IV. Elektronová optika KOTLÁŘSKÁ 12. BŘEZNA 2014 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr 2013 - 2014 IV. Elektronová mikroskopie KOTLÁŘSKÁ 12. BŘEZNA 2014 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr 2013 - 2014 Preludium: rozlišovací mez (optického) mikroskopu 3 Rozlišovací mez mikroskopu je dána vlnovou délkou použitého světla ... Projeví se vlnové vlastnosti ABBEHO PODMÍNKA Grafické znázornění difrakčních obrazců 4 http://micro.magnet.fsu.edu/primer/images/numeraper/intensity.jpg http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/javacup.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/whitepixel.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/tlcurve.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/trcurve.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/spacer.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/spacer.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/blcurve.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/brcurve.gif http://micro.magnet.fsu.edu/primer/images/numeraper/varynuairy.jpg http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/javacup.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/whitepixel.gif Rozlišení: Kdy ještě dva difrakční obrazce nesplývají Lidské oko rozliší 0,2 mm Optický mikroskop 0,2 mm ... Zkrátit vlnovou délku Grafické znázornění difrakčních obrazců 5 http://micro.magnet.fsu.edu/primer/images/numeraper/intensity.jpg http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/javacup.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/whitepixel.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/tlcurve.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/trcurve.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/spacer.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/spacer.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/blcurve.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/brcurve.gif http://micro.magnet.fsu.edu/primer/images/numeraper/varynuairy.jpg http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/javacup.gif http://micro.magnet.fsu.edu/includes/tutorials/images/java/whitepixel.gif Rozlišení: Kdy ještě dva difrakční obrazce nesplývají Lidské oko rozliší 0,2 mm Optický mikroskop 0,2 mm ... Zkrátit vlnovou délku … elektronový mikroskop Začátky elektronové mikroskopie 6 1924 De Broglie postuluje vlnové vlastnosti částic 1927 Busch – teorie magnetické čočky 1931 Knoll a Ruska – první elektronový mikroskop 1933 Zvětšení lepší než u optických mikroskopů – Ruska doktorát 193? Ruska – patentuje magnetické nástavce čoček 1936 Scherzer – teorém o neodstranitelné otvorové vadě 1938 První komerční TEM – Siemens 1942 Prototyp SEM (v USA) DALŠÍ ROZVOJ AŽ V POVÁLEČNÝCH LETECH Hodně opožděná Nobelova cena 7 Hodně opožděná Nobelova cena 8 Ernst Ruska a Max Knoll 9 http://www.microscopy.ethz.ch/images/ruska.jpg Max Knoll (17 July 1897 – 6 November 1969) Ernst August Friedrich Ruska (25 December 1906 – 27 May 1988) Ernst Ruska (NP 1986) uvádí historii na pravou míru Z nobelovské přednášky …. Ernst Ruska (NP 1986) uvádí historii na pravou míru Z nobelovské přednášky …. Úvodem k vlastní přednášce • S elektrony lze pracovat v přiblížení geometrické optiky, pokud se pohybují v dostatečně plavných polích • Na příkladu elektrostatických polí prozkoumáme konstrukci centrovaných soustav v paraxiální aproximaci • Magnetické čočky jsou ale mnohem zajímavější • I elektronové optické soustavy trpí vadami zobrazení … • ale ty se dnes daří překonat 13 Nejprve několik obrázků V dnešní době je elektronová mikroskopie standardní a rozšířenou laboratorní technikou. Variant konstrukce je velký počet. Celý obor se stále rozvíjí. Elektronové svazky se využívají i v technologii, například pro elektronovou litografii. 14 L3Slide21 Transmisní (prozařovací) elektronový mikroskop Kondensor Vzorek Objektiv Projektor Detektor Zdroj elektronů 15 L3Slide21 Transmisní elektronový mikroskop DETAIL Srovnání s optickým mikroskopem [USEMAP] 16 L3Slide21 jem1250 STOLNÍ PŘÍSTROJ ~ 50 000 eV UNIKÁTNÍ PŘÍSTROJ ~ 1 000 000 eV Transmisní elektronový mikroskop 17 L3Slide21 jem1250 STOLNÍ PŘÍSTROJ ~ 50 000 eV UNIKÁTNÍ PŘÍSTROJ ~ 1 000 000 eV Transmisní elektronový mikroskop 3 MeV monstrum: cíl – atomární rozlišení 18 3 MeV monstrum: cíl – atomární rozlišení 19 ? 20 Exkurs A: elektronová litografie Elektronové svazky se využívají i v technologii, například pro elektronovou litografii. Hodí se méně pro seriovou výrobu, zato dokonale pro unikátní litografické práce s vysokým rozlišením. Ruskova představa elektronového paprsku jako proudu titěrných částic Základní idea: elektronová obrazovka 21 http://markbowers.org/files/crt_scope/CRTdiagram.jpg http://static.ddmcdn.com/gif/tv-inside2.jpg http://www.projectreboot.org/img/CRT_Monitor.jpg rozmítaný elektronový paprsek Schema elektronového litografu 22 vychylovací cívky vzorek Blokový diagram EBL systému 1 „ANALOGOVÁ ČÁST“ zdroj tubus vychylovací systém stolek ŘÍDÍCÍ A OVLÁDACÍ ČÁST Litografický postup je podobný jako u optické litografie 24 Œ Vlastní litografie – elektronový svazek ozařuje resist a kreslí vzor � Exponovaná místa se odstraní Ž Napaří se kovová vrstva � Odleptá se neexponovaný resist, zůstává vzor jako tenká kovová vrstva nanesená na povrch vzorku 1.5 mm Contact “cage” to nano-circuit -- for rapid testing Bonding Pads Příklad struktur y vytvořené EBL Connecting Strips 100 nm Al Co Circuit to measure spin injection from ferromagnet (Co) to normal metal (Al) Ferromagnetic - Normal metal tunnel junctions To be able to measure we have to make contact, we can’t go in with our hands 28 Exkurs B: řádkovací elektronový mikroskop Podobný prinicip jako pro elektronovou litografii, ale využit k zobrazovacím a analytickým účelům. 29 L3Slide22 Řádkovací (rastrovací) elektronový mikroskop 30 L3Slide22 Řádkovací (rastrovací) elektronový mikroskop VZNIK OBRAZU [optický stupeň] bodový zdroj zobrazen jako bod na povrchu vzorku [řádkování] měřicí bod posouván řádkovacím zařízením [zobrazení] elektrony vyvolávají nepružné procesy v interakčním objemu [detekce] produkty zachycovány detekčním systémem 31 L3Slide22 Řádkovací (rastrovací) elektronový mikroskop VZNIK OBRAZU [optický stupeň] bodový zdroj zobrazen jako bod na povrchu vzorku [řádkování] měřicí bod posouván řádkovacím zařízením [zobrazení] elektrony vyvolávají nepružné procesy v interakčním objemu [detekce] produkty zachycovány detekčním systémem 32 L3Slide22 ZDROJ ELEKTRONŮ MAGNETICKÉ ČOČKY Řádkovací elektronový mikroskop: náš dnešní úhel pohledu ZOBRAZENÍ A DETEKCE ZPRACOVÁNÍ OBRAZU ŘÁDKOVÁNÍ 33 L3Slide22 ZDROJ ELEKTRONŮ MAGNETICKÉ ČOČKY Řádkovací elektronový mikroskop: náš dnešní úhel pohledu DETEKCE ZPRACOVÁNÍ OBRAZU ŘÁDKOVÁNÍ OPTICKÝ NÁVRH 34 L3Slide22 ZDROJ ELEKTRONŮ MAGNETICKÉ ČOČKY Řádkovací elektronový mikroskop: náš dnešní úhel pohledu DETEKCE ZPRACOVÁNÍ OBRAZU ŘÁDKOVÁNÍ OPTICKÝ NÁVRH 35 Částicová paprsková optika Využití elektronů pro geometrickou optiku s vysokým rozlišením napadlo lidstvo teprve potom, co vlnové vlastnosti elektronu byly již dobře známy. 36 Paprsková ( geometrická ) optika částic vlnová optika geometrická optika klasická mechanika vlnová mechanika formální podmínka znamená přesně [USEMAP] ano ano ano L mm nm mm mm mm kritické místo kritické místo [USEMAP] vlnové délky ® [USEMAP] formální srovnání ® paprsky eikonálová rovnice sférické čočky trajektorie Newtonovy rovnice + vyloučení času spojité rozložení indexu lomu 37 Paprsková ( geometrická ) optika částic vlnová optika geometrická optika klasická mechanika vlnová mechanika formální podmínka znamená přesně [USEMAP] ano ano ano L mm nm mm mm mm kritické místo kritické místo [USEMAP] vlnové délky ® [USEMAP] formální srovnání ® paprsky eikonálová rovnice sférické čočky trajektorie Newtonovy rovnice + vyloučení času spojité rozložení indexu lomu 38 Paprsková ( geometrická ) optika částic vlnová optika geometrická optika klasická mechanika vlnová mechanika formální podmínka znamená přesně [USEMAP] ano ano ano L mm nm mm mm mm kritické místo kritické místo [USEMAP] vlnové délky ® [USEMAP] formální srovnání ® paprsky eikonálová rovnice sférické čočky trajektorie Newtonovy rovnice + vyloučení času spojité rozložení indexu lomu [USEMAP] vlnové délky ® L4Slide10 ZÁSOBNÍK VZORCŮ Elektron jako vlna L4Slide10 ZÁSOBNÍK VZORCŮ Elektron jako vlna VSTUP urychlovací napětí 41 L4Slide10 ZÁSOBNÍK VZORCŮ LIMITY (explicitní hodnoty platí pro elektrony) nerelativistická („naše“) předěl ultrarelativistická Elektron jako vlna 42 L4Slide10 Realistické vlnové délky elektronů v mikroskopu vlnové délky v pm (1 nm = 1000 pm) LIMITY (explicitní hodnoty platí pro elektrony) nerelativistická („naše“) předěl ultrarelativistická přístroj U keV l pm stolní TEM 50 5,46 velký TEM 1000 1,22 SEM 5 – 50 5,46 – 17.3 viditelný obor 43 L4Slide10 Realistické vlnové délky elektronů v mikroskopu vlnové délky v pm (1 nm = 1000 pm) LIMITY (explicitní hodnoty platí pro elektrony) nerelativistická („naše“) předěl ultrarelativistická přístroj U keV l pm stolní TEM 50 5,46 velký TEM 1000 1,22 SEM 5 – 50 5,46 – 17.3 v podstatě vystačíme s korigovanou NR limitou viditelný obor 44 L4Slide10 Realistické vlnové délky elektronů v mikroskopu vlnové délky v pm (1 nm = 1000 pm) LIMITY (explicitní hodnoty platí pro elektrony) nerelativistická („naše“) předěl ultrarelativistická přístroj U keV l pm stolní TEM 50 5,46 velký TEM 1000 1,22 SEM 5 – 50 5,46 – 17.3 v podstatě vystačíme s korigovanou NR limitou viditelný obor PROČ PIKOMETRY ??? 45 Trajektorie elektronů ve vnějších polích Elektrické či magnetické pole určuje dynamiku elektronů. Od jejich drah (trajektorií) přecházíme k paprskům jako elementům řešení v přiblížení geometrické optiky 46 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie (probíhána v čase) paprsek (křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] 47 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie (probíhána v čase) paprsek (křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) [USEMAP] X zatím vynecháme [USEMAP] elektrostatický potenciál [USEMAP] [USEMAP] 48 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie (probíhána v čase) paprsek (křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) Index lomu pro elektrony [USEMAP] X zatím vynecháme [USEMAP] elektrostatický potenciál [USEMAP] [USEMAP] 49 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie (probíhána v čase) paprsek (křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) Index lomu pro elektrony Vyloučení času [USEMAP] X zatím vynecháme [USEMAP] elektrostatický potenciál [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] 50 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie (probíhána v čase) paprsek (křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) Index lomu pro elektrony Vyloučení času [USEMAP] X zatím vynecháme [USEMAP] elektrostatický potenciál diferenciální tvar zákona lomu [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] 51 Teoretický návrh dílů pro elektronovou optiku Od neurčité představy, že elektrické či magnetické pole vychýlí elektronové paprsky žádoucím směrem přejdeme k návrhu optických elementů. 52 Dva kroky ve studiu optického dílu UrychlSystHlavka PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 53 Dva kroky ve studiu optického dílu UrychlSystHlavka PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ F •ve vakuu •geometrie kovových elektrod •potenciály elektrod vstup 54 Dva kroky ve studiu optického dílu UrychlSystHlavka PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ F •ve vakuu •geometrie kovových elektrod •potenciály elektrod 1000 V vstup 5000 V 55 Dva kroky ve studiu optického dílu UrychlSystHlavka PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ F •ve vakuu •geometrie kovových elektrod •potenciály elektrod •řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami 1000 V vstup 5000 V 56 Dva kroky ve studiu optického dílu UrychlSystHlavka PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ F •ve vakuu •geometrie kovových elektrod •potenciály elektrod •řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami vstup siločáry ekvipotenciály 1000 V 5000 V 57 Dva kroky ve studiu optického dílu UrychlSystHlavka PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ F •ve vakuu •geometrie kovových elektrod •potenciály elektrod •řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami vstup 2. KROK: PAPRSKY •blízko osy systému – paraxiální oblast •vstupní energie E •výstupní energie E + 4000 eV •zlepšená kolimace svazek elektronů 58 Dva kroky ve studiu optického dílu UrychlSystHlavka PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ F •ve vakuu •geometrie kovových elektrod •potenciály elektrod •řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami vstup 2. KROK: PAPRSKY •blízko osy systému – paraxiální oblast •vstupní energie E •výstupní energie E + 4000 eV •zlepšená kolimace •hledání trajektorií -buď přímo -z paraxiální rovnice + korekce na sférickou vadu svazek elektronů 59 Dva kroky ve studiu optického dílu UrychlSystHlavka PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ F •ve vakuu •geometrie kovových elektrod •potenciály elektrod •řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami vstup 2. KROK: PAPRSKY •blízko osy systému – paraxiální oblast •vstupní energie E •výstupní energie E + 4000 eV •zlepšená kolimace •hledání trajektorií -buď přímo -z paraxiální rovnice + korekce na sférickou vadu svazek elektronů 60 I. Určení průběhu potenciálu V principu velmi jednoduchý úkol: vyřešit Laplaceovu rovnici s Dirichletovou okrajovou podmínkou. Tato část celého postupu však klade největší nároky na použité numerické metody. Bez nich nelze počítat s úspěchem. 61 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti: ª na povrchu elektrod ª na vnější hranici Příklad čočky 62 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti: ª na povrchu elektrod ª na vnější hranici Příklad čočky 63 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti: ª na povrchu elektrod ª na vnější hranici Příklad čočky 64 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti: ª na povrchu elektrod ª na vnější hranici Příklad čočky 65 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti: ª na povrchu elektrod ª na vnější hranici Příklad čočky plateau plateau lineární průběh (jako v kondenzátoru) sedlový bod 66 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE NUMERICKÉ ŘEŠENÍ Obecně 3D úloha. Použití osové symetrie z r j numerické techniky metoda sítí klasický postup: derivace nahrazeny diferencemi dnes překonané metoda konečných prvků triangulace lineární interpolace variační princip dnes nejrozšířenější 67 Numerické metody: Metoda sítí Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici diferenční V V' … soustava lineárních rovnic pro 2D ILUSTRACE 68 Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních 69 Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních Motivační úvaha (standardní) 70 Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních Motivační úvaha (standardní) Variační podmínka nechť dává minimum Pak pro všechna splňující homogenní okrajovou podmínku. 71 Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních Motivační úvaha (standardní) Variační podmínka nechť dává minimum Pak pro všechna splňující homogenní okrajovou podmínku. aproximace 72 Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních Motivační úvaha (standardní) Variační podmínka nechť dává minimum Pak pro všechna splňující homogenní okrajovou podmínku. 73 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě 74 Znázornění triangulace v metodě konečných prvků Podle Partial Differential Equation Toolbox for use with MATLAB: User´s Guide FEMMesh 75 Znázornění triangulace v metodě konečných prvků Podle Partial Differential Equation Toolbox for use with MATLAB: User´s Guide FEMMesh • Definiční obor může být složitá oblast • Triangulace se volí dostatečně jemná. Může však být nerovnoměrně hustá • Interpolační funkce v každé buňce je lineární, u hran jsou zlomy sklonu • uzly na hranici vystihují okrajovou podmínku (zde homogenní, tj. nulovou) 76 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení: Matice soustavy je řídká, efektivní metody řešení. 77 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad 1 0 0 0 0 Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení: Matice soustavy je řídká, efektivní metody řešení. 78 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad 1 0 0 0 0 Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení: 79 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad 1 0 0 0 0 Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení: 80 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad 1 0 0 0 0 Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení: Matice soustavy je řídká, efektivní metody řešení. 81 Metoda konečných elementů … APLIKOVANÁ FUNKCIONÁLNÍ ANALYSA Na současných paralelních počítačích řešitelné i rozsáhlé problémy založené na parciálních diferenciálních rovnicích Překvapivě mnoho lze dosáhnout i na výkonných PC nebo pracovních stanicích BRNO a metoda FEM aprof. M. Zlámal (1924-1997) a jeho škola na VUT aprof. B. Lencová UPT AV ČR a VUT SPOC http://www.lencova.com ČESKO a metoda FEMaprof. Ivo Babuška od 1968 v USA Birkhoff Prize 82 II. Určení průběhu paprsků Omezíme se nejprve na osově symetrickou paraxiální oblast. Tam je všechno plně zvládnuto. Zobrazení je tam dokonalé. 83 Paraxiální elektronová optika • OSOVĚ SYMETRICKÁ SOUSTAVA … centrovaná to byla již r. 1931 idea Rusky a Knolla, od té doby rozpracovávaná • PARAXIÁLNÍ OBLAST elektronové svazky jen z úzké oblasti kolem optické osy (nitkový Gaussův prostor) … tam dochází k ideálnímu zobrazování: body na body, úsečky na úsečky, roviny na roviny F H H' F' fokální a hlavní roviny A A' A A' ? předmětový prostor obrazový prostor 84 Paraxiální elektronová optika • OSOVĚ SYMETRICKÁ SOUSTAVA … centrovaná to byla již r. 1931 idea Rusky a Knolla, od té doby rozpracovávaná • PARAXIÁLNÍ OBLAST elektronové svazky jen z úzké oblasti kolem optické osy (nitkový Gaussův prostor) … tam dochází k ideálnímu zobrazování: body na body, úsečky na úsečky, roviny na roviny A A' ? předmětový prostor obrazový prostor F H H' F' fokální a hlavní roviny A A' B B’ 85 Realisace paraxiální oblasti UrychlSystHlavka Kolem optické osy mají elektrony volný průchod prostorem bez nábojů Laplaceova rovnice Gaussova věta elektrostatiky 86 Realisace paraxiální oblasti UrychlSystHlavka Kolem optické osy mají elektrony volný průchod prostorem bez nábojů Laplaceova rovnice Gaussova věta elektrostatiky 87 Realisace paraxiální oblasti Kolem optické osy mají elektrony volný průchod prostorem bez nábojů Laplaceova rovnice Gaussova věta elektrostatiky r tok pláštěm tok podstavami 88 Realisace paraxiální oblasti Kolem optické osy mají elektrony volný průchod prostorem bez nábojů Laplaceova rovnice Gaussova věta elektrostatiky r tok pláštěm tok podstavami 89 Realisace paraxiální oblasti Kolem optické osy mají elektrony volný průchod prostorem bez nábojů Laplaceova rovnice Gaussova věta elektrostatiky r tok pláštěm tok podstavami lineární závislost na r znamená linearitu zobrazení 90 Realisace paraxiální oblasti r tok pláštěm tok podstavami lineární závislost na r znamená linearitu zobrazení Tato lineární aproximace vymezuje paraxiální oblast Kolem optické osy mají elektrony volný průchod prostorem bez nábojů Gaussova věta elektrostatiky Laplaceova rovnice 91 Paraxiální paprsková rovnice … paraxiálnost pole bereme na ose!! lineární aproximace!! Œ Pohybová rovnice � Osová symetrie+ paraxiální aproximace 92 Paraxiální paprsková rovnice … paraxiálnost pole bereme na ose!! lineární aproximace!! Ž Od trajektorie k paprsku Œ Pohybová rovnice � Osová symetrie+ paraxiální aproximace 93 Paraxiální paprsková rovnice … paraxiálnost pole bereme na ose!! lineární aproximace!! PARAXIÁLNÍ ROVNICE Œ Pohybová rovnice � Osová symetrie+ paraxiální aproximace Ž Od trajektorie k paprsku � Potenciál ke katodě 94 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE 95 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE Tvar paprsku v elektrostatické čočce nezávisí na náboji ani hmotnosti částice vlnová délka, energie atp. je ovšem něco jiného 96 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE SROVNÁNÍ OPTICKÝCH SOUSTAV elektronová •spojitý index lomu •určující: pouze průběh indexu lomu na ose. Flexibilita v průběhu elst. polí je tak jen zdánlivá výhoda, pokud … nepřekonáme Gaussovu větu elst. Dva důsledky 1.elektronové čočky jsou vždy spojky 2.otvorová vada vždy kladná světelná • po částech konstantní index lomu • hodnoty indexu lomu a poloměry křivosti oddělujících optických ploch nezávisle volitelné parametry 97 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE SROVNÁNÍ OPTICKÝCH SOUSTAV elektronová •spojitý index lomu •určující: pouze průběh indexu lomu na ose. Flexibilita v průběhu elst. polí je tak jen zdánlivá výhoda, pokud … nepřekonáme Gaussovu větu elst. Dva důsledky 1.elektronové čočky jsou vždy spojky 2.otvorová vada vždy kladná světelná • po částech konstantní index lomu • hodnoty indexu lomu a poloměry křivosti oddělujících optických ploch nezávisle volitelné parametry 98 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE SROVNÁNÍ OPTICKÝCH SOUSTAV elektronová •spojitý index lomu •určující: pouze průběh indexu lomu na ose. Flexibilita v průběhu elst. polí je tak jen zdánlivá výhoda, pokud … nepřekonáme Gaussovu větu elst. Dva důsledky 1.elektronové čočky jsou vždy spojky 2.otvorová vada vždy kladná světelná • po částech konstantní index lomu • hodnoty indexu lomu a poloměry křivosti oddělujících optických ploch nezávisle volitelné parametry 99 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE SROVNÁNÍ OPTICKÝCH SOUSTAV elektronová •spojitý index lomu •určující: pouze průběh indexu lomu na ose. Flexibilita v průběhu elst. polí je tak jen zdánlivá výhoda, pokud … nepřekonáme Gaussovu větu elst. Dva důsledky 1.elektronové čočky jsou vždy spojky 2.otvorová vada vždy kladná světelná • po částech konstantní index lomu • hodnoty indexu lomu a poloměry křivosti oddělujících optických ploch nezávisle volitelné parametry Scherzerova věta 1936 100 Elektronové čočky jsou vždy spojky Substituce v paraxiální rovnici 1.R je konkávní, obrací se vždy k ose Þ libovolný systém, kde pole je nenulové jen v konečné oblasti se chová jako spojka 2. Optická mohutnost závisí jen na poměru 3. Pro rychlé elektrony je proto malá 101 Elektronové čočky jsou vždy spojky Substituce v paraxiální rovnici 1.R je konkávní, obrací se vždy k ose Þ libovolný systém, kde pole je nenulové jen v konečné oblasti se chová jako spojka 2. Optická mohutnost závisí jen na poměru 3. Pro rychlé elektrony je proto malá 4. Ve skutečnosti závisí na . R je proto stejné pro obojí polaritu. Samotné trajektorie jsou ovšem různé; ohnisko však zůstává. + - + - + - 102 Ukázky skutečných výpočtů Kvalita současného zpracování je plně profesionální. Výpočty tohoto typu zrychlují o řády konstrukční práce. 103 Ukázka výpočtu elektrostatické čočky cocka design čočky 104 Ukázka výpočtu elektrostatické čočky cocka grid design čočky grid pro výpočet metodou konečných elementů: velké oblasti, jemné dělení 105 Ukázka výpočtu elektrostatické čočky cocka grid phi design čočky grid pro výpočet metodou konečných elementů: velké oblasti, jemné dělení výsledný potenciál 106 Ukázka výpočtu elektrostatické čočky cocka grid phi paraxial design čočky grid pro výpočet metodou konečných elementů: velké oblasti, jemné dělení výsledný potenciál axiální průběh potenciálu 10 kV 20 mm 107 Termoemisní zdroj LaB6 L3Slide22Clip 108 Termoemisní zdroj LaB6 L3Slide22Clip výsek ze schematu SEM 109 Termoemisní zdroj LaB6 výsek ze schematu SEM lab6 Monokrystal LaB6 (“Lab six”) zespodu ohřívaný žhaveným wolframovým vláknem jeho emisní schopnost je tisíckrát vyšší než má wolfram sám 110 Termoemisní zdroj LaB6 výsek ze schematu SEM lab6 trajektorie 111 Termoemisní zdroj LaB6 výsek ze schematu SEM lab6 trajektorie 112 Termoemisní zdroj LaB6 výsek ze schematu SEM lab6 trajektorie detail 113 TFE zdroj TFE (thermofield emission) kombinuje termickou emisi ... T=1800 K se studenou emisí vyvolanou polem řádu 10 keV tfegun kombinace elst. zdroje a magnetické čočky toto je téměř bodový zdroj kolimovaných elektronů 114 TFE zdroj TFE (thermofield emission) kombinuje termickou emisi ... T=1800 K se studenou emisí vyvolanou polem řádu 10 keV tfegun detail kombinace elst. zdroje a magnetické čočky toto je téměř bodový zdroj kolimovaných elektronů 115 Magnetické čočky Magnetické čočky a jiné součásti převládají v praxi. Jejich pochopení je ale obtížnější. Zde jen několik poznámek. 116 Magnetická čočka • má širší použití, než elektrostatická • přesnější konstrukce, lepší korekce optických vad • musí se ovšem chladit, atd. • hlavní výhoda je možnost pólových nástavců z měkkých magnetických materiálů • to právě vymysleli již praotcové Ruska a Knoll ... Ernst Ruska NP 1986 patent z roku 1939 117 Magnetická čočka 118 Magnetická čočka Vynález se zakládá na úloze vytvořit magnetickou čočku s extrémně krátkou ohniskovou vzdáleností, jejíž pole přes svou intensitu (krátkou ohniskovou vzdálenost) je v axiálním směru co možno nejkratší. 119 Magnetická čočka (Ruskův náčrtek) mi_figur2a jednoduchá čočka dvojitá čočka 120 Magnetická čočka (Ruskův náčrtek) mi_figur2a pólové nástavce cívky magnetické mezery jednoduchá čočka dvojitá čočka 121 Magnetická čočka: jak funguje paraxiální oblast 122 Magnetická čočka: jak funguje 4 paprsek v paraxiální oblasti • rovina pohybu se otáčí nezávisle na průvodiči r • • paraxiální oblast 123 4 Magnetická čočka: jak funguje paprsek v paraxiální oblasti • rovina pohybu se otáčí nezávisle na průvodiči r • • paraxiální oblast 124 Magnetická čočka: jak funguje 4 paprsek v paraxiální oblasti • rovina pohybu se otáčí nezávisle na průvodiči r • • • to ovlivní radiální pohyb paraxiální oblast PARAXIÁLNÍ ROVNICE PAPRSKU 125 Magnetická čočka: jak funguje 4 paprsek v paraxiální oblasti • rovina pohybu se otáčí nezávisle na průvodiči r • • • to ovlivní radiální pohyb PARAXIÁLNÍ ROVNICE PAPRSKU paraxiální oblast • I v magn. čočce vždy dochází k fokusaci • Rozhoduje jen osový průběh podélné složky pole • Pro rychlé elektrony je lámavá síla menší • Obrazový prostor se pootočí jako celek, věrnost zobrazení není narušena 126 Moderní magnetická čočka magnetic magnetic axiální průběh pole Light upward diagonal 20 mm nástavce pole v dutině 127 Mez rozlišení pro elektronový mikroskop … také elektronový mikroskop strádá vadami optického zobrazení, dokonce hůře, než světelné přístroje Scherzerova věta (1936) 128 Otto Scherzer (Mar. 9, 1909 - Nov. 15, 1982) V elektronově optické soustavě, kde v pohyb elektronů je řízen elektromagnetickými poli v tato pole jsou statická v a mají osovou symetrii v v paprskovém prostoru nejsou prostorové náboje trpí zobrazení jak chromatickou tak kladnou sférickou aberací 129 Chromatická a otvorová vada elektronové čočky • Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … • V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy ª malá světelnost ª difrakce na cloně caustic 130 Vady zobrazení elektronové čočky: chromatická vada • Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … • V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc • kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise • použití zkřížených Wienových filtrů ( o těch viz přednáška VI) Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy ª malá světelnost ª difrakce na cloně caustic 131 Vady zobrazení elektronové čočky: chromatická vada • Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … • V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc • kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise • použití zkřížených Wienových filtrů ( o těch viz přednáška VI) Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy ª malá světelnost ª difrakce na cloně caustic 132 Vady zobrazení elektronové čočky: otvorová vada • Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … • V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy ª malá světelnost ª difrakce na cloně caustic Svislý svitek: Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc • kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise • použití zkřížených Wienových filtrů ( o těch viz přednáška VI) 133 Vady zobrazení elektronové čočky: otvorová vada • Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … • V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc z nouze vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy ª malá světelnost ª difrakce na cloně caustic Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc • kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise • použití zkřížených Wienových filtrů ( o těch viz přednáška VI) Svislý svitek: Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu 134 Vady zobrazení elektronové čočky: otvorová vada • Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … • V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc z nouze vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy ª malá světelnost ª difrakce na cloně – ohybová vada caustic Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc • kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise • použití zkřížených Wienových filtrů ( o těch viz přednáška VI) Svislý svitek: Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu 135 Ohybová vada (jako u světelné optiky) caustic 136 Ohybová a otvorová vada caustic Také tento koef. 3. řádu lze určit výpočtem 137 Ohybová a otvorová vada caustic … hledáme optimální (kompromisní) hodnotu aperturního úhlu z podmínky 138 Ohybová a otvorová vada: mez rozlišení caustic … hledáme optimální (kompromisní) hodnotu aperturního úhlu z podmínky … pro rozlišení v řádu nm se tak vlnové délky volí v řádu 1 – 10 pm 139 Nadchází éra korigovaných elektronových mikroskopů … idea tu byla už dávno, posledních několik let jsou mikroskopy s korektory komerčně dostupné 140 Je tedy otvorová vada nepřekonatelná? z r j Na těsném propojení axiální a radiální složky pole se účastní dvě okolnosti: Œ Laplaceova rovnice � axiální symetrie pole (nezávislost na azimutu) Dohromady to dá jednoznačné propojení Po válce Scherzer navrhl korektory ... 141 Po válce Scherzer navrhl korektory ... 142 Po válce Scherzer navrhl korektory ... 143 ... ALE PAK TO TRVALO JEŠTĚ PADESÁT LET, NEŽ DOŠLO K JEJICH KOMERCIALIZACI Scherzerova návrhy na překonání sférické vady 144 Otto Scherzer (Mar. 9, 1909 - Nov. 15, 1982) Scherzerova věta (1936) V elektronově optické soustavě, kde v pohyb elektronů je řízen elektromagnetickými poli v tato pole jsou statická v a mají osovou symetrii v v paprskovém prostoru nejsou prostorové náboje trpí zobrazení jak chromatickou tak kladnou sférickou aberací Scherzerovy návrhy (1948) V elektronově optické soustavě provést jednu z čtyř možných změn v k elektromagnetickým polím přidat zrcadlo v použít rychle oscilující pole v narušit osovou symetrii (kvadrupóly a oktupóly) v do paprskového prostoru vložit prostorové náboje a tím překonat jak chromatickou tak kladnou sférickou aberací Scherzerova návrhy na překonání sférické vady 145 Otto Scherzer (Mar. 9, 1909 - Nov. 15, 1982) Scherzerova věta (1936) V elektronově optické soustavě, kde v pohyb elektronů je řízen elektromagnetickými poli v tato pole jsou statická v a mají osovou symetrii v v paprskovém prostoru nejsou prostorové náboje trpí zobrazení jak chromatickou tak kladnou sférickou aberací Scherzerovy návrhy (1948) V elektronově optické soustavě provést jednu z čtyř možných změn v k elektromagnetickým polím přidat zrcadlo v použít rychle oscilující pole v narušit osovou symetrii (kvadrupóly a oktupóly) v do paprskového prostoru vložit prostorové náboje a tím překonat jak chromatickou tak kladnou sférickou aberací 146 Je tedy Otvorová vada je překonatelná Jednoduchá, ale radikální myšlenka – opustit axiální symetrii z r j Na těsném propojení axiální a radiální složky pole se účastní dvě okolnosti: Œ Laplaceova rovnice � axiální symetrie pole (nezávislost na azimutu) Dohromady to dá jednoznačné propojení Dva navzájem pootočené hexapóly dávají téměř dokonalou kompensaci otvorové vady při mizivé azimutální distorsi VÝCHODISKO – OPUSTIT AXIÁLNÍ SYMETRII NAIVNÍ SCHEMA JEDNOHO ŘEŠENÍ Výpočet činnosti hexapólového korektoru 147 Přehled vyzkoušených korektorů 148 P3171125W.jpg Pokusy zavést korektor byly dlouho nepřesvědčivé 149 P3171128W.jpg Až v posledních cca 5 – 8 letech komercializováno 150 P3171128W.jpg Fa Nion Arizona, USA Fa CEOS Německo 12ti pólový korektor 151 corrector logo Guru: Maximilian Haider Joachim Zach Do existujících mikroskopů se vloží korektor 152 Vrstevná chyba v GaAs (ERC – Champion) 153 http://www.er-c.org/images/trans.gif http://www.er-c.org/methods/pictures/dumbbellorientations-200.jpg Ernst Ruska Center (CEOS) Zlatá folie (TEAM 0.5) 154 http://images.sciencedaily.com/2008/01/080122154357.jpg TEAM Berkeley (CEOS) Prof. Křivánek je českého původu 155 C3 corrector Nion Logo Ondrej Krivanek, FRS Guru: Ondřej Křivánek FRS Identifikace jednotlivých atomů (Nion) 156 la_detect SuperSTEM Daresbury 157 11 January 2012 Launch Day of the EPSRC National Facility for Aberration Corrected STEM superSTEM1 superSTEM2 http://www.superstem.org/_/rsrc/1315907538096/facilities/facilities_SuperSTEM1Small.jpg?height=320& width=184 http://www.superstem.org/_/rsrc/1315907538096/facilities/facilities_SuperSTEM2Small.jpg?height=320& width=183 VG HB 501 with Mark II Nion Cs corrector C3 Nion QO corrector for sub-1.0Å probes with 80pA current 40-100kV cold FEG emitter with 0.3eV energy spread BF/MAADF/HAADF detectors: 0-6/35-100/70-210mrad collection angles UHF Enfina spectrometer with multipole coupling up to 19mrad EELS collection Ex-situ gas reaction cell SuperSTEM Daresbury 158 11 January 2012 Launch Day of the EPSRC National Facility for Aberration Corrected STEM superSTEM1 superSTEM2 http://www.superstem.org/_/rsrc/1315907538096/facilities/facilities_SuperSTEM1Small.jpg?height=320& width=184 http://www.superstem.org/_/rsrc/1315907538096/facilities/facilities_SuperSTEM2Small.jpg?height=320& width=183 Nion UltrastemTM 100 C5 Nion QO corrector, full correction up to six-fold astigmatism C5,6 40-100kV cold FEG emitter with 0.3eV energy spread Flexible post-specimen optics for EELS collection Ultrastable x, y, z sample stage with multi-holder in-vacuum magazine UHV Enfina EELS spectrometer Bruker SSD EDS detector (0.13sr solid angle) 159 http://www.superstem.org/_/rsrc/1296650854519/gallery/grapheneripples.jpg?height=286&width=400 Ripples in suspended Graphene HAADF image to show ripples in suspended graphene. Black ‘beads’ are the centres of 'benzene' rings. The bead-strings gave a separation of 0.21 nm, the colour coding is chosen so that the atoms on tops and in throughs of ripples appear yellow and in the flanks bluish. The ripple amplitude is ~0.5 nm and their ‘wavelength’ ~5 nm EPSRC Daresbury (Nion) 160 http://www.superstem.org/_/rsrc/1296650854519/gallery/grapheneripples.jpg?height=286&width=400 Zvlnění zavěšeného grafenu HAADF zobrazení ukazující zvlnění zavěšeného grafenu. Černé ´korálky´ jsou středy ´benzenových´ prstenců. Spojnice korálků dávají vzdálenost 0.21 nm, barevné kódování je zvoleno tak, že atomy na vrcholech a v prohlubních vlnek se jeví jako žluté a na bocích namodralé. Amplituda vlnek je ~0.5 nm a jejich vlnová délka ~5 nm. EPSRC Daresbury (Nion) superSTEM 2 se dostal na obálku Nature 161 NatureCoverJpg_175px.png chemická analýza povrchu atom po atomu STEM ORNL Oak Ridge (Nion) Originál obrázku 162 163 Brno a elektronový mikroskop … tedy Armin Delong a elektronový mikroskop 164 delong_203 Prof. Armin Delong hlavní spolutvůrce několika generací čs. elektronových mikroskopů zakladatel a první mnohaletý ředitel Ústavu přístrojové techniky laureát ceny Česká hlava 2006 165 obr1resize obr5resize obr17resize Stolní elektronový mikroskop Tesla BS242 (1954) "Trojnožka" (1950) Elektronový litograf (1985) obr21resize První environmentální rastrovací elektronový mikroskop v ČR pro pozorování vzorků v jejich přirozeném stavu (1996) http://www.isibrno.cz/../img/znak.jpg Scanovací elektronová mikroskopie s pomalými elektrony 166 C:\Users\vel\Documents\Praha11\AdK04ElectronOptics\2_08.jpg 3-6_17.jpg 3-7_17.jpg 5500 eV 80 eV Scanovací elektronová mikroskopie s pomalými elektrony 167 image001.jpg Čeští vědci úzce spolupracovali s čerstvým držitelem Nobelovy ceny http://www.isibrno.cz/../img/znak.jpg grafen „Saša“ Novoselov NP 2010 168 brno-map Ústav přístrojové techniky v.v.i. Akademie věd České republiky Královopolská 147 612 64 Brno Firmy v Brně FEI TESCAN DI The end Porovnání optického a elektronového mikroskopu 170 [USEMAP] Porovnání optického a elektronového mikroskopu 171 [USEMAP] zdroj kondensor vzorek objektiv okulár/ projektor registrace obrazu 172 SEM3a kapičky Sn na povrchu GaAs toaletní papír ( x 500) radiolara ( x 750) inj. stříkačka (x 100) černá vdova (x 500) http://www.mos.org/sln/sem/sem.html Obrázky ze SEM (neomezená hloubka ostrosti ´ optika)