Fotochemické reakce hrály rozhodující úlohu v evoluci atmosféry i života na Zemi. Život na Zemi je zcela závislý na slunečním záření a to nejen díky fotosyntéze rostlin. Na jedné straně fotochemické reakce mohou znamenat vznik nových a často nežádoucích sloučenin z přirozeného či atropogenního původu, na druhé naopak likvidaci látek životní prostředí znečišťujících. Fotolýza patří k nejdůležitějším přírodním degradačním procesům. Například v atmosféře je přímá fotolýza důležitou reakcí, nejefektivnějším eliminačním procesem v atmosféře pro většinu látek je reakce s fotochemicky generovanými reagenty jako jsou OH radikály, ozón nebo dusičnanové radikály. V rámci této úlohy student zjišťuje intenzitu ultrafialového záření.

Podstatou této úlohy je porovnat intenzitu ultrafialového (UV) záření, které vychází z umělého zdroje a slunečního světla. Pracuje se v Pyrexových zkumavkách, které propouští UV záření i v části absorpčního spektra 1-nitropyrenu (233-405 nm). Přesné složení výsledné směsi je závislé na intenzitě záření a vnějších podmínkách (např. typu matrice, ve které je 1-nitropyren obsažen). Průměrný poločas reakce (doba potřebná k tomu, aby se koncentrace výchozí látky snížila na polovinu) se uvádí přibližně 240 min za letního bezmračného poledne.