Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Legislativní rámec
ekotoxikologických biotestů
Klára Hilscherová
Využití standardních testů
 Hodnocení vlastností nebezpečných pro životní prostředí
- u chemických látek a přípravků
- u přípravků na ochranu rostlin (pesticidy)
- u biocidních přípravků a účinných látek
 Stanovení ekotoxicity odpadů, sedimentů
 Hodnocení léčiv určených do vodního prostředí (pro ryby) za účelem
jejich registrace
 Biologické testování přítokových a odpadních vod
 Biologická zkouška toxicity při haváriích
 Testování látek s potenciálním dopadem na vodní ekosystémy
Mnoho metod standardizováno mezinárodními i národními
organizacemi
Standardní metody
Výhody standardních metod
• Metodiky testů jsou jednotné a porovnatelné s předchozími
výsledky v té stejné i v dalších laboratořích
• Mohou být zopakovány dalšími laboratořemi
• Výsledky jsou dobře akceptovatelné pro regulační orgány
• Zjednodušená logistika, vývoj a optimalizace už provedena
• Tyto metody poskytují základ, na němž se dá dále stavět a který
se dá případně modifikovat
• Získaná data mohou být kombinována s daty z jiných laboratoří
pro využití v QSAR, ERA’s
• Detailní seznam použitých přístrojů, medií, modelových
organismů, atd.
• Popsány experimentální, analytické a dokumentační postupy
• Specifikována pravidla validity testu
Nevýhody standardních metod
• Často příliš specifické  těžko
aplikovatelné pro jiné situace nebo k
odpovědi dalších otázek
• Jen na několika modelových druzích –
otázka přenositelnosti výsledků
• Bývají používány v nevhodných situacích
(výzkum, hodnocení příčiny a účinku)
• Nemusí být aplikovatelné do reálného
prostředí
Legislativní rámec
ekotoxikologických biotestů
• ISO:
• OECD:
• ČNI
• MŽP, MZE
ČSN
ČSN ISO
ČSN EN
ČSN EN ISO
TNV
TNO
Legislativní rámec ekotoxikologických biotestů
• ISO: International Organization for Standardization (www.iso.ch)
• OECD: Organization for Economic Cooperation and Development - Organizace pro
ekonomickou spolupráci a rozvoj (www.oecd.org)
OECD Guidelines for the Testing of Chemicals
http://www.oecd.org/env/ehs/testing/oecdguidelinesforthetestingofchemicals.htm
• ČNI - Český normalizační institut (www.csni.cz)
Zastřešující legislativa:
• MŽP (www.mzp.cz; www.mzp.cz/cz/legislativa),
• MZE (www.mze.cz; eagri.cz/public/web/mze/legislativa/)
ČSN - česká technická norma
ČSN ISO - mezinárodní norma ISO, zavedená do soustavy ČSN
ČSN EN - evropská norma, zavedená do soustavy ČSN
ČSN EN ISO - mezinárodní norma ISO, převzatá do soustavy EN a zavedená do
soustavy ČSN
TNV - odvětvová technická norma vodního hospodářství v působnosti Mze/MŽP ČR
TNO - odvětvová technická norma odpadového hospodářství v působnosti MŽP ČR
Normy:
Další organizace – normované testy
ASTM
EPA (US EPA)
ANSI
CEN
AFNOR
EEC
WHO
Další organizace – normované testy
ASTM: American Society of Testing and Materials - Americká společnost pro
testování a materiály
EPA (US EPA) – Environmental Protection Agency
ANSI - Americký národní institut pro standardizaci - American National
Standards Institute (www.ansi.org)
CEN - European Commitee for Standardization (Comité Européen de
Normalisation) (www.cenorm.be)
AFNOR - Francouzská normalizační asociace - Association Francaise de
Normalisation (www.afnor.fr)
EEC: Evropské hospodářské společenství - European Economic Community
WHO – World Health Organisation
Hodnocení rizik v EU
• ± 40 Direktiv a Nařízení ohledně
hodnocení a managementu rizik
spojených s chemickými látkami
– Regulation EEC 793/93 –
Existující látky
– Directive 67/548/EEC –
Nové látky
– Directive 98/8/EC - Biocidy
EU a hodnocení rizik
Existující látky
> 100000 látek v EINECS (European Inventory of Existing Commercial
Substances )
– 2750 HPVCs (High Production Volume Chemicals > 1000 tun/rok )
• 14% minimální soubor dat (základní)
• 65% méně než základní soubor dat
• 21% žádná data o toxicitě
– Seznam prioritních látek
– Situace ~ rok 2003
• 141 látek v procesu hodnocení rizik
• 74 předběžná analýza rizik
• 48 dokončených analýz rizik
– Příliš pomalý proces
– Nedostatečná data
– Nedostatečná ochrana
Registration, Evaluation and Authorisation of CHemicals
(REACH)
Registrace, vyhodnocení a autorizace chemických látek
Nové nařízení Evropské unie č. 1907/2006
= nový systém kontroly chemikálií, kterým by se mělo zajistit, aby se
nejpozději do roku 2020 používaly pouze chemikálie se známými
vlastnostmi způsobem, který nepoškozuje zdraví a životní prostředí.
předložila Evropská komise v říjnu 2003
Implementace, nařízení vstoupilo v platnost – 1. červen 2007
Cíl - kolem r. 2020 v EU bezpečným způsobem vyrábět, dovážet a
používat pouze chemické látky se známými nebezpečnými
vlastnostmi a identifikovanými riziky pro zdraví a ŽP v celém jejím
existenčním cyklu
Legislativa EU
• Registration - Registrace
• Evaluation - Hodnocení
• Authorisation - Autorizace
• Restriction - Restrikce
• Chemicals – Chemikálií
Definovány povinnosti výrobců, dovozců, distributorů a uživatelů
chemických látek
Probíhá úprava legislativy členských zemí
Na národní úrovni je za řízení procesů, které jsou dané nařízením REACH,
odpovědné MŽP, které zároveň zodpovídá za implementaci nařízení
REACH a souvisejících předpisů do národní legislativy.
CENIA (česká informační agentura životního prostředí)
— ústřední kontaktní místo pro REACH v České republice (národní
Helpdesk - pověřen Ministerstvem životního prostředí): www.cenia.cz
Obsah nařízení
Preambule (131 bodů) (1 – 40)
I Obecné otázky (47- 61)
II Registrace látek (62 – 95)
III Sdílení údajů a zamezení zbytečným zkouškám (96–107)
IV Informace v dodavatelském řetězci (107 – 115)
V Následní uživatelé (115 – 121)
VI Hodnocení (121 – 138)
VII Povolování (138 – 162)
VIII Omezení výroby, uvádění na trh a používání (163 – 171)
IX Poplatky a platby (171 – 172)
X Agentura (173 – 208)
XI Seznam klasifikací a označení (208 – 212)
XII Informace (213 – 218)
XIII Příslušné orgány (219 – 220)
XIV Prosazování (221 – 222)
XV Přechodná a závěrečná ustanovení (222 – 234)
Přílohy
I Obecná ustanovení o posuzování látek a vypracování CSR (237–
266)
II Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů (267 – 293)
III Kritéria pro látky registrované v množství mezi 1 a 10 tunami
(294)
IV Výjimky z povinnosti registrace podle čl. 2 odst. 7 a) (295 – 303)
V Výjimky z povinnosti registrace podle čl. 2 odst. 7 b) (304 – 305)
VI Požadavky na informace uvedené v čl. 10. (306 – 315)
VII Standardní požadavky na informace pro látky vyráběné nebo
dovážené v množství 1 tuny nebo větším (316 – 329)
VIII Doplňkové standardní požadavky na informace pro látky
vyráběné nebo dovážené v množství 10 t nebo větším (330 – 343)
IX Doplňkové požadavky na informace pro látky vyráběné nebo
dovážené v množství 100 t nebo větším (344 – 359)
X Doplňkové požadavky na informace pro látky vyráběné nebo
dovážené v množství 1000 t nebo větším (360 – 370)
Přílohy
XI Obecná pravidla pro odchylky od standardního
režimu zkoušek podle příloh VII až X (371 – 378)
XII Obecné pokyny pro následné uživatele
k posuzování látek a vypracování zpráv o
chemické bezpečnosti (379 – 382)
XIII Kritéria pro identifikaci perzistentních, bioakum. a
toxických látek a vysoce perzistentních a vysoce
bioakumulativních látek (383 – 386)
XIV Seznam látek podléhajících povolení (386 – 386)
XV Dokumentace (387 – 391)
XVI Socioekonomická analýza (392 – 394)
XVII Omezení výroby, uvádění na trh a používání …
(395 – 851)
REACH: jaká data?
• Fyzikálně-chemické vlastnosti, jako:
– Těkavost, bod varu, Kow,…
• Humánní toxikologie, jako:
– Akutní a chronická toxicita, dráždivost, karcinogenita…
• Environmentální/ Ekotoxikologické informace, jako:
– Akutní a/nebo chronická toxicita pro vodní organismy,
biodegradace, …
Výrobci budou muset poskytnout informace:
· o vlastnostech a nebezpečnosti každé látky
· o zamýšleném způsobu použití dotyčné látky a tom, zda a jak
se může dostat do kontaktu s lidmi a/nebo životním prostředím;
· o posouzení rizika pro lidské zdraví a životní prostředí;
REACH – některé změny
• Základní principy zůstávají
– registrace nových látek, zásady SLP, zásady označování obalů,
R- a S- věty,.....
• Doplnění údajů o nebezpečnosti látek ze seznamu látek již
používaných (EINECS, NLP)
• 30000 existujících látek (registrace-autorizace)
– do 3 let
• látky genotoxické a toxické pro reprodukci
• látky s tonáží nad 1000 t/rok
– do 6 let
• látky s tonáží nad 100 t/rok
– do 11 let
• látky s tonáží nad 1 t/rok
REACH – některé změny
• Registrace se předkládají Evropské Agentuře pro chemické
látky (ECHA) – sídlo v Helsinkách
http://ec.europa.eu/echa
http://echa.europa.eu
– Společná registrace látky členy konsorcia
• sdružení registrantů za účelem registrace
• princip jedna látka - jedna registrace
• Katalog klasifikace a označení
– dostupný na internetu
– Předregistrace
– Fórum pro výměnu informací - zřízeno pro každou látku (SEIF)
• povinná výměna informací mezi registranty o dostupných
parametrech nebezpečnosti předregistrovaných látek
• Autorizace pro konkrétní způsoby použití látky
– jiné užití => přehodnocení nebezpečnosti, úprava bezp. listu, nová
autorizace
• Přesné požadavky na registraci se liší v závislosti na objemu,
skutečných vlastnostech a podmínkách používání chemikálie.
• Komise odhaduje, že systém REACH se nebude týkat asi 80 %
látek.
• Registrace bude požadována u látek vyráběných v nízkých
objemech pod 100 t/rok jen pokud budou obavy, že jde o zvláštní
chemikálii, např. že má chronické účinky.
• Látky produkované ve vyšších objemech nad 100 t/rok by se měly
dostat do dalšího stadia procesu REACH – vyhodnocení, přičemž
národní kompetentní úřady prošetří údaje, případně požádají o
přídavné informace nebo testy, jestliže budou mít jakoukoliv obavu o
potenciální rizika spojená s dotyčnou látkou nebo kvalitou
registračních spisů.
Harmonogram registrace zavedených látek
 1.6.2007 - vstup nařízení v platnost
 1.6.2008 - zahájení činnosti Agentury
 1.6.2008 - začátek předregistrace zavedených látek
 1.12.2008 - konec předregistrace
 1.1.2009 - zveřejnění dat na internetu - SIEF
 1.12.2010 - lhůta pro registraci > 1000 t/rok,
CMR látek > 1 t/rok a látek s R 50/53 > 100 t/rok
 1.6.2013 - lhůta pro registraci > 100 t/rok
 1.6.2018 - lhůta pro registraci > 1 t/rok
REACH: cíle a průběh
Třetí krok v procesu REACH se týká nejnebezpečnějších látek, jako
jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci
(CMR) chemikálie, jakož i látky přetrvávající, bioakumulativní a
toxické (PBT) nebo velmi silně perzistentní, velmi
bioakumulativní (vPvB). Látky, vyvolávající endokrinní poruchy i
jiné chemikálie, které vyvolávají podobné obavy, budou předmětem
autorizace, řešené případ od případu.
největší riziko = nejpodrobnější REACH:
- vysoký objem výroby (HPVC) – nad 1000 t/rok
- nebo CMR chemikálie
Klasifikace nebezpečnosti
Klasifikace a způsob označení se oznamuje Agentuře
Agentura vytváří databázi klasifikací, která bude přístupná veřejnosti
zavedení Globálního harmonizovaného systému klasifikace (GHS)
Obsah registrace
a) Soubor technických dokumentů
(Dossier) - TECHNICKÁ DOKUMENTACE
b) Zpráva o chemické bezpečnosti
(Chemical Safety Report, CSR)
Poznámka:
CSR ne pro tonáže 1 – 10 t/r
a) Soubor technických dokumentů
- identifikační údaje o látce a registrantovi
- informace o výrobě a používání látky
- klasifikace a označení látky
- návod k bezpečnému používání látky
- souhrn informací o vlastnostech látky
- podrobný souhrn provedených zkoušek
podle příloh V až VIII
- prohlášení o souhlasu se společným
využíváním výsledků zkoušek neprováděných
na zvířatech
- návrh projektu dalšího zkoušení, u látek
registrovaných pro tonáže 100 t/r a vyšší
b) Zpráva o chemické bezpečnosti
• Hodnocení rizika pro zdraví
• Hodnocení rizika fyzikálně-chemických
vlastností pro zdraví
• Hodnocení rizika pro životní prostředí
• Hodnocení PBT a vPvB vlastností a pro
všechny způsoby identifikovaného použití
• Posouzení-odhad expozice
• Charakteristika rizika
Postupuje se podle přílohy I nařízení REACH.
Kritéria PBT
P - perzistentní látka
poločas rozpadu v mořské vodě delší než 60 dnů
B – bioakumulativní látka
biokoncentrační faktor (BCF) vyšší než 2000
T – toxická látka
- NOEC pro organismy v mořské a ve sladkovodní vodě
je nižší než 0,01 mg/l, nebo látka je CMR
- chronická toxicita odpovídající klasifikaci: T, R48
nebo Xn, R48 podle 67/548/EHS
Kritéria vPvB
vP
- poločas přežití v mořské vodě, sladké vodě nebo v ústí řek je delší
než 60 dnů
- poločas přežití v mořském sedimentu, sladkovodním
sedimentu a sedimentu ústí řek delší než 180 dnů
- poločas přežití v půdě delší než 180 dnů
vB
- biokoncentrační faktor je vyšší než 5 000
P T(1/2) mořská voda > 60 dnů > 60 dnů
sladká voda > 40 dnů > 60 dnů
mořský sediment > 180 dnů > 180 dnů
sladkovodní sediment > 120 dnů > 180 dnů
půda > 120 dnů > 120 dnů
B BCF > 2000 > 5000
T NOEC (slaná, sladká voda) < 0,01 mg/l
C,M, R; T,R48/ ;Xn,R48/
vP vB
Sdílení údajů a zábrana zbytečného zkoušení
 Zkoušky na zvířatech se provádějí jako poslední
možnost.
 Již provedené zkoušky by se neměly opakovat.
 Výsledky zkoušek předložených při registraci před
více než 10 roky jsou volně přístupné dalším
výrobcům nebo dovozcům.
 Pravidla sdílení výsledků zkoušek vlastností nových
(non phase-in) látek
Požadavky na informace 1 – 10 t/r
Příloha VII – Standardní požadavky
 Bod tání, bod varu, relativní hustota, tlak par,
povrchové napětí, rozpustnost ve vodě, rozdělovací
koeficient Kow, bod vzplanutí, hořlavost, výbušné
vlastnosti, bod samozápalu, oxidační vlastnosti,
granulometrie.
 Kožní dráždivost/žíravost in vitro, oční dráždivost in vitro,
senzibilizace kůže, mutagenita na bakteriích in vitro, akutní
orální toxicita. Subakutní toxicita pro dafnie, inhibice růstu řas,
snadná biologická rozložitelnost. ( Ne pro ne CMR, ne
rozptýleně používané nebezpečné látky )
Informace o vlastnostech 10 – 100 t/r
Přílohy VII +VIII
Kožní dráždivost/žíravost in vivo, oční dráždivost
in vivo, senzibilizace kůže, cytogenita a genetické
mutace na savčích buňkách in vitro, akutní
dermální/inhalační toxicita, subakutní toxicita,
screening reprodukční toxicity, toxikokinetika.
Subakutní toxicita pro ryby, inhibice dýchání
aktivovaného kalu, hydrolýza jako funkce pH,
screening absorpce/desorpce.
Informace o vlastnostech 100 – 1000 t/r
Přílohy VII + VIII + výběr z IX
Stálost v organických rozpouštědlech, disociační
konstanta, viskozita.
Subchronická toxicita (90 dnů), prenatální vývojová
toxicita, 2-generační reprodukční toxicita.
Chronická toxicita na dafniích a rybách, konečný
(inherentní) rozklad v povrchových vodách, rozklad v
půdě, rozklad v sedimentu, určení produktů rozkladu,
bioakumulace (ryby), další informace o adsorpci/desorpci,
subakutní účinky na suchozemské organismy (bezobratlí,
bakterie, rostliny).
Metody analýzy.
Informace o vlastnostech >1000 t/r
Přílohy VII + VIII + výběr z IX a X
Chronická toxicita (2 roky), (vývojová toxicita, 2generační
reprodukční toxicita), karcinogenita.
Další zkoušky biotického rozkladu, další
informace o rozpadu a chování látky nebo
produktů rozkladu, chronická toxicita na
bezobratlých, chronická toxicita na rostlinách,
chronická toxicita na organismech sedimentu,
chronická reprodukční toxicita u ptáků.
REACH: kolik látek?
REACH: náklady na testování
REACH: Redukce počtu prováděných testů - QSAR?
• SAR (structure activity relationship): Vztah struktury a účinku =
(kvalitativní) vztah mezi nějakým strukturním prvkem látky a
jejím potenciálním biologickým účinkem
• QSAR: matematický model vztahu mezi chemickou strukturou
a fyzikálně-chemickými vlastnostmi či biologickým účinkem
Zákon č.350/2011 Sb.: Zákon o chemických látkách a chemických
směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)
– Obecná ustanovení – definice
– Podmínky uvádění nebezpečných látek na trh
– Systém klasifikace nebezpečných vlastností
– Základní požadavky na laboratoře klasifikující nebezpečné vlastnosti
(požadavek SLP)
HLAVA II. KLASIFIKACE, BALENÍ A OZNAČOVÁNÍ
§ 5 Vlastnosti látek a směsí a skupiny nebezpečnosti
§ 6 Hodnocení nebezpečných vlastností látek a směsí
§ 9 Hodnocení zjištěných vlastností směsi nebezpečných pro životní
prostředí
HLAVA III. SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE A ZKOUŠENÍ LÁTKY
A SMĚSI
HLAVA V. VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
Zákon o chemických látkách a chemických směsích
Zákon určuje:
1. práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při
výrobě, distribuci, zkoušení, balení a označování chemických látek, tedy
při zacházení s nimi.
2. třídy nebezpečnosti chemických látek – klasifikaci látek podle
nebezpečnosti
3. pravomoci správních orgánů při kontrole uplatňování tohoto zákona a
ochraně před působením nebezpečných látek
Zákon se nevztahuje na skupiny látek, jako kosmetické přípravky, potraviny,
léčiva, odpady, krmiva, radioaktivní látky, neboť pro ty platí specielní
zákony.
Odkazuje také na „přímo uplatnitelné předpisy EU“, zejména nařízení
Evropského parlamentu č. 1272/2008 (GHS – CLP)
Klasifikace – třídy nebezpečnosti:
a) výbušné látky (mohou explodovat i bez přístupu vzduchu) – E
b) oxidující látky (podporují hoření) – O
c) extrémně hořlavé – kapaliny s extrémně nízkým bodem vzplanutí
(< 0°C) a plyny hořlavé na vzduchu při pokojové teplotě a tlaku –
F+
d) vysoce hořlavé – kapaliny s velmi nízkým bodem varu (< 21°C),
látky, které mohou s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňovat
vysoce hořlavé plyny v nebezpečném množství (> 1 l/kg.h) a látky,
které se mohou na vzduchu samovolně vznítit – F
e) hořlavé – látky s nízkým bodem vzplanutí (21 – 55°C)
f) vysoce toxické – již ve velmi malém množství při
kterékoli cestě vstupu mohou způsobovat smrt nebo
vážné poškození zdraví (< 25 mg/kg, potkan, p.o.) – T+
g) toxické – již v malém množství (25 – 200 mg/kg, potkan,
p.o.) - T
h) zdraví škodlivé – mohou způsobovat při kterékoli cestě
vstupu smrt nebo vážné poškození zdraví (200 – 2000
mg/kg, potkan, p.o.) – Xn
i) žíravé – mohou zničit tkáně – C
j) dráždivé – vyvolávají záněty při styku s kůží nebo
sliznicemi – Xi
k) sensibilující – vyvolávají přecitlivělost, alergie
l) karcinogenní – kategorie 1. – prokázaná souvislost mezi exposicí a
karcinogenitou u člověka; kat. 2 – dostatečné důkazy karcinogenity na
základě experimentů na zvířatech; kat. 3 – existují některé důkazy
karcinogenity, ale ne dostatečné pro zařazení do kategorie 2.
m) mutagenní – souvislost mezi exposicí a poškozením genetických
vlastností (3 kategorie, jako u karcinogenů)
n) látky toxické pro reprodukci – poškození fertility nebo vznik vývojových
vad (3 kategorie)
o) nebezpečné pro životní prostředí – okamžité nebo pozdější nebezpečí
pro jednu nebo více složek životního prostředí - N
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 440/2008
• kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006
o registraci, hodnocení, povolování a omezování
chemických látek
• ČÁST A: METODY PRO STANOVENÍ FYZIKÁLNĚCHEMICKÝCH
VLASTNOSTÍ
• ČÁST B: METODY STANOVENÍ TOXICITY A JINÝCH
ÚČINKŮ NA ZDRAVÍ
• ČÁST C: METODY STANOVENÍ EKOTOXICITY
ČÁST C: METODY STANOVENÍ EKOTOXICITY
C.1. AKUTNÍ TOXICITA PRO RYBY
C.2. ZKOUŠKA AKUTNÍ IMOBILIZACE DAFNIÍ (DAPHNIA SP.)
C.3. ZKOUŠKA INHIBICE RŮSTU ŘAS
C.4. STANOVENÍ „SNADNÉ“ BIOLOGICKÉ ROZLOŽITELNOSTI
C.5. ROZKLAD – BIOCHEMICKÁ SPOTŘEBA KYSLÍKU
C.6. ROZKLAD – CHEMICKÁ SPOTŘEBA KYSLÍKU
C.7. ABIOTICKÝ ROZKLAD – HYDROLÝZA JAKO FUNKCE PH
C.8. TOXICITA PRO ŽÍŽALY
C.9. BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST – ZAHN – WELLENSOVA ZKOUŠKA
C.10. BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST – SIMULAČNÍ ZKOUŠKA S AKTIVOVANÝM KALEM
C.11. BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST – ZKOUŠKA NA INHIBICI DÝCHÁNÍ AKTIVOVANÉHO KALU
C.12. BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST – MODIFIKOVANÁ ZKOUŠKA SCAS
C.13. BIOAKUMULACE: PRŮTOKOVÁ ZKOUŠKA NA RYBÁCH
C.14. RŮSTOVÁ ZKOUŠKA NA NEDOSPĚLÝCH RYBÁCH
C.15. ZKOUŠKA KRÁTKODOBÉ TOXICITY NA RYBÍM EMBRYU A VÁČKOVÉM PLŮDKU
C.16. ZKOUŠKA AKUTNÍ ORÁLNÍ TOXICITY PRO VČELU MEDONOSNOU
C.17. VČELA MEDONOSNÁ – ZKOUŠKA AKUTNÍ KONTAKTNÍ TOXICITY
C.18. STANOVENÍ ADSORPCE/DESORPCE ŠARŽOVITOU ROVNOVÁŽNOU METODOU
C.19. ODHAD ADSORPČNÍHO KOEFICIENTU (KOU) PRO PŮDY A ČISTÍRENSKÉ KALY POMOCÍ HPLC
C.20. ZKOUŠKA TOXICITY PRO REPRODUKCI DAPHNIA MAGNA
C.21. PŮDNÍ MIKROORGANISMY: ZKOUŠKA NA TRANSFORMACI DUSÍKU
C.22. PŮDNÍ MIKROORGANISMY: ZKOUŠKA NA TRANSFORMACI UHLÍKU
C.23. AEROBNÍ A ANAEROBNÍ TRANSFORMACE V PŮDĚ
C.24. AEROBNÍ A ANAEROBNÍ TRANSFORMACE V SYSTÉMECH VODA/SEDIMENT
Další prováděcí předpisy
163/2012 Sb., Vyhláška o zásadách správné laboratorní praxe
402/2011 Sb., Vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností
chemických látek a chemických směsí a balení a označování
nebezpečných chemických směsí
- Obecné postupy pro hodnocení nebezpečných vlastností látky a směsi a
označování směsi
2. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÝCH
VLASTNOSTÍ
3. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ VLASTNOSTÍ NEBEZPEČNÝCH PRO
ZDRAVÍ
4. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ SPECIFICKÝCH ÚČINKŮ NA ZDRAVÍ
5. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ ÚČINKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Vyhláška MPO č. 402/2011 Sb. o hodnocení nebezpečných
vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a
označování nebezpečných chemických směsí.
1. Stanoví postupy a metody pro klasifikaci nebezpečných látek –
pro zařazení do jednotlivých tříd nebezpečnosti.
2. Pravidla pro označování látek a směsí.
3. Rizikové věty, R-věty
4. Bezpečnostní věty, S-věty
5. Příklady R-vět:
R14 – prudce reaguje s vodou, R25 – toxický při požití,
R39 – nebezpeční velmi vážného poškození zdraví
6. Příklady S – vět:
S24 – zamezte styku s kůží, S30 – k tomuto výrobku nikdy
nepřidávejte vodu, S39 – používejte osobní ochranné prostředky
pro oči a obličej.
Označování chemických látek, přípravků a směsí
• Označování chemických látek a přípravků se doposud řídilo
evropskými směrnicemi 67/548/EHS a 1999/45/ES, které jsou
prosazovány národním zákonem daného členského státu EU
("Chemický zákon").
• Štítky chemikálií označovaných podle této legislativy obsahují R a S
věty, které informují o rizicích (R = risk) a bezpečném nakládání (S
= safety) a dále symboly nebezpečnosti (černý symbol v oranžovém
čtverci).
• Vzhledem k tomu, že označování chemikálií dle této směrnice bylo
závazné pouze pro členské státy EU, docházelo často ke
komplikacím v převodu klasifikace a označení chemikálií
dovážených z jiných teritorií (např. systém HAZMAT používaný v
USA).
Zákon 350/2011 Sb. o chemických látkách a
směsích
Nový zákon o chemických látkách a chemických směsích
(CHLaS) již v sobě obsahuje požadavky nové Evropské
směrnice ES 1272/2008 (CLP).
Zákon již obsahuje požadavky pro nový způsob klasifikace
chemických látek a nový způsob značení nebezpečných
vlastností požadavky na způsob značení a uvádění
informací upozorňujících na nebezpečí (H věty) a věty
obsahující pokyny pro bezpečné zacházení (P-věty) s
chem. látkami.
Dále je směrnicí a zákonem stanoven povinný rozsah
informací v Bezpečnostním listu (BL).
Zákon 350/2011 Sb. o chemických látkách a
směsích
Požadavky Evropské směrnice jsou vyžadovány pro látky
již od prosince 2010.
Pro směsi se nacházíme v přechodném období.
Splnění požadavků pro směsi (po staru „přípravky“) je
platné od 1.6.2015.
Platí:
U čistých látek musí být již aktuální BL s datem
aktualizace po 2008.
U směsí může být do 1.6.2015 souběh starých BL a již
nové BL podle nových předpisů.
Výstražné symboly
Označení nebezpečných
vlastností dle 402/2011
vychází z nař. vlády
232/2004
232/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se provádějí některá ustanovení zákona o
chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající
se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických
přípravků.
R- a S-věty
• Standardní věty pro popis rizika a bezpečného
nakládání
• R- věty označují specifické nebezpečí
• S- věty - popis bezpečného nakládání
• Jednotlivé věty jsou číslované, uvádí se jak číselné
označení, tak plný text
• Shodné věty v celé EU
Příklady R-vět:
R 31.1 Uvolňuje jedovatý plyn při styku s louhy
R 38 Dráždí kůži
R 46 Může způsobit dědičné genetické poškození
• R20 zdraví škodlivý při vdechování
• R21 zdraví škodlivý při styku s kůží
• R22 zdraví škodlivý při požití
• R23 toxický při vdechování
• R24 toxický při styku s kůží
• R25 toxický při požití
• R26 vysoce toxický při vdechování
• R27 vysoce toxický při styku s kůží
• R28 vysoce toxický při požití
• R29 uvolňuje toxický plyn při styku s vodou
• R30 při používání se může stát vysoce
hořlavým
• R31 uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami
• R32 uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s
kyselinami
• R33 nebezpečí kumulativních účinků
• R36 dráždí oči
• R37 dráždí dýchací orgány
• R38 dráždí kůži
• R39 nebezpečí velmi vážných nevratných
účinků
• R40 podezření na karcinogenní účinky
• R41 nebezpečí vážného poškození očí
• R42 může vyvolat senzibilizaci při vdechování
• R43 může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží
• R45 může vyvolat rakovinu
• R46 může vyvolat poškození dědičných
vlastností
• R48 při dlouhodobé expozici nebezpečí
vážného poškození zdraví
• R49 může vyvolat rakovinu při vdechování
R50 vysoce toxický pro vodní organismy
R51 toxický pro vodní organismy
R52 škodlivý pro vodní organismy
R53 může vyvolat dlouhodobé nepříznivé
účinky ve vodním prostředí
R54 toxický pro rostliny
R55 toxický pro zvířata
R56 toxický pro půdní organismy
R57 toxický pro včely
R58 může vyvolat dlouhodobé nepříznivé
účinky v životním prostředí
R59 nebezpečný pro ozónovou vrstvu
R60 může poškodit reprodukční schopnost
R61 může poškodit plod v těle matky
R62 možné nebezpečí poškození
reprodukční schopnosti
R63 možné nebezpečí poškození plodu v
těle matky
R64 může poškodit kojence
prostřednictvím mateřského mléka
Vyhláška 402/2011
Část 5. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ ÚČINKů NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
5.2.1 Vodní prostředí
5.2.1.1 Látky se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí a přiřadí se jim
výstražný symbol „N“ a R-věty podle následujících kritérií:
R50 Vysoce toxický pro vodní organismy a
R53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Akutní toxicita: LC50 (96 hod., ryby) ≤ 1 mg.l-1, nebo
• EC50 (48 hod., dafnie) ≤ 1 mg.l-1, nebo IC50 (72 hod, řasy) ≤ 1 mg.l-1, a
- látka není snadno rozložitelná nebo log Pow ≥ 3,0
R50 Vysoce toxický pro vodní organismy
Akutní toxicita: LC50 (96 hod., ryby) ≤ 1 mg.l-1, nebo
• EC50 (48 hod., dafnie) ≤ 1 mg.l-1, nebo IC50 (72 hod., řasy) ≤ 1 mg.l-1,
R51 Toxický pro vodní organismy a R53 Může vyvolat dlouhodobé
nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Akutní toxicita:
• LC50 (96 hod., ryby) 1 mg.l-1 < LC50 ≤ 10 mg.l-1, nebo
• EC50 (48 hod., dafnie) 1 mg.l-1< EC50 ≤ 10 mg.l-1, nebo
• IC50 (72 hod., řasy) 1 mg.l-1 < IC50 ≤ 10 mg.l-1,
• a látka není snadno rozložitelná, nebo log Pow ≥ 3,0
LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích organismů
EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů
IC 50 - koncentrace, která způsobí 50procentní inhibici růstu
R52 Škodlivý pro vodní organismy a R53 Může vyvolat dlouhodobé
nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Akutní toxicita:
LC50 (96 hod., ryby) 10 mg.l-1 < LC50 ≤ 100 mg.l-1, nebo
EC50 (48 hod., dafnie) 10 mg.l-1 < EC50 ≤ 100 mg.l-1, nebo
IC50 (72 hod., řasy) 10 mg.l-1 < IC50 ≤ 100 mg.l-1,
a látka není snadno rozložitelná
5.2.2 Ostatní prostředí
5.2.2.1 Látky a směsi se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí a přiřadí
se jim výstražný symbol „N“ a R-věty na základě níže uvedeného kritéria:
• R54 Toxický pro rostliny
• R55 Toxický pro živočichy
• R56 Toxický pro půdní organismy
• R57 Toxický pro včely
• R58 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí
Látky a směsi, které na základě dostupných důkazů o jejich toxicitě, stálosti, kumulativní
schopnosti a předvídanému nebo pozorovanému vlivu a chování v životním prostředí
mohou představovat okamžité, dlouhodobé nebo opožděné nebezpečí pro strukturu nebo
funkci přírodních ekosystémů
Vyhláška 402/2011
Část 5. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ ÚČINKů NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování
chemikálií (GHS)
• systém Organizace spojených národů pro identifikaci nebezpečných chemikálií
a pro informování uživatelů o těchto nebezpečích prostřednictvím symbolů a
vět na štítcích obalů a prostřednictvím bezpečnostních listů.
• Evropský parlament a Rada přijaly dne 16. prosince 2008 Nařízení o klasifikaci,
označování a balení látek a směsí, které slaďuje stávající legislativu Evropské
unie se systémem GHS (tzv. Nařízení CLP)
Přechod k novému systému GHS. Po dobu přechodného období zabezpečuje
předpis existenci starého i nového systému.
• Pro látky: od 1. prosince 2010 se látky označují podle nového systému
klasifikace a značení, přičemž v listech bezpečnostních údajů se uvádí
současně i starý systém s novým systémem.
• Pro směsi: Do 1. června 2015 mají podniky zodpovědné za značení chemikálií
možnost výběru jednoho ze dvou systémů pro směsi. Když si vyberou nový
systém v listě bezpečnostních údajů budou uvedeny obě klasifikace.
• Od 1. června 2015 platí pouze nový systém GHS.
Nařízení CLP
Klasifikace, označování a balení látek a směsí (Classification,
Labeling and Packaging of substances and mixtures)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008
ze dne 16. prosince 2008, o klasifikaci, označování a balení
látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a
1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
• obsahuje kritéria pro klasifikaci a označování látek a směsí
stanovená Globálně harmonizovaným systémem klasifikace a
označování chemických látek (GHS), který byl přijat na
mezinárodní úrovni v rámci Organizace spojených národů.
• seznam standardních vět o nebezpečnosti (H—vět) a
seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P—vět)
GHS (Globally Harmonized System)
CLP (Classification and Labelling of Chemicals)
.
Fyzikální nebezpečnost - více kategorií
Zdravotní nebezpečnost
• Akutní toxicita
• Poleptání kůže, podráždění kůže
• Vážné poškození očí, podráždění očí
• Senzibilizace dýchacích orgánů
• Senzibilizace kůže
• Mutagenita v zárodečných buňkách
• Karcinogenita
• Toxicita pro reprodukci
• Toxicita pro specifické cílové orgány
• Nebezpečí při vdechnutí
Nebezpečnost pro životní prostředí
• Akutní nebezpečí pro vodní prostředí
• Chronické nebezpečí pro vodní prostředí
Podle CLP:
Štítky chemikálií obsahují mj. H a P věty
- informují o nebezpečnosti (H = hazard)
- o preventivních opatřeních (P = precaution)
- symboly nebezpečnosti (černý symbol v
bílém čtverci postaveném na špici s červeným
lemováním)
- uvádí také tzv. signální slovo "Nebezpečí"
pro látky nebezpečné, nebo slovo "Varování"
pro kategorie s nižší úrovní nebezpečnosti.
CLP Nové značení nebezpečných vlastností
Látky výbušné E
Látky extrémně hořlavé F+
Látky vysoce hořlavé F
Nestabilní výbušniny
Hořlavé plyny, pevné látky,
kapaliny
Látky oxidující O Oxidující plyny, kapaliny,
tuhé látky
Plyny pod tlakem,
stlačené, zkapalněné,
chlazené, rozpuštěné
Není ekvivalent
Látky a směsi korozivné
pro kovy, žíravost pro
kůži, vážné poškození očí
Látky žíravé
Akutní toxicita
kategorie 1, 2, 3
Látky vysoce toxické T+
Látky toxické T
Senzibilizace dýchacích cest, kat.
1, mutagenita v zárodečných
buňkách, kat. 1A, 1B, 2,
karcinogenita, kat. 1A, 1B, 2,
toxicita pro reprodukci, kat. 1A,
1B, 2, toxicita pro specifické
cílové orgány, kat. 1, 2,
nebezpečnost při vdechnutí, kat. 1
Není ekvivalent
Akutní toxicita,
kategorie 4
Látka zdraví škodlivá Xn
Látka dráždivá Xi
Látka nebezpečná pro
životní prostředí N
Nebezpečný pro vodní
prostředí - akutně, kat. 1,
chronicky, kat. 1, 2.
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči
Zákon č. 199/2012, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o
rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů
• Předmět zákona – soulad s předpisy ES, registrace, uvádění na trh,
používání a kontroly, látky považované za registrované podle REACH
• Balení a označování přípravků na ochranu rostlin – podle
„chemického“ zákona (též klasifikace, vývoz a dovoz), na obalu
rozhodnutí o registraci, název účinné látky, bezpečnostní pokyny
• Zakázané látky k ochraně rostlin – HgO, hexachlorbenzen, perzistentní
chlorované sloučeniny
• Omezení použití přípravků – dle jejich toxicity podle chemického
zákona, dle nebezpečnosti pro necílové organismy – suchozemské
obratlovce nebo včely
Pesticidy
Zákon 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči
– ochrana před chorobami a škůdci
Vyhláška 32/2012 Sb. O přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin
- Povinnosti a náležitosti registrace
- Podrobná charakterizace vlastností, mechanismus účinku
- Podmínky skladování, aplikace
Pesticidy
Příloha1: Údaje o pomocném prostředku a související doklady,
které musí obsahovat žádost o zápis pomocného prostředku do úředního registru
A Údaje o pomocném prostředku
1 Identifikace prostředku - údaje o žadateli, o výrobci, mechanismus účinku,
složení prostředku
2 Údaje o použití na ochranu rostlin, předpokládá-li se
3 Další informace o prostředku
4 Analytické metody
5 Rizika pro zdraví lidí
6 Rizika z použití prostředku, zejména pro včely, zvěř a vodní organizmy, pro
zdraví zvířat a životní prostředí
• Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře,
vodních organismů a dalších necílových organismů
při použití přípravků na ochranu rostlin
stanoví
a) podrobnosti k ochraně včel, zvěře, vodních organismů
a některých dalších necílových organismů
při použití přípravků na ochranu rostlin,
b) způsob odběru vzorků za účelem vyšetření příčiny
úhynu včel, zvěře a ryb, kterou může být použití
přípravků
Pesticidy
Hodnocení odpadů
Zákon 185/2001 o odpadech ve znění zákona 106/2005
(poslední změna: zákon č. 383/2008 Sb.)
Akreditované zkoušky ekotoxicity jsou prováděny v souladu s vyhláškami a nařízením
vlády v platném znění:
• Vyhláška 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání
na povrchu terénu
• Vyhláška 376/2001 Sb. + 502/2004 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
• Vyhlášky 383/2001, 41/2005, 351/2008, 478/2008 o podrobnostech nakládání s
odpady
• Všechny předepsané testy se provádějí ve vodném výluhu. Je samozřejmé, že pokud
odpad obsahuje nebezpečné a toxické látky, které však nejsou ve vodě rozpustné
(například polyaromatické uhlovodíky, PCB a mnoho dalších persistentních
organických polutantů), nevypovídají výsledky testů ekotoxicity vodného výluhu o
reálné toxicitě materiálu.
V zemích EU jsou již zavedeny nebo se zavádějí pro pevné materiály tzv. kontaktní
testy, to jsou testy ekotoxicity prováděné přímo ve zkoušeném materiálu, bez přípravy
vodného výluhu vzorku, a proto zahrnují vliv všech přítomných kontaminujících složek.
Vyhláška 376/2001 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
- zahrnut i odběr vzorků
Příloha č. 1. Definice nebezpečných vlastností odpadů a kritéria hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů.
Odpad se hodnotí jako nebezpečný, jestliže je překročeno alespoň jedno z kritérií :
• H1 Výbušnost
• H2 Oxidační schopnost
• H3 Hořlavost
• H4 Dráždivost
• H5 Škodlivost zdraví
• H6 Toxicita
• H7 Karcinogenita
• H8 Žíravost
• H9 Infekčnost
• H10 Teratogenita (toxicita pro reprodukci)
• H11 Mutagenita
• H12 Schopnost uvolňovat vysoce toxické a toxické plyny ve styku s vodou,
vzduchem nebo kyselinami
• H13 Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po
jejich odstranění
• H14 Ekotoxicita
H14 Ekotoxicita
Tuto nebezpečnou vlastnost mají odpady, které představují nebo mohou představovat akutní
nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí.
Jako nebezpečný se hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách uvedených v
bodě 7 přílohy č. 3 akutní toxicitu alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené
době působení testovaného odpadu na testovací organismus:
• a) ryby - Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.)
• b) bezobratlí - Daphnia magna (doba působení 48 hod.)
• c) řasy - Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus
subspicatus (doba působení 72 hod.)
• d) klíčivost rostlin - semeno Sinapis alba (doba působení 72 hod.)
tyto hodnoty: LC(EC, IC)50 <= 10 ml.l-1
Vysvětlivky:
• LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.
• EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů
(Daphnia magna).
• IC 50 - koncentrace, která způsobí 50procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové
kultury nebo 50procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve
zvoleném časovém úseku.
Příloha č. 3: Metody hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Pro hodnocení vlastnosti H14 ekotoxicita se použijí metody:
Pro zkoušky akutní toxicity:
• ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia
magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity
• ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas
Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989)
• ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro
sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei,
Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda
• Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapsis alba). Metodický pokyn
Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů.
Vyhláška 294/2005 o podmínkách ukládání odpadů na
skládky a jejich využívání na povrchu terénu
Příloha 2. Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti.
1. Úprava vzorku a příprava vodného výluhu
• Při úpravě vzorku a následné přípravě vodného výluhu se postupuje podle
ČSN EN 12457-4. Pro filtraci výluhu určeného k ekotoxikologickým testům
se použijí papírové filtry se střední velikostí póru 5µm.
Příloha č. 12 – Technické normy pro analytická stanovení
Příloha č. 10 –
Tab. 10.2.
Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
4/2007
– úkol – seznámit se s
Metodickým pokynem odboru
odpadů ve Věstníku MŽP 4/2007
– studijní materiály
Hodnocení toxicity sedimentů
Vyhláška č. 257/2009 Sb., o použití sedimentů na zemědělské půdě
Chemické limity pro sediment i půdu, limity dávky a vrstvy, limit zrnitosti
V příloze č. 4 jsou doporučeny 4 ekotoxikologické testy, vzhledem ke scénáři
(odvodněný sediment je aplikován na obyčejnou zemědělskou půdu) jsou to
testy kontaktní
Provedení těchto testů není vyžadováno plošně pro všechny hodnocené sedimenty,
pokud je však podezření na kontaminaci i jinými než limitovanými látkami, či na jiné
důvody ekotoxicity či nevhodnosti sedimentu, je orgán ochrany zemědělského
půdního fondu oprávněn uložit stanovení vybraných testů ekotoxicity
• Test toxicity půd a půdních materiálů na roupici Enchytraeus crypticus dle ISO
16387 (2004)
• Test toxicity půd a půdních materiálů na chvostoskoka Folsomia candida dle ISO
11267 (1999)
• Stanovení inhibice nitrifikace v půdách a půdních materiálech dle ISO 15685 (2004)
• Test inhibice růstu vyšších rostlin dle ISO 11269-1 (1993)
Příklad standardně využívaných/nabízených akreditovaných
zkoušek (firma ENVISAN)
Pořadové
číslo
Název
zkušebního postupu/metody
Identifikace
zkušebního postupu/metody Předmět zkoušky
1
Zkouška inhibice pohyblivosti
dafnií
SOP 1.1
(ČSN EN ISO 6341-1)
voda*, vodný výluh, vodný roztok
chemických látek
2
Zkouška inhibice růstu
sladkovodních řas
SOP 1.2
(ČSN EN ISO 8692)
voda*, vodný výluh, vodný roztok
chemických látek
3
Stanovení akutní letální toxicity
pro sladkovodní ryby
SOP 1.3
(ČSN EN ISO 7346-2)
voda*, vodný výluh, vodný roztok
chemických látek
4
Zkouška inhibice růstu kořene
hořčice
SOP 1.4
(Metodický pokyn odboru odpadů ke
stanovení ekotoxicity odpadů,
Věstník MŽP, částka 4, duben 2007)
voda*, vodný výluh, vodný roztok
chemických látek
5
Zkouška inhibice růstu kořene
jednoděložných a
dvouděložných rostlin
SOP 1.5
(Modifikace Metodického pokynu
odboru odpadů ke stanovení
ekotoxicity odpadů, Věstník MŽP,
částka 4, duben 2007)
voda*, vodný výluh, vodný roztok
chemických látek
6
Stanovení inhibičního účinku
vzorků na světelnou emisi
Vibrio fischeri
SOP 1.8
(ČSN EN ISO 11348)
voda*, vodný výluh, vodný roztok
chemických látek
Inovace tohoto předmětu je spolufinancována
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
České republiky