OBECNÁ MYKOLOGIE
(místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
Vymezení pojmů „houby“ a „mykologie“ • Historický výskyt a teorie o původu hub
• Stavba houbové buňky (cytoplazma, organely, jádro a bun. cyklus, bun. stěna)
• Výživa a obsahové látky hub • Vegetativní stélka hub (nemyceliální houby, hyfy, hyfové útvary,
pletivné útvary, stélka lišejníků, růst houbové stélky)
• Rozmnožování hub (vegetativní, nepohlavní, pohlavní) • Genetika hub
• Plodnice hub (sporokarpy, askokarpy, bazidiokarpy, anatomie plodnic, hymenofor, hymeniální
elementy) • Spory hub (typy a stavba, šíření a klíčení)
• Nomenklatura hub • Sběr, určování a konzervace hub
mykolog
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
PF_72_100_grey_tr ubz_cz_black_transparent

NOMENKLATURA HUB
Nomenklatura hub se řídí podle Mezinárodního kódu botanické nomenklatury
(originál aktuálního Vídeňského kódu /2005/ je k dispozici na adrese
http://www.bgbm.org/iapt/nomenclature/code/default.htm;
slovenský překlad staršího Saintlouiského kódu /1999/ na adrese http://sbs.sav.sk/SBS1/newkod/).
V tomto textu jsou zmíněny články, které obsahují body upravující problematiku nomenklatury hub
nebo ve kterých se nomenklatorická pravidla pro houby liší od pravidel pro rostliny.
(Nemusí jít vždy o doslovné a úplné překlady příslušných článků, v některých případech jsou
vynechány části textu nevztahující se k problematice hub; alfanumerické kódy s vloženým písmenem
označují, že jde o doporučení.)
4.4., pozn. 4. Jestliže při klasifikaci parazitů, zejména hub, autoři neuvedou specifickou,
subspecifickou nebo varietální úroveň taxonů charakterizovaných z fyziologického hlediska, ale
omezeně nebo vůbec z morfologického hlediska, mohou v rámci druhů rozlišit speciální formy (formae
speciales) charakterizované jejich adaptací na různé hostitele, ale nomenklatura speciálních forem
se neřídí předpisy tohoto kódu.

8.4. Typové dokladové exempláře jmen taxonů musí být trvale konzervované a nesmí to být živé
rostliny nebo kultury. Avšak kultury hub a řas, jsou-li konzervovány v metabolicky inaktivním stavu
(např. lyofilizací nebo hlubokým zmrazením), jsou přijatelné jako typy. /Na tento článek navazují
doporučení 8B./
Příklad 6: Kmen CBS 7351 je přijatelný jako typ jména Candida populi Hagler et al. (in Int. J.
Syst. Bacteriol. 39: 98. 1989), protože je lyofilizací stále udržován v metabolicky inaktivním
stavu.
8B.1. Z materiálu holotypu jména nově popsané houby nebo řasy by se měla, je-li to možné, připravit
živá kultura, která by měla být deponována alespoň ve dvou institucionálních sbírkách kultur nebo v
genetických bankách. (Takovéto uložení neruší povinnost konzervovat holotypový dokladový exemplář
ve smyslu čl. 8.4.)
8B.2. V případech, že typem jména je kultura trvale konzervovaná v metabolicky inaktivním stavu, na
jakýkoli živý izolát získaný z této kultury by se mělo odkazo-vat výrazy "z typu [ex-type]"
(ex typo), "z holotypu [ex-holotype]" (ex holotypo), "z izotypu [ex-isotype]" (ex isotypo) atd.,
aby bylo jasné, že tento materiál pochází z typu, ale sám nomenklatorický typ nepředstavuje.

13.1.(d) Omezení zásady priority ("starting point"): pro houby (včetně lišejníků, i pro hlenky)
1. 5. 1753 (Linnaeus, Species plantarum, ed. 1). Sankcionovaná jsou jména, která přijal Persoon
(Synopsis methodica fungorum /31. 12. 1801/ – pro rzi, sněti a břichatky) anebo Fries (Systema
mycologicum, vol. 1 /1. 1. 1821/ až 3, s dodatkem Index /1832/, a Elenchus fungorum /1828/ – pro
ostatní houby a "houbové organismy" s výjimkou hlenek, pro které platí beze zbytku 1. 5. 1753).
/Více viz čl. 15.1./ Jména daná lišejníkům se z nomenklatorického hlediska mají vztahovat na jejich
houbovou složku.
13.6. Jména anamorf hub s pleomorfickým životním cyklem nemají vliv na nomenklatorické postavení
jmen odpovídajících holomorf (bez ohledu na prioritu).
15.1. Jména sankcionovaná se považují za konzervovaná oproti starším homonymům a konkurujícím
synonymům. Jednou sankcionovaná jména zůstávají sankcionována, i když je sankcionující autor jinde
v sankcionujících pracích neuznává. /Práce viz čl. 13.1./
Příklad 1: Druhové jméno Agaricus ericetorum Fr. bylo přijato Friesem v Systema mycologicum (1821),
ale později (1828) je Fries považoval za synonymum A. umbelliferus L. a nezařadil je do Indexu
(1832) jako přijaté jméno. I tak je A. ericetorum sankcionované jméno.

15.2. Je-li jméno sankcionováno, jeho starší homonymum nemůže být použito, ale nestává se
neoprávněným (ilegitimním); není-li jeho legitimita popřena z jiných důvodů, může sloužit jako
bazionymum pro jiná jména nebo kombinace založená na témže typu. /Viz též čl. 55.3./
Příklad 2: Patellaria Hoffm. (1789) je starší homonymum sankcionovaného rodového jména Patellaria
Fr. (1822) : Fr. Hoffmannovo jméno je oprávněné, ale nepoužitelné. Jméno Lecanidion Endl. (1830),
založené na témže typu jako Patellaria Fr. : Fr., je neoprávněné podle čl. 52.1.
Příklad 3: Agaricus cervinus Schaeff. (1774) je starší homonymum sankcionovaného A. cervinus Hoffm.
(1789) : Fr.; Schaefferovo jméno je nepoužitelné, ale zůstává oprávněné a může sloužit jako
bazionymum pro použití v jiných rodech.
V rodu Pluteus Fr. má kombinace P. cervinus (Schaeff.) P. Kumm. prioritu oproti taxonomickému
(heterotypickému) synonymu P. atricapillus (Batsch) Fayod, založeném na Agaricus atricapillus
Batsch (1786).
15.3. Jsou-li pro taxon od čeledi po rod včetně k dispozici dvě nebo více sankcionovaných jmen,
správné jméno je vybráno podle čl. 11.3 (tj. podle zásady priority; viz též čl. 15.5).
15.4. Jsou-li pro taxon v úrovni nižší než rod k dispozici dvě nebo více sankcio-novaných jmen
anebo dvě nebo více jmen s totožným koncovým epitetem a typem, správné jméno je vybráno podle čl.
11.4 (tj. kombinace epiteta nejstaršího oprávněného jména taxonu na dané hierarchické úrovni se
správným jménem rodu /příp. druhu u poddruhových taxonů/, ke kterému je taxon dnes řazen).

Pozn. 1. Datum sankcionování neovlivňuje prioritu /viz čl. 11/ sankcionovaného jména, která je
určena výhradně na základě platného uveřejnění. Pokud došlo k sankcionování dvou nebo více homonym,
může být použito jen nejstarší z nich, ostatní jsou neoprávněná /viz čl. 53.2/. (Pozn. P. H.: Tato
poznámka má opravdu na mysli homonyma, ačkoli navazující příklad pojednává o synonymech. Fakt, že
datum sankcionování nemá vliv na prioritu, platí pro obojí.)
Příklad 4: Fries (Syst. Mycol. 1: 41. 1821) přijal jméno Agaricus flavovirens Pers. (1793),
považuje A. equestris L. (1753) za synonymum. Později (Elench. Fung. 1: 6. 1828) prohlásil "Nomen
prius et aptius arte restituendum" a přijal A. equestris. Obě jména jsou sankcionována, ale pokud
jsou synonymy pro tentýž druh, musí být použito A. equestris, které má prioritu.
15.5. Jméno, které není sankcionováno ani nemá stejný typ a koncové epiteton jako sankcionované
jméno v téže hierarchické úrovni, nemůže být použito pro taxon zahrnující typ sankcionovaného jména
téže hierarchické úrovně, ve které je koncové epiteton dostupné pro požadovanou kombinaci /viz čl.
11.4, výjimku b/.
15.6. Konzervace /viz čl. 14/ a výslovné zamítnutí jména /viz čl. 56.1/ mají přednost před
sankcionováním.

16.4. Byla-li při tvorbě jména třídy nebo oddělení před koncovkou (mj.) -mycetes nebo -mycota
vynechána slovní část (mj.) -myces (pro houby), tvořící 2. pád jedn. čísla druhé části kmene
zahrnutého rodu, takovéto zkrácené jméno třídy nebo oddělení je považováno za jméno založené na
odpovídajícím rodovém jménu, pokud je toto odvození zřejmé nebo bylo uvedeno při ustanovení jména
příslušné skupiny. Zmíněná slovní část může být taktéž vynechána v odpovídají-cích případech před
koncovkou jmen pododdělení. /Tento článek je navázán na doporučení 16A./
Příklad 6: Jméno Saccharomycetes G. Winter (1881) je považováno za založené na jménu Saccharomyces
Meyen (1838).
16A.1. Jméno oddělení hub by mělo být zakončeno koncovkou -mycota.
16A.2. Jméno pododdělení hub by mělo být zakončeno koncovkou -mycotina.
16A.3. Jméno třídy nebo podtřídy hub by mělo být zakončeno koncovkou
-mycetes (třída) nebo -mycetidae (podtřída).
32E.1. V popisech a diagnózách parazitických rostlin a zejména parazitických hub by měli být vždy
uvedeni hostitelé. Použita by měla být latinská jména hostitelů a nikoli jména v moderních
jazycích, jejichž použití je často nejisté.

33.12. Výjimka z článku 33.9. (jméno taxonu, jehož hierarchická úroveň byla při uveřejnění označena
termínem, který byl z hlediska postupnosti hierarchie chybně použit, není platně publikováno) platí
pro jména vnitrorodových taxonů v díle Fries, Systema mycologicum (1821), nazývaných tribus, která
se považují za platně uveřejněná jména vnitrorodových taxonů.
Příklad 28: Jméno Agaricus „tribus“ Pholiota Fr. (Syst. Mycol. 1, 1821), v témže díle
sankcionované, je platně uveřejnené bazionymum rodového jména Pholiota (Fr. : Fr.) P. Kumm. (1871)
/na toto odkazuje i příklad 7 článku 33.2/.
34.2. Byla-li po 1. 1. 1953 navržena týmž autorem zároveň dvě nebo více jmen založených na témže
typu pro tentýž taxon (tzv. alternativní jména), žádné z nich není platně uveřejněné.
Pozn. 1. Jméno holomorfy houby a jméno korelující anamorfy /viz čl. 59/ nejsou alternativními jmény
ve smyslu čl. 34.2; i když byla navržena zároveň. Obě tato jména jsou platně publikována; mají
různé typy a vymezení holomorfy se považuje za zahrnující anamorfu, ale ne naopak. (Pozn. P. H.:
Jméno holomorfy = jméno teleomorfy; toto jméno platí pro houbu ve všech jejích stadiích, viz čl.
59.1.)
Příklad 15: Jméno holomorfy houby Lasiosphaeria elinorae Linder (1929) a současně uveřejněné jméno
korelující anamorfy Helicosporium elinorae Linder jsou obě platně publikovaná a mohou být použita v
souladu s čl. 59.5 /viz dále/.

45.4. Pokud taxon původně řazený ke skupině, jejíž nomenklatura se neřídí tímto kódem, je shledán
příslušným k houbám, pro jakékoli jeho jméno stačí aby odpovídalo požadavkům příslušného
nebotanického kódu pro status odpovídající platnému uveřejnění podle tohoto kódu (ale pozor na
homonymii, viz čl. 54). Nicméně jméno vzešlé ze zoologické nomenklatury v souladu s principy
koordinace není považováno za platně zveřejněné podle botanického kódu, pokud není vydáno tiskem a
použito pro přijatý taxon.
Příklad 8: Jméno Pneumocystis P. Delanoë et Delanoë (1912) bylo publikováno pro "protozoální" rod s
popisem vyvolávajícím pochybnosti o jeho rodovém statutu. Podle čl. 34.1(b) by rodové jméno
Pneumocystis nebylo platně publikováno, ale čl. 11.5.1 Mezinárodního kódu zoologické nomenklatury
umožňuje jeho oprávněnou publikaci, tím pádem je jméno Pneumocystis dostupné v souladu se
zoologickým kódem ICZN a podle čl. 45.4 tak může být považováno za platně publikované i podle
botanického kódu.
Příklad 9: Jméno druhu Pneumocystis jirovecii Frenkel (1976), považovaného za prvoka, bylo
publikováno jen s anglickým popisem a bez vystavení typu, což ale nebrání jeho užití podle čl. 72.3
a doporučení 13B zoologického kódu. Tím pádem, je-li P. jirovecii považován za houbu, je jeho jméno
platně publikované podle čl. 45.4. Následná publikace latinské diagnózy (Frenkel 1999 již nakládal
s tímto druhem jako s houbou) byla nezbytná, aby bylo vyhověno požadavkům tehdejšího vydání
botanického kódu, ale dnes již není nutná; proto má podle aktuálního kódu jméno P. jirovecii
případnou prioritu k roku 1976, nikoli 1999.
Příklad 10: Druh Fibrillanosema crangonycis Galbreath et al. (2004) byl popsán jako příslušník
skupiny Microsporidia, považované dosud za protozoální kmen. Jeho jméno je použitelné podle
zoologického kódu a je považováno za platně publikované i pokud je daný druh zařazen mezi houby,
ačkoli postrádá latinský popis nebo diagnózu.

46A.4., pozn. 1. Užívání autorských zkratek by u taxonů hub mělo odpovídat jejich použití na Index
Fungorum (zde je aktualizované pojetí vycházející z Brummittova a Powellova díka Authors of Plant
Names, 1992).
50E.3. Bylo-li jméno přijato Friesem nebo Persoonem a je tedy sankcionováno /viz čl. 13.1./, v plné
citaci by se mělo přidat ": Fr." nebo ": Pers.". Tatáž konvence by se měla použít pro bazionymum
(obecně se používá výraz bazionym, ale toto je prý jazykově správnější) sankcionovaného jména,
pokud nějaké má, a pro všechny kombinace založené na sankcionovaném jménu nebo jeho bazionymu.
(Pozn. P. H.: Toto je sice pouze doporučení, ale pokud vím, je v mykologii bráno jako "nepsané
pravidlo".)
Příklad 6: Jméno Boletus piperatus Bull. (1790) přijal Fries (Syst. Mycol. 1, 1821) a tím bylo
sankcionováno. Mělo by být uváděno jako B. piperatus Bull. : Fr. a následná kombinace založená na
tomto jménu by měla být uváděna jako Chalciporus piperatus (Bull. : Fr.) Bataille.
Příklad 7: Jméno Agaricus sarcocephalus Fr. 1815 : Fr. bolo sankcionováno jako Agaricus compactus
[bez uvedení hierarchické úrovně] sarcocephalus (Fr. : Fr.) Fr. 1821; Psathyrella sarcocephala (Fr.
: Fr.) Singer je následnou kombinací založenou na tomto jménu.

51.1. Oprávněné jméno nesmí být (u pleomorfických hub, jejichž jména se řídí ustanoveními čl. 59)
zamítnuto jen proto, že uvedená morfa reprezentovaná svým typem není v souladu s morfou
představující typ totožného jména rodu.
Příklad 6: Jméno Sphaeria tiliae Pers. (1801) nemá být zamítnuto jen proto, že holotyp představuje
anamorfní houba, zatímco typ rodu Sphaeria Haller 1768 (S. fragiformis Pers.) je teleomorfní houba.
Epiteton může být tím pádem použito v kombinaci Rabenhorstia tiliae (Pers.) Fr. (1849) pro anamorfu
od Hercospora tiliae Tul. & C. Tul. (1863).
Samostatnou kapitolu mají jména hub s pleomorfickým životním cyklem:
59.1. U nelichenizovaných vřeckatých a stopkovýtrusných hub (včetně snětí), které tvoří mitotické
nepohlavní morfy (anamorfy) i meiotické pohlavní morfy (teleomorfy), je správným jménem vztahujícím
se k holomorfě (tj. druh se všemi jeho morfami) nejstarší oprávněné jméno typifikované /viz čl.
59.7/ prvkem repre-zentujícím teleomorfu, tj. morfu charakterizovanou tvorbou vřecek/askospor,
bazidií/bazidiospor, příp. teliospor nebo jiných orgánů nesoucích bazidie.
Příklad 1: Jméno Crocicreomyces guttiferae Bat. & Peres (1964) bylo uveřejněno pro lichenizovanou
houbu tvořící jen mitosporickou nepohlavní morfu. Když se zjistilo, že C. guttiferae je
konspecifickým druhem s Byssoloma aeruginescens Vězda (1974), který je založen na typu tvořícím
askospory, a že jméno Crocicreomyces Bat. et Peres (1964) je synonymem jména Byssoloma Trevis
(1853), epiteton Batisty a Perese bylo správně kombinováno B. guttiferae (Bat. et Peres) Lücking et
Sérus (1998). Protože se čl. 59 nevztahuje na lichenizované houby, žádné separátní rodové nebo
druhové jméno pro mitosporický stav není k dispozici.

59.2. Aby bylo binární jméno způsobilé pro jméno holomorfy, nejen jeho typový dokladový exemplář
musí být teleomorfní, ale i protolog musí zahrnovat popis nebo diagnózu této morfy (nebo musí být
zformulovaný tak, aby nebylo možno vyloučit odkaz na teleomorfu) /viz též č. 59.7/.
59.3. Nejsou-li tyto požadavky splněny, jméno je potom jménem morfologicky definovaného taxonu
(form-taxon) a je použitelné jen pro anamorfu reprezentovanou jejím typem, která byla popsána nebo
na kterou bylo odkázáno v protologu. Přijaté taxonomické umístění typu jména určuje použití jména
bez ohledu na to, zda rod, ke kterému je podřízený taxon autorem přiřazen, je holomorfní nebo
anamorfní.
Příklad 2: Jméno Ravenelia cubensis Arthur et J. R. Johnst. (1918), založené na jedinci v urediovém
stadiu (anamorfním), je platně zveřejněným a oprávněným jménem anamorfy bez ohledu na příslušnost
druhu k holomorfnímu rodu. Oprávněná je kombinace s rodovým jménem typifikovaným anamorfou: Uredo
cubensis (Arthur et J. R. Johnst.) Cummins (1956). Jméno Ravenelia cubensis ale není možno použít v
pojetí taxonu zahrnujícího i teleomorfu.
59.4. Jména s teleomorfním typem mají přednost před jmény s anamorfním typem bez ohledu na
prioritu, pokud jsou oba typy považovány za patřící k témuž holomorfnímu taxonu. Určení priority
mezi jmény typifikovanými teleomorfou se řídí principem III (nomenklatura taxonomické skupiny je
založena na prioritě publikace) vyjma případů, kdy jména typifikovaná teleomorfou zveřejněná před
1. 1. 2007 mají přednost před jmény typifikovanými anamorfou, následně epitypifikovanými
teleomorfou po 1. 1. 2007.

59.5. Ustanovení tohoto článku se nemají vysvětlovat tak, že brání uveřejňování a použití binárních
jmen pro morfologicky definované taxony v případech, kdy je považováno za nutné nebo žádoucí
odkazovat na samotné anamorfy.
Příklad 3: Protože teleomorfa druhu Gibberella stilboides W. L. Gordon et C. Booth (1971) je známa
pouze z kmenů anamorfy Fusarium stilboides Wollenw. (1924) fúzujících v kultuře a nebyla nalezena v
přírodě, je žádoucí použít pro tohoto patogena kávovníku jméno anamorfy.
Příklad 4: Cummins (1971) neshledal nutným ani žádoucím zavádět nová jména pro anamorfy z rodů
Aecidium Pers. : Pers. a Uredo Pers. : Pers. pro aeciová a urediová stadia druhů rodu Puccinia
Pers. : Pers., u kterých je známo teliové stadium (teleomorfa).
Pozn. 1. Pokud dosud nejsou dostupná druhová nebo vnitrodruhová jména pro anamorfy, mohou být
navržena současně s uveřejněním jména pro holomorfní houbu, nebo i později. Epiteta mohou být,
je-li to žádoucí, stejná, nejsou-li v homonymických kombinacích.
Příklad 5: Jméno Penicillium brefeldianum B. O. Dodge (1933), založené na teleomorfním i anamorfním
materiálu, je platně uveřejněným a oprávněným jménem holomorfy bez ohledu na příslušnost druhu k
rodovému jménu typifikovanému anamorfou. Je legitimní kombinovat je s holomorfickým rodovým jménem
jako Eupenicillium brefeldianum (B. O. Dodge) Stolk et D. B. Scott (1967). Jméno Penicillium
brefeldianum ale není možné použít v pojetí omezeném pouze na anamorfu.

59.6. Je-li zjevné a jednoznačné, že autor nově zavedené morfy ji chtěl záměrně přiřadit k morfě,
která typifikuje jím předpokládané bazionymum (pozn. P. H.: např. autor popisuje novou teleomorfu s
anamorfním bazionymem), a pokud autor podpořil svůj úmysl splněním všech podmínek pro platné
uveřejnění jména nového taxonu /viz čl. 32 až 45/, potom jsou údaje jako "comb. nov." nebo
"nom. nov." považovány za formální chybu; to znamená, že nově zavedené jméno je považováno za jméno
nového taxonu a přisuzuje se jen jeho autorovi. Jsou-li splněny podmínky jen pro uveřejnění nové
kombinace, jméno je považováno za novou kombinaci, založenou na typu přímo nebo nepřímo uvedeného
bazionyma.
Příklad 6: Jméno Mycosphaerella aleuritidis bylo zveřejněno jako "(Miyake) Ou comb. nov., syn.
Cercospora aleuritidis Miyake", ale bez latinské diagnózy teleomorfy. Označení "comb. nov." je
bráno jako formální chyba a M. aleuritidis S. H. Ou (1940) je přijato jako platně zveřejněné nové
druhové jméno holomorfy, typifikované teleomorfním materiálem popsaným Ou.
Příklad 7: Corticium microsclerotium bylo v originále publikováno jako "(Matz) Weber, comb. nov.,
syn. Rhizoctonia microsclerotia Matz" pouze s anglickým popisem teleomorfy. S ohledem na čl. 36
(platné zveřejnění jména musí od r. 1935 doprovázet latinský popis nebo diagnóza) toto nemůže být
považováno za platné zveřejnění jména nového druhu, a proto musí být C. microsclerotium (Matz) G.
F. Weber (1939) považováno za platně zveřejněnou a oprávněnou novou kombinaci založenou na
anamorfě, která typifikuje její bazionymum. Jméno Corticium microsclerotium G. F. Weber (1951),
zveřejněné s latin-ským popisem a teleomorfním typem, není oprávněné, neboť jde o pozdní homonymum.

Příklad 8: Jméno Hypomyces chrysospermus Tul. (1860), prezentované jako jméno holomorfy bez
označení "comb. nov.", ale s explicitním odkazem na Mucor chrysospermus (Bull.) Bull. a Sepedonium
chrysospermum (Bull.) Fr., což jsou jména anamorf, nemá být považováno za novou kombinaci, ale za
jméno nového druhu s teleomorfním typem.
59.7. Je-li objeveno teleomorfní stadium houby dosud známé pouze jako anamorfa a neexistuje-li zde
žádné oprávněné jméno pro holomorfu, může být pro dosud anamorfní jméno určen teleomorfní epityp,
i když v protologu tohoto jména není ani zmínka o teleomorfě.
59A.1. Je-li popisována nová morfa houby, měla by být uveřejněna buď jako nový taxon (např.
gen. nov., sp. nov., var. nov.), jehož jméno má teleomorfní typ, nebo jako nová anamorfa
(anam. nov.), jejíž jméno má anamorfní typ.
59A.2. Je-li při pojmenování nové morfy houby použito epiteton jména odlišné a dříve popsané morfy
téže houby, nové jméno by mělo být ustanoveno jako jméno nového taxonu nebo anamorfy – podle toho,
o jaký případ jde – a ne jako nová kombinace založená na starším jménu.
59A.3. Autoři by se měli vyhýbat zveřejňování a používání binárních jmen pro anamorfy, pokud je
spojení s teleomorfou pevně stanoveno a neexistuje praktická potřeba oddělených jmen (např. pro rzi
a příslušníky čeledi Trichocomaceae).

60.12. Epiteta jmen hub odvozená od rodového jména asociovaného organismu (nejčastěji jde o
hostitele parazitické houby, ale též může jít o symbionta) se píší v souladu s přijatým způsobem
psaní jména toho organismu. Jiné způsoby psaní se považují za ortografické varianty, které je třeba
opravit /viz čl. 61/.
Příklad 32: Phyllachora "anonicola" (Chardón, 1940) je třeba opravit na P. annonicola Chardón,
neboť ortografie jména Annona je nyní upřednostňována před "Anona".
Obdobně Meliola "albizziae" (Hansford et Deighton, 1948) je třeba opravit na M. albiziae Hansf. et
Deighton, neboť ortografie jména Albizia je nyní upřednostňována před "Albizzia".
Příklady z říše hub (k obecným, nejen houbovým pravidlům nebo doporučením) mají články 11.5
(příklad 19), 18.4 (příklad 8), 20.2 (příklad 3), 23.6(b) (příklad 13), 30.4 (příklady 4 a 5), 30.5
(příklady 8 a 9), 31.1 (příklad 4), 32.2 (příklad 5), 32.6 (příklad 11), 33.2 (příklad 7), 33.3
(příklad 10), 33.6 (příklad 16), 33.7(b) (příklad 21), 35.5 (příklad 6), 52.2 (příklad 13), 58.1
(příklad 3), 60.5 (příklad 9), 61.5 (příklad 1), 62A.1. (příklad 1).
Konzervovaná (nomina conservanda) a zamítnutá (nomina rejicienda) jména čeledí hub specifikuje
apendix IIA (oddíl B), jména rodů hub apendix III (oddíl B), jména druhů hub apendix IV (oddíl B) a
jména zamítnutá pro jakékoli použití apendix V (pro houby, jak jinak, oddíl B).

České názvosloví
se neřídí přesnými předpisy, fungují zde "nepsané zásady" – které české jméno je mykologickou obcí
nejvíce přijato, to se také nejvíce používá.
V některých případech nemusí souhlasit pojetí taxonu (nejčastěji jde o rody) ve vědeckém a českém
názvosloví:
• jeden rod vědecký zahrnuje více rodů českých – typickým příkladem je, pokud byl (dnes už se s
tímto pojetím moc nesetkáme) přijímán rod Boletus sensu lato (tj. incl. Leccinum, Suillus,
Xerocomus), ale v češtině jsou odlišovány hřiby, kozáky a křemenáče, klouzky, suchohřiby;
• jeden rod český zahrnuje více rodů vědeckých nebo se nekryje jejich druhové složení – je-li
dřívější široký rod rozdělen na více menších, není vhodné vymýšlet de novo neznámá jména (čirůvka
je normálně Tricholoma, ale čirůvka fialová je Lepista nuda, čirůvka májovka je Calocybe gambosa);
podobně při přesunu druhů mezi rody je vhodné zachovat zaběhlé kombinace (Lepista nuda je čirůvka
fialová, Lepista flaccida je strmělka přehrnutá) – české názvosloví má sloužit v první řadě běžnému
houbaři, není tedy vhodné do něj vnášet časté změny (leckdy ukvapeně, pokud navržené vědecké pojetí
není následně přijato).