REACH Chemická legislativa nejen pro chemiky Stručný výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky a návod pro výrobce, dovozce a uživatele chemických látek, přípravků a předmětů, jaké povinnosti jim nařízení v nejbližší době ukládá. Úvod Pravděpodobně všichni se shodneme na tom, že používání chemických látek a z nich vyrobených výrobků je součástí každodenního života nás všech. Většina z nás si uvědomuje, že chemické látky mohou vedle užitku přinášet i řadu rizik. V Evropských společenstvích (dále ES) jsou proto již déle než 40 roků koordinována a harmonizována pravidla jejich klasifikace, balení a označování, je stanoven způsob a forma, jak sdělovat informace o používání látek v bezpečnostních listech. Od počátku osmdesátých let bylo přikročeno ke zvýšení kontroly nad látkami uváděnými na trh posuzováním jejich rizik při používání. Posuzování zajišťují příslušné orgány zemí EU, jejichž činnost koordinuje Evropská komise. Využívají k tomu informace, které jim předávají výrobci a dovozci nových látek při jejich notifikaci (oznamování, v České republice registrace) podle směrnice 67/548/EHS. Látky, které se před 18. zářím 1981 vyskytovaly na trhu ES, byly zapsány do seznamu EINECS a další do později vydaného seznamu NLP. Látky zapsané v obou seznamech se nazývají také existujícími nebo starými látkami. Staré látky je možné uvádět na trh bez jejich notifikace a tedy i bez hodnocení jejich rizik. Tento stav vedl k tomu, že se kolem roku 2000 na trhu EU vyskytovalo necelých 3 000 nových látek s prověřeným rizikem a více než 30 000 starých, existujících látek vyráběných v množství vyšším než 1 t/r, u kterých nebylo riziko komplexně prověřeno. Ministři životního prostředí zemí ES se shodli na tom, že taková situace je zcela nevyhovující a dali podnět k vypracování nové evropské chemické politiky. Vydáním nařízení (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývaného nařízením REACH, bylo uzavřeno přibližně sedmileté období, během kterého byla připravena koncepce nové chemické politiky EU a její praktická realizace formou výše uvedeného, ve všech členských zemích přímo působícího, nařízení. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Zodpovědnost za zjištění vlastností chemických látek a za posouzení, zda daný způsob jejich používání neohrožuje zdraví lidí nebo životní prostředí budou mít osoby, které látky vyrobí nebo dovezou na území EU, a osoby, které budou látky používat při podnikání. Aby bylo možné kontrolovat, jak výrobci, dovozci a uživatelé dané povinnosti plní, rozšiřuje se dosud uplatňovaný systém notifikace nových látek (v ČR známý jako systém registrace) na všechny chemické látky a zřizuje se nově Evropská agentura pro chemické látky se sídlem v Helsinkách. Pokud jsme podnikajícími fyzickými nebo právnickými osobami, musí nás s ohledem na zmíněné všeobecné používání chemických látek v první řadě zajímat, jakým způsobem se nás nařízení týká, k čemu nás zavazuje, případně, co nám hrozí, pokud bychom povinnosti stanovené nařízením REACH neplnili. Tím spíše, že nařízení vstupuje v platnost dnem 1. června 2007. Předkládaná příručka má poskytnout základní informace o povinnostech výrobců, dovozců, distributorů a uživatelů chemických látek, chemických přípravků a předmětů z nich vyrobených nebo je obsahujících. Všem živnostníkům a právnickým osobám podnikajícím v jakémkoliv oboru podnikání by měla pomoci při nalezení jejich pozice vůči nařízení a nasměrovat je k cílenému dalšímu postupu zejména v současnosti a v blízké budoucnosti. Podrobné informace je potřebné získávat studiem nařízení a jeho příloh. Pokud by byly některé informace v nařízení podány špatně srozumitelnou formou, zkuste se s dotazem obrátit na Národní informační středisko pro REACH zřízené Ministerstvem životního prostředí (www.cenia.cz/reach), na regionální manažery projektu ESF-SCHP Adaptabilita (www.schp-adaptabilita.cz) nebo na nestátní odborná pracoviště jakým je např. Výzkumný ústav organických syntéz v Rybitví (www.vuos.com) nebo na další informační zdroje, na které získáte kontaktní údaje. Vysvětlení některých pojmů, kterým je potřebné rozumět Tato část je určena těm, kteří dosud s chemickými předpisy příliš nepracovali, nebo těm, kteří by mohli při četbě dalších částí příručky váhat nad významem používaných pojmů a zkratek. K vysvětlení je použit volný výklad. Přesné definice je možné nalézt v nařízení REACH nebo v související právní nebo odborné literatuře. Chemická látka (zkráceně „látka“) je chemický prvek nebo chemická sloučenina ve stavu, jak byla vyrobena z přírodních surovin nebo z jiných chemických látek, včetně případných přísad zajišťujících její stabilitu, zbavená případných rozpouštědel, které lze oddělit bez ovlivnění stability látky. Může existovat jako taková, jako složka přípravku nebo jako součást předmětu. Za oddělitelné rozpouštědlo je možné považovat i „krystalickou“ vodu. Chemický přípravek (zkráceně „přípravek“) je záměrně připravená směs nebo roztok nejméně dvou původně isolovaných chemických látek. Předmět je jakýkoliv výrobek (věc) sestávající z chemických látek a přípravků, u kterého jeho tvar, povrch nebo vzhled určují lépe jeho funkci než jeho chemické složení (např. auto, počítač, tužka, tkanina, dřevotřísková deska, trubka, plech atd.). Polymer je chemická látka složená z více než 50 % hm. z polymerních molekul tvořených spojením nejméně 3 monomerních jednotek s další monomerní jednotkou nebo s molekulou jiné kovalentně vázané látky. Meziproduktem je látka, která je vyrobena a následně spotřebována výhradně k přeměně na jinou látku. Neisolovaným meziproduktem je meziprodukt, který při vícestupňové syntéze neopustí s výjimkou vzorků odebíraných pro kontrolu výrobního procesu výrobní aparaturu. Isolovanými meziprodukty jsou všechny ostatní meziprodukty. Pokud se zpracují na stejném místě, na kterém byly vyrobeny, nazývají se isolovanými meziprodukty na místě (pozn. spotřebovanými). Pokud se po jejich výrobě z aparatury vyjmou a převezou se na jiné místo jejich spotřeby (včetně dálkové potrubní přepravy) přes území, které není součástí výrobního areálu, nazývají se přepravovanými isolovanými meziprodukty. Místem je jedna lokalita užívaná jedním nebo více výrobci látek, vymezená společnou infrastrukturou. Zavedená látka je látka a) zapsaná v seznamu EINECS b) uvedená na trh ES nebo zemí, které přistoupily k ES po 1. květnu 2004 před vstupem nařízení v platnost, která nesplňuje definici polymeru, za předpokladu, že to může výrobce nebo dovozce doložit (např. látky zapsané v seznamu NLP a obdobné látky) c) vyrobená v ES nebo v zemích, které se připojily k ES po 1. květnu 2004 nejméně jednou v průběhu 15 let předcházejících dnu nabytí platnosti nařízení, ale neuvedená výrobcem nebo dovozcem na trh, za předpokladu, že to může výrobce nebo dovozce dokázat (např. meziprodukty neuváděné na trh). Oznámená látka je látka notifikovaná (oznámená) podle směrnice 67/548/EHS nebo registrovaná v České republice podle zákona č. 157/1998 Sb. nebo zákona č. 356/2003 Sb. Výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy je vědecký vývoj výrobků, ověřování látky jako takové nebo obsažené v přípravku nebo v předmětech, v jehož průběhu se používají poloprovozní a provozní zkoušky k ověření výrobních postupů nebo k ověření oblastí použití látky. Výrobce je fyzická nebo právnická osoba usazená v EU, která látku vyrábí nebo hodlá vyrábět. Dovozce je fyzická nebo právnická osoba usazená v EU, která je zodpovědná za dovoz látky. Dovoz je fyzické uvedení výrobku ze zemí mimo EU na celní území EU. Uvedení na trh je dodání nebo zpřístupnění třetí osobě, za úplatu či zdarma. Za uvedení na trh se považuje rovněž dovoz. Distributor je fyzická nebo právnická osoba usazená v EU, která pouze skladuje a uvádí na trh látku samotnou nebo obsaženou v přípravku pro třetí osoby. Následný uživatel je fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, jiná než výrobce/dovozce, která používá látku samotnou nebo obsaženou v přípravku při své průmyslové nebo profesionální činnosti. Následným uživatelem není distributor ani spotřebitel (nepodnikající osoba). Následným uživatelem je zpětný dovozce vyvezené registrované látky, pokud zná její vlastnosti. Registrant je výrobce nebo dovozce, který musí látku registrovat (žadatel o registraci). EINECS (European Inventory of Existing Commercial Chemical Substances): uzavřený seznam existujících obchodovaných látek, obsahuje 100 106 chemických látek uváděných na trh ES před 18. září 1981. NLP (No-Longer Polymer List): otevřený seznam ca 850 látek nepovažovaných za polymery, na které je po změně definice polymeru v roce 1992 pohlíženo podobně jako na látky zapsané v seznamu EINECS. Látky zapsané v seznamech EINECS a NLP jsou nazývány rovněž „starými látkami“. Staré látky tvoří hlavní část zavedených látek, které bude možné předregistrovat a následně registrovat s využitím odkladného období 3,5 roku, 6 nebo 11 roků. ELINCS (European List of Notified Chemical Substances): průběžně aktualizovaný seznam „nových“ látek, které byly oznámeny (notifikovány podle směrnice 67/548/EHS, registrovány podle zákona č. 157/1998 Sb. nebo č. 356/2004 Sb.). PBT (persistentní, bioakumulující se, toxická látka): látka dlouhodobě setrvávající v životním prostředí, snadno se bioakumulující v živých organismech a toxická pro živé organismy. vPvB (velmi persistentní, velmi se bioakumulující): látka velmi dlouho setrvávající v životním prostředí, velmi snadno se bioakumulující v živých organismech. Parametry vlastností definujících PBT a vPvB látky jsou stanoveny v příloze č. XIII k nařízení REACH. QSAR (Quantitative Structure-Activity Relationship): matematický model kvantitativně popisující vztahy mezi strukturou a fyzikálními, chemickými, biologickými, farmakologickými a dalšími účinky látek. IUCLID 5 je elektronický nástroj pro vkládání a shromažďování dat o látce a pro tvorbu a předkládání registrační dokumentace podle nařízení REACH, pro biocidní látky a přípravky, případně pro účely některých programů OECD. CMR látky: karcinogenní, mutagenní a pro reprodukci toxické látky. N, R 50/53 : Nebezpečný pro životní prostředí. Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. SMEs (Small and Medium Size Enterprises) jsou malé a střední podniky podle nařízení Komise (ES) č.364/2004. Jaké jsou hlavní zásady systému uplatněného nařízením REACH? Nařízení vstupuje v platnost 1. června 2007. Pravidla pro zpracování a poskytování bezpečnostních listů a dalších informací (Hlava IV), se použijí od 1. června 2007. Většinu dalších povinností bude nutné plnit od 1. června 2008. Registrace látek Základní a pravděpodobně nejnáročnější povinností výrobců a dovozců bude registrace látek. Podle pravidel stanovených nařízením REACH bude možné vyrábět nebo do EU dovážet látky jako takové, obsažené v přípravcích nebo uvolňované z dovážených předmětů v množství 1 t/r a vyšším jen po zaregistrování jejich výroby/dovozu u nově zřízené Evropské agentury pro chemické látky v Helsinkách. Povinnost registrace nebude uplatňována pro látky vyráběné/dovážené v množství menším než 1 t/r a pro látky zapsané v přílohách IV a V k nařízení. Registrovat se nebudou polymery, látky již oznámené podle stávající legislativy, neisolované meziprodukty a další skupiny látek uvedené v nařízení. Pro isolované meziprodukty, látky obsažené v předmětech, ale neuvolňované z nich, pro monomery, látky určené pro výrobkový a technologický vývoj a pro některé další skupiny látek budou stanoveny zvláštní podmínky jejich registrace nebo oznamování. Obsah registrační dokumentace Registrační dokumentace bude složena ze dvou hlavních částí. Jeden soubor dokladů (technická dokumentace – tzv. dossier) bude obsahovat předepsané informace o registrantovi, o identifikaci látky, o jejich vlastnostech a další informace potřebné pro posouzení rizikovosti látky. Informace o vlastnostech budou požadovány v různém rozsahu, v závislosti na množství vyráběné/dovážené látky. Doloženy budou muset být protokoly o zkouškách nebo přístupovými právy k těmto protokolům. Akceptovatelné budou i kvalitní informace z dalších zdrojů. Druhá část registrační dokumentace bude tvořena tzv. zprávou o chemické bezpečnosti. V ní bude předepsaným způsobem dokumentováno hodnocení rizik všech registrantovi známých nebo určených expozičních scénářů výroby, používání a odstraňování látky. Pro látky vyráběné nebo dovážené v množství do 10 t/r nebude zpracování zprávy o chemické bezpečnosti látky požadováno. Přechodné období registrace zavedených látek Jelikož bude potřeba registrovat přibližně 30 tisíc zavedených látek, je v nařízení stanoven časový harmonogram postupného plnění povinnosti registrace v závislosti na jejich vyráběném/dováženém množství a na očekávaných nebezpečných vlastnostech látek. V první vlně registrací, která končí do 1. prosince 2010 (3,5 roků od vstupu nařízení REACH v platnost ) to budou látky vyráběné/dovážené v množství 1000 t/r a vyšším, látky CMR v množství 1 t/r a vyšším a látky nebezpečné pro životní prostředí s rizikovými větami R 50/53 vyráběné/dovážené v množství 100 t/r a vyšším. Ostatní látky vyráběné v množství 100 t/r a vyšším budou muset být registrovány do 1. června 2013 (6 let od vstupu nařízení REACH v platnost ) . Látky vyráběné/dovážené v množství 1 t/r a vyšším, ale nižším než 100 t/r, budou muset být zaregistrovány do 1. června 2018 (11 let od vstupu nařízení REACH v platnost.) Předregistrace zavedených látek Aby mohli výrobci/dovozci zavedených látek využít uvedené odkladné období, budou muset v době mezi 1. červnem a 1. prosincem 2008 (12. a 18. měsícem od vstupu nařízení REACH v platnost ) jednoduchým způsobem látky předregistrovat u Agentury. Po předregistraci Agentura zveřejní na internetu seznam předregistrovaných látek a umožní tak vznik fór pro vzájemnou výměnu informací o látkách. V rámci fór se musí jejich účastníci dohodnout o vzájemném sdílení informací o vlastnostech látek a o návrhu na klasifikaci nebezpečnosti látky. Povinné sdílení informací Informace o vlastnostech zjišťovaných zkouškami na obratlovcích podléhají povinnému sdílení. U ostatních informací záleží na dohodě mezi účastníky fóra. Za sdílené informace bude náležet majiteli výsledků zkoušek úhrada alikvotní části nákladů. Pokud nedojde k dohodě dotčených účastníků fóra, budou náklady rozpočítány rovnoměrně na všechny osoby, které budou danou informaci společně využívat. IUCLID 5, poplatky Žádost o registraci bude Agentuře předkládána formou elektronických souborů ve formátu IUCLID 5. S žádostí bude muset být uhrazen poplatek, jehož výše není dosud stanovena. Poplatky budou odrážet náročnost úkonů Agentury. Malé a střední firmy budou platit poplatky nižší. Některé z typů registrací budou od poplatků osvobozeny. Zpoplatněna budou i všechna ostatní podání Agentuře s výjimkou předregistrace látek. Konečná výše poplatků bude určena samostatným nařízením.. Bezpečnostní list Bezpečnostní list zůstává i nadále hlavním nástrojem pro sdělování informací (o vlastnostech látek a přípravků a o doporučovaných opatřeních na omezování jejich rizika) následným uživatelům registrovaných látek. Podmínky zpracování a poskytování bezpečnostních listů a formát bezpečnostního listu stanoví s platností od 1. června 2007 nařízení REACH. Práva a povinnosti následných uživatelů Pokud následní uživatelé budou schopni určit svým dodavatelům očekávané expoziční scénáře a výrobci/dovozci registrovaných látek je zařadí do scénářů posouzených ve zprávě o chemické bezpečnosti, získají pro své používání látky s bezpečnostním listem obsahujícím obecné informace o vlastnostech látky a doporučované informace pro bezpečné zacházení s látkou určeným způsobem a pro její bezpečné odstraňování. V příloze bezpečnostního listu budou stručně popsány všechny expoziční scénáře, pro které bude bezpečnostní list platit. Pokud následní uživatelé bezpečnostní list s expozičními scénáři svého používání látky nezískají, nebo pokud nebudou chtít uplatňovat dodavatelem doporučená opatření při práci s látkou, budou muset s využitím informací o vlastnostech látky uvedených v bezpečnostním listu a svých expozičních scénářů posoudit rizika látky a zpracovat pro tyto scénáře vlastní zprávu o chemické bezpečnosti látky. V případě, že by bylo potřebné zjistit pro daný způsob používání další informace o vlastnostech látky, bude je muset zajistit následný uživatel na vlastní náklady. O využití látky dosud neposouzeným způsobem a o případně nově zjištěných poznatcích o vlastnostech látky bude muset uživatel informovat Agenturu. Povolování látek Nově je zaváděn právní institut povolování (authorisation) látek vzbuzujících velké obavy. Mimořádně rizikové látky typu CMR 1. a 2. kategorie, PBT, vPvB, endokrinní disruptory a jiné látky s obdobnými vlastnostmi budou zapsány do zvláštního seznamu (seznam kandidátů na povolení), ze kterého budou některé látky vybrány a budou po projednání zařazeny do seznamu látek, který bude tvořit přílohu XIV nařízení REACH. Látky zapsané do tohoto seznamu bude možné uvádět na trh a používat jen na základě povolení, které bude udělovat na základě zpoplatněné žádosti Evropská komise. První návrh na zařazení látek do seznamu v příloze XIV předloží Agentura do 2 let od vstupu nařízení REACH v platnost. Omezení a zákazy látek a přípravků Již dnes platná přísná omezení nebo zákazy výroby/dovozu, uvádění na trh nebo používání stanovených látek a přípravků zůstanou v platnosti i nadále. Jejich správa bude podřízena od 1. června 2009 nařízení REACH. Seznam klasifikací a označení látek Výrobci a dovozci registrovaných látek a všech ostatních látek považovaných podle směrnice 67/548/EHS za nebezpečné budou muset od 1. června 2008 oznamovat Agentuře informace o identifikaci látek, o jejich klasifikaci a označení. U registrovaných látek by měly být klasifikace a označení dohodnuty v rámci jednání fór pro výměnu informací o látkách. Z oznámených informací vytvoří Agentura seznam klasifikací a označení, který zveřejní na internetu. Seznam harmonizované klasifikace látek V platnosti zůstane a dále se bude využívat seznam harmonizovaně klasifikovaných a označovaných nebezpečných látek - Příloha I ke směrnici 67/548/EHS (v České republice Příloha č. 1 k vyhlášce č. 369/2005 Sb.). Kontrola a vymáhání povinností Ačkoliv bude většina aktivit vyžadovaných nařízením zabezpečována centrálně Agenturou, kontrola, vymáhání plnění a sankce za neplnění budou v kompetencích národních orgánů (MŽP, MPO, MZ , ČIŽP, ČOI, celní úřady, KHS). Jejich úloha, kompetence a systém sankcí budou stanoveny novelizovaným zákonem o chemických látkách. Příslušný orgán členského státu Článek 121 nařízení REACH stanoví členským státům povinnost určit příslušný orgán odpovědný za plnění úkolů dle tohoto nařízení. V České republice jím bude Ministerstvo životního prostředí. Na národní úrovni bude ministerstvo spolupracovat při plnění povinností s dalšími národními orgány. Co by měli výrobci, dovozci a uživatelé látek znát a plnit v nejbližší době? Nařízení REACH patří k nejrozsáhlejším právním předpisům v České republice. Bez velké nadsázky lze uvést, že nařízení ukládá povinnosti prakticky všem podnikajícím osobám bez rozdílu v jaké oblasti podnikají. Identifikace povinností osob, identifikace látek Pro nejbližší období je důležité, aby každý podnikající subjekt identifikoval svou pozici mezi osobami, kterým nařízení ukládá nějakou povinnost, a identifikoval látky, přípravky a předměty, kterých se plnění povinností týká. Nejaktuálnější povinnosti jsou spojené se zpracováním a poskytováním bezpečnostních listů, s registracemi nových chemických látek a s přeregistracemi zavedených látek. Kontrola a doplnění bezpečnostních listů Okamžikem vstupu nařízení REACH v platnost musí být plněny požadavky stanovené pro zpracování a poskytování bezpečnostních listů. Současný obsah bezpečnostních listů zůstává v podstatě zachován. Mění se částečně forma bezpečnostního listu změnou názvů jeho jednotlivých částí, mění se pořadí 2. a 3. části. Bezpečnostní list se zpracovává a poskytuje pro nebezpečné látky a přípravky a na vyžádání i pro přípravky neklasifikované jako nebezpečné, ale obsahující alespoň 1 % nebezpečné složky nebo složky se stanoveným expozičním limitem ES. Bezpečnostní list by měl být zpracováván a poskytován odběratelům i pro látky považované za PBT nebo vPvB a pro přípravky obsahující 0,1 % hm. a více takových látek. Bezpečnostní list musí být poskytován v úředním jazyku země, kde jsou látka nebo přípravek uváděny na trh. Přílohou bezpečnostního listu registrovaných látek a přípravků obsahujících registrované látky je popis expozičních scénářů, které byly posouzeny výrobcem/dovozcem při registraci látek nebo výrobcem přípravků při vlastním hodnocení přípravku. Bezpečnostní list obsahuje případná opatření doporučená k omezení rizik při používání nebezpečné látky nebo přípravku uplatněná při formulaci posuzovaného expozičního scénáře. Podrobněji jsou náležitosti nových bezpečnostních listů stanoveny v hlavě IV a v příloze II k nařízení REACH. Povinnost zpřístupnit informace zaměstnancům Nově je stanovena povinnost pro všechny zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci mohou být vystaveni působení látek a přípravků, aby umožnili všem zaměstnancům nebo jejich zástupcům přístup k informacím obsaženým v bezpečnostních listech těchto látek a přípravků, případně k informacím poskytovaným podle nařízení REACH k látkám, pro které není bezpečnostní list zpracován. Povinnost registrace nových, nezavedených látek Dnem 1. června 2008 zahájí svou činnost Agentura. Tímto dnem vstupuje v platnost povinnost registrace vyráběných nebo dovážených dosud nezavedených (nových) látek u Agentury. Do této doby se nové látky budou oznamovat (notifikovat, v České republice registrovat) podle dosud platných předpisů vycházejících ze směrnice 67/548/EHS. Předregistrace V následujícím období 6 měsíců (od 1. června do 1. prosince 2008) po zahájení činnosti Agentury musí všichni výrobci nebo dovozci zavedených látek, kteří hodlají tyto látky registrovat s využitím odkladného období, látky předregistrovat u Agentury. Práce ve fórech pro výměnu informací o vlastnostech látek Agentura do 1. ledna 2009 zveřejní seznam předregistrovaných látek na internetu. Od 1. ledna 2009 by všichni, kdo předregistrovali látky a všichni ostatní majitelé výsledků zkoušek vlastností předregistrovaných látek měli zahájit svou účast v jednáních fór pro vzájemnou výměnu informací bez ohledu na termín registrace. 1. etapa registrace zavedených látek Následující významnou povinností, kterou budou muset plnit někteří z výrobců nebo dovozců bude povinnost zaregistrovat do 1. 12. 2010 zavedené látky vyráběné/dovážené v množství 1000 t/r, látky CMR vyráběné/dovážené v množství 1 t/r a vyšším a látky nebezpečné pro životní prostředí s rizikovými větami R50/53, vyráběné/dovážené v množství 100 t/r a vyšším. Postupové diagramy Postupové diagramy usnadní podnikajícím subjektům identifikaci jejich posice vůči nařízení REACH a měly by usnadnit jejich rozhodování. Látky vyjmuté z působnosti celého nařízení REACH Látky vyjmuté z povinnosti registrace podle nařízení REACH Odpady Látky použité v humánních nebo veterinárních léčivých přípravcích Neisolované meziprodukty Látky použité v potravinách a krmivech Radioaktivní látky Látky zahrnuté v příloze IV k nařízení Látky v režimu přepravy Látky zahrnuté v příloze V k nařízení Látky podléhající celnímu dohledu, pokud neprocházejí žádnou úpravou nebo zpracováním Polymery Zpětně dovezené registrované látky Látky regenerované z odpadů registrovaných látek Látky považované za registrované Látky oznamované agentuře Aktivní látky a formulační přísady používané výhradně v přípravcích na ochranu rostlin, pokud pro ně byla zpracována a předložena Komisi ES úplná dokumentace podle článku 6 směrnice 91/414/EHS Látky určené pro vědecký výzkum a vývoj v poloprovozním měřítku (množství látky je vyšší než 1 t/r). Aktivní látky používané výhradně v biocidních přípravcích, pokud pro ně byla předána úplná dokumentace podle směrnice 98/8/ES a souvisejících předpisů Vysoce rizikové látky, zapsané v seznamu „kandidátů na povolování“, obsažené v předmětech, které se z předmětů neuvolňují při zamýšlené funkci předmětu, ale přesto mohou za určitých situací znamenat ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí. Látky oznámené podle směrnice 67/548/EHS (registrované podle zákona č. 157/1998 Sb. nebo č. 356/2003 Sb.) Jsem výrobce látky V jakém množství vyrábím chemickou látku? Je látka v seznamech v přílohách IV a V k nařízení REACH? Nemám povinnost registrovat látku. Je látka radioaktivní, je odpadem, podléhá předpisům pro léčiva? Nemám povinnost registrovat látku. Používá se látka jako účinná nebo pomocná látka povolených přípravků na ochranu rostlin nebo jako účinná látka zapsaná v seznamu I, IA nebo IB směrnice 98/8/ES nebo byla předána úplná dokumentace pro hodnocení účinné biocidní látky? Nemám povinnost registrovat látku. Je látka polymerem? Nemám povinnost registrovat látku. Je látka používána výhradně jako humánní nebo veterinární léčivo nebo jako potravina nebo krmivo? Nemám povinnost registrovat látku. Musím ji ale vyrábět z registrovaných monomerů a ostatních kovalentně vázaných látek, pokud jich je v polymeru více než 2 % hm. Nemám povinnost registrovat látku.A ≥ 1 t/r <1 t/r anone ne ano ne ano ne ano ne ano A Je látka neisolovaným meziproduktem ? Nemám povinnost registrovat látku.Je látka určena výhradně pro výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy? Je látka isolovaným meziproduktem? Látku nemusím registrovat po dobu 5 let (+5 nebo 10 let). Látku a její použití musím oznámit Agentuře. Byla látka již mnou oznámena podle směrnice 67/548/EHS (notifikována, registrována podle zákona č. 356/2003 Sb.)? Látku musím registrovat jako isolovaný meziprodukt. Byla látka oznámena podle směrnice 67/548/EHS jiným výrobcem nebo dovozcem? Látku nemusím registrovat podle REACH. Agentuře musím ohlásit překročení další množstevní hranice rozhodné pro doplnění registrace. Látka nebyla mnou ani nikým jiným dosud oznámena. Je to zavedená látka? Látka musí po být 1. červnu 2008 registrována jako nezavedená. S její výrobou mohu začít až po její registraci. Látka je nezavedenou látkou. Musí být mnou registrována jako nezavedená látka. Látka musí být registrována jako zavedená látka. Pokud chci využít odkladné období, musím ji do 18 měsíců předregistrovat. ano ano ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne Jsem dovozce látky jako takové nebo obsažené v přípravku V jakém množství dovážím látku jako takovou nebo jako složku přípravku? Je látka v seznamech v přílohách IV a V k nařízení REACH? Nemám povinnost registrovat látku. Je látka radioaktivní, je odpadem? podléhá předpisům pro léčiva? Nemám povinnost registrovat látku. Používá se látka jako účinná nebo pomocná látka povolených přípravků na ochranu rostlin nebo jako účinná látka zapsaná v seznamu I, IA nebo IB směrnice 98/8/ES nebo byla předána úplná dokumentace pro hodnocení účinné biocidní látky? Nemám povinnost registrovat látku. Je látka polymerem? Nemám povinnost registrovat látku. Je látka používána výhradně jako humánní nebo veterinární léčivo nebo jako potravina nebo krmivo? Nemám povinnost registrovat látku. Musím ji ale vyrábět z registrovaných monomerů a ostatních kovalentně vázaných látek, pokud jich je v polymeru více než 2 % hm. Nemám povinnost registrovat látku.A ≥ 1 t/r < 1 t/r anone ne ano ne ano ne ano ne ano A Je látka neisolovaným meziproduktem ? Nemám povinnost registrovat látku.Je látka určena výhradně pro výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy? Je látka isolovaným meziproduktem? Látku nemusím registrovat po dobu 5 let (+ 5 nebo 10 let). Látku a její použití musím oznámit Agentuře. Byla látka mnou oznámena podle směrnice 67/548/EHS (notifikována, registrována podle zákona č. 356/2003 Sb.)? Látku musím registrovat jako isolovaný meziprodukt na místě nebo přepravovaný meziprodukt. Byla látka oznámena podle směrnice 67/548/EHS jiným výrobcem nebo dovozcem? Látku nemusím registrovat podle REACH. Agentuře musím ohlásit překročení další množstevní hranice rozhodné pro doplnění registrace. Látka nebyla mnou ani nikým jiným dosud oznámena. Je to zavedená látka? Látka musí být po 1. červnu 2008 registrována jako nezavedená látka. Látka musí být registrována jako nezavedená látka. Látka musí být registrována jako zavedená látka. Pokud chci využít odkladné období musím ji do 1. prosince 2008 předregistrovat. ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano Jsem dovozcem předmětů Dovážím předměty obsahující látku v celkovém množství ≤1 t/r nebo > 1 t/r ? Uvolňuje se látka z předmětu v souvislosti s plněním jeho požadované funkce? Látku nemusím registrovat, protože ji je 1 t/r nebo méně. > 1 t/r ≤ 1 t/r Látku musím registrovat, pokud není předmětem výjimek, podle pravidel registrace látek. Je látka obsažená v předmětu zapsána do seznamu mimořádně nebezpečných látek podle čl. 59 ne ano Obsahuje předmět tuto látku v koncentraci > 0,1 % hm. Látku nemusím registrovat ani oznamovat. ano ne Existuje riziko expozice člověka nebo životního prostředí za předpokládaných podmínek použití nebo odstraňování? Látku nemusím registrovat ani oznamovat. Látku musím oznámit Agentuře. Agentura může rozhodnout zda je nutné látku registrovat. Látku nemusím registrovat ani oznamovat. ano ano ne ne Jsem podnikající konečný uživatel registrované látky jako takové nebo obsažené v přípravku. Jaké mám povinnosti? Jsou látka nebo přípravek klasifikovány jako nebezpečné nebo mají na označení uvedenu větu „Pro profesionální uživatele je na vyžádání bezpečnostní list“ nebo je jiný důvod pro to, aby byl k látce nebo přípravku poskytován bezpečnostní list? Látka nebo přípravek nevyžadují zvláštní opatření při jejich používání. Při používání dodržuji obecné zásady bezpečnosti a hygieny práce a ochrany životního prostředí. Nabízí mi dodavatel látku nebo přípravek s bezpečnostním listem pokrývajícím můj zamýšlený způsob jejich používání? Jsem ochoten nebo schopen poskytnout mému dodavateli látky nebo přípravku podrobné informace o mém způsobu používání (podklady pro scénář expozice)? Jsem schopen nebo ochoten uplatnit při používání látky nebo přípravku doporučení na omezení rizik, uvedená v bezpečnostním listu? Požádám dodavatele o předání mých podkladů pro expoziční scénář výrobci/dovozci a o zahrnutí mého způsobu používání látky do její registrační dokumentace. Přislíbil mi dodavatel poskytnutí bezpečnostního listu pro můj způsob použití? Při používání látky nebo přípravku uplatním bezpečnostní opatření a opatření na ochranu zdraví a životního prostředí doporučované v bezpečnostním listu. Pokud při používání zjistím nové významné poznatky týkající se bezpečného používání látky nebo přípravku, které nejsou zohledněny v bezpečnostním listu, sdělím je dodavateli. Povinnost hodnocení rizik, zpracování zprávy o chemické bezpečnosti nebo ohlašování informací agentuře nemám. Po získání bezpečnostního listu s přílohou pokrývající můj způsob používání (nejpozději do 30 dnů od dodání látky) uplatním bezpečnostní opatření a opatření na ochranu zdraví a životního prostředí doporučené v dodaném bezpečnostním listu. Povinnost hodnocení rizik, zpracování zprávy o chemické bezpečnosti nebo ohlašování informací agentuře nemám. ne A A ne ne A Musím nalézt jiného dodavatele látky nebo musím, pokud nebudu této povinnosti zbaven podle pravidel uvedených v čl. 37 odst. 4, provést hodnocení rizik mého způsobu používání látky sám na vlastní náklady. V případech uvedených v čl. 38 musím oznámit agentuře, že jsem provedl vlastní hodnocení rizik, nebo že jsem využil některé z výjimek pro jeho neprovedení. Pokud dojdu k závěru, že je potřebné látku klasifikovat jiným způsobem než navrhl dodavatel, musím tento poznatek podle čl. 38 odst. 4 sdělit agentuře. ne ne ano ano ano ano ano A Jsem následný uživatel, který by měl podle čl. 37 odst. 4 zpracovat vlastní zprávu o chemické bezpečnosti a případně informovat podle č. 38 agenturu Měl výrobce/dovozce látky povinnost zpracovat jako součást její registrační dokumentace zprávu o chemické bezpečnosti? Mohu používat látku bez povinnosti zpracovat zprávu o chemické bezpečnosti a bez povinnosti oznamovat můj způsob použití látky agentuře. Budu používat látku nebo přípravek v množství 1 t/r nebo vyšším? Mohu používat látku bez povinnosti zpracovávat zprávu o chemické bezpečnosti. Využití výjimky pro množství menší než 1 t/r musím podle čl. 38 odst. 1 písm. b) musím oznámit agentuře. Je látka obsažena v přípravku v koncentraci nižší než je koncentrace, která je důvodem pro klasifikaci přípravku jako Mohu používat látku bez povinnosti zpracovat zprávu o chemické bezpečnosti a bez povinnosti oznamovat můj způsob použití látky agentuře. Je látka používána pro účely výzkumu a vývoje? Musím posoudit rizika, zpracovat zprávu o chemické bezpečnosti a ohlásit agentuře informace o mém používání látky a o závěrech jeho posouzení. Je látka používána pro výzkum a vývoj v množství menším než 1 t/r? Nemusím zpracovávat zprávu o chemické bezpečnosti, ale musím podle čl. 38 oznámit agentuře používání látky k výzkumu a vývoji. Nemusím zpracovávat zprávu o chemické bezpečnosti ani nemusím nic oznamovat agentuře. ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano