hrdlička zahradní - Steptopelia turtur
Pteroclif ormes - stepokurové - (2/16)
Podobní kurům, s holubím zobákem a krátkýma nohama, příbuzní měkkozobým ?
stepokur krásný - Pterocles a/chata
Caprimulgidae - lelkovití (20/118 i s gvačary)
Noční, s měkkým opeřením, Široká hlava na krátkém krku, plochý hluboce rozeklaný zobák s vibrisami, krátké nohy s částečným vratiprstem, dlouhá křídla, bez volete, dlouhá lahvovitá slepá střeva, insectivorní - lov v letu, nestaví hnízda, hnízdění na zemi
lelek lesní - Caprimulgus europaeus
XI. /WSS!
Trogonidae - trogonovití (6/39) - str. a J Am, JV Asie, Afrika
Psittaciformes - papoušci (80/353)
Velký zobák, horní hákovitě zahnutý, kloubně spojený s mozkovnou, zygodaktylní noha, Šplhání s pomocí zobáku, velké vole, ale bez slepých střev, prudký let jen na krátké vzdálenosti, plodo- a semenožraví -přidržování potravy nohou (maso - kea Nestor), velký telencephalon, drobivý prach, zakrnělá kostře ní žláza
Psittaciformes
ara
Coraciiformcs - srostloprstí (416/218) syndaktylní noha, pestré zbarvení (+ Bucerotiformes - zoborožci, Upupiformes - dudci) Coraciidae (mandelíkovití), Alcedinidae (ledňdtČkovití), Meropidae (vlhovití)
Cor ac'\'\ formes - srostloprstí (46/218)
(+ Bucerotiformes - zoborožci, Upupiformes - dudci)
Coraciidae (mandelíkovití), Alcedinidae (ledňáckovití), Meropidae (vlhovití)
Příbuzní trogonum nebo srostloprstým?
Apodiformes - svišt'ouni Apodidae - rorýsovití (18/102)
Výborní letci, veslovací let s krátkým plachtěním, vysoký — crista sterni, mohutná létací svalovina, srpovitá křídla, dlouhé ruční letky, krátké ramenní, pamprodaktylní noha, insectivorní, lov v letu, hnízdí ve stromových dutinách, ve skalách a v jeskyních (salangany - echolokace, jedlá hnízda)
Trochiliidae - kolibříkovití (?/328)
Výborní letci, vířivý let, sedací noha, trubicovitý zobák, pestře zbarvení, dlouhý „ocas", nektarivorní, polenivorní a insektivorní, ornitof ilie
Piciformes - šplhavci (51/355) zygodaktylní noha, šplh s oporou rýdovacích per
Picidae (datlovití) datlík tříPrstý
© - lubomir lila
datel černý
strakapoud velký
Psittaciformes
Coraciiformes
Apodiformes
Piciformes
krutihlav obecný
Piciformes - šplhavci (51/355)
Indicatoridae (medozvěstkovití) Rhamphastidae (tukanovití)
Gruiformes - krátkokřídlí (59/203)
Rozmanitá skupina, spec. úprava karotid, opeření u kloaky, běhavá, lemovaná, brodivá noha, palec vysoko postavený nebo chybí, chybí vole, převážně v mokřadních biotopech, hnízdí na zemi, nidifugní mláďata
Rallidae - chřástalovití (33/134) Sruidae - jeřábovití (4/15) Otididae - dropovití (10/25)
Turniďdae - perepelovití (2/16), stepní, podobní křepelkám (V As, Af r, Aus)
Cariamidae - seriemovití (2/2, j Am)
Mesitornithidae - mesitovití (2/3, Madagaskar) aj.
Rallidae - chřostalovití (33/134)
Krátká zakulacená křídla, mokřadní biotopy, zboku stlačené tělo, mláďata s Červenými temeny, brodivá nebo lemovaná noha, omnivorní
slípka zelenonohá - Gallinula chloropus
Gruidae - jeŕábovití (4/15)
Dlouhý krk a nohy, dlouhá křídla, nesedají na stromy, tažní, komplikovaný tok
jeřáb popelavý - Grusgrus
i
I
w
jeřáb japonský
lek
jeřáb královský
Otididae - dropovití (10/25)
Stepní, rychlý běh, chybí palec, semenožraví, polygamní, nápadný tok
Cariamidae - Seriemovití (2/2, J Am)
seriema rudo zobá - Cariama er is fafa
Chunga burmeisferi
Mesitornidae - mesitovití (2/3, Madagaskar) i k hrabavým
Mesifornis unicolor- mešit hnědý Mesifornis variegafa- mešit běloprsý Monias benschi- monias Benschův
Charadriiformcs - dlouhokřídlí (76/348)
Vázáni většinou na vodní biotopy, malý palec, bez volete, s dlouhými slepými střevy, u nás hnízdí 18 druhů a protahuje 15. 1) bahňáci (50/220): brodivá noha, štíhlí s dlouhými křídly
ostnáci (6/8) - dlouhé tenké prsty tenkozobcovití (3/10) - dlouhý tenký zobák, dlouhé nohy
dytíkovití (1/9), ouhorlíkovití (5/17)
ostnák
tenko zobec opačný
pisila Čáponohá
1) bahňáci
kulíkovití (4/66) - krátký zobák
slukovití (22/87) - dlouhý zobák
2) rackové (16/105): plovací noha, dlouhá úzká křídla - dynamické plachtění, převládá ruční část křídla, chaluhovití (2/7), rackovití (6/51), rybákovití (7/44)
chaluha příživná rybák obecný
3) alky (10/23) - vřetenité tělo s nohama vzadu, krátká křídla - potápění, vysoký zobák, piscivorní, kolonie - „ptačí hory, bazary", jen 1 vejce na skalních římsách, na S-polokouli ekologicky zastupují tučňáky - alky, alkouni a papuchalci
.        alka velká (1844-t)
Brodiví - Ciconiiformes (40/115)
Dlouhý zobák, krk i nohy, noha brodivá, statické plachtění, chybí vole, trojdílný žaludek, sběr živočišné potravy z vody a mokřadů, rudimentární penis, hnízda na stromech (i kolonie) a v rákosinách
Ardeidae - volavkovití (18/63) Ciconiidae - čápovití (6/19) Threskiornithidae - ibisovití (14/33)
Ardeidae - volavkovití (18/63) Úzký klínovitý zobák - harpunování, v letu S-krk
volavka popelová - Ardea cinerea
bukácek malý- Ixobrychus minutus
volavka stříbřitá - Egreffagarzeffa
kvakoŠ noc ní - Nycticorax nycticorax I
bukaČ velký - Botaurus stellaris
Ciconiidae - čápovití (6/19)
Velcí s klínovitým zobákem, klapání zobákem, v letu natažený krk
Čáp bílý - Ciconia ciconia
Mm
Threskiornithidae - ibisovití (14/33)
Zobák tenký ohnutý nebo plochý na konci lžícovitě rozšírený, v letu natažený krk, lov bezobratlých v bahně nebo cezení planktónu
Passeriformes - pěvci (1161/5895) _
Malí až střední, převážně stromoví, chybí mořské druhy, krátký plochý vomer, 14C, 5 costae, stejný tvar spermií, rud. slepá střeva, mláďata extrémně nidikolní
Hackett et al. (2008): sesterský taxon k Psittaciformes (nDNA) Edwards S.V. A Harshman J. (2006):
-Acanthisittidae - pokřovníkovití (Nový Zéland) 3/4
Psittaciformes
Coraciiformes Apodiformes Piciformes
Passeriformes
Suboscines (1152) Oscmes (4500)
Xenicusgilgiventris- pokřovník alpínský
Tyrannides (New World Suboscines) South and Central America with a few species extending into N. America
52 species    Eurylaímides (Old World Suboseines)
] Africa, S & SE Asia, Australia, Madagascar, and one species in NW South America and Panama
Passeri tOscines}
Worldwide, but evidence supports
an origin in Australian region
AcanthiS ittides [NewZealand Wrens) New Zealand
Fig. L Summary of passerine bird distribution and basal relationships (from Barker et at, 2002. 004; Ericson et at, 2002),
SUBOSCINES (13-14 čeledí/1000) - tropy Moyle et al. 2006
Eurylaimides [Old World Suboscines and Broad-billed Sapayo:     - Loboši ^ TTrainitesfNew - Hrnčiříci, Mravcnčíkovci
Tyranni (tyrant flycatchers and relatives':! _ Tyranni (Křikaví)
Eurylaimidac - lobošovití (14)
Spojené Šlachy ohýbaČů 3 předních prstů, 1 pár zpěvných svalů, etiópska a orientální oblast
Tyrannidae - tyranovití (400)
Nezávislé prsty, 1-2 páry zpěvných svalů, tropy J Am
OSCINES - zocvni (859/4550)
Harshman J. (2007)
4-
Menuroidea
Passerida Corvoidea
Melanocharitidae (berrypeckers) - Sykorcikoviti (2/10) - N. Guinea Callaeatidae (New Zealand wattlebirds) - Lalocnikoviti (3/3) - N. Zeland Cnemophilinae (cnemophiline "birds c - Rajkoviti (17/44) - N.Guinea,Aus
Orthonychidae (locjrunners)   - Kosikoviti (2/4) - N.Guinea, Aus
Pomatostomidae ■■ ■■ ■      - n—■■ _ Timdiiovcoviti (1/5) - N. Guinea. Aus
5f-Kystrdckoviti (42/182)-Aus, N.G., Strizlikovcoviti Meliphagoidea ( (15) - JZ Pacifik, Pardalotoviti (1/4) - AUS
Ptilonorhynchidae (bowerbirds) - Lemcikoviti (8/20) - N.Guinea,Aus Climacteridae (Australian treecre - Lezcikoviti (2/7) - N.Guinea,Aus Menuridae (lyrebirds) - Lyrochvostoviti (1/2) - Aus
Atrichornrthidae (scrub-birds) - Krovdckovitl (1/2) - Aus
OSCINES - zpevní (859/4550) Menuridae - lyrochvostovití (2)
Nezávislé prsty, 2-3 páry zpěvných svalů, Austrálie
Menuridae Ptilonorhynchidae
Cnemophylinae (Paradisaeidae) Corvo idea Passer i da
Ostatní: Nezávislé prsty, 7-9 páru zpěvných svalů, 40 Čeledí
Ptilonorhynchidae - lemčíkovití, 20
h:
Menuridae Ptilonorhynchidae
Cnemophylinae (Paradisaeidae) Co r vo idea Passer i da
CoPVOidca - převážně Nový svět
Zluvovití - Oriolidae
Tuhýkovití - Laniidae - zej k
Havranovití - Corvidae
Passerida - starý svět
Passeroidea
Certhioidea
Muscicapoidea
Regulidae
Sylvioidea
Passerida
a) Sylvioidea: Sýkorovití - Paridae
— MoudivláČ kovití - Remizidae Skřivanovití - Alaudidae Panurus- sýkor i ce Mlynaříkovití - Aegithalidae Sýkořicovití - Timaliidae „Pěnicovití" - Sylviidae Vlaštovkovití - Hirundinidae
— b) Kralickovití - Requlidae
c) Muscicapoidea: Brkoslavovití - Bombycillidae?
~ Skorcovití - Cinclidae Drozdovití - Turdidae Lejskovití - Muscicapidae Spač kovití - Sturnidae
d) Certhioidea
Brhlíkovití - Sittidae —Zednic kovití - Tichodromatidae Soupálkovití - Certhiidae Střízlíkovití - Troglodytidae
e) Passeroidea: Vrabcovití - Passeridae Konipasovití - Motacillidae PěvuŠkovití - Prunellidae Pěnkavovití - Fringillidae Strnadovití - Emberizidae