v Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Pilotní studie k problematice výskytu v Euglenophyta v České republice Diplomová práce Bc. Josef Juráň Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D. v České Budějovice 2012 Juráň, J. 2012: Pilotní studie k problematice výskytu Euglenophyta v České republice. [Pilot study on the issue of Euglenophyta in the Czech Republic, Mgr. Thesis, in Czech] - 114 pp., Faculty of Science, The University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Anotace: On the basis of literature review and floristic survey of almost 150 localities a revised checklist and a proposal of redlist of the Euglenophytes of the Czech republic were made. 286 taxa are reported from our state from which 5 taxa are new for Czech republic -Lepocinclis caudata, Monomorphina reeuwykiana, Phacus arnoldii, Trachelomonas bituricensis var. lotharingia, Trachelomonas volvocina var. punctata. The proposed redlist contains 9 taxa which are threatened by small number of localities or settle biotopes threatened by human impact. Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce a to v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Přírodovědeckou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne 10. 12. 2012 Bc. Josef Juráň „ These animalcules had divers colours, some being whitish and transparent; others with green and very glittering little scales; others again were green in the middle, and before and behind white; others yet were ashen grey." Překlad 6. dopisu Antony van Leeuwenhoeka ze7. září 1674 s pravděpodobně prvním popisem Euglena viridis - tím to všechno začalo (převzato z Dobbel, F. 1932. Antony van Leeuwenhoek and his „ little animals". Dover Publications, New York, 437pp.). Poděkování Poděkování své bakalářské práci jsem věnoval jen několika „ vyvoleným ", ale za vznikem této práce stojí mnohem více lidí a těm bych tady rád poděkoval - bez jejich pomoci by práce vznikla jen velmi těžko. Největší dík patří mému školiteli Hanysovi Kaštovskému za nápady, rady, připomínky a hlavně za trpělivost! Velký dík patří paní Evě Permanové, která mi poskytla nepublikovaná data svého manžela. Děkuji také Jaromírovi Lukavskému (Botanický ústav Třeboň) za zapůjčení jeho ikonotéky. Také bych rád poděkoval paní dr. Ireně Treybalové (Akademická knihovna JU) za to, že velice rychle sháněla články, o které jsem si zažádal, a tím mi ušetřila spoustu času. Martině Tesařové (Laboratoř elektronové mikroskopie, Par U AV ČR) za ochotu a trpělivost při zpracovávání vzorků. Moc mi také pomohli ti, kteří byli ochotni přivést mi nějaký ten vzorek i z míst, kam bych se asi nepodíval, anebo se mnou výletovali po terénu - takže dík Tomášovi Hauerovi, Radce Můhlsteinově, Hanysovi Kaštovskému, VykaLence Stenclové, Markétě Bohunické a Kačce Janatkové. Olině Skácelové díky za poskytnutí azylu při odběrech v Brně. Martinovi Pusztaiovi za super nálezy z Podbořánek. Všem přátelům a kolegům děkuji za to, že mi nedovolili se z toho všeho zbláznit (i když jsem se o to usilovně snažil) a vždycky byli ochotni dát si kávu, zajít „na jedno", zkrátka dík za to, že jste mě vytrhovali ze světa mých „kytkozvířátek" a vraceli zpátky do reality. Rodičům díky za podporu a trpělivost. Obsah 1. Úvod.......................................................................................................................................1 2. Cíle práce................................................................................................................................9 3. Metodika...............................................................................................................................10 3.1. Literárni rešerše...........................................................................................................10 3.2. Floristický průzkum.....................................................................................................10 3.3. Nálezová databáze.......................................................................................................12 3.4. Seznam krásnooček CR, Červený seznam..................................................................12 4. Výsledky...............................................................................................................................14 4.1. Seznam krásnooček České republiky..........................................................................14 4.2. Nové taxony pro ČR....................................................................................................14 4.2.1. Lepocinclis caudata (G. da Cunha) A. Pascher....................................................14 4.2.2. Monomorphina reeuwykiana (W. Conrad) B. Marin & M. Melkonian...............15 4.2.3. Phacus arnoldii D.O. Svirenko............................................................................15 4.2.4. Trachelomonas bituricensis var. lotharingia M.L. Poucques..............................16 4.2.5. Trachelomonas volvocina var. punctata B.V. Skvortsov.....................................16 4.3. Seznam taxonů krásnooček popsaných z České republiky.........................................16 4.3.1. Colacium minimum B. Fott & J. Komárek...........................................................17 4.3.2. Colaciumphyseter (B. Fott) B. Fott.....................................................................18 4.3.3. Euglenafornicata H. Ettl.....................................................................................19 4.3.4. EuglenaglobosaH. Ettl........................................................................................19 4.3.5. Euglena chaetophorina J. Perm an........................................................................19 4.3.6. Euglena chlamydophora F. Mainx.......................................................................20 4.3.7. Euglena chlorodictyon J. Perman.........................................................................20 4.3.8. Euglenajirovecii B. Fott......................................................................................21 4.3.9. Euglena laevis R. Brabez......................................................................................21 4.3.10. Euglena middelhoekii H. Ettl..............................................................................22 4.3.11. Euglena stellata F. Mainx..................................................................................22 4.3.12. Euglena terrestris H. Ettl...................................................................................23 4.3.13. Eiiglenaria anabaena (F. Mainx) A. Karnkowska & E.W. Linton....................23 4.3.14. Lepocinclis caudata var. minor R. Brabez.........................................................24 4.3.15. Lepocinclis teres f. glabrae. Fott......................................................................24 4.3.16. Monomorphina ulula (A. Pochmann) comb, nov..............................................25 4..3.17. Phacus applanatus A. Pochmann.......................................................................26 4.3.18. Phacus aspidion A. Pochmann...........................................................................26 4.3.19. Phacusformosus A. Pochmann..........................................................................26 4.3.20. Phacus gracilis A. Pochmann............................................................................27 4.3.21. Phacus ichtydion A. Pochmann..........................................................................27 4.3.22. Phacus moraviensis A. Pochmann.....................................................................27 4.3.23. Phacus nannos A. Pochmann.............................................................................28 4.3.24. Phacus ostreatus A. Pochmann..........................................................................28 4.3.25. Phacuspygmaeus A. Pochmann.........................................................................28 4.3.26. Phacus rotunda R. Brabez..................................................................................29 4.3.27. Strombomonas ovoidea B. Fott & J. Komárek...................................................29 4.3.28. Trachelomonas caudata var. glabra R. Dvořák.................................................29 4.3.29. Trachelomonas cylindroconica R. Dvořák.........................................................30 4.3.30. Taxony, popsané z ČR, pravděpodobně synonymní druhu Euglena sanguinea 30 4.4. Návrh Červeného seznam krásnooček České republiky..............................................31 5. Diskuze.................................................................................................................................32 6. Závěr.....................................................................................................................................38 7. Literatura..............................................................................................................................39 Příloha I: Lokality floristického průzkumu.............................................................................54 Příloha II: Seznam krásnooček České republiky.....................................................................67 Příloha III: Komentovaný návrh Červeného seznamu krásnooček České republiky..............94 Příloha IV.: Obrazová příloha................................................................................................102 Příloha V.: Nálezová databáze...............................................................................................114 ii 1. Uvod Krásnoočka (třída Euglenoidae, v botanice jako oddělení Euglenophyta) představují skupinu bičíkovců, která je dělena na šest řádů, z nichž pouze ve třech řádech jsou zastoupena krásnoočka fotosyntetická - Eutreptiales, nej početnější řád Euglenales a Euglenamorphales. Zbylé řády - Rhabdomonadales, Sphenomonadales a Heteronematales zahrnují heterotrofní a osmotrofní zástupce (Leedale, 1967). Podle novějších poznatků z oblasti molekulární biologie jsou krásnoočka (myšleno kmen Euglenozoa) řazena do skupiny Excavata společně s dalšími skupinami prvoků, např. Parabasalida, Jakobida, Heterolobosea (Adl et al, 2005). Nejpříbuznější skupinou ke třídě Euglenoidae jsou kinetoplastida, z nichž nejznámější jsou rody Bodo a Trypanosoma. Příbuznost těchto dvou skupin byla potvrzena jak na základě studia ultrastruktury, tak pomocí molekulární biologie (Kivic & Walne, 1984, Walne & Dawson, 1993), do kmene Euglenozoa byly obě skupiny zařazeny Cavalier-Smithem (1998). Zjednodušené členění kmene Euglenozoa ukazuje Obr. 1. kmen podkmen třída řád čeleď Euglenozoa ■Kinetoplasta ■B o d o n e a ■Trypanosomatidea seudociliata ) p i í h ■E u g 1 e n i d a ■Hemimastigophorea ■Euglenoidae Eutreptiales i i a i Obr. 1.: Zjednodušené dělení kmene Euglenozoa. Skupiny obsahující fototrofní zástupce zeleně, osmotrofní modře, fagotrofní žlutě, parazitické růžově (podle Hausmann & Hülsmann, 2003, Kim et al., 2010, Leedale, 1967, upraveno) Euglenales Phacacae Euglenaceae ezbarvé rody habdomonadales Spehonomonadales Heteronematales Euglenamorphales Všechna krásnoočka jsou jednobuněční bičíkovci, jejichž buňka je pod povrchem kryta vrstvou do sebe zapadajících bílkovinných proužků, tzv. pelikulou. Tato pelikula v závislosti na stavbě jednotlivých proužků určuje tuhost celé buňky (Leander et al, 2007). retikulum Obr. 2.: Detail části pelikuly (modrá) pod plazmatickou membránou (zelená) (Leander etal., 2007, upraveno) Kromě pevné pelikuly je buňka některých krásnooček kryta lorikou, která je tvořena polysacharidy a hydroxidem železitým a solemi manganu - rody Ascoglena, Strombomonas a Trachelomonas. Přítomnost těchto solí dává lorice oranžovou, hnědou někdy až černou barvu (Barsanti & Gualtieri, 2006). Většina nefotosyntetických zástupců krásnooček se vyživuje osmotrofně nebo fagotrofně. Tuto vlastnost mají i krásnoočka fotosyntetická a tudíž se chovají jako mixotrofové (Wolowski & Hindák, 2005) Uvnitř buňky jsou u fotosyntetických zástupců přítomny chloroplasty, ohraničené třemi membránami, které byly získány sekundární endosymbiózou zelené řasy (Keeling, 2004). Jako zásobní látka slouží paramylon (P-l,3-glukan), který je v buňce uložen v zrnech. Tvar, počet, uložení chloroplastů a paramylonových zrn jsou důležitým determinačním znakem (Leedale, 1967, Wolowski & Hindák, 2005). Pohyb krásnooček zajišťuje tažný bičík. Počet bičíků se pohybuje od 1 do 7. Zástupci řádu Euglenales mají jeden bičík uložen ve vchlípenině plazmatické membrány, tzv. ampula, a druhý bičík vychází skrze kanálek ven z buňky. Poblíž ampuly je uloženo stigma obsahující karotenoidy. Podél bičíku prochází paraflagelární lišta, hlavní fotoreceptor buňky (Leedale, 1967). 2 Euglena viridis ornamentace Strombomonas conspersa loriky V kontraktilní vakuola ^ paramylon centrum ampul a lorika paramylonové % V- o j= o chloroplast ■—-jádro bičík lipidové tělísko paramylon kanálek 2. bičík N kontraktilní vakuola Phacus triqueter striace pelikuly stigma báze bičíků ampula^ chloroplasty paramylon ^ stopka. stigma paraflagelární „---lišta ampula —--7 chloroplasty kýl — paramylon ^ kanálek paraflagelární lišta kontraktilní vakuola paramylonová pochva pyrenoid „-jádro Colacium mucronatum (přisedlé stadium) fosfolipidové tělísko Obr. 3.: Stavba buněk vybraných rodů řádu Euglenales. Velikost úseček 20 um (Leedale, 1967, upraveno) 3 Krásnoočka se rozmnožují pouze prostým dělením - schizotomií. Pohlavní rozmnožování nebylo pozorováno (Leedale, 1967). V nepříznivých podmínkách, buňky odhazují bičíky a tvoří palmeloidní stadia a cysty (Hindák, 1982, 1986, Hindák et al, 2000). V tomto stavu jsou krásnoočka v podstatě nedeterminovatelná (Wolowski & Hindák, 2005) Krásnoočka představují volně žijící jednotlivé bičíkovce, pouze někteří zástupci rodu Colacium tvoří kolonie. Jediné tři rody jsou přisedlé k substrátu - Ascoglena, Colacium a mořský rod Klebsiela (Leedale, 1967). Krásnoočka obývají v podstatě všechny vodní biotopy - sladké vody, slanou i brakickou vodu (Wolowski & Hindák, 2005). Některé druhy je možné najít i v mikroedafonu (např. Taylor, 1967, z českých prací např. Rosa, 1959, 1961, 1962) a v biotopech s extrémně nízkým pH (např. Lessmann et al, 2000, Wolowski et al, 2008, z českých prací např. Fott, 1956b, Kuberová, 2000, Kuberová & Lederer, 2001), druh Euglena pailasensis byl dokonce nalezen v horkém bahně vulkánu na Costa Rice (Sanchéz etal., 2004, Sittenfeld etal, 2004). Determinace krásnooček je náročná především proto, že kvalitně lze určit materiál v živém stavu, kdy se projevuje případná metabolie tvaru buněk (Wolowski & Hindák, 2005). Jednotlivé determinační znaky (Leedale, 1967, Wolowski & Hindák, 2005) 1. Buňka: tvar, míra tuhosti buňky (rigidní, metabolické - měnlivé) velikost, povrch. 2. Chloroplasty: počet, velikost, tvar; přítomnost/nepřítomnost pyrenoidu; forma pyrenoidu, je-li přítomen. Obr. 4.: Základní morfologie chloroplastů, a - diskovitý; b - čočkovitý; c, d - zploštělý s nahým pyrenodiem; e, f, g - chloroplasty s pyrenoidem krytým paramylonem: e -zploštělý, f, g - laločnaté (Starmach, 1983, upraveno) 3. Kanálek, ampula: apikální nebo subapikální otevírání kanálku. Obr. 5.: Apikální (vlevo) a subapikální (vpravo) otevírání kanálku ampuly. (Rosowski, 2003, upraveno). 4 4. Bičík: počet, relativní délka. 5. Paramylon: tvar; umístění. g Obr. 6.: Tvary paramylonových zrn. a - diskovité; b - elipsovité; c - tyčinkovité; d - krátké válcovité; e - zrna s otvorem; f - zploštělé diskovité; g - příklad srostlých zrn; h - prstencovité (Telí & Conforti, 1986, upraveno). 6. Schánka (lorika): přítomnost/nepřítomnost, tvar, povrch. abc defghi Obr. 7.: Příklady povrchu loriky u rodu Trachelomonas. a - hladký; b - tečkovaný; c -bradavčitý; d - s trny; e - svraskalý; f - žebrovaný; g - dolíčkovatý; h - zrnitý; i - hlíznatý (Telí & Conforti, 1986, upraveno). 7. Slizprodukující tělíska: tvar; rozmístění 8. Tvorba palmeloidních stadií nebo cyst 9. Tvar kolonií (u rodu Colacium). 10. Kontraktilní vakuoly: přítomnost/nepřítomnost; pozice, velikost. 11. Jádro: tvar, velikost; počet endozomů. 12. Ekologie. Taxonomie byla tradičně postavená na morfologii, především na tvaru buňky, počtu, tvaru a rozmístění chloroplastů a paramylonových zrn apod. (Leedale, 1967). Typickým příkladem takto založené taxonomie je rozdělení rodu Euglena na podrody podle tvaru 5 buňky, tvaru a rozmístění chloroplastů a paramylonových zrn (Pringsheim, 1956). V současnosti je věnována velká pozornost molekulární studií krásnooček. Stručně popisují výsledky molekulárních studií této skupiny Triemer & Farmer (2007). Změny v taxonomii krásnooček jsou shrnuty v Tab. I. Fylogenetické vztahy mezi jednotlivými rody fotosyntetických krásnooček řádu Euglenales ukazuje Obr. 8. Na obrázku je viditelné rozdělení řádu na dvě skupiny, z nichž jednu popsal Kim et al. (2010) jako čeleď Phacaceae, zbylá je v práci označena jako Euglenaceae-clade. Tab. L: Chronologicky řazené práce věnující se fylogenetice a taxonomii krásnooček. Práce Výsledky Mariner al. (2003) • obnovení rodu Monomorphina o přesun několika druhů z rodu Phacus a Lepocinclis • přesun několika druhů rodu Euglena (E. acus, E. spirogyra, E. oxyuris, E. tripteris) do rodu Lepocinclis • přesun druhu Phacus agilis do rodu Cryptoglena Shin & Triemer (2004) • fylogenetická analýza rodu Euglena se zaměřením na typový druh Euglena viridis Brosnan et al (2005) • potvrzení morfologické separace rodů Trachelomonas a Strombomonas molekulárními daty Nudelman et al (2005) • taxonomická revize druhu Monomorphina aenigmatica Kosmala et al (2005) • taxonomická revize druhů Lepocinclis spirogyroides a L. fusca Triemer et al (2006) • ustanovení nového rodu Discoplastis o přesun druhů Euglena spathyrhincha a E. adunca Kosmala et al (2007a) • taxonomická revize druhů Phacus orbicularis, P. pleuronectes a P. hamelii Kosmala et al (2007b) • taxonomická revize komplexu druhů podobných druhu Monomorphina pyrum • popis nového druhu Monomorphinapseudopyrum Kosmala et al (2009) • taxonomická revize druhů rodu Euglena se stelátními chloroplasty (Euglena viridis, E. stelata, E. chaudefaudii) • popis nových druhů Euglena pseudoviridis, E. pseudstelata, E. pseudochaudefaudii 6 Tab. I. - pokračování. Práce Výsledky Karnkowska-Ishikawa • taxonomická revize druhu Phacus oscilans et al (2010) Linton et al (2010) • ustanovení nového rodu Euglenaria o přesun druhů Euglena anabaena, E. anabaena var. minor, E. anabaena var. minina, E. caudata, E. caudata var. minor, E. clavata • přesun druhů Euglena limnophila a Lepocinclis šalina do rodu Phacus Kim et al (2010) • vyčlenění čeledi Phacaceae v rámci řádu Euglenales (rody Discoplastis, Lepocinclis a Phacus) Karnkowska-Ishikawa • taxonomická revize druhu Euglena deses etal (2011) Bennet & Triemer • přesun druhů Euglena helicoideus a Phacus horridus do rodu (2012) Lepocinclis Karnkowska-Ishikawa • taxonomická revize druhů Euglena granulata, E. velata, et al (2012) Euglenaria anabaena, E. caudata, E. clavata 7 V92fL E Euglena laciniata SAG 1224-Sc E. laciniata SAG 1224-31 E species SAG 1224-12b - E. species Ml 32 -E. sociabilis ACOI 920 tristella SAG 1224-35 i-E. stellata UTEX 372 -E. stellata Ml 09 splendens Ml 47 •/• i-E. geniculata SAG 1224-4f I—E. geniculata SAG 1224-21 E. pesudoviridis SAG 1224-17c viridis epitype -E. granulata UTEX 2345 E. cantabrica SAG 1224-25 ■E. satelles SAG 1224-22 adhaerens ASW 08138 —E. mutabilis NJ E. deses SAG 1224-23 -zee |-E. longa UTEX 512 -E. gracilis E. agilis OR 04 gymnodinioides Ml 03 E. clara SAG 25.98 — Trachelomonas zorensis UTEX 1331 — T. echinata SAG 1283-22 T. hispida UTEX 1325 -T. ellipsoidalis NJ T1 T. volvocina SAG 1283-4 T. oblonga T516 T. similis SAG 1283-14 T. volvocinopsis SAG 1283-16 rugulosa TS2 T. planctonica WT1 T. lefevrei SAG 1283-10 T. bernardinensis ACOI 1103 Strombomonas verrucosa S5c S. acuminata S716 S. costata ACOI 1273 S. ovalis S115 Colacium mucronatum SAG 1211-1 Colacium calvum Ml 107 Monomorphina pyrum UTEX 2354 M. pyrum ACOI 1295 M. pyrum SAG 1244-5 M. pseudopyrum CCAC 0093 aenigmatica UTEX 1284 — Cryptoglena pigra CCAP 1212-1 — Cryptoglena skujae SAG 10.88 Euglenaria anabaena UTEX 373 ■T. abrupta T801 Euglenaria anabaena minima NJ 05 Euglenaria caudata var. minor SAG 1224-26a Euglenaria caudata ASW 08048 Euglenaria clavata SAG 1224-32 Euglena proxima SAG 1224-11a Lepocinclis steinii UTEX 523 L fusiformis ACOI 1025 L. ovum SAG 1244-8 L spirogyroides SAG 1224-10b L. acus UTEX 1316 tripteris UTEX 1311 7* - Phacus hamelii ACOI 1088 ■P. segretti ACOI 1137 ankylonoton M1307 P. applantus ASW 08023 P. parvulus ASW 08060 pusillus UTEX 1282 P. skujae UTEX 1285 P. smukowskianus SAG 58.81 pleuronectes SAG 1261-3b -P. salina SAG 1244-3 orbicularis Ml 76 -P. triqueterSAG 1261-8 P. acuminatus SAG 1261-7 limnophila ACOI 2674 P. warszewiczii ASW 08064 Discoplastis adunca ASW 08039 Discoplastis spathirhyncha SAG 1224-42 - Eutreptiella braarudii CCMP 1594 - Eutreptia viridis SAG 1226-1c 1-Eutreptiella pomquetensis CCMP 1491 Obr. 8.: Fylogenetický strom fotosyntetických krásnooček. 1 - Euglenaceae-clade, 2 -čeleď Phacaceae; A - Euglena, B - Trachelomonas, C - Strombomonas, D - Colacium, E - Monomorphina, F - Cryptoglena, G - Euglenaria, H - Lepocinclis, I - Phacus, J - Discoplastis (Linton, 2010). 8 2. Cíle práce Krásnoočka představují skupinu řas, které nebyla v České republice věnována systematická pozornost, kromě několika málo prací, a floristické údaje o této skupině pocházejí z různých obecně algologických prací. Cíle této pilotní studie k problematice skupiny Euglenophyta v České republice jsou: 1. vytvořit detailní seznam předchozích, v literatuře uváděných, údajů o výskytu krásnooček na našem území; 2. provést vlastní floristický průzkum v oblastech, odkud nepochází žádné údaje nebo jen málo údajů anebo se jedná o údaje staré; 3. sestavit zrevidovaný seznam krásnooček České republiky, připravit podklady pro tvorbu červeného seznamu. 9 3. Metodika 3.1. Literární rešerše Jako základní zdroje dat byly použity práce Hansgirga (1892a, 1892b) a byly dohledány práce citované Lhotským et al. (1955) a Poulíčkovou et al. (2004) za účelem upřesnění lokace jednotlivých nálezů. Další zdroje dat byly hledány především v: • algologických bibliografiích vycházejících v časopise Czech Phycology/Fottea (Kitner & Poulíčková, 2001, 2002, 2003, Lelkova & Poulíčková, 2004, Poulíčková & Hašler, 2006, Poulíčková & Kitner, 2005); • řadě botanických bibliografií Bibliographia botanica čechoslovaca (Holubová-Jechová & Skalický, 1973, Husáková & Kirschnerová, 1996, Kirschnerová, 1994, Neuháuslová-Novotná et al, 1970, 1972, 1974, 1992, Neuháuslová-Novotná & Guthová-Jarkovská, 1978, 1980, 1982, 1984, 1986, 1989, 1990, Neuháuslová-Novotná & Khaylová, 1976, Neuháuslová-Novotná & Kučerová, 1967, Neuháuslová-Novotná & Winkler, 1968, 1969) a Bibliographia botanica čechica (Kovářová & Podhajská, 1999, Kubátová, 2003, 2005, Podhajská & Konopová, 2002); • vysokoškolských kvalifikačních pracích; • časopisech (od roku 19971): Archiv fúr Hydrobiologie/Algological Studies, Czech Phycology/Fottea, Vodní hospodářství, Zprávy České botanické společnosti; • zprávách o výsledcích z algologických projektů zadávaných AOPK, správami NP a CHKO. 3.2. Floristický průzkum Vzorky byly odebírány planktonní sítí s velikostí ok 20 um. Zooplankton byl ze vzorku odstraněn přecezením vzorku přes čajové sítko a ponechán zvlášť pro determinaci epizoických druhů. Vzorky byly ponechány v živém stavu, skladovány v chladu v otevřených lahvičkách. Část vzorku byla na místě fixována přídavkem formaldehydu nebo Utermôhlovou fixáží (Ambrožová, 2007). Na lokalitách byla měřena pomocí multimetru Hanna Combo HI98129 teplota, pH a vodivost, byla určována místa zastínění lokality (podle stupnice: 0 = nezastíněná lokalita; 1 = lokalita částečně zastíněná; 2 = zcela zastíněná lokalita) a pomocí Secciho disku byla měřena průhlednost vody. 1 Práce do roku 1997 jsou zahrnuty v Prodromu sinic a řas (Poulíčková et al, 2004). 10 Mapové podklady byly zpracovány v programu DMap. Přehled lokalit s parametry uveden v příloze L, mapa lokalit na obr. 9. Obr. 9.: Lokality vlastního floristického průzkumu (• - přírodní památky a rezervace, ■ - ostatní lokality). Taxony krásnooček v jednotlivých vzorcích byly určeny většinou pomocí světelného mikroskopu Olympus BX 51, kamerou Olympus DP-71 byly zhotoveny fotografie a dále zpracovány s použitím softwaru DP Controller 3.1.267. Menší část pak byla mikroskopována pomocí mikroskopu Olympus CX 40, fotoaparátu Olympus 5050Z a softwaru QuickPhoto. Vzorky s vysokou abundancí lorikátních a rigidních rodů byly pozorovány pomocí elektronového mikroskopu JEOL JSM-7401F v Laboratoři elektronové mikroskopie ParU AVČR. K determinaci krásnooček byla použita dostupná literatura (Ciugulea & Triemer, 2010, Conrad, 1935, Dillard, 2000, Gojdics, 1953, Huber-Pestalozzi, 1955, Kusel-Fetzmann, 2002, Woiowski, 1998, Starmach, 1983, Pringsheim, 1956, Woiowski, 2002, Woiowski & Hindák, 2005) 11 3.3. Nálezová databáze Získaná data (jak literární, tak vlastní sběry) byla zpracována do nálezové databáze v programu Microsoft Access. Pro každý nález byl vytvořen záznam, který obsahoval: 1. kód taxonu (např. EuViri, LeAcus apod.); 2. celé platné jméno, vč. autora; 3. synonymní j méno z původního zdroj e; 4. lokalitu: a. název; b. kraj, okres; c. statut ochrany lokality (přírodní rezervace, přírodní památka, národní p. rezervace, národní p. památka); d. leží-li lokalita v chráněné oblasti nebo národním parku; e. typ biotopu; f. GPS souřadnice; 5. plnou bibliografickou citaci zdrojové práce; 6. typ práce (článek, kvalifikační práce, závěrečná zpráva apod.); 7. jedná-li se o taxon nejistého určení; 8. případné poznámky. v v 3.4. Seznam krásnooček CR, Červený seznam Podle dat z nálezové databáze byl vytvořen seznam krásnooček České republiky s uvedením: • platného jména; • synonymních nebo neplatných jmen; • biotopů, kde se daný taxon vyskytuje v rámci ČR; • převažující životní strategie; Jako základní kritéria pro určení stupně rozšíření taxonu a zároveň i jeho ohrožení byla použita: 1/ míra aktuálního rozšíření jednotlivých taxonů v letech 1962 - 2012; 21 porovnání jejich výskytu v letech 1992 - 2012 se stavem v minulosti. Při sestavování Červeného seznamu bylo vycházeno z práce Gardavský et al. (1995) kritéria pro seznam byla upravena a doplněna podle práce Palamar-Mordvintseva et al. (2000) 12 a Kondratyeva (2003) . Hodnocení míry rozšíření bylo upraveno podle Šťastný (2010) a Palamar-Mordvintseva et al. (2000). Míra rozšíření v ČR: • Druh běžný (1): druhy na našem území hojné (s více než 15 známými lokalitami), kterým nehrozí přesun do kategorií Červeného seznamu z důvodu zanikání biotopů. • Druh vzácný (2): druhy s 5 - 10 známými lokalitami, kterým může hrozit přesunutí do Červeného seznamu z důvodu ohrožení a zanikání biotopů. • Druh velmi vzácný (3): druhy s 1 - 4 známými lokalitami, které jsou ohroženy v důsledku nízkého počtu lokalit, případně mohou být ohroženy činností člověka. • Druh, o němž jsou nedostatečné údaje (DD): nelze stanovit přesnou míru rozšíření (tudíž ani ohrožení), protože o těchto druzích neexistuje dostatek poznatků o jejich ekologii a rozšíření. Neznamená to, že druhy nemohou být ohroženy. Je nutné získat více dat, aby mohlo být posouzeno rozšíření a ohrožení druhu. Kategorie Červeného seznamu: • Potenciálně ohrožené druhy (C): a) kategorie „vzácný"; b) ústup lze předpokládat vzhledem k různým faktorům ohrožení; c) často druhy vázané na stanoviště, které v současné krajině zanikají; d) druhy závislé na určitém způsobu hospodaření v krajině (především management v rybníkářství, vodohospodářské úpravy apod.). • Ohrožené druhy (B): a) kategorie „vzácný" až „ velmi vzácný"; b) výrazný pokles počtu lokalit nebo jejich vymizení v některých větších oblastech, kde se dříve vyskytovaly; c) vázané na biotopy ohrožené činností člověka. • Kriticky ohrožené druhy (A): a) kategorie „velmi vzácný"; b) počet současných lokalit je velmi nízký; c) druhy, kterým hrozí vymizení při působení současných faktorů ohrožení. • Druhy, o nichž jsou nedostatečné údaje (DD): viz míra rozšíření výše. 13 4. Výsledky v 4.1. Seznam krásnooček České republiky Celkem je z území našeho státu uváděno 286 taxonů krásnooček. Počet taxonů v jednotlivých rodech, včetně jejich stupně rozšíření uvádí Tab. II. Tab. II..: Přehled taxonů krásnooček uváděných z ČR podle jejich míry rozšíření. Rod Míra rozšíření 1 2 3 DD Colacium 1 1 4 - Cryptoglena - 1 1 - Discoplastis - 1 - - Euglena 15 2 20 14 Euglenaria 2 1 - - Lepocinclis 6 8 14 9 Monomorphina 2 - 4 1 Phacus 13 10 29 19 Strombomonas 1 2 7 4 Trachelomonas 12 18 41 23 Seznam krásnooček České republiky je uveden v příloze II. v 4.2. Nové taxony pro CR V následujícím přehledu jsou taxony, které jsou pro Českou republiku nové. U každého taxonu je uveden stručný popis a zahrnuta je míra rozšíření ve světě. Jsou zde uvedeny pouze taxony nalezené během floristického průzkumu a z nepublikovaných dat Jindřicha Permana, nejsou zde uváděny nové druhy nalezené během literární rešerše. 4.2.1. Lepocinclis caudata (G. da Cunha) A. Pascher Tab. VIL, obr. 5 Bas.: Cromenula caudata G. da Cunha Popis: Buňky vřetenité. Dopředu mírně protáhlé se zaobleným koncem. Zadní část buňky protáhlá do dlouhého masivního na konci zaobleného výběžku. Ve střední části buňky elipsovité. Dvě paramylonová zrna na bocích buňky, chloroplasty diskovité. Stigma v přední části buňky. Bičík zhruba stejně dlouhý jako buňka. Buňky 45 - 60 um dlouhé a 15 - 20 um široké (Huber-Pestalozzi, 1955). 14 Rozšíření: - Česká republika: Přesličkový rybník u Nových Hradů (ok. České Budějovice, leg. Pažoutová, det. Juráň, 2012). - svět: Argentina (Conforti et al, 2009), Brazílie (Alves-da-Silva & Hahn, 2004, Conrad, 1935, Cunha, 1914), Bali, Florěs, (Conrad, 1938), Rumunsko (Caraus, 2003), Sundy (Conrad, 1935). 4.2.2. Monomorphina reeuwykiana (W. Conrad) B. Marin & M. Melkonian Tab. VIII, obr. 4 Bas.: Lepocinclis reeuwykiana W. Conrad Popis: Buňky vřetenovité, anteriorní konec mírně uťatý, posteriorní konec vybíhající do dlouhého výběžku. Bičík zhruba stejně dlouhý jako buňka. Vyvýšená velmi výrazná žebra na povrchu buňky, levotočivá. 2 velká paramylonová zrna. Buňky 20-30 um dlouhé, 6 - 9 um široké (Dillard, 2000). Rozšíření: - Česká republika: Průhonice u Prahy (leg. & det. Perman, nepubl.) - svět: Nizozemí (Conrad, 1935). Taxonomická poznámka: Do rodu Monomorphina přeřazena Marinem et al. (2003). 4.2.3. Phacus arnoldii D.O. Svirenko Tab. VI, obr. 5 Popis: Buňky téměř kulaté až široce oválné, na příčném průřezu trojúhelníkovité, 71 - 95 um dlouhé, 52 - 69 um široké, kaudální výběžek dlouhý 12,8 - 23 um. Výrazná esovitá apikální rýha. Periplast spirálně proužkovaný. Chloroplasty početné, paramylon v podobě velkého terčovitého zrna (vprůměru 32 - 35 um), kolem kterého jsou ještě drobnější zrna (Starmach, 1983). Rozšíření: - Česká republika: Liberec - Ruprechtice (leg. & det. Perman, nepubl.). - svět: Rumunsko (Caraus, 2003), Rusko (Popova, 1955), Ukrajina (Větrova, 2004). 15 4.2.4. Trachelomonas bituricensis var. lotharingia M.L. Poucques Tab.IX. Popis: Loriky 40 - 40 um dlouhé, 30,8 - 34 um široké, hnědé, hustě pokryté ostny (na předním konci schránky 5-8 um dlouhé, v zadní části dlouhé 12 - 14 um). Apikální otvor s 6 - 8 um širokým nízkým límečkem (Starmach, 1983). Rozšíření: - Česká republika: Přírodní památka Ďáblík2 (ok. České Budějovice, leg. & det. Juráň, 2012). - svět: Brazílie (Alves-da-Silva & Hahn, 2004), Polsko (Kočárková et al, 2002), Ukrajina (Větrova, 1986). 4.2.5. Trachelomonas volvocina var. punctata B.V. Skvortsov Tab. XI, obr. 2 Popis: Loriky kulaté, 6 - 23 - (32) um v průměru. Hustě tečkované, bez límečku. Dva bočné chloroplasty, každý s pyrenoidem. Paramylonová zrna drobná, protáhlá (Starmach, 1983). Rozšíření: - Česká republika: Přírodní památka Ďáblík (ok. České Budějovice, leg. & det. Juráň, 2012). - svět: Argentina (Tell & Conforti, 1986), Polsko (Starmach, 1983), Rumunsko (Caraus, 2003), Rusko (Popova, 1955), Ukrajina (Větrova, 1986). v 4.3. Seznam taxonů krásnooček popsaných z České republiky Následující seznam taxonů představuje taxony, které byly popsány z území České republiky. Originální popisy jsou většinou uváděny pouze v původních pracích, pouze několik taxonů se objevuje ve specializovaných monografiích (např. Huber-Pestalozzi, 1955, Starmach, 1983). Cílem tohoto seznamuje shromáždit popisy jednotlivých druhů, zhodnotit jejich míru rozšíření v ČR, případně ve světě a okomentovat taxonomickou situaci daného taxonu. Jsou zde uvedeny pouze popisy platných taxonů. Dnes synonymní taxony, např. Phacus brachykentron, P. mirabilis, P. pseudonordstedtii uváděné Pochmannem (1942) 2 Pro dokumentaci nálezu Trachelomonas bituricensis var. lotharingia byla úspěšně vyzkoušena příprava trvalých preparátů. Vzorek byl vypálen v peroxidu vodíku, odvodněn alkoholovou řadou a montován do uzavíracího media - solakrylu BMX. 16 v seznamu nejsou zmiňovány. V seznamu jsou uvedeny pouze taxony popsané poprvé z České republiky, nejsou uvedeny taxony popsané na základě podobnosti s nálezy z jiných států na základě dalšího nálezu z Čech. 4.3.1. Colacium minimum B. Fott & J. Komárek Tab. I, obr. 1; Tab. VIL, obr. 4 Popis: Buňky kulovité, nejsou metabolické, s tenkým hladkým periplastem. Chloplasty malé, destičkovité, bez pyrenoidu, v počtu 3-4. Paramylon v malých, kulovitých zrnech. Stigma nezřetelné, malé. Bičíkaté stadium a rozmnožování nebylo pozorováno. Velikost 3-7 um, průměrně 4-5 um. Epifyticky na druzích rodu Strombomonas a Trachelomonas. Přisedlé prostřednictvím železem inkrustovaného terčíku (Fott & Komárek, 1960). Rozšíření: - Česká republika: PR Štěpán (det. Juráň, 2012), Pilský rybník (Nejedlá, 2010), Vrbenské rybníky: Černiš, Domin (Juráň, 2010), Zlivský rybník (leg. Kaštovský), Lnářské rybníky, rybníky u Luk nad Olší: Velký Kupčík, Prostřední rybník, Velký Mlýnský (Fott & Komárek, 1960). - svět: Slovensko (Marhold & Hindák, 1998). Taxonomická poznámka: Podobný taxon popsal Skvortzow (1957) z Číny. Tyto dva druhy se však liší svou morfologií, ekologicky jsou stejné (viz Tab. III.). Tab. III.: Srovnání morfologie druhů Colacium minimum a C. trachelomonoides (podle Fott & Komárek, 1960, Skvortzow, 1957) Znak Colacium minimum Colacium trachelomonoides tvar buňky kulovité široce oválné nebo oválné rozměry průměr 3 - 7 um délka 18 um šířka 7 um periplast hladký hladký metabolie ne ano chloroplasty 3-4 2 (laterální) paramylon drobná kulovitá zrna početné, drobné, tvar neuvádí ekologie na rodu Trachelomonas, Strombomonas na rodu Trachelomonas 17 4.3.2. Colacium physeter (B. Fott) B. Fott Tab. I, obr. 2 Bas.: Euglenaphyseter B. Fott Popis: - pohyblivé stádium (popsané jako Euglena physeter): Buňky válcovité, rotační, uprostřed poněkud zúžené, vepředu šikmo uťaté, vzadu široce zaoblené. Méně pohyblivé buňky široce válcovité, na svrchu rovněž šikmo uťaté. Metabolické pohyby se projeví jen zkrácením těla. Periplast jemný, bez rýhování. Bičík krátký nebo chybí. Chloroplasty početné, okrouhlé, destičkovité, bez pyrenoidu, velké asi 5 - 7 um. Horní konec buňky bez chloroplastů. Paramylon v podobě krátkých, tyčinkovitých zrnek, roztroušených mezi chloroplasty. Délka 60 - 70 um, šířka 16 - 19 um (Fott, 1956a). - přisedlé stadium: Sesilní buňky vej čité, široce oválné, přisedlé anteriorním koncem k substrátu, nejdřív bez pozorovatelné produkce slizu, později s krátkými slížovými stopkami. Buňky jednotlivé nebo úzce spojené dohromady, pak získají krychlový vzhled. Chloroplasty a paramylon tak zhuštěny v protoplastu, že vnitřní struktura organel není pozorovatelná; anteriorní část bez chloroplastů. Délka buněk do 45 um. Přisedlé na druzích rodu Daphnia (D. pulicaria, D. longispina a D. hyalina), zejména na abdonemu a končetinách (Fott, 1973). Rozšíření: - Česká republika: Holásecká jezera: Ledárenské jezero (leg & det. Juráň, 2012), Plané Loučky (Lelkova et al, 2004), Pastvisko (Skácelová, 2004), Kaprov (Maxa, 1979), Koryčany (Kubíček et al, 1965), Slapy (Javornický et al, 1962), Lnářské rybníky, Služebný, Velký Tisy, Režabinec (Fott, 1956a). - svět: Slovensko (Marhold & Hindák, 1998). Taxonomická poznámka: Podle Willey (1982) se jedná o synonymní taxon ke Colacium calvum. Revize byla provedena na fixovaných vzorcích. Synonymika je založena na morfologii (viz Tab. IV.), bylo by vhodné provést molekulární revizi těchto taxonů. Tab. IV.: Porovnání morfologie druhů Colacium calvum a C. physeter (podle Willey, 1982) Znak Colacium physeter Colacium calvum rozměry buňky délka 39 - 47 - 59 um 29 - 45 - 70 um šířka 21 -27-32 um 22-28-38 um počet chloroplastů 60 60 pyrenoidy centrální, vnitřní centrální, vnitřní 18 Tab. IV. - pokračování. Znak Colacium physeter Colacium calvum glykokalyx přítomen přítomen výskyt na perloočkách postabdomen postabdomen 4.3.3. Euglena fornicata H. Ettl Tab. I, obr. 3 Popis: Buňky dorzoventrálně zploštělé, nejsou metabolické, beztvaré, bočně zploštělé, stočené, apikální konec buňky šikmo uťatý, posteriorní konec zašpičatělý. Periplast hladký, bez rýhování. Bičík přibližně stejně dlouhý jako buňka. Chloroplastů 5-8, parietální, diskovité, bez pyrenoidů. Stigma výrazné. Paramylonová zrna velká, elipsovitá. Jádro v centru buňky. Buňky 18-24 um dlouhé, 6-10 široké um (Ettl, 1960). Rozšíření v ČR: Byla uváděna pouze Ettlem (1960) z Jevíčka, od té doby nebyl nález taxonu nikým publikován. 4.3.4. Euglena globosa H. Ettl Tab. I., obr. 4 Popis: Buňky široce elipsoidní až skoro kulovité, vpředu rovně uťaté, v průřezu kulovité. Délka buněk 10,5 - 12 um, šířka 9 um. Periplast hladký bez rýhování. Bičík stejně dlouhý jako buňka, s velmi rychlým pohybem. Chloroplasty početné, deštičkovité, bez pyrenoidů. Paramylon v podobě drobných zrnek. Stigma oblé, jasně červené. Jádro leží ve středu buňky. Buňky nejsou metabolické, ale jsou pružné. Rozmnožování prostřednictvím dělení v klidovém stadiu (Ettl, 1954). Rozšíření v ČR: Byla uváděna pouze Ettlem (1954) ze Svitav, od té doby nebyl nález taxonu nikým publikován. 4.3.5. Euglena chaetophorina J. Perman Tab. II., obr. 1 Popis: Buňky v nepohyblivém stádiu kulaté, v pohyblivém stavu různé (vřetenovité, hruškovité, protáhlé, častěji s malým kaudálním výběžkem). Značně metabolické. Periplast velmi ohebný, hladký (při pozorování imerzním objektivem slabě spirálně rýhovaný, vzdálenost rýh cca 1 um). Chloroplasty 3-4 nástěnné, destičkovité, přecházející ze svého středu doprostřed buňky v krátký a tupý výběžek. Pyrenoidy chybí. Stigma poměrně velké (4-6 um), zrnitého vzhledu, umístěno v hyalinní přední části buňky. Paramylon 19 v podobě četných elipsovitých nebo oválných zrnek (velikost 3 - 3,5 um), umístěných ve středu buňky. Pohyb pomocí silné tvarové metabolie ve stadiu, kdy není vyvinut bičík. V nepohyblivém stádiu 43 - 49 um dlouhé, v pohyblivém stavu 54 - 65 x 10 - 19 um. Ve slizu řasy Chaetophorina elegans (Ettl et al., 1957). Rozšíření v ČR: Byla uváděna pouze Permanem (1957) ze Zbraslavi, od té doby nebyl nález taxonu nikým publikován. 4.3.6. Euglena chlamydophora F. Mainx Tab. II, obr. 2 Popis: Buňky vřetenovité, výrazně metabolické, s různě dlouhým kaudálním výběžkem. Buňky dlouhé 45 um a 9 um široké. Bičík stejně dlouhý jako buňka s výrazným pohybem. Periplast výrazně proužkovaný. Chloroplasty deskovité, různě velké, bez pyrenoidu. Paramylonová zrna početná, kruhová nebo eliptická. V kultuře zaznamenána tvorba cyst s vrstevnatým obalem (Mainx, 1928, Starmach, 1983). Rozšíření: - Česká republika: tůně na jihu Moravy (Heteša et al, 2012), Litovelské Pomoraví, Poodří (Kočárková et al, 2004a), návesní rybník u Prahy (Mainx, 1928). - svět: Argentina (Tell & Conforti, 1986), Bangladéž (Begum, 2009), Polsko (Woiowski, 1998), Slovensko (Marhold & Hindák, 1998), Spojené státy (Dillard, 2000), Ukrajina (Větrova, 2004), Velká Británie (Woiowski, 2002). 4.3.7. Euglena chlorodictyon J. Perman Tab. II, obr. 3 Popis: Tvar buňky oválný, elipsoidní až kulatý (podle stupně metabolie). V bezbičíkatém stadiu značně metabolické. Buňka vbičíkatém stadiu protáhlá se zřetelným kaudálním výběžkem. Periplast velmi ohebný, hladký, bez struktury (i při pozorování imerzním objektivem). Chloroplast jeden síťovitý, často přiléhající kperiplastu, za živa poměrně špatně viditelný (viditelný po maceraci Javelským louhem). Pyrenoidy chybí. Stigma velké, zřetelné. Paramylon ve velkém množství, ve tvaru nepravidelných nebo poněkud válcovitých zrn. Bez bičíků se monáda pohybuje zřetelně metabolický, s bičíkem rychle plave šroubovitým pohybem. V nepohyblivém stádiu je průměr buňky 12 - 15 um, v pohyblivém stavu 30 - 43 x 9 - 12 um. Ve slizu řasy Draparnaldiaplumosa (Perman, 1957). Rozšíření v ČR: Byla uváděna pouze Permanem (1957) z lokalit v okolí řeky Vydry a Horské Kvildy, od té doby nebyl nález taxonu nikým publikován. 20 4.3.8. Euglena jirovecii B. Fott Tab. II, obr. 4 Popis: Buňky metabolické, měnlivého tvaru, vej čité až válcovité, na dolním konci zúžené, ale široce zaokrouhlené. Přední část buňky širší, ale náhle zúžená v krátký kuželovitý bezbarvý výběžek, který nese bičík. Periplast jemný, bez rýhování. Chloroplasty dva, postranní, rovnoběžné s podélnou osou buňky, hvězdicovité, uprostřed s pyrenoidem, obklopeným paramylonovými zrny. Stigma velké, miskovité. Délka buněk 30 - 37 um, šířka 12-15 um (Fott, 1953). Rozšíření: - Česká republika: Uváděna byla pouze Fottem (1953) z rybníka Kaprov na Blatné. Po pohnojení rybníka superfosfátem, tento druh zcela vymizel. - ve světě: Spojené státy (Zakryš & Walne, 1994). Taxonomická poznámka: Podle Pringsheima (1956) se jedná a o formu druhu Euglena agilis s výrazněji stelátními chloroplasty než je typické. 4.3.9. Euglena laevis R. Brabez Tab. III, obr. 1 Popis: Buňky vřetenovité, postupně se zužující směrem k apikálnímu konci, na kterém je krátký výběžek. Buňky 37,5 - 45 um dlouhé, maximálně 50 um. Ve středu buňky široké 12,5 - 15 um, v apikální části 5-6 um. Bičík stejně dlouhý jako buňka, rychlý pohyb. Stigma velké, jasně červené. Chloroplasty početné, diskovité, bez pyrenoidu. Paramylonová zrna krátce válcovitá. Jádro umístěno v poslední třetině buňky. Buňky málo metabolické, rychle plovoucí, apikálním koncem dopředu. Rýhování pelikuly pozorovatelné při velkém zvětšení. Dělení v motilním i nepohyblivém stavu. Buňky v klidovém stadiu se silnou membránou (Brabez, 1941). Rozšíření v ČR: Druh popsán Brabez (1941) z na CO2 bohatých výtoku z pramenů Glabuer II, Palliardi a v bažinách ve Františkových lázních, v mofetách Soosu. Žádné jiné údaje o výskytu tohoto druhu v ČR neexistují. Taxonomická poznámka: Pringsheim (1956) tento druh považuje za synomymní druhu Euglena proxima. 21 4.3.10. Euglena middelhoekii H. Ettl Tab. III, obr. 2 Popis: Tvar buněk většinou široce vřetenitý, někdy řepovitý. Přední část buňky mírně seříznutá, dozadu se postupně zužující a přecházející do dlouhého posteriorního výběžku. Tento výběžek zachován i při metabolickém pohybu buňky. Buňky dlouhé 50 - 65 um, široké 16 - 18 um. Výrazná metabolie, tvar buňky se rychle mění. Ampula zasahující poměrně hluboko do buňky (téměř do J/^j). Bičík dlouhý zhruba ^ délky buňky (někdy kratší, zhruba^). Periplast tenký, bezbarvý, na povrchu s řadami podélných papil ve tvaru kapky, to dává periplastu zrnitý vzhled. Papily nejsou uspořádány ve spirále, jak je to obvyklé. Rady papil se rozbíhají z jedné strany buňky k druhé a postupně se rozšiřují, působí tak, že jsou uspořádaný vějířovitě. Během metabolie buňky se uspořádání papil nemění a je stále patrné. Chloroplasty (velikost 6-10 um) početné, nástěnné, elipsovité až podélně elipsovité. Uspořádané více méně podélně. Bez pyrenoidů. Stigma poměrně velké. Paramylon roztroušeně v podobě velkých elipsovitých až zaoblených válcovitých zrn, nahromaděných převedším kolem jádra. Jádro ve středu buňky nebo trochu níže (Ettl, 1965). Rozšíření v ČR: Druh uváděn pouze Ettlem (1965) z návesního rybníka v Sklenném, od té doby nebyl výskyt tohoto druhu z ČR publikován. 4.3.11. Euglena stellata F. Mainx Tab. III., obr. 3 Popis: Plovoucí buňky vřetenovité nebo vej čité, vpředu trochu zúžené a zaoblené, v apikální části zašpičatělé, 30 - 35 um dlouhé (nebo 24 - 54 um), 8-10 um široké, metabolické. Periplast buňky za živa bez viditelné struktury, po obarvení Lugolovým roztokem viditelně proužkovaný. Chloroplastů kolem 10, stužkovité, vycházející ze centra uprostřed buňky, kolem kterého jsou také nahromaděna paramylonová zrna. Jádro v zadní části buňky. Tvorba palmeloidních stadií, ve kterých se také dělí. Dělení také v pohyblivém stadiu (Mainx, 1926, Starmach, 1983). Rozšíření: - Česká republika: Břilice, Lochovice (Lukavský, nepubl.), Pastvisko (Skácelová, 2004), rybník u Máchova jezera (Mainx, 1928), Muzikantský rybník u Doks (Mainx, 1926). 22 - svět: Indie (Kumawat & Patil, 2011), Polsko (Wolowski, 1998), Rumunsko (Caraus, 2003), Spojené státy (Zakryš & Walne, 1994), Srbsko (Subakov-Simic et al, 2008), Taj van (Wang & Chen, 2004). Taxonomická poznámka: Podle Pringsheima (1956) se jedná o formu Euglena viridis. Kosmala et al. (2009) potvrdili samostatnost obou druhů pomocí molekulární biologie. 4.3.12. Euglena terrestris H. Ettl Popis: Buňky válcovité se zaobleným předním i zadním koncem, v průřezu kulaté, metabolické. Periplast lehce šroubovitě rýhovaný (rýhy vyniknou až po fixaci), 7-8 rýh na 10 um. Bičík chybí, buňky se pohybují „červovitým" způsobem. Chloroplasty četné, velké (12 um), destičkovité a vždy bez pyrenoidů. Stigma poměrně velké (5 um), jasně červené. Jádro leží v první třetině buňky. Paramylon v podobě okrouhlých destiček o průměru 5-6 um. Často se vyskytuje hematochrom v podobě četných červených skvrn velikosti stigmatu, které jsou roztroušené po celé buňky. Rozmnožování dělením v klidovém stadium. Buňky dlouhé 120- 140 um, široké 20 - 23 um (Ettl, 1955). Rozšíření v ČR: aerofytně na vlhké půdě zvlhčované pramenitou vodou, prameny u Březové nad Svitavou (Ettl, 1955). Taxonomická poznámka: Druh náleží do sekce Amastigatae popsané Elenkinem (1924) společně s druhy Euglena elenkinii, E. mutabilis, E. fenestrata a E. obtusa, jejichž společným znakem je nepřítomnost bičíku a výrazný plazivý pohyb. Druh Euglena terrestris se od těchto druhů liší terestrickým biotopem a nepřítomností biotopů. Podle Pringsheimova (1956) dělení rodu Euglena na sekce by tento druh spadal do sekce Serpentes společně sE. mutabilis aE. deses, která se také často vyskytuje v půdě. Nález není doplněn nákresem. 4.3.13. Euglenaria anabaena (F. Mainx) A. Karnkowska & E.W. Linton Tab. III, obr. 4 Bas.: Euglena anabaena F. Mainx. Syn.: Euglena anabaena var. minima F. Mainx, E. anabaena var. minor F. Mainx, Euglenaria anabaena var. minima (F. Mainx) A. Karnkowska & E.W. Linton. Popis: Buňky vřetenovité se zaobleným předním koncem. Na posteriorní straně zakončené úzkým výrůstkem. Buňky 36 - 43 um dlouhé, 8-12 um široké. Periplast slabě proužkovaný. Jádro ve středu buňky. Bičík 1 - l,5krát delší než buňka. Chloroplasty velké, 23 po 4 - 14, deskovité s pyrenoidy na obou stranách. Paramylon drobný, v malém počtu. Dělení v palmeloidním stadiu (Mainx, 1926, Starmach, 1983). Rozšíření: - Česká republika: Podbořánky - Horní rybník (Pusztai, nepubl.), tůně na jihu Moravy (Heteša et al., 2012), Adršpašsko-teplické skály (Hauer, 2005), Plané Loučky (Lelkova et al, 2004), Kutnar, Pastvisko (Skácelová, 2004), Třeboňsko: Domanín, Dubový rybník, Velký Tisy (Wolowski, 1992), Praha - Botanická zahrada, Muzikantský rybník (Mainx, 1926). - svět Argentina (Conforti, 1991, Conforti & Tell, 1988, Tell & Conforti, 1986), Čad (Compěre, 1975), Polsko (Wolowski, 1998), Rumunsko (Caraus, 2003), Slovensko (Marhold & Hindák, 1998), Spojené státy (Zakryš & Walne, 1994), Španělsko (Alvarez Cobelas, 1984, Conforti etal, 2005). 4.3.14. Lepocinclis caudata var. minor R. Brabez Tab. III, obr. 6 Popis: Buňky obvejčité, s dlouhým bezbarvým posteriorním výběžkem ke konci se rozšiřujícím. Buňky 37 - 40 um dlouhé, široké 20 um. Bičík dlouhý jako buňka. Pelikula výrazně spirálně rýhovaná. Dvě velká paramylonvá zrna, bočně umístěná v nej širší části buňky. Chloroplasty početné, diskovité. Stigma uloženo v přední části buňky (Brabez, 1941) Rozšíření v ČR: Od nálezu druhu Brabez (1941) na Soosu u Františkových Lázní, neexistují další údaje o výskytu tohoto druhu v ČR. Taxoxnomická poznámka: Conforti & Ruiz (2002) uvádějí z Jižní Korei taxon Lepocinclis caudata var. minor nova var. s rozměry 32 - 34 um dlouhé, 13,5 - 15 um široké. 4.3.15. Lepocinclis teres f. glabra B. Fott Tab. III., obr. 5 Popis: Buňky podlouhle vej čité, vpředu široce zaoblené, vzadu užší; boky přímé nebo mírně vypouklé. Periplast zcela hladký, bez rýhování. Bičík poněkud delší než tělo. Početné deštičkovité chloroplasty, tlakem poněkud polygonálni. Paramylon v podobě kruhovitých zrn, proděravělých uprostřed, měřících až 8,5 um v průměru. Délka buněk 30-36 um, šířka 12-14 um (Fott, 1956b). 24 Rozšíření v ČR: Uváděna Fottem (1956b) z Františkových Lázní. Jedná se o taxon, který se vyskytuje v kyselých vodách. Podobný taxon byl nalezen v Hromnickém jezírku na Plzeňsku (leg. Linda Nedbalova), avšak nešlo s jistotou určit, zda se jedná o Fottem popsanou varietu. Taxonomická poznámka: Od typového druhu se liší menšími rozměry - Lepocinclis teres má buňky 40 - 45 um dlouhé a 16 - 18 um široké - a zcela hladkým periplastem, který je u L. teres levotočivě proužkovaný (Starmach, 1983). 4.3.16. Monomorphina ulula (A. Pochmann) comb. nov. Tab. VI., obr. 3 Popis: Buňky vejčité, kratší než širší, s krátkým dorsálně směřujícím výběžkem. Pelikula s levotočivými spirálními žebry, mezi žebry nerýhovaná. Zploštění buňky nepatrné. Paramylonová zrna elipsovitá. Buňky 21 um dlouhé, 16 um široké (Pochmann, 1942) Rozšíření - Česká republika: Od nálezu Pochmannem (1942) v rybníce u Doks, není nález tohoto druhu z ČR uváděn. - svět: Jižní Korea (Conforti & Ruiz, 2002). Taxonomická poznámka: Morfologií tento druh odpovídá upravené diagnóze rodu Monomorphina (Kosmala et al, 2007b). Conforti & Ruiz (2002) srovnávají morfologii jimi nalezeného druhu s Pochmannovým popisem (viz. Tab. V.). Tab. V.: Srovnání morfologie druhu Monomorphina ulula Znak Pochmann (1942) Conforti & Ruiz (2002) Rozměry buňky délka 21 um 16 - 17 um šírka 16 um 15-16 um Tvar buňky široce vejčité, nepatrně široce vejčité, zploštělé, krátký zploštělé, krátký, mírně zahnutý (2-3 um), zaoblený, mírně posteriorní výběžek zahnutý posteriorní výběžek Pelikula levotočivá žebra, mezi žebry levotočivá žebra, není rýhovaná s prohloubením mezi sousedními žebry Paramylonová zrna 2, parietálně uložená, miskovitá 2, parietálně uložená, miskovitá 25 4.3.17. Phacus applanatus A. Pochmann Tab. IV., obr. 1 Popis: Buňky podélně vej čité, posteriorní výběžek krátký a rovný. Apikální rýha nevýrazná. Buňky výrazně zploštělé, dorzální a ventrální strany vzájemně rovnoběžné. Paramylovoná zrna eliptická s otvorem uvnitř (tvar článku řetězu). Chloroplasty těsně nahloučené a mnohostěnné. Pelikula velmi nevýrazně podélně proužkovaná. Délka buněk 33 um, šířka 18 um (Pochmann, 1942). Rozšíření: - Česká republika: Popsán Pochmannem (1942) z pískovny u Teplic - Sanova, od té doby nebyl z České republiky uváděn. - ve svět: Rakousko (Kusel-Fetzmann, 2002). 4.3.18. Phacus aspidion A. Pochmann Tab. IV., obr. 2 Popis: Buňky téměř oválné, s vroubkovaným okrajem. Posteriorní výběžek chybí. Buňky v podélném i příčném průřezu čočkovité. Pelikula podélně proužkovaná. 2 velká zploštělá protilehlá paramylonová zrna. Chloroplasty kruhové nebo oválné. Rýha v horní části buňky krátká a nevýrazná. Bičík J/^ délky buňky. Délka buněk 36 um, šířka 28 um. Rozšíření v ČR: Popsán Pochmannem (1942) ze Střížovického rybníka, od tohoto nálezu nebyl nikde publikován další nález z území ČR. 4.3.19. Phacusformosus A. Pochmann Tab. IV., obr. 3 Popis: Buňky vej čité s asymetrickým protažením v přední části, někdy se zvlněným okrajem. Kaudální výběžek rovný, buňky na průřezu trojúhelníkovité. Pelikula podélně rýhovaná. Jedno výrazně velké prstencovité paramylonové zrno v průřezu ve tvaru bochníku uložené na boční straně buňky a jedno menší bazálně uložené zrno. Stigma výrazně velké. Buňky 33 - 40 um dlouhé, široké asi 20 um (Pochmann, 1942). Rozšíření: - Česká republika: tůně na jihu Moravy (Heteša et al., 2012), Soos: pramen Věra (Čápova, 1999, Lederer et al, 1998, Volfová, 2005), Kutnar (Skácelová, 2004), Pastvisko (Skácelová, 1996, 2004), Horní Lužnice (Pithart et al, 1996), Nové Jezero, Nový Hospodář (Skácelová, 1984), Máchovo jezero (Pochmann, 1942). 26 - svět: Maďarsko (Huber-Pestalozzi, 1955), Polsko (Wolowski, 1998), Rakousko (Kusel-Fetzmann, 2002), Slovensko (Marhold & Hindák, 1998). 4.3.20. Phacus gracilis A. Pochmann Tab. IV., obr. 4 Popis: Buňky v obrysu podélně eliptické, vpředu i vzadu se zužující se zaobleným apikálním koncem, 18 um dlouhé, 5 um široké (3,5krát delší než širší), zploštělé, nezkroucené. Periplast velmi jemně pravotočivé spirálně rýhovaný. Paramylon v podobě několika čoček, nahromaděných ve středu buňky. Jádro v poslední třetině buňky. Stigma velké a výrazné (Pochmann, 1942). Rozšíření v České republice: Popsán z Čepelky u Doks (Pochmann, 1942), od té doby není z České republiky uváděn. 4.3.21. Phacus ichtydion A. Pochmann Tab. IV., obr. 5 Popis: Buňky podélně eliptické, dlouhé 28 um, široké 8 um (3,5krát delší než širší), vpředu mírně zaoblené, vzadu zakončené krátkým zahnutým výběžkem. V průřezu protáhlé. Pelikula spirálně rýhovaná. Ve středu buňky jedno velké, vej čité, šikmo ležící paramylonové zrno. Stigma zřetelné. Dělení pozorováno u bezbičíkatého stadia (Pochmann, 1942). Rozšíření - České republice: Popsán z dnes již zaniklého Muzikantského rybníka u Doks (Pochmann, 1942), od té doby nepochází žádné záznamy o jeho výskytu v ČR. - svět: Argentina (Conforti & Tell, 1988). 4.3.22. Phacus moraviensis A. Pochmann Tab. V., obr. 1 Popis: Buňky poněkud trojúhelníkovitě vej čité až lichoběžníkovité, podsadité, na bázi prudce rozšířené, v přední části zúžené, lehce zaoblené. Buňky při pohledu z boku hruškovité nebo ve tvaru papriky, širší v přední části. Kaudální výběžek malý, mírně zakřivený. Pelikulou na jedné straně buňky prochází rýha. Jedna polovina buňky, při pohledu shora, širší než druhá. Proužky pelikuly podélné, mírně šikmo směřující. Průřez pelikulou pilovitý. Paramylon uložen laterálně ve formě dvou velkých, uprostřed proděravělých zrn. Někdy paramylonová zrna téměř pravoúhlá. Jádro velké, ležící mírně pod 27 středem buňky. Stigma výrazné. Bičík asi dvakrát delší než buňka. Buňky dlouhé 33 um, široké 28 um (Pochmann, 1942). Rozšíření: - Česká republika: dolní tok Dyje (Heteša et al, 2000), Pastvisko (Skácelová, 2004), tůň Moravy u Tvrdonic (Kopecký & Koudelková, 1997), Horní Lužnice (Pithart et al., 1996), Nové Jezero, Nový Hospodář, Bendík (Skácelová, 1984). - svět: Španělsko (Alvarez Cobelas, 1984). 4.3.23. Phacus nannos A. Pochmann Tab. VI., obr. 2 Popis: Buňky podlouhle vej čité na koncích široce zaoblené (tvarem podobné Phacus wettsteini, ale poměrně menší). Buňky dlouhé 14 - 14,5 um, široké 8 um. Bez kaudálního výběžku. S nevýraznou rýhou. Pelikula velmi jemně podélně pruhovaná. Jedno velké, deštičkovité, centrální paramylonové zrno. Stigma nebylo pozorováno (Pochmann, 1942). Rozšíření - Česká republika: Od nálezu z Labe u Velkého Března (Pochmann, 1942) není taxon z České republiky uváděn. - svět: Rumunsko (Caraus, 2003), Ukrajina (Větrova, 2004). 4.3.24. Phacus ostreatus A. Pochmann Tab. IV., obr. 6 Popis: Buňka široká, srdčitá nebo ve tvaru mušle, mírně stlačená, při bočním pohledu vejčitá. Dvě poloviny buňky spojené rýhou ve tvaru písmene „S". Pelikula spirální, se zářezy na okrajích buňky. Jedno velké prstencovité paramylonové zrno v přední části buňky. Buňky jsou 25 um dlouhé, široké 22 um, v průměru 15-20 um (Pochmann, 1942). Rozšíření v České republice: Popsán z Čepelky u Doks (Pochmann, 1942), od té doby není z České republiky uváděn. 4.3.25. Phacuspygmaeus A. Pochmann Tab. V., obr. 2 Popis: Buňky v obrysu hranatě vej čité, podlouhlé až nepravidelně podkovité s prohloubeným předním koncem buňky a tupým posteriorním koncem. Buňky dlouhé 16 um, široké asi 10 um, v průřezu oválné. Rýha na vrcholu buňky zasahuje zhruba do její poloviny. Pelikula 28 levotočivě spirálně rýhovaná, rýhy v podobě dvoj linek. Stigma podkovovité. Chloroplasty početné. Paramylon ve formě velkého a malého elipsovitého zrna, uložených ve středu buňky. Jádro v apikální části buňky (Pochmann, 1942). Rozšíření - Česká republika: Prostřední rybník u Luk nad Olší (Fott & Komárek, 1960), rybník v Bezdězu (Pochmann, 1942). - svět: Slovensko (Marhold & Hindák, 1998). 4.3.26. Phacus rotunda R. Brabez Tab. VI., obr. 1 Popis: Buňky téměř kruhové, 32 um dlouhé, 25 um široké. Posteriorní výběžek špičatý, rovný. Pelikula podélně rýhovaná. Bičík stejně dlouhý jako buňka. Chloroplasty početné, diskovité. Stigma malé. Paramylon v podobě velkého prstenovitého zrna, umístěného před jádrem. Jádro umístěno blíže k bázi (Brabez, 1941). Rozšíření v České republice: Soos (Brabez, 1941, Pochmann, 1942). 4.3.27. Strombomonas ovoidea B. Fott & J. Komárek Tab. VI, obr. 3 Popis: Buňky metabolické, chloroplasty parietální, oválné až kulovité. Bičík zhruba stejně dlouhý jako buňka. Lorika ovoidní, nej širší v prostřední části, světle hnědá, jemně a nepravidelně pokrytá granulami, bez límečku. Rozměry loriky 20-25 x15-18 um (Fott & Komárek, 1960). Rozšíření: - Česká republika: rybníky u Luk nad Olší: Velký Kupčík (Fott & Komárek, 1960). - svět: Slovensko (Marhold & Hindák, 1998). 4.3.28. Trachelomonas caudata var. glabra R. Dvořák Popis: Hladká lorika (Dvořák, 1920). Rozěíření v České republice: rybník Štěpánek u Studence (Dvořák, 1920). Taxonomická poznámka: Odlišností variety od typu je jen hladká lorika bez ostnů. Ostatní taxony druhu Trachelomonas caudata trny na povrchu loriky mají (Starmach, 1983). Podobný taxon nalezl Cyrus (1934) v tůni nedaleko Kounova. Bohužel ani jeden nález není 29 dokladován nákresem. Taxon morfologií odpovídající Dvořákovu a Cyrusovu byl popisu nalezl Kaštovský v rybníku Xerr na Třeboňsku (Kaštovský, pers. comm.). 4.3.29. Trachelomonas cylindroconica R. Dvořák Popis: Lorika válcovitá, dopředu i dozadu zúžena, hladká, 13-16 široká um a 27 - 30 um dlouhá, s válcovitým límečkem dlouhým 5 um (Dvořák, 1920). Rozšíření v ČR: rybník Štěpánek u Studence (Dvořák, 1920). Taxonomická poznámka: Pravděpodobně se jedná o taxon nesoucí znaky druhů Trachelomonas cylindrica a T. conica. Bohužel nález nebyl doplněn žádným nákresem. 4.3.30. Taxony, popsané z CR, pravděpodobně synonymní druhu Euglena sanguinea Euglena heliorubescens H. Härdtl3. K popisu není připojen žádný nákres. Morfologicky je podobná druhu E. rubra (Gojdics, 1953). Jedná se o velmi nedostatečně popsaný druh. Existence 60 malých eliptických chloroplastů bez pyrenoidů, jsou v rozporu s morfologií rodu Euglena. Jelikož buňky byly plné paramylonových zrn, nemusel autor zřejmě dobře pozorovat tvar chloroplastů. Není žádný důvod, proč by druh, popsaný Härdtlem, neměl být druh E. sanguinea (Pringsheim, 1956). Gojdics (1953) uvádí pouze popis druhu, neřeší jeho podobnost s druhem E. sanguinea. Euglena mucifera F. Mainx4. Tvarem buněk a velikost buněk je více podobná E. sanguinea než E. paludosa. I ostatní znaky buňky j sou podobné s druhem E. sanguinea, možná se může být synonymní i druhu E. clara (Pringsheim, 1956). Chu (1947) ji také považuje za synonymní druhu E. sanguinea. Euglena paludosa F. Mainx5. Přestože u tohoto druhu autor nepozoroval opět pyrenoidy, velikost, tvar buňky, chloroplasty, přítomnost granulí s hematochromem potvrzují morfologickou příbuznost sE. sanguinea (Pringsheim, 1956). Chu (1947) ji také považuje za synonymní druhu E. sanguinea. 3 orig. diagnóza: Beih. Bot. Centralbl. 53A: 612, no fig. 1935. 4 orig. diagnóza: Arch. Protistenk. 54: 157, pl. 8: figs. 1, 3, 4; text-fig. C. 1926. 5 orig. diagnóza: Arch. Protistenk. 54: 156, text-fig. B. 1926. 30 Euglenapurpurea F. Mainx6. Jediná odlišnost od Euglena sanguinea je nepřítomnost pyrenoidů. Pyrenoidy však nemusejí být vždy pozorovatelné (Pringsheim, 1956). Tento druh považují za synonymní i jiní autoři (Chu, 1947, Wolowski, 1998). Euglena reticulata F. Mainx7. Tento druh je Chu (1947) považován za synonymní k druhu E. sanguinea. To však vyvrací Pringsheim (1956), jelikož E. reticulata se svou morfologií výrazně liší od E. sanguinea: menší rozměry, hladký periplast, bičík dlouhý pouze jako délka těla buňky, dva pyrenoidy. Pringsheim dále považuje za dobrý znak retikulární chloroplast a domnívá se, že by tento taxon mohl být podobný s druhem E. geniculata, což však nelze potvrdit bez získání živého materiálu. Pravděpodobně se nejedná o druh příbuzný druhu E. sanguinea, ale spíš o druh ze skupiny kolem druhu E. agilis (Pringsheim, 1956). Euglena rubida F. Mainx8. Opět se zřejmě jedná o popis morfy druhu E. sanguinea, založený na odlišné stavbě chromatoforů a nepřítomnosti pyrenoidů. Pyrenoidy však nemusí být vždy pozorovatelné. Popis a nákres druhu jsou dostatečné, aby mohlo být usuzováno, že se jedná a druh synonymní druhu E. sanguinea (Pringsheim, 1956). Tento druh považují za synonymní i jiní autoři (Chu, 1947, Wolowski, 1998). Bez jakéhokoliv taxonomického komentáře uvádějí tento druh z Argentiny Tell & Conforti (1986). v v 4.4. Návrh Červeného seznam krásnooček České republiky Do návrhu červeného seznamu byly vybrány dobře determinovatelné druhy, které jsou ohroženy buď malým množstvím lokalit, nebo osidlující biotopy ohrožené činností člověka. Do jednotlivých kategorií byly zařazeny následující taxony: - potenciálně ohrožené taxony: Euglena adhaerens, Phacus moniliatus var. suecicus, Trachelomonas conica; - ohrožené druhy: Colacium vesiculosum, Discoplastis spathirhyncha, Lepocinclis fusiformis, Phacus similis; - kriticky ohrožené taxony: Phacus elegans, Trachelomonas bituricensis var. lotharingia. Komentovaný návrh červeného seznam krásnooček ČR je uveden v příloze III. 6 orig. diagnóza: Arch. Protistenk. 54: 153, text-fig. A. 1926. 7 orig. diagnóza: Arch. Protistenk. 54: 160, text-fig. D, b. 1926. 8 orig. diagnóza: Arch. Protistenk. 60: 341, text-fig. 7. 1928. 31 5. Diskuze Seznamy lokální rasové flóry jsou důležitým příspěvkem k poznání druhové bohatosti daného území, zároveň mohou sloužit jako pomůcka především pro specialisty, orgány ochrany přírody apod. Existuje několik soupisů rasové flóry z ostatních států, např. Slovenska (Lhotský et al, 191 A, Marhold & Hindák, 1998), Polska (Siemiňska & Wolowski, 2003) , Rumunska (Caraus, 2003), Slovinska (Vrhovšek et al, 2006), Ukrajiny (Tsarenko et al, 2006) a Izraele (Nevo & Wasser, 2000). Na našem území vzniklo několik soupisů rasové flóry. Nej starší z nich představuje dvoudílný Prodromus českých řas sladko vodních (Hansgirg, 1892b, 1899), věnovaný především oblasti Cech, data ze Slezska zhruba ze stejné doby obsahuje Kryptogamen-Flora von Schlesien (Kirchner, 1878). Oblastí Moravy a Slezska se zabývá také Soupis moravskoslezských sinic a řas (Lhotský et al, 1955). Nej novější prací věnující se naší rasové flóře je Prodromus sinic a řas (Poulí čková et al, 2004) . Ucelený obraz o historii nálezů krásnooček (ostatně i jiné libovolné skupiny řas) může poskytnout jen detailní průzkum literárních pramenů. V současné době využívaný Prodromus (Poulíčková et al, 2004) představuje obrovské množství dat, avšak bohužel do sebe nezahrnuje i data z podobných, jemu předcházejících prací, a nezahrnuje ani vlastní sběry autorského týmu nebo nepublikovaná data z „důvěryhodných zdrojů". Tím podává poněkud zkreslený obraz o druhové bohatosti české rasové flóry. Sestavení prodromu je jistě záslužná činnost, ale nemůže být prací týmu několika málo lidí. Tuto činnost by měl vykonávat široký autorský kolektiv, tvořený odborníky na jednotlivé skupiny řas. Proto jsou velmi důležité soupisy rasové flóry, které vycházejí v posledních letech - sinice (Kaštovský et al, 2010), ruduchy (Kučera et al, 2008), krásivky (Šťastný, 2010), parožnatky (Caisová & Gabka, 2009). Tyto práce doplňují poznatky o jednotlivých skupinách, především o vlastní floristická pozorování autorů, neopírají se tudíž pouze o literární prameny a herbářové položky, s výjimkou práce Caisová & Gabka (2009). Kromě několika málo prací věnovaných floristice (Juráň, 2010, Kočárková et al, 2004a, 2004b, 2005, Wolowski, 1992, Wolowski & Skácelová, 1999) a ekologii (Perman, 1956, 1957) se krásnoočkům v České republice nikdo systematicky nevěnoval. Cílem rešeršní části práce bylo tedy získat co nejvíce informací o výskytu a ekologii krásnooček na území našeho státu. Proto byly literární zdroje citované ve výše uvedených prodromech doplňovány o další práce, které v nich chybí, např. zásadní práce věnovaná rodu Phacus s popisem několika nových druhů nalezených právě v České republice (Pochmann, 1942). 32 Jako další zdroje dat byly využity také diplomové práce a také výsledky inventarizačních průzkumů zadávaných Agenturou ochrany přírody a krajiny. Problémem diplomových prací může být správná determinace jednotlivých taxonů. Většina studentů se však nepouští do determinace problematických taxonů a v diplomových pracích jsou určeny běžné taxony, které nelze povětšinou zaměnit. Přesto jsou diplomové práce dobrým doplňkovým zdrojem, protože se většinou věnují oblastem, které nebyly nikdy algologicky zkoumány. Jako netradiční zdroj byly využity také ikonotéky Jaromíra Lukavského a Jindřicha Permana, ve které byly mimo jiné nalezeny záznamy o druzích Monomorphina reeuwykiana a Phacus arnoldii, které jsou pro naši rasovou flóru nové. Většina států má svoje vlastní červené seznamy vyšších rostlin, obratlovců i bezobratlých, ale červené seznamy zahrnující řasy a sinice byly sestaveny v několika evropských státech: Bulharsku (Temniskova et al, 2008), Maďarsku (Németh, 2005), Německu (Friedrich et al, 1984, Knappe et al, 1996, Krause, 1984, Lange-Bertalot & Steindorf, 1996, Mollenhauer & Christensen, 1996), Polsku (Siemiňska, 1992, Siemiňska et al, 2006) a Rakousku (Kusel-Fetzmann, 1999, Lanzenweger, 1999), Slovensku (Hindák & Flindáková, 2011) a Ukrajině (Palamar-Mordvintseva & Tsarenko, 2004). Většinu druhů v červených seznamech tvoří především makroskopické řasy anebo řasy tvořící makroskopické nárosty. Výjimku do jisté míry představuje slovenský červený seznam (Hindák & Hindáková, 2011), který uvádí ve větší míře mikroskopické druhy, avšak jedná se o druhy, které jsou na Slovensku endemické nebo byly ze Slovenska popsány (jako jediný také uvádí jeden druh krásnooček - Strombomonas labiata). Obsah jednotlivých červených seznamů je do jisté míry ovlivněn působením specialistů na různé skupiny řas, např. v Polských červených seznamech zelených řas převládají druhy rodů Bulbochaetae a Oedogonium (činnost T. Mroziňske), rakouský seznam obsahuje pouze krásivky (činnost R. Lanzenwegera). V případě Polského červeného seznamu je zajímavá přítomnost obrněnek (činnost P. Owsiannyho) a absence krásnooček, přestože v Polsku působí K. Wolowski, přední odborník na tuto skupinu. Jedinou prací, která se věnuje ohrožení sinic a řas v ČR je čtvrtý díl Červené knihy ohrozených a vzácných druhov rastlín a živočíchov SR a ČR (Gardavský et al, 1995). Gardavský et al. (1995) uvádějí, že předmětem ochrany nemají být jednotlivé druhy, ale především biotopy, kde se tyto druhy vyskytují. Proto bylo při sestavování červeného seznamu přihlíženo nejen na počty nálezů, ale také na typy biotopů, které jednotlivé taxony osidlují. Podle Skácelové (2012) je ochrana sinic a řas reálná pouze na dostatečně stabilním biotopu, u kterého nehrozí v nejbližší době přechod do dalšího sukcesního stadia, kdy by 33 byly podmínky biotopu pro daný organismus změněny na tolik, že by vymizel (např. při zazemňování tůní). Chytrý et al. (2010) uvádějí jako příčiny možného ohrožení vodních biotopů především vodohospodářské úpravy v říčních nivách (např. omezení přirozených záplav vedoucí k rychlejšímu zazemňování, vysychání mrtvých ramen a tůní), odvodňováním bitopů, eutrofizací, mechanické narušení lesní technikou (např. u prameniště, rašelinišť). Sestavení Červeného seznamu řas České republiky může být účinnou pomůckou pro orgány ochrany přírody při vyhlašování, managementu a ochraně různých biotopů, kterým může hrozit ohrožení či zánik. Současně může být užitečnou pomůcky pro terénní biology a studenty biologie, protože by podával informaci o stavu jednotlivých biotopů a bohatosti rasové flóry našeho státu. V České republice neexistuje žádná norma, která by se zabývala ochranou sinic a řas, Gardavský et al. (1995) uvádějí, že druhy v jejich práci jsou jen příkladem nebo jakýmsi modelem na ochranu sinic a řasy všeobecně. Přesto jedinou chráněnou lokalitou, která byla vyhlášena za účelem ochrany řas, je přírodní památka Křečovícký potok (ok. Benešov, vyhlášen 1986) na základě práce Lenský & Haněl (1986), ve které bylo popsáno několik nových druhů řas především ze skupiny zelených řas a různobrvek. Opětovný výskyt těchto druhů již nebyl na lokalitě potvrzen (Kaštovský & Hauer, 2007). Podnětem pro vyhlášení několika přírodních památek na Slavonicku- PP Dědek a PP Velký Troubný (ok. Jindřichův Hradec, obě vyhlášeny 1995) - bylo zjištění oligotrofního až mezotrofního společenstva s typickými zástupci zooplanktonu, tak i sinic a řas (Skácelová, 2012, více viz Skácelová, 1988, 1994). Ostatní chráněné lokality s bohatou diverzitou sinic a řas (např. NPP Swamp, NPR Břehyně - Pecopala, PP Kutnar, PP Pastvisko atp.) nemají řasy jako předmět ochrany. Příkladem lokality, jejímž předmětem ochrany by měly být řasy je NPR Režabinec a Režabinecké tůně (ok. Písek, 1949, předmětem ochrany je avifauna), jejíž rasovou flóru detailně studoval Růžička (1957, 1959, 1961). Jelikož předmětem ochrany byla avifauna, nebylo jakýmkoliv způsobem omezováno rybářství (intenzivní vápnění a hnojení, zvýšení stavu vody atp.), což vedlo k poklesu druhové pestrosti krásivek, téměř 2,5 násobný pokles taxonů krásivek oproti Růžičkovým pracím (Simek, 1992). Při stanovení kritérií pro zařazení jednotlivých taxonů do příslušné kategorie červeného seznamu byl hlavním problémem malý počet recentních dat. Kategorie červeného seznamu krásnooček byly stanoveny podle práce Gardavský et al. (1995) a byly upraveny, především snížením počtů nálezů u jednotlivých stupňů ohrožení, a doplněny o další kritéria z práce Palamar-Mordvintseva et al. (2000). 34 Gardavský et al. (1995) ve svém přehledu ohrožených sinic a řas používají pouze tři kategorie - ohrožený, velmi ohrožený a kriticky ohrožený. Nepoužívají kategorie nezvěstné a potenciálně ohrožené druhy, které jsou uváděny v úvodu Červené knihy. V navrhovaném červeném seznamu byly kategorie upraveny následovně: - nebyla zavedena kategorie „nezvěstné nebo vyhynulé druhy", protože tato kategorie nemá pro mikroorganismy přílišný význam; předpokládá se, že rozšíření mikroorganismů je kosmopolitní a osidlování biotopů záleží na přírodních podmínkách; nelze tedy označit taxon za nezvěstný nebo vyhynulý, protože nikdy není vyloučeno, že se taxon může objevit na původním nebo novém vhodném stanovišti; - kategorie „kriticky ohrožené" a „ohrožené" byly vztaženy do jedné kategorie, protože nejsou nedostatečné znalostí o ekologii a rozšíření jednotlivých taxonů, které by bylo možné do těchto kategorií zařadit; - byla ponechána kategorie „potenciálně ohrožené druhy", kterou Gardavský et al. (1995) nepoužívají a do této kategorie byly zařazeny běžně se vyskytující druhy, které jsou však ekologicky vyhrazeny a hrozí jim potenciální ohrožení skrze ohrožení jejich biotopů. Kritéria pro jednotlivé kategorie byly doplněny podle Palamar-Mordvintseva et al. (2000). Na rozdíl od červeného seznamu hub (Holec & Beran, 2006), mechorostů (Kučera & Váňa, 2005) a cévnatých rostlin (Procházka, 2001) mají řasy tu nevýhodu, že se nedá příliš vycházet z dat z herbářových sbírek, s výjimkou parožnatek a některých dalších makroskopických řas. Také dlouho skladové formolem fixované vzorky ztrácejí svůj význam pro určení, protože řasy v nich blednou a mizí často důležité determinační znaky. Existují postupy pro zhotovování trvalých preparátů řas (např. Brandham, 1970, přehled technik podává Johansen, 1951) nevýhodou těchto preparátů je nutno materiál různým způsobem dobarvovat, impregnovat atp. Většina těchto postupů je časově i materiálně náročná. Způsoby tvorby trvalých preparátů pro studium chloroplastu rodu Euglena uvádí Chu (1947). Jako dokladový materiál lze využít trvalé preparáty rodů se schránkou, Trachelomonas a Strombomonas, které lze zpracovat podobně jako rozsivky vypálením a monotováním do syntetické pryskyřice (Wolowski, 2002, obecné postupy viz Lelláková et al., 1992). Po optimalizaci by mohla tato metoda sloužit k vytvoření srovnávací sbírky, která by mohla usnadnit určování lorikátních druhů. Při sestavování seznamů se lze tedy opírat pouze o data publikovaná a vlastní sběry. Proto nelze při tvorbě červeného seznamu striktně dodržovat kritéria stanovená pro jednotlivé kategorie, aleje nutno přihlížet také k ekologii a celosvětovému rozšíření daného taxonu. To, že není taxon, který je běžný a kosmopolitní, uváděn hojně z našeho území, nemusí nutně znamenat, že je taxon pro nás vzácný, spíše se 35 může jednat o taxon lehce přehlédnutelný, těžko determinovatelný nebo zaměnitelný. Tento problém se vyskytuje především u rodu Euglena, kdy bezpečně určit lze jen živý materiál -tvar chloroplastů, pohyb, délky bičíku apod. Tyto znaky jsou u fixovaného materiálu většinou nepoužitelné. Pro to byly do návrhu červeného seznamu vybírány taxony, které jsou vzácné v globálním měřítku, jsou ekologicky vyhraněné a jedná se o taxony, které jsou dobře určitelné. Většina rodů krásnooček je poměrně druhově bohatá a některé z těchto druhů jsou přizpůsobeny k životu v biotopech s různou saprobitou, proto mohou být využity pro indikaci (Sládeček & Perman, 1978, Sládeček & Sládečková, 1996). Sládeček & Sládečková (1996) uvádějí u rodu Euglena jeho saprobní sukcesi od isosaprobního stupně (např. splaškové téměř anoxické vody) až po vody vykazující xenosaprobitu (např. pramenné úseky). Je vidět, přestože jsou krásnoočka obecně považována za taxony vázané na vody s vysokým obsahem živin, že je jejich ekologická valence mnohem širší. V biotopech s vysokých obsahem živin se vyskytuje jen omezená škála druhů (nejčastěji Lepocinclis acus, L. spirogyroides, L. oxyuris, Phacus helikoides, P. longicauda, P. orbicularis, Trachelomonas volvocina apod.) avšak v relativně velké abundanci. Poměrně druhově bohaté jsou biotopy s nižší trofií, např. aluviálni tůně, slepá ramena apod., příklady druhové bohatosti těchto biotopů jsou práce Kočárkové et al. (2004b, 2005) z CHKO Poodří a Litovelské Pomoraví nebo Wolowski & Skácelová (1999) - PP Kutnar. Během mé floristické studie byly nalézány především výše uvedené téměř všudypřítomné taxony. Z 59 nalezených taxonů krásnooček stojí za zmínku následující: - opakované nálezy druhu Discoplastis spathirhyncha, který není do roku 2007 z ČR uváděn; přechozí nálezy z Stakonicka a Prachatícka (Juráň, 2010), Břeclavska (Heteša et al, 2012); - nález taxonu Lepocinclis caudata, který je nový pro Českou republiku; - druhý nález Phacus anacoelus, první nález z Poodří (Kočárková et al, 2004a, 2005); - druhý nález Strombomonas giardiana, první nález z údolní nádrže Slapy (Javornický et al, 1962); - nález taxonu Trachelomonas bituricensis var. lotharingia, který je nový pro Českou republiku; - třetí nález Trachelomonas hexangulata, předchozí nálezy z Poodří (Kočárková et al, 2004a, 2004b) a Blatné (Fott, 1953); - nález taxonu Trachelomonas volvocina var. punctata, který je pro Českou republiku nový. 36 Seznam krásnooček České republiky sestavený podle literárních údajů a vlastní floristické studie zahrnuje 289 taxonů. Ve srovnání s jinými státy, ze kterých existují seznamy řas, jsou vyšší počty taxonů krásnooček uváděny z Polska (Siemiňska & Wolowski, 2003) a Ukrajiny (Tsarenko et al, 2006), kde působí specialisté na tuto skupinu (v Polsku K. Wolowski, na Ukrajině Z. I. Větrova). Zhruba stejný počet taxonů krásnooček jako z našeho statuje uváděn z Rumunska (Caraus, 2003). Poslední dva státy, které mají svůj seznam řas -Slovensko (Lhotský et al, 197'4, Marhold & Hindák, 1998) a Slovinsko (Vrhovšek et al, 2006) - uvádějí kolem 110 taxonů krásnooček. Nedostatkem recentních dat získaných systematickým studiem krásnooček v našem státě je způsobeno, že velké množství taxonů spadá do kategorií „velmi vzácné" a „data deficientní" a lze předpokládat, že dalším systematickým studiem této skupiny dojde k doplnění bílých míst a přesunům z těchto kategorií. 37 6. Závěr 1) Z České republiky je uváděno 286 taxonů krásnooček v 9 rodech: Colacium (6 taxonů), Cryptoglena (2 taxony), Discoplastis (1 taxon), Euglena (51 taxonů), Euglenaria (3 taxony), Lepocinclis (37 taxonů), Monomorphina (7 taxonů), Phacus (71 taxonů), Strombomonas (14 taxonů) a Trachelomonas (94 taxonů). 2) Během floristického průzkumu bylo nalezeno celkem 59 taxonů krásnooček, především hojně se vyskytujících druhů - např. Lepocinclis acus, Phacus longicauda, Phacus orbicularis, Trachelomonas hispida, Trachelomonas volvocina. Bylo nalezeno 5 taxonů nových pro Českou republiku (během floristického průzkumu a v nepublikovaných nálezech Jindřicha Permana) - Lepocinclis caudata, Monormophina reeuwykiana a Phacus arnoldii, Trachelomonas bituricensis var. lotharingia a Trachelomonas volvocina var. punctata. 3) Byl připraven komentovaný návrh na Červený seznam krásnooček České republiky zahrnující 9 taxonů, které mohou být ohroženy v důsledku malého počtu lokalit nebo činností člověka: Colacium vesiculosum, Discoplastis spathirhyncha, Euglena adhaerens, Lepocinclis fusiformis, Phacus elegans, Phacus moniliatus var. suecicus, Phacus similis, Trachelomonas bituricensis var. lotharingia a Trachelomonas conica. 38 7. Literatura Adl, S. M., Simpson, A. G. B., Farmer, M. A., Andersen, R. A., Anderson, O. E., Bárta, J. R., Bowser, S. S., Brugerolle, G., Fensome, R. A., Fredericq, S., James, T. Y., Karpov, S., Kugrens, P., Krug, J., Lane, C. E., Lewis, L. A., Lodge, J., Lynn, D. H., Mann, D. G., McCourt, R. M., Mendoza, L., Moestrup, 0., Mozley-Standridge, S. E., Nerad, T. W., Shearer, C. A., Smirnov, A., Spiegel, F. W. & Taylor, M. F. 2005. The new higher level classification of eukaryotes with emphasis on the taxonomy of protists. Journal of Eukaryotic Microbiology 52:399 - 451. Alvarez Cobelas, M. 1984. Catálogo de las algas continentales espanolas. II. "Craspedophyceae, Cryptophyceae, Chrysophyceae, Dinophyceae, Euglenophyceae, Haptophyceae, Phaeophyceae, Rhodophyceae, Xanthophyceae". Acta botánica malacitana 9.21-40. Alves-da-Silva, S. M. & Hahn, A. T. 2004. Study of Euglenophyta in the Jacui Delta State Park, Rio Grande do Sul, Brazil. 1. Euglena Ehr., Lepocinclis Perty. Acta Botánica Brasilica 18:123 -40. Ambrožová, J. 2007. Utermóhlova fixáž (Lugolův roztok dle Utermóhla). In: Ambrožová, J. [Ed.] Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. VSCHT, Praha, http://vvdavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid es-006/ebook.html?p=U002. Barsanti, L. & Gualtieri, P. 2006. Algae. Anatomy, Biochemistry, and Biotechnology. CRC Press/Taylor & Francis Group, Boca Raton, 301 pp. Begum, Z. N. T. 2009. A taxonomie account on the phytoplankton of a pond receiving textile industrial effluents. II. Euglenophyceae and Bacillariophyceae. Bagladesh Journal of Plant Taxonomy 16:9-19. Bennet, M. S. & Triemer, R. E. 2012. A new method for obtaining nuclear gene sequences from field samples and taxonomie revisions of the photosynthetic euglenoids Lepocinclis {Euglena) helicoideus and Lepocinclis (Phacus) horridus (Euglenophyta). Journal of Phycology 48:254 - 60. Brabez, R. 1941. Zur Kenntnis der Algenflora des Franzensbader und Sooser Thermenbereiches. Beihefte zum botanischen Centralblatt 61:137 - 236. Brandham, P. E. 1970. Techniques for the rapid preparation of permanent slides of microscopis algae. British Phycological Journal 5:47 - 50. Brosnan, S., Brown, P. J. P., Farmer, M. A. & Triemer, R. E. 2005. Morphological separation of the euglenoid genera Trachelomonas and Strombomonas 39 (Euglenophyta) based on lorica development and posterior strip reduction. Journal ofPhycology 41:590 - 605. Caisová, L. & Gabka, M. 2009. Charophytes (Characeae, Charophyta) in the Czech Republic: taxonomy, autecology and distribution. Fottea 9:1 - 43. Caraus, I. 2003. The algae of Romania. Studii si Cercetari, Biologie 7:1 - 694. Cavalier-Smith, T. 1998. A revised six-kingdom system of life. Biological Reviews 78:203 - 66. Chu, S. P. 1947. Contribution to our knowledge of the genus Euglena. Sinensia 17:77 - 136. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. & Lustyk, P. 2010. Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445 pp. Ciugulea, I. & Triemer, R. E. 2010. A color atlas of photosynthetic euglenoids. Michigan State University Press, East Lansing, 204 pp. Compere, P. 1975. Algues de la region du lac Tchad. III. Rhodophycées, Euglenophycées, Cryptophycéés, Dinophycées, Chrysophycées, Xanthophycées. Cahiers ORSTOM. Série Hydrobiologie 9:167 - 92. Conforti, V. 1991. Taxonomie study of the Euglenophyta of a highly polluted river of Argentina. Nova Hedwigia 53:73 - 98. Conforti, V., Lionard, M., Segura, M. & Rojo, C. 2005. Las Euglenófitas en las Tablas de Daimiel como ejemplo de las limitaci ones de los indicadores biológicos de la degradación ambiental. Analed del Jardin Botánico de Madrid 62:163 - 79. Conforti, V., Ohirko, E. & Gómez, N. 2009. Euglenophyta from a stream of Pampean plain subjected to anthropic effects: A Rodriguez, Buenos Aires, Argentina. Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 131:63 - 86. Conforti, V. & Ruiz, L. 2002. Euglenophytes from Chunam Reservoir (South Korea) I. Euglena Ehr., Lepocinclis Perty and Phacus Duj. Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 104:81 - 96. Conforti, V. & Tell, G. 1988. Les Euglenophytes de la Terre de Feu, Argentine. Nova Hedwigia 46:305 - 17. Conrad, W. 1935. Etude systématique du genre Lepocinclis Perty. Mémoires duMusée royal d'histoire naturelle de Belgique 2:3-85. Conrad, W. 1938. Flagellates de Des de la Sonde (Euglenénacéées). Bulletin duMusée royal d'Histoire naturelle de Belgique 14:1 - 20. Cunha, A. M. d. 1914. Contribuicäo para o conhecimento da fauna de Protozoarios do Brazil: II. Memórias do Instituto Oswaldo Cruz 6:169 -79. Cyrus, B. 1934. Tůň v bučině u Kounova (studie hydrobiologická). Věstník českého musea v Žatci 23:3 - 11. Cápova, R. 1999. Rasová flóra minerálních pramenů vNPR Soos - pramen Věra. Diplomová práce, Západočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Plzeň, 90 pp. Dillard, G. E. 2000. Freshwater algae of the southeastern United States. Part 7, Pigmented Euglenophyceae. J. Cramer, Berlin, 135 pp. Dvořák, R. 1920. Sdělení o nových druzích moravských řas. Vlastním nákladem, Třebíč, 28 pp. Elenkin, A. A. 1924. Ueber die Stellung der cilienlosen Sketion (Amastigatae) im System der Euglenen. Botanicheskie Materiály (Notulae Systematicae ex Instituto Cryptogamico Horti Botanici Reipubl. Rossicae) 3:161 - 70. Ettl, H. 1954. Dva noví bičíkovci. Preslia 26:153 - 58. Ettl, H. 1955. Rasová flora "Brezovských" pramenů a horního toku Svitavy a naskenovala by pro mě obrazové přílohy. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno, 51 pp. Ettl, H. 1960. Die Algenflora des Schönhengstes und seiner Umgebung I. Nova Hedwigia 2:509 -60. Ettl, H. 1965. Euglena middelhoekii nov. sp. Hydrobiológia 26:170 - 72. Ettl, H., Javornický, P. & Perman, J. 1957. Rasová flora rašelinišť a drobných vod v okolí Horské Kvildy na Šumavě. Ochrana přírody 12:161-67. Fott, B. 1953. Nové řasy a bičíkovci. Preslia 25:143 - 56. Fott, B. 1956a. Euglenaphyseter species nova. Preslia 28:415 - 16. Fott, B. 1956b. Flagellata extrémně kyselých vod. Preslia 28:145 - 50. Fott, B. 1973. Ecology and taxonomie position of Euglena physeter Fott. Archiv fůr Protistenkunde 115:168 -72. Fott, B. & Komárek, J. 1960. Das Phytoplankton der Teiche im Teschner Schlesien. Preslia 32:113 -41. Friedrich, G., Geissler, U. & Gerloff, J. 1984. Vorläufige Rote Liste der Braun- und Rotalgen des Süsswassers (Phaophyceae und Rhodophyceae). In: Blab, J., Nowak, E., Trautmann, W. & Sukopp, H. [Eds.] Rote Liste der gefaehrdeten Tiere und Pflanzen in der Bundesrepublik Deutschland. Kilda Verlag, Greven, pp. 187 - 89. Gardavský, A., Hindák, F., Husák, Š., Lenský, V., Lhotský, O., Lukavský, J. & Marvan, P. 1995. Sinice a riasy. In: Kotlaba, F. [Ed.] Červená kniha ohrozených a vzácných 41 druhov rastlín a živočíchov v SR a ČR 4. Sinice a riasy, Huby, Lišajníky, Macharosty. Príroda, Bratislava, pp. 7 - 29. Gojdics, M. 1953. The genus Euglena. University of Wisconsin Press, Madison, 268 pp. Hansgirg, A. 1892a. Prodromus der Algenflora von Böhmen. Zweiter Theil, welcher die blaugrünen Algen (Myxophyceen, Cyanophyceen), nebst Nachträge zum ersten Theile und einer systematischen Bearbeitung der in Böhmen verbreiteten saprophytischen Bacterien und Euglenen enthäl. Archiv für Naturwissenschaftliche Landesdurchforschung von Böhmen, Praha, 268 pp. Hansgirg, A. 1892b. Prodromus českých řas sladkovodních. Díl druhý obsahující, Rasy siné (Myxophyceae, Cyanophyceae) s dodatky k prvnímu dílu, sladkovodními bakteriemi a euglenami. Archiv pro přírodovědecký výzkum Cech, Praha, 182 pp. Hansgirg, A. 1899. Prodromus českých řas sladkovodních. Díl prvý obsahující, Rasy rudé (Rhodophyceae), smědé (Phaeophyceae) a zelené (Chlorophyceae). Archiv pro přírodovědecký výzkum Cech, Praha, 182 pp. Hauer, T. 2005. Inventarizační průzkum NPR Adršpašsko-teplické skály z oboru algologie. Závěrečná zpráva z projektu, 27 pp.[depon in. Správa CHKO Broumovsko] Hausmann, K. & Hülsmann, N. 2003. Protozoologie. Academia, Praha, 347 pp. Heteša, J., Keršner, V., Marvan, P. & Sukop, I. 2000. Hydrobiologie poříčních tůní dolního Podyjí v souvislosti s obnovou hydrologického režimu lužního lesa. In: Pithart, D. [Ed.] Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen. Botanický ústav AV ČR, Třeboň, pp. 46 - 49. Heteša, J., Marvan, P., Skácelová, O. & Kopp, R. 2012. Rasy a sinice mokřadů dolního Podyjí. Folia Forestalia Bohemica, Lesnická práce s.r.o., Brno, 166 pp. Hindák, F. 1982. The forming of Trachelomonas-\ike resting cysts in the genus Euglena or a new representant of Euglenophyceae? Biológia, Bratislava 37:873 - 79. Hindák, F. 1986. Trachelomonas-like resting cysts in Euglena pisciformis Klebs. Biológia, Bratislava 41:913 -22. Hindák, F. & Hindáková, A. 2011. Červený zoznam siníc/cyanobaktérií a rias Slovenska. In: Baláž, D., Marhold, K. & Urban, P. [Eds.] Červený zoznam rastlín a živočíchov Slovenska. Statná ochrana prírody Slovenskej republiky & Centrum ochrany prírody a krajiny, Bánská Bystrice, pp. 14 - 22. Hindák, F., Wolowski, K. & Hindáková, A. 2000. Cysts and their formation in some neustonic Euglena species Annales de Limnologie 36:83 - 93. 42 Holec, J. & Beran, M. 2006. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda:! -282. Holubová-Jechová, V. & Skalický, V. 1973. Bibliographia botanica čechoslovaca 1952- 1957 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 649 pp. Huber-Pestalozzi, G. 1955. Das Phytoplankton des Sůsswassers : Systematik und Biologie. 4. Teil, Euglenophyceen. Schweizerbart, Stuttgart, 606 pp. Husáková, J. & Kirschnerová, L. 1996. Bibliographia botanica Čechoslovaca 1991-1992. Botanický ústav AV ČR, Průhonice u Prahy, 234 pp. Javornický, P., Komárek, J. & Růžička, J. 1962. Fytoplankton slapské údolní nádrže v letech 1958 - 1960. Sborník Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Technologie vody 6:349 - 87. Johansen, D. A. 1951. Microtechnique. In: Smith, G. M. & Blinks, L. R. [Eds.] Manual of phycology: an introduction to the algae and their biology. Chronica Botanika Co, Waltham, pp. 359 - 63. Juráň, J. 2010. Euglenophyta České republiky se zřetelem na oblast jižních Čech a Šumavy. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, 89 pp. Karnkowska-Ishikawa, A., Milanowski, R., Kwiatowski, J. & Zakryš, B. 2010. Taxonomy of the Phacus oscillans (Euglenaceae) and its close relatives-balancing morphological and molecular features. Journal of Phycology 46:172-82. Karnkowska-Ishikawa, A., Milanowski, R., Triemer, R. E. & Zakryš, B. 2012. Taxonomie Revisions of Morphologically Similar Species from Two Genera: Euglena (E. granulata and E. velata) and Euglenaria (Eu. anabaena, Eu. caudata, Eu. clavata). Journal of Phycology 48:729 - 39. Karnkowska-Ishikawa, A., Milanowski, R. & Zakryš,, B. 2011. The species Euglena deses (Euglenaceae) revisited: new morphological and molecular data. Journal of Phycology 47:653-61. Kaštovský, J. & Hauer, T. 2007. Zpráva o algologickém průzkumu PP Křečovický potok v roce 2007. Závěrečná zpráva z projektu, 6 pp. [depon in. Odbor ZP KU Středočeského kraje] Kaštovský, J., Hauer, T., Komárek, J. & Skácelová, O. 2010. The list of cyanobacterial species of the Czech Republic to the end of 2009. Fottea 10:245 - 49. Keeling, P. J. 2004. Diversity and evolutionary history of plastids and their hosts. American Journal of Botany 91:1481 - 93. Kim, J. I, Shin, W. & Triemer, R. E. 2010. Multigene analyses of photosynthetic euglenoids and new family, Phacaceae (Euglenales). Journal of Phycology 46:1278 - 87. Kirchner, O. 1878. Algen. In: Cohn, F. [Ed.] Kryptogamen-Flora von Schlesien. J. U. Kern's Verlag, Břeclav, pp. 1 - 282. Kirschnerová, L. 1994. Bibliographia botanica čechoslovaca 1989-1990. Botanický ústav AV ČR, Průhonice u Prahy, 227 pp. Kitner, M. & Poulíčková, A. 2001. Algologická bibliografie 1999. Czech Phycology/Fottea 1:141 - 50. Kitner, M. & Poulíčková, A. 2002. Algologická bibliografie 2000. Czech Phycology/Fottea 2:143 - 56. Kitner, M. & Poulíčková, A. 2003. Algologická bibliografie 2001. Czech Phycology/Fottea 3:199-210. Kivic, P. A. & Walne, P. L. 1984. An evaluation of a possible phylogenetic relationship between the Euglenophyta and Kinetoplastida. Origins of Life and Evolution of Biospheres 13:269 - 88. Knappe, J., Geissler, U., Gutowski, A. & Friedrich, G. 1996. Rote Liste der limnischen Braunalgen (Fucophyceae) und Rotalgen (Rhodophyceae) Deutschlans. Schriftenreihe für Vegetationskunde 28:609 - 23. Kočárková, A., Hekera, P. & Rulík, M. 2002. Contribution to the knowledge of the algae from wetland of Poleski National Park (east Poland). Czech Phycology 2:68 - 74. Kočárková, A., Lelkova, E. & Poulíčková, A. 2004a. Krásnoočka (Euglenophyta) aluviálních tůní v Poodří a Litovelském Pomoraví a jejich sezónní výskyt. Časopis slezského zemského muzea, série A - vědy přírodní 53:121 - 30. Kočárková, A., Wolowski, K, A., P. & Lelkova, E. 2005. Phacus Dujardin 1841 and Monomorphina Mereschkovsky 1877 taxa (Euglenophyta) occurring in the pools of Poodří and Litovelské Pomoraví Protected Landscape Areas (Czech Republic). Archiv für Hydrobiologie/Algological studies 118:63 - 77. Kočárková, A., Wolowski, K, Poulíčková, A. & Novotný, R. 2004b. Trachelomonas taxa Ehrenberg (Euglenophyta) occurred in the pools of Poodří Protected Landscape Area (Czech Republic). Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 114:1-18. Kondratyeva, N. V. 2003. On organization of works to compile the Red List of Algae species of the Ukraine. International Journal on Algae 5:39 - 57. Kopecký, J. & Koudelková, B. 1997. Seasonal succession of plankton of two pools in the Morava river floodplain. Acta Musei Moraviae. Scientiae biologicae: 121 - 45. 44 Kosmala, S., Bereza, M., Milanowski, R., Kwiatowski, J. & Zakryš, B. 2007a. Morphological and molecular examination of relationships and epitype establishment of Phacus pleuronectes, Phacus orbicularis and Phacus hamelii. Journal of Phycology 43:1071 - 82. Kosmala, S., Karnkowska, A., Milanowski, R., Kwiatowski, J. & Zakryš, B. 2005. Phylogenetic and taxonomie position of Lepocinclis fusca comb. nov. (= Euglena fusca) (Euglenaceae): morphological and molecular justification. Journal of Phycology 41:1258 - 67. Kosmala, S., Karnkowska-Ishikawa, A., Milanowski, R., Kwiatowski, J. & Zakrys, B. 2009. Phylogeny and systematics of Euglena (Euglenaceae) species with axial, stellate chloroplasts based on morphological and molecular data - new taxa, emended diagnoses, and epitypifications. Journal of Phycology 45:464-81. Kosmala, S., Milanowski, R., Brzóska, K., Pekala, M., Kwiatowski, J. & Zakrys, B. 2007b. Phylogeny and systematics of the genus Monomorphina (Euglenaceae) based on morphological and molecular data. Journal of Phycology 43:171 - 85. Kovářová, M. & Podhajská, Z. 1999. Bibliographia botanica čechica 1993-1994. Botanický ústav AV ČR, Průhonice u Prahy, 247 pp. Krause, W. 1984. Rote Liste der Armleuchteralgen (Charophyta). In: Blab, L, Nowak, E., Trutmann, W. & Sukopp, H. [Eds.] Rote Liste der gefaehrdeten Tiere und Pflanzen in der Bundesrepublik Deutschland. Kilda Verlag, Greven, pp. 184 - 87. Kuberová, M. 2000. Rasová flóra extrémních biotopu na Plzeňsku. Diplomová práce, Západočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Plzeň, 49 pp. Kuberová, M. & Lederer, F. 2001. Sinice a řasy extrémně kyselých biotopů Plzeňska (Hromničke jezírko, Zelené jezírko Berk). Erica 9:21 - 26. Kubátová, H. 2003. Bibliographia botanica čechica 1997-1998. Botanický ústav AV ČR, Průhonice u Prahy, 240 pp. Kubátová, H. 2005. Bibliographia botanica čechica 1999-2000. Botanický ústav AV ČR, Průhonice u Prahy, 191 pp. Kubíček, F., Zelinka, M. & Marvan, P. 1965. Hydrobiologická studie alkalitrofní vodárenské nádrže u Koryčan. Univerzita J.E. Purkyně v Brně, Brno, 37 pp. Kučera, J. & Váňa, J. 2005. Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). Příroda 23:1 -104. 45 Kučera, P., Grulich, V., Franková, M. & Bureš, P. 2008. Distribution of freshwater red algal family Lemaneaceae (Rhodophyta) in the Czech Republic: an update. Fottea 8:125 -28. Kumawat, D. A. & Patil, J. 2011. Euglenoids of polluted and unpolluted water from Nort Maharashtra, India. Ecoscan 1:309 - 17. Kusel -Fetzmann, E. 1999. Zur Gefährdung der österreichischen Süßwasseralgen. In: Nikifeld, H. [Ed.] Rote Listen gefährdeter Pflanzen Österreichs. Austria Medien Service, Graz, pp. 267 - 75. Kusel-Fetzmann, E. 2002. Die Euglenophytenflora des Neusiedler Sees (Burgenland, Österreich). Zoologisch-Botanische Gesellschaft in Österreich, Wien, 115 pp. Lange-Bertalot, H. & Steindorf, A. 1996. Rote Liste der limnischen Kieselalgen (Bacillariophyceae) Deutschlands. Schriftenreihe für Vegetationskunde 28:633 - 77. Lanzenweger, R. 1999. Rote Liste gefährdeter Zieralgen (Desmidiales) Österreichs. In. Nikifeld, H. [Ed.] Rote Listen gefährdeter Pflanzen Österreich. Austria Medien Service, Graz, pp. 276 - 81. Leander, B. S., Esson, H. J. & Breglia, S. A. 2007. Macroevolution of complex cytoskeletal Systems in euglenids. Bioessays 29:987-1000. Lederer, F., Gardavský, A., Lukešová, A., Kubečková, K., Cápova, R., Lodrová, E. & Trojánková, K. 1998. Biodiverzita a ekologie sinic a řas minerálních pramenů a rašelinišť na území NPR Soos a v okolí Františkových Lázní a Mariánských Lázní. In: Lederer, F. & Chochloušková, Z. [Eds.] Flóra a vegetace minerálních pramenů a rašelinišť NPR Soos. Západočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Plzeň, pp. 14 - 58. Leedale, G. F. 1967. Euglenoidflagellates. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, 242 pp. Lelkova, E., Kočárková, A. & Poulíčková, A. 2004. Phytoplankton ecology of two floodplain pools near Olomouc. Czech Phycology 4:111 - 21. Lelková, E. & Poulíčková, A. 2004. Algologická bibliografie 2002. Czech Phycology/Fottea 4:203 - 12. Lelláková, F., Černá, Ž., Habrová, V., Chvála, M., Stoklasa, J. & Vohralík, V. 1992. Zoologická technika. Univerzita Karlova, Praha, 120 pp. Lenský, V. & Hanel, L. 1986. Výsledky průzkumu chráněného přírodního výtvoru "Křečovický potok". Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 21 A3 - 58. Lessmann, D., Fyson, A. & Nixdorf, B. 2000. Phytoplankton of the extremely acidic mining lakes of Lusatia (Germany) with pH <3. Hydrobiológia 433:123 - 28. 46 Lhotský, O., Rosa, K. & Fott, B. 1955. Soupis moravskoslezských sinic a řas. Československá akademie věd, Praha, 260 pp. Lhotský, O., Rosa, K. & Hindák, F. 1974. Súpis sinic a rias Slovenska. Veda, Bratislava, 202 pp. Linton, E. W., Karnkowska-Ishikawa, A., Kim, J. I., Shin, W., Bennett, M. S., Kwiatowski, L, Zakrys, B. & Triemer, R. E. 2010. Reconstructing Euglenoid Evolutionary Relationships using Three Genes: Nuclear SSU and LSU, and Chloroplast SSU rDNA Sequences and the Description of Euglenaria gen. nov. (Euglenophyta). Protist 161:603-19. Mainx, F. 1926. Einige neue Vertreter der Gattung Euglena Ehrbg. Archiv für Protistenkunde 54:150 -62. Mainx, F. 1928. Beiträge zur Morphologie und Physiologie der Eugleninen. I. Teil. Morphologische Beobachtungen, Methoden und Eufolge der Reinkultur. Archiv für Protistenkunde 60:305 - 54. Marhold, K. & Hindák, F. 1998. Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska. Veda, Bratislava, 687 pp. Marin, B., Palm, A., Klinberg, M. & Melkonian, M. 2003. Phylogeny and Taxonomie Revision of Plastid-Containing Euglenophytes based on SSU rDNA Sequence Comparisons and Synapomorphic Signatures in the SSU rRNA Secondary Structure. Protist 154:99 - 145. Maxa, K. 1979. Příspěvek k poznaní flóry blatenských rybníků. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha, 144 pp. Mollenhauer, D. & Christensen, T. A. 1996. Rote Liste der Schlauchalgen (Vaucheriacea) Deutschlands. Schriftenreihe für Vegetationskunde 28:625 - 32. Nejedlá, A. 2010. Floristický průzkum mikrovegetace stojatých vod Chotěboře se zřetelem na nepůvodní, invazivní a expanzivní druhy řas a sinic. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, 57 pp. Németh, J. 2005. Red list of algae in Hungary. Acta Botanica Hungarica 47:379 - 417. Neuhäuslová-Novotná, Z., Dobešová, I. & Guthová-Jarkovská, D. 1992. Bibliographia botanica čechoslovaca 1987-1988 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 440 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Guthová-Jarkovská, D. 1978. Bibliographia botanica čechoslovaca 1973-1974. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 563 pp. 47 Neuhäuslová-Novotná, Z. & Guthová-Jarkovská, D. 1980. Bibliographia botanica čechoslovaca 1975-1976 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 521 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Guthová-Jarkovská, D. 1982. Bibliographia botanica čechoslovaca 1977-1978 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 590 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Guthová-Jarkovská, D. 1984. Bibliographia botanica čechoslovaca 1979-1980 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 640 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Guthová-Jarkovská, D. 1986. Bibliographia botanica čechoslovaca 1981-1982 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 730 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Guthová-Jarkovská, D. 1989. Bibliographia botanica čechoslovaca 1983-1984 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 740 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Guthová-Jarkovská, D. 1990. Bibliographia botanica čechoslovaca 1985-1986 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 655 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Khaylová, D. 1976. Bibliographia botanica Čechoslovaca 1971-1972. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 486 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Kučerová, L. 1967. Bibliographia botanica čechoslovaca 1959- 1960. Botanický ústav ČSAV, Praha, 336 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z., Pivoňková, M. & Winkler, O. 1972. Bibliographia botanica čechoslovaca 1967-1968. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 423 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Winkler, O. 1968. Bibliographia botanica čechoslovaca 1961- 1962. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 454 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z. & Winkler, O. 1969. Bibliographia botanica Čechoslovaca 1963- 1964 [2 díly]. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 530 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z., Winkler, O. & Khaylová, D. 1974. Bibliographia botanica čechoslovaca 1969-1970. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 445 pp. Neuhäuslová-Novotná, Z., Winkler, O. & Pivoňková, M. 1970. Bibliographia botanica čechoslovaca 1965-1966. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy, 440 pp. 48 Nevo, E. & Wasser, P. S. 2000. Biodiversity of cyanoprocaryotes, algae and fungi of Israel: cyanoprocaryotes and algae of continental Israel. Gantner Verlag, Ruggell, 628 pp. Nudelman, M. A., Leonardi, P. I, Conforti, V., Farmer, M. A. & Triemer, R. E. 2005. Fine structure and taxonomy of Monomorphina aenigmatica comb, nov (Euglenophyta). Journal of Phycology 42:194 - 202. Palamar-Mordvintseva, G. M. & Tsarenko, P. M. 2004. Red List of Charales of the Ukraine. International Journal on Algae 6:305 - 18. Palamar-Mordvintseva, G. M., Tsarenko, P. M. & Wasser, S. P. 2000. Compilation of Red Lists of algae of Ukraine. International Journal on Algae 2:1 - 11. Perman, J. 1956. O ekologické šíří rodu Euglena Ehrenb. Biológia, Bratislava 11:672 - 77. Perman, J. 1957. Noví zástupci rodu Euglena Ehrenb. ze slizu vláknitých zelených řas (Chaetophorinae). Preslia 29:2% - 33. Pithart, D., Elster, J., Komárek, O. & Klabouchová, A. 1996. Microphyte vegetation. In: Prach, K, Jeník, J. & Large, A. R. G. [Eds.] Floodplain ecology and management: the Lužnice river in the Třeboň biosphere reserve, central Europe. SPB Academic Publishing, Amsterdam, pp. 99 - 112, 271 - 82. Pochmann, A. 1942. Synopsis der Gattung Phacus. Archiv für Protistenkunde 5:121 - 252. Podhajská, Z. & Konopová, Z. 2002. Bibliographia botanica Cechica 1995-1996. Botanický ústav AV ČR, Průhonice u Prahy, 230 pp. Popova, T. G. 1955. Opredelitel'presnovodnych vodoroslej SSSR: v četyrnadcati vypuskach. Vyp. 7, Evglenovyje vodorosli. Sovetskaja nauka, Moskva, 281. Poulíčková, A. & Hašler, P. 2006. Algologická bibliografie 2004. Czech Phycology/Fottea 6:149 - 58. Poulíčková, A. & Kitner, M. 2005. Algologická bibliografie 2003. Czech Phycology/Fottea 5:113 -21. Poulíčková, A., Lhotský, O. & Dřímalová, D. 2004. Prodromus sinic a řas. Czech Phycology 4:19-33. Pringsheim, E. G. 1956. Contributions towards a monograph of the genus Euglena. Nova Acta Leopoldina 18:1 - 168. Procházka, F. 2001. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda 18:1 - 166 Rosa, K. 1959. Mikroedafon hořících hald u Sokolova. Preslia 31:36 - 43. 49 Rosa, K. 1961. Mikroedafon lužního lesa u Velkého Oseká. Práce výzkumných ústavů lesnických CSSR 23:5 - 31. Rosa, K. 1962. Mikroedafon im degradierten Kieferbestand und in Töpfen auf tertiärem Sand in Nová Ves bei České Budějovice. Acta Universitatis Carolinae. Biologica. Supplementum Suppl.:7 - 30. Rosowski, J. R. 2003. Photosynthetic euglenoids. In: Wehr, J. D. & Sheath, R. G. [Eds.] Freshwater algae of North America. Elsevier Academic Press, Amsterdam, pp. 383 - 422. Růžička, J. 1957. Zpráva o algologickém průzkumu státní rezervace Režabinec v létě r. 1957. Závěrečná zpráva z projektu, 10 pp. Růžička, J. 1959. Rasy státní přírodní rezervace Režabinec. Kandidátská práce, Biologický ústav ČSAV, Třeboň; Univerzita Karlova, Biologická fakulta, Praha, 522 pp. Růžička, J. 1961. Rasy státní přírodní rezervace Režabinec u Ražic. Všeobecný popis lokality a její rasové flóry. Sborník Krajského vlastivědného muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy 3:69-96. Sanchez, E., Vargas, M., Mora, M., Ortega, J. M., Serrano, A., Freer, E. & Sittenfeld, A. 2004. Descripción ultraestructural de Euglena pailasensis (Euglenozoa) del Volcán Rincón de la Vieja, Guanacaste, Costa Rica. Revista de biología tropical 52:31 - 40. Shin, W. & Triemer, R. E. 2004. Phylogenetic analysis of the genus Euglena (Euglenophyceae) with particular reference to the type species Euglena viridis. Journal of Phycology 40:759 - 71. Siemiňska, H., Bak, J., Dziedzic, J., Gabka, M., Gregorowicz, P., Mrozinška, T., Pelechaty, M., Owsianny, P. M., Pliňski, M. & Witkowski, A. 2006. Red list of the algae in Poland. In: Mirek, Z., Zazrycki, K, Wojewoda, W. & Szel^g, Z. [Eds.] Red list of plants and fungi in Poland. W. Szafer Institute of Botany, Polish Academy of Sciences, Krakow, pp. 37 - 52. Siemiňska, J. 1992. Red list of threatened algae in Poland. In: Zarzycki, K, Wejwoda, W. & Heinrich, Z. [Eds.] List of threatened plants in Poland. Instytut Botaniki im. W. Szafer, Wydaw. Polskiej Akademii Nauk, Krakow, pp. 7-19. Siemiňska, J. & Wolowski, K. 2003. Catalogue of Polish prokaryotic and eukaryotic algae. W. Szafer Institute of Botany, Polish Academy of Sciences, Krakow, 251 pp. Sittenfeld, A., Vargas, M., Sanchez, E., Mora, M. & Serrano, A. 2004. Una nueva especie de Euglena (Euglenozoa: Euglenales) aislada de ambientes extremófilos en las Pailas de 50 Barro del Volcán Rincón de la Vieja, Costa Rica. Revista de Biológia Tropical 52:27 -30. Skácelová, O. 1984. Fytoplankton šesti třeboňských rybníků - Cyanophyta a Euglenophyta. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy 24:49- 66. Skácelová, O. 1988. Síťový plankton rybníky Velký Troubný u Slavonie. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy 28:19 - 33. Skácelová, O. 1994. Zhodnocení sinicové a rasové flóry rybníků Dědek a Velký Troubný u Slavonie na základě sledování v roce 1994. Závěrečná zpráva z projektu, 12 pp. [depon in KS AOPK České Budějovice] Skácelová, O. 1996. Inventarizační algologický výzkum NPR Lednické rybníky a NPP Pastvisko. Závěrečná zpráva z projektu, 39 pp. [depon in. USOP AOPK, Praha] Skácelová, O. 2004. Flóra sinic a řas tůní v inundačních pásmech řek. Disertační práce, Jihočeská univerzita, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, 143 pp. Skácelová, O. 2012. Rasy a sinice. In: Machar, I. & Drobilová, L. [Eds.] Ochrana přírody a krajiny v České republice. Vybrané aktuální problémy a možnosti jejich řešení. II. díl. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, pp. 542 - 54. Skvortzow, B. W. 1957. New and rare flagellatae from Manchuria, eastern China. Philippine Journal of Science 86:139 - 208. Sládeček, V. & Perman, J. 1978. Saprobic sequence within the genus Euglena. Hydrobiológia 57:57 - 58. Sládeček, V. & Sládečková, A. 1996. Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové vody a čistírny odpadních vod. Díl 1, Destruenti a producenti. Agrospoj, Praha, 350 pp. Starmach, K. 1983. Euglenophyta - Eugleniny. Paňstwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 593 pp. Subakov-Simic, G., Karadžič, V., Krizmanič, J., Cvijan, M. & Maljevič, E. 2008. Euglenophyta of the Danude River in Serbia. Archives of Biological Sciences 60:159 -62. Simek, O. 1992. Krásivky státní přírodní rezervace Režabinec. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha, 11 pp. Šťastný, J. 2010. Desmids (Conjugatophyceae, Viridiplantae) from the Czech Republic; new and rare taxa, distribution, ecology. Fottea 10:1 - 74. Taylor, F. J. 1967. The occurrence of Euglena deses on the sands of the Sierra Leone peninsula. Journal of Ecology 55:345 - 59. 51 Tell, G. & Conforti, V. 1986. Euglenophytapigmentadas de la Argentina. J. Cramer, Berlin, 301 pp. Temniskova, D., Stoyneva, M. P. & Kirjakov, I. K. 2008. Red List of the Bulgarian algae. I. Macroalgae. Phytologia Balcania 14:193 - 206. Triemer, R. & Farmer, M. A. 2007. A decade of euglenoid molecular phylogenetics. In. Brodie, J. & Lewis, J. [Eds.] Unravelling the algae : the past, present, and future of algal systematics. CRC Press, Londýn, pp. 315 - 30. Triemer, R. E., Linton, E., Shin, W., Nudelman, A., Monfils, A., Bennett, M. & Brosnan, S. 2006. Phylogeny of the euglenales based upon combined SSU and LSU rDNA sequence comparisons and desciption of Discoplastis gen. nov. (Euglenophyta). Journal of Phycology 42:731 - 40. Tsarenko, P. M., Wasser, S. P. & Nevo, E. 2006. Algae of Ukraine: diversity, nomenclature, taxonomy, ecology and geography. Vol. 1, Cyanoprocaryota, Euglenophyta, Chrysophyta, Xanthophyta, Raphidophita, Phaeophyta, Dinophyta, Cryptophyta, Glaucocystophyta, andRhodophyta. Gantner, Ruggell, 712 pp. Větrova, Z. I. 1986. Flora algarum aquariorum continentalium RSS Ucrainiceae. Euglenophyta I/I. Nauková dumka, Kyjev, 346. Větrova, Z. I. 2004. Flora algarum aquariorum continentalium Ucrainiceae. Euglenophyta II. Nauková dumka, Kyjev, 271. Volfová, V. 2005. Algologický průzkum NPR Soos. Závěrečná zpráva z projektu, 17 pp.[depon in ÚSOP AOPK, Praha] Vrhovšek, D., Kosi, G., Krivograd Klemenčič, A. & Smolar-Zvanut, N. 2006. Monograph on Freshwater and Terrestrial Algae in Slovenia. Limnos, Company for Applied Ecology, d.o.o., Ljubljana, 172 pp. Walne, P. L. & Dawson, N. S. 1993. A Comparison of Paraxial Rods in the Flagella of Euglenoids and Kinetoplastids. Archiv für Protistenkunde 143:177 - 94. Wang, C. L. & Chen, P. C. 2004. Taxonomie study of the genus Euglena (Euglenophyceae, Euglenophyta) in Taiwan (Formosa) fresh waters, I: Subgenus Euglena Zakryš (1986). Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies: 11 - 21. Willey, R. L. 1982. The synonymy of Colacium calvum Stein and Colacium physeter Fott (Euglenophyceae). Phycologia 21:173 - 77. Wolowski, K. 1992. Occurrence of Euglenophyta in the Třeboň Biosphere Reserve (Czechoslovakia). Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 66:73-98. 52 Wolowski, K. 1998. Taxonomie and environmental studies on Euglenophytes of the Krakow-Cz^stochowa Upland (Southern Poland). Fragmenta Floristica et Geobotanica. Supplementum 6:1 - 192. Wolowski, K. 2002. Phylum Euglenophyta. In: John, D. M., Whitton, B. A. & Brook, A. J. [Eds.] Algal Flora of the British Isles. Cambridge University Press, Cambridge, pp. 144 - 79. Wolowski, K. & Hindák, F. 2005. Atlas of Euglenophytes. Veda, Bratislava, 136 pp. Wolowski, K. & Skácelová, O. 1999. Some Euglenophytes from the Kutnar Reserve (Southern Moravia, Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae 84:235 -47. Wolowski, K., Turnau, K. & Henriques, F. S. 2008. The algal flora of an extremely acidic, metal-rich drainage pond of Sao Domingons pyrite mine (Portugal). Cryptogamie Algologie 29:313 -24. Zakryš, B. & Walne, P. L. 1994. Floristic, taxonomie and phytogeographic studies of green Euglenophyta from Southeastern United States, with emphasis on new and rare species. Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 72:71 - 114. 53 Příloha I.: Lokality floristického průzkumu Vysvětlivky: • Biotop: altůň - aluviálni tůň; lom - zatopený lom, pískovna atp.; nád - údolní nádrž; ram - slepé rameno; ryb - rybník; tok - řeka, potok; tůň - nealuviální tůň. • Zastínění: 0 - nezastíněná lokalita; 1 - částečně zastíněná lokalita; 2 - zcela zastíněná lokalita. • N/A - charakteristika nebyla měřena/určována. Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H °<á > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Amerika ryb Cheb 50°6'45.650"N, 12°18'59.014"E 6/12 21,3 244 1 0,5 7,21 Bělohradský rybník ryb Jihlava 49°14'48.939"N, 15°17'42.091"E 8/12 25,2 148 1 0,15 9,81 bezejmenný rybník nad Travičným ryb J. Hradec 49°0'0.586"N, 15°7'17.755"E 5/12 23,4 97 1 0,5 7,33 Bludov ryb Šumperk 49°56'24.720"N, 16°55'40.080"E 7/12 24,8 363 0 0,4 8,23 leg. R. Muhlsteinová Božanov ryb Náchod 50°32'7.273"N, 16°20'52.367"E 6/12 23,6 457 2 0,7 8,55 leg. T. Hauer Božkovské jezírko tůň Praha východ 49°55'22.532"N, 14°42'30.516"E 5/12 28,4 186 2 0,2 7,55 Brusnický rybník ryb Pelhřimov 49°14'55.206"N, 15°13'29.655"E 7/11 19,2 220 1 0,1 N/A vodní květ Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Březová nád K. Vary 50oll'25.829"N, 12°50'45.979"E 5/12 20,0 237 1 0,7 8,81 leg. T. Hauer Břídlo ryb Náchod 50°36'6.396"N, 16°20'3.032"E 6/12 21,4 248 1 0,1 7,88 leg. T. Hauer Budín ryb Pelhřimov 49°14'57.036"N, 15°12'10.913'E 7/11 21,9 209 1 0,15 N/A vodní květ, koupaliště Cekovský rybník ryb Rokycany 49°49'6.918"N, 13°45'30.994'E 8/12 17,9 430 2 0,2 7,46 Cihelský rybník ryb Náchod 50°34'34.014"N, 16°19'32.761'E 6/12 20,5 473 0 0,1 8,17 leg. T. Hauer Čeperka ryb Pardubice 50°7'55.036"N, 15°46'33.827'E 9/12 16,5 286 1 0,2 8,55 Černý potok: rybník u tábora ryb Jeseník 50°21'9.509"N, 17°9'44.963'E 6/11 26,1 111 1 N/A N/A České údolí nád Plzeň-město 49°42'5.014"N, 13°2ľ4.134'E 7/11 20,6 302 1 0,4 N/A Ďáblík ryb Č. Budějovice 48°49'40.070"N, 14°35'43.799'E 5/12 14,3 90 2 0,2 (dno) 7,5 Dolní Křemen ryb Jeseník 50°20'37.262"N, 17°8'48.850'E 6/11 23,4 97 1 N/A N/A Dolní les ryb Jeseník 50°20'58.986"N, 17°4'8.659'E 6/11 27,0 240 1 N/A N/A Dolní pod hájenkou ryb J. Hradec 49°4'33.921"N, 15°lľ29.920'E 5/12 18,3 87 2 0,5 7,86 Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Dolní silniční rybník ryb Cheb 50°8'34.544"N, 12°20'15.762'E 7/11 N/A N/A N/A N/A N/A leg. T. Hauer Dráchovské tůně: centrální tůň altůň Tábor 49°13'59.629"N, 14°42'47.23'E 4/11 20,0 135 0 0,25 N/A Dráchovské tůně: lesní tůň altůň Tábor 49°13'53.382"N, 14°42'48.354'E 4/11 17,1 269 2 0,3 N/A Dráchovské tůně: podélná tůň altůň Tábor 49°14'4.679"N, 14°42'46.756" 4/11 19,4 182 0 0,15 N/A Dráchovské tůně: slepé rameno ram Tábor 49°14'15.224"N, 14°42'41.749'E 4/11 15,8 189 1 0,5 N/A Ejpovice lom Rokycany 49°45'13.753"N, 13°30'49.107'E 7/11 23,2 876 2 0,2 (dno) N/A Hlad ryb Třebíč 49°13'25.589"N, 16°3'25.691'E 9/12 18,9 508 1 0,2 7,95 Hluboké rybníky - rybník I. ryb Jihlava 49°16'3.906"N, 15°17'28.880'E 8/12 25,2 275 0 0,1 10,53 Hluboké rybníky - rybník II. ryb Jihlava 49°16'7.234"N, 15°17'31.819'E 8/12 24,5 268 1 0,15 10,68 Hluboký rybník ryb Chrudim 49°51'43.899"N, 15°50'17.995'E 8/12 16,3 342 1 0,15 8,17 Holásecká jezera: Kašpárkovo ryb Brno-město 49°9'16.510"N, 16°38'38.974'E 9/12 14,6 1333 1 0,2 8,04 Holásecká jezera: Kmuníčkovo ryb Brno-město 49°9'10.606"N, 16°38'41.988'E 9/12 16,2 819 2 0,5 8,05 Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Holásecká jezera: Ledárenské ryb Brno-město 49°8'57.407"N, 16°38'36.465"E 9/12 17,2 890 1 0,2 8,04 Holásecká jezera: Opletá ryb Brno-město 49°8'42.877"N, 16°38'35.639"E 9/12 17,2 1263 1 0,15 7,55 Holásecká jezera: Plavecké ryb Brno-město 49°8'51.677"N, 16°38'34.005'E 9/12 16,8 922 2 0,2 7,64 Holásecká jezera: Roučkovo ryb Brno-město 49°9'2.509"N, 16°38'39.745'E 9/12 19,0 755 2 0,15 8,11 Holásecká jezera: Typfl ryb Brno-město 49°9'12.860"N, 16°38'40.630'E 9/12 14,7 1247 1 0,3 8,01 Hony (mezi Hony-Pěkov) ryb Náchod 50°34'32.849"N, 16°14'27.153'E 6/12 20,4 213 0 0,5 8,65 leg. T. Hauer Horní Julius ryb J. Hradec 49°0'10.341"N, 15°7'10.691'E 5/12 31,7 115 1 0,5 9,81 Horní Křemen ryb Jeseník 50°20'27.087"N, 17°8'59.725'E 6/11 27,3 418 1 N/A N/A Horní Křemen: lom u rybníka lom Jeseník 50°20'29.628"N, 1709'7.682'E 6/11 22,4 54 2 N/A N/A Horní Ves ryb Pelhřimov 49°17'36.098"N, 15°18'44.085'E 8/12 22,4 206 1 0,1 9,81 Hůrečky rybník ryb J. Hradec 49°2'42.823"N, 15°9'36.187'E 5/12 20,3 66 1 0,5 7,87 Hutní rybník ryb Pelhřimov 49°15'1.301"N, 15°10'58.906'E 7/11 20,8 205 1 0,2 N/A Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Chanovice ryb Klatovy 49°24'9.480"N, 13°43'4.298"E 6/12 15,6 708 0 1,5 7,94 leg. T. Hauer Chrastický hadec lom Šumperk 50°7'55.351"N, 16°56'39.855"E 7/12 20,5 137 3 0,9 7,17 leg. R. Miihlsteinová Jadran ryb Přerov 49°30'37.456"N, 17°33'15.434'E 7/12 27,8 2,96 i 0,4 8,44 leg. L. Štenclová Jíkavec ryb Jičín 50°26'30.749"N, 15°16'25.072'E 9/12 16,5 684 i 0,25 7,9 leg. T. Hauer, K. Janatková Jureček ryb Praha-východ 50°0'5.041"N, 14°40'41.408'E 5/12 21,5 434 i 0,5 (dno) N/A Kacíř ryb Třebíč 49°13'40.251"N, 16°2'25.877'E 9/12 17,6 467 i 0,15 8,18 Kaní hora: jezírko v lomu lom Jeseník 50°19'57.539"N, 17°4'58.803'E 6/11 20,0 88 i N/A N/A Kařezské rybníky: Bechyňský rybník ryb Rokycany 49°48'20.722"N, 13°46'54.479'E 8/12 18,8 272 i 0,2 7,88 Kařezské rybníky: Dolejší k. rybník ryb Rokycany 49°48'37.371"N, 13°46'33.396'E 8/12 19,1 387 0,15 7,49 Kařezské rybníky: Hořejší k. rybník ryb Rokycany 49°48'35.519"N, 13°46'32.842'E 8/12 18,4 353 i 0,15 7,39 Kařezské rybníky: Němec ryb Rokycany 49°48'4.388"N, 13°46'43.933'E 8/12 19,7 253 i 0,1 7,33 Kařezské rybníky: tůňka pod Němcem tůň Rokycany 49°48'3.703"N, 13°46'44.951'E 8/12 19,6 267 i 0,2 7,37 Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Kavčí rybník ryb Benešov 49°43'38.118"N, 14°42'19.655"E 6/12 17,2 281 2 0 7,25 zcela pokrytý okřehkem Klabava nád Rokycany 49°45'11.984"N, 13°32'55.110"E 7/11 23,8 509 1 0,5 (dno) N/A Kladská ryb Prostějov 49°38'22.186"N, 16°50'48.076'E 10/12 14,0 345 1 0,9 (dno) 7,59 leg. J. Kaštovský Kopičácký rybník ryb Kolín 50°9'45.279"N, 15°19'57.160'E 5/11 19,5 475 1 N/A N/A Kraš: lom v lese lom Jeseník 50°20'33.784"N, 17°9'15.814'E 6/11 23,4 40 2 N/A N/A Labská nád Trutnov 50°42'43.659"N, 15°35'3.626'E 9/11 16,5 79 2 1 N/A Labuť, Zinkový ryb Plzeň-jih 49°29'3.022"N, 13°29'41.334'E 5/12 N/A 254 1 0,3 9,86 leg. T. Hauer Levínská Olešnice ryb Semily 50°31'54.685"N, 15°32'58.973'E 9/11 15,1 288 1 0 N/A vodní květ Lomnice: pinka lom Sokolov 50°H'56.517"N, 12°37'58.597'E 7/11 N/A N/A N/A N/A N/A leg. T. Hauer Loučenský rybník ryb Chrudim 49°51'48.636"N, 15°50'47.932'E 9/12 16,7 315 1 0,15 8,01 Lužanský rybník ryb Plzeň-jih 49°32'32.341"N, 13°18'57.224'E 9/12 21,5 409 2 0,1 7,73 Lužany: meandr Úhlavy tok Plzeň-jih 49°32'41.438"N, 13°19'9.278'E 9/12 22,6 236 2 0,2 7,63 Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Lužany: slepé rameno ram Plzeň-jih 49°32'42.898"N, 13°19'1.713"E 9/12 20,5 316 2 0,1 7,88 hrozně moc kalu na dně Maliník: jezírko v lomu lom Jeseník 50°20'30.966"N, 17°8'39.053"E 6/11 21,3 91 2 N/A N/A Malý Proudný ryb J. Hradec 49°0'20.476"N, 15°5'25.079'E 5/12 21,2 68 2 0,3 6,87 Marvánek ryb Praha-východ 49°59'3.728"N, 14°39'37.742'E 5/12 21,9 508 1 0,2 N/A Maříž: lesní rybníček ryb J. Hradec 48°59'33.351"N, 15°18'45.964'E 5/12 15,8 184 2 0,5 7,32 Mlýnský rybník ryb Praha-východ 49°59'37.074"N, 14°39'14.403'E 5/12 21,5 417 2 0,2 N/A Mordýř ryb Jičín 50°25'9.669"N, 15°15'3.424'E 9/12 16,6 398 2 N/A 8,48 leg. T. Hauer, K. Janatková Na Bubne ryb Semily 50°35'35.008"N, 15°32'23.086'E 9/11 13,2 212 1 0,2 N/A Na malé Smrčné ryb J. Hradec 49°1'47.223"N, 15°4'6.636'E 5/12 19,3 65 2 0,6 6,8 Nebeský rybník ryb Prostějov 49°25'52.899"N, 16°52'37.629'E 10/12 14,9 284 0 0,45 7,08 leg. J. Kaštovský Nová Bystřice: rybníček na golfovém hřišti ryb J. Hradec 49°0'26.114"N, 15°5'41.765'E 5/12 19,4 81 1 0,7 7,28 Nová Bystřice: rybníček na golfovém hřišti ryb J. Hradec 49°0'15.147"N, 15°5'27.100'E 5/12 19,2 63 1 0,8 7,11 Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Nová Paka: pod pivovarem ryb Jičín 50°29'16.446"N, 15°31'24.521"E 9/11 15,3 341 1 0,2 N/A Nové Jirny ryb Praha-východ 50°6'9.861"N, 14°42'36.987"E 9/11 20,7 594 0 0,15 N/A Nový rybník ryb Pelhřimov 49°16'46.981"N, 15°18'41.300'E 8/12 24,3 142 2 0,3 9,84 Nový žirovický rybník ryb Cheb 50°8'33.568"N, 12°20'41.012'E 7/11 N/A N/A N/A N/A N/A leg. T. Hauer Oborský rybník ryb Benešov 49°43'41.416"N, 14°4ľ52.662'E 6/12 20,7 281 1 0,5 (dno) 7,01 Olšany - návesní rybník ryb Šumperk 49°58'17.400"N, 16°51'51.121'E 7/12 29,6 218 1 0,15 9,57 leg. R. Miihlsteinová Ostrovské rybníky: 1. rybník ryb K. Vary 50°17'53.929"N, 12°55'9.530'E 6/12 18,5 461 2 >1 7,51 Ostrovské rybníky: 2. rybník, "Nudle" ryb K. Vary 50°17'53.272"N, 12°55'5.414'E 6/12 21,2 471 2 >1 4,47 Ostrovské rybníky: Dolní Štít ryb K. Vary 50°17'49.457"N, 12°55'9.321'E 6/12 21,0 388 1 >1 9,43 Ostrovské rybníky: Horní Štít ryb K. Vary 50°17'54.989"N, 12°54'52.802'E 6/12 21,7 481 1 >1 10,44 Ostrovské rybníky: Starý rybník ryb K. Vary 50°17'55.774"N, 12°55'14.909'E 6/12 17,6 261 1 0 7,6 skoro celý pokrytý okřehkem Ostruženský rybník ryb Jičín 50°26'35.253"N, 15°18'20.389'E 9/19 16,5 470 0 0,15 7,62 leg. T. Hauer, K. Janatková Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Pětinoha ryb Pardubice 50°2'7.604"N, 16°6'15.938"E 9/12 13,8 288 1 0,2 (dno) 8,07 polovypuštěný Pláčický písník lom Jičín 50°10'36.526"N, 15°46'13.931"E 6/12 24,2 678 1 >1 8,77 leg. T. Hauer Plavný rybník ryb Jeseník 50°19'24.749"N, 17°9'1.766'E 6/11 23,5 122 1 0,3 N/A Pliveňský rybník ryb Pelhřimov 49°18'20.274"N, 15°18'53.476'E 8/12 22,4 235 1 0,2 6,81 Pomezní rybník ryb Cheb 50°5'10.443"N, 12°15'19.047'E 6/12 18,2 111 2 0,5 8,06 Proboštovský rybník ryb Teplice 50°39'58.000"N, 13°50'20.001'E 7/12 25,4 178 1 0,7 9,06 leg. L. Štenclová Příhraniční ryb J. Hradec 49°0'0.286"N, 15°5'1.221'E 5/12 16,8 58 1 0,6 6,4 Rourový rybník ryb Cheb 50°6'30.758"N, 12°17'24.473'E 6/12 18,7 241 2 0,2 8,88 Rovná nád Sokolov 50°5'50.080"N, 12°38'33.892'E 5/12 N/A 76 N/A 2-3 7,92 leg. T. Hauer Silniční lhotský rybník ryb Cheb 49°45'44.746"N, 12°46'44.648'E 7/11 N/A N/A N/A N/A N/A leg. T. Hauer Slané Bahno ryb Semily 50°35'28.000"N, 15°32'26.261'E 9/11 13,0 200 2 0,4 N/A Slavný: rybník u parkoviště ryb Náchod 50°34'34.014"N, 16°19'32.761'E 6/12 18,8 269 2 dno 8,3 leg. T. Hauer Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Sluštice ryb Praha-východ 50°2'20.776"N, 14°41'30.975"E 9/11 18,2 512 1 0,3 N/A Soběšické rybníky: 1. rybník ryb Brno-město 49°15'10.380"N, 16°36'24.454"E 9/12 19,1 831 1 0,2 8,55 Soběšické rybníky: rybník před rezervací ryb Brno-město 49°15'11.915"N, 16°35'54.326'E 9/12 18,5 758 2 0,1 8,33 Spouštěný rybník ryb J. Hradec 49°1'0.254"N, 15°19'38.501'E 5/12 19,5 103 3 0,9 8,08 Stachlovice lom Jeseník 50°21'31.001"N, 17°10'54.778'E 6/11 21,5 154 2 N/A N/A Starý rybník ryb J. Hradec 49°0'37.038"N, 15°19'2.313'E 5/12 19,5 123 1 1,1 (dno) 7,87 Stoj čin: rybníček pod kravínem ryb Pelhřimov 49°14'1.935"N, 15°13'46.919'E 7/11 17,7 243 1 0,2 N/A Stříbrná huť ryb Tábor 49°25'0.887"N, 14°45'26.828'E 5/12 12,7 224 2 0,3 7,24 Stříbrný rybník ryb Teplice 50°39'6.173"N, 13°48'20.275'E 7/12 24,4 1293 3 2 7,9 leg. L. Štenclová Studna u Lužné: Dlouhá komorní Hůrka ryb Cheb 50°6'15.022"N, 12°17'5.221'E 6/12 19,4 152 2 0,5 (dno) 7,73 Studna u Lužné: Studna ryb Cheb 50°6'26.991"N, 12°17'4.645'E 6/12 18,5 199 2 0,15 7,95 Suchan ryb Pelhřimov 49°14'21.732"N, 15°12'50.333'E 7/11 16,0 166 1 0,25 (dno) N/A většina pokrytá okřehkem Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Šalamoun ryb J. Hradec 49°0'7.070"N, 15°5'24.169"E 5/12 17,9 46 1 0,9 6,17 Škrabalka ram Přerov 49°31'21.439"N, 17°35'53.492"E 10/12 11,4 474 2 0,4 (dno) 7,59 leg. J. Kaštovský Štěpán ryb Ostrava-město 49°51'52.936"N, 18°11'22.257'E 7/12 31,5 267 3 0,15 7,42 leg. M. Bohunická Štěpánek ryb Třebíč 49°13'23.538"N, 16°2'26.219'E 9/12 17,1 594 1 0,1 8,2 Teplice: bezejmenný rybník ryb Teplice 50°39'50.000"N, 13°50'53.998'E 7/12 23,9 495 3 0,3 8,43 leg. L. Štenclová Tomíkovice ryb Jeseník 50°19'45.619"N, 17°6'21.696'E 6/11 27,2 231 0 N/A N/A E. sanguinea Tovární rybník (Počátky) ryb Pelhřimov 49°15'43.393"N, 15°14'33.207'E 7/11 18,0 172 2 0,1 N/A vodní květ Tršice nád Olomouc 49°33'19.165"N, 17°25'38.059'E 7/12 28,8 178 1 0,7 9,38 leg. L. Štenclová Trštěnice ryb Cheb 49°55'5.743"N, 12°40'37.047'E 5/12 N/A 276 N/A 0,15 9,82 leg. T. Hauer Třemešský rybník ryb Šumperk 49°56'53.520"N, 16°59'30.480'E 7/12 27,4 250 3 0,3 8,39 leg. R. Miihlsteinová tůň u Hrobic tůň Pardubice 50°6'53.559"N, 15°47'53.625'E 9/12 17,0 427 2 0 6,88 pokrytá okřehkem tůň u Velkého rybníka tůň Šumperk 49°56'56.760"N, 16°59'21.119'E 7/12 18,9 287 3 dno 6,65 leg. R. Miihlsteinová U Mlejna ryb Semily 50°35'27.601"N, 15°32'0.420'E 9/11 14,4 148 1 0,1 N/A Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H O Xfl > Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky U Sedmi rybníků: Hliněný ryb Cheb 50°9'35.822"N, 12°20'13.264"E 6/12 15,5 136 2 0 <6 celý pokrytý okřehkem U Sedmi rybníků: Prostřední ryb Cheb 50°9'32.407"N, 12°20'7.002"E 6/12 18,0 252 1 0,5 (dno) 6,54 Velký Proudný ryb J. Hradec 49°0'16.870"N, 15°4'57.114'E 5/12 20,8 69 2 1,5 7,32 Velký rybník ryb Šumperk 49°56'52.801"N, 16°59'19.321'E 7/12 27,9 255 1 0,45 8,32 leg. R. Miihlsteinová Velký rybník ryb Jeseník 50°19'1.744"N, 17°8'23.911'E 6/11 24,3 122 1 N/A N/A Vražda ryb Jičín 50°28'27.633"N, 15°19'19.559'E 9/12 17,0 392 1 0,25 7,09 leg. T. Hauer, K. Janatková Vražedný rybník ryb Cheb 50°6'25.304"N, 12°17'15.616'E 6/12 18,4 233 2 0,2 >10 Vrbinec ryb Třebíč 49°13'30.952"N, 16°2'58.611" 9/12 16,7 475 1 0,1 8,53 Vrchlabí: rybník u správy KRNAP ryb Trutnov 50°37'38.063"N, 15°36'27.228'E 9/11 15,0 115 1 0,75 N/A Vrchlabí: rybník v zámeckém parku ryb Trutnov 50°37'33.476"N, 15°36'31.444'E 9/11 16,6 50 1 0,1 N/A zákal Vrchlabský rybník ryb Trutnov 50°37'19.456"N, 15°38'8.722'E 9/11 15,4 217 1 0,2 N/A Výkleky lom Přerov 49°33'22.787"N, 17°28'56.673'E 7/12 25,1 368 2 3 7,61 leg. L. Štenclová Zákřežník ryb Semily 50°34'56.579"N, 15°32'43.801'E 9/11 14,5 236 2 0,15 N/A Lokalita Biotop Okres GPS souřadnice Odběr (měsíc/rok) Teplota [°C] Vl *H o in Zastínění Průhlednost [m] a Poznámky Zámecké rybníky: Dolní rybník ryb Teplice 50°38'8.999"N, 13°49'36.001"E 7/12 23,7 840 3 0,3 7,36 leg. L. Štenclová Zámecké rybníky: Horní rybník ryb Teplice 50°38'4.047"N, 13°49'30.728"E 7/12 24,7 855 2 0,5 7,09 leg. L. Štenclová Žabinec ryb C. Budějovice 48°58'8.771"N, 14°22'19.976'E 8/11 N/A 188 1 0,5 N/A Žebčtínský rybník ryb Brno-město 49°12'49.435"N, 16°29'33.516"E 9/12 20,7 540 1 0,1 8,57 Žehuňský rybník ryb Kolín 50°8'35.319"N, 15°20'5.542'E 5/11 N/A 472 1 0,35 N/A Žumberk ryb Chrudim 49°52'9.550"N, 15°5ľ27.974"E 9/12 15,8 258 2 0,2 (dno) 8,35 v Příloha II.: Seznam krásnooček České republiky Převažující životní strategie (Hisoriev et al, 1996, Huber-Pestalozzi, 1955, Starmach, 1983, Tsarenko etal., 2006, Wotowski, 1998, 2002) be bentický ed edafon ep epifytický ez epizooický me metafytický ne tvorba neustonických blanek pl planktonní B. Tekoucí vody B.l řeky B.2 potoky B.3 prameniště B.4 slepá ramena B. 5 aluviálni tůně C. Znečištěné vody (odpadní apod.) D. Půda, mikroedafon Rozšíření (Palamar-Mordvintseva etal., 2000, Šťastný, 2010) 1 běžný druh 2 vzácný 3 velmi vzácný DD nedostatečné údaje V případě nejistého určení životní strategie je příslušná zkratka doplněná otazníkem. Osidlované biotopy (systém třídění biotopů upraven podle Vrhovšek etal, 2006) A. Stojaté vody A.1 jezera A.2 údolní nádrže A.3 rybníky A.4 návesní rybníky, chovné rybníky A. 5 tůně A.6 rašeliniště A.7 močály, mokřady A.8 kaluže, strouhy A.9 štěrkovíště, pískovny, lomy Taxonomické korekce byly prováděny podle monografií (Gojdics, 1953, Huber-Pestalozzi, 1955, Popova, 1955, Tell & Conforti, 1986, Starmach, 1983, Větrova, 1986, 1993, 2004), taxonomických revizí (Chu, 1947, Kosmala et al, 2005, 2007a, 2007b, 2009, Karnkowska-Ishikawa et al, 2010, 2011, Linton et al, 2010, Marin et al, 2003, Pringsheim, 1956, Triemer et al, 2006), floristicko-taxonomických prací (Conforti, 1991, 1993a, 1993b, 1994, 1999, Conforti & del Carmen Peréz, 2000, Conforti & Ruiz, 2001, Da et al, 2009, Kim & Boo, 1998, Kim et al., 1998, 2000a, 2000b, Wang & Chen, 2004, Woiowski, 1998, 67 2002, Zakryš, 1986, Zakryš & Walne, 1994, Zakryš et al, 2002) a atlasů (Ciugulea & Triemer, 2010, Wotowski & Hindák, 2005). Jména autorů byla sjednocena podle Brummitt & Powell (1992) a databáze Index Nominum Algarum (Silva, 2012). Taxon Neplatná nebo synonymní Ekologie Rozšiř. jména rod Colacium CG. Ehrenberg C. cydopicola (J. Gicklhorn) Colacium vesiculosum f. cyclopicola T.G. A.2,3,4,5; 1 NN. Woronichin & T.G. Popova Popova C. cydopicola (J. Gicklhorn) P. Bourelly Euglena cydopicola J. Gicklhorn B.1,3,4,5 (ez, pl) C. minimum B. Fott & J. A.3 (ep, 3 Komárek pl) C. physeter (B. Fott) B. Fott Euglenaphyseter B. Fott A2,3,7; B.5 (ez, pl) 2 C. sideropus H.L. Skuj a A.3,5 (ez, pl) 3 C. vesiculosum CG. Ehrenberg A3,5; B.1,4 (ez, pl) 3 C. vesiculosum f. arbuscula (F. Colacium arbuscula F. Stein A.3,5 (ez, 3 Stein) G.E. Huber-Pestalozzi pl) rod Crypíoglena CG. Ehrenberg C. pigra CG. Ehrenberg A.2; B.l (pl) 3 C. skujae B. Marin & M. Phacus agilis H.L. Skuja A3,5; 2 Melkonian B.l (be, pl) rod Discoplastis R.E. Triemer D. spathyrhincha (H.L. Skuja) Euglenaphacoides G. Nygaard g Triemer ^" sPa^n'r^yncna H-L. Skuja A3,5; B.4,5 (pl) 2 rod Euglena CG. Ehrenberg E. adhaerens O.M. Matvienko Euglena tatnca j. Czosnowski A3,6,7,9; B.4; C (be, pl) 1 E. agilis HJ. Carter Euglena agilis var. circumsulcata J. A.2,3,5,6, 1 Schiller 7,9;B.1,3, E. agilis var. praexicisa J. Schiller E. agilis var. pyrenoidea J. Schiller 4,5, C E. agilis var. varians J. Schiller (ne, pl) E. bipyrenoidosa a.i. Proshkina-Lavrenko 68 E. nana L.P. Johnson E. pisciformis G. A. Klebs E. pisciformis xai.fallax E.G. Pringsheim E. pisciformis var. lata E.G. Pringsheim E. pisciformis var. mucronata E.G. Pringsheim E. pisciformis var. obtusa E.G. Pringsheim E. pisciformis var. procera E.G. Pringsheim £. pisciformis var. striata E.G. Pringsheim £. pisciformis var. minor A. Hansgirg uľ. úrgí'/z's var. minor (A. Hansgirg) J. Schiller E. pisciformis var. minor A. Hansgirg A. 3,7,8; B. 5 (pl?) DD1 uľ. cantabricaE.G. Pringsheim Euglena cuneata E.G. Pringsheim £. dicentra H.L. Skuja £. viridis var. maxima M.T. Philipose £. viridis f. olivaceae (G. A. Klebs) T.G.Popova £. viridis var. olivaceae G. A. Klebs A. 3,7,8; B. 5 (be?, pl?) 32 uľ. c/araH.L. Skuj a A3; B.l (pl) 3 uľ. convoluta A. Korshikov A.3,6 (?) DD3 uľ. dieses CG. Ehrenberg Enchelys deses 0. F. Müller Euglena deses f. digrana B. Zaktyš £. ureses var. gracilis G.i. Playfair £. ureses var. intermedia G.A. Klebs £. ífeses f. klebsii (E.J. Lemmermann) T.G Popova £. ureses f. major T.G. Popova £. ureses f. mesnilii E.G. Pringsheim £. ureses var. minuta Gl. Gl. Playfair £. intermedia (G.A. Klebs) F. Schmitz £. intermedia var. acidophila Z.X. Shi £. intermedia var. brevis F.E. Fritch & M.F. Rich £. intermedia var. klebsii E.J. Lemmermann £. intermedia f. major T.G. Popova £. klebsii (E.J. Lemmermann) F. Mainx £. s/raa E. Wermel A. 2,3,5,6, 7,8; B. 1,2,4,5; C; D (be, pl, ed) 1 E. ehrenbergii G.A. Klebs Euglena ehrenbergii var. africana P. Bourrelly £. ehrenbergii var. minor T. Hortobágyi £. heimii P. Lefěvre £. sub ehrenbergii H.L. Skuja A. 2,3,5,6, 7,8; B. 1,2,3,5; C (be) 1 E. fornicata H. Ettl A.5 (pl) DD 1 Uváděna Hansgirgem (1892) z 16 lokalit. Jiní autoři se o tomto taxonu nezmiňují. 2 Taxon uváděn hojně v práci Hansgirg (1892). Jediný recentní nález pochází z Podpořanských rybníčků (Pusztai, nepubl.) 3 Uváděna ve starších pracích (Růžička, 1957, 1959, Perman 1952). 69 E. fundoversataL.I*. Johnson A.7 (be) 3 E. gasterosteus H.L. Skuj a A. 9; B. 2,5 3 E. geniculata V. F. Dujardin Euglena geniculate! var. terricola P. Dangeard £. myxocylindracea H.C. Bold & F.J. A. 2,3,5,6; B. 4,5; C (be, pl) 1 MacEntee £. terricola (P. Dangeard) E.J. Lemmermann £. schmitzii W. Conrad & G. Deflandre E. schmitzii M. Gojdics £. schmitzii M. Gojdis & B. Zakrys E. geniculata var. anglesia E.G. Pringsheim £. geniculata var. dangeardii E.G. Pringsheim £. geniculata var. guttula G.I. Playfair £. geniculata var. juvenilis G.I. Playfair E. gentilis H.L. Skuj a neuvádí(?) DD4 E. globosa H. Ettl B. (pl) DD E. gracilis G. A. Klebs A.2,3,5,6, 7,8; B.2,5 (be, ne, pl) 1 E. gracilis f. hiemalis (O.M. Matvienko) T.G.Popova Euglena hiemalis O.M. Matvienko £. gracilis var. bacillaris E.G. Pringsheim A.3,6 (ne, pl) 3 E. granulata (G. A. Klebs) F. Schmitz £. granulata (G. a. Klebs) E.J. Lemmermann £. granulata var. luteo-viridis E.J. Lemmermann £. granulata var. tenuior G.E. Huber-Pestalozii £. polymorpha P. Dangeard £. velata var. granulata G. a. Klebs A. 2,3,5,7; B. 4,5; D (pl) 1 E. hemichromataH.L. Skuj a A2,3,4,5, 6,7,9; B.1,3,4,5; C (ne, pl) 1 E. chaetophorina J. Perman A.5 (ep3) DD £. chlamydophora F. Mainx A. 3,5; B. 4 (pl) 3 £. chlorodyction J. Perman B.3 (epö) DD E.jirovecii B. Fott A.3 (pl) DD 4 Uvádí Ettl (1960) u okolí Březové nad Svitavou. 5 Ve slizu vláknitých řas - Chaetophorina elegans. 6 Ve slizu vláknitých řas - Draparnaldiaplumosa. 70 E. laevis R. Brabez A.7, B.3 (be?) DD E. limnophila var. svirenkoi (W.M. Arnoldi) TG. Popova Euglena swirenkoi W.M. Amoldi £. limnophila var. minor R. Drezepolski A.3 (pi) 3 E. megalithos H.L. Skuj a A.5 (pi) 3 E. mesnilii G. Deflandre & H. A.6 (pi) DD7 Dusi E. middelhoekii H. Ettl A.4 (pi) DD E. minima R.H. France A.2,3,6 (pl) 2 E. multiformis J. Schiller A3, B.3 (pl) 3 E. mutabilis F. Schmitz Euglena acus f. mutabilis G. A. Klebs A. 1,2,3,5, 6,7,8,9; B. 1,2,5; C; D (be, pl) 1 E. mutabilis var. mainxii M. A.6 (be?) DD8 Gojdics E. oblongaY. Schmitz A. 2,3,7,9; B. 1,4 (pl) 1 E. obtusa F. Schmitz Euglena fenestrata A. Elenkin £. limosa M. Gard A.3 (be) 2 E. pascheri D.O. Svirenko A.3; B.4 (be, pl) 3 £. pavlovskoensis (A. Elenkin & A.5,9; 3 V.l. Poljansky) T.G. Popova B.4 (pl) E. pisciformis var. hyalina A. A.8(?)y DDiU Hansgirg £. proxima P. Dangeard Euglena proxima var. amphoraeformis M. Szabados £. proxima var. anglesia E. G. Pringsheim A. 2,3,5,6, 7,8,9; B. 1,2,4,5 1 £. proxima var. dangeardii E.G. Pringsheim (be, ne, £. proxima var. major G.E. Huber-Pestalozzi pl) £. proxima var. minima M. Szabados £. proxima var. piriformis M. Szabados £. rostrata J. Schiller B.l (?) 3 £. rustica J. Schiller B.l (pl) 3 Uvádí Perman (1952) z Klikvové louky v Jizerských horách. 8 Uváděna z rašelinišť (Perman, 1952, Ettl et al, 1957, Prát, 1956). 9 Biotop uváděn pouze u jednoho nálezu, u ostatních nálezů není biotop specifikován. 10 Uváděna hojně Hansgirgem (1982), později tento taxon již nikdo neuvádí. 71 E. rustica var. major K. A.4; C 3 Wolowski (pl) E. sanguinea CG. Ehrenberg Volvox calamus A. Pritchard Euglena haematodes (CG. Ehrenberg) E.J. Lemmermann E. heliorubescens H. Härdtl E. mucifera F. Mainx E. paludosa F. Mainx E. purpurea F. Mainx E. reticulata F. Mainx E. rubida F. Mainx E. rubra A.D. Hardy E. viridis var. sanguinea F. Stein A.2,3,5,6, 7,9; B.4,5 (ne, pl) 1 E. satelles H. Braslawsky- A.6 (be?) 3 Spectorowa E. sociablis P. Dangeard A3; B.4; C (be?) 3 E. splendens P. Dangeard A. 2,3,5,6; B. l (pl) 3 E. stellata F. Mainx Euglena stellata f. terricola E.G. Pringsheim A. 3,4,7; B. 5 C (pl) 3 E. texta (F. Dujardin) E.F.W. Hübner Crumenula texta F. Dujardin Euglena texta var. obesa Gl. Playfair £. fexto var. ovato Gl. Playfair Lepocinclis texta (F. Dujardin) E.J. Lemmermann A2,3,4,5, 6,9; B.1,2,5 (be, pl) 1 E. vagans G. Deflandre A.3,5 (be, pl) 3 E. variabilis G.A. Klebs A. 3,5,7,9; B. 1,4,5 (pl) 1 E. velata G.A. Klebs A.3,7 (pl?) 3 E. viridis (0. F. Müller) CG. Ehrenberg Cercaria viridis 0. F. Müller Euglena archaeoviridis B. Zakrys & P.L. Walne E. viridis var. halophila E.G. Pringsheim £. viridis var. lefevrei M. Chadefaud £. viridis var. mucosa E.J. Lemmermann £. viridis var. purpurea Gl. Playfair £. viridis f. salina T.G.Popova Raphanella urbica J.P. Bory A2,3,4,5, 6,7,8,9; B.1,2,3,4, 5; C 1 E. viridis var. hyalina Euglena hyalina CG Ehrenberg A3,5,8(?) DD12 (Ehrenberg) G.A. Klebs n 11 Uváděna vHansgirgově prodromu (1892); v seznamu lokalit není uváděn typ biotopů, v popisu variety uváděny stojaté vody, kaluže, tůně apod. 12 Uvádí pouze Hansgirg (1982) ze tří lokalit. 72 rod Euglenaria A. Karnkowska-Ishikawa & E.W. Linton E. anabaena (F. Mainx) A. Karnkowska-Ishikawa & E.W. Linton Euglena anabaena F. Mainx E. anabaena var. minima F. Mainx E. anabaena var. minor F. Mainx E. thinophila H.L. Skuja Euglenaria anabaena var. minima (F. Mainx) A. Karnkowska-Ishikawa & E.W. Linton A. 3,5,7; B. 3,5 (pl) 1 E. caudata (E.F.W. Hübner) A. Karnkowska-Ishikawa & E.W. Linton Euglena caudata E.F.W. Hübner E. caudata var. minor G. Deflandre Euglenaria caudata var. minor (G. Deflandre) A. Karnkowska-Ishikawa & E.W. Linton A. 3,5,7,9; B. l,5(pl) 1 E. clavata (H.L. Skuj a) A. Karnkowska-Ishikawa & E.W. Linton Euglena clavata H.L. Skuja A. 3,6; B. l (pl) 2 rod Lepocinclis J.A.M. Perty L. acus (0. F. Müller) B.Marin & M. Melkonian Vibrio acus 0. F. Müller Euglena acus (0. F. Müller) CG Ehrenberg E. acusvai. lata D.O. Svirenko E. acus var. longissima G. Deflande E. acus var. minor A. Hansgirg E. acusvai. rigida E.F.W. Hübner E. acutissima E.J. Lemmermarrn A. 2,3,4,5, 6,7,8,9; B. 1,2,4,5 (pl) 1 L .acus var. hyalina G. A. Klebs neuvádí(?) DD" E acus var. longissima G. Defl andre A3; B.5 (pl) DD14 L acus var. minor A. Hansgirg A3; B.l (be) 3 E acus var. rigida E.F.W. Hübner A.6 (pl) DD15 E autumnalis S.P. Chu A.5; B.5 (pl) 2 E caudata (G. da Cunha) A. Pascher Crumenula caudata G. da Cunha A.3 (pl?) 3 E caudata var. minor R. Brabez A.6 (be?) DD E constricta M.O. Matvienko B.4 (be?) 3 E cymbiformis G.I. Playfair A.2 (?) 3 Uvádí Hansgirg (1892) z Prahy Nuslí. Uvádějí starší autoři (Dvořák, 1921, 1924, Hansgirg, 1892, Nováček 1936). Uvádí pouze Brabez (1941) ze Soosu. 73 L.fusca(G. A. Klebs) S. Kosmala & B. Zakrys Euglenafusca (G. A. Klebs) E.J. Lemmermann E. fusca var. marchica E.J. Lemmermann E. spirogyra var. fusca G. A. Klebs A.3,6,7 (pl) 2 L. fusiformis (H.J. Carter) E.J. Euglena fusiformis H.J. Carter A.3,5,7; 2 Lemmermann B.5 (pl) L. glabra R. Drezepolski B.l (pl) 3 L. lefevrei W.Conrad A.3 3 L. marssonii E.J. Lemmermann A3; B.4,5 (pl) 2 L. nayalii W. Conrad A.3 2 L. ovum (CG. Ehrenberg) E.J. Lemmermann Euglena ovum CG Ehrenberg Chloropeltis ovum (CG Ehrenberg) F. Stein Phacus ovum (CG. Ehrenberg) G. A. Klebs A2,3,5,6, 7; 1 B.1,2,4,5; C(pl) L. ovum var. buetschlii (E.J. L. buetschlii E.J. Lemmermann A2,3; 2 Lemmermann) W. Conrad B.4,5 (pl) L. ovum var. dimidio-minor G. A.3 (be, 3 Defl andre pl) L. ovum f. ecaudata G. Defl andre A.5,9 (pl?) 3 L. ovum var. globula (J. A.M. Lepocinclis globula J. A.M. Perty B.5 (pl?) DD16 Perty) E.J. Lemmermann L. ovum var. gracilicauda G. A.2 (pl?) DD1' Defl andre L. ovum var. palatina E.J. Lemmermann Lepocinclis ovum var. palatina f. papilata Woronichin A.3; B.4 (pl?) 3 L. ovum var. punctato-striata E.J. A.3 (pl?) 3 Lemmermann L. ovum var. striata (E.F.W. Euglena ovum var. striata E.F.W. Hübner A.5 (pl?) 3 Hübner) E.J. Lemmermann L. oxyuris (L.K. Schmarda) B. Marin & M. Melkonian Euglena charkowiensis D.O. Svirenko E. oxyuris L.K. Schmarda A3,5,6,7, 9;B.1,4,5 (be, pl) 1 L. oxyuris var. minor G.W. A.6 (be?, DD18 Prescott pl?) L. spirogyroides B. Marin & M. Melkonian Euglena pseudospirogyra Z.X. Shi E. spirogyra CG Ehrenberg E. spirogyra var. abrupto-acuminata E.J. Lemmermann £. spirogyra var. compressa Z.X. Shi A2,3,4,5, 6,7,8,9; B.1,2,5; 1 Uvádí Dvořák (1920). Uvádí Fott & Ettl (1959) z údolní nádrže Sedlice. Uvádí pouze Rosa (1968) ze Zbudovských blat. 74 E. spirogyra var. elegans Gl. Playfair E. spirogyra vwc.fusiformis G. Deflandre E. spirogyra var. lacticlavius E.F. W. Hübner E. spirogyra var. suprema H.J. Skuja E. spirogyra var. torta GD. Priimachenko C; D (be, pl);D L. spiroides (E.J. Lemmermann) B. Marin & M. Melkonian Euglena spiroides EJ. Lemmermann A. 3,5,7; B. 5 (pl) 2 L. steinii E.J. Lemmermann A3,4,5,6, 7,9; B.1,2,4,5; C (be, pl) 1 L. teres (F. Schmitz) R.H. France Phacus teres F. Schmitz A3,6; B.3 (pl) 2 L. teres f. glabra B. Fott A.6 (pl?) DDiy L. teres f. minor W.Conrad B.3 (pl?) 3 Lepocinclis teres f. parvula W. Conrad A.6 (pl?) DD2U L. tripteris (F. Dujardin) B. Marin & M. Melkonian Euglena fronsundulata L.P. Johson E. pseudospiroides D.O. Svirenko £ľ. torta A. Stokes £ľ. tripteris (F. Dujardin) G. A. Klebs E. trisulcata L.P. Johnson Phacus tripteris F. Dujardin A. 2,3,5,7, 9; B. 1,2,5; D (be, pi); 1 L. tripteris var. major D.O. Svirenko A.9 (be, pl) 3 21 L. tripteris var. spirogyra A.9 (be?, pl?) 3 rod Monomorphina K. S. Mereschkowsky M. aenigmatica (R. Drezepolski) M.A. Nudelman & RE. Triemer Monomorphina monochloron (A. Pochmann) B. Marin & M. Melkonian M. striata (R.H. France) M. Marin & M. Melkonian Phacus aenigmaticus R. Drezepolski P. aenigmaticus var. monochloron A. Pochmann P. striatus R.H. France A2,3,5,7; B.4,5 (be, pl) 1 M. costata (W. Conrad) B. Marin & M. Melkonian Phacus costatus W. Conrad P. pyrum var. costata (W.Conrad) T.G Popova A3; B.5 (pl) 3 M. lepocincloides (A. Pochmann) B. Marin & M. Melkonian Phacus lepocincloides A. Pochmann A.3 (?) 3 Taxon uváděný z rašelinných vod Fottem (1956) a Fottem & McCarthym (1964). 20 Uvádí Rosa (1968) a Prát (1955) z rašelinných vod. 21 Uvádí Hájková (2006) z Chomoutovského jezera, taxon nebyl nalezenen v žádné literatuře. 75 M pyrum (CG. Ehrenberg) K. S. Mereschkowsky Euglenapyrum CG Ehrenberg Lepocinclis ovata (Gl. Playfair) W. Conrad Monomorphina atrkatoides (A. Pochman) B. Marin & M. Melkonian M. cochleata (A. Pochmann) B. Marin & M. Melkonian M. megalopsis (A. Pochman) T.A. Safonova M. mirabilis (A. Pochmann) T.A Safonova M. ovata (Gl. Playfair) B. Marin & M. Melkonian M. pseudonordstedtii (A. Pochmann) B. Marin & M. Melkonian M. pulcherrima (W. Conrad) B. Marin & M. Melkonian M. pyrum var. pseudonordstedtii (A. Pochmann) T.G Popova M. rudicula (Gl. Playfair) B. Marin & M. Melkonian M. splendens (A. Pochmann) T.G. Popova M. strongyla (A. Pochmann) B. Marin & M. Melkonian Phacus atrakoides A. Pochmann P. cochleatus A. Pochmann P. iconospicuus G. Deflandre P. megalopsis A. Pochmann P. mirabilis A. Pochmann P. pseudonordstedtii A. Pochmann P. pulcherrimus (W. Conrad) A. Pochmann P. pyrum var. ovatus Gl. Playfair P. pyrum f. pulcherrimus W. Conrad P. pyrum var. rudicula Gl. Playfair P. rudicula Gl. Playfair P. splendens A. Pochmann P. strongylus A. Pochmann A. 2,3,5,6, 7; B. 1,2,3,5; C(pl) M. reeuwykiana (W. Conrad) B. Marin & M. Melkonian Lepocinclis reewykiana W. Conrad neuvádí(?) 3 M. trypanon (A. Pochmann) B. Marin & M. Melkonian Phacus trypanon A. Pochmann A.3 (pl) 3 M. ulula (A. Pochmann) comb. Phacus ulula A. Pochmann A.3 (pl) DD nov. rod Phacus F. Dujardin P. acuminatus A. Stokes A3,5,6,7, 8,9;B.1,5 (be, pl) 1 P. alatus GA. Klebs A3,5,6; B.2,4,5 (pl) 2 76 P. alatus var. maximus E.F.W. Hübner Phacus triquetra var. bucharica I.A. Kisselev A3; B.5 (be, pi) 3 P. angustus R. Drezepolski A.3 (be, pl) 3 P. anacoelus A. Stokes A. 5,9; B. 5 (pl) 3 P. ankylonoton A. Pochmann A.3 (be) DD P. aplanatus A. Pochmann A.3 (pl?) DD P. arnoldi D.O. Svirenko A. 8 (me) DD22 P. aspidion A. Pochmann A.3 (pl?) DD P. asymetricus D. Sokoloff A.5; B.5 (pl) 3 P. caudatus E.F.W. Hübner A2,3,5,7, 9; B.1,3,4,5 (be, pl) 1 P. caudatus var. minor R. Drezepolski A.3,6 (be, pl) 3 P. caudatus var. tenuis D.O. Svirenko C (be?, pl?) 3 P. circumflexus A. Pochmann A.3 (pl) 3 P. clavatus P. Dangeard A.3 3 P. contortus P. Bourrelly A.3 (pl) 3 P. curvicauda D.O. Svirenko Phacus brevicauda (G. A. Klebs) E.J. Lemmermann P. curvicuada f. minor G. Detlandre P. curvicauda var. minor P. Lefevre P. curvicauda var. robusta P. Allorge & P. Lefevre A. 2,3,5,6, 7,9; B. 1,2,5 (be, pl) 1 P. cylindraceus T.G. Popova Phacusparvulus var. angustus T.G. Popova A.2,6 (be, pl) 3 P. dangeardii E.J. Lemmermann A.3 (pl) DD P. elegans A. Pochmann A.3 (pl) 3 P. ephippion A. Pochmann A.5; B.5 (pl?) 3 P. formosus A. Pochmann A3,5,6,7; B.3,4,5 (be) 1 P. glaber A. Pochmann A.3 (pl?) DD P. gracilis A. Pochmann A.3 (pl?) DD P. granum R. Drezepolski A.4 (pl) DD Uvädi Perman (nepubl.) Liberce - Ruprechtic. 77 P. hamelii P. Allorge & P. Lefevre Phacus brachykentron A. Pochmann P. hamelii var. ovatus Z. X. Shi P. pleuronectes var. hamelii (P. Allorge & P. Lefěvre) T. G. Popova P. pleuronectes var. rotherti B. Namyslowsky A.2,3,5,6, 7;B.1,5 (Pl) 2 P. heimii P. Lefevre A.3 (?) 3 P. helikoides A. Pochmann A. 3,5,7; B. 1,4,5 (pl) 1 P. hispidulus (K.E. Eichwald) E.J. Lemmermann Euglena hispidula K.E. Eichwald Chloropeltis hispidula (K.E. Eichwald) F. Stein P. hispidulus var. steinii E.J. Lemmermann A. 3,5; B. 5 (be, pl) 3 P. ichtydion A. Pochmann A.3 (pl?) DD P. incisus G.W. Prescott C(?) 3 P. inflexus (I.A. Kisselev) A. Pochmann Euglena inflexa I.A. Kisselev Phacus inflexus var. minor P. Bourrelly A. 3,5,7; B. 1,4,5 (be, pl) 2 P. lemmermannii D.O. Svirenko A.3,6 (?) DD2' P. limnophila (E.J. Lemmermann) E.W. Linton & A. Karnkowska Euglena limnophila E.J. Lemmermann A.3,5,6,7, 9;B.1,5 (pl) 1 P. lismorensis G.I. Playfair Phacus rostafmskii R, Drezepolski P. longicauda var. ovato B.V. Skvortsov A.3 (pl) DD24 P. longicauda (CG. Ehrenberg) F. Dujardin Euglena longicauda CG Ehrenberg Phacus longicaudus (CG. Ehrenberg) J.A.O. Buetschli A. 2,3,5,6, 7,9; B. 1,2,4,5; C(pl) 1 P. longicauda var. insectaM.. Koczwara A3; B.l (pl) 2 P. longicauda var. major D.O. Svirenko A.3 DD25 P. longicauda var. torto E.J. Lemmermann A.2,3,5,6, 7,9; B.5 (pl) 1 P. macrostigma A. Pochmann A.3 DD26 P. manginii P. Lefevre A.3 3 Uvádí pouze Rosa (1968) ze Zbudovských blat. 24 Uváděn zŘežabince (Růžička, 1959), Kaprova (Fott, 1953) a Novozámeckého rybníka (Hassdeutefelová-Moravcová, 1955). 25 Uvádí pouze Pochmann (1942) z Dokeska. 26 Uvádí pouze Pochmann (1942) z Máchova jezera. 78 P. monilatus A. Stokes A. 3,5; B. 5 (pi) 2 P. monilatus var. suecicus E.J. Phacus hispidulus f. suecicus (E.J. A.2,3,6,7; 1 Lemmermann Lemmermann) T.G. Popova P. suecica E.J. Lemmermann B.5 (be, pl) P. moraviensis A. Pochmann A3,7; B.5 (pl?) 2 P. musculus A. Pochmann A.5 (pl?) 3 P. nannos A. Pochmann B.l (pl?) DD P. obolus A. Pochmann Phacus caudata var. /ato P. Allorge & P. Lefěvre B.4,5 (be, pl) 3 P. onyx A. Pochmann A3; B.5 (pl?) 3 P. orbicularis E.F.W. Hübner Phacus gigas G. da Cunha P. orbicularis var. caudatus B.V. Skvortsov P. orbicularis f. cingeri (Y.V. Roll) T.A. Safanova P. orbicularis var. cingeri (Y.V. Roll) D.O. Svirenko P. orbicularis f. comunnis T.G. Popova P. orbicularis var. undulatus B.V. Skvortsov P. ovo/úřea Y.V. Roll P. platalea R. Drezepolski P. pleuronectes var. australis G.I. Playfair P. pleuronectes var. marginatus B.V. Skvortsov P. undulatus (B.V. Skvortsov) A. Pochmann P. zingeri Y.V. Roll A. 2,3,4,5, 6,7,9; B. 1,2,4,5 (be, pl) 1 P. oscilans G.A. Klebs A.3,6,9 (be, pl) DD P. ostreatus A. Pochmann A.3 (pl?) DD27 P. parvulus G.A. Klebs Phacus acuminatus f. minor LA. Kisselev A.2,3,5,7; 2 P. subsalsus A.I. Proshkina-Lavrenko B.l,5(pl) P. pekinensis B.V. Skvortsov A.4 (pl?) 3 P. platyaulax A. Pochmann A3,5,7,9; B.4,5 (me, pl?) 1 P. pleuronectes (CG. Ehrenberg) Cercaria pleuronectes 0. F. Muller A.2,3,5,6, 1 F. Dujardin Euglena pleuronectes C.G. Ehrenberg Phacus acuminata var. megapyrenoida (Y.V. Roll) A. Pochmann P. acuminata var. granulata (Y.V. Roll) A. Pochmann 7,9; B.1,4,5; C(pl) Uváděn staršími autory (Dvořák 1920, 1920/21, Nováček, 1941, Perman, 1952). 79 P. granulatus Y.V. Roli P. granulatus var. laevis Z.X. Shi P. megapyrenoidea Y.V. Roli P. pleuronectes var. incerta M. Koczwara P. pleuronectes var. prunoideus (Y.V. Roli) T.G. Popova P. pleuronectes var. triquetra G. A. Klebs P. prunoideus Y.V. Roli P. pulcher Y.V. Roli P. plicatus W. Conrad A.5 (pl) 3 P. polythrophos A. Pochmann A.3,5,6,7, 9;B.4,5 (be, pl) 2 P. pussila E.J. Lemmermann A. 3,5,7; B. 1,2,5; (be, pl) 3 P. pygmaeus A. Pochmann A.3 (pl?) DD P. rotunda R. Brabez A.6 (be?, pl?) DD P. salina (FE. Fritsch) E.W. Euglena texta var. salina (F.E. Fritch) A.2,3; 3 Linton & A. Karnkowska T.G. Popova Lepocinclis salina F.E. Fritsch P fexto var. salina (F.E. Fritch) T.G. Popova B.5 (pl) P. segretii P. Allorge & A.3 (?) DD28 M.Lefevre P. similis H.R. Christen A.3,5 (be, pl?) 3 P. skujae B.V. Skvortsov Phacus pusila E. J. Lemmermann se«™ H.L. Skuja A. 5,7; B. 1,4, (be, pl) 2 P. snitkovii Y.V. Roll A.5 (?) 3 P. fexrws A. Pochmann A. 3,9; B. 5 (pl) 3 P. tortws var. roecklii A. A.3 (pl) 3 Pochmann P. triqueter (CG. Ehrenberg) JAM. Perty Euglena triqueter CG. Ehrenberg Phacus pleuronectes var. marginata B.V. Skvortsov P. pleuronectes var. triquetra G. A. Klebs A. 2,3,5,6, 7,9; B. 1,2,5; C (be, pl) 1 P. undulatus f. multiundulata (M. Haläsz) G.E. Huber-Pestalozzi Phacus anceolus var. undulata f. multiundulata M. Halász A.3,8 (be?, pl?) 3 P. unguis A. Pochmann A.7,8 (be, 3 Uvádí Pochmann (1942) z Máchova jezera. 80 pl) P. wettsteiniiK. Drezepolski A. 3,5; B. 4,5 (be, pl) 2 rod Strombomonas G. Deflandre S. acuminata (L.K. Schmarda) G. Deflandre Lagenella acuminata L.K. Schmarda Trachelomonas acuminata (L.K. Schmarda) F. Stein A.2,3,5,6, 7; B.5; C (pl) 1 S. affinis (E.J. Lemmermann) G. Trachelomonas affinis E.J. Lemmermann A.3 (pl) DD2y Deflandre S. deflandrei (Y.V. Roll) G. Trachelomonas deflandrei Y.V. Roll B.l (pl) 3 Deflandre S. fluviatilis (E.J. Lemmermann) G. Deflandre Trachelomonas fluviatilis E.J. Lemmermann A.2,3 (pl) 2 S. girardiana (G.I. Playfair) G. Deflandre Trachelomonas urceolata var. girardiana G.I. Playfair T. girardiana G.I. Playfair T. girardiana G. Deflandre T. meisteri B.V. Skvortsov A.2,3 (be, pl?) 3 S. gibberosa (G.I. Playfair) G. Deflandre Trachelomonas ensifera sensu G. Deflandre T. gibberosa G.I. Playfair T. schauinslandii var. manschurica B.V. Skvortsov A.2,3,7 (pl) 2 S. granulata (D.O. Svirenko) B. Trachelomonas granulata D.O. Svirenko A.3,5,6 3 Fott & J. Komárek (pl) S. napiformis (G.I. Playfair) G. Deflandre Trachelomonas napiformis G.I. Playfair T. urceolata var. zaleskii R. Drezepolski T. tambowika var. glabra B.V. Skvortsov A.2 (pl) DD3U S. ovoidea B. Fott & J. Komárek A.3 (pl) DD S. rangoonensis (B.V. Skvortsov) B. Fott & J. Komárek Trachelomonas rangoonensis B.V. Skvortsov A.3 (?) 3 S. schauinslandii (E.J. Trachelomonas schauinslandii E.J. A3,5; 3 Lemmermann) G. Deflandre Lemmermann T. schauinslandii var. radicans B.V. Skvortsov B.l (pl) S. tambowika (D.O. Svirenko) G. Trachelomonas tambowika D.O. Svirenko B.5 (pl) 3 Deflandre S. urceolata (A. Stokes) G. Trachelomonas urceolata A. Stokes A.2,3,5 3 Deflandre (pl) S. verrucosa (V. Daday) G. Deflandre Trachelomonas acuminata var. verrucosa E.C. Teodoresco 71. hispida var. verrucosa V. Daday A2,3,5,6; B.5 (be?, pl) 2 71. conspersa A. Pascher Uvádí Rosa (1951) z Blatné a Zapletálek (1932) z Lednických rybníků. Uváděna pouze z nádrže Sedlice (Fott & Etll, 1959, Kubík, 1955). 81 J. zmiewika D.O. Svirenko 71. zmiewika var. minor G. Deflandre S. volgensis (E.J. Lemmermann) G. Deflandre Trachelomonas volgensis E.J. Lemmermann A.3 (?) DD3i rod Trackelomonas CG. Ehrenberg T. abrupta D.O. Svirenko A.3,5,8,9 (be) 2 T. abrupta var. cylindrica R. A.3 (pl) DD'2 Drezepolski T. abrupta var. minor G. A3; B.5 3 Deflandre (pl?) T. acanthostoma A. Stokes A. 2,3,5; B. 5 (be) 2 T. acuminata var. verrucosa E. C. B.l (pl) DD" Teodoresco T. allia R. Drezepolski A. 3,5; B. 5 (pl) 3 T. armata (CG. Ehrenberg) F. Chaetothyphla armata CG. Ehrenberg A2,3,5,6, 2 Stein 7; B.5 (be, pl?) T. arnoldiana B.V. Skvortsov A.3 (?) DD" Z australica (G.I. Playfair) G. A.2 (?) DD" Deflandre Z bacilli/era G.I. Playfair A3,5,6,7; B.2,4,5 (pl) 2 Z bernardinensis W. Vi scher A.3 (be) 3 Z bituricensis var. lotharingia A.3 (be) 3 ML. Pocques Z F. Stein A.3 (pl?) 3 Z caudata (CG. Ehrenberg) F. Stein Chaetoglena caudata CG Ehrenberg Trachelomonas swirenkoi var. punctata B.V. Skvortsov A3,5,6; B.l,5(pl) 2 Z caudata var. glabra R. Dvorak A.3,5 (pl?) DD 31 Uvádí Švacha (1950) z Luk nad Olší. 32 Uvádí Nováček (1941) z Hladu u Studence 33 Uvádí Nováček (1936) z Jihlávky u Třebíče. 34 Uváděna Hassdenteufelovou-Moravcovou (1955) z Novozámeckého rybníku. 35 Uváděna pouze ze Sedlic (Fott & Ettl, 1959, Kubík, 1955, Perman, nepubl.) 82 Z caudata f. pseudocaudata (G. Deflandre) T.G. Popova Trachelomonas pseudocaudata G. Deflandre A.8(be?) DD36 Z cervicula A. Stokes Trachelomonas cervicula var. swirenkiana B.V. Skvortsov 71. varians (E.J. Lemmermann) G. Deflandre 71. varians f. globosa G. Deflandre 71. volvocina var. cervicula (A. Stokes) E.J. Lemmermann A. 3,5,6,7; B. 4,5 (me, pl,) 1 Z cervicula var. heterocollis A.3 (be, 3 D.O. Svirenko pl?) Z conica G.I. Playfair A. 2,3,5,7; B. 4,5 (be) 2 Z conradii B.V. Skvortzov A.2; B.l (be) DD3/ Z! crebeaD.S. Kellicott A3,9 (pl) 3 Z! cwrta G. da Cunha Trachelomonas curta var. cincotaensis (T. Hortobägyi) G.E. Huber-Pestalozzi r. depresa D.O. Svirenko 71. lismorensis var. inermis G.I. Playfair A. 3,5,9; B. 4,5 (pl) 2 Z cylindrica CG. Ehrenberg Trachelomonas dubia var. minor G. Delfandre 71. euchlora var. cylindrica (CG. Ehrenberg) E.J. Lemmermann r. parva Y.V. Roll A. 2,3,6,7; B. 1,2,5 (pl) 1 Z! cylindroconica R. Dvořák A.3 (pl?) DD Z íá/é/a D.O. Svirenko A. 2,5,6,7; B. 5 (pl) 3 Z euchlora (CG. Ehrenberg) S. Averintsev Lagenella euchlora CG Ehrenberg Trachelomonas lagenella F. Stein A3,5,7; B.l (pl?) DD'8 Z eury Stoma F. Stein A.7 (?) 3 Z formosa (B.V. Skvortsov) G. Deflandre Trachelomonas arnordiana var. formosa B.V. Skvortsov A.3 (?) DD39 Z globularis (S. Averintsev) EJ. Lemmermann Trachelomonas hispida var. globularis s. Averintsev A3,5,7,9; B.4,5 (pl) 2 Z granulosa G.I. Playfair Trachelomonas granulosa var. oblonga G.I. Playfair r. granulosa var. subglobosa G.I. Playfair A2,3; B.1,2 3 36 Uvádí Perman (nepubl.) z Polečnice na Českokrumlovsku. 37 Uváděna z Kružberku (Marvan, 1956) a Moravice u Karl ovce (Losos & Marvan, 1957). 38 Uvádějí pouze starší autoři Cyrus (1934), Dvořák (1920, 1920/21), Fott & Komárek (1960), Prát (1919), Rosa (1951), Sládeček (1950/51). Recentní údaje nejsou známy. 39 Uváděna z Hladu u Studence Nováčkem (1941). 83 (be.pl) Z guttata A. Middelhoek A.2 (pl) 3 T. helvetica E.J. Lemmermann A.3 (pl?) DD4U T. hexangulata D.O. Svirenko Trachelomonas. ampulullula G.I. Playfair 71. hexangulata (Svirenko) G.I. Playfair /« G. Defladre A. 2,3,5; B. 5 (be, pl?) 3 T. hispida (J.A.M. Perty) F. Stein Chonemonas hispida J.A.M. Perty Ch. schránka J.A.M. Perty Trachelomonas hispida (J.A.M. Perty) F. Stein T. hispida var. bipunctataB.V. Skvortsov T. hispida var. punctata E. J. Lemmermann A2,3,4,5, 6,7,8,9; B.1,2,3, 4,5; C (pl) 1 T. hispida var. caudata E.J. Lemmermann A.3 (pl?) DD41 T. hispida var. coronata E.J. Lemmermann A3,5,6; B.1,4,5 (pl?) 2 T. hispida var. crenulatocollis (W.M. Maskell) E.J. Lemmermann Trachelomonas crenulatocollis W.M. Maskell T. hispida var. crenulatocollis f. patula G. Deflandre 71. hispida var. crenulatocollis f. recto G. Deflandre 71. clirifusca I.P. Buženko A2,3,5,6; B.l (pl?) 2 Z hispida var. subarmata J.L.B. Schröder A3; B.l (pl?) 3 Z! hystrix E. Teiling Trachelomonas mirabilis var. hystrix (E. Teiling) T.G. Popova 71. mirabilis var. oblonga T.G. Popova A.3 (be) 3 Z intermedia P. Dangeard 71. intermedia f. umbilicophora T.G. Popova 71. oblonga var. punctata E. J. Lemmermann A2,3,5,6; B.1,5;C (be) 1 Z! intermedia var. papilifera T.G. Popova A.2 (be) DD42 J! irregularis D.O. Svirenko A3; B.l 3 Z klebsii G. Deflandre Trachelomonas hispida f. cylindrica G. A. Klebs 71. hispida var. cylindrica G. A. Klebs A3,5; B.l (?) 3 Z komarovii B.V. Skvortsov A.3,9 (be) 3 Z lacustris Drezepolski Trachelomonas cylindrica var. gordevei B.V. Skvortsov 71. cylindrica var. hispidula B.V. A.2,3,7,9 (be, pl) 2 40 Uváděna z Řežabince (Růžička 1959) a Štěpánku (Dvořák 1920). Uvádí Růžička (1959) z Řežabince. Uváděna pouze Sládečkem etal (1959) z nádrže Pastviny. 84 Skvortsov T. lagenella F. Stein neuvádí (?) DD4J T. lefevrei G. Deflandre A.2,3 (pl) 2 T. lemmermanii J. Wotoszynska A.3 (be, pl) DD44 T. lismorensis G.I. Playfair A.3 (be) DD43 T. manginii G. Deflandre A.9 (pl) 3 T. minima R. Drezepolski B.5 (pl?) 3 T. mirabilis D.O. Svirenko A.9 (pl?) 3 T. mucosa D.O. Svirenko A.6 (be) DD46 T. nigra D.O. Svirenko A. 3,5,7; B. 1,4,5 (pl) 1 Z oblonga E.J. Lemmermann Trachelomonas laevis var. ornata B.V. Skvortsov r. pulcherrima var. minor G.I. Playfair A. 2,3,5,6, 7,8,9; B. 1,2,4,5; C(pl) 1 Z oblonga var. pulcherrima (G.I. Trachelomonas pulcherrima G.I. Playfair A2,3,5,9; 1 Playfair) T.G. Popova B.1,5 (be, pl) Trachelomonas oblonga var. A.3 (pl) DD47 punctata E.J. Lemmermann Z obovata A. Stokes A3,8; B.l (be, pl) 3 Z ornata B.V. Skvortsov A.2,3,6,9 (be) 2 Z ovalis (V. Daday) E.J. B.l (pl?) 3 Lemmermann Z orata Y.V. Roll B.1,2 (pl) 3 Z pavloskoensis (G.I. Poljansky) TG Popova Trachelomonas planctonica f. pavloskoensis G.I. Poljansky A.3,4,5,9 (pl) 2 Z! pavloskoensis f. elipsoidea B.5 (pl) 3 TG Popova Uvádí pouze France (1899) z Napajedel. Uváděna pouze z rybníku Štěpánek (Dvořák 1920b, 1920/21). Uvádí Fott (1953) z Kaprova. Uvádí Perman (1952) z louky na Čihadlech v Jizerských horách. Uvádí Rosa (1951) ze Starého rybníka. 85 Z perforata S. Averintsev A.3 (be) DD Z planctonica D.O. Svirenko A. 2,3,5,6, 7,8,9; B. 1,2,4,5 (pl) 1 Z planctonica var. oblonga R. B.l (pl) DD4y Drezepolski Z playfairii G. Deflandre Trachelomonas flexicollis R. Drezepolski 71. similis var. playfairii (G. Deflandre) D.O. Svirenko A.3,4 (be, pl?) 3 Z poltavica (D.O. Svirenko) B.V. Skvortsov Trachelomonas granulata var. poltavica D.O. Svirenko A.5; B.5 (pl) 3 Z pseudobulla D.O. Svirenko A. 5,8; B. 5 (pl) 3 Z rotunda D.O. Svirenko A.5 (be?) 3 Z! rugulosa F. Stein Trachelomonas rugulosa f. steinii G. Deflandre 71. stokesiana T.C. Palmer A. 2,3,5,6; B. 1,4,5 (be, pl) 1 Z! scabra G.I. Playfair A. 2,3,5,6; B. 5 (be, pl) 3 J! scabra var. labiata (E. Teiling) Trachelomonas labiata Teiling A.9; 3 GE. Huber-Pestalozii B.4,5 (be?, pl?) Z scabra var. orata G. Playfair A.3 (pl) DD3U Z scrabratula G. Deflandre A.5; B.l (pl?) 2 Z silvatica D.O. Svirenko A.3,5 (pl?) 3 Z similis A. Stokes A.3,5 (be, pl) 3 Z similis var. granulata51 A.7 (pl?) 3 T. similis var. spinosa G.E. A5,7 (pl) 3 Huber-Pestalozzi Z stokesiana var. conradii (B.V. Skvortsov) G.E. Huber-Pestalozzi Trachelomonas conradii B.V. Skvortsov 71. rugulosa var. conradii G. Deflandre B.4,5 (be?) 3 Z stokesiana var. semi-ornata A.6 (be?) 3 W.Conrad 48 Uvádí Dvořák (1920, 1920/21) ze Štěpánka. 49 Uváděna Nováčkem (1941) z Jihlávky u Třebíče. 50 Uváděna Nováčkem (1941) z rybníku Hlad. 51 Uvádí Skácelová (2004) z Pastviska, taxon nebyl nalezen v žádné literatuře. 86 T. subglobosa B.V. Skvortsov A.7,9 (be) 3 T. superba D.O. Svirenko A.2,3,6,7 (pl) 2 T. varians B.V. Skvortsov A. 2,3,5,6; B. 5 (?) 2 T. varians f. spiralis G. Deflandre DD52 T. verrucosa A. Stokes A3,5,7,9; B.1,4,5 (pl) 1 T. verrucosa var. spirogyra (E. Trachelomonas spirogyra E. Balech B.4,5 3 Balech) GE. Huber-Pestalozzi (pl?) T. volvocina CG. Ehrenberg A2,3,5,6, 7,8,9; B.1,2,4,5; C (be, pl) 1 Z volvocina var. derephora W. A3,6 (pl) 3 Conrad Z volvocina var. papilata E.J. A.3 (pl?) DD53 Lemmermann Z volvocina var. punctata B.V. A.3 (pl?) 3 Skvortsov Z volvocina var. subglobosa E.J. A.3;B.l; 3 Lemmermann C(pl) Z volvocinopsis D.O. Svirenko Trachelomonas varians f. minor J.W.G. Lund A3,4,5,6, 9; B.1,4,5 (pl) 1 Z wermeli B.V. Skvortsov A.3 (pl?) DD34 Z woycickii M. Koczwara A4,7; B.5 (be, pl) 2 Citovaná literatura Brabez, R. 1941. Zur Kenntnis der Algenflora des Franzensbader und Sooser Thermenbereiches. Beihefte zum botanischen Centralblatt 61:137 - 236. Brummitt, R. K. & Powell, C. E. 1992. Authors of plant names. Royal Botanic Gardens, Kew, 731 pp., on-line na http://www.ipni.org. Chu, S. P. 1947. Contribution to our knowledge of the genus Euglena. Sinensia 17:77 - 136. Uvádí Perman (nepubl.) z Liberce. Uvádí Rosa (1951) z rybníku Hadí. Uvádí Nováček (1941) z Hladu u Studence. 87 Ciugulea, I. & Triemer, R. E. 2010. A color atlas of photosynthetic euglenoids. Michigan State University Press, East Lansing, 204 pp. Conforti, V. 1991. Taxonomie study of the Euglenophyta of a highly polluted river of Argentina. Nova Hedwigia 53:73 - 98. Conforti, V. 1993a. Study of the Euglenophyta from Camaleäo lake (Manaus-Brazil). I. Trachelomonas Ehr. Revue d'Hydrobiologie Tropicale 26:3 - 18. Conforti, V. 1993b. Study of the Euglenophyta from Camaleäo Lake (Manaus-Brazil). II. Strombomonas Defl. Revue d'Hydrobiologie Tropicale 26:187 - 97. Conforti, V. 1999. A taxonomie and ultrastructural study of Trachelomonas Ehr. (Euglenophyta) from subtropical Argentina. Cryptogamie, Algologie 20:167 - 207. Conforti, V. & del Carmen Peréz, M. 2000. Euglenophyceae of Negro River, Uruguay, South America. Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 97:59 - 78. Conforti, V., Joo., G.-J. 1994. Taxonomie and ultrastructural study of Trachelomonas Ehr. and Strombomonas Defl. (Euglenophyta) from Oxbow Lakes in Alabama and Indiana (U.S.A.). Cryptogamie Algologie 15:267 - 86. Conforti, V. & Ruiz, L. 2001. Euglenophytes from Chunam Reservoir (South Korea) II. Trachelomonas Ehr. Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 102:117 - 45. Cyrus, B. 1934. Tůň v bučině u Kounova (studie hydrobiologická). Věstník českého musea v Žatci 23:3 - 11. Da, K. P., Mascarell, G. & Couté, A. 2009. Etude au microscope électronique á balayage du genre Trachelomonas (Euglenophyta) dans le Sud-Est de la Cöte dTvoire (Afrique de 1'Ouest). Cryptogamie Algologie 30:31 - 90. Dvořák, R. 1920. Sdělení o nových druzích moravských řas. Vlastním nákladem, Třebíč, 28 pp. Dvořák, R. 1920/21. Pátý příspěvek ku květeně moravských řas. Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 18:24-49. Dvořák, R. 1921. Sdělení o nových druzích moravských řas. Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně .21 - 24. Dvořák, R. 1924. Šestý příspěvek ku květeně moravských řas. Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně 7:18 - 34. Ettl, H. 1960. Die Algenflora des Schönhengstes und seiner Umgebung I. Nova Hedwigia 2:509 -60. Ettl, H., Javornický, P. & Perman, J. 1957. Rasová flora rašelinišť a drobných vod v okolí Horské Kvildy na Šumavě. Ochrana přírody 12:161-67. 88 Fott, B. 1953. Nové řasy a bičíkovci. Preslia 25:143 - 56. Fott, B. 1956. Flagellata extrémně kyselých vod. Preslia 28:145 - 50. Fott, B. & Ettl, H. 1959. Fytoplankton údolní nádrže na Zelivce. Preslia 31:213 - 46. Fott, B. & Komárek, J. 1960. Das Phytoplankton der Teiche im Teschner Schlesien. Preslia 32:113 -41. Fott, B. & McCarthy, S. J. 1964. Three acidophlilic volvocine flagellates in pure culture. Journal of Protozoology 11:116 - 20. France, R. 1899. A Collodictyon triciliatum Cart. szervvezete.Über den organismus von Collodictyon triciliartum Cart. Természetrajzi Füzetek 22:1 - 26. Gojdics, M. 1953. The genus Euglena. University of Wisconsin Press, Madison, 268 pp. Hájková, L. 2006. Sinicová a rasová flóra revitalizovaných mokřadů PR Chomoutovské jezero (CHKO Litovelské Pomoraví). Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno, 42 pp. Hansgirg, A. 1892. Prodromus der Algenflora von Böhmen. Zweiter Theil, welcher die blaugrünen Algen (Myxophyceen, Cyanophyceen), nebst Nachträge zum ersten Theile und einer systematischen Bearbeitung der in Böhmen verbreiteten saprophytischen Bacterien und Euglenen enthäl. Archiv für Naturwissenschaftliche Landesdurchforschung von Böhmen, Praha, 268 pp. Hassdenteufelová-Moravcová, V. 1955. Proti stol ogický průzkum Novozámeckého rybníka. Ochrana přírody 10:209 -16. Hisoriev, H, Wasser, S. P., Nevo, E. & Stupina, V. V. 1996. In addition to the flora of Euglenophyta of Israel. Algologia 6:49 - 55. Huber-Pestalozzi, G. 1955. Das Phytoplankton des Süsswassers : Systematik und Biologie. 4. Teil, Euglenophyceen. Schweizerbart, Stuttgart, 606 pp. Karnkowska-Ishikawa, A., Milanowski, R., Kwiatowski, J. & Zakryš, B. 2010. Taxonomy of the Phacus oscillans (Euglenaceae) and its close relatives-balancing morphological and molecular features. Journal of Phycology 46:172-82. Karnkowska-Ishikawa, A., Milanowski, R. & Zakrys, B. 2011. The species Euglena deses (Euglenaceae) revisited: new morphological and molecular data. Journal of Phycology 47:653-61. Kim, J. T. & Boo, S. M. 1998. Floristic and taxonomie accounts of the genus Strombomonas (Euglenophyceae) from Korean fresh waters. Algae 13:275 - 82. 89 Kim, J. T., Boo, S. M. & Couté, A. 2000a. Taxonomie a floristic accounts of the genus Trachelomonas Ehrenberg 1833 (Euglenophyceae) from Korea. Korean Journal of Limnology 33:80 - 108. Kim, J. T., Boo, S. M. & Zakryš, B. 1998. Floristic and taxonomie accounts of the genus Euglena (Euglenophyceae) from Korean fresh waters. Algae 13:173 - 97. Kim, J. T., Boo, S. M. & Zakryš, B. 2000b. Contribution to the knowledge of the genus Phacus Dujardin 1841 (Euglenophyceae) in Korea. NovaHedwigia - 67. Kosmala, S., Bereza, M., Milanowski, R., Kwiatowski, J. & Zakryš, B. 2007a. Morphological and molecular examination of relationships and epitype establishment of Phacus pleuronectes, Phacus orbicularis and Phacus hamelii. Journal of Phycology 43:1071 - 82. Kosmala, S., Karnkowska, A., Milanowski, R., Kwiatowski, J. & Zakryš, B. 2005. Phylogenetic and taxonomie position of Lepocinclis fusca comb. nov. (= Euglena fused) (Euglenaceae): morphological and molecular justification. Journal of Phycology 41:1258 - 67. Kosmala, S., Karnkowska-Ishikawa, A., Milanowski, R., Kwiatowski, J. & Zakrys, B. 2009. Phylogeny and systematics of Euglena (Euglenaceae) species with axial, stellate chloroplasts based on morphological and molecular data - new taxa, emended diagnoses, and epitypifications. Journal of Phycology 45:464-81. Kosmala, S., Milanowski, R., Brzóska, K, Pekala, M., Kwiatowski, J. & Zakrys, B. 2007b. Phylogeny and systematics of the genus Monomorphina (Euglenaceae) based on morphological and molecular data. Journal of Phycology 43:171 - 85. Kubík, V. 1955. Vertikální zonace fytoplanktonu v údolní přehradě Sedlice na řece Zelivce. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Praha, Biologická fakulta, 117 pp. Linton, E. W., Karnkowska-Ishikawa, A., Kim, J. I, Shin, W., Bennett, M. S., Kwiatowski, J., Zakrys, B. & Triemer, R. E. 2010. Reconstructing Euglenoid Evolutionary Relationships using Three Genes: Nuclear SSU and LSU, and Chloroplast SSU rDNA Sequences and the Description of Euglenaria gen. nov. (Euglenophyta). Protist 161:603-19. Losos, B. & Marvan, P. 1957. Hydrobiologické poměry řeky Moravice a jejích přítoků Podolského a Černého potoka. Sborník Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně. Rada A. Spisy fakulty agronomické a zootechnické 1957:41 - 70. Marin, B., Palm, A., Klinberg, M. & Melkonian, M. 2003. Phylogeny and Taxonomie Revision of Plastid-Containing Euglenophytes based on SSU rDNA Sequence 90 Comparisons and Synapomorphic Signatures in the SSU rRNA Secondary Structure. Protist 154:99 - 145. Marvan, P. 1956. Rozvoj fytoplanktonu v údolní nádrži u Kružberk v prvném období po napuštění. 17:451 - 81. Nováček, F. 1936. Fytoplankton Jihlávky. Sborník Přírodovědeckého klubu v Třebíči 1:34 -45. Nováček, F. 1941. Fytoplankton a zooplankton rybníka Hladu u Studence. Práce Moravské přírodovědecké společnosti 12:1 - 31. Palamar-Mordvintseva, G. M., Tsarenko, P. M. & Wasser, S. P. 2000. Compilation of Red Lists of algae of Ukraine. International Journal on Algae 2:1 - 11. Perman, J. 1952. Rasová flóra některých dystrofních vod v Jizerských horách. Sborník Severočeského musea. Přírodní vědy 1:3-52. Pochmann, A. 1942. Synopsis der Gattung Phacus. Archiv für Protistenkunde 5:121 - 252. Popova, T. G. 1955. Opredelitel'presnovodnych vodoroslej SSSR: v četyrnadcati vypuskach. Vyp. 7, Evglenovyje vodorosli. Sovetskaja nauka, Moskva, 281. Pringsheim, E. G. 1956. Contributions towards a monograph of the genus Euglena. Nova Acta Leopoldina 18:1 - 168. Prát, S. 1919. Rasy od Otavy a Vltavy. Časopis Musea Království českého 107:130 - 36. Prát, S. 1955. Vegetace v silně kyselých vodách a regenerace železitých slatin. Preslia 27:225 -33. Rosa, K. 1951. Algenflora von Südböhmen. Die Algen der Umgebung von Blatná. Studia botanica čechoslovaca 12:173 - 232. Rosa, K. 1968. Der Beitrag zur Algenflora in der Umgebung von České Budějovice (Bömisch Budweis). Sborník Vysoké školy zemědělské v Praze, Fakulta agronomická 1968:29 - 39, 59 - 62. Růžička, J. 1957. Zpráva o algologickém průzkumu státní rezervace Režabinec v létě r. 1957. Závěrečná zpráva z projektu, 10 pp. Růžička, J. 1959. Rasy státní přírodní rezervace Režabinec. Kandidátská práce, Biologický ústav ČSAV, Třeboň; Univerzita Karlova, Biologická fakulta, Praha, 522 pp. Silva, P. 2012. Index Nominum Algarum. University Herbarium, University of California, Berkeley, http://ucieps.berkelev.edu/INA.html. Skácelová, O. 2004. Flóra sinic a řas tůní v inundačních pásmech řek. Disertační práce, Jihočeská univerzita, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, 143 pp. 91 Sládeček, V. 1950/1951. Limnologická studie o Padrťských rybnících. Rozpravy České akademie věd a umění. Třída II, Matematicko-přírodovědecká 40:1 - 67. Sládeček, V., Fiala, L. & Sládečková, A. 1959. Limnologische Forschungen am Stausee Pastviny mit besonder Berücksichtigung des am Einflusses eines Kraftwerkes. Sborník Vysoké školy chemicko-technologické. Fakulta technologie paliv a vody 3:431 - 595. Sládečková-Vinniková, A. 1957. Fytoplankton dvou severočeských rybníků. Preslia 29:320 -29. Starmach, K. 1983. Euglenophyta - Eugleniny. Paňstwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 593 pp. Šťastný, J. 2010. Desmids (Conjugatophyceae, Viridiplantae) from the Czech Republic; new and rare taxa, distribution, ecology. Fottea 10:1 - 74. Švacha, A. 1950. Zprávy o botanickém výzkumu rostlinných společenstev rybníků v oblasti Hrušov - Orlová - Stonava - Louky-zastávak v r. 1950. Přírodovědecký sborník ostravského kraje 11:365 - 69. Tell, G. & Conforti, V. 1986. Euglenophytapigmentadas de la Argentina. J. Cramer, Berlin, 301 pp. Triemer, R. E., Linton, E., Shin, W., Nudelman, A., Monfils, A., Bennett, M. & Brosnan, S. 2006. Phylogeny of the euglenales based upon combined SSU and LSU rDNA sequence comparisons and desciption of Discoplastis gen. nov. (Euglenophyta). Journal of Phycology 42:731 - 40. Tsarenko, P. M., Wasser, S. P. & Nevo, E. 2006. Algae of Ukraine: diversity, nomenclature, taxonomy, ecology and geography. Vol. 1, Cyanoprocaryota, Euglenophyta, Chrysophyta, Xanthophyta, Raphidophita, Phaeophyta, Dinophyta, Cryptophyta, Glaucocystophyta, andRhodophyta. Gantner, Ruggell, 712 pp. Větrova, Z. I. 1986. Flora algarum aquariorum continentalium RSS Ucrainiceae. Euglenophyta 1/1. Nauková dumka, Kyjev, 346. Větrova, Z. I. 1993. Flora algarum aquariorum continentalium Ucrainiceae. Euglenophyta 1/2. Nauková dumka, Kyjev, 259. Větrova, Z. I. 2004. Flora algarum aquariorum continentalium Ucrainiceae. Euglenophyta II. Nauková dumka, Kyjev, 271. Vrhovšek, D., Kosi, G., Krivograd Klemenčič, A. & Smolar-Zvanut, N. 2006. Monograph on Freshwater and Terrestrial Algae in Slovenia. Limnos, Company for Applied Ecology, d.o.o., Ljubljana, 172 pp. 92 Wang, C. L. & Chen, P. C. 2004. Taxonomie study of the genus Euglena (Euglenophyceae, Euglenophyta) in Taiwan (Formosa) fresh waters, I: Subgenus Euglena Zakryš (1986). Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies: 11 - 21. Wolowski, K. 1998. Taxonomie and environmental studies on Euglenophytes of the Kraków-Cz^stochowa Upland (Southern Poland). Fragmenta Floristica et Geobotanica. Supplementum 6:1 - 192. Wolowski, K. 2002. Phylum Euglenophyta. In: John, D. M., Whitton, B. A. & Brook, A. J. [Eds.] Algal Flora of the British Isles. Cambridge University Press, Cambridge, pp. 144 - 79. Wolowski, K. & Hindák, F. 2005. Atlas of Euglenophytes. Veda, Bratislava, 136 pp. Zakryš, B. 1986. Contribution to the Monograph of Polish Members of the Genus Euglena Ehrenberg 1830. Nova Hedwigia 42:491 - 540. Zakryš, B., Milanowski, R., Empel, J., Borsuk, P., R., G. & Kwiatowski, J. 2002. Two different species of Euglena, E. geniculata and E. myxocylindracea (Euglenophyceae), are virtually enetically and morphological identical. Journal of Phycology 38:1190 - 99. Zakryš, B. & Walne, P. L. 1994. Floristic, taxonomie and phytogeographic studies of green Euglenophyta from Southeastern United States, with emphasis on new and rare species. Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 72:71 - 114. Zapletálek, J. 1932. Vodní květ a plankton na Ledničku v letech 1930 a 1931. Zprávy komise na přírodovědecký výzkum Moravy a Slezska. Botanické oddělení 10:1 - 22. 93 Příloha III.: Komentovaný návrh Červeného seznamu v krásnooček České republiky V přehledu lokalit jsou uvedeny lokality z období 1962 - 2012, zbylé lokality uváděny v nálezové databázi (příloha V.). Byly vybrány taxony, které jsou ohroženy malým počtem recentních lokalit a taxony, které osidlují biotopy, které mohou být ohroženy činností člověka. K jednotlivým taxonům byla doplněna (pokud existuje) poznámka o jejich indikaci zpracovaná podle Sládeček & Sládečková (1996). Číslo u příslušného stupně saprobity představuje míru pravděpodobnosti, s jakou se taxon ve společenstvu, indikující daný stupeň saprobity, vyskytuje. Vysvětlivky: x - xenosaprobita; o - oligosaprobita; a - alfa-mesosaprobita; p - beta-mesosaprobita; p - polysaprobita; Si - saprobní index druhu Potenciálně ohrožené druhy Euglena adhaerens O.M. Matvienko Rozšíření: Alláh 1 a 4, Krásnoočkové jezírko, Podzámecký rybník (Heteša et al, 2012); Bílé Labe (Nováková, 2007); Pastvisko (Skácelová, 2004); Mrtvý luh (Sej nohova et al, 2003, Sej nohova, 2003); Upské rašeliniště (Nováková, 2002, Nováková, 2004); Pančavské rašeliniště (Nováková, 2002); Zhůřské slatě (Neustupa et al, 2002); Chalupská slať (Lederer, 1998, Lederer, 1997, Lederer & Soukupová, 2002); Soos - pramen Věra (Cápova, 1999); Sokolov - technologická nádrž (Přikryl, 1997); Jezerní slať (Kalina et al, 1994). Komentář k ohrožení: Wolowski (2002) považuje tento druh za ne zcela běžný osidlující především rašelinné biotopy, ale také rybníky (dle Tsarenko et al, 2006). Menší míra rozšíření může být způsobena menší tolerancí k nižšímu pH, osidluje pravděpodobně méně kyselé biotopy (Gojdics, 1953, uvádí rozmezí pH u svých sběrů mezi 5,6 - 6). Může být ohrožen zazemňováním, případně odvodňováním lokalit. 94 Indikace (dle Sládeček & Sládečková. 1996): Indikace (dle Woíowski, 1998): oligosaprobní X 0 P a P Si - 5 5 - - 1,5 Phacus moniliatus var. suecicus E.J. Lemmermann Rozšíření: U sedmi rybníků - Prostřední (leg. & det. Juráň, 2012); Pastvisko (Heteša et al., 2012); Hradčanské rybníky - Držník (Kaštovský & Hauer, 2011); tůň Otavy u Sudoměře, rybník Žabinec u Českých Budějovic (Juráň, 2010); mokřiny u Vomáčků, Malý Kapr u Zlivi, Vizír (Kaštovský, nepubl.); Huntov (Kapitulčinová, 2006); rašeliniště Ostrov (Nováková, 2003); Horní Lužnice (Pithart et al, 1996, Kylbergerová et al, 2002); Soos - rašeliniště Kateřina (Trojánková, 1998, Lederer, 1998); Velký Troubný na Slavonicku (Skácelová, 1994); Nový Kacíř, Nový Hospodář na Třeboňsku (Skácelová, 1984); Opatovický rybník (Komárek et al, 1973); Máchovo jezero, Fojtka (Perman & Lhotský, 1963). Komentář k ohrožení: Indikátor čistých stojatých vod (Wolowski, 2002). Osidluje především bentos močálů, rybníků a malých řek (Tsarenko et al, 2006). Může být ohrožen změnou managementu, která by vedla ke zvyšování množství živin ve vodě. Indikace (dle Sládeček & Sládečková. 1996): X 0 P a P s, - 3 7 - - 1,7 Indikace (dle Wolowski, 1998): katasaprobní (velmi čisté vody). Trachelomonas conica G.I. Playfair Rozšíření: Výkleky (leg. & det. Juráň, 2012); tůň Podkova (Heteša et al., 2012); tůň Otavy u Sudoměře, slepé rameno Otavy za Cejeticemi (Juráň, 2010); mokřad mezi jezery Mohelnice a Moravičany (Skácelová, 2002); Litovelské Pomoraví (Kočárková & Poulíčková, 2001); Klíčava (Desortová & Komárkova, 2001); Horní Lužnice (Pithart et al, 1996); rybníky na Třeboňsku - Nový Kanclíř, Nový Hospodář, Koníř, Bendík (Skácelová, 1984). 95 Komentář k ohrožení: Vzácný (Wolowski & Hindák, 2005) vyskytující se v dočasných vodních tělesech, rybnících, močálech (Tsarenko et al, 2006). Vzhledem k osidlovaným biotopům může ohrožení plynout ze zvyšujícího se množství živin (především v případně rybníků) nebo zazemňování tůní a slepých ramen. Indikace (dle Stádeček & Sládečková. 1996): X 0 p a P s, - - 10 - - 2,0 Ohrožené druhy Colacium vesiculosum CG. Ehrenberg Rozšíření: Holásecká jezera - Roučkovo (leg. & det. Juráň, 2012); Morava v Olomouci (Hašler et al, 2007); Lednické rybníky - Hlohovecký (Losos feHeteša, 1971). Komentář k ohrožení: Jedná se o snadno identifikovatelný taxon, který osidluje méně organicky znečištěné vody. Ohrožení především malým množstvím recentních lokalit. Indikace (dle Stádeček & Sládečková. 1996): X 0 p a P Si - 1 9 - - 1,9 Discoplastis spathirhyncha (H.L. Skuj a) R.E. Triemer Rozšíření: Dráchovské tůně - Podélná tůň, Velký proudný na Slavonicku, Holásecká jezera - Plavecké, Soběšické rybníky, Zabinec, Mordýř (leg. & det. Juráň, 2011, 2012); Dyjské rameno, Panenská tůň v Podyjí (Heteša et al, 2012); Kratochvílský rybník, Velká Podvinice (Juráň, 2010). Komentář k ohrožení: Vzácný taxon (Wolowski & Hindák, 2005) osidlující planktón jezer, malých řek, struh a také rybníků (Wolowski, 1998). Ohrožen může být pravděpodobně změnou managementu na lokalitě. 96 Indikace (dle Sládeček & Sládečková. 1996): X 0 p a P Si - - - - 8 4,2 Lepocinclis fusiformis (H.J. Carter) E.J. Lemmermann Rozšíření: Podbořanské rybníky (leg. & det. Pusztai, nepubl.); Azant (Heteša et al, 2012), Kutnar (Heteša et al, 2012, Skácelová, 2004); Pastvisko (Skácelová, 2004); Horní Lužnice (Pithart et al, 1996). Komentář k ohrožení: Vzácný taxon (Wolowski & Hindák, 2005) osidlující různé typy vod - rybníky, pomalu tekoucí řeky, nádrže atp. (Nevo & Wasser, 2000). U nás osidluje biotop slepých ramen a aluviálni ch tůní, z čeho vyplývá i jeho ohrožení a to především zazemňovaním těchto biotopů. Jelikož tyto biotopy nejsou povětšinou využívány k chovu ryb, nehrozí taxonu ohrožení změnou managementu. Indikace (dle Sládeček & Sládečková. 1996): X 0 P a P s, - 3 10 - - 2,0 Phacus similis H.R. Christen Rozšíření: Hradčanské rybníky Strážovský rybník (Kaštovský & Hauer, 2011); Poodří (Kočárková et al, 2004); Mlýnský rybník na Třeboňsku (Wolowski, 1992). Komentář k ohrožení: Ne zcela běžný druh avšak pravděpodobně kosmopolitní druh (Wolowski, 2002, Wolowski & Hindák, 2005). Osidluje kaluže, rybníky, jezera, mokřady (Wolowski, 2002). Ohrožení vyplývá z malého množství lokalit, přesto, že se jedná o lehce determinovatelný taxon. 97 Kriticky ohrožené druhy Phacus elegans A. Pochamnn Rozšíření: Podbořanské rybníčky (leg. & det. Pusztai, nepubl.) Komentář k ohrožení: Jedná se o vzácný druh (Wotowski, 2002) osidlující především rašelinné biotopy. Může být ohrožen zazemňováním, prípadne odvodňováním lokalit. Indikace (dle Stádeček & Sládečková. 1996): X 0 P a P s, - 5 5 - - 1,5 Trachelomonas bituricensis var. lotharingia M.L. Poucques Rozšíření: Ďáblík (leg. & det. Juráň, 2009) Komentář k ohrožení: Stabilní populace v planktónu rybníka (pravidelné nálezy od roku 2009). Může být ohrožena v důsledku zazemňování rybníka. Eutrofizace vzhledem k poloze lokality není pravděpodobná. Literatura Cápova, R. 1999. Rasová flóra minerálních pramenů vNPR Soos - pramen Věra. Diplomová práce, Západočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Plzeň, 90 pp. Desortová, B. & Komárkova, J. 2001. Phytoplankton of the Klíčava revervoir during 1959 - 1970. Acta Universitatis Carolinae. Environmentalica 15:33 - 55. Gojdics, M. 1953. The genus Euglena. University of Wisconsin Press, Madison, 268 pp. Hašler, P., Hindák, F. & Hindáková, A. 2007. Phytoplankton of the Morava and Dyje rivers in spring and summer 2006. Fottea 7:49 - 68. Heteša, J., Marvan, P., Skácelová, O. & Kopp, R. 2012. Rasy a sinice mokřadů dolního Podyjí. Folia Forestalia Bohemica, Lesnická práce s.r.o., Brno, 166 pp. 98 Juráň, J. 2010. Euglenophyta České republiky se zřetelem na oblast jižních Čech a Šumavy. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, 89 pp. Kalina, T., Punčochářová, M. & Popovský, J. 1994. Sinice a řasy přírodní rezervace Jezerní slať. In: Váňa, J. [Ed.] Biodiverzita přírodních ekosystémů Šumavy. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, pp. 4 - 13. Kapitulčinová, D. 2006. Selective formation of algal and cyanobacterial assemblages on different substrates in a small oligotrophic pond in the Czech-Moravian Uplands. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita, Biologická fakulta, České Budějovice, 41 pp. Kaštovský, J. & Hauer, T. 2011. Algologický průzkum Hradčanských rybníků 2011. Závěrečná zpráva z projektu, 4 pp. [depon in. Správa CHKO Kokořínsko] Kočárková, A., Lelkova, E. & Poulíčková, A. 2004. Krásnoočka (Euglenophyta) aluviálních tůní v Poodří a Litovelském Pomoraví a jejich sezónní výskyt. Časopis slezského zemského muzea, série A - vědy přírodní 53:121 - 30. Kočárková, A. & Poulíčková, A. 2001. Druhové spektrum řas v planktónu tůní Litovelského Pomoraví. Czech Phycology 1:37-44. Komárek, J., Ettl, H. & Marvan, P. 1973. A review of algae in Opatovický fishpond (south Bohemia). In: Hejný, S. [Ed.] Ecosystem study on wetland biome in Czechoslovakia. Czechoslovak IBP/PT-PP report ; 3 ed. Czechoslovak National Committee for the International Biological Programme, Třeboň, pp. 175 - 78. Kylbergerová, M., Pithart, D. & Rulík, M. 2002. Algological survey of small floodplain backwaters. Archiv fur Hydrobiologie/Algological Studies 104:169 - 87. Lederer, F. 1997. Rasová flóra šumavských rašelinišť. Erica 6:3 - 14. Lederer, F. 1998. Srovnaní mikroflóry rašelinišť Šumavy a Třeboňské pánve. Kandidátská disertační práce, Botanický ústav Akademie věd České republiky, Třeboň, 14 pp. Lederer, F. & Soukupová, L. 2002. Biodiveristy and ecology of algae in mountains bogs (Bohemian Forest, Czech Republic). Archiv fur Hydrobiologie/Algological Studies 106:151 - 83. Losos, B. & Heteša, J. 1971. Hydrobiological studies of the Lednické rybníky ponds. Academia, Praha, 54 pp. Neustupa, J., Nováková, S., Sejnohová, L., Skaloud, P. & Řezáčova, M. 2002. Algae from aquatic, peat bog, and aerial biotopes in the catchment area of the River Křemelná in Šumava National Park. Czech Phycology 2:44 - 60. 99 Nevo, E. & Wasser, P. S. 2000. Biodiversity of cyanoprocaryotes, algae and fungi of Israel: cyanoprocaryotes and algae of continental Israel. Gantner Verlag, Ruggell, 628 pp. Nováková, S. 2002. Algal flora of subalpine peat bog pools in the Krkonoše Mts. Preslia 74:45 - 56. Nováková, S. 2003. Algoflóra rašelinišť Českosaského Švýcarska. Czech Phycology 3:71 -78. Nováková, S. 2004. Spatial hetegoenity of algal flora in subalpine mires in eastern Krkonoše Mts. (Giant Mountains, Czech Republic). Archiv für Hydrobilogie/Algological Studies 114:23 - 37. Nováková, S. 2007. Structure and dynamics of the algal flora in subalpne mires in the Krkonoše Mountains (Giant Mountains; Czech Republic). Nova Hedwigia 84:441 -58. Perman, J. & Lhotský, O. 1963. Über das Vorkommen van Wasserblüten in einigen Wasserbuken Nordböhmens. Sborník Vysoké školy chemicko-technologické. Technologie vody 7:305 - 27. Pithart, D., Elster, J., Komárek, O. & Klabouchová, A. 1996. Microphyte vegetation. In: Prach, K, Jeník, J. & Large, A. R. G. [Eds.] Floodplain ecology and management: the Lužnice river in the Třeboň biosphere reserve, central Europe. SPB Academic Publishing, Amsterdam, pp. 99 - 112, 271 - 82. Přikryl, I. 1997. Hydrobiologie nádrží a toků na územích dotčených těžbou uhlí v Sokolovské pánvi. In: Švehlová, D. & Lukavský, J. [Eds.] Limnologický výzkum pro rozumné hospodaření s vodou. České limnologická společnost, Slovenská limnologická spoločnosť, Třeboň, pp. 140 - 42. Skácelová, O. 1984. Fytoplankton šesti třeboňských rybníků - Cyanophyta a Euglenophyta. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy 24:49- 66. Skácelová, O. 1994. Zhodnocení sinicové a rasové flóry rybníků Dědek a Velký Troubný u Slavonie na základě sledování v roce 1994. Závěrečná zpráva z projektu, 12 pp. [depon in. KS AOPK České Budějovice] Skácelová, O. 2002. Předběžné výsledky algologického průzkumu štěrkových jezer Moravičany - Mohelnice (CHKO Litovelské Pomoraví). Czech Phycology 2:101 - 06. Skácelová, O. 2004. Flóra sinic a řas tůní v inundačních pásmech řek. Disertační práce, Jihočeská univerzita, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, 143 pp. 100 Sládeček, V. & Sládečková, A. 1996. Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové vody a čistírny odpadních vod. Díl 1, Destruenti a producenti. Agrospoj, Praha, 350 pp. Sej nohova, L. 2003. Sinice a řasy slepých ramen Vltavy v I. zóně Šumavského Národního Parku "Vltavský luh". Czech Phycology 3:53 - 69. Sejnohová, L., Skaloud, P., Neustupa, J., Nováková, S., Řezáčova, M. & Ošlejšková, L. 2003. Algae and cyanoprokaryotic species from peat bogs, streams, ponds and aerial biotopes in the region of South Šumava Mts. Czech Phycology 3:41 - 52. Trojánková, K. 1998. Vegetace řas rašeliniště Kateřina v NPR Soos. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita, Biologická fakulta, České Budějovice, 40 pp. Tsarenko, P. M., Wasser, S. P. & Nevo, E. 2006. Algae of Ukraine: diversity, nomenclature, taxonomy, ecology and geography. Vol. 1, Cyanoprocaryota, Euglenophyta, Chrysophyta, Xanthophyta, Raphidophita, Phaeophyta, Dinophyta, Cryptophyta, Glaucocystophyta, andRhodophyta. Gantner, Ruggell, 712 pp. Wolowski, K. 1992. Occurrence of Euglenophyta in the Třeboň Biosphere Reserve (Czechoslovakia). Archiv für Hydrobiologie/Algological Studies 66:73-98. Wolowski, K. 1998. Taxonomie and environmental studies on Euglenophytes of the Kraków-Cz^stochowa Upland (Southern Poland). Fragmenta Floristica et Geobotanica. Supplementum 6:1 - 192. Wolowski, K. 2002. Phylum Euglenophyta. In: John, D. M., Whitton, B. A. & Brook, A. J. [Eds.] Algal Flora of the British Isles. Cambridge University Press, Cambridge, pp. 144 - 79. Wolowski, K. & Hindák, F. 2005. Atlas of Euglenophytes. Veda, Bratislava, 136 pp. 101 Příloha IV.: Obrazová příloha 102 Tabule I. 1 - Colacium minimum B. Fott & J. Komárek: a, b - buňky přisedlé na rodu Strombomonas a Trachelomonas; c, d - jednotlivé buňky (dle Fott & Komárek, 1960, upraveno). 2 - Colacium physeter (B. Fott) B. Fott: a - pohyblivá buňka popsaná jako Euglena physeter; b - přisedlá buňka získávající tvar buňky pohyblivé, stopka velmi krátká, bezbarvá; c - buňka výrazně přisedlá k substrátu před tvorbou slizu, chloroplasty nahloučeny na sebe, apikální část buňky bez chloroplastů; d - vegetativní buňka bez slizové stopky a inkrustace slizu; e, f - buňky přichycené slížovými stopkami (dle Fott 1973, upraveno). 3 -Euglena fornicata H. Ettl (dle Ettl, 1960). 4 - Euglena globosa H. Ettl: a - vegetativní buňka, b - dělení v klidovém stadiu (dle Ettl, 1954, upraveno). 103 Tabule II. 1 - Euglena chaetophorina J. Perman: a, b, c - buňky v různém stupni metabolie; d - struktura periplastu (dle Perman, 1957, upraveno). 2 - Euglena chlamydophora F. Mainx (dle Mainx, 192 8). 3 - Euglena chlorodyction J. Perman: a, b - tvar buňky; c - struktura chloroplastu (dle Perman, 1957, upraveno). 4 - Euglena jiroveciiB. Fott (dle Fott, 1953). 104 Tabule III. 1 - Euglena laevis R. Brabez (dle Brabez, 1941). 2 - Euglena middelhoekii H. Ettl: a - buňka se zvýrazněnými chloroplasty; b - buňka s naznačenými paramylonovými zrny a jádrem; c - celkový vzhled buňky; d - detail ampuly; e, f - struktura periplastu; g - detail povrchu periplastu; h - paramylonová zrna (dle Ettl, 1965, upraveno). 3- Euglena stellata¥.Mamx (dleStarmach, 1983). 4- Euglenaria anabaena (F. Mainx) A. Karnkowska & E.W. Linton (dle Starmach, 1983). 5 - Lepocinclis teres f. glabra B. Fott (dle Fott, 195 6b). 6 - Lepocinclis caudata var. minor R. Brabez (dle Brabez, 1941). 105 Tabule IV. 1 - Phacus applanatus A. Pochmann: a - průřez buňkou; b - pohled zepředu. 2 - Phacus aspidion A. Pochmann: a - pohled zepředu; b - boční pohled. 3 - Phacus formosus A. Pochmann: a, h - boční pohled; c, i - pohled ze předu; b, e, f - laterární pohled; d, g - apikální pohled. 4 - Phacusgracilis A. Pochmann. 5 - Phacus ichtydion A. Pochmann: a - vegetativní buňka; b - dělící se buňky. 6 - Phacus ostreatus A. Pochmann: a - pohled zepředu; b - boční pohled. vše dle Pochmann, 1942 106 Tabule V. 1 - Phacus moraviensis A. Pochmann: a, b, c, e - ventrální pohled; d, f - laterární pohled; g - apikální pohled; h - struktura pelikuly. 2 - Phacuspygmaeus A. Pochmann: a, b - boční pohled; c, d - svrchní pohled. vše dle Pochmann, 1942 107 Tabule VI. 1 - Phacus rotunda R. Brabez (dle Brabez, 1941). 2 - Phacus nannos A. Pochmann (dle Pochmann, 1942). 3 - Monomorphina ulula (A. Pochmann) comb. nov. (a - dle Pochmann, 1942; b, c - dle Conforti & Ruiz, 2002, velikost úseček 1 um). 4 - Strombomonas ovoidea B. Fott & J. Komárek: a, b - prázdné loriky; c - detail apikálního póru; d - lorika s protoplastem; e - detail struktury povrchu loriky (dle Fott & Komárek, 1960, upraveno). 5 - Phacus arnoldii D.O. Svirenko (Perman, originál) 108 Tabule VII. 1 - Euglena texta (F. Dujardin) E.F.W. Hübner 2 - Colacium vesiculosum CG. Ehrenberg: a - větvené slizové stopky; b - vegetativní buňka na stopce. 3 - Colacium cyclopicola (J. Gicklhorn) N.N. Woronichin & T.G. Popova 4 - Colacium minimum B. Fott & J. Komárek 5 - Lepocinclis caudata (G. da Cunha) A. Pascher: a - detail chloroplastů a paramylonu; b - striace pelikuly (foto M. Pažoutová). 6 - Lepocinclis fusca (G.A. Klebs) S. Kosmala & B. Zakryš Velikost úseček 10 um. 109 Tabule VIII 1 - Phacus orbicularis E.F.W. Hübner 2 - Phacus moniliatus var. suecicus E. J. Lemmermann 3 - Monomorphina pyrum (CG. Ehrenberg) K.S. Mereschkowsky 4 - Monomorphina reeuwykiana (W. Conrad) B. Marin & M. Melkonian (Perman, original). 5 - Phacus longicauda (CG. Ehrenberg) F. Duj ardin 6 - Phacus helikoidesA. Pochmann Velikost úseček 10 um. 110 Tabule IX. Trachelomonas bituricensis var. lotharingia M.L. Pouques: a, b - tvar a povrch loriky (a) a rozmístění chloroplastů (b) v optickém mikroskopu; c, d - povrch loriky (c) a detail povrchu buňky (d) v elektronovém skenovacím mikroskopu. Velikost úseček 10 um. 111 Tabule X. 1 - Trachelomonas volvocina CG. Ehrenberg 2 - Strombomonas girardiana (G.I. Playfair) G. Deflandre: a - zaostření na apikální část; b - zaostření na kaudální část. 3 - Trachelomonas hispida var. subarmata J.L.B. Schröder 4 - Strombomonas acuminata (L.K. Schmarda) G. Deflandre 5 - Strombomonas gibberosa (G.I. Play fair) G. Deflandre: a - zaostření na apikální část; b - zaostření na kaudální část. 6 - Trachelomonas planctonica D.O. Svirenko 7 - Trachelomonas conica G.I. Playfair Velikost úseček 10 um. 112 Tabule XI 1 - Trachelomonas abrupta var. minor G. Deflandre 2 - Trachelomonas volvocina var. punctata B.V. Skvortsov 3 - Trachelomonas curia G. da Cunha (struktury na povrchu loriky jsou pravděpodobně bakterie) 4 - Trachelomonas komarovii B.V. Skvortsov Velikost úseček 1 až 3 = 5 um, 4 = lum. 113 Příloha V.: Nálezová databáze (přiložená na CD-ROM) 114