Praktické poznámky k testování hypotéz Zkoumání závislosti dvou veličin a) Obě veličiny jsou nominálního typu: Za předpokladu, že jsou splněny podmínky dobré aproximace (tj. aspoň 80 % teoretických četností je větších než 5 a zbylých 20 % neklesne pod 2), použijeme χ2 test nezávislosti v kontingenční tabulce. Ve čtyřpolní tabulce můžeme použít Fisherův exaktní test. Sílu závislosti ohodnotíme Cramérovým koeficientem. b) Obě veličiny jsou ordinálního typu: Použijeme test založený na Spearmanově koeficientu pořadové korelace. Výpočet doplníme dvourozměrným tečkovým diagramem. c) Obě veličiny jsou intervalového nebo poměrového typu: Za předpokladu, že náhodný výběr pochází z dvourozměrného normálního rozložení, použijeme test založený na Pearsonově koeficientu korelace. Výpočet doplníme dvourozměrným tečkovým diagramem. Není-li splněn předpoklad dvourozměrné normality, přecházíme na bod (b). Zkoumání shody úrovně jedné veličiny ve dvou skupinách a) Veličina je ordinálního typu: Použijeme dvouvýběrový Wilcoxonův test (ve STATISTICE je označen jako M-W test). Výpočet doplníme krabicovým diagramem. b) Veličina je intervalového nebo poměrového typu: Za předpokladu, že v obou skupinách se veličina řídí normálním rozložením (orientačně ověříme pomocí normálního pravděpodobnostního grafu nebo testujeme hypotézu o normalitě pomocí Shapirova – Wilkova testu, Lileforsovy varianty Kolmogorovova – Smirnovova testu či pomocí Andersenova – Darlingova testu), použijeme dvouvýběrový t-test (společně s testem o shodě rozptylů. Jsou-li rozptyly prokazatelně odlišné, použijeme variantu dvouvýběrového t-testu se separovanými odhady rozptylů). Výpočet doplníme krabicovým diagramem. Je-li výraznějším způsobem porušena normalita, přecházíme na bod (a). Zkoumání shody úrovně jedné veličiny v aspoň třech skupinách a) Veličina je ordinálního typu: Použijeme Kruskalův – Wallisův test nebo mediánový test. Je-li nulová hypotéza zamítnuta, použijeme metodu mnohonásobného porovnávání, abychom identifikovali, které dvojice výběrů se liší. Výpočet doplníme krabicovým diagramem. b) Veličina je intervalového nebo poměrového typu: Za předpokladu, že ve všech skupinách se veličina řídí normálním rozložením, použijeme analýzu rozptylu jednoduchého třídění (společně s testem o shodě rozptylů. Jsou-li rozptyly prokazatelně odlišné, použijeme mediánový test). Je-li nulová hypotéza zamítnuta, použijeme metodu mnohonásobného porovnávání, abychom identifikovali, které dvojice výběrů se liší. Výpočet doplníme krabicovým diagramem. Je-li výraznějším způsobem porušena normalita, přecházíme na bod (a). Zkoumání shody úrovně dvou veličin zjišťovaných na témž objektu a) Veličiny jsou ordinálního typu: Použijeme párový Wilcoxonův test. Výpočet doplníme krabicovým diagramem. b) Veličiny jsou intervalového nebo poměrového typu: Za předpokladu, že rozdílový náhodný výběr pochází z normálního rozložení, použijeme párový t-test. Výpočet doplníme krabicovým diagramem. Je-li výraznějším způsobem porušena normalita, přecházíme na bod (a). Zkoumání shody úrovně aspoň tří veličin zjišťovaných na témž objektu Používá se Friedmanův test. Je-li nulová hypotéza zamítnuta, aplikujeme Neményiho metodu mnohonásobného porovnávání. Výpočet doplníme krabicovým diagramem.