Řešení – příklad 1
212
35
m1063.6
81.92.998
10002.11047.6 






g
K
k
gk
K
w
w




Řešení – příklad 2
s
m
10496.110225.10125.0773.9
180
1025.12
64.0
008.0
10002.1
81.92.998
m105.3mm35.0
87
8
3
4
50
















K
d
Řešení – příklad 3
a)
1-710
m1040065.9108.42.081.92.998 


s
wws
S
gnS 
3
3
76
m3.80118100188.013
m
m
188.0131040065.925108




HSMAV
SMA
H
V
stot
s
tot
b)
148
m1046885.1105.181.92.998 


s
pws
S
gS 
3
3
46
m6.7029372100026.29377
m
m
026.377291046885.125108




HSMAV
SMA
H
V
stot
s
tot
c)
 
  1-4108
m1047825.1108.42.0105.181.92.998 


s
wpws
S
ngS 
346
m9.50395621001047825.125108  
HSMAV stot
totQ 9.50329526.70293723.80118
d)
%36.99100
0.5049562
6.7029372
%64.0100
0.5049562
3.80118


y
x
Příspěvek ze storativity způsobený přeskupením zrn pevné fáze tvořil 99.36 %
celkového vyčerpaného množství, kdežto příspěvek způsobený expanzí vody tvořil
pouze 0.64 %.
Řešení – příklad 4
a)
346
m56.1961242106105.6  
HMASV sp
b)
35
35
m600165102.723.0
m102.71200060




d
totyd
tot
tot
d
y
V
VSV
HAV
V
V
S
c)
07.023.03.0  yr SnS
d)
35
m40050102.707.0 

totrr
tot
r
r
VSV
V
V
S
e)
Při poklesu hladiny o 12 m dojde v případě napjaté zvodně k uvolnění 196.56 m3 vody ze
zásobnosti, v případě volné zvodně to bude podstatně více díky drenáži pórů a to
165 600 m3.
V případě volné zvodně bude po snížení hladiny o 12 m díky retenční kapacitě horniny
Sr = 0.07 kapilárními silami v pórech zadrženo celkové množství 50 400 m3 vody.
Řešení – příklad 5
V okamžiku, kdy vlak dorazil do stanice (bod 1) došlo ke zvýšení tíhy nadloží a tudíž i
celkového vertikálního napětí . Toto přidané napětí bylo minimálně z části přenášeno
kapalnou fází, což se projevilo v pozorovaném zvýšení hladiny po příjezdu vlaku (bod 2).
Úroveň hladiny se poté prudce snížila o 3 mm (bod 3), což bylo způsobeno tím, že tíha
vlaku začala být přenášena především zrny pevné fáze a přebytečná pórová voda unikla
do míst s nižším tlakem.
Dále bylo pozorován postupný pokles hladiny díky zmenšování objemu pórů tíhou
nadloží (oblast mezi body 3 a 4). Pokud by vlak neodjel došlo by k ustálení hladiny na
nové hodnotě.
Jakmile vlak ze stanice odjel (bod 4) došlo okamžitě k poklesu celkového napětí ,
respektive efektivního napětí ef, což způsobilo vertikální expanzi zvodně a zvětšení
objemu pórů. Tento znovu nabytý pórový prostor byl prudce zaplněn vodou, což mělo za
následek pokles hladiny (bod 5). Následovalo postupné doplnění vody z okolí, protože
tlak v místě železniční stanice byl najednou nižší než v okolí a k postupnému návratu
hladiny k původní hodnotě před příjezdem vlaku (není na obrázku).