Barokní mozaika
u nás asi 1650 - 1780
Josef I.
(1705 - 1711)
Ferdinand III.
(1637 - 1657)
Leopold I.
(1657 - 1705)
1680
císařský robotní
patent
Karel VI.
(1711 - 1740)
1775
velké nevolnické
povstání proti robotě
Marie Terezie
(1740 - 1780)
1775
robotní
patent
1620
bitva
na Bílé hoře
1621
poprava 27
českých pánů
1618
pražská
defenestrace
Matyáš II.
(1611 - 1619)
Rudolf II.
Habsburský
(1576 - 1611)
Krajina
Baroko nemá rádo divočinu, příroda musí být pod trvalou
kontrolou. Barokní sloh komponuje celou krajinu.
Bezpečná mírová doba umožňuje stavbu zámků s otevřeným
dvorem a přímým spojením se zahradou. V krajině se
objevuje množství kostelů, křížů, Božích muk, kapliček a
soch svatých, jež se stávají centrem náboženských poutí.
Významný prvek v krajině tvoří rybníky, zejména v krajině
jižních Čech.
Dlouhodobá stabilizace hran pozemků vede ke vzniku
mezí.
Ke konci 18. století dochází k maximálnímu odlesnění krajiny,
zejména v hustěji osídlených oblastech, které silně přesahuje
dnešní úroveň.
Lesy často trpí pastvou dobytka a stávají se z nich řídké porosty.
Kvalitnější lesy zůstávají pouze v neobydlených částech
pohoří, i ty se však těží pro potřeby hutí a skláren.
Nedostatek paliva a stavebního dříví vyvolává nárůst zájmu
o les a zapříčiňuje vznik lesního hospodářství.
Vývoj sídel
Úbytek obyvatel v  některých případech způsobuje i zánik sídel
(převážně v horších přírodních podmínkách). Obce tak prochází
posledním výběrem podle přírodních podmínek.
Následující prosperita v 18. století znamená i velkou stavební činnost
ve městech, což se odráží v městských palácích šlechty, v církevních
stavbách i v měšťanských domech.
Jsou budovány rozsáhlé obranné systémy (Josefov, Terezín) a jsou
stavěny a zlepšovány silnice.
Začíná se postupně přecházet na zděné stavby, z důvodu nedostatku
stavebního dříví a zavedení ohňového patentu.
Změny ve společnosti
Velkou část Evropy zasahuje třicetiletá válka (1618-1648), která je
jednou z největších katastrof v  historii českých zemí. Naše země je
mnohonásobně pleněna, z 1,4 milionů obyvatel přežije toto období
pouhých 800 tisíc.
Úbytek obyvatel zapříčiňuje větší připoutání poddaných k robotním
povinnostem.
Katolická šlechta rozšiřuje svá panství o konfiskované statky neka-
tolíků.
Třicetiletá válka znamená zhroucení představ o moudrosti lidstva
a víry v myšlenky humanismu. Reakcí je návrat k hledání nadpozemského
smyslu života (křesťanství, baroko).
Zemědělství
Převládá trojpolní soustava.
Dochází k postupné obnově zdecimovaného hospodářství,
pětina půdy zůstává nevyužita a zarůstá la-
dem.
Od 18. století zaznamenává zemědělství postupný
pokrok – nové postupy se prosazují zejména na velkostatcích.
Začínají se využívat nové plodiny – brambory,
kukuřice a pícniny (jetel). Rozšířené pěstování
brambor zvyšuje úrodnost v méně příznivých oblastech
a má za následek zvýšení počtu obyvatel.
Hospodářství
Rozvíjí se podnikání šlechty – panské mlýny, pivovary,
pily, hamry, sklárny atd. Šlechta neúměrně využívá
robotní práci poddaných.
Vznikají první manufaktury, v  nichž je celý výrobní
proces soustředěn pod jednou střechou. Opětovně
se rozšiřuje těžba rud železných a neželezných kovů
a jejich zpracování.