CVIČENÍ 3
Teoretické přístupy k rozvoji venkova
Jan Procházka
Z0105 Rurální geografie – cvičení
Brno 2013
1
Geografický ústav
Přírodovědecká fakulta MU

Dva hlavní směry v teoriích regionálního rozvoje
}Institucionální přístupy
}snaží se nalézt význam měkkých faktorů
}důvěra a konektivita, typy spolupráce aktérů a mechanizmy šíření informací o trhu a o inovacích…
}Nová ekonomické geografie (neoliberální)
}uvědomění si významu širšího celospolečenského, případně globálního rámce pro rozvoj
}pozor dále v prezentaci je neoliberální spojováno spíše se starším přístupem rozvoje rurálních
oblastí, nové teorie nejsou na venkov aplikovány
}Který ze směrů nabírá na významu pro rurální rozvoj?

Neoliberizmus a rurální rozvoj
}80-tá a 90-tá léta 20. století
}Pozor není v souvislosti s Novou ekonomickou geografií
}Modernizace:
}zemědělství
}lokální ekonomiky (diverzifikace)
}infrastruktury a sociální struktury
}Modernizace založená na vnějších investicích, selhala v rozvoji rurálních území a navíc za sebou
zanechala negativní následky:
}Nadprodukce
}Enviromentální degradace
}Sociální nerovnosti

Nové Rurální paradigma
}Rozvoj území založený na vnitřních zdrojích
}Rozvoj založení na místních zdrojích
}Posun od rozvoje řízeného shora k rozvoji zdola
}Posun ze sektorově zaměřeného rozvoje (fondy EU), k rozvoji založenému na „teritoriálním
kapitálu“, nebo jiné specifické charakteristice regionu.
}teritoriální kapitál
}přírodní zdroje
}lidský kapitál
}finanční kapitál
}tradice a historie rurálních regionů

Kritika Nového rurálního paradigma
}Woods (2011) kritizuje přístupy založená na aktivaci vnitřních faktorů hlavně ve třech hlavních
oblastech:
}Limitovaná kapacita těchto přístupů vyřešit strukturální problémy v oblastech místních zdrojů,
infrastruktury, ekonomických zdrojů a hlavně lidských zdrojů.
}Nerovná kapacita různých místních komunit řídit rozvoj založený na vnitřních zdrojích a místní
iniciativně, jelikož sociální kapitál je v těchto lokalitách rozmístěn také velmi nerovnoměrně.
}Tendence vyřazení některých sektorů místní komunity z rurálního rozvoje (Rozhodování místních
elit)

Nové Rurální paradigma
6
Tradiční přístup
Nové rurální paradigma
cíle
Hlavní sektor podpory
Nástroje
Aktéři

Nové Rurální paradigma
7
Tradiční přístup
Nové rurální paradigma
cíle
Vyrovnání příjmů zemědělských podniků a jejich konkurenceschopnosti
Konkurenceschopnost rurálních oblastí, zhodnocení místních
aktiv, využívání
nevyužitých prostředků
Hlavní sektor podpory
Zemědělství
Různé sektory rurální ekonomiky (cestovní ruch, ITC, zemědělství, průmysl)
Nástroje
dotace
investice
Aktéři
Vláda a zemědělci
Všechny úrovně governance a zvlášť pak lokální aktéři (veřejný, soukromý a NGO sektor)

Governance
}Teritoriální governance
}Regionální governamce, rurální governance, nová rurální governance,
}Více-úrovňová governance
}termín governace
}je dnes chápán jako soubor vnitřních a vnějších interakcí veřejného a soukromého sektoru, které
umožňují vyřešit problémy ve společnosti a vytvořit budoucí příležitosti.
}O governance mluvíme hlavně v souvislosti s vertikálním a horizontálním přesun kompetencí.
}

Governance a rurální rozvoj
}Governance v rámci rozvoje venkova
}„rámec zastřešující propojení pojmů venkovského rozvoje řízeného v rámci místní komunity a přesunu
převládajícího způsobu státní intervence od welfarizmu a sociální demokracie k selektivnímu a
nepřímému způsobu intervence skrz místní komunitu“ (Mackinnon, 2002, s. 321)
}governance v rámci venkovského rozvoje viděna jako nástroj k ovládnutí lokální společnosti.
}Shucksmith (2009: 4), který definuje pojem nový způsob rurální governance
}„chápe moc jako produkt společnosti a ne jako nástroj kontroly společnosti.
} Moc jako vláda pro komunitu, než ovládání komunity.“
}

Více úrovňová governance SZP
10


Znalosti jako zdroj sociálního kapitálu
}Sociální kapitál lze nejlépe změřit na individuální úrovni, ale výhody přítomnosti vzdělaných
jedinců se následně projeví i v celé lokální komunitě
}Typy znalostí v rurálním rozvoji
}Vědecké znalosti jsou explicitní, tedy jasné a přímo vyjádřené, také často nazývané jako
kodifikované
}Místní znalosti jsou naopak založeny na zkušenostech, neformální, tacitní a nekodifikované.
}Manažerské znalosti jsou nově identifikovanou kategorií v rozvoji venkovských oblastí a v Česku
jsou spojeny hlavně se vstupem do EU.

Modely rozdělení moci v rurální komunitě
}První model
}Vyšší patra dominují v procesu rozvoje regionu.
}Hierarchický procesu transfer znalostí shora do venkovských oblastí.
}Jedná se o transfer vědeckých znalostí a manažerských znalostí do regionů.
}Druhý model
}Vybudování kapacit zdola.
}Tento model operuje s nově vznikajícími sítěmi aktérů, které vznikají za účelem realizace určitého
projektu a následně ho udržovat v dlouhodobějším horizontu.
}Klíčovými aktéry jsou v tomto případě místní organizace a aktéři, kteří vytvoří rozvojový projekt
a splní podmínky pro realizaci tohoto projektu.
}Podmínky jsou ovšem opět nastaveny shora

Modely rozdělení moci v rurální komunitě
}Třetí model
}Založen na uvolnění prostředků z již existující místní sítě aktérů.
}Tento model je zářivým příkladem již popsané nové rurální governance
}Vznik rozvojového projektu vychází přímo z dříve založené místní sítě aktérů a poukazuje na dobré
zkušenosti s kooperací mezi aktéry.
}Tyto projekt již nejsou zatíženy finančními podmínkami shora a vznikají zcela nezávisle na
vnějších podmínkách přímo v regionu.

Politiky přispívající k rozvoji rurálních oblastí v Česku
}Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013, na nějž navazuje
stanovením konkrétních priorit a finančních alokací Program rozvoje venkova České republiky na
období 2007 – 2013
}podpora zemědělství z prvního pilíře SZP
}opatření rozvoje venkova v rámci strukturálních fondů (Evropský fond regionálního rozvoje,
Evropský sociální fond, Fond soudržnosti)
}podpora regionálního rozvoje z národních zdrojů (Program obnovy venkova).
}

OSA I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
}Priorita 1.1 modernizace, inovace a kvalita
}modernizaci zemědělských podniků
}přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům
}podpora lesního hospodářství a pozemkové úpravy
}Priorita 1.2 Přenos znalostí
}podporu odborného vzdělávání a využívání poradenských služeb subjektů podnikajících v zemědělství,
potravinářství a lesnictví
}podporu mladých zemědělců a předčasného ukončení zemědělské činnosti.
}

OSA II: Zlepšování životního prostředí a krajiny
}Priorita 2.1 Biologická rozmanitost
}zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních
zemědělských krajin
}podporuje méně příznivé oblasti pro zemědělství a ekologického zemědělství
}Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy
}zachování kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině pomocí vhodných zemědělských systémů
}Priorita 2.3 Zmírňování klimatických změn
}zalesňování a využívání lesních porostů jako obnovitelný zdroj energie.
}

OSA III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
}Priorita 3.1 Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání obnovitelných zdrojů energie
}podporu zakládání podniků a podporu cestovního ruchu
}Diverzifikace zemědělských aktivit je zacílena na podporu energetické soběstačnosti venkova a
naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů
}Priorita 3.2 Podmínky růstu a kvalita života na venkově
}zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a obcích a vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj.
}investiční dotace do infrastruktury, čistoty vody v obcích a vybavenosti kulturní a sociální
infrastrukturou
}Priorita 3.3 Vzdělávání
}vzdělávání a informování hospodářských subjektů, na něž se vztahuje osa III
}

OSA IV: Leader
}zlepšení kvality života ve venkovských oblastech
}posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova
}posílením řídících a administrativních schopností na venkově
}
}

Děkuji za pozornost
19