NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  1   NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN   LEADER 2014+   PLNÁ VERZE          STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT  NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY  PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA  V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ 2014 – 2020        ČERVEN 2011  I  VERZE 12          2   WWW.NSMASCR.CZ  Národní  strategický  plán  LEADER  2014+  je  strategický  materiál,  tematicky  a  časově  zaměřený  na  uplatnění  metody  LEADER  v  rozvoji  venkova  v  období  po  roce  2013.  Dokument  je  zpracován  Národní  sítí  Místních  akčních skupin České republiky‐ hlavním reprezentantem hnutí LEADER v České republice a slouží jako vstupní  materiál pro diskusi o budoucnosti metody LEADER v ČR, o jejím uplatnění jak v budoucích programech rozvoje  venkova, tak v ostatních aktivitách rozvíjejících a podporujících venkov u nás.   Tento dokument obsahově vychází ze struktury Strategického rámce udržitelného rozvoje České republiky,  tedy  dokumentu,  který  po  přijetí  vládou  České  republiky  dne  11.  ledna  2010  vymezuje  klíčová  témata  a  problémy pro směřování naší země k prosperitě a vyšší kvalitě života pro současné i budoucí generace.   Národní strategický plán LEADER 2014+ předkládá analýzy a návrhy v daných oblastech a tématech z hlediska  rozvoje  venkova  v  daném  období  a  s  ohledem  na  možnost  uplatnění  metody  LEADER  v  těchto  aktivitách.  Materiál si tedy nečiní nárok a ani nemůže být plnoprofilovou strategií pro venkov a zemědělství na období po  roce 2013.                     VIZE 2014+  VENKOV  JAKO  SPOLEČENSTVÍ  ŠŤASTNÝCH,  SPOKOJENÝCH  A  ZABEZPEČENÝCH  LIDÍ,   KTEŘÍ  UDRŽUJÍ  A  ROZVÍJEJÍ  VENKOVSKÉ  HODNOTY  V  KULTUŘE,  V  PODNIKÁNÍ   I  V  SOCIÁLNÍCH  VZTAZÍCH  A  SPOLUPRACUJÍ  PŘITOM  JAK  MEZI  SEBOU  NAVZÁJEM,   TAK SE SVÝMI SOUSEDY DOMA I V ZAHRANIČÍ.  VENKOV  JAKO  SEBEVĚDOMÝ  A  ROVNOPRÁVNÝ  PARTNER  MĚSTA,  KTERÝ  ŠETRNĚ   A  ODPOVĚDNĚ  SÁM  HOSPODAŘÍ  SE  SVÝMI  ZDROJI  A  CHRÁNÍ  I  ROZVÍJÍ  PROSTŘEDÍ  VENKOVA,  SÍDLA  I  KRAJINU,  ZDĚDĚNÉ  PO  PŘEDCÍCH,  ABY  JE  V  POŘÁDKU  ZACHOVAL  SOBĚ I PRO BUDOUCÍ GENERACE.    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  3     LEADER JAKO METODA  Projekty  realizované  s  pomocí  metody  LEADER  jsou  tematicky  obdobné  akcím  realizovaným  v  jiných  programech. Hlavním přínosem metody LEADER je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a  vzájemně  propojeny  jednak  uvnitř  venkovských  regionů  a  komunit,  jednak  prostřednictvím  venkovských  komunit.  Místní společenství a partnerství občanů, veřejné správy, neziskových organizací a podnikatelů, vytvářející  společně organizace zvané místní akční skupina (MAS, angl. local action group, LAG), které vypracují strategii  rozvoje území a jsou odpovědné za jejich provádění. Filosofie metody LEADER vychází z přesvědčení, že jedině  místní společenství dobře znají silné a slabé stránky daného regionu a jsou schopna sama dobře řešit své  vlastní problémy.  ZÁKLADNÍ PRINCIPY METODY LEADER1   1) existující strategie místního rozvoje  2) partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem na místní úrovni tvořící místní akční skupinu (MAS)  3) přístup „zdola – nahoru“ při přípravě i realizaci strategie  4) integrované a vícesektorové akce  5) inovační přístup  6) spolupráce  7) vytváření sítí  V období 2007‐2013 je oficiálně metoda LEADER součástí Programu rozvoje venkova České republiky (PRV), kdy  projekty,  prováděné  metodou  LEADER  tvoří  tzv.  IV.  Osu  tohoto  programu.  K  realizaci  svých  strategií  bylo  vybráno celkem 112 MAS v celé ČR, které do roku 2013 obdrží podporu ve výši 4,5 mld. Kč.  NÁVRH UPLATNĚNÍ METODY LEADER V POLITICE ROZVOJE VENKOVA 2014 ‐ 2020  V  plánovacím  období  2014  ‐  2020  navrhujeme,  aby  se  metoda  LEADER  stala  součástí  všech  budoucích  operačních  programů, které budou realizovat své cíle ve venkovském prostoru a aby tyto programy začlenily  místní akční skupiny jako nedílnou součást své implementační struktury jako efektivní zástupce venkovských  společenství.  Všeobecnou metodou zjišťování a financování specifických potřeb venkovských území by se měl stát přístup  LEADER,  založený  na  integrovaném  přístupu  a  mezisektorovém  partnerství  místní  veřejné  správy,  podnikatelského sektoru a občanské společnosti.   Ve vztahu ke Společné zemědělské politice Evropské unie považujeme za užitečné, aby v příštím období vznikly  pro zemědělství a venkov dvě oddělená pojetí nebo přímo dva fondy s odlišně formulovanými cíli: zemědělský  fond,  zaměřený  na  ochranu  životního  prostředí,  potraviny  a  zemědělství,  a  fond  venkova,  zaměřený  na  ekonomiku venkova a na rozvoj venkovských regionů a komunit. Tento požadavek neznamená přímo oddělení  těchto  dvou  fondů  pod  různé  implementační  struktury  na  úrovni  EU  a  potažmo  ČR,  ale  minimálně  jasné  vymezení obou pilířů s možností samostatných přístupů k financování a odlišných administrativních postupů.                                                                    1  Sedm základních principů metody LEADER stanovuje Nařízení rady EU č. 1698/2005, Článek 61, který dále vysvětluje dokument Fact Sheet: Přístup LEADER –  základní příručka (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/leader/2006_cs.pdf)           4   WWW.NSMASCR.CZ    VÝCHODISKA  Metoda LEADER je efektivní, způsobuje pozitivní změnu, je cílená, plošná a transparentní.  Venkovská partnerství, která tvoří místní akční skupiny, respektují své členy a veřejnost, vyváženě formulují  své rozvojové strategie a prostřednictvím spolehlivých subjektů uplatňují různé formy jejích naplnění.  Metoda  LEADER  prostřednictvím  místních  akčních  skupin  nabízí  venkovským  aktérům  (obce,  mikroregiony,  spolky a neziskové organizace, podnikatelé) nástroje a otevřený přístup k formulaci a naplňování strategie  rozvoje jejich regionu.  Tento  přístup  zároveň  zajišťuje  koordinaci  na  úrovni  venkovského  regionu,  spolupráci  při  využívání  dosažených výstupů a tedy plošný efekt udržitelného a diverzifikovaného rozvíjení obcí a komunit.  Partnerství na úrovni venkovského regionu a spolupráce na podkladě toho, čím daný region disponuje, zapojuje  všechny, kteří o to mají zájem, do udržitelného a pestrého rozvoje ve prospěch vyšší kvality života.    PODKLADY  ‐ Barcova zpráva Evropské komisi  ‐ Zvláštní zpráva č. 5 Evropského účetního dvora (Provádění přístupu Leader pro rozvoj venkova)  ‐ Dosavadní diskuse k Společné zemědělské politice (CAP)  ‐ Střednědobé hodnocení Programu rozvoje venkova v ČR  ‐ Zkušeností  místních  akčních  skupin,  které  implementují  rozvojové  strategie  venkovských  oblastí  v  období 2004 – 2010  ‐ Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky  ‐  ARC 2020 Communication     CÍLE  Zlepšit  zacílení  a  zvýšit  efektivitu  využívání  zdrojů  pro  rozvoj  venkovského  prostoru  v  letech  2014  ‐  2020  širším zapojením metody LEADER jak v oblasti spolupráce a sdílení strategií, tak fondů pro rozvoj venkova a  zemědělství, fondů kohezních, sociálních a dalších existujících v daném období, a to národních i komunitárních.  Zajistit  rovné  příležitosti  ve  využívání  těchto  zdrojů  pro  jednotlivé  typy  příjemců  na  venkově,  integrovat  politiky  i  programy  tak,  aby  byly  venkovem  využitelné  a  přinášet  inovace  do  rozvoje  venkova  výměnou  a  sdílením zkušeností v sítích.  Zajistit přístup obyvatel venkova k civilizačním výhodám i adekvátní podmínky pro udržitelný život.    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  5     VYUŽITÍ METODY LEADER A STRUKTURY MAS PRO DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ  Pro splnění výše uvedených cílů se jeví nutné partnerství ‐ sdružení kapacit a prostředků obcí, podnikatelů a  neziskových  organizací  v  jednotlivých  venkovských  regionech  i  síťová  spolupráce  těchto  regionů  navzájem.  Jako vhodná platforma pro rozvoj takovéto spolupráce na venkově se osvědčila metoda LEADER, jako základní  výkonné jednotky pak kanceláře místních akčních skupin (MAS).  Tato decentralizovaná rozvojová struktura pro venkov bude funkční při jakémkoliv scénáři vývoje společné  zemědělské i kohezní politiky v EU. Ve všech variantách bude poptávka po koncových výkonných jednotkách  pro území zahrnující 10 ‐ 100 tis. obyvatel, s přímým kontaktem na menší obce do 25 tis. obyvatel, na malé a  střední venkovské podnikatele a venkovské neziskové organizace a spolky, se schopností plánovat a realizovat  dlouhodobý a udržitelný rozvoj venkova prostřednictvím vlastních i sdílených programů a grantových schémat.  Stávající struktury místních akčních skupin disponují dostatečným rozhodovacím potenciálem i lidskými zdroji,  které  mohou  zajistit  hladký  průběh  implementace  uvedených  politik.  Aktuální  je  také  otázka  standardizace  procesů  místních  akčních  skupin,  resp.  jejich  servisních  kanceláří  a  případně  jejich  akreditace,  která  by  umožňovala u vybraných a dostatečně zkušených kanceláří dosáhnout až úrovně platební agentury spravující  dotační schéma pro danou venkovskou oblast či širší region.  PŘEDPOKLADY VYUŽITÍ NAVRHOVANÉHO SYSTÉMU  ‐ výrazné zjednodušení procedur a podmínek jednotlivých nástrojů při zachování nároků efektivnosti a  transparentnosti, dle požadavků Evropského účetního dvora  ‐ zvyšování profesionálních kapacit MAS ve vztahu k programům, přibližování akreditovaným platebním  agenturám   ‐ jednoduché a přehledné rozlišení operačních programů, minimální počet operačních programů (např.  investiční pokrývající celé území, zaměřené na rozvoj měst a zaměřené na rozvoj venkova)    PRINCIPY  Principy a zásady fungování venkovských místních akčních skupin v roli subregionálních rozvojových kanceláří   vychází z osvědčených sedmi principů LEADER (viz výše). Tyto principy dobře odpovídají na výzvy tzv. Barcovy  zprávy (požaduje mobilizaci místních subjektů, podporu experimentování a posilování institucí).  HLAVNÍ PŘÍNOSY UPLATNĚNÍ METODY LEADER  Propojování témat a cílení podpory – integrované projekty jsou efektivnější a úspornější; směřování podpory  odpovídá místní strategii zpracované lidmi, kteří v regionu žijí a organizacemi, které v regionu působí  Zapojování partnerů ‐ více spolupráce, lepší využití lidského potenciálu, násobení efektů  Inovace ‐ zajistí nutné změny pro adaptaci v měnící se společnosti a prostředí  Zacílení na efektivní změnu – regionálně odlišné cíle i postupy uplatňující nástroje: spolupráce, komunikace,  finanční podpora a přenos zkušeností  Průběžný monitoring dopadu – na místní úrovni lze dobře monitorovat výstupy a předcházet zneužívání  prostředků; místní strategie lze pružně aktualizovat dle momentálních potřeb          6   WWW.NSMASCR.CZ  Výsledkem  uplatňování  těchto  principů bude  pružná  adaptace  rozvojových  tendencí  venkova  na  měnící  se  ekonomické, sociální a environmentální podmínky postmoderního světa s plným zapojením všech partnerů  bez vylučování kohokoliv a s vysokou efektivitou využití veřejných i soukromých prostředků.    VZTAHY  Mezi stávající strukturou obcí a mikroregionů, podnikatelských sdružení typu agrární či hospodářské komory a  sítěmi neziskových organizací a místní akční skupinou jako takovou není vztah nadřazenosti či podřazenosti.  Výše uvedené subjekty si místní akční skupinu vytváří jako subjekt je zastupující, integrující jejich snahy a  koordinující rozvoj území. K dosahování svých zájmů v místní akční skupině delegují jednotlivé organizace své  zástupce do orgánů MAS, kde tito vykonávají řídící a kontrolní funkce. Principy otevřenosti zaručují veřejnou  kontrolu a efektivní náklady potřebných projektových výstupů. Tento stávající systém správy MAS v programu  LEADER v letech 2007‐13 se v České republice osvědčil (vychází ze zkušeností MAS v evropských zemích již od  počátku 90. let) a může se dále zdokonalovat a rozvíjet.     TÉMATA  Základním okruhem témat jsou oblasti stávající III. a IV. Osy dnešního Programu rozvoje venkova, tedy  rozvoj  obcí,  drobná  infrastruktura,  cestovní  ruch,  obnova  a  zachování  kulturního  a  historického  dědictví,  podpora  podnikání ve všech formách, specifické vzdělávání, meziregionální a mezinárodní spolupráce.  Nově se navrhuje rozšířit kompetence místních akčních skupin i do oblastí, které nebyly obsaženy v dnešním  PRV,  venkova  se  však  týkají  a  pokud  jsou  dnes  na  venkově  podporovány,  děje  se  tak  jinými  cestami  než  prostřednictvím MAS. Jedná se o oblast sociální péče, sportu a tělovýchovy, vzdělávání, využití přírodního a  kulturního dědictví, rozvoje malého a středního podnikání, veřejné správy a komunitního rozvoje, sociálního  podnikání, dopravy, vědy a výzkumu atd.   Propojením  původních  a  nových  témat  dojde  k  pokrytí  problematiky  rozvoje  venkova  v následujících  pěti  prioritních osách.  PRIORITNÍ TEMATICKÉ OSY INTEGROVANÉ POLITIKY VENKOVA   1) Člověk a společnost na venkově ‐ sociální politika, vzdělávání, zdravotnictví  2) Ekonomika venkova ‐ malé a střední podnikání, zemědělství, pracovní síla  3) Rozvoj území venkova ‐ infrastruktura, vybavenost, bydlení, plánování  4) Venkovská krajina a přírodní a kulturní dědictví  5) Veřejná správa a efektivní, stabilní a bezpečná společnost    POKRYTÍ  Předpokládáme 100% pokrytí venkovského prostoru České republiky sítí místních akčních skupin, dobrovolně  vytvořených podle stávajících pravidel LEADER (tedy velikost MAS 10 ‐ 100 tis. obyvatel, součástí města max. do  25 tis. obyvatel). I při změnách, které vyhodnocení stávajícího období jistě přinese, lze očekávat, že k dnešním    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  7   vybraným 112 MAS by se připojilo cca 40 stávajících nepodpořených či nově založených MAS, celkem by tedy  tímto způsobem mohlo fungovat cca 150 MAS.  Užití prostředků jednotlivých zapojených fondů a programů by se řídilo pravidly těchto fondů a programů a byla  by  stanovena  administrativní  rozhraní  pro  distribuci  podpor  prostřednictvím  místních  akčních  skupin  a  „napřímo“.  Např.  pro  následovníka  stávajících  Regionálních  operačních  programů  by  existovalo  rozmezí  v podobě velikosti sídel např. 25.000 obyv. ‐ nad tuto hranici by ROP komunikoval s městem přímo, např. v  rámci  IPRM  (Integrovaný  plán  rozvoje  města),  pro  subjekty  z menší  obce  by  byla  podpora  distribuována  prostřednictvím  MAS.  U  jiných  programů  by  mohla  fungovat  jako  rozhodná  hranice  velikost  projektu  (např.  MAS by v území vyhlašovaly programy podpory pouze pro projekty do 5‐10 mil. Kč, větší by byly řízeny přímo   příslušným fondem). Z nástrojů tohoto období by bylo možné fungování MAS v těchto programech přirovnat  např. k nositelům grantových schémat.    FINANČNÍ NÁSTROJE  Vzhledem k prokazatelným výhodám metody LEADER navrhujeme, aby rozvojové programy, kterými se budou  v letech 2014 ‐ 2020 implementovat politiky Evropského společenství, v daleko větší míře využívaly postupy  založené na metodě LEADER.  Konkrétně  navrhujeme,  aby  se  touto  metodou  realizovalo  50%  prostředků  programu,  odpovídajícího  dnešnímu Programu rozvoje venkova, a to v tematických oblastech odpovídajících dnešní III. a IV. Ose. Dále  navrhujeme, aby všechny ostatní operační programy, které plní cíle na venkově a mohou zde mít příjemce  (malé  obce,  venkovské  školy,  mikro‐,  malé  a  střední  podnikatele,  neziskové  organizace  apod.),  obsahovaly  zvláštní  osu,  realizovanou  metodou  LEADER,  a  vyčlenily  na  ni  10‐25%  prostředků  tak,  jak  to  odpovídá  požadovanému podílu integrovaných a inovativních projektů realizovaných koordinovaným úsilím komunity ve  venkovském prostoru. Pokud by tento systém pokrýval území obcí do 25 tis. obyvatel, spadalo by do něj  56%  obyvatel ČR.  Celkový objem prostředků, rezervovaných pro podporu venkova v období 2014 ‐ 2020, by v součtu speciálních  venkovských  programů  a  venkovských  os  ostatních  programů  měl  dosahovat  minimálně  105  mld.  Kč   (z celkových cca 600 mld. Kč). Tento požadavek odpovídá částce cca 35 tis. Kč na každého z 3,15 mil. obyvatel  venkova.  Průměrná alokace na 1 MAS středně velkého území by pak dosahovala 700 mil. Kč na 7 let, tj. 100 mil. Kč ročně.  Venkovské oblasti jsou při takové podpoře schopny oživit a generovat vlastní zdroje, multiplikovat vložené  prostředky zejména díky využití partnerské spolupráce, kterou MAS animují a podporují.          8   WWW.NSMASCR.CZ    PROGRAMOVÉ CÍLE  PRIORITNÍ OSA I. ČLOVĚK A SPOLEČNOST  PRIORITA 1.1 ZLEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO ZDRAVÝ A SPOKOJENÝ ŽIVOT NA VENKOVĚ  Cíl 1 Stabilizovat venkovská společenství prostřednictvím etické výchovy  Pozitivní ovlivňování postojů, motivace obyvatel venkova, zdůrazňování hodnot a norem, typických pro venkov,  výchova lidí, schopných žít a spolupracovat na venkově. Výchovou podporovat vytváření harmonických vztahů  především v rodině, ale i vztahů v společenstvích a spolcích, v obci i v regionu, mezi národnostmi a etniky i  mezigeneračně. Zdůraznit etiku venkova jako výraznou hodnotu.  Cíl 2 Podporovat venkovská společenství rozvojem specifických sociálních služeb  Rozvoj  a  podpora  všech  typů  sociálních  služeb,  které  mohou  prospět  venkovským  společenstvím:  služby  rodinám s dětmi (školky, jesle, mateřská centra, …) služby seniorům (denní stacionáře, kluby, donáška jídla,…)  obecně terénní práce, následná péče, krizová pomoc, sociální kurátoři, sítě, profesionální pracovníci, obrana  proti sociálnímu vyloučení, nastavení podle individuálních potřeb, informovanost o nabídce, řešení udržitelnosti  –  hlavně  financování.  Vše  na  základě  specifických  podmínek  konkrétní  venkovské  obce,  venkovského  společenství, s využitím osvědčených postupů  Cíl 3 Podporovat sociální začleňování znevýhodněných skupin obyvatel a snižovat rizika  chudoby  Největší účinek má zde nabídka práce pro všechny sociální a vzdělanostní skupiny na venkově, což znamená  např.  podporovat  sociální  podnikání,  komunální  podniky,  regionální  ekonomiku,  lokální  trhy  práce,  využití  multiplikačního efektu s využitím specifických předností regionů.   Význam stability a tradic komunit pro ochranu proti chudobě, tak pro lokální ekonomiku i kvalitu bydlení či  ochranu životního prostředí.    Význam vzdělávání v boji proti chudobě, nejlépe s participací ohrožených skupin na jeho přípravě, v motivaci k  učení a vzdělávání, s cílem zajistit jim alespoň základní kvalifikaci pro život v moderní společnosti, formalizace  vzdělání, osvědčení a ověřování, prokazatelnost výsledků.    Vést  předškolní  a  školní  zařízení  tak,  aby  podporovala  pospolitost  komunit,  bránila  segregaci,  podporovat  spolupráci  školy  a  rodiny,  motivovat  i  rodiče  a  zapojit  je  do  vzdělávání.  Uplatnění    konceptu  venkovských  komunitních škol pro celoživotní Vzdělávání v obcích.  Využití kultury v oblasti sociálního začleňování – tradice, folklór, hudba, ochotnické divadlo jako cesta začlenění  do komunity. Zlepšovat přístup, hlavně pro děti a mládež, ke kvalitním kulturním službám v celé šířce, což je  problém  hlavně  v  odlehlých  venkovských  oblastech.  Zvyšovat  podíl  dobrovolníků  v  kulturních  službách  –  kulturní, osvětové, zájmové, okrašlovací spolky a neziskové organizace by měly být hlavním nositelem kultury  venkova, kde pro profesionální organizace neexistuje dostatečný a životaschopný trh. Snižování rizika vzniku  rozdílů ve zdravotním stavu populace vinou sociálního znevýhodnění, snižování rizika předčasného úmrtí vinou  chudoby a nevzdělanosti.     NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  9   Boj  se  sociálním  vyloučením  a  znevýhodněním  vedený  pomocí  svépomoci,  dobrovolnictví  a  spolupráce  s  neziskovým  sektorem.  Na  venkově  se  soustředit  na  boj  se  sociálním  vyloučením  a  chudobou  v  odlehlých  oblastech a v lokalitách se soustředěnými sociálními problémy.  Cíl 4 Snižovat zdravotní rizika související s negativními faktory životního prostředí   a s bezpečností potravin    Snižování  rizik ze znečištění vzduchu, vody, půdy, potravin, z nadprodukce hluku a jiných negativních faktorů,  přinášejících negativní dopady pro lidské tělesné i duševní zdraví.  Ochrana tradiční venkovské krajiny a venkovského stylu života jako vhodného prostředí pro moderního člověka  a  jeho  životní  styl  s  důrazem  na  zdraví  a  bezpečí.  Informační  a  propagační  kampaň  specificky  zaměřená  na  venkovské obyvatelstvo a venkovskou problematiku (znečištění ovzduší v malých obcích, kvalita pitné vody v  malých zdrojích, hygiena místní produkce potravin, hluk z malých provozoven a dopravy, obsahy cizorodých  látek v potravinách z maloprodukce atd.)  PRIORITA 1.2 ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ POPULACE  Stávající  životní  styl  může  vést  k  nárůstu  chronických  onemocnění,  proto  je  potřeba  podporovat  trendy  k  zdravějšímu  a  udržitelnějšímu  způsobu  života,  snižovat  výskyt  rizikových  faktorů,  omezovat  nadměrnou  spotřebu a s ní související negativa.  Cíl 1 Zlepšení životního stylu a zdravotního stavu populace  Životní styl je vedle kvality zdravotní péče hlavním faktorem, ovlivňujícím zdravotní stav populace. Omezením  zdravotních rizik, zejména podporou zdravé výživy, omezování kouření , rozvoje tělesných aktivit a snižování  stresu,  lze  snížit  výskyt  kardiovaskulárních  a  nádorových  chorob,  cukrovky  a  chorob  pohybové  a  dýchací  soustavy.  Opatřeními  zde  jsou  dlouhodobá  a  soustavná  výchova,  vzdělávání  spotřebitelů,  zvyšování  nabídky  zdravých  a  bezpečných  potravin,  zlepšování  podmínek  pro  pohybové  aktivity  obyvatel,  kampaně  proti  návykovým látkám, realizace programů primární prevence, programů omezení výskytu a zdravotních důsledků  duševních poruch, významné jsou programy a kampaně na omezení úrazovosti – především u dětí a seniorů.  Cílem je prodloužení střední délky života a zvyšování podílu let života prožitých ve zdraví.   Venkov je konzervativní a pokusy o změnu životního stylu zde mohou být méně úspěšné než ve městech. Je  potřeba  zvolit  vhodné  metody  a  postupy,  zakomponovat  osvětu  zdravého  životního  stylu  do  dalších  oblastí  rozvoje venkova. Venkov může být také „dodavatelem“ služeb pro moderní životní styl :  zdravé potraviny,  prostor pro pohybové aktivity, klidové oblasti atd. Stejně tak může být venkov místem pro výchovu dětí  i pro  spokojené stáří vobdobí po profesní kariéře.   Specifickým problémem venkova je zvýšení kvalita primární zdravotní péče ve venkovských ordinacích – včetně  specialistů (dětský lékař, gynekolog aj) a dostupnosti specializované zdravotní péče v městských centrech pro  pacienty z venkova. Problém se úzce váže na dopravní obslužnost a spojení venkova s městy.  Cíl 2 Snížit dopady spotřeby obyvatel na ekonomiku, sociální a environmentální oblast  Je  vhodné    a  žádoucí  působit  osvětou  a  výchovou  na  obyvatelstvo,  aby  snižovalo  dopady  své  nadměrné  spotřeby – spotřeby statků domácnostmi se má do r.2030 zdvojnásobit, což by bez změny vzorců chování mělo  zásadně  negativní  vliv  na  udržitelný  rozvoj.  Jako  oblasti  s  největšími  dopady  na  životní  prostředí,  sociální  a  ekonomickou  oblast  figurují  konzumace  potravin,  užívání  budov  vč.  spotřeby  energií  i  vody  a  individuální  automobilová doprava. K snížení negativních dopadů v těchto oblastech je třeba provádět  osvětu ve prospěch          1 0   WWW.NSMASCR.CZ  udržitelných  vzorců  spotřeby,  podpořit  informační  kampaně  o  místní  výrobě  a  spotřebě,  zavést  a  sledovat  indikátory udržitelné spotřeby a výroby, podporovat programy a projekty udržitelné spotřeby.  Udržitelná  spotřeba  je  šancí  pro  evropský  venkov,  který  kvůli  nezapočítávání  všech  globálních  nákladů  a  externalit  (doprava,  znečištění,  dětská  práce,  …)  prohrává  v  globální  soutěži  s dováženými  produkty.  Regionalizace výroby a spotřeby  může vyvažovat negativa globalizace ve prospěch větší udržitelnosti rozvoje  především na venkově. Účinné jsou i modely dobrovolné skromnosti, spojené s upřednostňováním kvality před  kvantitou, heslo „BÝT spíš než MÍT“, preference produkce a nakupování předmětů s vysokou životností., často z  tradičních, přírodních, recyklovatelných a místních materiálů, což jsou opět venkovské vzorce chování‐ to nabízí  možnosti pro tradiční řemeslnou výrobu (nábytek, oděvy, obuv..) a místní produkci potravin . Novým trendem  je oddělení dosavadního spojení pozitiv růstu od jeho negativ (decoupling), což je možné, byť obtížné řešení  požadavku na větší míru spotřeby při menších dopadech na udržitelnost, cestou je aplikace výsledků vědy a  výzkumu,  moderních  technologií,  hledání  synergických  efektů  –  to  vše  je  vhodné  pro  malé  venkovské  provozovny  s  pružným  výrobním  programem.  Kombinace  přírodních,  tradičních  materiálů  a  nových  technologických postupů, maloobjemových výrob je pro moderní venkovská společenství typická, pro dosažení  udržitelnosti je důležitý i tlak na udržitelnou spotřebu. Zásadní je role vzdělávání a informovanosti pro malé  venkovské výrobce, jejich kooperace a síťování.  PRIORITA 1.3 PŘIZPŮSOBIT POLITIKY A SLUŽBY DEMOGRAFICKÉMU VÝVOJI   A PODPOŘIT MEZIGENERAČNÍ A RODINNOU SOUDRŽNOST  Demografický  vývoj  si  vynucuje  rozšířit  a  zdokonalit  systém  podpory  seniorů,  přizpůsobit  služby  a  produkty  jejich  potřebám,  ale  i  využít  potenciál  starších  občanů,  včetně  ekonomického.  Na  druhé  straně  je  potřeba  věnovat  maximum  pozornosti  podpoře  rodiny,  porodnosti,  sladění  rodinného  a  pracovního  života,  přičemž  rodinná politika státu musí být tak pestrá a pružná, aby vrátila suverenitu rozhodování o volbě životní strategie  do rukou samotné rodiny.  Cíl 1 Zlepšit pohodu seniorů a zvýšit kvalitu života ve stáří  Dosažení podmínek pro zdravé, aktivní a důstojné stáří – využitím a rozšířením příkladů dobré praxe v oblasti  bydlení, dopravy, zdravotních a sociálních služeb, kulturních a volno‐ časových aktivit i bezpečnosti seniorů.  Prodloužení  období  ekonomické  aktivity  seniorů,  zvýšení  jejich  zaměstnanosti,  ruku  v  ruce  se  zlepšením  zdravotní  péče  o  ně,  koordinace  služeb  a  péče,  systémy  celoživotního  vzdělávání  i  podněcování  chuti  se  vzdělávat. Rozvoj pozitivních mezigeneračních vztahů, solidarity v rodině, komunitě i v celé společnosti.   Nutnost specifických sociálních služeb na venkově, využití osvědčených postupů a řešení, oboustranné napojení  na sociální zařízení ve městech – venkov jako poskytovatel sociálních služeb pro seniory z měst i jako odběratel  speciální  péče  v  městských  centrech.  Různorodá  a  pestrá  nabídka  různých  typů  péče  o  seniory,  od  domů  s  pečovatelskou  službou  přes  denní  stacionáře  až  po  koncepty  docházkové  pečovatelské  služby.  Podpora  svépomocné péče, „sousedských“ služeb, nabídka aktivit typu Senioři seniorům, rozšíření zaměstnávání seniorů  v  místních  službách  pro  obec  a  v  péči  o děti  a  životní  prostředí,  volnočasových  aktivitách, jejich celoživotní  vzdělávání v místních školních zařízeních – komunitní školy apod.   Cíl 2 Podporovat rodiny a usnadnit realizaci rodičovství   Posilovat roli rodiny, zdůrazňovat její význam pro zdravý vývoj společnosti, podpora mladých manželství jako  sociální  investice  do  budoucnosti.  Harmonizace  profesní  kariéry  s  rodinným  životem  při  dodržení  rovnoprávnosti obou pohlaví v právech i povinnostech.  Péče o děti a mládež, podpora rozvoje osobnosti dítěte v duševní i tělesné rovině. Ochrana dětí a mládeže před  sociálně‐patologickými jevy, práce s ohroženými rodinami, dlouhodobé snižování počtu dětí v ústavní péči.     NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  1 1   Posilování role spolků a sdružení, organizujících rodiče, vzdělávání a informace pro tyto subjekty. Spolupráce  škol  a  školek  s  rodiči  a  prarodiči,  zapojení  obecních  samospráv.  Investiční  i  organizační  a  provozní  podpora  malokapacitních  školních  a  předškolních  zařízení,  družin,  volnočasových  zařízeních  pro  děti  a  mládež  na  venkově. Poradenské služby pro venkovské rodiny, sítě rodinné péče na venkově, provozované  ve spolupráci s  městskými poradnami.  PRIORITNÍ OSA II. EKONOMIKA A INOVACE  PRIORITA 2.1 PODPORA DYNAMIKY NÁRODNÍ EKONOMIKY A POSILOVÁNÍ  KONKURENCESCHOPNOSTI  V PRŮMYSLU, ZEMĚDĚLSTVÍ I VE SLUŽBÁCH  Ekonomika  České  republiky  je    ekonomika  otevřená,  ,  s  vysokým  podílem  průmyslu,  velkou  energetickou  a  materiálovou náročností, orientovaná na vývoz a kooperaci  V rámci Evropy i celého světa.  Cíl 1 Vytvořit příznivější podnikatelské prostředí a podpořit soukromou iniciativu  Snížení administrativní zátěže venkovských podnikatelů, především v zemědělství, stanovit časové a finanční  limity požadavků, které po podnikateli ročně mohou státní orgány požadovat v souvislosti s kontrolní činností a  administrativou,  hygienou  apod.  Snížit  počet  institucí  a  pracovišť  státního  byrokraticko‐administrativního  aparátu, převést jejich kapacitu do služeb pro podnikání na venkově.    Zjednodušit  zakládání  živností  a  umožnit  plynulejší  přechod  z  nezaměstnanosti  do  zaměstnanosti  –  daňové  prázdniny začínajícím podnikatelům, pokračující vyplácení podpor v nezaměstnanosti i nějaký čas po zahájení  podnikání aj.  Preferovat produkci malých a středních podniků a místní produkty (zemědělské, řemeslnické) v dodávkách pro  veřejný  sektor‐  školství,  veřejná  správa,  obrana,  spravedlnost‐  např.  ve  stravování,  a  to  s  poukazem  na  udržitelnost jejich produkce, kratší přepravní vzdálenosti apod.   Cíl 2 Podpořit podnikání a konkurenceschopnost  Rozvoj kooperace venkovských podniků navzájem i s většími podniky, šíření know‐how pro výroby s vysokou  přidanou hodnotou, podpora služeb pro podnikání na venkově, vzdělávání a informovanost, podpora zavádění  standardů  (ISO,  EMAS  apod)  v  malých  a  středních  podnicích  na  venkově.  Podpora  snižování  energetické  a  materiálové  náročnosti  (eko  inovace)  a  využívání  místních  zdrojů  energie,  surovin  a  prostorů  –  především  biomasy, ale také nevyužité plochy a budovy na venkově a místní pracovní sílu. Rozvoj  výroby s vyšší přidanou  hodnotou  a  místním  multiplikačním  efektem,  např.  zhodnocení  zemědělských  produktů  v  tradičních  potravinářských  výrobcích  s  uplatněním  v  cestovním  ruchu  (např.  sýry,  vinařství,  uzenářství,  malé  místní  pivovary). Pozornost zaměřit  na ovocnářství, zelinářství, pěstování květin a okrasných stromů a keřů. Rozvíjet  chov  ryb,  rybníkářství  i  sportovní  rybolov  co  možná  nejšetrnějším  a  udržitelným  způsobem.  Pokračovat  ve  faremních  chovech  lovné  zvěře.  Podporovat  kulinářství  a  gastronomii,  nejlépe  zaměřenou  na  domácí  a  regionální kuchyni.    Cíl 3 Zefektivnit podporu malých a středních podniků  Především na venkově zvyšovat motivaci k podnikání, cíleně pracovat se začínajícími podnikateli, především s  mladými lidmi, s nezaměstnanými, podporovat nové směry v podnikání, jako např. sociální podniky (senioři,  zdravotně  postižení,  nekvalifikovaní,ženy  a  jiné  znevýhodněné  skupiny),  eko‐podnikání  (zpracování  odpadů,  obnovitelné energie, údržba zeleně, péče o krajinu,..) a jejich regionální multiplikační kombinace  Místní produkce řemesel a potravinářství, tradiční výrobky a služby v cestovním ruchu, volnočasové aktivity.            1 2   WWW.NSMASCR.CZ  Zapojit  malé  a  střední  místní  podniky  do  Integrovaných  projektů  rozvoje  regionu,  jmenovat  zástupce  podnikatelského sektoru do řídících orgánů těchto projektů, šířit osvětu o významu místní spolupráce  Cíl 4 Zkvalitnit a zefektivnit dopravu a zvýšit její bezpečnost  Na venkově zajistit dopravní obslužnost území ve vazbě na celostátní základní síť dopravní infrastruktury, jak v  nákladní,  tak    především  v  osobní  hromadné  dopravě.  Modernizovat  silniční  a  železniční  infrastrukturu,  především  odstranit  bodové  závady  ohrožující  bezpečnost  a  plynulost  dopravy.  Budovat  bezpečnou  infrastrukturu pro pěší a cyklistickou dopravu. Zavádět nové technologie pro udržitelnou dopravu na venkově  (vozidla  na  plyn,  elektřinu  včetně  modernizace  a  elektrifikace  místních  železničních  tratí)a  podporovat  i  veřejnou nákladní dopravu na venkově, včetně logistických center.    Bránit venkovský prostor před necitlivým vyváděním dopravy z měst , koordinovat vedení rychlostních silnic a  dálnic  tak,  aby  se  omezil  zábor  a  fragmentace  venkovské  krajiny.  Provádět  zlepšení  organizace  dopravy  ve  venkovském prostoru, zásadně zlepšit systémy integrované dopravy na rozhraní město – venkov i na samotném  venkově‐včetně večerních, nočních a víkendových spojů, zavádět nové metody dopravní obslužnosti území a  informační systémy o ní, vhodné pro rozptýlené osídlení venkova‐minibusy, taxi, sdílení a půjčování aut, apod.   Snižovat hluk, emise a další zatížení z dopravy ve venkovském prostoru, jak z místní, tak tranzitní dopravy  PRIORITA 2.2 ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI STÁTU A ZVYŠOVÁNÍ  ENERGETICKÉ A MATERIÁLOVÉ EFEKTIVITY HOSPODÁŘSTVÍ  Pro  dosažení  cílů  diverzifikovat  a udržitelně  využívat  energetické  a  materiálové  zdroje  má  venkov zásadní a  nepominutelný význam, pokud bude vůle a dostatek investic k využití tohoto potenciálu.  Cíl 1 Dosáhnout maximální energetické nezávislosti  K  dosažení  maximální  energetické  nezávislosti  může  venkovský  prostor  přispět  co  nejvyšším  využitím  potenciálu  obnovitelných  zdrojů  energií,  především  ve  formě  energie  biomasy,  slunce,  dále  s  určitými  omezeními potenciál větru, vody a horninového prostředí. Reálný je cíl pokrývat z OZE 20 % domácí spotřeby  do  r.  2020.  Maximální  část  spotřeby  OZE  by  se  měla  odehrávat  v  malých  a  středních  zdrojích  energie  na  venkově, bez nutnosti dopravy biomasy na dlouhé vzdálenosti a místo podpory obřích solárních či větrných  elektráren, preferovány by měly být decentralizovaná, místní řešení, využití stávajících ploch, budov a střech –  tak  podporovat  místní  energetickou  nezávislost.  V  kombinaci  se  snižováním  energetické  náročnosti  lze  dosáhnout energetické soběstačnosti venkova, minimálně v oblasti bydlení a malých a středních podniků.  Cíl 2 Dosáhnout maximální energetické bezpečnosti  Venkov a jeho energetický potenciál může být využit pro posílení energetické bezpečnosti státu, ale také by  venkov měl zvyšovat svou vlastní, místní a regionální bezpečnost, odolnost proti výpadkům síťových energií a  jiným rizikům. Cestou k tomu je využívání místních, co nejvíc decentralizovaných obnovitelných zdrojů energií,  zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek, posilování dopravních cest a vedení energií. Zároveň je nutné  dbát o snižování zátěže prostředí i udržitelnosti využívání všech druhů energie – např. zachování organického  podílu v půdě ve vztahu k využití biomasy, ochrana krajinného rázu při povolování větrných elektráren apod.  Cíl 3 Podpora udržitelnosti energetiky  Vedle  využívání  obnovitelných  energií  je  zásadním  úkolem  snížení  energetické  náročnosti  venkova,  a  to  především v oblasti bydlení, výroby a dopravy. V přepočtu na měrnou jednotku (m2 obytné plochy, 1000 Euro  produkce,  1km  ujeté  vzdálenosti)  se  na  venkově  spotřebovává  několikanásobně  víc  energie,  než  je  nutné  s    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  1 3   ohledem  na  dostupné  technologie  a  v  porovnání  s  příklady  dobré  praxe  ve  světě.  Proto  je  nutné  inovovat  postupy,  především  v  místní  výrobě  energií  (zařízení  kotelen,  malých  elektráren,  ohřev  teplé  vody  ),  ve  stavebnictví  při  nové  výstavbě  a  především  v  opravách  obytných,  veřejných  i  výrobních  budov  (zateplování  fasád  a  střech,  výměna  oken,  větrání  s  úsporou  tepla)  na  nízkoenergetický  či  pasivní  standart,  v  dopravě  (obnova  veřejného  i  soukromého  vozového  parku,  organizace  dopravy)  nebo  ve  vybavenosti  domácností  a  výrobních  prostor  spotřebiči  (ledničky,  televize,  osvětlení,  el.  motory,  kompresory).  Nástroji  pro  dosažení  těchto  cílů  je  zavádění  energetického  managementu,  osvěta  a  informovanost,  realizace  územních  energetických koncepcí, podpora využívání nejlepších technologií a inovací.   Cíl 4 Podpora udržitelnosti materiálového hospodářství  Vzhledem  k  podílu  malých  a  středních  podniků,  které  často  zpracovávají  místní  suroviny  (dřevo,  sklo,  štěrkopísky, zemědělské produkty aj) a mají vysoký inovační potenciál, má venkovská ekonomika i velký prostor  pro snižování materiálové spotřeby a větší uplatnění obnovitelných a recyklovaných materiálů. Cílem je snížit  spotřebu  materiálu  na  jednotku  produkce,  minimalizovat  vznik  odpadů  nebo  je  separovat  a  následně  materiálově využít, zvýšit povědomí spotřebitele o důsledcích spotřeby neobnovitelných surovin a motivovat  ho k užívání udržitelnějších výrobků. V zemědělství snižovat spotřebu umělých hnojiv a jiných chemických látek,  obnovovat bezodpadové, uzavřené materiálové toky, omezit používání nevratných obalů.   PRIORITA 2.3 ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ, PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ, VÝZKUMU A VÝVOJE  Kvalifikované  lidské  zdroje  jsou  zásadní  podmínkou  pro  udržení  a  zvýšení  konkurenceschopnosti  venkovské  ekonomiky.  Spolu  s  uplatňováním  výsledků  vědy  a  výzkumu  v  inovacích  vede  k  vyšší  přidané  hodnotě  a  udržitelnosti, zpětně působí vzdělanost práceschopného obyvatelstva na pozitivní změny životního stylu i nálad  v celé venkovské společnosti.  Cíl 1 Podpořit vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů pro ekonomiku  Poskytnout všem skupinám venkovské populace příležitost k získání nebo udržení kvalifikace použitelné na trhu  práce,  ale  i  v  osobním  a  občanském  životě.  Zapojit  do  podpory  procesu  celoživotního  vzdělávání  nejen  veřejnoprávní instituce,  ale  i  podnikatelské,  a hlavně neziskové  subjekty.  Vzdělání je   pro  stát  bez vlastních  surovinových zdrojů, jakým je Česká republika, jedním z mála zdrojů obnovitelných komparativních výhod, pro  venkov  může  v  budoucnu  být  vyšší  vzdělanost  a  dovednost  pracovní  síly  rozhodující  výhodou  v  konkurenci  měst. Má‐li do budoucnu klesat počet pracovníků zapojených do primární sféry ekonomiky, musí růst jejich  kvalita.  Cíl 2 Podpořit výzkum, vývoj a inovace  Výzkum, vývoj, aplikovaná věda a inovace se nemohou soustředit jen na několik oborů, ale musí prostupovat  celou  ekonomikou.  Tak  i  na  venkově  vzniká  prostor  pro  rozvoj  technologicky  orientovaných  firem,  podnikatelských inkubátorů, firem s vazbou na university, klastry pro spolupráci podnikatelských, výzkumných i  neziskových  a  veřejnoprávních  institucí.  Preferenci  venkova  lze  očekávat  u  oborů  zaměřených  na  biotechnologie, potravinářství, obnovitelné zdroje apod., což jsou zároveň obory s vysokou očekávanou mírou  inovací.                1 4   WWW.NSMASCR.CZ  PRIORITNÍ OSA III. ROZVOJ ÚZEMÍ  Česká republika jako středoevropská země s vysokou hustotou osídlení a velkým počtem různě velkých sídel.  přetrvávající  regionální  disparity,  dané  historickým  vývojem,  socioekonomickými  rozdíly  i  geografií  území.  Výrazný  vliv  politickosprávního  systému,  s  výraznou  preferencí  měst  a  větších  sídel.  Koncentrace  zdrojů  do  měst  však  přináší  i  zhoršení  životního  prostředí  a  sociální  problémy,  včetně  nadměrného  výskytu  sociopatologických  jevů.  Neexistence  výrazného  rozvojového  pólu  mimo  pražskou  aglomeraci  (s  výrazným  odstupem za ní  Ostravská  aglomerace, Brno  a  Plzeň) znamená,  že  ČR je  v  evropském  kontextu  venkovskou  zemí.  Sídelní  struktura  v  posledních  60  letech  zaznamenává  neustálé  a  výrazné  změny,  v  posledních  letech  s živelným  a  chaotickým  rozvojem  příměstského  venkova,  zastavovaného  živelnou  suburbanizací,  na  úkor  venkova odlehlého a mezilehlého, ale i na úkor městských center a sídlišť. Tento trend přináší do zasažených  oblastí  přetěžování  technické  infrastruktury,  zvyšování  dopravní  zátěže  na  dojezdových  komunikacích,  poddimenzování  občanské  vybavenosti.  Snaha  vyrovnat  tyto  deficity  vede  k  odlivu  prostředků  na  údržbu  a  rozvoj  např.  silnic  v  periferních  oblastech,  pro  nedostatek  prostředků  dochází  k  redukci  veřejných  služeb  a  údržby infrastruktury v obcích venkovské periferie a následně i k poklesu jejich sociálního statusu (chudoba,  stárnutí  populace,  vylidňování,  omezený  kulturní  a  spolkový  život),  vzdělávací  kapacity  (útlum  předškolních,  školní  zařízeních,  zájmových  a  volnočasových  aktivit)  a  ekonomického  významu  (nezaměstnanost,  pokles  cestovního ruchu).  Specifickým problémem jsou upadající území (brownfields, ghetta) která již ztratila kapacitu pro sebeobnovu a  vyžadují pomoc zvenčí. Pozn: Zajímavé je, že se v této souvislosti málokdy hovoří o venkovských lokalitách,  snad  z  důvodu  rozdrobenosti  problému,  nebo  snad  i  pro  vyšší  adaptabilitu  venkovských  sídel,  která  tyto  problémy řeší sama.  Aktivitou, propojující města a venkov by mohl být cestovní ruch, který  nabízí obyvatelů měst klid a pohodu  venkova, venkovanům naopak poskytuje příležitost k výdělku a prosperitu.  Nedostatek kapitálu v soukromé  sféře na venkově i nízké daňové příjmy obcí však neumožňují využít potenciál, který venkov pro cestovní ruch  nabízí. Velkým problémem je i nedostatečná dopravní obslužnost venkovských oblastí.    Existuje  velký  prostor  pro  zlepšení  koncepčního  plánování,  pro  účelnější  využití  území  i  distribuci  zdrojů,  nástroje existují v legislativě,  v oblastech územního a strategického plánování s využitím principů udržitelného  rozvoje.  PRIORITA 3.1 UPEVŇOVÁNÍ ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI  Stimulace rozvojového potenciálu regionů, harmonický a vyvážený rozvoj území a snižování disparit. Posilování  role  měst  jako  center  růstu,  lídrů  regionů  a  zároveň  zajištění  efektivních  a  oboustranně  potřebných  vazeb  město‐venkov  je  předpokladem  pro  vytváření  sítí  schopných  přenášet  rozvojové  a  inovační  impulsy.  Pro  udržitelný rozvoj venkova je nutná aktivita na místní úrovni, zvyšování atraktivity sídel a vylepšování pozice  venkova vůči městům. Ta naopak musí potlačit svůj egoismus a v zájmu vlastní budoucnosti spolupracovat se  svým blízkým, i vzdáleným venkovem.  Cíl 1 Zvýšit ekonomický, sociální a environmentální potenciál regionů i jejich  konkurenceschopnost na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony Evropy, zachovat   a využít kulturně‐historický potenciál, postupně snižovat nežádoucí a nepřiměřené  meziregionální disparity   Pro  dosažení  úrovně  regionálního  rozvoje,  který  bude  srovnatelný  s  vyspělou  Evropou,  bude  třeba  využít  potenciál celých regionů, tedy jak městských center, tak   jejich venkovského okolí . Ve vyváženosti, postupu na  široké frontě a komplexnosti úsilí je větší záruka úspěchu, než v podpoře excelentních středisek, odtržených od    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  1 5   venkovského  okolí,  tedy  i  od  nejbližších  lidských  zdrojů  i  přírodního  i  ekonomického  zázemí.  Pro  účinnou  regionální  spolupráci  budou  důležité  platformy  pro  spolupráci  měst  a  obcí,  regionů,  mikroregionů,  místních  akčních skupin pracujících metodou Leader, regionální hospodářské a zemědělské komory i kulturní, sportovní  a  jiné  spolky  a  sdružení.  Regionální  spolupráce  musí  pokrývat  celé  spektrum  témat  v  oblasti  sociální,  ekonomické  i  environmentální,  tedy  celou  problematiku  udržitelného  rozvoje  území.  Ve  specificky  problémových území by se v aktivizaci místních rozvojových kapacit měly angažovat nadregionální struktury i  sousední, partnerské regiony, přičemž právě do problémových regionů by měla směřovat proporcionálně větší  rozvojová pomoc pro překonání disparit a zaostávání. Přístup zdola nahoru a horizontální vazby mezi regiony  pak mají přednost před přístupem shora dolů, který by měl být jen doplňkový. Jako osvědčená a účinný postup  může sloužit metoda Leader, založená na komunitním a inovativním využití vlastního potenciálu venkovského  území.  Cíl 2 Posílit roli měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů  Venkov vítá rozvoj měst jako přirozených center regionů, těží z něj a zároveň jej podporuje vlastními zdroji, při  platnosti  zásady  vzájemné  výhodnosti  a  reciprocity,  kdy    města  přispívají  k  rozvoji  venkova  a  naopak.  Výsledkem  jsou  funkční  vztahy  a  sítě,  které  efektivně  přenášejí  rozvojové  a  inovační  impulsy,  stimulují  podnikání  a  služby,  podporují  rozvoj  talentů  a  využívání  kvalifikace  pracovníků,  optimálně  alokují  kapitál  a  využívají  potenciál  území.  Zásadní  je  úloha  měst  jako  ekonomických,  informačních,  vzdělávacích,  komunikačních a dopravních center regionů.  Cíl 3 Zabezpečit udržitelný rozvoj venkova a posílit harmonizaci vztahů   mezi městem a venkovem  Cílem je stabilizace osídlení venkova (tj. zabránit postupnému vylidňování), což předpokládá zajištění životních  podmínek srovnatelných ve svém souhrnu s podmínkami života ve městech, ve smyslu alternativy k životu ve  městě, při možnosti volby životního stylu.   Posílením partnerství a kooperace mezi venkovem, jeho mikroregionálními centry a městy, se funkčně integruje  území ve vazbě na hlavní, nadregionální centra, čímž se dosáhne  vyváženého polycentrického rozvoje.    Předpokladem pro dosažení cíle je zvýšení odpovědnosti (udržitelnosti) při nakládání s prostorem venkova, tj.  navyšování podílu racionálního, přírodě blízkého hospodaření s přírodními zdroji a krajinou venkova tak, aby si  venkov zachoval své komparativní výhody oproti městu.   Opatření se týkají především rozvoje mikroregionálních center, veřejné infrastruktury a místních služeb, dále do  podpory  diverzifikace  ekonomických  činností,  do  živnostenského  podnikání,  obnovy  tradičních  řemesel  a  produkčních odvětví na venkově a do rozvoje periferních území.   Venkov by měl mít vyšší ambice, než pouze stabilizovat své osídlení a konzervovat tradiční hodnoty, včetně  krajinného rázu a prostředí sídel. Pokud se nemají zvětšovat rozdíly mezi venkovem a městy, musí se venkov  přizpůsobovat celospolečenskému rozvoji ve všech svých aspektech, v sociální struktuře, ekonomice i ve vztahu  k  životnímu  prostředí.  To  ovšem  neznamená,  že  by  zároveň  bylo  nutné  rezignovat  na  hodnoty,  které  dělají  venkov venkovem‐ tradiční sociální vazby, tradiční odvětví, ochrana hodnot přírody a krajiny. Takový scénář  udržitelného  rozvoje  je  složitější,  než  vize  „skanzenu“  nebo  naopak  „kopie  města  v  malém“,  ale  jak  ukazují  příklady ze zahraničí (např. Rakousko), přináší skloubení tradic a modernity právě tu novou kvalitu, která dobře  odpovídá životnímu stylu moderní společnosti.   Opatření  pro  takovou  strategii  rozvoje  venkova  tedy  budou  obsahovat  podporu  síťování  a  kooperace  pro  polycentrický  rozvoj,  rozvoj  specifických  technologií  pro  venkov‐zvláště  pak  v oblasti  informační,  dopravní,  energetické a environmentální, podporu inovačního podnikání založeného na službách z venkova i pro venkov,          1 6   WWW.NSMASCR.CZ  vč.  sociálních,  environmentálních,  vzdělávacích  apod.  služeb,  důraz  na  malé  a  střední  podniky,  vzdělávání,  sociální péče – vždy ve specifické venkovské udržitelné formě.   Implementace  těchto  opatření  bude  vyžadovat  změny  ve  struktuře  veřejné  správy,  která  s  ohledem  na  rozdrobenost  sídel  a  zdrojů  bude  muset  být  daleko  více  založena  na  dobrovolné  kooperaci  mezi  obcemi  (posílení role svazků obcí, mikroregionů a pod) včetně možnosti vlastních daňových příjmů těchto územních  sdružení. Vyšší míru spolupráce si takový plán žádá i od subjektů ekonomických – pro kooperaci v zemědělství,  malém a středním podnikání a službách.   Pro koordinaci těchto  aktivit je účelné využít kapacit, které na venkově existují a které se osvědčily v minulých  obdobích  –  manažery  mikroregionů,  euroregionů  a  především  Místní  akční  skupiny  programu  Leader.  Základními strategickými plány rozvoje venkovských oblastí pak budou Integrované strategie, provazující využití  zdrojů vlastních a vnějších v celém jejich spektru (na pouze finance jednoho fondu či jednoho ministerstva)  PRIORITA 3.2 ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA OBYVATEL ROZVOJEM ÚZEMÍ  Rozvoj  místní  infrastruktury  (zvýšení  a  zkvalitnění  dopravní,  technické  a  energetické  dostupnosti)  spolu  s  dostupností  služeb,  včetně  kulturních,  a  zajištění  dostupnosti  odpovídajícího  bydlení  povede  ke  zlepšení  životních podmínek ve městech i na venkově. Posílení technologické, inovační a znalostní úrovně v území je  předpokladem  pro  rozvoj  podnikání,  využití  místního  potenciálu  včetně  rozvoje  cestovního  ruchu  a  volnočasových a rekreačních aktivit v území. Nutnou podmínkou je finanční zabezpečení těchto aktivit.  Cíl 1 Zabezpečit zvyšování kvality v území prostřednictvím systému vícezdrojového  financování obcí a krajů   Kvalita života má mnoho dimenzí, požadavky jsou neomezené, zdroje však vždy omezené, záměry na zlepšení  kvality života si (přirozeně) konkurují, prioritu by měla mít ochrana životů, zdraví, životního prostředí, majetku  apod. Proto je účelné:  a)  stanovit priority, na úrovni obcí, krajů, klíčové pro dané území krátkodobě a dlouhodobě  b)  v návaznosti na podněty z praxe konzultovat možné úpravy rozpočtového určení daní  c)  racionalizovat soustavu dotačních titulů, zvláště pokud jde o financování investic  Ve financování rozvoje venkova se střetávají dva principy: princip svéprávné samosprávy obce, která rozhoduje  svobodně o své budoucnosti a má k tomu disponovat přiměřenými prostředky proti principu co nejefektivnější  alokace veřejných prostředků z úrovně centrální vlády. Je jasné, že 1 koruna vložená do opravy dálnice přinese  větší  efekt,  než  1  koruna  vložená  do  opravy  místní  komunikace  v  Dolní  Lhotě.  Na  druhou  stranu,  i  občané  venkova přispívají do státního rozpočtu a mají právo na přiměřeně srovnatelnou kvalitu života, jako obyvatelé  měst. Řešení spočívá v jemnějším vyvážení přerozdělování daňových výnosů více ve prospěch menších obcí, na  druhé straně opatření k zajištění větší efektivity veřejné správy na venkově. Námět na takové změny je obsažen  v  předchozím  bodu.  Objem  navýšení  prostředků  dobrovolného  svazku  obcí  by  mohl  dosahovat  cca  3‐4  tis.  Kč/občana,  prostředky  by  byly  určeny  na  plnění  společných  záměrů:  dopravní  obslužnost,  školství,  kultura,  sport, péče o životní prostředí, infrastruktura. Zdrojem by byly stávající finance ministerstev a krajů, určené na  transfery obcím – např. tzv. dělení medvěda, neefektivní programy MMR, MZe, MŽP, MV určené obcím aj ‐  celkové přesuny by nepřesáhly 15 miliard korun při obrovských úsporách na režiích ministerstev.      NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  1 7   Cíl 2 Zvýšit a zkvalitnit dopravní dostupnost, technologickou, energetickou, informační   a znalostní úroveň sídel, a tím dosáhnout i zlepšení životního prostředí v sídlech   Primárně jde o zajištění kvalitní a vyspělé (inovativní) infrastruktury, která stimuluje rozvojové impulsy do okolí  a do odlehlých a zaostávajících oblastí. S tím souvisí zkvalitňování a zefektivnění dodávek energie, transferu  technologií  a  přístupu  ke  vzdělání  a  informačním  technologiím.  Také  současně  dochází  ke  zvýšení  kvality  a  komfortu života a snížení dopadů provozu sídel na jejich (a okolní) životní prostředí, čímž se dále zvyšuje kvalita  života jejich obyvatel.   Opatření  se  budou  týkat  zejména  zajištění  regionální  a  nadregionální  dopravní  obslužnosti  (napojení  všech  krajů  na  kvalitní  železniční  síť,  dostavba  a  obnova  dálniční  a  silniční  sítě,  budování  infrastruktury  pro  cyklodopravu  apod.)Dále  jde  o  zajištění  kvalitní  dopravní  obslužnosti  (zavádění  integrovaných  dopravních  systémů,  zkvalitňování  MHD).  Další  opatření  se  týkají  rozvoje  energetických  a  spojových  sítí  a  zařízení  v  regionech (modernizace  rozvodných  energetických  soustav,  obnova  potrubních a  kabelových  sítí  v  sídlech  a  rozvoj  informačních  technologií.  Dále  jde  o  modernizaci  zdrojů  a  úpraven  vody,  rozšíření  a  rekonstrukci  vodovodních a kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod, systémů nakládání s odpady a ploch veřejné  zeleně.    Pro venkovský prostor, který v úrovni dopravní obslužnosti, infrastruktury a technologií zaostává, je jedinou  možností, jak toto zaostávání překonat, metoda výhradního investování do Nejlepších dostupných technologií  (BAT). Pokud by na investici byly použity z více než 50 % veřejné prostředky, mělo by být podmínkou dodržení  přísně nastavených kritérií pro materiálovou, energetickou náročnost, životnost – vše na špici technologických  možností,  ale  přitom  s  ohledem  na  venkovský  charakter  projektu.  Venkovský  prostor  vyžaduje  uplatnění  místních  materiálů  a  energií,  jednoduchost  obsluhy,  universálnost  užití,  opravitelnost  vlastními  prostředky,  nízké provozní náklady, decentralizovaná řešení, nízké dopravní náklady atd.. Splněním kombinace těchto dvou  skupin  požadavků  by  měla  vzniknout  řešení,  která  zajistí  udržitelnost  života  na  venkově  a  jeho  konkurenceschopnost s městy.   Je  nutné  definovat  standardy,  které  by  měly  splňovat  venkovské  obce,  co  se  týče  kvantity  a  kvality  infrastruktury, vybavenosti a úrovně veřejných služeb, např.:  • Dostupnost hlavního města z nejvzdálenější obce státu do 4 hodin hromadnou dopravou  • Dostupnost krajského města do 1 hodiny hromadnou dopravou  • Rovnoměrná kvalita silnic I., II. a III. třídy, splňujících normy jakosti povrchu, se zaručenou únosností a  životností min 15 let do střední opravy  • Napojení obce na bezpečnou síť cyklistických a pěších tras   • Napojení obce na integrovaný systém hromadné dopravy   • Užití takového typu vozidel hromadné dopravy, které umožní vysoký komfort přepravy (dostatek míst  k sezení, klimatizace, prostor pro kola a kočárky, invalidní vozíky, vozidla svou velikostí a ekonomikou  provozu umožňující hustou frekvenci a nízké náklady,  šetrná k životnímu prostředí – nízké emise, hluk,  jednoduchá obsluha a údržba, vhodný plynový či elektrický pohon)  • V odlehlých oblastech použití netradičních metod obslužnosti – CallBus, veřejná taxi  • V  obnově  sítí  v  intravilánu  preferovat  integrovanou  obnovu  a  uložení  kanalizace,  vodovodu,  informačních kabelů, rozvodu tepla z kogeneračních tepláren nebo (bio)plynu          1 8   WWW.NSMASCR.CZ  • Obnova  elektrických  sítí  s  použitím  technologií  SmartGrid  (umožnění  jednoduchého  připojování  malých místních zdrojů elektřiny, dálkové odečty spotřeby, dálkové zapínání spotřebičů) a zřizování  elektrických vedení s ohledem na krajinný ráz  • Standardně  zřizovat  při  jakékoliv  obnově  podzemních  sítí  (rozhodně  kanalizací)  nebo  komunikací  vysokokapacitní  datové  rozvody  ‐  optické  kabely  ‐  až  na  hranice  pozemků,  pro  rozvod  internetu,  kabelové televize a jiných datových služeb  • Podporovat pouze veřejné osvětlení s nízkou mírou světelného znečištění a velmi nízkou spotřebou  energie  • Alespoň částečná soběstačnost ve výrobě elektřiny a tepla z místních a obnovitelných zdrojů z důvodů  energetické  bezpečnosti  sídel.  Prioritní  používání  biomasy  (dřevo,  štěpka,  pelety,  bioplyn)  a  slunce  (solární ohřev a fotovoltaika), doplněné energií vody, větru a tepelnými čerpadly. Preferovat  místně  decentralizovaná řešení  • Používání  vozidel  bez  přímých  emisí  CO2‐elektromobily,  elektrobusy,  vodíkový  pohon,  bioplyn,  rostlinné oleje  • Snížení  spotřeby  energie  u  nově  stavěných,  nebo  rekonstruovaných  budov,  minimálně  na  úroveň  nízkoenergetického,  lépe  však  pasívního  standardu,  šetrné  technologie  ve  vybavení  budov  (kancelářské vybavení, osvětlení apod.)  • Užití místních a udržitelných materiálů, surovin, v investicích i v provozu obce, a to včetně potravin a  vody  • Úspory v nakládání s vodou, omezování jejího znečištění, využívání dešťových a odpadních vod  • Vysoká úroveň hygieny vnitřních prostor, větrání, čistota  • Kanalizační  systémy  a  čistírny  budované  a  provozované  s  ohledem  na  typ  zástavby,  podle  potřeby  decentralizované, vždy energeticky a obslužně nenáročné  • Systém  nakládání  s  odpady  orientovaný  na  minimalizaci  produkce  odpadů,  jejich  separaci,  svoz  a  místní využití (např. bioodpad), předání jen v nutné míře  • Udržitelný urbanismus  obce,  šetrné  využívání  ploch,  vysoký  standard architektury  veřejných  budov,  dostatek zelených ploch, kvalitní veřejná zeleň, úklid a údržba ploch  Cíl 3 Zvýšit a zkvalitnit dostupnost služeb (včetně kultury), především pak bydlení   Důraz  je  kladen  na  zajištění  odpovídající  kvality  a  dostupnosti  veřejných  i  neveřejných  služeb  především  z  oblasti  zdravotnictví,  péče  o  děti  a  služeb  pro  rodinu,  kultury,  sociálních  služeb,  informačních  a  telekomunikačních služeb na venkově.   Podstatným cílem je pak zajistit kvalitní a dostupné bydlení pro všechny sociální skupiny obyvatel. S ohledem  na  regionálně  diferencovanou  skladbu  bytového  fondu  v jednotlivých  venkovských  regionech  je  nutno  optimálně kombinovat novou výstavbu a rekonstrukce, vlastnické a nájemní bydlení, taktéž zdokonalit právní  rámec pro bydlení (pronájmy, podnájmy, výše nájemného apod.).   Součástí opatření bude zkvalitnění a rozvoj nových forem sociálních a zdravotních služeb, rozvoj nových forem  služeb rodinám s dětmi, občanům s handicapem a seniorům, modernizace zdravotních zařízení, optimalizace  sítě  veřejných  zdravotních  služeb.  Opatření  budou  směřovat  i  do  rozvoje  volnočasových  aktivit  občanů,    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  1 9   zejména dětí a mládeže, budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci a pro kulturu.  Opatření  se  budou  taktéž  týkat  budování,  modernizace  a  optimalizace  školských  zařízení  a  zařízení  pro  celoživotní  vzdělávání  vůbec.  Dále  půjde  o  opatření  pro  podporu  bydlení  jako  nástroje  stabilizace  sídelní  struktury, humanizaci a revitalizaci upadajících částí sídel a modernizaci a obnovu bytového fondu s důrazem na  energetické úspory, hygienu bydlení a estetiku a urbanismus.   Tak  jako  u  infrastruktury  je  třeba  i  u  služeb  a  podpory  bydlení  na  venkově  dosáhnout  toho,  aby  byla  podporována i řešení specifická, typická pro venkov. Důvodem pro jejich uplatnění je většinou nižší hustota  osídlení, menší velikost sídel, větší vyjížďka do zaměstnání a za vzděláním, Preferována jsou řešení universální  (více služeb v jednom objektu, od jednoho poskytovatele, kombinace služeb ve městě se nevyskytující, dojízdné  a mobilní služby, podpora svépomoci a sousedské výpomoci).   Zcela specifická je na venkově oblast bydlení, které je v absolutní většině vlastnické, ve formě rodinných domů,  byť s různými standardy. To znamená provádět žádoucí změny spíš formou poradenství, konzultací a služeb  zájemcům o výstavbu či rekonstrukci, než přímých investic veřejné správy, jak je tomu v případě řady měst.  Jinak platí i na venkově důraz na estetiku, pohodlí, užitné vlastnosti, hygienu a úspornost provozu objektů k  bydlení. Specifická pro venkov je nutnost umožnit spojení obytné funkce objektů s funkcí zázemí pro drobné  hospodářské  aktivity,  zemědělského  i  nezemědělského,  řemeslného  i  obchodního  charakteru.  Jde  jednak  o  tradici, jednak o nutnost ‐  s případnými hygienickými či jinými problémy je třeba se vypořádat.   U zařízení pro sport, kulturu, volnočasové aktivity a rekreaci, u restauračních a stravovacích zařízení i kulturně‐ historických  památek  je  žádoucí  využívat  je  i  ve  prospěch  cestovního  ruchu.  Znamená  to  volit  v  případě  výstavby  či  rekonstrukce  těchto  zařízení  vysoký  užitný  a  estetický  standard,  na  který  jsou  cizí  návštěvníci  (většinou z měst) zvyklí. Zásadní podmínkou pro cestovní ruch je přitom kromě nabídky přírodních, kulturních či  historických zajímavostí i estetika sídel, úroveň infrastruktury, čistota, pořádek a úroveň hygieny v soukromí i  ve veřejných prostorách a především pohostinnost a vstřícnost domácích obyvatel, a to nejen těch, kteří se  přímo podílejí na aktivitách cestovního ruchu.   Také  v  této  oblast  je  možno  hovořit  o  potřebě  standardů,  jež    zde  budou  daleko  více  ovlivněny  specifikou  regionu či velikostí sídla. Služby, které v obci nejsou k dispozici a jsou nezbytné (např. určitý druh lékařské péče,  vyšší  škola  a  pod)  musí  být  dosažitelné  pomocí  dopravy,  v  reálném  čase  a  s  rozumnými  náklady.  Dopravní  obslužnost  je  i  zásadním  faktorem  pro  rozvoj  cestovního  ruchu,  tentokrát  jako  záruka  dosažitelnosti  sídla  návštěvníky z měst, a to i (hlavně) o víkendech a o svátcích.  Cíl 4 Posílit rozvoj udržitelného cestovního ruchu v území   Cílem  je  zvýšení  podílu  cestovního  ruchu  v  ekonomice  jednotlivých  regionů  lepším  využitím  potenciálu  pro  udržitelný  cestovní  ruch  v  jednotlivých  regionech.  Zvýšení  návštěvnosti  regionů,  prodloužení  pobytů  i  délky  návštěvnické sezony. Pro dosažení cíle je třeba podporovat zvyšování environmentální, technické a estetické  kvality infrastruktury, zachovávat přírodní a kulturní atraktivnost území jako základní podmínky pro udržitelnost  potenciálu území pro rekreaci a cestovní ruch. Součástí opatření bude rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury  a  služeb  cestovního  ruchu,  včetně  využívání  kulturních,  sportovních,  zdravotních,  lázeňských  aj.  služeb,  rekonstrukce  historických  památek  a  jejich  zpřístupňování,  tvorba  specifických  regionálních  produktů  cestovního  ruchu,  podpora  organizací  cestovního  ruchu  na  regionální  a  místní  úrovni  a  turistických  informačních  center,  vytváření  podmínek  pro  vytváření  šetrnějších  forem  cestovního  ruchu  nebo  zavedení  jednotlivých státem garantovaných národních standardů kvality služeb v cestovním ruchu.               2 0   WWW.NSMASCR.CZ  PRIORITA 3.3 ÚČINNĚJŠÍ PROSAZOVÁNÍ STRATEGICKÉHO A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ  Cíl 1 Vytvořit předpoklady pro udržitelné využívání území  Předpokladem  pro  naplnění  cíle  je  zkvalitňování  územního  plánování  zejména  v  rámci  přípravy  Politiky  územního  rozvoje  ČR  vládou  a  územně  plánovací  dokumentace  krajů  a  obcí  (tj.  zásad  územního  rozvoje,  územních plánů obcí a regulačních plánů)a zvýšení odpovědnosti místních samospráv a obyvatel obcí v rámci  místního a regionálního rozvoje – zvýšení jejich efektivního zapojení do procesů územního plánování přispěje  ke  zvyšování  jejich  identity  a  sounáležitosti  s  územím.  Nezbytným  předpokladem  je  správné  stanovení  a  dodržování republikových priorit územního plánování obsažených v Politice územního rozvoje ČR a provázání i  koordinace územně plánovacích a rozvojových dokumentů na národní, regionální a místní úrovni. Opatření se  týkají např. podpory aktualizace územně analytických podkladů obcí a krajů a aktualizace územních plánů obcí s  ohledem na udržitelný rozvoj území.  Opatření  na  venkově  budou  zaměřena  na  zlepšení  komunitního  projednávání  Politiky  územního  rozvoje,  územních  a  regulačních  plánů  s  občany,  vzdělávání  zástupců  místních  samospráv  a  občanského  sektoru  v  oblasti  územního  plánování, podpora  nových analytických  a  zobrazovacích  metod  v územním plánování  (3D  scany,  3D  modely  terénu),  zpřesnění  územních  plánů  v  extravilánu  aj.  Aktivizovat  ve  stavebním  zákoně  navržené  Rady  obcí  pro  udržitelný  rozvoj  jako  konzultační  orgán  pro  plánování  udržitelného  rozvoje  území,  učinit  z  nich  základ  pro  širší,  komunitní  projednávání  výše  uvedených  dokumentů,  především  pak  Rozborů  udržitelného rozvoje území (jako součásti Územně analytických podkladů)  Cíl 2 Hospodárně využívat neobnovitelné zdroje, především území,   chránit nezastavěné pozemky   Jde  zejména  o  efektivní  řešení  územních  dopadů  lidské  činnosti  a  zachování  rázu  urbanistické  struktury  venkovských území, struktury osídlení a ochrany rázu kulturní krajiny. Předpokladem dosažení cíle je zvyšování  odpovědnosti  všech  zainteresovaných  v  rámci  územního  rozvoje  k  volné  krajině  jako  určujíc  fenoménu  venkova. Jedním z opatření bude podpora revitalizace brownfields, včetně zemědělských a upřednostňování  využití  těchto  revitalizovaných  území  před  výstavbou  na  „zelené  louce“,  tím  se  předejde  neúměrnému  rozpínání měst a obcí (tzv. “urban sprawl“)   Na venkově je bezpodmínečně nutné zastavit zábory zemědělské půdy, a to jak administrativními opatřeními  (kontrola  dodržování  nezastavitelných  území,  nové  rozvojové  plochy  v  územních  plánech  navrhovat  jen  výjimečně, jinak právo veta Krajského úřadu) tak ekonomickými nástroji (cenu za zábor zemědělské půdy zvýšit  na úroveň ceny stavební parcely, s odvodem do státního rozpočtu nebo rekultivačního fondu, požadovat po  investorech úhradu všech investičních nákladů nastalých z důvodů jejich investice mimo zastavěné území obce  –  za  výstavbu  komunikací,  kanalizace,  osvětlení,  vody,  plynu  aj  plus  náklady  na  provoz  na  20  let  dopředu).  Podpořit  revitalizaci  zemědělských,  průmyslových  i  obytných  ploch  a  těžebních  prostor  vhodných  pro  další  využití a směřovat na ně výstavbu vhodnými pobídkami. Chránit krajinný ráz jako součást historického dědictví  před necitlivě umísťovanými dopravními, energetickými aj. stavbami. Zvýšit povědomí obyvatel i veřejné správy  o významu ochrany venkovského rázu krajiny.  Cíl 3 Strategické plánování jako nástroj efektivní správy území a předpoklad vyrovnaných  veřejných financí   Strategické  plány  obcí,  svazků  obcí  a  dalších  územně  správních  jednotek  jsou  komplementárním  doplňkem  územních plánů, a to především v oblastech bez územního průmětu,jako je oblast sociální, vzdělávání, podpory  podnikání apod.      NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  2 1   Bude důležité koordinovat pořízení strategických plánů Krajů a svazků obcí, území pracujících metodou Leader  (MAS), nově i správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) pro zajištění kompatibility se systémem  Územně analytických podkladů a s výhledem min. 10 let, kompatibilní se záměry EU, dále pak propojení na  rozpočtové výhledy obcí a na Rámec podpory společenství a Národní strategický plán ČR.   V  rámci  dotační  politiky  uplatnit  po  r.  2013  nástroj  Integrovaný  plán  rozvoje  území  (IPRÚ)  jako  obdobu  Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) z let 2007‐2013. Pomocí tohoto nástroje by byly řešení projekty ve  venkovském  prostoru,  které  synergicky  propojují  sociální,  ekonomický  a  environmentální  pilíř  udržitelného  rozvoje  –  např.  zaměstnanost,  vzdělávání,  obnovitelné  energie,  odpady,  údržbu  krajiny,  protipovodňovou  ochranu, cestovní ruch aj. Řízením těchto integrovaných plánů rozvoje území je vhodné pověřit místní autority  a partnerství, pracující podle zásad, obsažených v programu LEADER.  PRIORITNÍ OSA IV. KRAJINA, EKOSYSTÉM, BIODIVERSITA  Specifické  problémy  životního  prostředí  na  venkově  ovlivňují  z  vnějších  faktorů  emise  z  měst,  průmyslu  a  dopravy,  z  vnitřních  faktorů  pak  zemědělství,  emise  ze  spalování  tuhých  paliv  a  zábory  zemědělské  půdy  i  krajiny  jako  takové.  Lze  tedy  říci,  že  větší  část  řešení  problémů  životního  prostředí  na  venkově  leží  mimo  kompetenci  venkova, něco  ale  venkov  řešit  může  a  musí.  Z  globálních problémů  je  venkov  nejvíce ohrožen  klimatickou změnou, a to jak v oblasti ekonomiky‐ zemědělství a lesnictví čelí nedostatku vody, erozi, vymírání  druhů a posunu klimatických pásem, novým nemocem apod. – tak v oblasti kvality života – přírodní katastrofy  typu povodní, vysychání studní aj.   PRIORITA 4.1 PESTRÁ A ZDRAVÁ KRAJINA JAKO ZÁKLAD DRUHOVÉ PESTROSTI  Velká část přírodních, kulturních a historických hodnot venkova se odvíjí od existence a tradice modelu kulturní  krajiny,  bez  ní  tyto  hodnoty  zanikají.  Pokud  existuje  společenská  poptávka  po  zachování  takovéto  kulturní  krajiny, je třeba ocenit úsilí, které vede k žádoucímu stavu krajiny (a to i formou finančních náhrad) a naopak  bránit  (legislativně,  výchovou,  společenským  tlakem)  takovým  procesům,  které  krajinu  degradují  a  mění  k  horšímu.  Pokud je vztah ke krajině, přírodě a jejímu bohatství jedním z hlavních rysů venkovanů, lidí žijících a pracujících  na venkově, tak každá vážně míněná snaha o udržitelný rozvoj venkova, o udržitelné podnikání v zemědělství,  lesnictví,  v  službách  i  průmyslu,  udržitelné  bydlení  nemůže    nerespektovat  nutnost  ochrany  přírody,  neboť  venkovan je sám její součástí.. .   Cíl 1 Udržet a zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a podporovat její funkce,   zejména udržitelným hospodařením v krajině  Prosazovat  šetrné  využívání  krajiny,  napravit  narušenou  ekologickou  stabilitu,  obnovovat  vegetační  kostru  krajiny  –  remízky,  solitérní  stromy,  větrolamy,  doprovodnou  zeleň  vodních  toků.  Využívat  možnosti  pozemkových úprav a dát jim nové cíle a priority. Dále také prosazovat ochranu ekologické stability krajiny,  která je povinností vlastníků a uživatelů pozemků, vlastníci a uživatelé však musí být pozitivně motivováni k  efektivní  spolupráci  formou  dotací  a  příspěvků‐  zde  by  bylo  vhodnější  hovořit  o  kompenzacích  za  ztížené  podmínky k hospodaření, případně o odměně za plnění netržních služeb, celospolečenské objednávky apod.  Dalšími  aspekty  tohoto  cíle  jsou  snížení  exploatace  a  záborů  půdního  a  horninového  prostředí,  bránění  sesuvům atd.              2 2   WWW.NSMASCR.CZ  Cíl 2 Chránit volnou krajinu a její ráz   Upřednostňovat  zástavbu  uvnitř  existujících  sídel  nebo  ve  vazbě  na  ně,  podpora  využívání  venkovských  brownfields,  minimalizace  fragmentace  krajiny,  omezení  záborů  zejména  kvalitních  půd  a  uskutečnění  vzdělávacího programu zvyšujícího povědomí o hodnotě krajiny, její úloze v ekosystému a o jejích změnách.  Zohledňovat ochranu krajiny v rozvojových dokumentech, především v územních plánech.   Krajina představuje jedno z největších bohatství venkova, je to fenomén pevně spjatý s povahou a osobností jak  jedince,  tak  celých  společenských  skupin.  Volná  krajina  je  společný  statek,  který  je  základní  podmínkou  zachování našeho venkova v té podobě, v jaké ho dnes známe, obrana venkovské volné krajiny je tedy obranou  venkova  samotného.  Jestliže  je  zábor  krajiny  důsledkem  celospolečenských  změn,  musí  být  i  její  ochrana  celospolečenským  zájmem,  minimálně  zájmem  venkovského  společenství,  na  úkor  kterého  tyto  devastační  změny probíhají.   Důležitou  součástí  ochrany  krajinného  rázu  je  pečlivé  zvážení  realizace  dopravních,  energetických  a  jiných  staveb – dopravní obchvaty sídel, větrné elektrárny, mosty, produktovody, vysokonapěťová vedení, které svým  působením nevratně poškozují charakter volné krajiny.   Stejně důležité je i řešení problematiky světelného smogu, který narušuje přirozené noční prostředí a ohrožuje  organismy, závislé na existenci střídání světla a tmy – mezi které patří i člověk.  Cíl 3 Zastavit pokles biologické rozmanitosti   Probíhá  trvalý  pokles  biodiversity,  vymírají  a  mizí  dříve  početní  zástupci  fauny  i  flóry.  Cílem  je  zajištění  podmínek pro zachování života a jeho evolučních procesů, k tomu vede především ochrana stanovišť druhů,  biotopů, krajiny a podpora výzkumu v této oblasti.   Důsledná ochrana dochovaných lokalit spolu se šetrným hospodařením na ostatních plochách se zohledněním  nároků  ohrožených  druhů,  koordinace  lidských  aktivit  v  přírodně  cenných  územích,  realizace  záchranných  programů pro ohrožené druhy, omezování invazivních druhů včetně geneticky modifikovaných.   Jelikož venkov tvoří podstatnou část území naší vlasti, je způsob chování těch, kteří žijí a pracují na venkově  rozhodující pro zachování pestré a živé přírody u nás. I malé změny chování mohou přispět ke kladnému či  zápornému dopadu na stav fauny a flóry. Zvyšováním povědomí místních lidí o hodnotách přírody v katastru  vlastní obce, regionu, podpora pozemkových spolků, místní péče o krajinu a vzdělávací a propagační činnost  přispěje k tomu, že se omezí rizika vymizení druhů ze svých stanovišť, sníží se dopady hospodaření v krajině i  vliv sídel či volnočasových aktivit na biodiversitu.  PRIORITA 4.2 ODPOVĚDNÉ HOSPODAŘENÍ S PŮDOU, LESEM A VODAMI   Zlepšování  stavu  složek  životního  prostředí  je  mimi  jiné  podmíněno  odpovědným  zemědělským,  lesním  a  vodním hospodařením, které zároveň povede k vyšší stabilitě ekosystému   Jde o zásadní prioritu pro venkov, vzhledem k poměru ploch ovlivňovaných zemědělským, lesním a vodním  hospodařením. Udržitelnost venkova se odvíjí od chování subjektů v těchto oblastech.  Cíl 1 Podporovat šetrné, přírodě blízké způsoby zemědělského hospodaření a brát ohled  na jeho mimoprodukční funkce  Je  nutné  prosazovat  ekologické  aspekty  zemědělského  hospodaření  prostřednictvím  správné  zemědělské  praxe, důležité je i zachování genetických zdrojů zemědělských i planých rostlin a stromů i živočichů.     NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  2 3   Opatření  se  zaměří  na  podporu  správné  zemědělské  praxe,  ocenění  mimoprodučních  funkcí  zemědělství,  podporu  místní  produkce,  přírodě  blízké  metody  hospodaření  –  ekozemědělství,  bioprodukce,  značky  regionálních produktů,  prodej ze dvora, péče o krajinu, vzdělávání v těchto oblastech a podporu služeb pro  dosažení těchto cílů.   Chránit půdu z hlediska kvantity i kvality – omezit její zábory, zpoplatnit je tak, aby se výstavba na „zelené  louce“  nevyplácela  ve  srovnání  se  stavbou  na  již  využívaných  pozemcích  (brownfields),  otočit  trend  úbytku  organické hmoty v půdě, omezit chemizaci zemědělství, bránit půdu před rezidui chemických látek z průmyslu a  dopravy  Cíl 2 Podporovat šetrné, přírodě blízké způsoby lesního hospodaření a brát ohled   na mimoprodukční funkce lesa, zachovat a zlepšovat biologickou rozmanitost v lesích   Opatření zaměřená na změnu druhové skladby a věkové i prostorové struktury lesa, zvýšení podílu přirozené  obnovy, zvýšení biologické rozmanitosti a mimoprodukční funkce. Dále na přírodě blízké způsoby hospodaření,  nepasečné  způsoby  hospodaření,  diferenciaci  hospodaření  podle  přírodních  podmínek  a  druhu  vlastnictví,  směřování k přírodě bližší dřevinné skladbě při zachování konkurenceschopnosti v lesním hospodářství. Bude  žádoucí  dosáhnout  zvýšený  podíl  melioračních  a  zpevňujících  dřevin  a  dřevin  přirozené  druhové  skladby,  alespoň  ve  státních  lesích,  u  ostatních  vlastníků  tento  cíl  podporovat  vhodnou  dotační  politikou.  Podpořit  zvýšení  ekologické  stability  lesů  snížením  nadměrných  stavů  spárkaté  zvěře  a  upravit  za  tím  účelem  i  mysliveckou legislativu. Zvýšit podíl tlejícího dřeva a posklizňových zbytků v lese. Omezovat umělou obnovu  lesa.   Opatření zaměřit i na osvětu a vzdělávání v cílových skupinách (lesníci, pracovníci těžebních firem, myslivci),  vytvářet  povědomí  o  lese  jako  významném  ekosystému,  přírodě  blízkém.  Využívat pozitivní  příklady přírodě  blízkého lesního hospodaření, a to včetně využití v cestovním ruchu. Navázat na změny v lesním hospodářství  adekvátními změnami ve zpracovatelském průmyslu a řemeslech – vyšší využití dřeva listnatých stromů, výroba  tvarovaných biopaliv, produkce štěpky apod.  Cíl 3 Podporovat ochranu vod, kombinací technických a přírodě blízkých opatření   snižovat riziko povodní i extrémního sucha, zlepšovat ekologický stav vod   Ve vodním hospodářství využít investic do kanalizací a čistíren v obcích do zlepšení čistoty vod – nejlépe přírodě  blízkými  metodami,  s  nízkými  provozními  a  investičními  náklady,  podporovat  biologickou  rozmanitost  vodní  fauny  a  flóry,  čistit  vodní  nádrže  a  bojovat  s  eutrofizací,  bránit  splachům  zeminy  do  toků  a  nádrží,  v  protipovodňové ochraně účelně kombinovat technická a přírodě blízká opatření, zvyšovat akumulaci a retenci  vody v krajině – hlavně v půdě, v podzemních vodách, v rozptýlených malých nádržích, rybnících, mokřadech a  tůních, navracet vodní toky do přírodního stavu, omezovat opevňování koryt.   Chránit a využívat podzemní zdroje vod, včetně minerálních a využít toto bohatství i v cestovním ruchu.   PRIORITA 4.3 ADAPTACE NA ZMĚNU KLIMATU  Je nutné odpovědně plánovat a postupně realizovat adaptační opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu  včetně řešení mimořádných událostí – povodní i katastrofického sucha. Je zároveň zapotřebí zvýšit efektivitu  hospodaření s vodními zdroji a zlepšovat vodní režim krajiny.            2 4   WWW.NSMASCR.CZ  Cíl 1 Zajistit připravenost ke zvládnutí mimořádných událostí,   spojených se změnou klimatu   Vybudování  systému  ovládání  a  monitorování  stavu  průtoků  na  vodních  tocích  a  systému  varování  před  povodněmi,  který  současně  zajistí  přenos  informací  o  výšce  hladiny  vodních  toků  a  nádrží  ve  vybraných  lokalitáchRealizace přírodě blízkých i technických protipovodňových opatření (přirozené rozlivy, suché poldry)  tak, aby zároveň co nejvyšší mírou přispěly také ke zlepšení vodního režimu krajiny a dosažení přírodě bližšího  stavu vodních toků.   Opatřením na řešení sucha v zemědělství je podpora moderních závlahových systémů s minimální spotřebou  vody. V oblasti zásobování vodou je možným opatřením hledání, ochrana a případné budování nových vodních  zdrojů a propojování současných vodárenských soustav, modernizace vodovodních systémů a snižování ztrát v  potrubní síti.   Stávající  státem  provozované  monitorovací  sítě  doplnit  hustým  systémem  místních  automatických  měřících  stanic  pro  sledování  srážek,  průtoků,  výšky  hladin  v  nádržích  a  tocích,  stupně  nasycení  půdy  v  povodí.  Propojením  těchto  čidel  s  expertním  systémem  vyhodnocení  srážkové  a  povodňové  situace  a  se  systémem  varování obyvatel snížit míru ohrožení obyvatelstva povodněmi a zlepšit i nakládání s vodami v území. Doplnit  stávající i nově budované retenční prostory dálkovým či manuálním ovládáním pro řízení retence a zachycování  srážek.    Cíl 2 Zajistit dostatečné množství i kvalitu povrchových i podzemních vod   Zlepšit retenční schopnosti krajiny včetně urbanizovaných území, zajistit dostatečné zdroje pitné vody i vody  pro průmysl, energetiku a zemědělství. Využívat systémy jak technické (nádrže, rybníky, poldry) tak především  přírodě blízké (mokřady, tůně, lužní lesy), revitalizovat stávající retenční prvky včetně niv toků a jejich rozlivů.  Zlepšit  obhospodařování  zemědělské  půdy  jako  nejvýznamnějšího  zásobníku  vody  v  krajině  –  optimalizací  vegetačního krytu, zvýšením obsahu organických látek a humusu a správné agrotechniky. Důležitá je podpora  umělého obohacování zásob podzemních vod (umělou infiltrací) ve vhodných lokalitách.   Omezovat podíl zpevněných, neprosakujících ploch na nezbytné minimum, podporovat vsakování srážkových  vod technickými, legislativními i organizačními opatřeními.   Racionálně hospodařit s vodními zdroji a omezovat nadměrnou spotřebu vody.   Stanovit vztah k vodě jako horizontální, průřezové kritérium pro hodnocení činností a postupů – v územních a  strategických plánech obcí, projektech v podnikatelském i veřejném sektoru, stanovit limity a cílové hodnoty  pro spotřebu vody v území. V opatřeních v krajině (komplexní pozemkové úpravy, dopravní stavby, velkoplošné  zemědělství, krajinotvorba, veřejná zeleň a veřejná prostranství, lesní hospodaření) dodržovat zásady nakládání  s  vodními  zdroji.  Podpora  zavádění  inovativních  postupů  –  vsaky  a  závlahy  dešťových  a  přečištěných  vod,  propustné  povrchy  ploch  a  komunikací,  úsporné  technologie  –  sprchy,  splachovače,  kompostovací  záchody  apod..  Cíl 3 Zlepšení vodního režimu v krajině, retence vody, protierozní ochrany,   revitalizace vodních toků a nádrží   Opatření v rámci tohoto cíle budou směřovat ke zlepšení vodního režimu krajiny a ke zlepšení stavu vodních  ekosystémů,  obnově  a  ochraně  přírodního  nebo  přírodě  blízkého  stavu  vodních  ekosystémů  a  podpoře  mimoprodukčních  funkcí  vodních  ploch.  Podpora  přirozených  rozlivů  v  nivách  toků,  budování  a  obnova  retenčních  prostor,  revitalizace  vodních  toků  a  mokřadů,  výstavba  poldrů.  Náprava  v  minulosti  chybně  odvodněných ploch tůní, rašelinišť, slatin a lužních lesů, zkanalizovaných a zatrubněných toků.     NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  2 5   Zapojení se do programů zlepšování vodního režimu v krajině na místní úrovni, využití kapacity místních spolků  a sdružení, vzdělávání a propagace mezi zemědělci, lesníky i ostatními obyvateli obcí. Metodou Zdola nahoru  dosáhnout  jak  využití  znalostí  a  zkušeností  místních  obyvatel,  tak  jejich  zapojení  do  projektů  nápravy  stavu  krajiny, nejlépe jako nositelů a realizátorů.  Cíl 4 Snižovat dopady očekávané globální klimatické změny na zemědělství,   lesnictví a vodní hospodářství, obrana před extrémními meteorologickými jevy   Pro  naplnění  cíle  je  nutné  pěstovat  prostorově  a  druhově  rozrůzněné  porosty  s  co  největším  využitím  přirozených  procesů,  pestré  druhové  skladby  lesů  s  přirozenou  obnovou  a  variabilitou  pěstebních  postupů,  uplatňovat  opatření  udržující  vysokou  a  stabilní  produkci  dřevní  hmoty  a  zabránit  degradaci  lesních  půd  se  snahou maximalizovat množství uhlíku, vázaného v půdě. Je nutné posoudit dopady využívání lesní biomasy pro  výrobu energie na ŽP, včetně dopadů na půdu, vodu, biologickou rozmanitost a koloběh živin.   V oblasti zemědělství je nutné se zaměřit na dodržování podmínek správné zemědělské praxe, tj. na dodržování  zákonných opatření, stanovených v Kontrole podmíněnosti (cross‐compliance) a zejména jejích standardů GAEC  (Good Agricultural and Environmental Condition).   V zájmu ochrany zemědělské krajiny před negativními vlivy větrné a vodní eroze, resp. povrchového odtoku vod  je nutné realizovat opatření zejména prostřednictvím pozemkových úprav a územního plánování. Především  jde  o  plánování  a  budování  společných  zařízení  proti  vodní  a  větrné  erozi,  realizace  Územních  systémů  ekologické  stability  a  realizace  opatření  proti  škodlivým  účinkům  povrchového  odtoku  vod  v  malých  zemědělsko‐lesnických  povodích,  revitalizace  hygrografické  mikrosítě,  ochranu  vodních  zdrojů  a  vůbec  celé  integrované řešení nepříznivého stavu krajiny.   Je také vhodné připravit podporu moderních systémů závlah s minimální spotřebou vody a dostatečné zdroje  vody pro tyto závlahy, a to i tam, kde zatím nebyla závlaha nutná.   Je nutné systematicky podporovat vědu a výzkum, flexibilně reagovat na změny podmínek prostředí (změna  režimu srážek, vegetačních stupňů,..) a vyvážit ochranu před povodněmi se zajištěním dostatku vody.   Zdůraznit  rozhodující  roli  venkova,  venkovské  krajiny  a  ekonomických,  sociálních  a  veřejných  subjektů  na  venkově v tématu adaptace na klimatickou změnu (ve většině souvislostí) a přizpůsobit tomu alokaci zdrojů‐ lidských, finančních a ocenit příspěvek venkova tomuto úsilí.    Zrychlit  změny  v  zažitých  postupech  na  venkově  ve  smyslu  rychle  se  měnících  klimatických  podmínek  –  spotřeba energií (úspora a přechod na obnovitelné druhy), nakládání s krajinou, změna agrotechnik, nakládání s  vodou (úspory ve spotřebě, využívání volných zdrojů –hlavně dešťové vody, zadržování vody v krajině, využití  vyčištěných odpadních vod..), krizové plánování, a jiné technologické i procesní změny.   Posílit příjmy venkova tím, že dojde k ocenění produktů a služeb, které dnes venkov poskytuje zdarma a jaksi  samozřejmě: jímání vody v krajině a omezování rizika povodní i extrémního sucha, produkce biomasy, kyslíku a  dalších  produktů  látkové  výměny  v  rostlinách,  zachycování  prachu,  údržba  kulturní  krajiny  včetně  vodních  ploch, komunikační sítě a další infrastruktury.                   2 6   WWW.NSMASCR.CZ  PRIORITNÍ OSA V. EFEKTIVNÍ, STABILNÍ A BEZPEČNÁ SPOLEČNOST  PRIORITA 5.1 POSILOVÁNÍ SOCIÁLNÍ STABILITY A SOUDRŽNOSTI  Cíl 1 Zvýšit schopnost společnosti a státu zvládat odlišnosti v kultuře,   bohatství, náboženství, řešit problémy dané rozdíly mezi majoritou a minoritami,  pochopit a případně integrovat cizince   Venkova jako konzervativního prostředí se problém integrace odlišných etnik týká velmi silně – pro všechny  aspekty tohoto problému je nutné najít postupy vhodné pro specifické podmínky venkova   Cíl 2 Posílit prevenci nebo nalézat řešení sociálně patologických jevů,   např. kriminality, korupce apod.   Systém je zaměřen prevenci, včasnou a efektivní nápravu, pomoc pro dítě, mladistvého a jeho rodinu jak v roli  oběti, tak pachatele protiprávní činnosti. Současně je nutné vychovávat děti a mládež k zdravému životnímu  stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. Zlepšovat kvalitu výchovy v předškolních a  školních zařízeních dle zásad inkluzního vzdělávání s cílem zapojit všechny děti, včetně těch ze socio‐kulturně  znevýhodněného  prostředí,  eliminovat  segregační  praktiky  ve  vzdělávání.  Posilovat  preventivní  opatření.  Vytvářet podmínky pro smysluplné zapojení mladých lidí do volnočasových aktivit, odvádět jejich pozornost od  „únikových“  forem  chování.  Podporovat  rozvoj  školských  zařízení  pro  zájmové  vzdělávání  a  tím  posilovat  nabídku volnočasových aktivit. Podporovat činnost NNO, které s dětmi a mládeží pracují. Podporovat zapojení  mladé generace do veřejného a společenského života. Pro výše uvedené aktivity zřizovat a využívat dotační  programy.   Oproti  obecně  rozšířené  představě  idylického  venkova  i  zde  existuje  problém  sociopatologických  jevů‐  a  i  v  tomto případě je nutné hledat specifická řešení.  PRIORITA 5.2 EFEKTIVNÍ STÁT, KVALITNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA,   ROZVOJ OBČANSKÉHO SEKTORU  Efektivní  veřejná  správa  je  jedním  z  hlavních  předpokladů  fungování  společnosti.  Cílem  je  transparentní  hospodaření obcí, měst a krajů s konsolidovanými veřejnými financemi a s minimalizovanými zásahy do života  jednotlivců. Rizikem je neudržitelnost veřejných financí, zejména v podmínkách nestabilních finančních trhů.  Posílení možnosti participace občanů na rozhodování je předpokladem soudržné společnosti a pojistkou proti  zneužití moci.  V  oblasti  občanského  sektoru  je  problémem  malá  rychlost  či    stagnace  řešení  problémů  způsobená  nedostatkem  politické  podpory  státu  občanské  společnosti.  Prudký  nárůst  počtu  a  kvality  těchto  organizací  nebyl doprovázen adekvátními změnami v systému státní podpory ani v systému norem regulujících činnost  těchto organizací. Systém financování neziskových organizací z veřejných zdrojů je příliš centralizovaný, z části  neprůhledný, a prostředky poskytuje zpravidla krátkodobě.  Cíl 1 Zajistit dlouhodobou stabilitu a udržitelnost veřejných financí  Z  hlediska  dlouhodobých  trendů  ve  vývoji  veřejných  financí  je  hlavním  principem  udržitelného  vývoje  maximálně  efektivní  hospodaření  s  veřejnými  prostředky  a  nezadlužování  budoucích  generací.  Roli  hraje  i  očekávaný  demografický  vývoj  (stárnutí  populace,  vyšší  výdaje  na  důchody,  zdravotnictví  a  sociální  péči),  nutností je reforma systému zdravotnictví, školství, penzijního systému, efektivní zadávání veřejných zakázek    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  2 7   tak, aby docházelo k synergickým efektům. Veřejné zakázky jsou nástrojem veřejné politiky k ovlivňování trhu a  ekonomiky směrem k udržitelnému rozvoji a k posilování prosperity. Veřejná správa bude využívat svou kupní  sílu k nákupu zboží a služeb tak, aby naplňovala zároveň sociální a environmentální cíle, čímž bude přispívat k  posílení sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje.   Efektivnější využívání veřejných financí ve venkovských obcích, spolu se změnami v systému sdílení daní – ve  smyslu spravedlivějšího podílu pro malé obce – povede k zlepšení situace veřejných financí ve venkovských  obcích při zachování či dokonce zvýšení schopnosti municipalit financovat svůj rozvoj. Velkou roli ve zvyšování  efektivity veřejných financí budou hrát tvorba pracovních míst, úspory energie, soutěže na služby, dále omezení  ztrát  způsobených  korupcí  nebo  zapojení  nových  zdrojů,  např.  společné  projekty  veřejného  a  soukromého  sektoru. Pro zvládnutí těchto úkolů mohou venkovské obce využívat společné a sdílené kapacity mikroregionů  či MAS.  Cíl 2 Rozvíjet kvalitu a efektivitu veřejné správy, hlavně cestou vzdělávání jejich  představitelů, eGovernmentem, nové formy a metody práce   Zvyšování úrovně kvality, efektivnosti a transparentnosti výkonu veřejné správy – s fungujícím systémem řízení  kvality  a  sledování  výkonnosti  úřadů  veřejné  správy,  efektivní  komunikací  ve  veřejné  správě,  synergickým  působením různých úrovní veřejné správy a při aplikaci principu partnerství.   K  plnění  cíle  vedou  opatření  zaměřená  na  podporu  využívání  informačních  technologií  ve  veřejné  správě,  prosazování eGovernmentu s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným službám prostřednictvím  internetu, tvorbu systému veřejných registrů, rozvoj a modernizace komunikační infrastruktury veřejné správy  a sítě kontaktních míst veřejné správy.   Další  opatření  budou  zaměřena  na  systémové  zavádění  místní  Agendy  21  v  municipalitách  a  vytvoření  jednotného systému řízení lidských zdrojů ve veřejné správě.    Nezbytným  předpokladem  je  stabilizace  pracovníků  veřejné  správy  a  fungující  systém  jejich  vzdělávání  (podpora  vzdělávání  úředníků  v  problematice  udržitelného  rozvoje,  spolupráce  a  vytváření  partnerství,  vzdělávání zaměstnanců správních úřadů a územních samosprávných celků, tvorba konkrétních vzdělávacích  programů v oblasti udržitelného rozvoje a strategického plánování)    Těžiště rozvoje kvality a efektivity ve veřejné správě venkovských obcí leží ve sdružování a sdílení agend, při  současném zachování samostatného rozhodování a svrchované odpovědnosti zastupitelstev jednotlivých obcí.  Posílením kapacity společných výkonných orgánů mikroregionů či MAS, zvýšením kvalifikace jejich pracovníků,  zlepšením komunikace mezi obcemi a managementem územních svazků lze kvalitu a efektivitu veřejné správě  na venkově rychle zvednout vysoko nad celostátní průměr.    Oproti  slučování  obcí  (které  se  již  v  minulosti  neosvědčilo)  zachovává  dobrovolný  přístup  všechna  pozitiva  dnešního  stavu:  blízkost  veřejné  správy  občanovi,  participace  občanů  na  správě  obce  –  vysoké  účasti  na  volbách, počty zastupitelů, komunikace starostů a zastupitelů s občany, znalost problémů obce a účast na jejich  řešení, komunitní metody zapojení občanů apod.   Společný  management  pak  poskytuje  odbornou  podporu  veřejné  správě,  např.  v  oblasti  legislativy  a  práva,  zpracování  projektových  žádostí  na  dotace,  pomáhá  v  řešení  agendy  životního  prostředí,  doprava,  správy  majetku, účetnictví, školství aj.   Předpokladem sdílených kapacit a služeb je spolehlivý a výkonný informační a komunikační systém a dobrá  kvalifikace  všech  zapojených  starostů,  zastupitelů,  úředníků  a  odborníků‐managerů,  daná  pravidelným  vzděláváním.          2 8   WWW.NSMASCR.CZ  Cíl 3 Rozvoj a upevnění pozic neziskového sektoru, jeho institucionální zajištění,  rovnoprávné postavení, efektivní činnost vč. spolupráce s veřejnou správou a podnikateli   Rozvíjet  a  podporovat  na  všech  stupních  spolupráci  veřejné  správy  a  neziskového  sektoru  a  tím  pomáhat  rozvoji  občanské  společnosti.  Povzbuzovat  integrační  směry,  vedoucí  neziskový  sektor  k  větší  koordinaci  a  soutěži o partnerskou pozici vůči veřejné správě.   Intenzivně navazovat kontakty a budovat důvěru mezi NNO s cílem posílit jejich institucionální zabezpečení,  vytvářet centra facilitace, komunitní koalice, členské asociace, střešní organizace a neformální seskupení NNO.   Dobudovat vnitřní infrastrukturu neziskového sektoru, zkvalitňovat a rozšiřovat síť servisních organizací, aktivit,  mechanizmů a platforem, které představují nástroj pro další rozvoj NNO.   V rámci podpory a rozvoje spolupráce veřejné správy a NNO rozvinout formu dobrovolnické služby, zvláště v  oblasti  solidarity  a  pomoci  společensky  vyřazovaných  sociálních  skupin  a  v  organizaci  komunitního  života  –  cílem je vybudovat v ČR efektivní a udržitelnou dobrovolnickou infrastrukturu.   Postavení neziskových organizací na venkově – zájmových, sportovních, kulturních a jiných spolků a sdružení –  je tradičně silné, z toho je možno vycházet při jejich dalším zapojování do plánování, komunitního projednávání  a realizaci projektů rozvoje venkova.    Spolky jsou důležitým partnerem i pro nové výzvy, které venkov čekají, jako např. stárnutí populace a s tím  spojené  větší  nároky  na  systém  sociální  péče  (založený  více  na  místních  kapacitách),  zvyšování  ekonomické  udržitelnosti venkova, podpory místní produkce či rozvoje cestovního ruchu.  Cíl 4 Posílit osvětové a vzdělávací aktivity ve spolupráci neziskového a veřejného sektoru    Posílit kapacitu osvěty o neziskovém sektoru, posílit síť servisních NNO pro vzdělávací a osvětovou činnost o  neziskovém sektoru, profesionálně posilovat PR aktivity tohoto sektoru.   Posilovat vzájemnou spolupráci neziskových organizací v jednotlivých mikroregionech, překonat situaci vzniklou  faktickým  zánikem  okresních  úřadů  a  nahradit  jejich  metodickou  a  koordinační  úlohu  síťováním  NNO  na  regionální úrovni. Využít kapacity MAS a manažerů mikroregionů pro tuto činnost.  PRIORITA 5.3 POSILOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH A PŘESHRANIČNÍCH VAZEB,   SÍŤOVÁNÍ PROTI RIZIKŮM I PRO VYUŽITÍ SPOLUPRÁCE, VZÁJEMNÁ POMOC   Regionální spolupráce (EU, EHK, Visegrádská skupina) je cestou k udržení a zlepšení pozice ČR v globalizovaném  světě. Mezinárodní spolupráce je základním předpokladem pro řešení globálních rizik a snížení jejich dopadů na  ČR  (organizovaný  zločin,  terorismus,  energetická  bezpečnost,  klimatická  změna).  Mezinárodní  spolupráce  je  také základní platformou pro pomoc ČR udržitelnému rozvoji jiným státům.  Cíl 1 Prohlubování přeshraniční spolupráce pro vyšší bezpečnost,   v boji s nadnárodním terorismem a s organizovaným zločinem   Posilovat kapacitu aktérů, angažovaných v protiteroristické politice, proti stávajícím i očekávaným hrozbám,  rozvíjení mezinárodní spolupráce na tomto poli včetně výměny informací se zahraničními partnery. Legislativní i  nelegislativní nástroje k potlačení organizovaného zločinu (zavedení správní odpovědnosti právnických osob,  posílení ochrany orgánů vyšetřujících organizovaný zločin).    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  2 9   Cíl 2 Zdokonalování ochrany obyvatel proti katastrofám a nehodám,   jakož i globálním bezpečnostním rizikům, rozvoj integrovaných záchranných systémů   Realizovat opatření v oblasti jednotného a systematického informování, vzdělávání, prevence rizik a praktické  přípravy ve vztahu k obyvatelstvu a v ochraně zdraví, životů, životního prostředí a majetku. Vytvořit podmínky  pro preventivně výchovnou činnost a praktickou přípravu obyvatel, především dětí a mládeže, k sebeochraně a  vzájemné pomoci, prohloubit spolupráci mezi resorty, obcemi, regiony.   Zdokonalit  systém  ochrany  obyvatelstva  a  zajistit  připravenost  zdravotní  péče  na  všechny  typy  zdravotního  ohrožení.   Zdokonalovat  systém  varování  a  informování  obyvatelstva,  spolupráci  orgánů  krizového  řízení  a  složek  Integrovaného záchranného systému (IZS). Rozvíjet a zdokonalovat IZS na místní, národní i mezinárodní úrovni.   Ve  venkovském  prostoru  je  problematika  bezpečnosti  a  ochrany  proti  katastrofám  a  nehodám  pociťována  zvláště silně, tyto situace vždy vyvolávají potřebu rychlého a silového řešení, což je na venkově, vzhledem k  charakteru osídlení, obtížné zajistit z vlastních zdrojů obcí a malých měst. Vyvstává zde proto více než jinde  potřeba  kooperace,  spojení  sil  a  prostředků,  od  systému  včasného  varování  přes  informační  a  komunikační  systém, nácvik společných akcí zásahových složek až k zajištění kapacit pro péči o osoby postižené katastrofou  či  živelnou  událostí.  Pro  zajištění  akceschopnosti  a  připravenosti  místních  částí  Integrovaného  záchranného  systému je nutná jak podpora obcí a měst, tak koordinované úsilí mikroregionů a MAS.    Cíl 3 Rozvoj vzájemné spolupráce v rámci regionů, států, EU i celoplanetárně,   aktivní účast v organizacích spolupráce na těchto úrovních, rozvoj mnohostranných   i bilaterálních vztahů, úsilí o mohutnější a efektivnější rozvojovou pomoc   Rozvoj  vzájemné  spolupráce  na  úrovni  regionů,  státu,  mezistátní  v  blízkém  i  vzdáleném  zahraničí.  Co  nejrychlejší a nejúplnější plnění závazků ČR v oblasti zahraniční rozvojové pomoci. Aktivní využívání možností  mezinárodních  smluv  a  dohod.  Posílení  postavení  ČR  ve  světě.  Ve  spolupráci  dodržovat  princip  vzájemné  výhodnosti  a  reciprocity,  jako  i  závazek  udržitelnosti  v  politické,  ekonomické,  sociální,  environmentální  a  kulturní spolupráci.   K prosazení oprávněných zájmů venkova vede cesta přes úzkou spolupráci obcí na regionální, krajské, celostátní  i mezinárodní úrovni. Nejde jen o finanční zdroje. Česká republika se v nedaleké budoucnosti změní z čistého  příjemce spíše na dárce a podporovatele méně rozvinutých oblastí v Evropě i ve světě. Organizace sdružující  venkovské subjekty v ČR (SPOV, NS MAS, SMO aj) by v oblasti vzájemné spolupráce venkovských subjektů v  Blízkém i vzdáleném zahraničí měly hrát důležitou roli.  Cíl 4 Plnění mezinárodních závazků, např. v oblasti lidských práv, v ochraně fauny a flóry,  ochraně klimatu, záchraně kulturního dědictví apod.   Implementace závazků, přijatých na mezinárodní úrovni, do právního řádu ČR, do strategických rozvojových  dokumentů na celostátní i regionální či sektorové úrovni.   Např.  plnit  závazek  klimaticko‐energetického  balíčku  EU  snížit  emise  skleníkových  plynů  do  r.  2020  o  20%,  adekvátní podíl ČR na financování opatření v oblasti předcházení změnám klimatu a adaptace v rozvojových  zemích,  včetně  technologické  spolupráce,  klimatické  aspekty  budou  integrovány  do  stávajícího  systému  rozvojové spolupráce ČR.   Venkov není ostrovem sám pro sebe, a přestože sám bojuje s řadou vážných, často i existenčních problémů,  hlásí se k plnění závazků, které česká republika přijala na mezinárodní úrovni.            3 0   WWW.NSMASCR.CZ  Důvodem  je  i  to,  že  v  plnění  těchto  závazků  vidí  venkov  i  částečné  řešení  své  situace,  např.:  realizace  cílů  klimaticko‐energetického balíčku posiluje díky důrazu na místní, obnovitelné zdroje energií postavení venkova  jako  hlavního  producenta  těchto  komodit  (biomasa,  plochy  pro  solární,  vodní,  větrné  elektrárny),  pokud  nedojde k vyvádění celého zisku z těchto aktivit z venkova pryč, u záchrany kulturního dědictví jde především o  menší, méně známé kulturní památky na venkově, které jsou v ohrožení a díky mezinárodním závazkům mohou  venkované vyvíjet tlak na vládu, aby péči o tyto památky zlepšila, v takových příkladech by se dalo pokračovat.    IMPLEMENTACE  Úlohou Strategického rámce udržitelného rozvoje je vytvořit podmínky pro konsensus pro zpracování dalších  koncepčních materiálů (sektorové politiky a akční programy resortů, krajů, regionů, obcí i zájmových skupin).   Hlavní roli při směřování státu k udržitelnému rozvoji má Vláda ČR, odpovědnost však leží na všech občanech.  Hlavní hybnou silou jsou resorty a samospráva.  Klíčové principy udržitelného rozvoje  •  Princip rovnováhy 3 pilířů udržitelného rozvoje   •  Princip soudržnosti a integrace politik a řízení  •  Princip předběžné opatrnosti  •  Princip generační a mezigenerační odpovědnosti  •  Princip rovných příležitostí  •  Princip partnerství  •  Princip mezinárodní odpovědnosti  •  Princip rozmanitosti     Jak vyplývá z výše uvedeného návrhu implementace SRUR, pokrok v dosažení více udržitelného rozvoje v naší  republice  záleží  od  toho,  zda  dosáhneme  dohody,  konsensu  o  sladění  cílů  mezi  občany  a  vládou,  obcemi,  regiony a kraji, podnikateli a nevládními organizacemi, tedy všemi zájmovými skupinami.    V  oblasti  rozvoje  venkova  chce  k  takové  diskusi  a  k  dosažení  takového  výsledku,  tedy  vyváženého  a  udržitelného rozvoje, přispět i tento dokument.     EFEKTY  Inovace,  partnerství,  integrace,  přidaná  hodnota,  řízení  zdola  nahoru  a  plné  uplatnění  principu  subsidiarity,  komunitní  zapojení,  měřitelné  změny  (zaměstnanost,  kvalita  života,  vzdělanost,  zdraví,  …).  Širší  uplatnění  metody  LEADER  tak  přispěje  k  naplnění  principů  a  cílů,  které  samo  Evropské  společenství  předpokládá  prosazovat pro komunitární programy v letech 2014 – 2020.      NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  3 1   POZNÁMKY  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….    Zpracovatel:  Ing. Jiří Krist ‐ člen výboru Národní sítě MAS ČR a předseda výboru MAS Opavsko  Spolupracovali:  PhDr. Jitka Doubnerová, Jan Florian, Mgr. Petr Kulíšek – členové výboru Národní sítě MAS ČR    Vypracováno s použitím publikace „Strategický rámec udržitelného rozvoje ‐ materiál Rady vlády pro udržitelný  rozvoj“, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí v roce 2010.          3 2   WWW.NSMASCR.CZ      NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  3 3     NATIONAL STRATEGIC PLAN   LEADER 2014+   ENGLISH SUMMARY          STRATEGIC POSITION DOCUMENT    OF THE NATIONAL LOCAL ACTION GROPUS NETWORK   OF THE CZECH REPUBLIC   FOR THE PREPARATION OF RURAL DEVELOPMENT POLICIES   IN THE FRAMEWORK OF PROGRAMMING PERIOD 2014 – 2020         JUNE 2011          3 4   WWW.NSMASCR.CZ  National strategic plan LEADER 2014+ is a strategic material, thematically and temporally focused on LEADER  method implementation in rural development in the period after 2013. The document has been created by the  National local action groups network of the Czech Republic, as a main representative of LEADER movement in  the Czech Republic. The document serves as a preliminary material for a discussion about the future of LEADER  method  in  the  Czech  Republic,  about  its  use  in  future  rural  development  programmes  as  well  as  in  other  activities developing and supporting the rural areas in our country.                   VISION 2014+  RURAL AREAS AS A COMMUNITY OF HAPPY, CONTENDED AND SECURED PEOPLE, WHO  SUSTAIN AND DEVELOP THE RURAL VALUES IN CULTURE, ENTREPRENEURSHIP AND  SOCIAL RELATIONS AND AT THE SAME TIME THEY COOPERATE WITH EACH OTHER AS  WELL AS WITH THEIR NEIGHBOURS AT HOME AND ABROAD.   RURAL AREAS ARE A SELF‐CONFIDENT AND EQUAL PARTNER OF A CITIES AND THEY  MANAGE THEIR RESOURCES THRIFTILY AND RESPONSIBLY, PROTECT AND DEVELOP  THE RURAL ENVIRONMENT, SETTLEMENTS AND LANDSCAPE, INHERITED FROM ITS  ANCESTORS SO THAT THEY ARE WELL KEPT FOR THEMSELVES AND FOR FUTURE  GENERATIONS.     NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  3 5     LEADER AS A METHOD  Projects  implemented  using  LEADER  method  are  thematically  similar  to  actions  implemented  in  other  programmes;  the  main  benefit  of  LEADER  method  is  the  way  how  the  rural  development  actions  are  implemented and how they are mutually linked inside the rural regions and communities as well as by means  of the rural communities.  Local  community  and  partnership  of  citizens,  local  administration,  non‐profit  organisations  and  entrepreneurs, create together structures called Local action group (LAG) which elaborate a local development  strategy  and  are  responsible  for  its  implementation.  The  philosophy  comes  out  of  a  belief,  that  only  local  communities  know  their  strengths  and  weaknesses  well  and  they  are  able  to  solve  their  own  problems  themselves.   BASIC PRINCIPLES OF LEADER METHOD2   1) Existing local development strategy  2) Partnerships between public and private sector at local level, creating a local action group (LAG)   3) „bottom‐up“ approach when preparing and implementing the strategy   4) Integrated and multi‐sector actions  5) Innovative approach  6) Cooperation  7) Networking  In  the  period  2007‐2013,  the  LEADER  method  is  a  part  of  national  Rural  development  programme  and  the  projects implemented by LEADER method create the Axis IV of this programme. Altogether 112 LAGs were  selected to implement their strategy and they obtain 180 million EUR to do so.   PROPOSAL FOR LEADER METHOD USE IN RURAL DEVELOPMENT POLICY 2014 – 2020   For  the  programming  period  2014  –  2020,  following  is  proposed:  LEADER  method  becomes  a  part  of  all  operational  programmes,  which  will  implement  their  targets  in  rural  areas;  moreover,  these  programmes  incorporate  Local  action  groups  into  their  implementation  structures  as  effective  representatives  of  rural  communities.   LEADER  approach,  based  on  integrated  approach  and  multi‐sector  partnership  of  local  administration,  entrepreneurs  and  civil  society,  should  become  an  overall  method  for  detection  and  financing  the  specific  needs of rural areas.   In  relation  to  Common  Agricultural  Policy  of  the  European  Union,  we  consider  useful,  that  two  separate  approaches or even two separate funds exist in the next programming period: agricultural fund, focused on  environmental  protection,  food‐industry  and  agriculture  and  a  rural  fund,  focused  on  rural  economy  and  development of rural regions and communities. This requirement does not directly ask for separation of these  two funds under different implementation structures at the EU and national level respectively, but at least a  clear  distinction  of  both  pillars  with  a  possibility  of  independent  approaches  to  financing  and  different  administrative procedures.                                                                    2 Seven basic principles of the LEADER method are specified in  Council Regulation 1698/2005, Article 61, and they are further explained in Fact Sheet:  TheLEADER approach –  a basic guide (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/leader/2006_en.pdf)           3 6   WWW.NSMASCR.CZ    BASE‐LINES  LEADER method is effective, brings a positive change, and is targeted, areal and transparent.  Rural  partnerships,  which  form  local  action  groups,  respect  their  members,  formulate  their  development  strategies in a balanced way and exercise various forms of their fulfilment by responsible actors.   LEADER  method,  by  means  of  local  action  groups,  offers  the  rural  actors  (municipalities,  micro‐regions,  associations and non‐profit organisations, entrepreneurs) tools and open approach towards formulation and  fulfilment of development strategy in their region.   At the same time, this approach ensures coordination at the level of the rural region, cooperation in use of  achieved outcomes and therefore an area effect of sustainable and diversified development of municipalities  and communities.   Partnership at the level of rural region and cooperation is based on what the particular region has at disposal,  and it involves anybody who is interested in sustainable and variable development in favour of higher quality  of life.     BACKGROUND MATERIALS  ‐ Barca report to the European Commission  ‐ Special Report No 5/2010 ‘Implementation of the Leader approach for rural development’  ‐ Discussions on the Common Agricultural Policy  ‐ Mid‐term evaluation of Rural development plan in the Czech Republic  ‐ Experience from the Local Action Groups, which implement development strategies for rural areas in  the period 2004 – 2010  ‐ Strategic framework of sustainable development in the Czech Republic  ‐ ARC Communication    TARGETS  Improve targeting and increase effectiveness of using resources for development of rural area in 2014 – 2020  by means of broader involvement of LEADER method in the area of cooperation and strategy sharing, as well as  funds for rural development and agriculture, cohesion funds, social funds and other, national and community  ones.   Ensurie  equal  opportunities  to  use  of  these  resources  for  particular  beneficiaries  types  in  rural  areas,  integrating policies and programmes so that they are usable by rural areas and bringing innovations into rural  development by means of exchange and sharing experience in networks.   Ensure access to civilisation benefits and adequate conditions for sustainable life to rural inhabitants.     NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  3 7     USING THE LEADER METHOD AND LAG STRUCTURES FOR ACHIEVING GOALS   To fulfil the above‐mentioned targets, it seems necessary to merge the forces and finances of municipalities,  entrepreneurs and NGOs in particular rural regions and a network cooperation of these regions with each  other. LEADER method has proven well as a suitable platform for development of such cooperation in rural  areas, basic executive units being local action groups´ (LAG) offices.  This  decentralised  development  structure  for  rural  areas  will  be  functional  for  any  scenario  of  common  agriculture and cohesion policy development in the EU. In all scenarios, there will be a demand for endpoint  executive units for areas covering 10 – 100 thousand citizens, with a direct contact to smaller municipalities up  to 25 thousand citizens, small and medium rural enterprises and rural NGOs and associations, with the ability  to  plan  and  implement  a  long‐term  sustainable  rural  development  using  own  and  shared  programmes  and  grant schemes.   Current  structures  of  local  action  group  dispose  of  a  sufficient  decision‐making  potential  and  human  resources and these can ensure a smooth process of given policies implementation. The question of processes  standardisation conducted by LAGs or by their offices respectively, or perhaps even their accreditation is also  upcoming.  This  would  make  it  possible  to  select  a  well  experienced  offices  to  achieve  the  level  of  paying  agency administering a grant scheme for the given area or a broader region.   CONDITIONS FOR USE OF THE PROPOSED SYSTEM   ‐ considerable simplification of procedures and conditions of particular tools, with preservation the demands  on effectiveness and transparency according to the European Court of Auditors    ‐ intensifying the professional capacities of LAGs in relation to programmes, approximation to accredited  paying agencies   ‐ simple and well arranged distinction of operational programmes, minimum number of operational  programmes (e.g. investment programme covering the whole territory, focused on urban and rural  development)     PRINCIPLES  Principles and bases of rural local action groups acting as subregional development offices come out of well‐ proven seven LEADER principles (see above). These principles correspond well to challenges of the so called  Barca report (it calls for mobilisation of local subjects, supporting experiments and institution strengthening).   MAIN BENEFITS OF LEADER METHOD IMPLEMENTATION  Linking topics and support targeting – integrated projects are more effective and economical; support  direction corresponds to local strategy elaborated by people who actually live in the region and organisations  which operate in the region   Partner involvement – more cooperation, better use of human potential, multiple effects   Innovation – ensure necessary changes for adaptation in the changing society and environment   Targeting to effective change – regionally different targets and tools for applying procedures: cooperation,  communication, financial support and experience exchange          3 8   WWW.NSMASCR.CZ  Continual impact monitoring – it is possible to monitor the outcomes and prevent resource misuse at local  level; local strategies can be flexibly updated according to actual needs.    The outcome of applying these principles will be a flexible adaptation of rural areas to changing conditions of  postmodern world with a full involvement of all partners without excluding anyone, with a high effectiveness  of public and private resources use.     RELATIONS  There is no superodination or subordination among the current structure of municipalities and micro‐regions,  enterprise  associations  such  as  agrarian  or  business  chamber  and  NGO  networks  and  local  action  group  as  such. Above mentioned subjects create the local action group as a subject representing them, integrating  their efforts and coordinating the area development. To achieve their interests in the local action group, the  particular organisations delegate their representatives into LAG bodies. These members execute steering and  control functions. This system is consistent with a current way of LAG management in LEADER programme in  2007 – 13. It proved well and it can be further improved and developed.     TOPICS  The current areas of Axes III and IV of the Rural development programme present the basic range of topics,  e.g. development of municipalities, small‐scale infrastructure, and tourism, preservation of cultural and historic  heritage, support of businesses in all forms, specific education, inter‐regional and transnational cooperation.     As a new input, it is proposed to extend the competences of local action groups into areas, which were not in  current RDP, but they are related to rural areas. If they are supported in rural areas today, it is done by other  ways than through LAGs. They are social care, sport, education, culture and nature heritage, development of  small and medium enterprises, public administration, community development, social economy, transport,  science and research etc.   Summing the original and new topics will bring the coverage of rural development problems in following five  priority axes.   PRIORITY THEMATIC AXES OF INTEGRATED RURAL POLICY    1) Human and the society in rural areas – social policy, education, health   2) Rural economy – small and medium enterprises, businesses, agriculture, labour force   3) Development of rural territories ‐ infrastructure, facilities, housing, planning   4) Rural landscape and natural and cultural heritage   5) Public government and effective, stable and safe society     COVERAGE  We assume 100% coverage of rural areas in the Czech Republic by a network of local action groups, voluntarily  established according to current LEADER rules (i.e. LAG size 10 – 100 thousand inhabitants, including towns up    NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+  3 9   to 25 thousand inhabitants). Approximately 40 new LAGs, newly established or till now not selected,  would  join the current 112 selected LAGs and so that approx. 150 LAGs would function this way.   Use  of  resources  from  particular  funds  and  programmes  would  follow  the  rules  of  these  funds  and  programmes. Administrative boundaries for distribution of support through local action groups and “indirectly”  would be set. E.g. for the future Regional operational programme, there would be an interval of settlement  size,  e.g.  10 000  inhabitants  –  above  this  limit,  ROP  would  communicate  directly  with  the  city,  e.g.  in  the  framework  of  Integrated  urban  development  plan  (IUDP).  For  subjects  from  smaller  municipalities,  support  would  be  distributed  through  LAG.  In  case  of  other  programmes,  there  could  be  a  project  size  limit  (e.g.  projects up to 200 ‐ 400 thousand  EUR through LAG, higher amounts directly with the respective fund).     Functioning of LAGs in these programmes could be compared to e.g. grant scheme carriers in this period.    FINANCIAL TOOLS  Regarding the arguable advantages of LEADER method, we propose that development programmes, by which  the European community resources will be administered in the period 2014 – 2020, would use principles based  on LEADER method in much greater extent.   Concretely, we propose that 50% of programme, corresponding to current Rural development programme,  would be implemented by this method, in thematic areas corresponding to current Axis III and IV. Furthermore,  we propose, that all other operational programmes, which fulfil their targets in rural areas and can have rural  beneficiaries (small villages, rural schools, micro, small and medium entrepreneurs, NGOs etc.), would contain  a special axis, implemented by LEADER method with 10‐25% of resources  devoted to it, as it corresponds to  desired share of integrated and innovative projects implemented by coordinated efforts of the community in  rural territory. Provided this system covered an area of municipalities up to 10 thousand inhabitants, 47% of  Czech citizens would be included.  The total volume of resources, reserved for rural support in the Czech Republic in the period 2014 – 2020,  should reach at least 4.2 billion EUR (from the total approx. 24 billion EUR), summing the special rural  programmesand rural axes from other programmes. This requirement corresponds to a sum of 1.400 EUR for  every citizen out of 3.15 million rural citizens in total.   Average allocation for 1 medium‐size LAG would reach 28 million EUR / 7 years, i.e. 4 million EUR per year.   With this support, rural areas are capable to retrieve and generate their own resources, multiply the invested  finances, namely thanks to the use of partnership cooperation animated and supported by LAGs.   EFFECTS  Innovation,  partnership,  integration,  added  value,  bottom‐up  administration  and  full  involvement  of  subsidiarity principles, community participation, measurable changes (employment, quality of life, education,  health, ... ). All this is going to be achieved through broader use of LEADER metho according to principles and  targets, which the European Community itself aims to enforce for the community programmes in years 2014 –  2020.           4 0   WWW.NSMASCR.CZ    NOTES  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….  …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….