Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213) spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Strategie udržitelného rozvoje ve světě, EU a ČR Co je (trvale) udržitelný rozvoj? Sustainable development Co je (trvale) udržitelný rozvoj? Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů uspokojit sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při respektování environmentálních limitů. Ivan Rynda HDI x EF Sever x Jih Globální úroveň - stěžejní dokumenty: Deklarace o životním prostředí a rozvoji (1992) Agenda 21 (1992) Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji (2002) Implementační plán z Johannesburgu (2002) Deklarace o životním prostředí a rozvoji (1992) - přijata na konferenci v Riu de Janeiro 1992 - základní dokument definující udržitelný rozvoj, který formuluje 27 zásad udržitelného rozvoje - Rio declaration on environment and development Vybrané zásady Zásada 3 Právo na rozvoj musí být naplňováno tak, aby odpovídalo potřebám současných a budoucích generací, pokud jde o stav životního prostředí. Zásada 7 ... Vzhledem k odlišné míře, jíž státy přispívají ke globálnímu zhoršování stavu ŽP, mají tyto státy společnou, ale diferencovanou zodpovědnost... Zásada 15 Státy musejí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození ŽP (viz další přednáška) Zásada 16 ...náklady související se znečištěním by měl v zásadě nést znečišťovatel... Agenda 21 (1992) - dokument navazující na Deklaraci z Ria - „vyčerpávající definice TUR“ - ve 40 kapitolách obsahuje asi 2500 návrhů na konkrétní činnosti, které slouží k prosazování TUR v praxi - klíčová role zapojení (a respektu Major groups) 1. Women 2. Children and Youth 3. Indigenous Peoples 4. Non-governmental organizations (NGOs) 5. Local Authorities 6. Workers and Trade Unions 7. Business and Industry 8. Scientific and technological Community 9. Farmers Agenda 21 - určení hlavních směrů omezení negativních projevů naší civilizace - 4 různé oblasti: 1) sociální a ekonomický rozměr: • mezinárodní spolupráce při urychlování udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a související domácí politika; • boj proti chudobě; • změna vzorů spotřeby; • dynamika demografického růstu a udržitelnost; • ochrana a podpora lidského zdraví; • podpora udržitelného rozvoje lidských sídel; • integrace životního prostředí a rozvoje do rozhodování; Agenda 21 - určení hlavních směrů omezení negativních projevů naší civilizace - 4 různé oblasti: 2) uchovávání a šetrné využívání zdrojů • ochrana atmosféry; • integrovaný přístup k hospodaření s územními zdroji; • boj proti odlesňování; • boj proti desertifikaci a suchu; • udržitelný rozvoj horských oblastí; • podpora udržitelného rozvoje zemědělství a venkova; • uchování biodiverzity; • environmentálně šetrnější využívání biotechnologií; • ochrana oceánů, racionální využívání jejich živých zdrojů • ochrana kvality a zásob sladkovodních zdrojů; • environmentálně šetrnější nakládání s toxickými chemickými látkami + prevence jejich nezákonné mezinárodní přepravy • env. šetrnější nakládání s nebezpečnými odpady, včetně prevence jejich nezákonné mezinárodní přepravy; • env. šetrnější nakládání s pevnými odpady a otázky související s tekutými odpady; • bezpečné a env. šetrnější nakládání s radioaktivními odpady Agenda 21 - určení hlavních směrů omezení negativních projevů naší civilizace - 4 různé oblasti: 3) posilování role hlavních skupin • opatření pro zapojení žen do udrž. a spravedlivého rozvoje; • děti a mládež v udržitelném rozvoji; • uznání a posilování úlohy domorodých obyvatel • posilování úlohy nevládních organizací • iniciativy místních úřadů na podporu agendy 21; • posilování úlohy pracujících a jejich odborových organizací; • posilování úlohy podnikání, obchodu a průmyslu; • vědecká a technická obec; • posilování úlohy zemědělců; Agenda 21 - určení hlavních směrů omezení negativních projevů naší civilizace - 4 různé oblasti: 4) implementace • finanční zdroje a mechanizmy; • transfer environmentálně šetrnějších technologií, • úloha vědy v udržitelném rozvoji; • podpora vzdělávání, veřejného povědomí a odb. školení; • národní mechanizmy a mezinárodní spolupráce při vytváření potenciálu v rozvojových zemích; • mezinárodní institucionální uspořádání; • mezinárodní právní nástroje a mechanizmy; • informace pro rozhodování. Příklady konkrétních návrhů Agenda 21 / ČÁST I. SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ ROZMĚR // Změna vzorů spotřeby //// Činnosti - konkrétní realizace – např. program Zelená úsporám Agenda 21 / ČÁST I. SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ ROZMĚR // Změna vzorů spotřeby //// Činnosti - např. používání recyklovaného papíru u Ombudsmana Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji (2002) - cílem Summitu nebylo uzavírání nových závazků či formulování nových koncepcí, ale hledání cest jak splnit závazky z Ria (1992 – Earth Summit) - Deklarace ve 37 bodech mimo jiné znovu potvrzuje závazek z Ria týkající se udržitelného rozvoje a zdůrazňuje nutnost vybudování humánní, spravedlivé a pozorné globální společnosti, realizace společných opatření, jakož i společné odpovědnosti vůči budoucím generacím Johannesburg Declaration on Sustainable Development Implementační plán (2002) - přijat také na konferenci v Johannesburgu - věnuje se realizací udržitelného rozvoje, a má celkem 170 bodů rozdělených do následujících oddílů: I. Úvod II. Vymýcení chudoby III. Změna neudržitelných vzorců spotřeby a výroby IV. Ochrana a řízení základny přírodních zdrojů V. Udržitelný rozvoj v globalizujícím světě VI. Zdraví a udržitelný rozvoj VII. Udržitelný rozvoj malých ostrovních států VIII. Udržitelný rozvoj Afriky IX. Další regionální iniciativy X. Prostředky implementace XI. Institucionální rámec pro udržitelný rozvoj Úroveň Evropské unie - stěžejní dokumenty: Udržitelná Evropa pro lepší svět: Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj (EU SDS) (2001) Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU (2006) Evropa 2020 (2010) Udržitelná Evropa pro lepší svět: Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj - první strategie udržitelného rozvoje EU z roku 2001 - na základě výsledků Johannesburském summitu o UR byla strategie doplněna o další rozměr: "Směrem ke globálnímu partnerství pro udržitelný rozvoj" který akcentuje roli Evropské unie ve světě při prosazování udržitelného rozvoje - v této podobě byl v roce 2006 přijat dokument s názvem: Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU (2006) - dokument identifikuje přetrvávající neudržitelné trendy ve vztahu ke změně klimatu, užití energie, veřejnému zdraví, chudobě a sociálnímu vyloučení, demografickým tlakům a stárnutí společnosti, nakládání s přírodními zdroji, ztrátě biodiverzity, dopravě a užití území - globálním cílem obnovené strategie je zlepšení života současné generace i generací budoucích cestou vytvoření udržitelných komunit schopných efektivně užívat zdroje a odblokovat ekologický a sociální inovační potenciál nutný k zajištění ekonomické prosperity, ochrany životního prostředí a sociální soudržnosti. EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění - desetiletá strategie EU, s cílem je dosáhnout hospodářského růstu, který je: • Inteligentní - prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu a inovací. • Udržitelný - díky konkurenceschopnému průmyslu a odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice. • Inkluzivní - se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby. EVROPA 2020 – pět cílů Zaměstnanost: - zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let. Výzkum a vývoj: - investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP EU. Změna klimatu a udržitelné zdroje energie: - snížit emise skleníkových plynů o 20 % ve srovnání se stavem v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Vzdělávání: - snížit míru nedokončení studia pod 10 %; dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva; Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: snížit o 20 milionů počet lidí žijící v/na pokraji chudoby a sociálního vyloučení EVROPA 2020 – pět cílů Zaměstnanost: - zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let. Výzkum a vývoj: - investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP EU. Změna klimatu a udržitelné zdroje energie: - snížit emise skleníkových plynů o 20 % ve srovnání se stavem v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Vzdělávání: - snížit míru nedokončení studia pod 10 %; dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva; Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: snížit o 20 milionů počet lidí žijící v/na pokraji chudoby a sociálního vyloučení EVROPA 2020 – plnění indikátorů celá EU EVROPA 2020 – cíle pro ČR Úroveň ČR §6 Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (2010) - aktuální stěžejní dokument - zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v ČR (má nadresortní charakter) - účelem je napomoci provázanosti opatření, cílů a politik - stanoví vizi udržitelného rozvoje v ČR - založen na 8 principech, strukturován do 5 prioritních os Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) 8 Principů udržitelného rozvoje - SRUR ČR stanoví základní principy UR, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. - klíčové je dodržovat následující principy (vycházející z Deklarace z Ria a Agendy 21): 1) Princip rovnováhy tří pilířů udržitelného rozvoje 2) Princip soudržnosti a integrace politik a řízení 3) Princip předběžné opatrnosti 4) Princip generační a mezigenerační odpovědnosti 5) Princip rovných příležitostí 6) Princip partnerství 7) Princip mezinárodní odpovědnosti 8) Princip rozmanitosti 1) Podstatou principu rovnováhy tří pilířů udržitelného rozvoje je dosažení a zachování dynamické rovnováhy mezi vývojem ekonomické, sociální a environmentální dimenze TUR 2) Princip soudržnosti a integrace politik a řízení - podporuje politiky a opatření na místní, regionální, národní, ale i na evropské a globální úrovni s cílem zvýšit jejich přínos pro udržitelný rozvoj - má zajistit, aby důležitá politická rozhodnutí byla vyvážená a respektovala všechny tři pilíře TUR - součástí je např. koncept proporcionality, tj. potřeba regulace či omezení v dané oblasti je poměřována významem a důležitostí cíle Princip udržitelného rozvoje ve stavebním zákoně (novela 2013) (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) ČÁST TŘETÍ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ HLAVA I CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 18 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. 3) Princip předběžné opatrnosti - vychází ze zásady, že opatrnost je nutno zachovávat i v případech, kdy není jistota, jak rychle k nežádoucím jevům dojde, či jestli k nim vůbec dojde - v případě vědecké nejistoty se tak předpokládá použití vhodných hodnotících postupů a preventivních opatření - Např. zabezpečení ochrany životního prostředí formou udržitelného využívání zdrojů je založeno na zkvalitňování znalostí o vzájemném působení biosféry, ekosystémů a lidských činností. Tyto znalosti jsou získávány zejména pomocí podpory vědy a výzkumu. - Základnu principu předběžné opatrnosti tvoří nejlepší dostupné znalosti a technologie (BAT) (viz následující přednáška Princip předběžné opatrnosti) 4) Princip generační a mezigenerační odpovědnosti - podněcuje současnou generaci k zachování a předání základních přírodních, kulturních a civilizačních hodnot budoucím generacím - podporuje dialog mezi generacemi, usnadňuje vzájemné porozumění členů společnosti a jejich efektivní zapojení do budování otevřené společnosti. 5) Princip rovných příležitostí - slouží k dosažení cíle sociální spravedlnosti a soudržnosti a zakládá se na podpoře sociálního začlenění (tj. potírání případů sociální exkluze), dodržování základních lidských práv a zachování kulturní rozmanitosti - http://finance.idnes.cz/prumerne-platy-muzu-a-zen-v- zavislosti-na-vzdelani-f8b- /podnikani.aspx?c=A131125_145845_podnikani_zuk 6) Princip partnerství - vztahy mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními subjekty musí být budovány na bázi partnerství, a nikoli konfrontace - záměry TUR, včetně změny vzorců výroby a spotřeby, nelze realizovat bez kooperačních a koordinačních aktivit mezi veřejným sektorem, podnikatelskou sférou, nevládními institucemi, obyvatelstvem, ale i zahraničními subjekty – viz přednáška udržitelná výroba a spotřeba - k úspěšné reakci na výzvy TUR patří zesílená transparentnost a odpovědnost všech zainteresovaných subjektů 7) Princip mezinárodní odpovědnosti - uplatňován prostřednictvím rozvojové spolupráce, dodržováním přijatých závazků vyplývajících z mezinárodních dohod, úmluv a členství v organizacích OSN či OECD - při sdílení globální a regionální zodpovědnosti z pozice hospodářsky vyspělé země je ovšem třeba respektovat zvláštní podmínky a specifické zájmy ČR a EU 8) Princip rozmanitosti - je předpokladem UR nejen v přírodě, ale v celé společnosti, se zvláštním zřetelem na různorodost kultury - rozmanitost podporuje rozvoj zdravé společnosti, volného trhu myšlenek, otevřenost demokratických procesů i občanskou participaci na veřejném životě „Kulturní rozdíly mají i výhody“ IMPLEMENTACE SRUR ČR - hlavní roli při směřování státu k TUR má Vláda ČR, která určí metody prosazování SRUR do praxe - odpovědnost ale leží na všech občanech ČR - hlavní „hybnou silou“ implementace SRUR ČR jsou jednotlivé resorty a samospráva na úrovni krajů a obcí - principy TUR by měly být zohledňován v rámci všech plánovacích a rozhodovacích procesů v ČR Jednotlivé resorty, kraje, města a obce - by měly: 1. respektovat priority a cíle SRUR ČR v příslušných resortních, krajských a místních strategických dokumentů (nově vznikajících či aktualizovaných) 2. provádět v rámci přípravy strategických dokumentů (tj. závazných vládních dokumentů, resortních, krajských a místních programů a plánů apod.) hodnocení jejich souladu s prioritami a cíli SRUR ČR PO1– Společnost, člověk a zdraví - řeší problematiku podmínek pro zdravý život člověka, vytváření harmonické společnosti, a demografickému vývoji - důraz kladen na mezigenerační a rodinnou soudržnost PO2 – Ekonomika a inovace - vymezuje základní strategický rámec pro rozvoj ekonomiky jako neoddělitelného pilíře udržitelného rozvoje ČR, s důrazem na stabilní růst znalostní a post-industriální ekonomiky snižující energ. a mater. náročnost hospodářství PO3 – Rozvoj území - vychází z faktu, že rozvoj je realizován v určitém území - klíčovým prvkem pro udržitelný rozvoj v území je odpovědný přístup k územnímu plánování PO4 – Krajina, ekosystémy a biodiverzita - soustřeďuje se na péči o krajinu jako základního předpokladu pro ochranu druhové biodiverzity - dotýká se nejen odpovědného hospodaření v zemědělství a lesnictví, ale i otázek adaptace na změny klimatu PO5 – Stabilní a bezpečná společnost - nastiňuje základní principy efektivního fungování státu, veřejné správy a rozvoje občanského sektoru - neopomíjí ani připravenost na bezpečnostní hrozby, včetně klimatické změny a posilování mezinárodních vazeb Každá prioritní osa je charakterizovaná sadou indikátorů - odpovídají na otázku, zda se daří či nedaří vizi udržitelného rozvoje naplňovat - viz kapitola Indikátory TUR Rada vlády pro UR - RVUR - poradní, iniciační a koordinační orgán vlády ČR pro oblast udržitelného rozvoje a strategického řízení - předsedou RVUR je předseda vlády ČR - výkonný místopředseda je ministr životního prostředí, - místopředsedy jsou ministr PaO a ministr PaSV Rada při své činnosti: - navrhuje opatření ke sladění dlouhodobých záměrů a cílů se střednědobými a krátkodobými v souladu s principy UR - sleduje a vyhodnocuje globální jevy a rozvojové příležitosti Členové RVUR