Analytické vlastnosti ICP-MS Viktor Kanický Laboratoř atomové spektrochemie Ústav chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity 2. kurz laserové ablace 3. – 6. května 2010 Komáří Louka – Nová Olešná Princip ICP-MS • Technika ICP-MS je založena na měření toku atomárních iontů z ionizačního zdroje ICP. • Ionty jsou separovány v MS podle (m/z) působením elektrického nebo magnetického pole, případně působením obou polí s vhodným vzájemným uspořádáním, obvykle z = +1. • Hmotnostní spektrum – závislost počtu detekovaných iontů na poměru m/z • Simultánní a sekvenční spektrometry Zdroj ICP • Představuje účinné atomizační prostředí; v důsledku minimálního podílu molekulárních iontů jsou pozorovány jen malé a eliminovatelné spektrální / nespektrální interference. • Ionizuje téměř všechny prvky pouze do 1. stupně a polovina prvků periodické soustavy je ionizována více než z 90%. • Ionty jsou soustředěny v analytickém kanálu ICP, což usnadňuje jejich kolekci do MS. 0 20 40 60 80 100 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 Ionizační energie (eV) Stupeňionizace(%) ne = 1.475x1014cm-3 Tion (Ar) =6680 K 90% 50% Ar Obr. 1 Závislost stupně ionizace na ionizační energii Srovnání ICP–MS a ICP-OES • Stanovení prvků a izotopů: – ICP-MS: obojí – ICP-OES: pouze prvky, při vysoké rozlišovací schopnosti monochromátoru jen izotopy Li • Pozadí – jeden z faktorů určujících mez detekce: – ICP-MS: jen šum detektoru (ideálně pozadí = 0) – ICP-OES: rekombinační kontinuum argonu Technika ICP - OES ICP - MS Zmlžovaný roztok 1 g ml-1 1 g ml-1 Signál S ( pulsy s-1) 6106 fotonů /s 106-107 iontů /s Pozadí ( pulsy s-1) 6104 fotonů /s 10 iontů /s Šum pozadí (s-1) Nb 6102 fotonů /s 1 ion/s S/Nb 104 106-107 Meze detekce 0,1 g l-1  ng l-1 Srovnání ICP–MS a ICP-OES • Spektrální interference – rušení signálem atomu / atomárního iontu: – ICP-OES: četné spektrální interference, zejména vlivem přechodných prvků (U, W, Fe, Co, Ni a REE), 103-104 spektrálních čar – ICP-MS: hmotnostní spektra jsou jednoduchá – pouze signály izotopů prvků (100-101) • Spektrální interference – rušení signálem molekuly / molekulárního iontu – ICP-OES: eliminace molekulárních spekter má omezené možnosti: optimalizace podmínek v ICP – ICP-MS: dtto ICP-OES a dále kolizní/reakční cela Srovnání ICP–MS a ICP-OES • Spektrální interference: – ICP-OES: relativně velký výběr analytických spektrálních čar – ICP-MS: omezené varianty jen několika izotopů, monoizotopické prvky • Maximální množství vzorku, které lze vnést do analyzátoru: – ICP-MS: 0,1 až 0,3 % m/m do spektrometru vstupuje vzorek ⇒ koroze a kontaminace vstupní clony (sampling cone), kontaminace detektoru – ICP-OES: 20% m/m; do spektrometru vstupují pouze fotony 4800 K 6800 K 5800 K Prvek s 1. IE = 7 eV 6800 K ~ 98 % ionizace 5800 K ~ 72 % ionizace 4800 K ~ 8 % ionizace Zvýšení teploty plazmatu •zvýšením výkonu •snížením průtoku nosného plynu •snížením množství zaváděného vzorku Obr. 2 Obr. 3 m m R   Δm =m1 –m2 m1m2 Δm =m1 –m2 M M M se měří při 50%, 10% nebo 5% z maximální výšky píku M= FWHM M M R = 50 100 SignálMS 0 Obr. 4 Ion beam image Collector Slit R = 400 R = 10 000 Source Slit Peak Profile Nízká rozlišovací schopnost Vysoká rozlišovací schopnost Obr. 5 0 20 40 60 80 100 0 2000 4000 6000 8000 10000 Rozlišovací schopnost (R) Transmitance(%) Obr. 6 Obr. 7 Zmlžování a transport aerosolu do ICP ICP- odpaření, atomizace a ionizace Plazmová hlavice Vnášení vzorku – aerosol: •Vlhký: zmlžování roztoků •Suchý: •Laserová ablace •Elektrotermická vaporizace Přestup iontů z ICP do MS: Sampling cone (sampler) Obr. 8 Přestup iontů z ICP do rozhraní ICP/MS Obr. 9 Přestup iontů z ICP do rozhraní ICP/MS Sampling cone Sampling cone Skimmer cone Obr. 10 P0 = atm. P1 = P2 = 10-2 Pa d XE XM D0 D1XO,X X+ Sampling cone Skimmer cone Rozhraní ICP / MS NAZ IRZPHZ 102 Pa Machův disk D – průměry otvorů Sampling depth (hloubka vzorkování) Vznik Machova disku (M.D.) ve vzdálenosti: XM = 0.67 D0 (P0/P1)1/2 Poloha skimmeru vůči M.D.: XE = 2/3 XM což je 6 - 10 mm. Obr. 11 Intermediate chamber, iontová optika Obr. 12 Space charge effect Obr. 13 Eliminace fotonů Ionty + fotony Ionty fotony Obr. 14