1.11,
äíi<l
...±,
äíi<l
...±,
äíi<l
;   Obsah prezentace
...±,
äíi<l
Stel
> :TGŕpbické amfjbojyte
> monoklinické amfiboly
■" > andalusit
3
5 ■ 23
iäilii
iäiiii
...±,
äíi<l
			:,-ní'iií: iřiiití.ifc-íH:			
						í L ri. — r!- líí X"iV;:ľ
'F		O v.	1			
ij:jt£i;E!LáífřL'i:'
■ V.
sillimanit
>
m>> staurolit ::
JkfilŽEllííf ?.....- fj r--:Vl íli^l^J {iijIiSlŽi
flgfe apatit Sbě zirkon turmalín
...±,
iäiiii
O./
43
iäiiii
" ^^^"j jl-jtT-.S jíí 11^-4 "."Í _Z7J t-"!"
f ■ t i. S.HäS; ■■■■ --í ;rli T
iäiiii
56 63
r>i"
...± ,
iäiiii
...±,
iäiiii
í^i^aiíi. i: :;ii-:--aHŕlí
f'WP'-|T*r:V-iřr|H l-riíH^JUl^i-r**
...± ,
iäiiii
íV*-' JJIťS-iEídnrT
1 ^Tíi'^ä '■'■j'1
iäiiii
m^i tí'.í! £ľ.í! j3S|! li
•^:;:vi4P"tíHiíi í7-;l;;l-.':!
I1. ■>«"l'"irirJEl
14 i:v--i'yji> ■ ►Sito-it-í"
'ite-rflfífäl'
ÄPze skupiny rombickych amfibolů se v horninách nejčastěji vyskytuje rada ■    aiitolylitu(MgJe-)-|Sil()ll|,(Oirf, : % ■
> zpravidla tvoří dlouze prizmatické, sloupcovité nebo jehlieovité krystaly, často také ve formě radiálně paprsčitých, sŕérolitickyéh nebo paralelne
. vláknitých (azbesty) agregátu,
> zpravidla je bezbarvý, s vyšším obsahem Fe zelenavý nebo hnědavý, lesk
skelny    ľ W^q^QĚ ^:^\ŠmSi ^'n'vM&&   ■ ?\W'í'V.
> ve i výbruse obvykle bezbarvý, s přibývajícím obsahem Fe je svetle žlútý až světlé zelený se zřetelným pleochroismem
. > typická je amfibolová štěpňóst svírající v.příčném řezů (001) úhel 124°.. Podélné průřezy mohou mít kromě štěphosti i příčnou odlučnost
BjSSSfc hodnoty .indexů lomu a dvoj lomu řady ántofylitu stoupají s obsahem: Rei|
iíf^-Nííiíliäs!
ňá;- 5,605 - 1,654 n(3 =-.1,620 - l,67í ny= 1,642- l,6nA D = 0,017 - 0,020
kfi!ľE!iíifŕi'i:;!^.r!
-,:-^:';:V;!;
3
::-■
l,íí-;,ii
'=,^!ř:;rí;ii
řídili Ř"u:™P^iJSqr5riii
i   fcB-i' T. ir u. I t -r   ĽJ L.-J-Y■■■■ ■ - --"J-' ^.l .J
:;l^-':.;;:í:::=;^- íVIí
Rombicke amfiboly - optické charakteristiky
H\ 11ľ£j^ iri"■■■■■«
.V!
1J ľ I říz: L E::
> Ro odpovídá (010), y - z, Chm i Chž-+, úhel 2V kolem 80^
l--f. V;■ ^;;nejčastěji :sé yysky^eja|||p
sekundární produkt v ultrabažických horninách y reakeních zónách při styku s intruzívy
> v metamorfováných horninách je znám z amfibolitů, amfibolických rohovců, cordieritových rul, hadců a
: m-   skarnů : ^;fí/;|
> ve vyvrelých horninách býva vzácne jako sekundární produkt, např. y kelyfitických obrubách olivínu
minerální parageneze: aktinolit
-,:-^:';:V;!;
MtNJ)
IVrľ-,
::-■
.   j   : í:. 3 tí J- ■ if I Ríttt
i... '. f.r
rgW^'äftš: 2Ä«S*ši ;t!l.
lij Li.Titf í--: !rf-HÍÍ!»!3;£!::iF;;r^ 3ií Ľ1™'ŤiS- !íf.rííí!»ra;£ti:;i
■>!i:.f.7i;,'j:i!
"-i-H^-ľr-iľ- ;i
IHr.JU,.,.rí-
•H-i" ľiru, t -r -r   LjI--.-V■■■■ ■ -     —-j-! ^
.. jfříiiiQlIlff^-^ít-í
::-■
Sí^if íáííypi íl!
Í5
íl JJTM-LT-4ľnF-'»■ pr_^i'■■■■ ■
i^vľ-WSfUiíii'ičiil
J: I f S=: - E::
i1.* í í' itíifí
.rf.íliaHUí^^.^f
:i .11:
> nejběžnější ze skupiny Mg-Fe amfibolů je řada; tremolit CažMgs [SÍ40"n]2(ÓH)2 -feróáktinolit CažFes [SÍ40n]2(QH):
>
nebo vláknité agregáty, je zpravidla bezbarvý nebo šedý se zelenavým nádechem. Aktinolit má podobný vývin, většinou je zbarven v zelených ■ odstínech. .■iiiÉftffl
llläl ifi.-.5 J
i^ľj^íSýbruse je tremolit zpravidla bezbarvý, aktinolit má se zvyšujícím se podílem Fe až intenzivně zelenou barvu. Zřetelný pleochroismus má podle a světle žlutozelenou, podle (3 světle zelenožlutou a podle y světle modrozelenou barvu.
::-■
^fciištgpnost dokonalá (110), charakteristická je v příčných řezech, v podélných
.■ff-rf jív
řezech může být viditelná příčná odlučriost
85
.,ís;éí
::-■
;.:-*iÍJĽ:ri
■■■■■ •
iijkSIŽÍllíífř.-i.Mr.ř-!
.1 i
- ÍV T .■ r*ľ-JIr. ■■ ■» ■ ■ ■ Lj|_.J?j.. ■ -■ -■■--■■r\ ....l
Monoklinické Mg-
tremoutí aktinolít ČctjMgsC-   Ca,(«q,F. Jst
5,00
ao
FERROTMMOLIT
Jsv;S:,^t'í:t-iU-< *;Íj|Í' - -"± Li-! ^iííi! m^.^lsl'tJiŕ-..ŕÍ!íílijí
S obsahem železa indexy lomu stoupají a dvoj lom mírně klesá (tremolit - aktinolit): n = 1,608 - 1,647
= 1,618-1,659
^= 1,630- 1,667 D = 0,022 - 0,020
i n i
M
L. ... -
Tremolit řez (001) a
> úhel zhášení y/z = 10°-15°, v příčných řezech ■je zhášení symetrické.. Ro odpovídá (010), p = y, Chm-, Cíifir
> tremolit. 2V(a) =. 85p, aktinolit 2V(a) = 80°
■k\ tremolit se může podél štepnosti měnitjnä,; mastek, akt in o 1 iť- Še; vzáe n č mění na minerály serpentinové skupiny
tremolit se vyskytuje v metamorfováných dolomitických vápencích, aktinoliť je typický minerál.facie zelených břidlic, může se
vivypkytovat.i jako reťrográdní.minerál: v modrých břidlicích. Vyskytuje se i
; v gabrech a bazaltech.
fei Minerálni paragéneze:
tremolit - kalcit, mastek, antigorit; • = aktinolit - chlorit, epidot,. křemen
::-■
■\.v.
ď fi ■ ŕ£ÍŤ= i h* Sil
i!iäi^aw:^g|[M3f|;
^i»eJ!a^iÍŕfSä
> jedná se o skupinu amfibolů s různým složením, které nejčastěji spadají do skupiny: Ca äCä-Na amfibolů.(hastingsit, tschérmakit, pargasitá další)
> obecné amfiboly tvoří zpravidla krátce prizmatické až jehlicovité krystaly, nebo
íKř:!íMf
:ří'-rW!ÍE3;£ti:i*fi}'h
j) říllicjl l^fj
>
zrnité agregáty, zpravidla tmavě zelené barvy, se skelným leskem
automorfní krystaly bývají.ve vulkanických horninách, běžně::tvoří. hypautomorfní nebo xenomorfní zrna nebo vláknité agregáty
barva ve výbruse je v. ňéj různějších odstínech zelené barvy, velmi výrazný je pleochroismus: a - světle žlutozelená nebo světle modrá, (3 - zelenavá až olivově zelená, y - olivově zelená až modrozelená
příčné řezy bývají ve tvaru protaženého šestiúhelníku s typickou štěpností, indexy lomu spíše, vyšší, střední dvojlom. Uhel zhášení hastingsitu je.y/z = 14°-20°, tschérmakit má y/z = 15°-22°.
kolem inkluzí minerálů s obsahem radioaktivních prvků jsou časté pleochroické
ií\^íi;p!:ť!!
-,:-^:';:V;!;
8
3
::-■
.íl. ■ '-■nKu:-----
Mono klí nícké otmf i boly - o beché drnf i boly
.V!
■\.v.
■híí
iiA*.Tíiri
> indexy lomu vzrůstají s obsahem:.Fe:(hastingsit, tschermakit): .■>'-■ n =1.646- 1,700; 1,640- 1,673 ;     .   > np = Ľ658- L719: 1.659- 1.690
,1 llff^s-^K1
n = 1,662 - 1,722; 1,658 - 1,696
Y
■> l) -0.016-0.022: O.OI,S-q,(l23
3 liijItfžSľE
> Roje (010), Chrns^g^;
■!- f ".-L.--- i
.>:: úhel optických os vzriästä š obsahem Mg - hastingsit má 2V(a) = 34°-90c
tschermakit má 2V(a) = 65°-90°. .
> štěpnost dokonalá podle (110):.
■-dvojčatěňí podle (100)
-:?-;ří,|j ItNH"%iui-..«>-..-i-l-ii* U, (J.-^,:=;tji-:
"I-piUliiJtli^l ^ bří**
ÍJiSäi;^l|rf!!^*í
ik4=;:É;L;
i.-jisäii-i
Élili
^ J"*í^í-í- 'íŕífeITf 'rf 1 i.viliTiT S-i> ľiru t -r -r' L3i ■■■■ ■ - --"J"! -^-t- tíl
::-■
n-.
3
::-■
Monoklihické amfiboly - obecné amfiboly
.v!
JÍKJ-
: ■;;: vr.'A"A:&& U!-;;!.[ ílrT^I.... ; iii Li.w-f:T- !í*''.NíÍ!íslSi:£iIj*
11: lltnEnufí ■'■■■!"«■
> ve vulkanických horninách je častá alterace způsobená oxidací Fe, kdy
vznikají „hnědé" amfiboly
■ŕj}. v plutonických horninách může docházet k nahrazování biotitem
,_.        v nízce metamorfbvar^ýdh horninách může při retrográdní metamorfóze docházet k přeměně na aktinolit a dále pak na chlorit a antigorit. Zvetrávaním obecných amfibolů vzniká směs karbonátů, limonitu a
; ^křemeně:
> obecné amfiboly jsou běžné v intermediálních hlubinných vyvřelinách;
= 1 :
(granodiority;tôfiality) a gabréch, bežnejšou v metamorfo váných
}lfii:ir?.-i:
horninách amfibójitové facie
> minerální paragenez!Í:;;ipÍagioklas, mikroklin, biotit, křemen
..M^jí irlill'iÉ;il!ii^^iíE^-H s^iUiiffeAAÉ^'-^ trli^2^.:í^^?^^^^^^ Il^l^ií^iiíiá^^l^l liMí^tííi^
ikfilľÉllííŕ?....."?■< r.v.::t!lF,(fľ'V:iiii'ikfilľÉllííŕ?....."!■< r.v.::t!lí\íf?.!£Jiii'ikfilľÉllííŕ?....."?■< r.v
- == "-'^ -,:-^:';:v;!;
;;jti:!^:il:^í*5',í''«-
3
::-■
'1-Q-
Monoklinické amfiboly - „čedičové" amfiboly
í.ii-.iJSjHjcSí
ílP^^^Siiii^! i|p!!l!!|r?3^^^a|!c| Íjp^'^f^^§iiĚ?Mi| Íjp!^^f^^iiĚil^ iJP^'^f^^^S^
> : označení je genetické,; protože tyto amfiboly jsóu typické především ve
vulkanických horninách. V jejich struktuře, převažuj e. Fe+3 nad Fe*2 a skupina OH;" j é často zastoupena O2- (výsledná jbarva je nejčastěji hnědá). Casto^||^
■■■■■■ vznikají oxidací „zelených" amfibolů, kdy za teplot kolem 800°C dochází
-■■■■i     H •
nejčastěji o Na-Ca amfiboly typu baroisitú, katoforitu nebo taramitu.
k významným změnám v jejich optických charakteristikách. Jedná se
|-*iHji-JUi_i_r>-
feíii,"""
		
		
		>
		
		
Si zničil		■ >
}Kí!ľÉ!		
		
kolísá. Typickým znakem je velmi silný pleochroismuš.:
j^ní^Enjnir.u7;'5.
lýoří aulomoiihí krystaly, často.s. korodo vánými kraji. Příčné průřezy jsou ve tvaru nepravidelného šestiúhelníku s dvojím systémem amfibolové štěpnosti. Velmi častejšou srůsty, kdy rovina srůstu, půlí ostrý úhel štěpných trhlin; v podélných řezech je se štěpností rovnoběžná.
> barva je zpravidla tmavě hnědá nebo červenohnedá v závislosti na stupni [^f-oxidace^ Velmi častá je výrazná zónálnost.
::-■
-M ryrf-^.:3 1i: ltt:;E:iLif ř......
-:VMrr||<
^i^čiľ^iií:fnp}j	" ^"?.;:&í|?E;iJŕŕ4S|:áíii|í,f 3^.! . íl • ■-n _-j     j               ...1 ii,		ŕ ľí^. ? - -.- Ťľ±-_ TI     1 ŕ:~ť C1 Ilľlíi          "r; ti -t", ŕ ^ v ľľ-. ZI     1 ŕ:~ť C1 liil f; 3	
Hříí^jj? !-!;jiisJäri iíJClTSJR        ! Krt, i i IC! Hibí ľ flr! ■1 j řiřrf	AAonoklín	ické amf il	doly - „čedicoye" ai	nfibply
■ľĽTr'njnl
■/í:   > štěpnost dokonafä:(l 10), někdy ocEučnost podle (001), (010)     ;■ |l
■ :::
■ ■ ■ i* ■■
> pokles tlaku v magmatu často způsobuje porušeni stability těchto amfibolů, což vede k' nahrazování agregátem magnetitu, hematitu a diopsidického pyroxen ti. Proces se označuje jako opacitizace. Méně častejšou přeměny na biotit, chlorit. Snižování tlaku vede také ke vzniku magmatický; korodt|»vänych zrn.
> nejčastěji se vyskytují v intermediálních a kyselých vulkanických 'típf WíM horninách a jejich pyroklastikách, nebo jsou typické pro bazické plutonické i vulkanické horniny (theralit, tefrit, basanit), případně se:: vyskytují v Na:: bohatých magmatických horninách (nefeHnickěsý^itý)7-:
> minerální parageneze: plagioklas, biotit, pyroxeny;..titaňaugit, olivířť,;: plagioklas; nefelin, saiíidm, augit, arfyedsonit
lilireiJKlSifíiri
Ml.
ní :
prtlIILL
vrtil-
.(.I.  *. j.i
'P~r1f^*íirí,.ít5tl!í lm stblfi.iťf;'1-1 ■■'
P T Ul-^i'-^.
iiwJ-,
Ťinm 11 ■ |
íí'íl!RS»-tí
ií:'^I^^VÍ:Ír?.;liij;,
movitý aktinolit v
íátu, tmavě zelená barva ve směru protažení (optický směr y)a světle
. zelená barva (optický směr a nebo p); PPL
jre!:í!!;
iíf-NÍÍ
--síííií;
■   "i .. —:i .1 L ::
"1-3-
Íŕ^^j^^:,jj£|í'ÉpaHrt
		
		
		
■ ■  ■'■: ■	■■*"'	
	1.2 : i:	iiŤ^.i r*^ Sví,
	h ■	í ■] 11 fiSz í
	i .'■	
		
		
Hnil
iíf-Níí
-"±•11* il.
Mm
pleochroismus amfibolu - tmavší barva podle y, světlejší barva ve směru a nebo (3, inklUze apatitu, rula; PPL
P*:LĽ:tĽifí-'-,'',!^,.í"|
	Hi3: Í ■ ift'
	
	
jkS!:í!!íífř.'i	
	
	
IlCliiiWíl-l^t..!- - LI i
"±■11*ii4- 'it-t;,;z; 17?■ -:
		
^'í'ií!!^ ?f!ľ]l lij _ -l tJ k      .t-mi-HiOb         — iv -.j		s
	ť ==	■ ■ ■ ■■ iV
	1 >ťis=.';	
	E 7' r 'V'm5 j	
		
li: jíSiŠíiitif ŕL'li'Jr.í ■	;.	
tf.uĚÍií.jE: jp-EiřpSSRI	r i. V"!	
		
		
	1. .11.^ ^.	
^rS^íl^.'ltlHs 5*!=ň!í íl -j-«Mn->. ■: ■ < ^""i:-- .r--i-     h l_i		
		
		
		
	11 ŕi^.':	
	í"""'"h'm j j	
		
modře zbarvený alkalický amfibol, chlorit, glaukofanová břidlice, PPL
f:Äi!tf.'llĽÍ.ar.:
19
v V
i>: "íKífí.ií
Pyroxeny;
>" zpravidla krátce-sloupcovitý tvar
:.. >: černá nebo černohnědá ... barvám
>.' štěpné trhliny svírají
^5s'ňjSllřf!!íííÍ15
v příčném řezu úhel 90
> příčné průřezy při automorfhím omezenfc■; čtvercové nebo
i... '. f.r
.n^ifayidelnéhQ
-:?.;ří,r' It¥H"■ju....r*. Jlfi,-* 'i Jp.-lÍH^-iř-iřfij" ItNhiJ-J'Ii-.tíÍ■ r'í-LÍ •■j^>;,-l:Äi-:?-;ŕ;|r' It)h*wu
ik4=;:É;L;
osmiúhelníkové
>: úhly zhášení jsou zpravidla větší než 30
■ ■■■I
a
H ľiru t -r -r   Lj I_vV    J_- J
.v-:' ;^:::í-".^=-^-:;
.V!
Amfiboly
dlouze šlôupcovité : krystaly nebo agregáty.
■zelená, hnědá nebo černá
: ; ...
barva
f^:ť!ä liljkSIľL!!.' ■
v příčném ř^zůiúhel 120
příčné průřezy mají při automorfním omezení tvar kosočtverce nebo neprav i de lného šestiúhelníku
úhly zhášení jsou zpravidla nižší než 1
IVrľ-,
::-■
.1-,
3
::-■
zhášení pyroxenu a amfibolu
113 ■CipZ.'.ir-JL n.r7.-,,íl!l^L5^n-
,j ::í:-:tv"!!^"
pyŕoxeny
,1,
j: e ■=:
■J "í T. !?íí5j,i^=í=--^i.ľi-.
XIB-v ■ .in.-.1 :rÍA [IH-l
1.11,
iäiiii
f.Jir^.£iäJ£:~± ' í-í^'ííííilírv-i;.
Stel
r:
1.11,
iäilii
...± ,
äíi<l
amfiboly
:.; v; utw ^ .:;. L]*! jjii
1.11,
iäiiii
■■"VVjjtlj^s
'"'vcítily?'
22
ma
✓ i o
•^:;:vi4P"tř!$i
aif"! Silici f E3W
> granáty bývaj í. často automorfní, nej častej sírni tvary je. dvanáctistěn {110} á. čtyřiadvacetistěn {211} nebo jejich spojka. Jinak tvoří zrnité nebo celistvé agregáty. Barva je závislá na chemickém složení;
> granáty mají pozitivní reliéf a drsný povrch, ve zkřížených nikolech jsou
'.iU^jfpvidla izorroprií/Gřošulár; andrädit a.uvarovit mohou vykazovat anomální. dvojlom až 0,008 a být dvojosé s 2V = 90°.
S : zvláště v metaniorfováných horninách jsou běžné poŕfyroblasty často
poikiloblastické (velké množství uzayř.enin), nebo tzv. rotované granáty, které jsou výsledkem synmetamorfní deformace během růsůjpžrna. Častá je i,zonální, stavba.
> indexy lomu závisí na chemickém složení granátu
Učinení štěpný
-:!mÍÍihItSM«JUi^í*»Í
m
ik4=;:É;L; ■■r-.V'.é
> granáty jsou běžné akcesorie v amfibolitech a eklogitech. V průběhů ■
retrográdní nízkotlaké metamorfózy jsou granáty s vysokým podíiem pyropové komponenty od okrajů nahrazovány amfibolem, pyroxenem, plagiokla^BÄii. křemenem (kelyfltická,obruba). Hydrotermální alterace mohou vést k nahrazení granátu chloritem, popi biotitem nebo epidotem. Jinak jsou granáty poměrně stahilníÉ
Mju n       . , - ■  - ■ - ■ r. r j. ji i. 1 '-J i.r___
z-
23
rap
3
::-■
✓ . o
ftlp[ÍÄ jl^..y=!frS!iaHft:--r
->HlWUi_,i_r*-
::J!í5íiÍ|;
rTr^iřf.jLíM fl.
-:- ;í.:!í|;;:.~!i
rf::rw!íro;£i:i*P:
::j'ííitil
•'^:;:vi4P"třHiíi
íH-"'"'^ !'Si-"-i!
I1. ■>«"l'"irirJEl
Stel
11: lltnEnufí ■'■■■!" i ■
i... '. f.r
|Mg3 Ah [SÍ04]3
zpravidla zaoblená zrna, vysoký reliéf, někdy bývá lemován kelýfítickou obruí|oU^; n = 1,72 - 1,76. Typický pro vysokotlaké a vysokoteplotní horniny jako peridotity, kimberlity nebo éklogity, serpentinitý. Minerální parageneze; olivín, pyroxény (omfacit), flbgópit, serpentinová skupina.
Almandin Fe3 Ah [SiO^h
často automořfně omezené krystaly, tvoří poriyroblästy, vysoký reliéf, zpravidla obsahuje' spoustu uzavřenin okolních.minerálů, n = 1,77;-:.1,8:2; známá je pouze přeměna na chlorit. Jeden z ňejběžnějších granátů, vyskytující se v řadě metamoriovaňýchhomim svory,'ruly, amfibolity), vzácně i jako produkt asimilace AI bohatých hornin v magmatitech (granity, granodiority). Minerální parageneze:. bibtit,.muskovit,. chlorit křemen, kyanit,.stauroht,
Spessartin Mm Ah .[Si04h
vysoký reliéf, výjimečně opticky anizotropní; n =1,79 - 1,82, vyskytuje se v pegmatitech a kyselých žulách. Minerální parageneze: K- živec, imuskóvity kre'ípäjj
Grossular CaMh fSi()4||f=
:aUtomorfřie omezená zrna, bezbarvý až světle zelený, velmi často zonální a optický" aňomální, n = 1,73 - 1,77: Častý ve kontaktně i regionálně metamorfovaných vápenatých a shnitých horninách (mramory, kontaktní skarny), s přibývajícím Fe přechází do andraditů, který se vyskytuje v podobných paragénézích. Minerální parageneze: diop.s.id,. wollastonit,■ . kal cit,' VešÄáä.itíŕŕ
! \ĺ'a, ií;. 11 íľľls i ľí istiac
3
::-■
24
z-
	.; \j : ■ - " '■-■■■«-'v^* j —    n-    -- ~"t		.; \j : ■ - " '■-■■■«-'v^* j —    n-    -- ~"t		■1   j_"   "       *-"v>j j —    n- it"tii		
		: ■vT^Tl.^rľ r ~7TV i y.-, ií		: ■vT^Tl.^rľ r ~7TV i y.-, ií			: "^^l-^rľ í "TT: i y.-, lí i
	ÍJSÍfl|rf!|äfl|L			" .L ■ ■- V :JiJv?4. ■ -■----^	■uVnl!';*:*		
:i:
ilrvV^r.J-tJ| ififj.ll-.v tiJĽj^f:       ! Ľ\4,; t;
ireijtUSifíl'MMŕr.iT-I r;--:?-;ří „' ha«» -ju. r
1.11,
äíi<l
izometrické zrno granátu s vystupujícím reliéfem a nepravidelnými trhlinami, vpravo nahoře biotit, vpravo dole křemen, v levé časti silné alterované plagioklasy; PPL'
LK^Jtr.ííS.Í I ]íjh:,i n B
ítaa-: jpr"-u >Jt:-=l -ľt r..-|
25
Stel
3
zrno
iH ^■■■■■■■■.u ^^^^^^^^
poikilitické izotropní zrno granátu, amfibol; amfibolit, XPL
>*!-•" I'v!1 f     ■-^T*- ^ "n i-—'—ľ'-jt~lŤ' -ľľ
			
■;1			
			
Mni
		f.*;-* "t:"5 b:^    ■-■l|-ľÍÍ>: ■rHľHíť-í=í:				
•::		!USErirfŕľlä!!SäM« Híí*				
						
i
ŕ*-j-!íf.:IĽÍ.
iWMSl tFi.....~fif
		■■* ■-	
		1.2 : 1:	
		h ■	
		i .'■	
	Iplllj" f •		
	££Íl-:Í t	'■ • .	
: j ľ"iíí!i'í!íŤTÍI-'Ki'iitíi ziii Li.TfMfiS- iíí'-NtiiSB			
1.11,
iäiiii
ŠéŽt=«r ■ í j íí j Ľ: y* - i; f.! í*
0M
...±,
äíi<l
slabé rotovaný porfyroblast granátu, muskovit, svor, Svoj ánov, PPL
f'WP'-|T*r:V-iřr|H l-ríŕHSŕWUl^i-r**
1 "^Tli'^ä
1.11,
iäiiii
-:v-;řr|M
"±■11*ilJ- 'it-t;,r=;t?1 -: ftr-'j i^i^z-'lí^z^'^^ n±>
;iŕ.-,-j--
Stel
	
	
	ŕ:1 VrTjj i:l
	
^■■JŕJläíŕrn^iiíI'i'Ĺil-:!! tŕíí:
slabě rotovaný porfyroblast granátu, muskpvit, svor, Svojánov, XPL
^■■■ilSilRj=^!l~!.: =
32
■   ;   Skupina Al2Si05 - andalusit     ■ ;
u-: jp-i-.i- f.i^= -=11 - r í r-. -r:?- rf-j>...::ĽV j.^-- =>^.i■■Jh.ci J» r... rrŕ^^V-Ľl-aii-: j p ŕ-, ľ p.^K: ^11 -íN r-. rr^^^nĽijo-; jPri-., -p>:s|| Jfp r..-|-^-.'...iiĽljj.-j-: Jr^-,, -pjk.eil Jfp r..-|-^-.'...iiĽljj.-j-: jP^.., p>j^i| JfP r-. FT ľ i ř^T^vyiYi
-h 1 r ■HTr;i:.[i;---jj.....;
■ ■n il L" nr1 i H Ctt. . - -1 .ijl
äm^^^SŔ&ý::päM:ffi^tiblyŕň'orfiií modifikace - andalusit, sillimanit,
kyanit
Ip^ii andalusit je kosočtverečný minerál, zpravidla tvoří pseudotetragonální . sloupcovité krystaly nebo stébelnaté agregáty nejčastěji světle růžové barvy
:> je dobře štěpný podle prizmatických ploch (110). íS;"podélné průřezy zhášejí rovnoběžně se štěpností, zpravidla výrazný
1 ' ' X*
gttótový pigment tvoří charakteristické obrazce v příčných i popelných řezech
....v. ■   ■■  ■  l.     IĽJf. 'i.ľ_
i!řÍ^|t!HljUIÍÍiS:
-"■ -■—• \ !ľ^.ť.j.t        IjliNFrC1, Ll"."*- j    '■  -.'j-J Iľí."ŕ.j.t JÍŠ:i' T i'p ú í -ŕ V'" LlUy?í- ■        -j-j Iľí.T/.j.t JÍŠ:i' T.fŕiZ \ •* V "       í-'■        -j-j Iľí.T/.j.t JÍŠ:i' T ílí ** í -ŕ V'" LlUy?í- ■        --rj Iľí.l .j.t        ľiVu I ■- í j    '■   ■   ;      ■ -'■ í JÍŠ:i'1
> bývá bezbarvý nebo slabě narůžovělý^ slabý pleochroismus je podle y :;ia:§:^bezbarvý nebo svétíe žlutý, podle a (směr štěpnosti) růžový až
HiiScilsti       íř- ^"-."™šfs,išci!SI       *)J5"ipfí-;:i?i,í:f5,iŠcilsti       *jj^í^-.-^ífSniiSciřfni**ÍJ^iP^-!:™íf&iŠ&J!iy   u^*k^4í";-"^^'*:iŠciíř" ^"
ít
.v!
1 • —
::J'ISíM
"jk-
a, x'= y
> Chm-,Chz-
> n = 1,633-1,642 jp: nR= 1,639- 1,644
:=J't4íij^:L1;J
o
l.l -.-.i::. ■ —1......
.•:-:;rj::;::::.;^--.;.::.:
ij:jp'i:!jEkí£f í[J|;'!^.ř-
ivrr-,
:r^=?..^..ltif4; »t:.==i^.::|:-^^rříji=s..
> n ^ 1,644- 1,650:
l-:.    i :í ^"1 fis - "f "-NííiíSSiai :;;P;
n JTlLLo-r-i  Ljl--.-v■■■■ ■ -   —■   ■ ..fj-n t
•.v-:' ?^:"í-':.í^:^-í.--"
!!^.L^:jP^^p=^^,jÍil;^!^
D^f 0,009 -0,012:
typickou přeměnou je seričiťizáce, někdy úplná
> je běžný v některých kontaktně metamorfováných horninách, J na křemenných čočkách svořů a rul ;
L > .asociace: cordierit, silliřnanit, biotit
ik4=;:É;L;
-:<r-\iVm-
sinal lifř^Lz;1^ l> ;fHíři.ifr*"!"1 ;-
34
automorfní andalusit s typickou kresbou z grafitového pigmentu,, chiastolitová břidlice, Hloubětín, PPL
Skupina Al2Si05- sillímanít
^ tvoří zpravidla agregáty tence jehlicovitych a až vlasovitych jedinců (synonimum bucholzit a fibrolit)
> agregáty jsou bílé nebo světle šedé
> ve výbruse jsou řezy tence lišto vité až vlasovité, často zprohýbané, na větších jedincích je patrná dokonalá štěpnost podle (010) a odlučnost
.::podle. (001)       f. ■;:^(ijllil
> je bezbarvý a rovnoběžně zháší (rombická symetrie) g Roje v (010), z = y,x = a,úhel2V = 20-30o
> je stabilní
,..rJ;.;;-:-'Lr^t>-í!£ř.5!
aíi<l
aíi<l
\irF^í.:lii:jpt:LE
'-:■: .1 lisu - .{
ina AI2Si05- s
^■^r.;;:^=-^-:;.:.:'::.:-l,ll™:isiřJiíiiJi;^íÍK i.---;! Lvi,; t
Stel
>l ■ : mi.:
na
lk li1 bii" i h Z-1+-. - _ I _ I _l
1,657-1,
> np= 1,658- 1,670
> ny= 1,677-1,684 BÍv   > D = 0,018-0,023
lítí ^í^l^i^iv* ■jíirjí
• i^níysfr::
-\Ž\ii\í.
iSríruíHfí?; i*"í^jiiJT-iJÍ^-ii^ííia^tíĚfTŤŤiiří
> je běžným akcesorickým minerálům některých rul, zvláště v;;
JríiiiJíiEi
iKSiailaFřir
moldanubiku, může se vyskytovat v granulitech (vznik z kyanitu), žulách, pegmatitech.nebo eklogitech
r-ř-.r*aí!íStSi^j: z±^irjař7tíi?:!^jn
> asociápe: cordierit,l||gLpit, granát
■■■■I
1
::-■
■■■■■
.1 i
i'T,iru t -p -r' L3I_-Xi ■■■■ ■ -     —-j"! -^-t-
■.v-:;;l^.;'J.^=-í;^:;.
38
r t Ul_^i,-^-
3337
IH
agregát sillimanitu s patrnou štěpností i odlučností, biotit, křemen, granulit, Horní Bory^ XPL
lliiS
— Tí-"1 lít'
■Hi
40
7-^
■ ■n il l" nr1 ihE .u.
\,: ::.:::r.;*,i*-*-: ■u•»■^lĽ■:■:■-', • ■■; F
ma
2Si05 -
l-i" ľiru t -r -r   LJ !_■ j? ■■■■ ■ - ---J-' ^.l .
••.v-:' ;^:::í-".^=-^-:;.
.v!
-■ř^iííiL-i-a
přťjtabulkovité krystaly nebo stepné agregáty
"í.5:'Í5ííÍ|:
má
barva je zpravidla od šedomodré až po jasné modrou
> ve výbruse je bezbarvý nebo slabě namodralý, může býť i yelmi slabé pleochroický podle a bezbarvý, podle P nebo y namodralý..
■ : Mi...
Š má zřetelný.reliéf a dobře viditelnou štépnost podlé;;(100) v^ími dokonalou, (010) dokonalou a (001) je odlučný-v^í%;^::p.^&^'l
> na = 1:710- 1/718
-•- ,Í.;!^;:-:=!!.,
-1
85
> trojklonný, Ro je k&lniá na (100) a s osou z svírá asi 30°
IVrľ-,
3
::-■
ik4=;:É;L;
-:V-;řr||«
43
. ÍS. .t-nKu:-----
ina
2Si05 -
.V!
i • —
=7 Lľ (JÍ
:b^tlí:
Spili!
ÍPglpše.(lOd) je úhel zhášení ye kolem 30°, na ploše (010) jě;.ťc^éů \ 5-8°
í'i-1!,"-
IVrľ-,
fej'iíiFi ]ľ:i::.-. IKJfí- !-í"r' íliE
Chm-, Chz
> podléhá přeměně na sillimanit, vzácně na muskovit
> je typickým minerálem granulitů a eklogitů, najdeme ho i v některých rulách, s vorech nebo granitech. Může tvořit i část těžkého podílí^;
■sedimentech.
asociace: granát, sillimanit, staurolit:
■J£3[lirsjfi{
::-■
»ěia|WB-iťf;!|il
:ří"r*iÍ!í!3;£i: z±^SiarľtS?:!^jn
-Jijgjpj^ju,.
"Plrilr.-iyí —TJ
.i-.
85
::-■
ik4=;:É;L;
;.:-*iÍJĽ:ri
iijkSIŽÍllíífr.'i.Mr.í-!
.I..-'i,'
lií'V.-'í'.'ĽÄ^ r:
'.X
ä£3f ^sypá fii
■   Lj |_-j? J.- ■ - ■ - ■■--m-' ....L
44
r t Ul-vv-^.
agregát kyanitu s patrnou štěpností, K-živec, křemen, biotit; granulit, Horní Bory;XPL
46
■Ml.".     -    i   ľ. ,
> tvoří zpravidla automorfní porfyroblasty tmavě hnědé barvy, typická jsou dvojčata (032) nebo (232) ve tvaru kříže
> ve výbruse je nápadný vysokým reliéfem a jasně žlutou barvou, pleochroismus je zřetelný ve směru a a (3 bezbarvý nebo nažloutlý, podle sytě žlutý
> porfyroblasty staurolitu obsahují zpravidla značné množství poikilitickýcji uzavřenin křemene, štěpnost je nedokonalá podle (010)
> na.= 1,736- 1,747 .   . :::ÍÍÍ
> np= 1,740- 1,754
> ny= 1,745 - 1,762
> D = 0,010 - 0,015   ■;>   ■ fMM§ |l.;. tM^B |l
> Roje rovnoběžná s (010), y = z, a = y :
,..rJ;.;;-:-'LrL^t>-í!£ř.5!
■ ■n   ■ L b ■ ' ■ t t1' 1 S LT+- . - _ I .IJ
i_-i.Tr' ;fc>'- ľ i1 ^1 r
i£i=:riř3-.'=^-..'!.i'iit u, (j.^,==;tji
-.1.
«:ilfc::i::.«ŕí_í'l.'J".í
staurolit
iäilii
iäiiii
:i 1j: lít:;E:iLif ř_Ji;'!^.j •
+:úhel2V; = .8()-g9?
:i:
> je velmi stabilním minerálem
^■^r.;;:^=-^-:;.:.:':;.:-
1i:il*::iE:nifí!'ii,!"Í'
v THíiiŕ.^ L"' &7ťi I Tf'-^ i i a'.Tí TiTV
í'i-1!,"-
níyĽľ-ľľiii
rf::rííÍ!í!3;£!::*F;;r^ ];<
je typickým afeesoříčKým minerálem metamorfóyaných břidlic bohatých na ■Al.hr především svorů, vzácně se vyskytuje v AI bohatých granitech a pegmatitech, je součástí těžkého podílu v sedimentech
iäiiii
' > asociace: slídy, granát, turmalín
W
IVrľ-,
iäiiii
ŕaiiqi|i!ffi£iíhí"fr*íí|
ií: ijijií.i^íiih: t i; .Till! ,i.:;:i^:v;:!H: f ŕ-
:ří"rw!íEt_]____!_:;P;_£ J;
-:?-;ŕí n' JTNHIWU'^..rJ-; Jl^'
~ - r*-1>-51 v ~~ j-í j-iS -Tíí ^'^I^v^ÍÍT.TV-ÍJ™ í«
.i-.
3
::-■
iäiiii
:ří'.ríiÍ!íEÍS;íÍ:;ir;.l7 J;í L^.Tr;-TiT-j; :řf.ríiÍ!íEÍS;í ••■:■=•■■;       ■j7ř.!'i^|£-rV'*B^;^-J:Í^^
l-yřilh;!^':
iäiiii
■ ||í| J.Í
iijkSIŽÍllíífř.-i.Mr.ř-!
.1 i
íSíliÁ^'.tÄEi i":
i'tiru t -r -r' ĽJ■■■■ ■        —■■*■: ^.-i-
■.v-:;;l^.;'J:^=-í;^:;.
48
:i:
■i/í " ■ A.-iTS^!:;ř; „' hä"*
atit
OH, Cl)| (P04)3]
■ ■ľiru i -p -r   LjL--Xi ■■■■ ■ - ---J-' ^.l . J. ,
Stel
.V!
5- LV*       iTT^!! í^^^-iyíj!
1i:|Hfc:iE:nifí!'ii,!"Í'
:: > krátce či.dlouze sloupcovité podélné průřezy často zaoblené, bazálni řežý.,:: šestiúhelníkově nebo kruhové .
,. > bezbarvý, někdy zakalená jádra. Drobné inkluze mohou být uspořádány -t: zonálně a způsobovat různé zbarvení.
> výrazný reliéf, nízké interferenční barvy, někdy zřetelná bazálni odlučnost. V tmavých minerálech může mít kolem sebe pleochr^íe.kě dvůrky: Vzácně aňomálně dvojosý s 2V = 0 ^20°:"
íiiiQi m*
ÍpÍ|l|ÍBp. Chm-, Chz->H::. štabilfií^
ik4=;:É;L;
>"' běžná akcešorie vy vřelých a metamorfo váných hornin, (např. granitoidy, syenity, gabroidní horniny, pegmatity, svory, ruly).
V sedimentech je obsažen v těžkém podílu.
::-■
.i-.
::-■
íií:;s;;=
. : r-
*i ŤJ !í jilij ii"ij=^ rr
I
: sloupeček apatitu v pertitickém K-živci, nahoře plagioklas, durbachit,:
XPL
			
m			
			
				
*::				
				
li''" 'í-HJr   H '
*'^:;:vi^--fi:
Zirkon ZrSid
•■-*:;:vi4P"tř!$i í7-;l;;l-.':!
.1 "ííilsí; iíSiiJĽ^íjf: i
ď fi ■ ŕ£ÍŤ= i h* Sil
^.,y=!fŕS!sa|^t:--r:
--^iíjltl-i iT±-=-i; trií*!;
^
rf::rw!íro;£i:i*P:
ik4=;:É;L;
ffill^ÉÉ
oři různě dlouhé sloupečky nebo zaoblená zrna. příčné průřezy, bývají;čtvercové
bezbarvý, vzácně světle hnědý
má velmi vysoký reliéf s tmavými okraji,: drsný povrch a nápadně vysoký dvoj lom. Nezřídka má zonální stavbu a obsahuje inkluze jiných minerálů. Často je sám uzavírán v biotitu,: amfibolu neHp.;Ci6r.dieritu a mívá kolem sebe pleochroické dvůrky. Obsahuje-li U nebo Th bývá metamiktně přeměněný. Někdy je anomálně dvbjosý:s-2V = 10°.
n(co) = 1,922 - 1,96; ň(s) = 1,961-2,015
D = 0,042 - 0,065, Chm+, Chz+ :. <:
.lEEfieí jWaJiiíJ-JĽiS'lňErŕíiijíf.r r'^Vl"íiŕl'k'-lJi:ÍI'ť!?Í!. fr"'-''-t 1 "íiŕl'k'-lJi:ÍI'ť!?í" fr'^t 1 "íiŕl'k'-lHríbik'. -írlí^Jiíf.r       '!^IŕlEHlJ^ÍIvľíS!!™",^^ Ijjí f.r
běžná akcesorie kyselejších intruzív (granitoidy, syenity, pegmatity), karbonatitů, albitítů^ fy litů, svorů a rul. V bazických horninách je Zr zabudováno do struktury ;pKfTdxenů a proto je relativně vzácný. Vyskytuje se i v sedimentech, s ostatními, těžkými, minerály se hromadí v rozsypech:;;
;mä| lll-f^lz:;;1^ kfi!ľE!iíifŕi'i:;!^.r!
::-■
.1-,
3
::-■
56
.:zaoblené zrno zirkonu s výrazným reliéfem, amfibol, plagioklas; rula;
: t cx f ŕ! "■1"1!			í-r V;:^1KlK!Rjfi:j||-fi!ľl!!
			
			
7-^
F'jTtt^ I .... - jŕ ; í p/j j V"!!"\
v 57.: ľ.-;
;\£zr, ľ1.lima ŕ j; = ťj1: : ::s
'-ľ--ľa
■ $
karlovarsky zdvoj čatělém K-živci; granit,: XPL.:.
			
M			
			
59
lilIÉÉÄ
lir -y't1 ■"    .ii *-i2í~'"\ zlv
^T-y jrp'j PT^iJFJJ-it i r~m
i; .iiJ-:Ťv:l :Í!r!
iWMSl )Fi.....~í-f
■■"VVjjtlj^s
^•c,|ši:iy
: autorhorfní zrno zirkonu v biotitu se zřetelným pleochroickým dvůrkem
rula. Štramberk u Sněžného,.PPL
61.
Stel
3
-jJT- ,Í.;iÍ.^:--::!!.^ H -■i^l^Šli-.-; ::i — t; t;<SÍ;"
- 3^7WI*f •-*-ii.vX¥iTi.'i\ _.
1.11,
iäiiii
1.11,
iäilii
i
áutomorfrií zrno zirkonu v biotitu se zřetelným pleochroickým dvůrkem,
rula, Štramberk u Sněžného, XPL
3
62
WISEST
•^:;:vi4P"tíHiíi í7-;l;;l-.':!
I1. ■>«"l'"irirJE|
Stel
1i:|lfc:iE:nifí!'ii,!"Í'
1> iri1IM.1T
:lj'ISíÍ
ma
>" jako horninotvorný minerál má nej větší význam s
>;/tvoří krátce i dlouze sloupcovité průřezy, j ehlicovitý, radiálně paprsčitý, příčné průřezy zpravidla ditrigonální..
> barva ve výbruse je velmi rozmanitá od světle žluté přes zelenou až po různé v;..//;:;; odstíny hnědé ,;' -fy:;-- /^^|SS^&||Í|ll|^ä
> zpravidla má pozitivní reliéf, nápadným znakem je velmi silný :..pleochroismus, kdy absorpce ve směru řádného paprskuje větší (co»s).
Barvy jsou ve směru kolmém na osu z sytější a rovnoběžně s ní světlejší. V.příčných řezech je častá, zonálhošt^
> n(©) = 1,660 - 1,650; n(s) = 1,660 - 1,671
":Iľítíu0.025• -0.035: Ghm-.Chz-
■     štěpnošt.nemá, častá je nepravidelná odlučnost kolmo k ose z > je hojnou akcesorií kyselých granitů, běžný jev pegmatitech,
■\.v.
s titanitem, epidotem riqbo prehnitem na alpských žilách. Je součástí i: některých metamorfltů - především rul a svorů, může tvořit i monominerální
horninu -tuřmalínovec. minerální parageneze: lepidolit, topaz, beryl, apatit, křemen
-,:-^:';:V;!;
63
::-■
::-■
■■"■V.'!t				-J iiri "".'••*~~"'~rij>1111! 1 ' ÍhJ-		- _! _L l !:: v*, '.f-i		■ ň j> 11 j. j |_l_ i'.JiJ—		" 1 — «f • "~.'••' ""ničili1! |' 'it-*-		í1j — i r i i
												
		. '::v		ÍTÍ"_7fv ĚT**^ ■ ^ I í-51 r/i --i				r~Ír*ít| IÍt-íJ:				
xM				1 "  •."     '- 7'						*■ l-.í::=í -"I^iSk - t-ii iSiTiVi;		
	r.T^t^ii ljí j"in 1 i'v<		II «-JJ j' ni ■   1 vi			j' iii 1    i vi			L     -| i ■ 1 1" i' v 2iiitfiliC£í	^ 1 £*J! ^íiiT^- ■ ■   ■ 'l: "   -'! ; ri" SI ti ■ _: ^: Iř^-^. ; e	.       -|  111 1 " 1 ' v	i ■ |.j-|i i -.'i™
				■j^-JíSiiiiJii^R iy			1 .jrltLir";^!		=-í ■ 5?^* e ■*' í1			■i il
a> ;(!iih.i&
■ ■i il f ■■ř^iSE-rřJ.--i-■ j
jre!:í!!
pleochroismus sloupcoviťěho.turmalínu, ve směruj (co).světlejší odstín, ve.směru kolmém kc.(s) tmavší odstín); rula, PPL
...±,
aíi<l
,.,±, iiiiii
■ ■■■I
64
	
	
)|*!!JtnSi}íiri	
	
	
ľ.i -'H?::ikíĽ'^;;íč	
■'•"i-ir'":;
l=iS;či;^!|íf^
, I
aili
iWMSl til.....~fif
sjoupcovité zrno turmalínu (interferenční barvy v poloze 45:po..4. vyhasnutí); rula, XPL-
■päfeiHjíiŕJI í^ErT-U7;'"'i-i ii
iT.^f-iS-ir.i—r-i.i:
1.11 ,
äíi<l
.1
Vi:*i M«
f.:+L*Si:JK.-Ť:-
1.11,
iäiiii
ljH j^jii-x! ui- ;rli
0M
1.11 ,
äíi<l
65
1.11,
aíi<l
í i:-n^-JdEř^::rUr;,'.v5-t;ii
-"±•11* IL.
—■Šili
1
►
3
pleochroismus sloupcovitého turmalínu, ve směru z (co) světlejší odstín, -ve směru kolmém k c (s) tmavší odstín); rula, Nedvědice; PPL
V.tAÍ Jtfclll
68
a-í' sisiS-iťír. i!—^ d
ifíwíjí !:.I;jiiiaiii
ií: JESií.iťfíilil: t Ľ rf::ritt!Íro;£i:i*P:
■^.'Itlft^^ií li;
-:r: r ■■ v^-^'--^*^ •>
r»Si';		
	L-Ĺ.r.%	
	i ^> ■>!• Ť.^ ?~:|	
Pil']" f		
		
		
		
	I'--' w	Jiti*
		
	L-Ĺ.r.%	
■ 1   IL t" ■ll" 1*1 Í-T+J .-_■_■_>.
0M
iíf-Níí
-"±•11* IL.
—■Šili
Ä*
zrno turmalínu (interferenční barvy v poloze 45°od polohy vyhasnutí) rula, Nedvědice; XPli
VlůÍ 2(1111
^■1 Pyjs^-Rj ijljHilíÉ!
'.x
69