Strunatci – Chordata Znaky: Pleziomorfní – původní, obecnější, primitivní, které s nimi sdílejí i jiné skupiny (bilaterální druhoústí) •3 zárodečné listy – endo, ekto a mezoderm, druhotná tělní dutina (coelom) •dvoustranná souměrnost, segmentace coelomu (potlačení v dospělosti) •prolomení druhotného ústního otvoru – na opačném konci těla •žaberní štěrbiny v hltanu (u vodních celý život, u suchozem. jen během zárodečného vývoje) • Apomorfní- odvozené, těmi se liší od ostatních živočišných kmenů (autapomorfie – diagnostické znaky) •vnitřní kostra, struna hřbetní (chorda dorsalis) •nervová soustava – trubice s centrálním kanálem (na hřbetní straně nad chordou), vchlípením neuroektodermu •endostyl v hltanu (štítná žláza), hypofýza frayer2_20090209_152201_001 3 frayer2_20090209_152248_001 •nejasnosti ve vztahu 3 skupin, Vertebrata, Cephalochordata a Urochordata •bazální skupinou Cephalochordata, a odvozenými skupinami Urochordata a sesterská skupina Vertebrata (klad Olfactores, Olfactoria, čichači) Cephalochordata - Bezlebeční •(= Acrania) – bez diferenciace hlavy a kostní tkáně •chorda (notochord) podél celé hřbetní strany těla •segmentace svaloviny (myomery) •endostyl, bez srdce, obžaberní prostor •Autapomorfie: •asymetrie těla u larev •úprava ústního otvoru - vířivý orgán, Hatschekova jamka •fotoreceptory v nervové trubici, nepárové čelní oko •specifická stavba chordy – se svalovými buňkami •vysoký počet žaberních štěrbin amphead •rypec (rostrum), nepárový ploutevní lem + ocasní ploutvička, metapleury, jednovrstevná pokožka •gonochoristé – mimotělní oplození •příbřežní pásmo moří teplého a mírného pásma (noční aktivita) •v písečných a štěrkových naplaveninách (břichem vzhůru) •živí se mikroorganismy, detritem, fytoplanktonem •dnes asi 50 druhů (Branchiostomidae) •kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) – evropské břehy •Asymmetron, Epigonichthys Image of: Branchiostoma lanceolatum ijbsv02p0030g01 amphioxis2 branchiostoma-lanceolatum_244 uwinnipeg-Lancelet a000-03 Epigonichthys lucayanus a000-02 Epigonichthys cultellus Branchiostoma lanceolatum • regresní vývoj (metamorfóza): pohyblivá larva (aktivita) pasívní dospělec (=přední část hlavy) • jednovrstevná pokožka, plášť z tunicinu • chorda jen v ocásku larev (uro-) • nervová trubice jen u larev, jinak jen cerebrální ganglion • otevřená cévní soustava, srdce se střídavou pulzací, hemovanadin, coelom u sumek a salp – perikardiální dutina • žaberní koš, obžaberní prostor (atrium), atrioporus • endostyl - příjem potravy filtrací • hermafrodité s nepárovými gonádami • složité rozmnožování, i metageneze, pučení (koloniální sumky) Urochordata (=Tunicata) - Pláštěnci frayer2_20090209_152248_001 Systém pláštěnců Tř. Ascidiacea – sumky (parafylie) sumka - přes 2000 druhů, plovoucí larvy, přisedlí dospělci - vakovité tělo, často kolonie (pučení) -trávící trubice do U, často pestře zbarvené - dříve děleny podle umístění gonád, dnes podle morfologie žaberního koše Pyura spinifera Clavelina sp. Pospolitky – Aplousobranchiata Clavelina lepadiformis Pospolitka svijonožcovitá (Clavelina lepadiformis) - koloniální, nemají společný plášť a kloaku, tělo na 2-3 části - gonády ve střevní kličce, ocas larev horizontální Clavelina caerulaea - pospolitka modrá Clavelina caerulea Sumka štíhlá (Ciona intestinalis) Pravé sumky - Phlebobranchiata phallusiamamillataeophiotrixfragilisgv4 Sumka hrbolatá (Phallusia mamillata) - solitérní i koloniální, tělo max. na 2 části, gonády blízko střeva - patří sem i skupina Octacnemida ascidia_virginea_og_ascidia_mentula Sumka obecná (Ascidia mentula) USAcionasavignyi1 Ciona savignyi ascidia_mentula Ascidia virginea a A. mentula Zřásenky – Stolidobranchiata - solitérní i koloniální (společný plášť a kloaka = synascidie), nečleněné tělo - gonády na boku žaberního vaku Sumka červená (Halocynthia papillosa) botrylluss_big Zřasenka středomořská (Botryllus schlosseri) Tř. Appendicularia - vršenky • = Copelata, Larvacea • 60 druhů , drobní pelagičtí, jen solitérní • neotenie (zůstává i ocas s chordou – horizontálně; kmitání) • plášť nekryje celé tělo, to je volně v průhledné schránce se síťkami (tu mění) • redukce endostylu, obžaberního prostoru Systém pláštěnců vr�enka Vršenka jednopohlavní (Oikopleura dioica) Image of: Appendicularia (pelagic tunicates) Appendicularia sp. Larvacean Tř. Thaliacea - salpy • 50 druhů, pelagičtí, soudečkovité tělo, i kolonie • larva jako u předešlých • metageneze, oozoid + blastozoidi – (strobilace) • pupenotvorný a hřbetní stvol • průhledný plášť nebo jen bezbuněčná kutikula • otvory na protilehlých koncích • svalové pásy (obroučkovité) – reaktivní pohyb • soustředění orgánů – tzv. jádro Systém pláštěnců a983.jpg Image of: Dolioletta gegenbauri obr.02 •Ohnivky (Pyrosomida) -kolonie (dutý válec), společná kloakální dutina -bez volné larvy, luminiscence (světélkující orgán) pyrosoma_atlanticum-gd1 Image of: Pyrosoma atlanticum Pyrosoma Pyrosoma_atlanticum Ohnivka atlantská (Pyrosoma atlanticum) Salpy - Salpa maxima Volně pohybliví, rodozměna (apomorfie salp), Larva metamorfuje na oozoid. Nepohlavně stvol – stolo prolifer, tvoří pupeny, jejich uchycení na opačném stolo dorsalis, = blastozoidi (menší než oozoid) Někteří pohlavně aktivní=gonozoidi (hermafroditi) - opět larva SALPY • Stolo dorsalis - blastozoidi Kruhosvalí (Cyclomyaria, Doliolida) - svaly – uzavřené obroučky, larvy, forozoidi 21_11Lg Doliolum mulleri Doliole Doliolum sp. Pásosvalí (Desmomyaria, Salpida) - svaly – otevřené obroučky + pásy, bez volné larvy Salpa thompsoni Salpa thompsoni Salpa maxima (pelagic tunicate). Salpa aspera Image of: Salpa fusiformis Salpa maxima Salpa nálevkovitá (Salpa fusiformis) 3 frayer2_20090209_152327_001 Kruhoústí - Cyclostomata? •chrupavčitá lebka bez čelistí, nepárový nosní otvor, složitý jazyk •měkké úhořovité tělo •bez párových končetin, bez dermální kostry •chorda zachována (u mihulí chrupavčité horní oblouky obratlů) •rohovité zoubky v ústech (odontoidy) •velum v ústním aparátu Sliznatky - Myxinoidea •úhořovité tělo bez šupin, do 1 m •4 páry „vousků“ (tentaculae) •ústa s rohovinovými zuby (odontoidy), dvoulaločný jazyk, redukce očí •po stranách těla vývody slizových žláz •mořští, hlubinní (cca 60 druhů) •masožravci, mrchožrouti fi0240_1l ris1 Sliznatka cizopasná (Myxine glutinosa) fishes_side_13 Eptatretus cirrhatus Mihule - Petromyzontida - válcovité tělo, ocasní a hřbetní ploutev -holá kůže bez šupin, žaberní štěrbiny - -ústní aparát dospělců – přísavný terč (rohovité zoubky) – často dravé - - výrazné oči, nepárová nozdra - larva minoha – ústa podkovovitého tvaru s filtračními řasinkami, oči pod kůží, zahrabávají se do písku - cca 44 druhů (3 čeledi) – bipolární rozšíření skenovat0012 Mihule - zástupci mihule mořská - Petromyzon marinus Foto/billede af Havlampret (Petromyzon marinus) Lampetra fluviatilis 2355 mihule říční - Lampetra fluviatilis lampreyOnFish Image:Petromyzon marinus.002 - Aquarium Finisterrae.JPG 00Pemar_u3 - dravé, anadromní (Petromyzon marinus - mihule mořská) - anadromní (Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská – SK) – dravý adult (Lampetra fluviatilis - mihule říční) Lampetra planeri - mihule potoční - 10-15 cm (minoha až 19 cm), tupě hrbolkaté zuby - světlejší, pstruhové pásmo potoků, neparazitický druh Eudontomyzon mariae - mihule ukrajinská - 12-22 cm, ostré zoubky okolo celého terče - celkově tmavší, horní úseky potoků a řek (Slovensko), u nás jen Račí potok ve Velkých Losinách Mihule – naši zástupci photo tNRM56780 mihule potoční | foto: Petr Műckstein Hlava dospělé mihule potoční (Lampetra planeri). Foto L. Hanel 5 5 00Lapla_u0 minoha dospělec • mih Čelistnatci - Gnathostomata •čelisti z prvního žaberního oblouku •endoskelet z kostní tkáně (původem z chrupavky) •2 páry končetin s pletenci •hřbetní a ocasní ploutev s kostěnými elementy •žebra img017 CHRUPAVČITÍ (Chondrostei) KOSTNATÍ (Teleostei) řád (ordo): • jeseteři (Acipenseriformes) • lososi (Salmoniformes) • štiky (Esociformes) • máloostní (Cypriniformes) • sumci (Siluriformes) • holobřiší (Anguilliformes) • hrdloploutví (Gadiformes) • volnoostní (Gasterosteiformes) • ostnoploutví (Perciformes) • ropušnice (Scorpaeniformes) Čelistnatci Osteognathostomata (Tř.): paprskoploutvé ryby – Actinopterygii (=Pisces, Osteichthyes) - původně ganoidní šupiny, tenké ploutevní paprsky, postranní čára - párové a nepárové ploutve img020 morforyby2 PLOUTVE - nepárové: hřbetní (dorsální;D) ocasní (kaudální; C) řitní (anální; A) - párové: prsní (pektorální; P) břišní (ventrální; V) PAPRSKY - rozvětvené - nerozvětvené (tvrdé, měkké) - s ostny (pichlavé, nepichlavé) Důležité znaky ryb ŠUPINY - počet na postranní čáře - počet na výšku od hřbetní ploutve - velikost morforyby ÚSTA - velká, malá - vousky (přítomnost a počet) - koncová, polospodní, spodní, horní Důležité znaky ryb TYPY ŠUPIN - kosmoidní (paryby, Sarcopterygii) - ganoidní (původní rybí, chrupavčití) - cykloidní, ktenoidní (kostnaté ryby) OZUBENÍ - pravé zuby na čelistech - na patrové kosti (candát) - po celém patře (štika) - na vomeru (lososovití) - požerákové zuby (kaprovití) VELIKOST OČÍ -chorda zachována, chrupavčitý endoskelet, prodloužený rypec, spodní ústa, redukované zuby, i kosti, heterocerkní ocasní ploutev, ganoidní šupiny na horním laloku ocasní ploutve Chrupavčití - Chondrostei Acipenser ruthenus čel. Acipenseridae - jeseterovití Acipenser ruthenus – jeseter malý - 60-70 cm, vousky po ústa, hodně bočních štítků (52-71), u nás jen dolní úsek Moravy a Dyje 114316 Sterlet Acipenser ruthenus ke�iga_MG_7944-1.jpg Ganoidní šupina 001jesetermaly jeseter malý (Acipenser ruthenus) jeseter malý (Acipenser ruthenus) rozšíření rozšíření jesetera malého Jeseter velký (Acipenser sturio) - až 3,5 m, mořský, povodí Labe Vyza velká (Huso huso) - až 10 m, 1,5 t, Černé moře Acipenser%20sturio jes