BIOGEOGRAFIE_2 Prostorová členění bioty RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno Tvorba biogeografických členění • Charakter - dán ….. • Vysoká komplexita ….. • Mapy: Rekonstruované bioty …… • Problémy: do jaké míry zohledňovat historii …. • Složitost problematiky – fytosložka, …. • Zpravidla mapy: • A) Vůdčí skupiny … • B) ….. Jedinečnost x Opakovatelnost ekosystémů (dané úhlem zkoumání) • Lze zkoumat u každého druhu ekosystému, každé ……… • => individuální x …………….. členění ekosystémů => biogeogr. mapy • Příklady: Biogeografické Biochory Problematika hranic – Historie biogeografických regionalizací ČR • Zoo – ……….. 1956-65 • Fyto – ………… 1965 • Fyto – ……………….. – Atlas ČSSR • Zoo – ………………… 1972 • Bio – …………………… 1972 • Sosi – ………………….. 1982-1991 • Fyto – ………………….. • Silvi – ………………….. • Fyto – ………………….. • Bio – …………………… Přírodní ………….: 41 obl. ………. členění Oblasti: … … … ……… se člení na fytogeografické ….. 1:750 000, Autorské originály 1:200 000 Fytogeografické členění – možnosti shlukování Historie biogeografických typologických členění ČR • 50. a 60. léta – ………………..– Zlatník • 1960-1969 – …………………… • 1966 – mapa Biogeografie - ……………… • 1971 – dodnes …………………. • 1997-8 – ……………………….. • 1996-2005 – …………………… • 2001 - Výsledky biogeografického členění ČR • 1 geobiom ………. • 2 …………….. • .. podprovincie …………… • ….. bioregionů • ….. typů biochor, cca ………… • 150 …………… • ??? typů geobiocénů Biogeo- grafické Oblasti EU Odpovídá ± …. Využití biogeografických regionů a podprovincií • Projekční praxe ….. • Povinný územně ….. • Hodnocení ………. • Výuka • …………. Biochory • Zohledněno: • „Sušší“ …. • Vegetační stupně …. • ….. (18): A, B, D, H, I, K, L, N, P, Q, R, S, T, U, V, W, Y, Z • …… (31 = 23 + 8): A, B, C, D, E, F, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X; a, b, e, h, k, o, r, v • Kombinací 2 x 8 x 18 x 31 = …… (typů) • V ČR …. typů, …… segmentů, průměrná velikost segmentu ….. km2, minimální …..km2, maximální …. km2. • Vzor kódu – podobný STG, SLT: -4BQ Využití biochor • Projekční praxe ………. • Povinný … • Podklad pro … • Výuka • …… Geobiocény • Počátky: • A.K. Cajander ….. • Teorie a Historie pojmu: • Definice: Typ geobiocénu … Skupina typů geobiocénů (STG): Systém Zlatníkův (1976) (9). 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1. DCDCBCBDBABATr.ř. V.s. Mapa STG v Chřibském bioregionu (3.2) STG – ekologická definice …….. Příklad: 3AB3 Latinský a český …….. Querci-Fageta tiliae (Dubové bučiny s lípou) – 3BD3 Systém stavěn …….. Mapa STG jako ……. (STG oranžovou barvou) Využití skupin typů geobiocénů • Návrhy ÚSES • Ochrana ….. • …….. • Lesnictví – …… • TG: Nezpracovány • Chybí metodika? • Využity výjimečně • Potřebné? Alternativní typizace vegetace_1: botanická • 1786 – Česká (Bohemian) ……………….. – T. Haenke – topograficky vymezené …………………., T. Gruber – poprvé • 19. stol. – …………. přístup (…………….) – posléze …………………… • Konec 19. stol. - rostlinná ……………….. – Franc., Švýc., ………… - louky • …………. – ………………………. (Třetí mezinárodní botan. konges) Alternativní typizace vegetace: botanická – pokr. • ……………. škola: Švýcar Josias ……………… (curyšsko………………..): 1913 – „Vegetace Alp“, - semikvantitativní hodnocení skladby vegetace – ……………….. • 1918 Gams – ……………… • ……………………. – i ostat. země stř. Evropy ČSR – 1923 ……… – vliv na Zlatníka, R. Mikyška - …………… • Typizace – na základě …………….. • „…………… tvar“ systému typizace • ………… – svaz – …………. – třída – (oddělení x ………..)? Charakter třídění vegetace curyšsko-montpelliérské školy • Vegetace • třída třída třída …. • ………. • subasociace … • => v ČR ……. Typizace ekosystémů_4 Fytocenologická škola curyšsko-montpellierská ve světě: uppsalská, sovětská (biogeocenologie), USA+GB. • Od konce 19. stol. ….. • Josias ….. • Rostlinná ….. • Uspořádaná hierarchicky – ……. • Základ: ………………………………………………(Dentario enneaphylliFagetum) Oberdorfer ex W. et A. Matuszkiewicz 1960 – Horské květnaté jedlobučiny a bučiny silikátových půd, klimaxová veget. montánního stupně Někdy: …………………………: -etosum: (Dentario enneaphylliFagetum salvietosum glutinosae). • svaz: …….: bučiny (Fagion) Luquet 1926 – Květnaté bučiny, jedlobučiny a jedliny, které představují většinou primární klimaxové lesy submontánního a montánního stupně. Ve stromovém patře převládá buk nebo jedle. Typizace ekosystémů_5 Někdy …… př: květnaté bučiny (Eu-Fagenion) Obendorfer 1957 – Květnaté bučiny, lipové bučiny a jedlobučiny na mezo- až eutrofních silikátových půdách, popř. odvápněných karbonátových p. • ……………………….. př.: Fagetalia sylvaticae Pawlowski in Pawlowski, Sokolowski et Wallisch 1928 – Mezofilní až hygrofilní opadavé lesy mírné zóny Evropy na minerálně bohatších půdách, jak klimaxových, tak ovlivněných podzemní nebo záplavovou vodou • ……………………….. př.: Querco-Fagetea BraunBlanquet et Vlieger in Vlieger 1937 – Hygrofilní, mezofilní až xerofilní opadavé lesy eurosibiřské oblasti, sukcesně nejpokročilejší vegetace mírné teplotní zóny na vesměs vyvinutých půdách. – Další lesy: Betulo carpaticae-Alnetea viridis, Salicetea purpurae, Alnetea glutinosae, Quercetea robori-petraeae, Erico-Pinetea, Vaccinio-Piceetea, Robinietea, tj. celkem 8 tříd ze 42 v ČR Typizace ekosystémů_3 • Botanické vegetační stupně: • Planární ….. • … • … • … • … • … • V ČR: … • V Alpách: …. …. • Mapa „…………… …………… ………..ČR“ • Neühause- lová, …………… ……. • Výhody: • Problémy: ….mapa SR (80. léta 20. stol.) 1:200 000 Alternativní typizace vegetace_2: Lesnická typologie ÚHÚL (Brandýsská škola) • Důležitá proč: • Vychází z: • Problémy: • Proto: • …………. – Mezera-Mráz-Samek (MMS): • Odlišnosti od geobiocenologické školy (…………..): • Trofické a hydrické řady • Podrobné …….…, pro různé PLO znamenají …..