Duben 2007 Ročník XVII částka 4
OBSAH
7.
METODICKÝ POKYN
odboru ochrany ovzduší
k nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další
podmínky pro spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb.,
k postupu při posouzení dodržení emisních limitů kontinuálně měřených
znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší
1. Úvod
Hlavním účelem tohoto metodického pokynu je poskytnout příslušným orgánům státní správy v ochraně ovzduší a jejich
prostřednictvím i provozovatelům spaloven odpadu a spoluspalovacích zařízení podklad pro postup při provádění
a vyhodnocování kontinuálního měření obsahu znečišťujících látek v odpadním plynu podle § 10 nařízení vlády č. 354/
METODICKÉ POKYNY A NÁVODY
METODICKÉ POKYNY A NÁVODY
7. Metodický pokyn odboru chrany ovzduší k nařízení
vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní
limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve
znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb., k postupu při
posouzení dodržení emisních limitů kontinuálně
měřených znečišťujících látek vypouštěných do
ovzduší
8. Metodický pokyn odboru odpadů ke stanovení
ekotoxicity odpadů
SDĚLENÍ
9. Sdělení odboru odpadů Ministerstva životního
prostředí o uveřejnění Seznamu osob, které byly
Ministerstvem životního prostředí pověřeny
k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů ke
dni 27. 2. 2007
10. Sdělení odboru ekologie krajiny a lesa č.j. 640/173/
2007 k rozhodnutí o odvodech za odnětí zemědělské
půdy ze zemědělského půdního fondu
11. Společné sdělení odboru legislativního a odboru
ekologie krajiny a lesa ke způsobu měření obvodu
vícekmenných stromů
......................................................................1
....................................................5
........................................................15
............................................. 28
..................... 28
2
2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, v platném znění, (dále jen „nařízení“),
zejména při posouzení dodržení emisních limitů kontinuálně měřených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší.
2. Právní úprava dle nařízení
Nařízení stanoví v § 6 odst. 1 a 2, že spalovny odpadu a spoluspalovací zařízení se projektují, staví, vybavují a provozují
tak, aby obsah znečišťujících látek v odpadním plynu byl v souladu se specifickými emisními limity stanovenými
podle přílohy č. 5, resp. přílohy č. 2 k tomuto nařízení. V odst. 5 cit. ustanovení se dále stanoví, že výsledky měření, provedených
k ověření toho, zda jsou splněny emisní limity, se vyhodnocují v souladu s požadavky na měření stanovenými
v § 10. V souladu s § 10 nařízení se podmínky a požadavky na měření uvádí v povolení podle § 17 odst. 1 písm. c) a d)
a odst. 2 písm. c) zákona, a ve spalovnách odpadu a spoluspalovacích zařízeních je nutno provádět kontinuální měření
hmotnostních koncentrací znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší a to oxidů dusíku (NOx), oxidu uhelnatého
(CO), tuhých znečišťujících látek (TZL), celkového organického uhlíku (TOC), anorganických sloučenin chloru (HCl),
anorganických sloučenin fluoru (HF) a oxidu siřičitého (SO2) v souladu s přílohou č. 3 k tomuto nařízení.
Emisní limity kontinuálně měřených látek jsou dodrženy, jestliže jsou splněny následující podmínky. Žádná z denních
průměrných hodnot nesmí překročit hodnoty emisních limitů stanovených pod písmenem a) přílohy č. 5, nebo v příloze
č. 2 k nařízení. Žádná z půlhodinových průměrných hodnot nesmí překročit hodnoty emisních limitů stanovených pod
písmenem b) sloupci A přílohy č. 5 k nařízení. V případech, kdy je to relevantní1), 97% ze všech půlhodinových průměrných
hodnot v kalendářním roce nesmí překročit žádnou hodnotu emisních limitů stanovenou v písmeni b) sloupci B
přílohy č. 5 k nařízení. Musí být splněna ustanovení pro oxid uhelnatý uvedená v písmeni e) bodě 2. přílohy č. 5, nebo
stanovená podle přílohy č. 2 k nařízení. V kalendářním roce 97% všech denních průměrných hodnot koncentrací oxidu
uhelnatého nepřekročí hodnotu emisního limitu stanoveného podle písmene e) bodu 1 přílohy č. 5 k nařízení.
Půlhodinové a desetiminutové průměrné hodnoty se vykazují za účinnou provozní dobu, to jest mimo dobu spouštění
a odstavování a dobu, kdy není žádný odpad spalován. Stanovují se z naměřených výsledků po odečtení hodnoty intervalu
spolehlivosti vymezené v bodě 3. přílohy č. 3 k nařízení. Denní průměrné hodnoty jsou stanoveny na základě těchto
validovaných průměrných hodnot. Pro získání platných denních průměrných hodnot nesmí být vypuštěno více než 5
půlhodinových průměrných hodnot z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření za den. Za kalendářní
rok nesmí být vypuštěno ze stejných důvodů více než 10 denních průměrných hodnot2). V bodu 3. přílohy č. 3 k nařízení
je stanovena přípustná nejistota měření vyjádřená jako hodnota 95%-ního (slovy: devadesátipětiprocentního) intervalu
spolehlivosti jednotlivého změřeného výsledku na úrovni denní hodnoty emisního limitu, která nesmí překročit následující
procentní podíly hodnot emisních limitů:
CO 10 %
SO2 20 %
NO2 20 %
TZL 30 %
TOC 30 %
HCl 40 %
HF 40 %
3. Provádění právní úpravy dle nařízení
Praktická aplikace „úpravy“ změřeného výsledku o nejistotu měření je při posuzování dodržení emisních limitů
u kontinuálně měřených znečišťujících látek výhodou pro provozovatele, neboť v souladu s ustanovením § 10 odst. 11
nařízení, odpovídajícímu ustanovení čl. 11 odst. 11 směrnice 2000/76/ES, se hodnota 95%-ního intervalu spolehlivosti
od naměřeného výsledku výhradně odečítá. Cílem níže uvedeného návodu je usnadnit provádění § 10 odst. 11 ve vazbě
na bod 3. přílohy č. 3 k nařízení.
Nejistota změřených výsledků je dána specifickými vlastnostmi emisních měřicích systémů souvisejících s kvalitou
přístrojového vybavení, citlivostí analyzátorů k okolním podmínkám i k dalším složkám v analyzovaném vzorku odpadního
plynu, provedením měřicího místa a odběrových tras, jakož i pečlivostí provozování a údržby měřících přístrojů,
1) Relevantní to není v případě, kdy 100 % půlhodinových průměrných hodnot v kalendářním roce nepřekročí žádnou hodnotu emisních limitů stanovenou ve
sloupci B. Provádění tohoto ustanovení stanoví příslušný orgán, přičemž může preferovat spíše limitní hodnoty ve sloupci A, které lépe vystihují krátkodobý
aktuální stav, a určit způsob vyhodnocení podmínky podle sloupce B.
2) Upozornění: Tyto průměrné hodnoty mohou být vypuštěny pouze v případech, že provozovatel může doložit, že systém kontinuálního měření měl poruchu
nebo byl prováděn servisní zásah. V žádném případě nesmí provozovatel jednoduše bez tohoto odůvodnění vyřadit např. 5 nejvyšších půlhodinových průměrů
za den!
3
k jejichž dozoru je zákonem i nařízením pověřena osoba autorizovaná podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona (ve spojitosti s §
5 odst. 10 a § 9 odst. 2 nařízení). Provozovatel musí garantovat, že automatický systém monitorování emisí do ovzduší
přinejmenším splňuje přípustné hodnoty nejistoty specifikované v bodu 3. přílohy č. 3 k nařízení. Za běžných podmínek
mohou být tyto přípustné nejistoty převedeny na absolutní hodnoty (viz níže uvedená tabulka).
Přípustné nejistoty měření vyjádřené jako hmotnostní koncentrace, stanovené z úrovně denních hodnot specifických
emisních limitů (ELd)
Znečišťující
látka
Emisní limit (ELd)
v mg/m3
Přípustná nejistota
v % ELd
Přípustná nejistota
v mg/m3
HF 1 40 0,4
HCl 10 40 4
SO2 50 20 10
TOC 10 30 3
NO2 200 20 40
TZL 10 30 3
CO 50 10 5
Hodnocení souladu s emisními limity (EL) znamená porovnat s hodnotami emisních limitů validované průměrné půlhodinové
(resp. u CO desetiminutové) hodnoty nebo na jejich základě stanovené průměrné denní hodnoty. Validace se
provede tak, že jednotlivé změřené výsledky, nebo z nich stanovené průměrné půlhodinové (resp. u CO desetiminutové)
hodnoty se „upraví“ o nejistotu měření odečtením hodnoty intervalu spolehlivosti od těchto hodnot. Doporučený postup
předpokládá aplikaci nejvyšší přípustné hodnoty 95%-ního intervalu spolehlivosti jak uvedeno výše. Postupuje se po níže
uvedených krocích.
Použité zkratky:
denní hodnota emisního limitu [písm. a) přílohy č. 5 k nařízení] v mg/m3....................................................................ELd
půlhodinová hodnota emisního limitu [písmeno b) sloupec A, resp.B
přílohy č.5 k nařízení] v mg/m3 ............................................................................................................EL½hA, resp. EL½hB
přípustná hodnota 95% intervalu spolehlivosti ELd v %.................................................................................................IS%
výsledek měření (změřená hodnota) v mg/m3................................................................................................................ VM
validovaný výsledek v mg/m3.......................................................................................................................................... VV
validovaný výsledek (půlhodinová hodnota) v mg/m3 ................................................................................................ VV½h
platný výsledek (denní hodnota) v mg/m3 .....................................................................................................................VVd
1. Stanovení nejistoty měření
IS%
nejistota měření = ELd * [mg/m3]
100
2. „Úprava“ na nejistotu měření
VV = ∑VM – nejistota měření [mg/m3]
3. Posouzení souladu s emisními limity
a) Porovnání VV½h s hodnotami emisního limitu EL½hA, resp. EL½hB.
b) Na základě n validovaných půlhodinových hodnot VV½h za den (n = max.48) se stanoví platná denní průměrná
hodnota VVd (aritmetický průměr).
c) Porovnání VVd s hodnotou emisního limitu ELd.
Příklad aplikace postupu pro TZL
Předpokládejme, že změřená hodnota TZL je 13mg/m3 (půlhodinový průměr).
Interval spolehlivosti pro TZL je 30%, denní hodnota emisního limitu pro TZL je 10mg/m3.
Následují kroky jak uvedeno výše:
1. nejistota měření
nejistota měření = 10 * 30/100 = 3,0mg/m3
(viz též poslední sloupec výše uvedené tabulky)
4
2. validovaný výsledek
VV½h = 13 – 3,0 = 10,0mg/m3
3.
a) VV½h < 30mg/m3 (EL½hA), resp. VV½h = 10mg/m3 (EL½hB). Změřený výsledek je v souladu s emisním limitem
berouce v úvahu nejistotu měření.
b) VVd = VV½h/n
c) Jestli-že je VVd ≤ 10mg/m3 (ELd), vyhovuje i vypočtená platná denní průměrná hodnota pro znečišťující látku
TZL hodnotě specifického emisního limitu pro denní průměr.
Upozornění:
Při aplikaci výše doporučeného postupu může v případě velmi nízkých změřených výsledků dojít k situaci, že nejistota
měření (konstantní hodnota) je vyšší než změřený výsledek a tudíž upravený údaj by měl zápornou hodnotu. V těchto
případech se přidělí upravenému údaji hodnota „0“. 3)
Závěr
Provádění a vyhodnocování kontinuálního měření hmotnostních koncentrací znečišťujících látek v odpadních plynech
vypouštěných do ovzduší ze spaloven odpadu a spoluspalovacích zařízení podle tohoto metodického pokynu bylo projednáno
při vypořádání připomínek k návrhu nařízení vlády č. 206/2006 Sb., jímž se mění nařízení vlády č. 354/2002
Sb. Poskytuje se návod postupu, který je při provádění provozovateli příslušných zdrojů jednoduchý a současně splňuje
požadavky na vymezenou spolehlivost měření podle nařízení vlády a směrnice 2000/76/ES. Cílem metodického pokynu
je sjednocení postupu příslušných orgánů státní správy při výkonu své působnosti v oblasti ochrany ovzduší. Je žádoucí,
aby dotčené orgány tento pokyn akceptovaly, vedle toho však mohou akceptovat i postupy používající metody matematické
statistiky s vyšší úrovní přesnosti, případně postupy vyhodnocení, které nepoužívají „úpravu“ na nejistotu měření,
pokud byly provozovatelem navrženy.
Ing. Jan Kužel, v. r.
ředitel odboru ochrany ovzduší
3) Toto má význam pro stanovení průměrných denních hodnot nebo průměrných půlhodinových (resp. u CO desetiminutových) hodnot, pokud jsou validovány
jednotlivé změřené výsledky.
5
8.
METODICKÝ POKYN
odboru odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadů
Obsah
1 Předmluva
2 Úvod
2.1 Oblast použití
2.2 Použité podklady
2.2.1 Související právní předpisy
2.2.2 Související technické normy
2.2.3 Ostatní
2.3 Seznam použitých zkratek
2.4 Termíny a definice
3 Postup stanovení ekotoxicity odpadů
3.1. Princip postupu
3.2 Odběr, úprava a uchovávání vzorků
3.3 Příprava vodného výluhu odpadu pro testy ekotoxicity
3.3.1 Úprava vodného výluhu odpadu pro testy na akvarijních rybách, perloočkách a semenech
3.3.2 Úprava vodného výluhu odpad pro test na zelených řasách
3.4 Metodiky testů ekotoxicity
3.4.1 Test na akvarijních rybách
3.4.2 Test na perloočkách
3.4.3 Test na sladkovodních řasách
3.4.4 Test na semenech vyšších rostlin
4 Hodnocení odpadů pro jejich využívání na povrchu terénu
4.1 Odpady mohou být využity při uzavírání skládky k vytváření ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky
a svrchní rekultivační vrstvy skládky jestliže:
4.2 Odpady mohou být využity k rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl (povrchové doly, lomy, pískovny)
jestliže:
4.3 Odpady mohou být využity na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených
pozemků (s výjimkou rekultivace skládek) jestliže:
5 Potvrzení nebo vyloučení ekotoxicity jako nebezpečné vlastnosti
6 Dokumentace a interpretace výsledků
PŘÍLOHA č. 1 Test na semenech hořčice bílé (Sinapis alba)
PŘÍLOHA č. 2 Parametry pro udržování a chov živorodky duhové (Poecilia reticulata Peters. – Teleostei, Poeciliidae)
(informativní)
1 Předmluva
Ministerstvo životního prostředí, vědomo si požadavku na dosažení co nejvyšší shodnosti postupů používaných při
stanovení ekotoxicity odpadů, vydává tento metodický pokyn. Jeho vydáním končí platnost Metodického pokynu odboru
odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadů, který byl zveřejněn ve Věstníku MŽP, ročník XIII, částka 6, v červnu 2003
a vycházel z právní úpravy v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech.
V metodickém pokynu jsou zohledněny a ujasněny požadavky vycházející z ustanovení § 6 a zvláště z ustanovení přílohy
č. 3 vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění, a dále z ustanovení
přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu
a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vydaných k provedení zákona č. 185/2001 Sb.,
o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon). Ustanovení citovaných
příloh vyhlášek se na dosud platný metodický pokyn odkazuje. Jelikož stanovení ekotoxicity odpadů ve smyslu citovaných
vyhlášek představuje speciální postup zjištění a hodnocení, který není v České republice jako celek normalizován,
byl v roce 2003 vypracován metodický pokyn, který již není plně v souladu s účinnou právní úpravou, a je proto nahrazován
tímto metodickým pokynem.
2 Úvod
Předmětem metodického pokynu je postup pro stanovení a hodnocení ekotoxicity odpadů v souladu s požadavky
vyhlášky č. 294/2005 Sb., a ekotoxicity jako nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita, v souladu s požadavky vyhlášky
6
č. 376/2001 Sb. [2]. Cílem metodického pokynu je sjednocení postupu tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší míry srovnatelnosti
výsledků v jednotlivých laboratořích, a tím i co nejvyšší objektivnosti těchto výsledků pro posuzování odpadů
ve smyslu výše uváděných vyhlášek.
Stanovení ekotoxicity je prováděno jednotnými metodami na předepsaných organismech (příloha č. 1 a č. 3 k vyhlášce
č. 376/2001 Sb. [2]):
a) Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.),
b) Daphnia magna (doba působení 48 hod.),
c) Desmodesmus subspicatus (dříve Scenedesmus subspicatus) nebo Pseudokirchneriella subcapitata (Korshikov)
(dříve Selenastrum capricornutum) (doba působení 72 hod.),
d) Sinapis alba (semeno) (doba působení 72 hod.).
Výsledky zkoušek jsou využitelné jak pro hodnocení odpadů využívaných na povrchu terénu, tak pro hodnocení
nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita.
2.1 Oblast použití
Metodický pokyn je určen pracovníkům veřejné a státní správy, pracovníkům laboratoří, osobám pověřeným k hodnocení
nebezpečných vlastností odpadu a rovněž osobám, jejichž pracovní náplň a rozhodování je ovlivňováno ustanoveními
zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.
Postup určený tímto metodickým pokynem platí pro stanovení ekotoxicity odpadů na základě výsledků zkoušek akutní
toxicity jejich vodných výluhů na určených zkušebních organismech. Toto stanovení v laboratorních podmínkách modeluje
účinky odpadů při jejich kontaktu s vodou, kde dochází k uvolňování rozpustných složek odpadů, které ovlivňují
organismy nacházející se ve vodním prostředí. Jedná se o uzanční postup, který může vést k výsledkům lišícím se od
reálné skutečnosti. Vodný výluh zkoušeného odpadu se připraví dle ČSN EN 12457-4 [17].
Využití pokynu je doporučeno zejména při:
• hodnocení odpadů z hlediska naplnění kritérií stanovených pro jejich využívání na povrch terénu v souladu s požadavky
vyhlášky č. 294/2005 Sb. [3],
• hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů H14 Ekotoxicita v souladu s požadavky vyhlášky č. 376/2001 Sb. [2].
Metodický pokyn lze přiměřeně využívat pro zjišťování nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita pro kapalné odpady
a kaly, které sedimentací uvolňují kapalnou fázi.
Metodický pokyn není možné využívat pro zjišťování ekotoxicity odpadů, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek
pro přípravu vodného výluhu a odpadů, z nichž nelze připravit vodný výluh (např. gelující látky).
Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita se kapalný odpad, pokud jeho základní složkou je voda, považuje
za výluh připravený k ekotoxikologickému testování. Při hodnocení kapalného odpadu musí být využívána kritéria
stanovená pro odpady (nikoliv pro odpadní vody). V případě, že se nebezpečná vlastnost H14 Ekotoxicita posuzuje
u kalu, který uvolňuje kapalnou fázi, zkouší a hodnotí se postupem stanoveným pro hodnocení nebezpečných vlastností
kapalná i pevná fáze samostatně. Pro vyloučení nebezpečné vlastnosti u dotčeného odpadu je nutné vyloučit nebezpeč
vlastnost u kapalné i pevné fáze.
V případě, že kapalný odpad obsahuje jinou kapalinu, než je voda, postupuje se v souladu s požadavky zvláštního
předpisu (zákona č. 356/2003 Sb. [7]).
V případě pochybností o možnosti odebrat reprezentativní vzorek odpadu pro přípravu výluhu ke stanovení ekotoxicity,
rozhodne o této skutečnosti osoba oprávněná k odběru vzorků odpadů vždy ve spolupráci s příslušnou laboratoří.
Pokud není možno použít postup pro přípravu výluhu v souladu s metodickým pokynem k hodnocení vyluhovatelnosti
odpadů [18], může postup přípravy výluhu (pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita) stanovit příslušná
laboratoř ve spolupráci s pověřenou osobou. Tyto skutečnosti musí být uvedeny v Protokolu o zkoušce.
2.2 Použité podklady
2.2.1 Související právní předpisy
[1] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění.
[2] Vyhláška MŽP a MZ č. 376/2001 Sb.,o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění.
[3] Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu
a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
[4] Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů
a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů
(Katalog odpadů), v platném znění.
[5] Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.
[6] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění.
[7] Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, v platném
znění.
2.2.2 Související technické normy
Mimo normy citované v souvisejících právních předpisech jde zejména o normy:
7
[8] ČSN 018003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích.
[9] ČSN 015110 Vzorkování materiálů. Základní ustanovení.
[10] ČSN ISO 3696 Jakost vody pro analytické účely. Specifikace a zkušební metody.
[11] ČSN ISO 11465 Kvalita půdy. Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy. Gravimetrická
metoda.
[12] ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 3: Návod pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi.
[13] ČSN 83 0905 Ochrana vody před znečištěním ze skládek.
[14] ČSN EN ISO 6341 Jakost vod – Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea)
– Zkouška akutní toxicity.
[15] ČSN EN ISO 8692 Jakost vod – Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.
[16] ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity látek pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio
Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] – Část 2: Obnovovací metoda.
[17] ČSN EN 12457-4 Charakterizace odpadů – Vyluhování – Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů
a kalů – Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10l/kg pro materiály se zrnitostí
menší než 10mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním).
2.2.3 Ostatní
[18] Metodický pokyn k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů. Věstník MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002.
[19] Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí Vzorkování odpadů. Věstník MŽP, ročník XI, částka 5, květen
2001.
[20] Máchová, J., Svobodová, Z., Vykusová, B.: Ekotoxikologické hodnocení výluhů tuhých průmyslových odpadů.
Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický, Vodňany, 1994.
[21] Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů. Věstník MŽP, ročník XIII, částka 6, červen 2003.
2.3 Seznam použitých zkratek
EN Evropská norma
ČSN Česká technická norma
ISO Mezinárodní norma (Mezinárodní organizace pro normalizaci)
EC 50
koncentrace vodného výluhu odpadu, která způsobí 50% úhyn nebo inhibici pohyblivosti (imobilizaci)
perlooček (Daphnia magna) ve srovnání s kontrolou v podmínkách určených jednotlivými metodikami
testů v [ml.l-1]
IC 50
koncentrace vodného výluhu odpadu, která způsobí 50% inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové
kultury nebo 50% inhibici růstu kořene semen Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném
časovém úseku v podmínkách určených jednotlivými metodikami testů v [ml.l-1]
LC 50
koncentrace vodného výluhu odpadu, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém
úseku
MŽP Ministerstvo životního prostředí
MZ Ministerstvo zdravotnictví
2.4 Termíny a definice
Termíny a jejich definice používané pro účely tohoto metodického pokynu jsou převážně převzaty ze souvisejících
právních předpisů a technických norem. Pro potřeby metodického pokynu jsou některé z nich blíže vysvětleny.
Ekotoxicita – vlastnost odpadu, představující akutní či pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí.
Jde o ukazatel využívaný k hodnocení odpadů z hlediska možnosti jejich využití na povrchu terénu dle vyhlášky č. 294/
2005 Sb. [3] a k hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadu H14 Ekotoxicita podle vyhlášky č. 376/2001 Sb. [2].
Vodný výluh odpadu – roztok získaný postupem podle ČSN EN 12457-4 [17]
Voda – destilovaná, demineralizovaná nebo deionizovaná voda odpovídající 3. stupni jakosti podle ČSN ISO 3696 [10].
Použití demineralizované vody se vylučuje v případě, že se k její přípravě používá lokální zdroj vody, kde není zaručena
jakost vody po stránce mikrobiologické. Voda nesmí obsahovat chlór ani jiné toxické látky (stopové koncentrace kovů,
pesticidů, amoniaku apod.).
Ředící voda – normalizovaným postupem připravený roztok solí ve vodě [14] [15] [16].
Vodný výluh (testovaný*) roztok) – vodný výluh odpadu obohacený zásobními roztoky a v případě potřeby ředěný
ředící vodou na zvolenou koncentraci, připravený pro testy ekotoxicity.
Testovací*) organismus – organismus, který je za konstantních podmínek, určených jednotlivými metodikami testů
akutní toxicity a inhibice růstu, vystaven působení vodného výluhu.
Úvodní test*) – test sloužící pro odhad ekotoxicity neředěného vodného výluhu (testovaného roztoku) na testovací orga-
nismus.
8
Předběžný test*) – test sloužící k vyhledání intervalu koncentrací ředěného vodného výluhu (testovaného roztoku) pro
provedení základního testu ekotoxicity.
Základní test*) – test sloužící ke stanovení hodnoty LC (EC, IC) 50.
Ověřovací test*) – ověřuje, že neředěný vodný výluh (testovaný roztok) nevykazuje toxické účinky na předepsaných
testovacích organismech.
Kontrola – testování*) organismů v prostředí ředící vody bez přídavku vodného výluhu odpadu za stejných podmínek
jako probíhá test (úvodní, předběžný, základní, ověřovací), pro nějž je kontrola využívána.
Mortalita – toxický účinek vodného výluhu (testovaného roztoku), který se projeví smrtí testovacího organismu.
Inhibice pohyblivosti (imobilizace) – toxický účinek vodného výluhu (testovaného roztoku), který se projeví neschopností
prostorového pohybu testovacího organismu specifikovaného normou ČSN EN ISO 6341 [14].
Inhibice růstu – toxický účinek vodného výluhu (testovaného roztoku), který se projeví snížením hodnot parametrů,
specifikovaných normou ČSN EN ISO 8692 [15], či metodikou uvedenou v příloze č. 1 tohoto pokynu, ve srovnání
s kontrolou.
Stimulace růstu – toxický účinek vodného výluhu (testovaného roztoku), který se projeví zvýšením hodnot parametrů,
specifikovaných normou ČSN EN ISO 8692 [15], či metodikou uvedenou v příloze č. 1 tohoto pokynu, ve srovnání
s kontrolou.
Pevný odpad – odpad, který si jako celek a nebo jako jeho jednotlivé části (např. pevný sypký odpad) uchovává svůj
tvar a objem za normálních atmosférických podmínek.
Kapalný odpad – odpad ve skupenství kapalném podle ČSN EN 12457-4, příloha B [17]
Kal – směs kapalin a pevných částic oddělených z různých typů kapalin jako výsledek přírodních nebo umělých pro-
cesů).
Kal uvolňující kapalnou fázi – pro hodnocení nebezpečných vlastností H14 Ekotoxicita se kapalná i pevná fáze stanoveným
postupem zkouší a hodnotí samostatně. Pro vyloučení nebezpečné vlastnosti u daného odpadu je nutné vyloučit
nebezpečnou vlastnost u kapalné i pevné fáze.
Pověřená osoba – právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená MŽP nebo MZ k hodnocení příslušných nebezpečných
vlastností odpadů. Pověřená osoba je osobou oprávněnou k odběru vzorků odpadu pro hodnocení jejich nebezpečných
vlastností (viz § 5, odst. 4 vyhlášky č. 376/2001 Sb. [2] ).
Osoba kvalifikovaná k odběru vzorků odpadů – fyzická osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání technického
nebo přírodovědného směru a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech,
nebo střední vzdělání technického nebo přírodovědného (případně zdravotnického) směru ukončené maturitou a nejméně
5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech a jejíž kvalifikace je doložena následujícími
dokumenty:
• odborný životopis,
• záznamy o absolvování kurzů vztahujících se ke vzorkování (včetně vnitropod-nikových zaškolovacích kurzů
a kurzů sponzorovaných výrobci zařízení),
• záznamy o účasti na odborných seminářích,
• záznamy o absolvování školení nových vzorkovacích technik a přístrojů.
Osoba kvalifikovaná k odběru vzorků odpadů
• odstraňovaných uložením na skládky odpadů a/nebo využívaných na povrchu terénu dle požadavku vyhlášky
č. 294/2005 Sb. [3]
Osoba oprávněná k odběru vzorků odpadů
• pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů splňující požadavek § 5, odst. 4 vyhlášky č. 376/2001 Sb. [2], je
osobou, která absolvovala školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo MŽP
nebo MZ.
*) termín test, testování, testovací, testovaný je identický s termínem zkouška, zkoušení, zkušební, zkoušený, jak jsou
užívány v technických normách.
3 Postup stanovení ekotoxicity odpadů
3.1. Princip postupu
Ekotoxicita se stanovuje pomocí testů akutní toxicity, kterým je podroben vodný výluh (testovaný roztok). Testy se
provádějí na zástupcích ryb, zooplanktonu, fytoplanktonu a vyšších rostlin, uvedených v definici nebezpečné vlastnosti
H14 Ekotoxicita v příloze č. 1 vyhlášky č. 376/2001 Sb. [2]. Testované organismy reprezentují důležité články ekosystémů
s možnou rozdílnou citlivostí k různým látkám obsaženým v odpadu a uvolněným do vodného výluhu odpadu. Pro
stanovení ekotoxicity jsou rozhodující výsledky testu nejcitlivěji reagujícího organismu.
Testy akutní toxicity se provádějí podle aktuálně platných ČSN Jakost vod, uvedených v bodě 7 přílohy č. 3 k vyhlášce
č. 376/2001 Sb. [2] (ČSN EN ISO 6341 [14], ČSN EN ISO 8692 [15], ČSN EN ISO 7346-2 [16] ). Pro semena Sinapis
alba tento pokyn uvádí v příloze č. 1 zvláštní postup stanovení.
9
3.2 Odběr, úprava a uchovávání vzorků
Odběr a úprava vzorků odpadů se řídí zásadami uvedenými v metodickém pokynu ke vzorkování odpadů [19] a v metodickém
pokynu k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů [18]. Z důvodu větší časové náročnosti ekotoxikologických testů
a potřeby uchovávání vzorků pro případné ověření výsledků stanovení ekotoxicity se prodlužuje doba jejich skladování
na dobu nezbytně nutnou pro možné opakování testů. Vzorky se uchovávají v těsně uzavřených nádobách, v temnu, při
teplotě do 4 °C.
3.3 Příprava vodného výluhu odpadu pro testy ekotoxicity
Vodný výluh odpadu se připraví ve shodě s ČSN EN 12457- 4 [17]. Z důvodu možné nestálosti složení vodného výluhu
odpadu v delším časovém období se pro testy ekotoxicity připraví vždy jen takové jeho množství, které bude spotřebováno.
Pro nové či opakované testy se připravuje vždy čerstvý vodný výluh odpadu.
K loužení odpadu se používá voda (viz. kap. 2.4). Pro vyloučení možného negativního vlivu nízkého osmotického tlaku
vody na testovací organismy, je nutné před zahájením testů potřebné množství vodného výluhu odpadu obohatit solemi
pomocí zásobních roztoků.
Při přípravě ředící vody pro testy na jednotlivých testovacích organismech se do vody dávkuje stejné množství zásobních
roztoků stejným postupem, jak je popsáno pro úpravu vodného výluhu odpadu pro testy na jednotlivých testovacích
organismech.
3.3.1 Úprava vodného výluhu odpadu pro testy na akvarijních rybách, perloočkách a semenech
Pro přípravu vodného výluhu (testovaného roztoku) se používají následující zásobní roztoky solí, jejichž konečné koncentrace
odpovídají požadavkům ČSN EN ISO 7346-2 [16] a ČSN EN ISO 6341 [14]:
Zásobní roztok č. 1: 117,6g CaCl2.2H2O se rozpustí ve vodě a roztok se doplní vodou na objem 1 litru.
Zásobní roztok č. 2: 49,3g MgSO4.7H2O se rozpustí ve vodě a roztok se doplní vodou na objem 1 litru.
Zásobní roztok č. 3: 25,9g NaHCO3 se rozpustí ve vodě a roztok se doplní vodou na objem l litru.
Zásobní roztok č. 4: 2,3g KCl se rozpustí ve vodě a roztok se doplní vodou na objem 1 litru.
Vodný výluh odpadu se uvedenými čtyřmi zásobními roztoky obohacuje následujícím způsobem. Odměrná nádoba
potřebného objemu se částečně naplní vodným výluhem odpadu, poté se do ní dávkuje po 2,5ml každého z výše uvedených
zásobních roztoků na 1 litr požadovaného objemu vodného výluhu (testovaného roztoku) a na tento požadovaný
objem se nádoba doplní vodným výluhem odpadu. Vodný výluh (testovaný roztok) je třeba před každým použitím
důkladně protřepat, aby byla zaručena jeho homogenita.
3.3.2 Úprava vodného výluhu odpad pro test na zelených řasách
Pro úpravu vodného výluhu odpadu se používají následující zásobní roztoky solí, jejichž konečné koncentrace odpovídají
požadavkům ČSN EN ISO 8692 [15].
Zásobní roztok č. 1 – živiny (navážky na l litr zásobního roztoku):
MgCl2.6H2O 1,2g
NH4Cl 1,5g
CaCl2.2H2O 1,8g
MgSO4.7H2O 1,5g
KH2PO4 0,16g
Zásobní roztok č. 2 – Fe-EDTA (navážky na l litr zásobního roztoku):
FeCl3.6H2O 64mg
Na2EDTA.2H2O*) 100mg
*) sodná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové
Zásobní roztok č. 3 – stopové prvky (navážky na l litr zásobního roztoku):
H3BO3
*) 185mg
MnCl2.4H2O 415mg
ZnCl2 3mg
CoCl2.6H2O 1,5mg
CuCl2.2H2O 0,01mg
Na2MoO4.2H2O 7mg
*)H3BO3 může být rozpuštěna přidáním 0,1 mol/l NaOH
Zásobní roztok č. 4 – NaHCO3 (navážka na l litr zásobního roztoku):
NaHCO3 50g
Navážky chemikálií pro jednotlivé zásobní roztoky se rozpustí ve vodě a roztoky se doplní do 1 litru vodou. Zásobní
roztoky č. 1 – č. 3 se sterilizují membránovou filtrací (průměr pórů 0,2 µµm) nebo v autoklávu (120 °C, 15 min.). Roztok
č. 4 se nesterilizuje v autoklávu, ale pouze filtrací přes membránový filtr. Po sterilizaci se roztoky skladují ve tmě při
teplotě 4 °C.
Vodný výluh odpadu se obohacuje uvedenými čtyřmi zásobními roztoky následujícím způsobem. Odměrná nádoba
potřebného objemu se částečně naplní vodným výluhem odpadu, poté se do ní dávkuje 10ml zásobního roztoku č. 1
10
a po 1ml zásobních roztoků č. 2, 3, a 4 na 1 litr požadovaného objemu vodného výluhu (testovaného roztoku) a na tento
požadovaný objem se nádoba doplní vodným výluhem odpadu. Vodný výluh (testovaný roztok) je třeba před každým
použitím důkladně protřepat, aby byla zaručena jeho homogenita.
3.4 Metodiky testů ekotoxicity
Testy ekotoxicity vodného výluhu (testovaného roztoku) se provádějí na všech testovacích organismech postupem, jak
je znázorněn na následujícím obrázku č. 1.
Obrázek č. 1 – Postupový diagram testů k hodnocení nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita
Úvodní test
Toxicita
50 %
Předběžný test
Ověřovací test
Toxicita
50 %
Toxicita
50 %
Ověřovací test
Toxicita
50 %
ZAŘAZENÍ ODPADU
Základní test
Výpočet hodnot
LC (IC, EC) 50
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
11
Testy ekotoxicity se zahajují úvodním testem. Úvodnímu testu je vystaven testovaný roztok připravený z neředěného
vodného výluhu odpadu. Do testu se nasazují organismy v počtech, odpovídajících požadavkům pro předběžné testy
daným metodikami pro jednotlivé testovací organismy. Ověřovací testy se provádějí s nejméně trojnásobným množstvím
organismů proti počtům organismů požadovaným při základních testech.
Projeví-li se v průběhu úvodního testu toxický účinek pro ≥ 50% testovacích organismů, provede se předběžný test
s využitím vhodně zvolené škály koncentrací vodného výluhu. Za vhodně zvolenou koncentrační řadu vodného výluhu
pro předběžný test se považuje řada zahrnující koncentrace s toxickým účinkem pro 0–100% testovacích organismů.
Základní test se naplánuje na základě výsledků předběžného testu.
Vyplyne-li z výsledků předběžného testu, že základním testem nebude možno stanovit hodnotu LC (EC, IC) 50, provede
se ověřovací test. V ostatních případech slouží výsledky předběžného testu pro stanovení rozsahu koncentrací pro
test základní.
V každém testu se nasazuje rovněž kontrola s počtem organismů, odpovídajícím metodice daného testu.
Zařazení odpadu na základě výsledků ekotoxikologických testů pro využití na povrchu terénu se pak provede podle
postupu uvedeného v kapitole 4 tohoto metodického pokynu.
3.4.1 Test na akvarijních rybách
Test se provádí na akvarijní rybě živorodce duhové (Poecilia reticulata) podle ČSN EN ISO 7346-2 [16] s expoziční
dobou 96 hodin. Perioda výměny roztoků je 48 hodin.
Poznámka 1: Pro předběžný test platí podmínky orientační zkoušky, specifikované v technické normě [16].
Poznámka 2: Při testování vodného výluhu odpadu je výsledek LC 50 uváděn v ml vodného výluhu odpadu přítomného
v 1l vodného výluhu (testovaného roztoku) v [ml.l-1].
3.4.2 Test na perloočkách
Test se provádí na korýši z podtřídy lupenonožců, perloočce (Daphnia magna) podle ČSN EN ISO 6341 [14] s expoziční
dobou 48 hodin.
Poznámka 3: Pro základní test platí podmínky vlastní zkoušky, specifikované v technické normě [14].
Poznámka 4: Při testování vodného výluhu odpadu je výsledek EC 50 uváděn v ml vodného výluhu odpadu přítomného
v 1l vodného výluhu (testovaného roztoku) v [ml.l-1].
3.4.3 Test na sladkovodních řasách
Test se provádí na zelené řase Desmodesmus subspicatus (dříve Scenedesmus subspicatus) nebo Pseudokirchneriella
subcapitata (Korshikov) (dříve Selenastrum capricornutum) podle ČSN EN ISO 8692 [15] (doba působení 72 hodin)
Poznámka 5: Pro stanovení IC 50 platí postupy stanovení ErC50, specifikované v technické normě [15].
Poznámka 6: Při testování vodného výluhu odpadu je výsledek IC 50 uváděn v ml vodného výluhu odpadu přítomného
v 1l vodného výluhu (testovaného roztoku) v [ml.l-1].
3.4.4 Test na semenech vyšších rostlin
Test se provádí podle postupu, uvedeného v příloze č. 1 tohoto metodického pokynu na semenech hořčice bílé (Sinapis
alba) s expoziční dobou 72 hodin.
Poznámka 7: Při testování vodného výluhu odpadů je výsledek IC 50 uváděn v ml vodného výluhu odpadu přítomného
v 1l vodného výluhu (testovaného roztoku) [ml.l-1].
4 Hodnocení odpadů pro jejich využívání na povrchu terénu
viz Tabulka č. 1 Požadavky a výsledky ekotoxikologických testů
4.1 Odpady mohou být využity při uzavírání skládky k vytváření ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky
a svrchní rekultivační vrstvy skládky jestliže:
a) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na rybách (viz kap. 3.4.1) nevykazují ryby žádné výrazné
změny v chování ve srovnání s kontrolními vzorky a během testu neuhyne žádná ryba (tabulka č. 1 sloupec I),
b) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na perloočkách (viz kap. 3.4.2) zjištěné procento imobilizace
nepřesáhne 30% ve srovnání s kontrolními vzorky (tabulka č. 1 sloupec I),
c) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na řasách (viz kap. 3.4.3) se neprokáže inhibice růstu větší než
30% ve srovnání s kontrolními vzorky (může být stimulace),
d) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na semenech hořčice bílé (viz kap. 3.4.4) se neprokáže inhibice
růstu kořene semene větší než 30% ve srovnání s kontrolními vzorky (může být stimulace).
4.2 Odpady mohou být využity k rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl (povrchové doly, lomy, pískovny)
jestliže:
a) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na rybách (viz kap. 3.4.1) nevykazují ryby žádné výrazné
změny v chování ve srovnání s kontrolními vzorky a během testu neuhyne žádná ryba (tabulka č. 1, sloupec II),
b) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na perloočkách (viz kap. 3.4.2) zjištěné procento imobilizace
nepřesáhne 30% ve srovnání s kontrolními vzorky(tabulka č. 1, sloupec II),
12
c) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na řasách (viz kap. 3.4.3) se neprokáže inhibice nebo stimulace
růstu větší než 30% ve srovnání s kontrolními vzorky (tabulka č. 1, sloupec II).
V horní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1m od povrchu terénu musí výsledky testů splňovat požadavky
stanovené v tabulce č. 1, sloupec I – inhibice růstu řasy nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30%, stimulace není
omezujícím faktorem.
d) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na semenech hořčice bílé (viz kap. 3.4.4) se neprokáže inhibice
nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30% ve srovnání s kontrolními vzorky (tabulka č. 1, sloupec II)
V horní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1m od povrchu terénu musí výsledky testů splňovat požadavky
stanovené v tabulce č. 1, sloupec I – inhibice růstu kořene semene nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30%,
stimulace není omezujícím faktorem.
4.3 Odpady mohou být využity na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených
pozemků (s výjimkou rekultivace skládek) jestliže:
a) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na rybách (viz kap. 3.4.1) nevykazují ryby žádné výrazné
změny v chování ve srovnání s kontrolními vzorky a během testu neuhyne žádná ryba (tabulka č. 1, sloupec II),
b) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na perloočkách (viz kap. 3.4.2) zjištěné procento imobilizace
nepřesáhne 30% ve srovnání s kontrolními vzorky (tabulka č. 1, sloupec II),
c) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na řasách (viz kap. 3.4.3) se neprokáže inhibice nebo stimulace
růstu větší než 30% ve srovnání s kontrolními vzorky (tabulka č. 1, sloupec II).
V horní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1m od povrchu terénu musí výsledky testů splňovat požadavky
stanovené v tabulce č. 1, sloupec I – inhibice růstu řasy nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30%, stimulace není
omezujícím faktorem
d) v ověřovacím testu s neředěným vodným výluhem na semenech hořčice bílé (viz kap. 3.4.4) se neprokáže inhibice
nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30% ve srovnání s kontrolními vzorky (tabulka č. 1, sloupec II).
V horní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1m od povrchu terénu musí výsledky testů splňovat požadavky
stanovené v tabulce č. 1, sloupec I – inhibice růstu kořene semene nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30%, stimulace
není omezujícím faktorem.
Tabulka č. 1 Požadavky a výsledky ekotoxikologických testů
Testovaný organismus
Doba
působení
(hod.)
I II
Poecilia reticulata nebo
Brachydanio rerio
96
ryby nesmí vykazovat
v ověřovacím testu výrazné změny
chování ve srovnání s kontrolními
vzorky a nesmí uhynout ani jedna
ryba
ryby nesmí vykazovat v ověřovacím
testu výrazné změny chování ve
srovnání s kontrolními vzorky a
nesmí uhynout ani jedna ryba
Daphnia magna Straus 48
procento imobilizace perlooček
nesmí v ověřovacím testu
přesáhnout 30 % ve srovnání
s kontrolními vzorky
procento imobilizace perlooček nesmí
v ověřovacím testu přesáhnout 30 %
ve srovnání s kontrolními vzorky
Raphidocelis
subcapitata (selenastrum
capricornatum) nebo
Scenedesmus subspicatus
72
neprokáže se v ověřovacím testu
inhibice růstu řasy větší než 30 %
ve srovnání s kontrolními vzorky
neprokáže se v ověřovacím testu
inhibice nebo stimulace růstu
řasy větší než 30 % ve srovnání
s kontrolními vzorky
semena Sinapis alba 72
neprokáže se v ověřovacím testu
inhibice růstu kořene semene větší
než 30 % ve srovnání s kontrolními
vzorky
neprokáže se v ověřovacím testu
inhibice nebo stimulace růstu kořene
semene větší než 30 % ve srovnání
s kontrolními vzorky
Pokud výsledky testů nesplňují dané požadavky ve všech čtyřech parametrech hodnocení, nelze odpad využít na povrchu
terénu.
5 Potvrzení nebo vyloučení ekotoxicity jako nebezpečné vlastnosti
Pro potvrzení nebo vyloučení ekotoxicity jako nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita ve smyslu vyhlášky č. 376/2001
Sb. [2], se vychází z definice této vlastnosti uvedené v příloze č. 1 k citované vyhlášce. Nebezpečnou vlastnost H14
Ekotoxicita mají odpady, jejichž vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity alespoň pro jeden z testovacích
organismů při určené době působení na testovací organismus:
Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.),
Daphnia magna (doba působení 48 hod.),
13
Desmodesmus subspicatus (dříve Scenedesmus subspicatus) nebo Pseudokirchneriella subcapitata (Korshikov) (dříve
Selenastrum capricornutum) (doba působení 72 hod.) Sinapis alba (semeno) (doba působení 72 hod.);
tyto hodnoty: LC (EC, IC) 50 ≤ A 10 ml.l-1.
6 Dokumentace a interpretace výsledků
Mimo předepsané dokumenty související s odběrem a úpravou vzorku testovaného odpadu, s přípravou výluhu
a s vlastními testy ekotoxicity (plán odběru vzorků, protokol o odběru vzorku, protokol o zkoušce) je zejména doporučeno
důsledně dokumentovat všechny odchylky od standardních postupů odběru vzorků, přípravy vodného výluhu
a testů ekotoxicity v rámci příslušných protokolů, aby byla pokud možno zaručena opakovatelnost všech procesů.
PŘÍLOHA č. 1 Test na semenech hořčice bílé (Sinapis alba)
Postup vychází z práce Ekotoxikologické hodnocení výluhů tuhých průmyslových odpadů [20].
1. Předmět testu
Stanovení toxického účinku látek obsažených ve vodném výluhu na klíčivost semen a růst kořene v počátečních stadiích
vývoje rostliny.
2. Seznam použitých zkratek a značek
Vysvětlení použitých značek a zkratek je uvedeno v kapitole 2.3 tohoto metodického pokynu.
3. Termíny a definice
Vysvětlení použitých termínů a definic je uvedeno v kapitole 2.4 tohoto metodického pokynu.
4. Testovací organismus a potřebné chemikálie
4.1 Testovací organismus
Testovacím organismem jsou semena hořčice bílé (Sinapis alba) s klíčivostí minimálně 90%, střední velikosti (1,5 až
2,5mm), okrově žlutá.
4.2 Voda
K přípravě ředící vody, zásobních roztoků a vodného výluhu se používá voda v souladu s požadavky uvedenými v kapitole
2.4 tohoto metodického pokynu.
4.3 Chemikálie
CaCl2 (p.a.)
MgSO4.7H2O (p.a.)
NaHCO3 (p.a.)
KCl (p.a.)
4.4 Ředící voda
Směs zásobních roztoků a vody svým složením odpovídá požadavkům ČSN EN ISO 7346-2 [16] a ČSN EN ISO 6341
[14]. Postup pro přípravu zásobních roztoků je uveden v kapitole 3.3.1 tohoto metodického pokynu.
4.5 Pomůcky a zařízení
Petriho misky o průměru 120 až 140mm, filtrační papír větší pórovitosti, pinzeta, pipety, odměrné baňky, milimetrové
měřítko, nůžky, termostat pro teplotu 20 °C.
5. Podmínky testu
Teplota: 20  2 oC
Množství vodného výluhu (testovaného roztoku): 10ml na každou Petriho misku
Počet testovacích jedinců: 30 semen na každé Petriho misce
Délka expozice: 72 hodin
Ostatní podmínky: bez osvětlení
6. Pracovní postup
6.1 Úvodní test
Test se provádí s neředěným vodným výluhem (testovacím roztokem připraveným z vodného výluhu odpadu obohacením
solemi – viz kapitola 3.3.1 tohoto metodického pokynu). Z filtračního papíru se vystřihnou kruhy podle velikosti
dna použitých Petriho misek. Ty se vloží na dna Petriho misek a nasytí se 10ml vodného výluhu nebo ředící vody (kontrola).
Na navlhčené filtrační papíry se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 30 semenech. Takto připravené Petriho misky
se umístí do termostatu s teplotou 20 oC bez přístupu světla. Po 72 hodinách se změří a zaznamená délka všech kořenů
semen testovaných ve výluhu i nasazených v kontrole.
6.2 Předběžný test
Test se provádí v širokém rozsahu koncentrací vodného výluhu (např. 1, 10, 100, 500 ml.l-1 a neředěný výluh). K ředění
vodného výluhu se použije ředící voda. Do misek se za podmínek odpovídajících úvodnímu testu nasazuje 30 semen.
6.3 Základní test
Na základě výsledku předběžného testu se připraví vhodná koncentrační řada vodného výluhu (5 či více koncentrací).
Pro testování každé koncentrace a pro příslušnou kontrolu se použije 60 semen (ve dvou Petriho miskách). Pracovní
postup je analogický s postupem pro úvodní test.
6.4 Ověřovací test
14
Tento test se provádí s neředěným vodným výluhem za podmínek stejných jako u úvodního testu. Do vodného výluhu
a do kontroly se nasazuje 90 semen (ve třech Petriho miskách).
6.5 Vyhodnocení testů
Základním sledovaným parametrem pro hodnocení testu je průměrná délka kořene. Hodnota stanovená v neředěném
vodném výluhu či testovaných koncentracích vodného výluhu se porovnává s kontrolou a vypočítává se procento inhibice
(zkrácení) či stimulace (prodloužení kořene). V protokolu o testu se uvádí rovněž počet nevyklíčených semen. Do aritmetického
průměru se tato semena započítávají jako semena s nulovou délkou kořene. Jestliže semeno vyklíčí, ale nevytvoří
kořínek, započítává se tato hodnota do aritmetického průměru rovněž jako nulová. V testech s více než 30 semeny na
testovanou koncentraci vodného výluhu a kontrolu, kdy se nasazují semena do více Petriho misek, nemá být variabilita
výsledků v jednotlivých miskách u příslušného roztoku větší než 30 %.
Stanovení hodnoty IC 50 se provede pomocí probitové metody nebo vhodným vyhodnocovacím programem za použití
výpočetní techniky.
6.6 Test klíčivosti a růstu kořene na standardu
Doporučuje se průběžně ověřovat správnost postupu a kvality semen pomocí testu provedeného na standardu K2Cr2O7.
Testy se standardy se provádějí za stejných podmínek a vyhodnocují stejným způsobem jako základní testy (hodnoty
koncentrací standardu se uvádějí v mg.l-1). Podle dosavadních zkušeností se hodnoty IC 50 pohybují v rozmezích stanovených
v níže uvedené tabulce č. 2.
Tabulka č. 2 Rozmezí 72 IC 50 (při expozici 72 hod.)
Testovací organismus
Rozmezí hodnot
72 IC 50 (mg.l-1)
Sinapis alba 10–50
7. Platnost testu
Výsledky testů se považují za platné, jestliže jsou splněny následující požadavky:
a) klíčivost semen v kontrole je nejméně 90%,
b) stanovená hodnota 72 IC 50 standardu dichromanu draselného (K2Cr2O7) pro testovaná semena je v rozmezí
uvedeném v kapitole 6.6 této přílohy.
PŘÍLOHA č. 2 Parametry pro udržování a chov živorodky duhové (Poecilia reticulata Peters.
– Teleostei, Poeciliidae) (informativní)
K testům se používají ryby chované v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších
předpisů, a vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat. Živorodky
se chovají v akváriích o objemu nad 10 litrů při teplotě vody 20 až 25 °C; teplota nesmí dlouhodobě poklesnout pod
16 °C. Voda v akváriích se mírně provzdušňuje. Samečci se zřetelně odlišují od samiček. Oplozená samička je nápadná
zvětšeným bříškem, na jehož bocích a na spodku se v blízkosti řitní ploutve nachází tmavě zbarvená skvrna březosti
– zárodečná skvrna. Samičky rodí podle věku a zdravotního stavu 10 až 50 mláďat. Doba březosti trvá v průměru čtyři
týdny při teplotě vody 25 °C. Samička vypuzuje z těla jikry s úplně vyvinutými mláďaty, která ihned po vypuštění z těla
matky protrhnou blánu jikry, plavou a jsou schopna přijímat i větší potravu. Pro zdárný vývoj však potřebují i potravu
rostlinnou. Plůdek je možno krmit jak živou potravou (nitěnky, perloočky), tak i vhodnou krmnou směsí. Potrava nesmí
být jednotvárná, doporučuje se převaha živé potravy. Dospělé páry se chovají v oddělených nádržích. Vzhledem k tomu,
že páření může nastat již u velmi mladých jedinců, je nutné oddělit samce od samic co nejdříve a ponechat obě pohlaví
do doby řádného vzrůstu oddělené. Rybky pohlavně dospívají během tří až čtyř měsíců. Oplodněné samičky se značně
zvětšeným bříškem a tmavou skvrnou březosti se oddělují od chovu a dávají se do tzv. porodnic (nádoby o objemu 1 až
5 litrů s možností úkrytů pro plůdek), po porodu se ihned samička od mláďat oddělí a po uplynutí dvou až tří dnů se opět
zařazuje do chovné nádrže. Chovné nádrže je nutno minimálně jedenkrát týdně zbavit usazenin.
V Praze dne 28. února 2007
Ing. Leoš K ř e n e k, v. r.
ředitel odboru odpadů
15
9.
SDĚLENÍ
odboru odpadů Ministerstva životního prostředí o uveřejnění Seznamu osob, které byly
Ministerstvem životního prostředí pověřeny k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů ke dni
27. 2. 2007
V souladu s ustanovením § 2 vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění,
zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí Seznam osob pověřených k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
podle § 7 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Kurzívou jsou znázorněny pověření, jejichž platnost již skončila, přičemž aktuální pověření jsou nadále uvedena normálním
písmem.
Pověřená osoba
Kódy nebezpečných
vlastností odpadů, k
jejichž hodnocení je
pověřena
Odborný
zástupce, na
kterého je
pověření vázáno
Pořadové číslo
(poznámka POUZE
pro potřeby MŽP
odboru odpadů)
1. Ing. Jiří Mastaléř
Gen. Janka 2/1154
709 00 Ostrava
na dobu od 19.4.2002–18.4.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13 , H14
2/02
2. Ing. Pavel Bernáth
Kvapilova č.or.5 čp.907
150 00 Praha 5-Košíře
na dobu od 23.3.2002–27.2.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
1/02
3. ECOCOAL, s.r.o.
Vršovců 1048/29
709 00 Ostrava-Mariánské Hory
na dobu od 23.5.2002–24.4.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Vlastimír
Dlabaja
4/02
4. A.S.A., spol. s r.o.
Ďáblická 791/89
182 00 Praha 8
na dobu od 6.6.2002–19.6.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jan
Lochmann
5/02
5. Ing. Benitto Mayrhofer, CSc.
Makovského 1337/20
163 00 Praha-Řepy
na dobu od 1.6.2002–9.5.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
6/02
6. Mgr. Libor Keznikl
Žitná 21
621 00 Brno
na dobu od 26.6.2002–29.5.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
7/02
7. Ing. Lubomír Kovář,Ph.D.
Stupkova č. 4
170 00 Praha 7
na dobu od 26.5.2003–25.5.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
61/03
8. Ing. Ivanka Švejdová
Družební 10
772 00 Olomouc
na dobu od 1.1. 2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
10/02
SDĚLENÍ
16
9. Ing.Jaroslava Salonová
Palackého 4259
430 01 Chomutov
na dobu od 21.8.2002–5.4.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
23/02
10. ORGREZ, a.s.,
Hudcova 76
657 97 Brno
na dobu od 1.1.2003–13.9.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Miloš Maier 11/02
11. Ing. Miloš Maier
Na Jánské 31
710 00 Ostrava
na dobu od 1.1.2003–13.9.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
12/02
12. Ekologické audity a posudky
s.r.o.
Míčkova 66 čp. 1295
614 00 Brno-Husovice
na dobu od 29.9.2002–3.9.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Ján Mičán 17/02
13. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí
a.s.
Budovatelů 2830
434 37 Most
na dobu od 1.1.2003–13.9.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Václav Píša 22/02
14. ACTHERM, spol. s r.o.
Počernická 524/64
100 00 Praha 10-Malešice
na dobu od 4.9.2002–5.4.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jaroslava
Salonová
21/02
15. Ing. Petr Holub
Kaizlovy sady 9/433
186 00 Praha 8
na dobu od 14.7.2002–19.6.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
13/02
16. WASTECH a.s.
Ostružinová 36
106 00 Praha 10
na dobu od 1.1.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jana
Krygelová
20/02
17. P-EKO s.r.o.
Masarykova 109/62
400 01 Ústí nad Labem
na dobu od 1.1.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Václav Dušek 15/02
18. Ing. Vladimír Mayer
Tolstého 12
400 03 Ústí nad Labem
na dobu od 19.9.2002–21.8.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
19/02
19. Ing. Pavel Stierand
Valtická 3
628 00 Brno
na dobu od 13.7.2002–14.2.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
9/02
20. RNDr. Libor Kořistka
Ve Višňovce 36/308
161 00 Praha 6
na dobu od 25.1.2003–24.1.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
27/02
21. Okresní hygienická stanice ve
Frýdku-Místku
Palackého 121
738 02 Frýdek-Místek
na dobu od 29.9.2002–12.11.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Tomáš Ocelka 18/02
17
22. EKOS Hradec Králové, a.s.
Pouchov 433
503 41 Hradec Králové
na dobu od 1.1.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Pavla
Finfrlová
26/02
23. Ing. Milena Veverková
Střekovská 1345/16
182 00 Praha 8
na dobu od 1.1.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
25/02
24. Ing. Milena Axmannová
Záhumení 7
747 66 Dolní Lhota
na dobu od 9.8.2002–31.7.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
16/02
25. Ing. Zdeněk Čížek, CSc.
Čechova 31
320 00 Plzeň
na dobu od 25.10.2002–2.8.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
14/02
26.Ing. Zdeněk Veverka
Střekovská 1345
182 00 Praha 8
na dobu od 1.1.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
24/02
27.Ing.Jiřina Svobodová
čs.armády 30
405 01 Děčín
na dobu od 1.1.2003–31.12.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
28/02
28.Purum s.r.o.
Fibichova 2
130 00 Praha 3
na dobu od 1.1.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jan
Chramosta
29/02
29.Mgr.Martin Kollár
Skřivanova 342/12
602 00 Brno
na dobu od 16.10.2002–26.9.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
30/02
30.Ing.Vladimír Procházka
Jana Koziny 1
772 00 Olomouc
na dobu od 26.10.2002–25.10.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
31/02
31.INGEO s.r.o.
Malé náměstí 124
500 03 Hradec Králové
na dobu od 1.1.2003–31.12.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Petr Heidler 32/02
32.Ing.Stanislav Plevač
Sosnová 132
470 01 Česká Lípa
na dobu od 20.11.2002–2.8.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12,H13, H14
33/02
33.Středisko odpadů Mníšek s.r.o.(ve
zkratce SOM s.r.o.) Mníšek pod Brdy
č.p. 900
252 10 Mníšek pod Brdy
na dobu od 25.12.2002–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Josef
Tomášek,CSc.
34/02
34. OKD,DPB,a.s.
Rudé armády 637
739 21 Paskov,okr.Frýdek-Místek
na dobu od 8.1.2003–10.12.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Zdeněk
Rozehnal
40/02
35.RNDr. tanislav Tichý – S.P.E.
Vašátkova 1011/16
198 00 Praha 9
na dobu od 12.1.2003–10.12.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
41/03
18
36.Ing.Richard Forman
Tachovská 75
323 00 Plzeň
na dobu od 8.1.2003–15.12.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
42/03
37.ČKD Technické laboratoře
Na Harfě 9
190 02 Praha 9
na dobu od 8.1.2003–10.12.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Stanislav Tichý 43/03
38.M2K s.r.o.
Jana Želivského 1772/10
130 00 Praha 3
na dobu od 8.2.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Helena
Kolářová
52/03
39.Ing.Vlastimil Ladýř – LADEO
Okružní 2338
470 01 Česká Lípa 1
na dobu od 12.2.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Vlastimil
Ladýř
53/03
40. EMPLA,společnost s ručením
omezeným
ul.J.Krušinky
500 02 Hradec Králové
na dobu od 15.1.2003–2.1.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Lenka
Dohnalová
36/02
41. EMPLA,společnost s ručením
omezeným
ul.J.Krušinky
500 02 Hradec Králové
na dobu od 24.4.2003–27.3.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Stanislav
Eminger,CSc. 46/03
42.Ecochem, a.s.
Dolejškova 3
182 00 Praha 8
na dobu od 5.2.2003–25.5.2004
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
M g r. M a r t i n a
Vencelidesová 51/03
43.Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně
U nemocnice 2
280 01 Kolín
na dobu od 5.2.2003–13.1.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Alena
Saidlová,CSc.
50/03
44.Ekosfera spol. s r.o.
Žitná čp.113
403 31 Ústí nad Labem-Mojžíř
na dobu od 12.2.2003–20.1.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Miroslav Uhlíř 54/03
45.Ing.Miroslav Uhlíř
Jizerská 67/2948
400 11 Ústí nad Labem
na dobu od 13.2.2003–20.1.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
55/03
46.Ekoinvest spol. s r.o.
Komenského 123
357 61 Březová
na dobu od 15.2.2003–5.4.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Zdeněk Mašek 56/03
47.Vítkovice strojírenství,a.s.
Ruská 2887/101
706 01 Ostrava-Vítkovice
na dobu od 22.3.2003–24.2.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Antonín
Hlavatý,Ph.D.
59/03
48.Ing.Antonín Hlavatý
Lumírova 62/539
700 30 Ostrava-Výškovice
na dobu od 22.3.2003–24.2.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
60/03
19
49.Ing.Petr Novák
Gagarinova 791/3
460 07 Liberec
na dobu od 11.4.2003–18.3.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
63/03
50.Ing.Ivo Špaček
Janáčkova 1481
763 61 Napajedla
na dobu od 13.4.2003–19.3.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
49/03
51.ÚNS – Laboratorní služby,s.r.o.
Vítězná 425
284 03 Kutná Hora
na dobu od 9.4.2003–18.3.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Miroslav
Perný
62/03
52.Zdravotní ústav se sídlem
v Ostravě
Partyzánské nám.č.7
702 00 Ostrava 1
na dobu od 5.4.2003–16.3.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr.Alexandr
Skácel,CSc.
48/03
53.Ing. Dagmar Sirotková
Horská 380
261 01 Příbram IV
na dobu od 15.5.2003–14.5.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
66/03
54.ENVIRO-EKOANALYTIKA,s.r.o.
Nad Kunšovcem 1405/2
594 01 Velké Meziříčí
na dobu od 25.4.2003–6.4.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Bedřiška
Hladíková
65/03
55.ALFA SYSTÉM s.r.o.
Hrozenkovská 8
155 00 Praha 5-Zličín
na dobu od 3.5.2003–14.4.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Šárka
Terichová
68/03
56.Ing.Marie Kulovaná
Neklanova 99/28
128 00 Praha 2
na dobu od 10.5.2003–16.4.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
67/03
57.Ing.Jiří Klicpera,CSc.
Za Školkou 647
533 41 Lázně Bohdaneč
na dobu od 24.4.2003–27.3.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
39/02
58.REO-RWE Entsorgung s.r.o.
Rumunská 1
120 00 Praha 2
na dobu od 11.5.2003–17.4.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Luboš Kačírek 45/03
59.GHE,a.s.
Brandlova 6
702 00 Ostrava-Moravská Ostrava
na dobu od 1.6.2003–11.5.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Yvona Tylová 70/03
60.AQUATEST a.s.
Geologická 4
152 00 Praha 5
na dobu od 23.7.2003–1.7.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Miroslava
Šťastná
57/03
61.Ing.Miroslav Dlapa
Kostelec č.p. 421
763 14 Zlín
na dobu od 24.7.2003–1.7.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
64/03
62.K A P , spol. s r.o.
Trojská 92
171 00 Praha 7
na dobu od 31.7.2003–10.7.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Mgr. Miloslav
Sedláček
72/03
20
63.ATE CR, a.s.
Za potokem 46/4
106 00 Praha 10
na dobu od 30.7.2003–8.7.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr. Miroslav
Kebrt
71/03
64.Ing.Karel Kliner,CSc. – vodní
zdroje
Na Topolce 917/22
140 00 Praha 4
na dobu od 10.8.2003–21.7.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jiří Novák 73/03
65.BorsodChem MCHZ,s.r.o.
Chemická 1/2039
709 03 Ostrava-Mariánské Hory
na dobu od 12.9.2003–20.8.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Zuzana
Svobodová
74/03
66.Zdravotní ústav se sídlem
v Brně
Gorkého 6
602 00 Brno
na dobu od 2.10.2003–9.9.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr. Ivan
Koláčný
75/03
67.EnviCon G s.r.o.
Prosmycká 1
410 02 Lovosice
na dobu od 22.9.2003–11.9.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jaroslav
Teska
76/03
68.AQUATEST a.s.
Geologická 4
152 00 Praha 5
na dobu od 31.10.2003–5.4.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12,
H13, H14
Ing. Pavel Bervic 77/03
69. Ing. Jaroslav Špůr
Na požárech 648
250 88 Čelákovice
na dobu od 9.11.2003–14.10.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12,
H13, H14
78/03
70. Ing. Jaroslav Papež
K. Chocholy 1265/18
370 05 České Budějovice
na dobu od 7.11.2003–14.2.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12,
H13, H14
79/03
71. Ing. Josef Keřka, Ph.D.
Jáchymovské 1010
263 01 Dobříš
na dobu od 27.11.2003–9.11.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12,
H13, H14
81/03
72. .A.S.A., s. r.o.
Ďáblická 791/89
182 00 Praha 8
na dobu od 29.12.2003–15.12.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Petr Šmákal 80/03
73. GEOtest Brno, a.s.
Šmahova 112
Brno 602 00
Na dobu od 8.12.2003–2.12.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Ivana
Schwarzerová
69/03
74. AQUATEST a.s.
Geologická 4
152 00 Praha 5
na dobu od14.1.2004–4.1.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Tomáš Hynie 82/04
75. Ing. Vladana Gotvaldová
Hájkova 3
130 00 Praha 3
na dobu od 21.1.2004– 21.6.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
83/04
76.EKOHYDROGEO Žitný s. r.o.
Slévačská 744/1
198 00 Praha 9
na dobu od14.1.2004–14.2.2005
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr. Pavel
Stierand
84/04
21
77.P – EKO s.r.o.
Masarykova 109/62
400 01 Ústí nad Labem
na dobu od19.2.2004–do 15.2.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Václav Dušek 85/04
78. WASTECH a.s.
Ostružinová 36
106 00 Praha 10
na dobu od 26.5.2004–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jana
Krygelová
86/04
79. Ing. Milena Veverková
Střekovská 1345/16
182 00 Praha 8
na dobu od 26.5.2004–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
87/04
80.Ing. Zdeněk Veverka
Střekovská 1345/16
182 00 Praha 8
na dobu od 26.5.2004–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
88/04
81.EKORA s.r.o.
Nad Opatovem 2140/2
140 00 Praha 4
na dobu od 29.3.2004–23.3.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12,
H13, H14
Ing. Tomáš
Dvořáček
89/04
82. Středisko odpadů Mníšek s.r.o.(ve
zkratce SOM s.r.o.) Mníšek pod Brdy
č.p. 900
252 10 Mníšek pod Brdy
na dobu od 26.5.2004–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Josef
Tomášek,CSc.
90/04
83. Ing. Ivanka Švejdová
Družební 10
779 00 Olomouc
na dobu od 26.5.2004–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
91/04
84. Stavební geologie – Geotechnika,
a.s.
Geologická 4
152 00 Praha 2
na dobu od 16.4.2004–8.4.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Monika
Králová
92/04
85. Ing. Oldřich Petira, CSc.
(obchodní jméno: Ing. Oldřich Petira
CSc.)
Hrubínova 1467
500 02 Hradec Králové
na dobu od 26.4.2004–20.4.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
93/04
86. GEOtest Brno, a.s.
Šmahova 112
Brno 602 00
Na dobu od 17.5.2004–11.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Mgr. Pavlína
Hlavinková, Ph.D.
94/03
87. EKOS Hradec Králové, a.s.
Pouchov 433
503 41 Hradec Králové
na dobu od 26.5.2004–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Pavla
Finfrlová
95/04
88. Purum s.r.o.
Fibichova 2
130 00 Praha 3
na dobu od 26.5.2004–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jan
Chramosta
96/04
89. EUECO, s.r.o.
Na rovnosti 2694/18
130 00 Praha 3
na dobu od14.6.2004–27.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr. Jiří Rost 97/04
22
90.Envikon, s.r.o.
Lesní 2581
470 01 Česká Lípa
na dobu od 3.8.2004–2.8.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing.Květoslava
Konečná
98/04
91. Ing. Zdeněk Čížek, CSc.
Čechova 31
320 00 Plzeň
na dobu od 3.8.2004–2.8.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
99/04
92. RNDr. Ing. Vladimír Esentier
Sukova 262
434 01 Most
na dobu od 2.8.2004–25.7.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
100/04
93. M2K s.r.o.
Hybernská 1007/20
110 00 Praha 1
na dobu od 2.8.2004–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Helena
Kolářová
101/04
94. Ing. Miloš Maier
Na Jánské 31
710 00 Ostrava
na dobu od 14.9.2004–13.9.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
102/04
95. ORGREZ, a.s.,
Hudcova 76
657 97 Brno
na dobu od 20.9.2004–13.9.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Miloš Maier 103/04
96. Ing.Stanislav Plevač
Sosnová 132
470 01 Česká Lípa
na dobu od 6.10.2004–2.8.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12,H13, H14
104/04
97. RNDr. Stanislav Novák
Praktická 990
688 01 Uherský Brod
na dobu od 1.11.2004–25.10.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12,H13, H14
105/04
98. Ing. Jiří Mastaléř
Gen. Janka 2/1154
709 00 Ostrava
na dobu do14.12.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13 , H14
106/04
99.EKOHYDROGEO Žitný s. r.o.
Slévačská 744/1
198 00 Praha 9
na dobu od 14.2.2005–14.2.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr. Pavel
Stierand
107/04
100. AQUA ENVIRO s.r.o.
Ječná 1321/29a
621 00 Brno
na dobu od 8.11.2004–2.11.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Mgr. Oto Pospíšil 108/04
101. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí
a.s.
Budovatelů 2830
434 37 Most
na dobu od 26.11.2004–13.9.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Václav Píša 109/04
102. EURONEST s.r.o.
Bráfova třída 531
674 01 Třebíč
na dobu od 3.12.2004–29.11.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Milena
Shejbalová
110/04
103. SPOLANA a.s.
ul. Práce 657
277 11 Neratovice
na dobu od 10.12.2004–6.12.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Zuzana
Komárková
111/04
23
104. Earth Tech CZ s.r.o.
Trojská 92
171 00 Praha 7
na dobu od 28.2.2005–22.2.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Mgr. Martin Kovář 112/05
105. Earth Tech CZ s.r.o.
Trojská 92
171 00 Praha 7
na dobu od 28.2.2005–22.2.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr. Ivana
Procházková
113/05
106. Ing. Kamila Pokorná
Dražice 52
294 71 Benátky nad Jizerou
na dobu od 4.3.2005–22.2.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
114/05
107. RNDr. Alexander Skácel, CSc.
Průkopnická 24
700 30 Ostrava
na dobu od 4.3.2005–19.6.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
115/05
108. Ing. Zdeněk Vacek
ul. Míru 312
769 01 Holešov
na dobu od 5.5.2005–1.5.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
116/05
109. Doc. Ing. Helena Raclavská, CSc.
Průkopnická 4
700 03 Ostrava 3
na dobu od 10.5.2005–1.5.2008
H1, H2, H3–A, H3–B,
H12, H13, H14
117/05
110. AQUATEST a.s.
Geologická 4
152 00 Praha 5
na dobu od 4.5.2005–28.4.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Ilona
Jáchymová
118/05
111. OHGS s.r.o.
17. listopadu 1020
562 01 Ústí nad Orlicí
na dobu od 1.6.2005–26.5.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Vladimír
Jaroš
119/05
112. CSlab spol. s r.o.
Bavorská 865
155 00 Praha 5
na dobu od 7.6.2005–25.5.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Pavel Bernáth 120/05
113. Ing. Pavel Velický, Ph.D.
Zdeňka Štěpánka 1879/4
708 00 Ostrava-Poruba
na dobu od 2.6.2005–26.5.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
121/05
114. AQUATEST a.s.
Geologická 4
152 00 Praha 5
na dobu od 1.6.2005–5.4.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Pavel Bervic 122/05
115. Zdravotní ústav se sídlem
v Pardubicích
Kyjevská 44
532 03 Pardubice
na dobu od 22.6.2005–19.6.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. František Kos 123/05
116. Ing. Vladana Gotvaldová
(Vladana Gotvaldová – PELAMIS)
Hájkova 3
130 00 Praha 3
na dobu od 20.7.2005–21.6.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
124/05
117. Ing. Jaroslav Španvirt
J.Srnky 2341
397 01 Písek
na dobu od 11.7.2005–29.6.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
125/05
24
118. Ekoinvest Sokolov spol. s r.o.
Tolstého č.or. 22, č.p. 722
101 00 Praha 10-Vršovice
na dobu od 8.7.2005–5.4.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Zdeněk
Mašek
126/05
119. ACTHERM, spol. s r.o.
Odštěpný závod Chomutov
Tovární 5533
430 00 Chomutov
na dobu od 20.9.2005–5.4.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jaroslava
Salonová
127/05
120. doc. Ing. Jiří Gergel, CSc.
Plzeňská 576/9
370 04 České Budějovice
na dobu od 4.10.2005–28.9.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
128/05
121. GEOSAN GROUP a.s.
U Nemocnice 430
280 02 Kolín III
na dobu od 5.10.2005–28.9.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Ilona
Jáchymová
129/05
122. ECOCOAL, s.r.o.
Vršovců 1048/29
709 00 Ostrava-Mariánské Hory
na dobu od 3.10.2005–28.9.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Vlastimír
Dlabaja
130/05
123. Ekologické audity a posudky
s.r.o.
Míčkova 66 č.p. 1295
614 00 Brno
na dobu od 4.10.2005–26.9.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jan Mičan 132/05
124. Ing. Vladimír Procházka
Jana Koziny 1
772 00 Olomouc
na dobu od 26.10.2005–25.10.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
133/05
125. INPOST, spol. s r.o.
Havlíčkova 6
686 01 Uherské Hradiště
na dobu od 14.10.2005–9.10.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Vlastimil
Píštěk
134/05
126. Ing. Libor Keznikl
Žitná 21
621 00 Brno
na dobu od 18.10.2005–9.10.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
135/05
127. Ing. Miloslav Zajíček
Poděbradova 869/III
Žichlínské Předměstí
563 01 Lanškroun
na dobu od 17.10.2005–9.10.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Miroslav
Minařík
136/05
128. EPS, s.r.o.
Hutník 1403
698 01 Veselí nad Moravou
na dobu od 31.10.2005–25.10.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
137/05
129. OKD, DPB, a.s.
Rudé armády 637
739 21 Paskov, okres Frýdek-Místek
na dobu od 11.12.2005–25.5.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Zdeněk
Rozehnal
138/05
130. RNDr. Libor Kořistka
Ve Višňovce 36/308
161 00 Praha 6
na dobu od 25.1. 2006–24.1.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
139/05
25
131. EG7 HK s.r.o.
Kladská 103
500 03 Hradec Králové
na dobu od 2.1.2006–20.12.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Gabriela
Košařová
140/06
132. Mgr. Martin Kollár
Skřivanova 342/12
602 00 Brno-Královo Pole
na dobu od 28.12.2005–20.12.2008
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
141/06
133. Ecochem, a.s.
Na Harfě 9/336
190 02 Praha 9
na dobu od 31.1.2006–2.8.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Stanislav
Plevač
142/06
134. EMPLA, společnost s ručením
omezeným
ul. J. Krušinky
500 02 Hradec Králové
na dobu od 7.4.2006 do 6.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Stanislav
Eminger, CSc.
143/06
135. ENVIGEO s.r.o.
Tiskařská 10/257
108 28 Praha 10
na dobu od 21.4.2006–13.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Dušan
Maceška
144/06
136. Ing. Leo Beran
U kněžské louky 4
130 00 Praha 3
na dobu od 20.4.2006–13.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
145/06
137. RNDr. Lenka Jedličková
Za školou 648/3
617 00 Brno
na dobu od 5.5.2006–13.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
146/06/07
138. Ing. Rudolf Hecl
Čsl. Armády 11B
787 01 Šumperk
na dobu od 20.4.2006–13.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
147/06
139. Ing. Roman Beck, Ph.D.
Havlíčkovo nám. 731/16
708 00 Ostrava-Poruba
na dobu od 21.4.2006–13.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
148/06
140. EMPLA, společnost s ručením
omezeným
ul. J. Krušinky
500 02 Hradec Králové
na dobu od 20.4.2006–13.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Lenka
Dohnalová
149/06
141. Ing. Milan Zbořil
Baarova 31
Olomouc – Chomoutov
783 35 Horka nad Moravou
na dobu od 20.4.2006–13.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
150/06
142. Ing. Alena Šustová
Vlašimská 128
285 22 Zruč nad Sázavou
na dobu od 19.6.2006–8.6.2006
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
151/06
143. Ing. Lubomír Kovář, Ph.D.
Stupkova 4, 170 00 Praha 7
na dobu do 25.5.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
152/07
144. RNDr. Alfons Hykl
28. října 2024, 738 01 Frýdek-Místek
na dobu od 18.5.2006 do 27.4.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
153/07
26
145. Ing. Milena Axmanová
Záhumení 7, 747 66 Dolní Lhota
na dobu od 23.6.2006 do 8.6.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
154/07
146. Mgr. Roman Vlček
Spáčilova 3080/36, 767 01 Kroměříž
na dobu od 1.7.2006 do 28.6.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
155/07
147. Ing. Vladimír Drábek
ČSA 239, 500 03 Hadec Králové
na dobu od 30.6.2006 do 26.6.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
156/07
148. ADOKA, spol. s r.o.,
Drážďanská 516/54,
400 07 Ústí nad Labem
na dobu od 3.7.2006 do 26.6.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jan Kopřiva 157/07
149. ENVIRO-EKOANALYTIKA,
s.r.o.
Nad Kunšovcem 1405/2,
594 01 Velké Meziříčí
na dobu od 18.8.2006 do 14.8.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Bedřiška
Hladíková
158/07
150. Karel Kliner - vodní zdroje,
Ing. Karel Kliner, CSc.
Na Topolce 917/22, 140 00 Praha 4
na dobu od 26.8.2006 do 15.8.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Jiří Novák 159/07
151. ECOPROGRESS, a.s.
Ing. Eva Rulíková
Žatecká 1899, 434 01 Most
na dobu od 25.8.2006 do 13.9.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Václav Píša 160/07
152. GHE, a.s. - Ing. Tomáš Kempa,
Brandlova 6,
702 00 Ostrava-Moravská Ostrava
na dobu od 28.8.2006 do 15.8.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Yvona Tylová
161/07
153. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí,
a.s.
Ing. Marcela Šafářová
Budovatelů 2830, 434 37 Most
na dobu od 28.8.2006 do 22.8.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Lenka
Vaidišová, roz.
Šiklová
162/07
154. Mgr. Michal Škoda, Ph.D.
Plk. B. Kohouta 817,
566 01 Vysoké Mýto
na dobu od 31.8.2006 do 24.8.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
163/07
155. Ing. Jan Deml
Průběžná 606, 277 11 Libiš
na dobu od 27.9.2006 do 20.9.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
164/07
156. RNDr. Stanislav Tichý – S.P.E.,
Vašátkova 1011/16,
198 00 Praha 9
na dobu od 30.09.2006 do 20.9.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
165/07
157. AQUATEST a.s.,
RNDr. Jiří Šíma, Geologická 4,
152 00 Praha 5
na dobu od 2.11.2006 do 30.10.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Irena
Šupíková, roz.
Králová
166/07
158. ATE CR, a.s. - Asanační
technologie – Ekologie,
Ing. Jaromír Malec,
Záběhlický zámek, Za Potokem 46/4,
106 00 Praha 10
na dobu od 2.11.2006 do 30. 10. 2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr. Miroslav
Kebrt 167/07
27
159. ALFA SYSTEM s.r.o.,
Ing. Antonín Stříbrný,
Dobříč čp. 2, 252 25 Jinočany
na dobu od 14.12.2006 do 13.12.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Šárka
Terichová, roz.
Černá
168/07
160. Forsapi s.r.o.,
RNDr. Petr Kohout,
K Horoměřicům 1113/29,
165 00 Praha 6 - Suchdol
na dobu od 20.12.2006 do 18.12.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
RNDr. Petr
Kohout
169/07
161. Výzkumný ústav pro chov skotu,
s.r.o.,
Ing. Ondřej Kopp, Výzkumníků 267,
788 13 Rapotín - Vikýřovice
na dobu od 2.1.2007 do 27.12.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Václava
Genčurová, roz.
Majerová
170/07
162. Středisko odpadů Mníšek s.r.o.
(ve zkratce SOM s.r.o.),
Ing. Josef Tomášek, CSc.,
Pražská č.p. 900,
252 10 Mníšek pod Brdy
na dobu od 2.1.2007 do 25.5.2010
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Josef
Tomášek, CSc.
171/07
163. ÚNS – Laboratorní služby, s.r.o.,
Ing. Miroslav Perný, Vítězná 425,
284 03 Kutná Hora
na dobu od 2.1.2007 do 27.12.2009
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Miroslav
Perný
172/07
164. ALS Czech Republic, s.r.o.,
RNDr. Luboš Holý, Na Harfě 9/336,
190 00 Praha 9-Vysočany
na dobu od 2.1.2007 do 2.8.2007
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Stanislav
Plevač 173/07
165. P - EKO s.r.o.,
Ing. Václav Šutera, Masarykova
109/62, 400 01 Ústí nad Labem
na dobu od 5.1.2007 do 25.5.2010
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Václav Dušek
174/07
166. Mgr. Libor Novotný
Kmochova 3147/15,
400 11 Ústí nad Labem-Severní terasa
na dobu od 27.1.2007 do 15.1.2010
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Mgr. Libor
Novotný 175/07
167. Zdravotní ústav se sídlem v
Kolíně, pobočka Kladno,
MUDr. Miloš Svoboda
Františka Kloze 2316, 272 01 Kladno
na dobu od 2.2.2007 do 29.1.2010
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Alena
Svobodová, roz.
Kottová
176/07
168. Ing. Ivo Špaček
Janáčkova 1481
763 61 Napajedla
na dobu od 15.02.2007 do 8.2.2010
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Ing. Ivo Špaček 177/07
169. Mgr. Lubomír Dozbaba
Alšova 759
666 01 Tišnov
na dobu od 21.2.2007 do 15.2.2010
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14
Mgr. Lubomír
Dozbaba
178/07
170. EPS, s.r.o.
Ing. Miroslav Minařík
Hutník 1403
698 01 Veselí nad Moravou
na dobu od 21.2.2007 do 15.2.2010
H1, H2, H3-A, H3-B,
H12, H13, H14 Ing. Luboš Kulič 179/07
V Praze dne 27. února 2007
Informaci podává: Ing. Jaromír Manhart Ing. Leoš Křenek, v. r.
odbor odpadů ředitel odboru odpadů
28
10.
SDĚLENÍ
odboru ekologie krajiny a lesa č.j. 640/173/2007 k rozhodnutí o odvodech za odnětí zemědělské půdy
ze zemědělského půdního fondu
Ministerstvo životního prostředí (dále jen ministerstvo) na základě projednání s odborem legislativním a projednání
s Generálním ředitelstvím cel vydává toto sdělení.
V rozhodnutí o odvodech za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 11 odst. 2 zákona
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se ohledně výše odvodu a jeho následného dělení uvede
a) celková částka odvodů,
b) skutečnost, že bude celková částka dělena na 40% a 60% ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 cit. zákona,
c) celková výměra odnětí, ze které je odvod placen a
d) rozdělení celkové výměry podle jednotlivých obcí, které jsou příjemcem odvodu, jestliže se odnímaná půda
nachází v obvodu více obcí.
Rozdělení částky odvodů na podíl připadající Státnímu fondu životního prostředí a podíl připadající obci, případně
podíly připadající obcím, provádí celní úřad.
Rozhodnutí o odvodech za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 11 odst. 2 cit. zákona musí
obsahovat výše uvedené náležitosti z důvodu řádného stanovení podílů jednotlivým příjemcům odvodů.
V Praze dne 19. ledna 2007
11.
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ
odboru legislativního a odboru ekologie krajiny a lesa ke způsobu měření obvodu vícekmenných
stromů
V návaznosti na § 8 odst. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je způsob měření obvodu vícekmenných stromů následující:
1. Dřeviny, jejichž výška kmene je nižší než 130cm
U těchto dřevin se obvod kmene měří pod místem větvení tam, kde kmen dosahuje nejmenšího obvodu.
2. Dřeviny s větším počtem kmenů – tzv.vícekmeny, vzniklé např. pařezovou výmladností, poškozením terminálu
(př. smrk)
U těchto dřevin se měří obvod jednotlivých kmenů ve výšce 130 cm. Není-li možné změřit obvod kmenů (např. kvůli
jejich srůstu), lze měřit přímo jejich průměr. Z takto naměřených hodnot se vypočte poloměr jednotlivých kmenů a pomocí
něho i plochy řezů vedených pomyslně rovinou kolmou na osu kmene ve výši 130 cm. Součet jednotlivých ploch
je plochou řezu tzv. náhradního kmene stanoveného pro tyto potřeby. Z této náhradní plochy se vypočítá příslušný obvod
kmene. Je-li takto odvozený obvod kmene menší než 80cm, povolení ke kácení u fyzických osob není třeba.
Doc. JUDr. Eva Kružíková, CSc., v. r.
ředitelka odboru legislativního
RNDr. Jan Kender, v. r.
ředitel odboru ekologie krajiny a lesa
Věstník Ministerstva životního prostředí ♦ Ročník XVII, částka 4/2007 ♦ Vychází 12x ročně ♦ Vydává Ministerstvo
životního prostředí,Vršovická 65, 100 10 Praha 10, telefon 267 121 111 ♦ Vedoucí redaktor JUDr. Jan Přibyl ♦ Lektoruje
PhDr.PetrGaluška♦Administracea objednávkySEVT,a.s.,Pekařova4,181 06Praha8,tel.:283 090 352,fax:233 553 422,
e-mail: sevt@sevt.cz ♦ Sazba Informica, tisk PeMa Praha ♦ Měsíčníky Věstník a Zpravodaj MŽP s čtvrtletníkem
EIA • IPPC • SEA vycházejí kolem 10. každého měsíce. ♦ MK ČR E 6190 • ISSN – tištěná verze 0862-9013
RNDr. Jan Kender
ředitel odboru