Aplikace geochemie Zákonné regulace Základní zdroje Ministerstvo životního prostředí -www.env.cz Zákon - parlament Vyhláška - různé orgány Směrnice - ministerstva Nařízení - vlády Metodický pokyn Zdroje Integrated Risk Information System ÁTSDR Přehled norem z oblasti životního prostředí - ČSN ISO Příklady: ■ Zákon České národní rady o posuzování vlivů na životní prostředí - 244/92 Sb (EIA - Environmental Impact Assessment) ■ Nařízení vlády, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod - 82/1999 Sb Mezinárodní ■ EU - odkazy na MŽP ■ US Environmental Protection Agency (EPA) - www.epa.gov ■ IRIS - Integrated Risk Information System - www.epa.gov/iris ■ ATSDR - Agency for Toxic Substances and Disease Registry - atsdrl .atsdr.cdc.gov ■ U. S. Department of Health & Human Services -www.hhs.gov Analýza rizika Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí k zabezpečení usnesení vlády ČR č. 393 ze dne 13. července 1994, O zásadách dalšího postupu při privatizaci - postup zpracování analýzy rizika Hodnocení rizika: postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů podle současných vědeckých poznatků pro určení druhu a stupně rizik plynoucích z ekologické zátěže. Stanoví v jakém rozsahu jsou, nebo by v budoucnosti mohly být, působení tohoto znečištění vystaveny jednotlivé skupiny populace, nebo složky životního prostředí, a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik, která z daných zjištění vyplývají. Hodnocení rizika sestává ze čtyř kroků - určení nebezpečnosti, určení vztahu dávka - odpověď, hodnocení expozice a charakterizace rizika. Cílové parametry sanace: koncentrace nebezpečných látek v jednotlivých složkách prostředí, které jsou doporučeny na základě hodnocení rizika s ohledem na stávající a potenciální využití území. Tyto hodnoty by měly zaručovat ochranu zdraví člověka a životního prostředí. Analýzu rizika se doporučuje využít i v dalších případech řešení ekologických zátěží než je uvedeno v prvním odstavci. Jedná se zejména o tyto případy: 1. Posouzení závažnosti ekologické zátěže a rozhodnutí o provedení nápravného opatření. 2. Vybrání optimální varianty nápravného opatření. 3. Stanovení cílových parametrů nápravného opatření. 4. Posouzení účinnosti realizovaného nápravného opatření nebo jeho etap. 5. Podnět k zápisu zbytkové ekologické zátěže jako břemeno do katastru nemovitostí. Analýza rizika 1. Údaje o území 1.1 Všeobecné 1.1.1 Geografické vymezení území 1.1.2 Využití území 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti lokality 1.1.4 Majetkoprávní vztahy 1.2 Prírodní poměry 1.2.1 Geologické poměry 1.2.2 Hydrogeologické poměry 1.2.3 Hydrologické poměry 1.2.4 Geochemické údaje o lokalitě 1.2.5 Ochrana prírody a krajiny v okolí lokality 2. Hodnocení rizika 2.1 Určení nebezpečnosti 2.1.1 Vytipování látek potenciálního zájmu 2.1.2 Určení plošného a prostorového rozsahu kontaminace 2.1.3 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin pro danou lokalitu2.1.4 Popis aplikovaných průzkumných, vzorkovacích a analytických metod včetně řízení jakosti 2.2 Posouzení šíření znečištění2.2.1 Charakteristika parametrů nesaturované zóny 2.2.2 Charakteristika parametrů saturované zóny 2.2.3 Odhad šíření znečištění 2.2.4 Shrnutí výsledků 2.3 Hodnocení rizika pro lidské zdraví 2.3.1 Vyhodnocení vztahu dávka - účinek 2.3.2 Vyhodnocení expozice 2.3.3 Charakterizace rizika 2.4 Hodnocení rizika pro ekosystémy 2.4.1 Vyhodnocení ekotoxických účinků 2.4.2 Vyhodnocení expozice 2.4.3 Charakterizace rizika 2.5 Shrnutí celkového rizika 3. Doporučení cílových parametrů sanace Závěr a doporučení Hodnocení rizika pro zdraví člověka sestává z následujících kroků 1. Určení vztahu dávka - odpověď. 2. Vyhodnocení expozice. 3. Charakterizace rizika. Hodnocení vztahu dávka - odpověď je postup, při kterém se kvantitativně popisuje vztah mezi dávkou a rozsahem škodlivého účinku, příp. četností jeho výskytu. Vztah dávka - odpověď je zásadně hodnocen pro kritický, tedy nejcitlivější účinek dané látky. Účinky se rozdělují na dva základní typy; prahový a bezprahový, jejichž hodnocení vychází z odlišné koncepce. Látky s nekarcinogenním účinkem Koncepce hodnocení látek s nekarcinogenním účinkem vychází z představy, že škodlivý účinek se projeví teprve po překročení určitého prachu úrovně expozice. Cílem kvantifikace vztahu dávka - odpověď je tedy nalézt horní hranici úrovně expozice, která bude bez účinku. Parametr, který je takto určen je referenční dávka (RfD). RfD je definována jako denní expozice (odhadnutá v rozpětí až jednoho řádu), která při celoživotní expozici pravděpodobně nezpůsobí poškození zdraví. Látky s karcinogenním účinkem Současná koncepce hodnocení látek s karcinogenním účinkem vychází z představy, že škodlivý účinek se může projevit již v nejmenších dávkách, se stoupající dávkou stoupá pravděpodobnost jeho nastání. Charakterizujícím parametrem je faktor směrnice vztahu dávka -odpověď v oblasti nízkých dávek (Slope Factor, Cancer Risk Unit), který se obvykle stanovuje pro orální a inhalační cestu expozice samostatně (OSF, IUR). Úroveň expozice se přepočítává na celkovou předpokládanou délku života exponované osoby, tj. stanovuje se průměrná celoživotní denní expozice (LADD). Riziko vypočtené tímto způsobem představuje celoživotní vzestup pravděpodobnosti počtu nádorových onemocnění nad všeobecný průměr v populaci pro jednotlivce (CVRK), nebo pro populaci (CVRP.) Výpočet se provádí podle následujících vztahů: CVRK = 1 - exp (OSF nebo IUR/LADD) CVRP = CVRK x velikost populace Identifikace expozičních cest Expoziční cesta je definována jako sled procesů, kterými se škodlivina dostává ze zdroje přes složky životního prostředí do organismu. Identifikace expoziční cesty znamená určení a stručný popis. 1. Zdrojů znečištění, ze kterých škodliviny přecházejí do jednotlivých složek prostředí (např. zemina kontaminovaná PAU z bývalého plynárenského úložiště dehtů). 2. Popis fyzikálních chemických případně biologických procesů determinujících osud škodliviny a její transport v životním prostředí (např. vysoká sorpce a poměrně malá biodegradabilita PAU o více než 4 aromatických jádrech). 3. Popis míst (resp. činností), kde dochází ke kontaktu škodliviny s organismem (např. při výkopových pracích spojených se stavební činností). 4. Určení možných expozičních vstupů - inhalace, požití, vstřebání kůží. Kvantifikace expozice Kvantifikace expozice představuje určení množství škodliviny, které skutečně překračuje hranici organismu, je obecně dáno rovnicí: CxCRxEFxED 1 =---------------------------- BWx AT Kde: I = vnější dávka (příjem) [mg.kg-1.den-1] C = průměrná koncentrace [mg.litr1] v dané složce prostředí nebo [mg.kg] (Získaná odhadem z transportního modelu, nebo z měření imisních koncentrací) CR = rychlost kontaktu s kontaminovaným médiem [kg.den - litr.den] EF = frekvence expozice [den.rok-1] ED = doba trvání expozice [rok] BW = průměrná tělesná hmotnost po dobu expozice [kg] AT = doba, po kterou je průměrná koncentrace považována za konstantní [den] V rovnici se vyskytují dva základní typy proměnných. Chemická koncentrace C a částečně také rychlost kontaktu CR jsou získány odhadem z transportního modelu, nebo z měření imisních koncentrací, zatímco pro ostatní parametry, zvané expoziční faktory, jsou zpravidla použity konvenční hodnoty (např. US EPA - Handbook of Exposure Facto rs). Požití chemikálií z půdy Rovnice: CSxlRxCFxFIxEFxED príjem [mg.kg-1.den-1] = --------------------------------------------- BWxAT kde: CS = koncentrace chemikálie v půdě [mg.kg-1] IR = požité množství [mg půdy.den-1] CF = převodní faktor [10-6.kg.mg-1] Fl = část požitá z kontaminovaných zdrojů [bezrozměrné] EF = frekvence expozice [prípady.rok-1] ED = trvání expozice [roky] BW = váha těla [kg] AT = čas průměrování (časový úsek, přes který je počítána průměrná expozice [dny]) Inhalace chemikálií (v plynném skupenství) ze vzduchu Rovnice: CAxIRxETxEFxED příjem [mg.kg-1.den-1] = ----------------------------------------- BWxAT kde: CA = koncentrace kontaminantu ve vzduchu [mg.rrr3] IR = inhalované množství [m3.hodina-1] ET = doba expozice [hodiny.den-1] EF = frekvence expozice [dny.rok-1] ED = trvání expozice [roky] BW = váha těla [kg] AT = čas průměrování (časový úsek, přes který je počítána průměrná expozice [dny]) Kvantifikace rizika nekarcinogenních účinků Kvantifikace rizika nekarcinogenních účinků využívá referenčních dávek získaných z hodnocení vztahů mezi dávkou a odpovědí. Mírou rizika je v tomto případě poměr RfD a příjmu I odhadnutého pro danou expoziční cestu, tento poměr se nazývá index nebezpečnosti Hl Hl = I / RfD kde I [mg.kg-1.den-1] je příjem látky a RfD ve stejné jednotce vyjádřená referenční dávka. Hl nemá pravděpodobnostní charakter (narozdíl od CVRK u karcinogenního účinku). Reálné riziko nekarcinogenního účinku nastává v případě, že Hl je větší než 1. V tomto případě je vhodné zahájit nápravná opatření. Kvantifikace rizika karcinogenních ucmku Výpočet rizika karcinogenních účinků se provádí podle následujících vztahů: CVRK = 1 - e (OSF nebo IUR/LADD) CVRP = CVRK x velikost populace Z hlediska posouzení přijatelnosti rizika platí ve světě dohoda, že pro populaci se za "ještě zdravotně bezpečnou" považuje pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění 106 a pro jednotlivce 1CK Celkové riziko nekarcinogenních účinků je pro směs látek vyjádřeno rovnicí: Hl = J Hli Celkové riziko karcinogenních účinků je dáno rovnicí: CVRK = X CVRK Analýza rizika pro ekosystém Při analýze rizika pro ekosystém se doporučuje postupovat podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a publikace Ekologická rizika - Hodnocení environmentálních rizik (MŽP ČR, závěrečná zpráva projektu: Program péče o životní prostředí, č.: VZ/5200/95, kap. 1 až 4, TOCOEN, I. Holoubek a kol, 1995). Dále je nezbytné přihlédnout k veterinárním předpisům a výsledkům veterinárního monitoringu. Schéma 1 [ vf" kontaimimnlu RECFPÍIlNT: rol>7J-MNÍ VODA I YP KONTAMINAN [ l) R07HJS INY VYSVETLIVKY |^ČJ RwpifciHiykoL'khH r~~J Kolektor --lllail. pnilí. ľnilv f | knncmlrncT voiimI r ok Rozpustné kontaminanty jsou všudypřítomnou hrozbou pro všechny vodní zdroje včetně podzemní vody. Rozpustné kontaminanty se mohou vyskytovat ve vodě vyplňující dutiny hornin a půdy nesaturované zóny, mohou migrovat póry, puklinami a dalšími plochami diskontinuity saturované zóny. Rozpustné kontaminanty vytvářejí mraky kontaminace, které se šíří ve směru proudění podzemní vody. Jestliže se jedná o nepřetržitý zdroj kontaminace, potom vyšší koncentrace budou v blízkosti zdroje kontaminace a nižší na okraji kontaminačního mraku. Jestliže se jedná o dočasný zdroj kontaminace (úniky, úkapy), kontaminant bude migrovat s podzemní vodou zanechávající za sebou mrak reziduálni kontaminace. Schéma 2 Schema 2 RECIPIENT: TYP KONTAMINANTU: Typ kont&minarttu VYSVETLIVKY PODZEMNÍ VODA MALO ROZPUSTNÝ/ ČASTICE Pokfyv. útvary fr^ Rorpulcíný kolektor [~T Koldctof j Izolátor --hi*A podt. vody Málo rozpustné látky se jeví jako nebezpečné pro podzemní vodu jen tehdy, jestliže jsou toxické již při velmi nízkých koncentracích. Jediná cesta, jakou tento typ kontaminace může dosáhnout podzemní vody, je pohyb systémem puklin. Rychlost proudění je významným faktorem v udržení takovéto látky v suspensi. Pouze v dutinách krasového původu ve vápencových kolektorech bychom mohli očekávat transport kontaminace na větší vzdálenosti. (Baktérie a viry, jež mohou být též uvažovány jako částice, se vzhledem ke svým mikroskopickým rozměrům mohou pohybovat i v nerozpukaných kolektorech. Schema 3 Typ konlaminajitu RECIPIENT TYP KONT AMIN ANTU: PODZEMNÍ VODA NEMÍSITELNY VYSVĚTLIVKY Pokryv útwy Rúzpulinný kolektor [ I Kolektor IzoUtor - —_ hJ td podz. vody I Produkt Rorpu4trni lit Schéma 3 Nemísitelné kontaminanty můžeme dělit na lehké (LNAPL -např. minerální oleje) a na těžké DNAPL - např. chlorované látky). LNAPL mají tendenci plout na hladině podzemní vody a pohybovat se ve směru jejího proudění. DNAPL klesají na dno zvodne, kde se akumulují. Jejich pohyb může být ovlivňován i jinými faktory, než je proudění podzemní vody, např. sklonem dna kolektoru. Schéma 4 Schema 4 RECIPIENT TYP KONT AMIN AKTU: Typ konlammíntu VYSVĚTLIVKY p^] Pokryv átvtn B Rozpukaly kolektor Q] Kokkior PODZEMNÍ VODA NEPERZISTENTNl VteChry procriy ptxj více reoklivTÍ půdo' ! 250 300 500 800 Sh 1 25 40 50 80 Sn 15 200 300 400 600 V 180 340 450 500 550 Zn 150 1500 2500 3000 5000 TI. Monocvklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované) benzen 0.03 0.5 0.8 1 5 toluen 003 50 100 120 150 ethylbenzen 0.04 25 50 60 75 xyleny 0.03 25 30 50 75 S jednosytných 0.05 25 50 60 120 fenolů *J) styren 0.03 15 30 50 75 III, Polycyklické aromatické uhlovodíky anthracen 0.1 40 60 80 100 benzo(a)anthracen 0 1 -4 5 10 50 benzo(a)pyren 0 1 1.5 2 4 10 benzo(b)fluoranthen 0.1 4 5 10 50 benzo(ghi)perylen 0.05 20 30 40 80 benzo(k)fluoranthen 0.05 10 15 20 30 lluoranthen 0.3 40 50 80 150 fenanthren 0.15 30 40 60 100 chrysen 0.05 25 40 50 80 indeno(l,2,3cd)pyren 0 1 4 5 10 50 naftalen 0 05 40 60 80 100 pyren 02 40 60 80 100 PAU celkem (suma 1 190 280 380 640 výše uvedených PAU bez anthracenu, naftalenu a benzof b)fl uoranthen u) A B I C-obyL C-rcki. C-prům. mg.kg 1 mg.kg1 otg-kg"1 mg.kg' we-iíe1 StlSillT šaliny! Mlžili v sušiny sulirty TV, Monocvklické aromatické u ilovodíkv (halogenované) chlórbenzény 0.05 2.5 3 5 10 (jednotlivé) chlorfenoly 0.05 1.5 2 4 10 (jednotlivé) V. Pesticidy organické chlorované"'" Hfdnotli\é, 0 05 2 2.5 5 to VI. Pesticídy ostatní *J (jedniiiliv ŕ| 0 05 3 4 7.5 12 V11. Chlorované alifatické uhlovodíky M (Jednotlivé mimo 0.00] 1? 20 30 50 dále uvedené) 1,2-dichlorethan 0.001 1.5 2 3 5 1. l-diililu ret hen 0.001 15 20 30 4(» 1,2-dichloretheny 0001 10 1? 2? 40 dichlormtthan 0001 7 10 15 20 letrachloethen 0 001 1.5 2 í 5 tet rachlorm ethan 0.001 0 5 0.4 l : trichlnrelhen 0001 10 15 20 40 tric hiorm ethan 0,002 5 8 10 L5 chlorel hru 0.00] 0.1 0.12 0.25 1 {virivhhliirid) Vlil. Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenuvané) nepolární 100 400 500 75U 1000 extrahovatel n é uhlovodíky celkem IX. Ostatní aromatické uhlovodíky dialóg enúvane) polychlorované 002 2.5 5 ]0 30 bifenyly - PCB (suma kongenerů PCB 28, 52, 101, 118, 13», 153 a 180) polychlorované 0001 0.1 0.5 1 10 dibenzodioxiny a dibenzofurany - PCDD/PCDF (vyjádřeno v ne, 1-TEO TeCDD/«) Příloha K - ZEMINA - pokračování 2 A B C-rekr. C-prňm SUŠittV: s u sin v ragJs£-sušiny ra&kg1 X. Ostatní Anorganické Látky Br 20 160 200 300 500 F 500 1000 1200 1500 2000 kyanidy/thiokyanáty 1.5 8 10 15 30 volné kyanidy komplexotvorné (pH < 5) 7 100 150 500 700 (pH ž 5) 7 15 20 50 75 Organické Jatky cyklohexanon 0.01 50 60 100 250 dinitrutulueny 0.1 3 5 7 15 ftaláty (suma) 0.01 30 40 60 80 hydrochinon 0.1 5 8 10 1? chlornaftalen 0.1 2.5 1 S 10 pyrokatechin (katechol) 0.05 10 15 20 30 kresoly 0.05 2.5 3 5 10 ii itrotol ii en 0.1 4 5 10 20 pyridin 0.1 0.5 0.75 1 2.5 resorcin (rtsorcinol) 0.01 5 8 10 15 tetrahydrofuran 0.01 1 2 5 10 tetrahydrothiofen 0.1 30 40 60 100 trinitrotoluén 0.1 1 2 5 10 Příloha 1. - /.EMINA - pokračováni 3 HODNOTY KATEGORIE C - VŠESTRANNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ - zemina mg.kg'1 sušiny 1. Kovy As 55 Ba 625 Cd 12 Co 240 Cr 3*0 Cu 190 UR 10 Ni 210 Pb 300 Zn 720 Mo 100 11. Aromatické uhlovodíky benzen 1 cthvlbenzen 50 toluen 100 V\lťll> 25 fenoh 50 lil. Polycyklické aromatické uhlovodíky PAL celkem 40 IV. Chlorované uhlovodíky ľt jí l DDT,DDE,DDD 2.5 tetrachlormelhan 0.5 tetrachlorethcn 2 trichlormethan S trichlorethen 15 VI. Ostatní anorganické látky kyanidy volné 20 kyanidy komplex 1 150 ( komplexotvorné pH<5) kyanidy komplex 2 20 (komplexotvorné pH >5> Príloha L - ZEMINA - pokračování 4 HODNOTY KATEGORIE C - VŠESTRANNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ - zemina Vil. Ostatní organické látky mg.kg 'sušiny styren 30 NEL /nepolární extrahovatelné látky / 500 atrazin 6 pyridin 0.75 tetrahydrofuran 0,4 tetrahydrothiofen 40 ftaláty (suma) 40 Příloha 1, - PODZEMNÍ VQ[)A B C ±-^ I. Kow Aľ3 11 100 250 400 As s 50 100 Ba 50 1000 2000 Be 0.2 1 2.5 Cd 1.5 5 20 Co 20 100 200 Cr celk. 3 150 3O0 Cr** 1 35 75 Cu 20 200 500 Hg 0.1 2 5 Mu 5 tso 350 Ni 20 100 200 Pb 20 100 200 V 50 150 300 Zn 150 1500 5000 M u n acyklické a rum atické uhlovodíky (nchalogcnované) benzen U 2 15 30 ťthyLbenzen 0.2 150 300 toluen 0.2 350 700 xyleny 0.2 250 500 £ jednosytných fenolů *:) 0.3 750 1000 styren 0.5 20 50 ] 1 [, Paly cyklické aromatické u fa lovod í ky_ anthracen 0.005 5 10 benzo(a)anthracen 0005 0.5 1 bcnzo(a)pyren 0.005 0.1 02 benzo(b)f1uoranthen 0.002 0.25 0 5 be nz o (gh i) p ery 1 en 0.001 0.1 02 bc nz n (k )fl u o ra nthen 0.001 0.1 02 fluoranthen 0.03 25 50 fen au t h re n 0.005 5 10 c hry se n 0.005 0.1 0.2 ijideiiu(l,2,3Ľd.|>yi-en 0.001 0.1 0.2 naftalen 0.1 25 50 pyren OJ 25 50 PAL1 celkem - suma výše 0.15 60 120 uvedených P AU bez anthracenu, nafta] en u a b enzo (b) fl u o ranthen u Příloha 2. - PODZEMNÍ VODA - pokračování 1 A B C mm JV. Monocyklické aromatické uhlovodíky (halogenované) jednotlivé chlórbenzény 0.1 15 (mimo dále uvedené) dichlorbenzeny 0.1 15 3 trk hlo r benzeny 0.1 5 10 tetrachloťbenzc-ny 0.1 1 2 pentachlorbenzen 0.1 0.5 1 hexachiorbenzen 0.1 0.05 0.1 jednotlivé chlorfenoly 0.1 10 20 mimo 2,4,5-trichlorfenol 2,4,5-trichlorfenol 0.01 5 10 V. Pesticidy organické chlorované*3) jednotlivé mimo methoxychlor 0.01 0,1 0.2 methoxvchlor 0.01 25 50 VI. Pesticidy ostatní*4) jednotlivé herbicidy 0.01 0.2 0.5 mimo triazinové triazinové herbicidy 0 1 25 50 VII. Chlorované alifatické uhlovodíky'5) jednotlivé mimo dále 0.1 50 100 uvedené 1,2-dichlorethan 0.1 25 50 1,1-dkhlorcthen 0.1 10 20 l,2-dichlorethenycw,/7-«fl.s 0.1 25 50 dichlormethan 0 1 15 30 tctrachlorethen 0.1 10 20 tet rachlorm ethan 0.1 5 10 trichlorethen 0 1 25 50 trie hlo rm ethan 0.1 25 50 chlorethen (vinyl chlorid) 0.1 10 20 VIII. Ostatní alifatické u ilovodíkv (nehalogenované) nepolární 50 500 1000 extrahovatelné uhlovudikv celkem Příloha 2, - PODZEMNÍ VODA - pokračování 2 A B C IX. Ostatní aromatické uhlovodíky- (halogenované) polychlorované bifenyly - 0.01 0.25 1 0 PCB (suma kongenerů PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180) polychlorované dibenzo- 10 25 50 dioxiny a dihenzofurany -PCDD/PCDF (vyjádřeno v pg I-TEQ TeCDD/1) X. Ostatní Anorganické látkv B 100 500 5000 Cl 25 000 100 000 150 000 F 250 2000 4000 kyanidy/thiokyanáty volné 5 40 75 kyanidy koniplexotvorné (pH<5) 10 250 500 (pli > 5) NH4+ 10 100 200 120 1200 2400 NOj* 25 200 400 S (sulfidická) 10 150 300 Organické látkv cyklohcxanon 0 1 250 500 Ftaláty (suma) 1 5 10 hydro c h i n on 0 l 400 800 pyrokatechin (katechol) 0.1 600 1200 kresoly 0.1 100 200 pyridin 0.1 3 6 resorcinol 0.1 300 600 tenzidy aniontové (PAL-A) 20 250 500 tetrahydrofuran 0.1 5 50 tetrahydrothiofen 0 1 15 30 trinitrotoluén (TNT) 0 1 0 5 1 Príloha 3,- P ŕ DNÍ VZDťCH v.. ■ m c iiigm1 mi!, m NEL celkem 5 20 t rich loret hen 0,1 10 letruchlorethen 0,1 10 chlorované alifatické uhlovodíky (jednotlivé) 0,1 10 benzen 0,1 5 toluen 0,1 10 ethyl benzen 0,1 ]Ü ivlenv 0,1 15 srvren CM 5