50 The base of the Carboniferous System is defined at the first appearance of the conodont Siphonodella sulcata within the evolutionary lineage from Siphonodella praesulcata to Siphonodella sulcata. The Devonian-Carboniferous Boundary is at the base of Bed 89 in Trench E' at La Serre, France The base of the Permian System is defined at the first occurrence of "isolated-nodular" morphotype of Streptognathodus "wabaunsensis" conodont chronocline, 27 m above the base of Bed 19, Aidaralash Creek, northern Kazakhstan. The base of the Triassic System is defined at the first occurrence of the conodont species Hindeodus parvus in the evolutionary lineage Hindeodus latidentatus - Hindeodus parvus - Isarcicella isarcica at the base of Bed 27c in the Meishan Section, Changxing County, Zhejiang Province, China. Radiometric Dating: Zircon dating of the "White Clay" (Bed 25) using SHRIMP (ion-microprobe) dating gave a 206PB/238U age of 251.2 ± 3.4 Ma. Using incremental-heating 40Ar/39Ar analysis of sanidine grains (100-150m across) extracted from the "White Clay", obtained a plateau date of 249.91 ± 0.15 Ma General characterization Typical Carboniferous facies 1) Culm facies – Carboniferous flysch, alternation of greywackes, conglomerates and shales 2) Coal – paralic and limnic basins. Paralic basins - cyclothems Plant Life on Land •Coal deposits - lowland swamps - wetlands more extensive in Late Carboniferous B15_01 Coals •Coal deposits accumulate in swampy areas –full of organic carbon from plants and animals –need abundant vegetation and reducing environment •vegetation dies, and is buried and preserved instead of oxidized and decayed •compacts to form peat (10:1 ratio) •continued burial and metamorphism produces coal Florida Everglades, Louisiana swamps are modern analogs aKYGSpeat_to_anthracite cyclothem Diagram of a Coal Measure Cyclothem 51 Paleogeography and tectonic processes HUN_43~1 Geologický vývoj perigondwanských teránů ve spodním paleozoiku 490_PR~1 435_PA~1 aMiss aPenn Pennsylvanian Tectonics and Climate 306.jpg (127699 bytes) Tropical rainforests in middle of Pangea; vast coal swamps at equator; deserts, glaciers cover Gondwana legend.jpg (135456 bytes) O295_zonef.jpg (71350 bytes) 270NAt aPerm v Carboniferous to Permian period (350-280 million years ago) v v Most severe glaciation of the entire Phanerozoic v v Last glaciation prior to Quaternary ice ages v v Gondwanaland ice sheet centered on Antarctica and S. Africa v v Maximum - 2X area of the current Antarctic ice sheet v v Gondwanaland ice sheet believed to radially flow from a cap (over South America, southern Australia, and southern India) v v Dwyka series in Africa - 600 meter thick tillites - Underlying bedrock, grooves, striations and polish - Indicates paleo flow directions v v Evidence for the breakup of Pangea v v No evidence of glaciation in the northern continents - Duh? Permo-Carboniferous Glaciation I Deep striations cut in soft sand by ice sheets during the Permian-Carboniferous Gondwana glaciation, Oorlogskloof, South Africa Permo-Carboniferous Glaciation II Gondwana – paleobiogeographic evidence Glossopteris aFig4 Phases of Variscan orogeny 1)Breton phase – D-C boundary 2)Sudetic phase Vidsean/Namurian boundary 3)Krušné Hory phase – late namurian –early Westphalian 4)Astur phase – westphalian/Stephanian boundary 5)Saal phase – Permian 6)Falc phase – P/Tr boundary HUN_43~1 Geologický vývoj perigondwanských teránů ve spodním paleozoiku 490_PR~1 435_PA~1 Severní křídlo Jižní křídlo Dorzální pásmo Subvariská zóna Rhenohercynsko-jihoportugalská zóna Sasko-durynská zóna Moldanubická zóna Brunovistulikum Armorické společenstvo teránů Perimediteranní terán Noricko bosenský terán Malopolský terán Lysogorský terán Středoevropské variscidy Avalonie Český masiv s.str. Schránka01 Subvariská zóna – dozvuky variského vrásnění – slabě zvrásněné nebo nezvrásněné sedimenty. Mělkovodnín platformní přeflyšová sedimentace. Molasové paralické uhelné pánve Sasko-durynská zóna – značná metamorfóza a grantizace slábnoucí k severu, postorogenní plutonismus. Počátek vrásnění v spodním devou, hlavní fáze spodní karbon. Divolý flyš – sv. devon-sp, karbon. Terán saxothuringika oddělen od moldanubika ebersdorfskou linii (litoměřický zlom), marianskolázeňský ultrabazický komplex Rhenohercynské zóna – extenzní zóna variské kolize(devon-spod. karbon), Okraj Avalonie, brunovistulika, příkrovová stavba, bimodální vulkanismus, slabá nebo žádná metamorfóza, typický flyš (kulm) Moldanubická zóna – intenzivní metamorfóza, granitizace a plutonismus. Hlavně devonské fáze vrásnění. Moldanubický terán (Perunica). Na západě a severu tekton. Kontakt s saxothurungikem, na jihu s perimediteranním teránem a na východě s brunovistulikem Severní křídlo variscid - charakteristika Geologický vývoj variských perigondwanských teránů ve svrchním karbonu a permu matte1986b_8 Appalachian orogeny •Final suture of Laurasia and Gondwanaland –Himalayan style continent-continent collision –folding and thrusting from Novia Scotia to Florida –persisted into the Permian –Abundant Permian non-marine red beds attest to major period of uplift and erosion –Included belts •Marathon, Ouachita, Blue Ridge, PA Ridge and Valley, New England/Maritime •Overprinted Ca Tectonic Evolution of the Appalachians Rodinia Pangea Iapetus Atlantic Late Paleozoic flora Green Algae – rock forming importance of Dasycladaceae and Codiaceae Koninckopora - Visean Red algae - Corallinacea Plankton – Acritarcha, retreat Higher plants – Paleophyticum, dominance of lycophyts, sphenopsids and ferns Carboniferous jungle – different floors. Highest one lycophyts Sigillaria and Lepidodendron, less cordaites Lower floor – ferns, seed ferns and sphenophyts (Calamites) More xerophilous – forests formed by seed plants – seed ferns, cordaites, conifers Early/late Permian -boundary between Paleophytikum and Mesophytikum Upper Permian – dominance of gymnosperms, especially conifers (Voltziales) Different floristic bioprovincies. Glaciated Gondwana – glossopteris flora, similar cold adapted flora in Siberian province Lycopsids Sphenopsids Spore ferns Cordaites http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR-mqwUGq1jeHIOiyQGvGvCZ6hw22j4l645YKERNOsbMObsAxIr Lycophyta sigillaria Sigillaria Lepidodendron CarbonifLycophytes Sphenophyta bigcalamites Calamites • higher ground: ‘sphenopsids’ F15_09A F15_09B Calamities biogeog3e-box-08-01-b1 Glossopteris Flora – Permian Ferns glossopteris biogeog3e-box-08-01-b1.jpg image010 •In this way the need for a moist environment –for the gametophyte generation is solved •The significance of this development •is that seed plants, •like reptiles, –were no longer restricted –to wet areas –but were free to migrate –into previously unoccupied dry environments Gymnosperms Free to Migrate •Not all plants were restricted to the coal-forming swamps •Among those plants occupying higher and drier ground were some of the cordaites, –a group of tall gymnosperm trees –that grew up to 50 m –and probably formed vast forests Plants on Higher and Drier Ground 1.Cordaites were tall trees (up to 100 ft). Seed plants. A type of gymnosperm. cordaites •A cordaite forest from the Late Carboniferous •Cordaites were a group of gymnosperm trees that grew up to 50 m tall A Cordaite Forest WICHG31326 •The floras that were abundant –during the Pennsylvanian –persisted into the Permian, –but due to climatic and –geologic changes resulting from tectonic events, –they declined in abundance and importance •By the end of the Permian, –the cordaites became extinct, –while the lycopsids and sphenopsids –were reduced to mostly small, creeping forms Climatic and Geologic Changes Voltziales – Walchia (Lebachia) – Boskovice furrow, Walchia shales Conifers The earliest conifers in the fossil record date to the late Carboniferous Walchia shale Middle Permian – boundary between Paleophyticum and Mesophyticum FAUNA Foraminifers – endothyrid type dominate in lower Carboniferous, since upper Carboniferous domintae fusulinids. They were quite large – several cm. Rock-forming – fusulinid limestones. king82a owensvalley26a A natural cross-section of a silicified Stewartina sp. fusulinid from the Lower Permian Owens Valley Group, Inyo County, California; an iron mineral called limonite has created the reddish-brown coloration of the specimen, which here reveals in splendid fashion slide52 Fusulinid foraminifera:Parafusulina sp.. Scale bar is 1 cm long. Brachiopods Brachiopods – decreasing diversity, Strophomenida, Productus, Gigantoproductus in Carboniferous, in Permian also thick-walled forms as Horridonia and Richthofenia •Pachylocrinus aequalis (Hall) Early Mississippian, • Crawfordsville, Montgomery Co., Indiana •Recrystallized • Pachylocrinus Crinoids – rock-forming significance, increasing representtaion of echinoids. •Cyathocrinites multibrachiatus (Lyon & Casseday) •Early Mississippian, Crawfordsville, Montgomery Co., Indiana •Recrystallized Clathocrinites Tabulate and rugose corals - Kohlenkalk Bryozoans-rock-forming significance bryozoa4304 rugosecoral203 Rugose Coral Location: Near Sonoita Az. Age: Permian Class: Stenolaemata Order: Fenestrata Bryozoa Location: Near Sonoita Az. Age: Permian WICHG31217 Reconstructed Upper Mississippian carbonate bottom at Crawford, Indiana. Invertebrate animals shown include: –crinoids –blastoids – – – –lacy bryozoans –brachiopods –small corals – Molluscs Ammonites with goniatite type of suture, in upper Permian ceratite type of suture. sutures md%20goniatite goniatite Goniatites Bivalves – in Carboniferous widepread epiplanctonic groups as Posidonia becheri Kulm1a Carbonicola acuta Colonization of fresh-water environment – Carbonicola Carbonicola acuta Laura. Westfalien A. Coll. Bart Vernooy. Length 2.5 cms Gastropods – first representtaives of Pulmonata Gastropods – first representtaives of Pulmonata Trilobites – decreasing representation, Proetida ordpro2007 Liobole liobole_panibole_jugovensis1_20mm_brno http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTb672Ktqj77wdJ-4MKxGcWudRvjwGvHsMjU9E3CNQbHsK6M0zH Radiation of terrestrial arthropods, especially of insects. Winged Insects, Paleoptera. Also Neoptera, in Permian dominate. Arthopleura. arthropleura1 2,6m Meganuera monyi - Carboniferous period Meganuera monyi - order Meganisoptera a giant dragonfly (order Protodonata) wingspan 60 to 75 cm Carboniferous of Europe. photos/skrzydlo.jpg Paleoptera Conodonts – stratigraphically important. Siphonodella, Scaliognathus, Gnathodus xenacanthus Sharks – also rivers and lakes. Xenacanthus, Ctenacanthus. Actinopterygii – Chondrostei, Paleoniscida, Paleoniscus p_niskoid1 Amphibia – Labyrithodonts. Carboniferous – age of amphibians. Pteroplax sp. d1 Discosauriscus Eryops2 eryops2 Eryops 2m-lower Permian Reptiles Cotylosauria (anapsids) - first reptiles in middle Carboniferous) Pelycosauria mammal-like reptiles, synapsids, first in Late Carboniferous, extinct in middle Permian Therapsida – synapsids, predecessors of mammals, middle Triassic Notosaurs (euryapsids), First diapsids – late Carboniferous Thecodonts, ancestors of dinosaurs – late Permian •Reconstruction and skeleton of Hylonomus lyelli from the Pennsylvanian Period One of the Oldest Known Reptiles WICHG31316 –Hylonomus lyelli was about 30 cm long Cotylosauria hylo Overview4 Cotylosauria edaphosaurus1 Edaphosaurus Dimetrodon_01a Pelycosaurs were abundant at low latitudes in early Permian, but disappeared by mid-Permian. Therapsids (descendants of pelycosaurs) •Evolutionary relationship among the Paleozoic reptiles Paleozoic Reptile Evolution WICHG31317 Cotylosauria erde3 Der Sauroctonus wies bereits ein mächtiges, differenziertes Gebiss auf und wird eines der großen Raubtiere des Perms gewesen sein.(Werk des Künstlers Z. Burian) Therapsids Inostrancevia assaulting Scutosaurus The bear-sized gorgonopsid Inostrancevia alexandri assaulting the ox-sized armoured pareiasaur herbivore Scutosaurus karpinski moschops Moschops https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQG3z9MaNh6rLcrJDEDroEHS-TcZAQf2SdrlZAdGoW2bek 4SZ7v0Q Lystrosaurus img004 Pelycosaurs [Figure1.4.1 (cartoon of vertebrate jaws)] Figure 1.4.1. The jaws of three vertebrates—mammal, therapsid, and pelycosaur. A side view of three idealized skulls of mammals, therapsids (mammal-like reptiles), and pelycosaurs (early reptiles). The figure shows the differences between mammal and reptilian jaws and ear-bone structures. The jaw joint is shown as a large black dot, the quadrate (mammalian anvil or incus) is in turquoise, the articular (mammalian hammer or malleus) is in yellow, and the angular (mammalian tympanic annulus) is in pink. Note how, in the reptile, the jaw joint is formed between the blue quadrate and the yellow articular (with the pink angular close by), and how, in the mammal, the jaw joint is formed between the squamosal above and the dentary below. In the reptile, the squamosal is just above and contacting the quadrate. Advanced therapsids have two jaw joints: a reptile-like joint and a mammal-like joint (Figure based on Kardong 2002, pp. 275, reproduced with permission from the publisher, Copyright © 2002 McGraw-Hill Pelycosaurian and the Therapsid evolution Euryapsida Notosaurs - notho Nothosaurus painting mesosaurus NU19A Diapsida A great small many insectivorous lizard-like diapsid reptiles, like Paliguana, inhabited the landscape, most of which, curiously, had hind-legs much longer than their forelimbs (clearly an adaptation to bipedal locomotion, like the frill-necked lizard of Australia today) Petrolacosaurus was a small, 40-centimetre (16 in) long, reptile, and the earliest diapsid known. It lived during the late Carboniferous period, the petrolacosaurus Late Permian Extinctions The end-Permian mass extinction event ranks as the most devastating to terrestrial faunas in the history of the Earth. Marking the end of the great Palaeozoic era, it saw to the death of about 95% of marine species and 70% of land families. This is the most extensive extinction event ever, the closest that metazoans have come to being exterminated in the 600 million years since they first evolved in the Cambrian radiation. The Permian Extinction •Biggest mass extinction of all time •fusulinids •rugose coral •tabulate coral •trilobites JUST PLAIN GONE HIT PRETTY HARD •20% therapsids •ammonoids •brachiopods •bryozoans •Stalked echinoderms •bivalves •gastropod mollusks The Permian Extinction –volcanic eruptions occurring in Siberia, flood basalts released huge amounts of CO2 •Drop in oxygen content of surface ocean water (from very high oxygen content (30%) to very low (15%) during the Permian). •Increased CO2 content –Increased methan content • • Permian extinction •Increase in CO2 levels –Lead to global warming –Major anoxic event •How to raise CO2 levels? –Massive volcanic eruptions in Siberia –Release of methane from sea floor – – Suggestions that the O2 levels now are equivalent to that of 6,000 meters (about 20,000 feet). So major pulmonary edema in animals. Those to survive are with big barreled chests, large nostrils. Any remaining life is like an island at very low coastal sites. Can’t even climb the hill to get to new water source. Methane clathrate, also called methane hydrate, hydromethane, methane ice or "fire ice" is a solid clathrate compound (more specifically, a clathrate hydrate) in which a large amount of methane is trapped within a crystal structure of water, forming a solid similar to ice Significant deposits of methane clathrate have been found under sediments on the ocean floors of Earth. Methane hydrates are believed to form by migration of gas from depth along geological faults, followed by precipitation, or crystallization, on contact of the rising gas stream with cold sea water. Metan hydrát (CH4•5.75H2O) je tuhá bílá látka skládající se z krystalické vody, která obsahuje metan. Dříve se předpokládalo že krystalická voda se nachází na hranici Sluneční soustavy, kde jsou nízké teploty. Metan hydrát byl však objeven i pod sedimenty na dne moří Země. Předpokládá se, že metan hydrát vzniká uvolňováním metanu ze zemského jádra, který stoupá zlomy v zemské kůře a v místech, kde se smísí s chladnou vodou moře je uzavřen do krystalů. V poslední době se některé zěmě pokoušejí tuto látku těžit za účelem zisku spalitelného plynu. Which theory is correct? §Maybe all of them. §Maybe none of them. § §They all deal with climate changes and changes in the total area that animals could live. §Most likely...a combination of all of them. Geological development Variscides 300cd Subvariská zóna – dozvuky variského vrásnění – slabě zvrásněné nebo nezvrásněné sedimenty. Molasové paralické uhelné pánve 2) Sasko-durynská zóna – značná metamorfóza a grantizace slábnoucí k severu, postorogenní plutonismus. Počátek vrásnění v spodním devou, hlavní fáze spodní karbon. Divolý flyš – devon-sp, katbon. Terán saxothuringika oddělen od moldanubika ebersdorfskou linii (litoměřický zlom), marianskolázeňský ultrabazický komplex 1) Rhenohercynské-jihoportugalská zóna – extenzní zóna variské kolize(devon-spod. karbon), Okraj Avalonie, brunovistulika, příkrovová stavba, bimodální vulkanismus, slabá nebo žádná metamorfóza, typický flyš (kulm) 3) Moldanubická zóna – intenzivní metamorfóza, granitizace a plutonismus. Hlavně devonské fáze vrásnění. Moldanubický terán (Perunica). Na západě a severu tekton. Kontakt s saxothurungikem, na jihu s perimediteranním teránem a na východě s brunovistulikem gajd2 Moravosilesian region V moravskoslezské oblasti se setkáváme především s faciemi rhenohercynské a subvariské zóny. Drahanská vrchovina V drahanském vývoji a ludmírovskén vývoji se v předflyšovém vývoji v tournai podobně jako ve famenu laterálně zastupují facie s převahou kalciturbiditů (jesenecké vápence) a facie břidlic s radiolarity (ponikevské souvrství). Ve vývoji Moravského krasu v tournai pokračuje ukládání facií hádsko-říčských a křtinských vápenců. Zatímco u hádsko-říčských vápenců se jedná v drtivé většině o kalciturbidity, křtinské vápence jsou reprezentovány jednak polohami kalových kalciturbiditů, jednak hemipelagickými faciemi svrchní části pánevního svahu. Ve svrchním tournai až středním visé se hádsko-říčské vápence laterálně zastupují s březinským souvrstvím, jehož plošné rozšíření směrem do nadloží narůstá. Březinské souvrství je tvořeno břidlicemi a prachovci místy jsou hojné vložky kalciturbiditů i arenitických siliciklastických turbiditů (droby, vápnité pískovce, arkózy). V břidlicích je místy bohatá trilobitová fauna. Březinské souvrství reprezentuje přechod k flyšové kulmské sedimentaci. Kulmská flyšová sedimentace v oblastech s drahanským a ludmírovským vývojem nastupuje poblíž hranice tournai a visé a je reprezentována protivanovským souvrstvím. Na bázi vystupují břidlice velenovské, výše potom brodecké droby. Stratigraficky významné jsou polohy kořeneckého slepence obsahující valouny vápenců vyššího spodního visé. Nad ním se ukládají facie rozstáňského souvrství (střední až počátek svrchního visé) reprezentované jemně rytmickým flyšem. Nejmladší kulmskou jednotkou v nadloží rozstáňského souvrství reprezentuje souvrství myslejovické. Je tvořeno slepenci, drobami a břidlicemi. Významné jsou zejména materiálově odlišné polohy slepenců račických (starší) a lulečských (mladší). Břidlice obsahují faunu nejvyšího visé (Archegonus moravicus, Posidonia becheri, zástupci rodu Gonitatites). Za distální ekvivalent myslejovického souvrství jsou považovány sedimenty moravického a hradecko-kyjovického souvrství v Nízkém Jeseníku. ANd9GcS2bzvetrpkq_mPKDA739MtdGlN8W3RdAXQt-ceUQaNWS9iYRsovg Archegonus Ammoniodea%25253BGoniatites%252520Crenistria%252520Bisat%252528selten%252529 Goniatites crenistria Nízký Jeseník V nejnižší části spodního karbonu pokračuje předflyšová sedimentace ukládáním pánevních facíí ponikevského souvrství, které se laterálně zastupují v blízkosti vulkanických elevací s jeseneckými vápenci. Ve východnějších oblastech se vlivy karbonátové platformy projevují v ukládání facií líšeňského souvrství. Kulmská flyšová sedimentace vykazuje výraznou polaritu. Nejstarší dílčí pánve vznikaly na západě a jejich depocentra se spolu se sunutím příkrovů přesouvala postupně na východ a vytlačovala karbonátovou sedimentaci. Nejstarší andělskohorské souvrství je tvořeno rytmicky zvrstvenými drobami a prachovci s polohami slepenců. Ve spodní části se laterálně zastupuje s ponikevským souvrstvím, ve vyšší části potom se souvrstvím hornobenešovským, do kterého přechází i do nadloží. Hornobenešovské souvrství je tvořeno převážně drobami a představuje časový i materiálový ekvivalent protivanovského souvrství. V moravickém souvrství převažují distální turbidity reprezentované prachovci a břidlicemi. Jedná se o distálnější ekvivalenty myslejovického souvrství se kterým je pojí obdobná zdrojová oblast. Ve spodní části hradecko-kyjovického souvrství převažují droby s polohami slepenců na bázi, do nadloží přecházejí do prachovito-jílovitých rytmitů. Vývoj tohoto souvrství tak zachycuje přechod od flyšové do molasové sedimentace. Hornoslezská pánev Z Polska na naše území zasahuje pouze jihozápadní výběžek. Představuje molasovou pánev v předpolí orogénu, tj. v subvariské zóně. Ve spodní části se uložilo ostravské souvrství (namur A-B) v paralickém vývoji s cyklotémami. Je tvořeno především drobovými nebo arkózovými karbonatickými pískovci, prachovci a jílovci o mocnosti přes 2,5 km obsahuje asi 100 těžitelných hlavních slojí. Nadložní karvinské souvrství se ukladálo v limnickém prostředí. Obsahuje menší počet slojí, které však dosahují větších mocností. Permocarboniferous basins Coal-bearing, mainly from Westhlaian to Stephanian Most complete sedimentation - Innersudetic Basin, communication with Podkrkonoše Basin. Central Bohemian basins Boskovice furrow. Halfgraben basin, originated during the gravitational colaps of the Variscan orogne. From Městečko Trnávka to Moravský Krumlov. Stephanian – lower Permian. Carboniferous Balin Conglomerates at the western margin. Permina Rokytná conglomerates at the eastern margin. 2.4.2.4.4. PERMOKARBONSKÉ PÁNVE Patří sem pánve, které vznikly většinou až po hlavních fázích variského vrásnění ve svrchním karbonu, a jejichž limnické sedimenty nebyly výrazněji tektonicky postiženy. Od stephanu se v nich začíná vyskytovat v hojnější míře červené zbarvení, které ukazuje postupné zvyšování aridity, tak typické později pro perm. Sblížený faciální vývoj a nedostatek fosílií zapřičiňuje nejistoty při stanovení přesných hranic, proto se často používá pro sedimentární výplni těchto pánví souborný název permokarbon. Hlavní výskyt pánví je soustředěn do obloukovitého prostoru mezi moldanubickou a saskodurynskou zónou (oblast středočeského permokarbonu a oblast v severovýchodní části Českého masivu - podkrkonošská a dolnoslezská pánev). Další mladší pánve vznikaly podél tektonických linií severojižního směru a patří k nim blanická a boskovická brázda. Nejúplněji je sedimentace permokarbonu vyvinuta v dolnoslezské pánvi, kde přechází až do triasu. Podkrkonošská pánev má do určité míry obdobný vývoj jako sousední dolnoslezská pánev a komunikovala i se středočeskými pánvemi. krkonos_panev_obr1 Boskovická brázda představuje výrazně asymetrickou příkopovou propadlinu SSV-JJZ směru táhnoucí se od Moravského Krumlova až k Městečku Trnávka. Jedná se o denudační relikt původně mnohem rozšířenější sedimentace v limnickém a fluviálním prostředí a v prostředí aluviálních kuželů kde probíhala sedimentace od stefanu až do spodního permu. Místy jsou vyvinuty polohy šedých bituminózních vápenců a pelitů s hojnou flórou (např. Callipteris conferta), faunou krytolebců (např. Discosauriscus), paprskoploutvých ryb (hlavně Paleoniscus) a hmyzu. early-devonian middle-devonian late-devonian dinantien namurien late-permian stephanien early-permian late-permian ard-facies3 The Devonian of the Dinant basin shows a number of features indicative of its sedimentation at the southern border of the Old Red Continent. These are 1) the red colours of the siliciclastics as earliest Devonian sediment, unconformably covering the folded Older Paleozoic, 2) the southward transition of sandy facies into clayey deposits, 3) the thickening of the sediment pile towards the south. The discontinuity in sedimentation towards the Namur basin as on the above scheme, is ascribed to the absence at the surface of a series intermediate between Dinant and Namur basin due to the northward overthrusting of the Dinant basin over the "faille du Midi" or the "faille eifelienne" ( see structural relation) aper01b caledonian FIG40 Armorican group Intraalpine group Laurussia FIG_12 •The cordillera was a passive continental margin for much of the Proterozoic and Paleozoic –collision with an island arc took place in Early Mississippian time - the Antler orogeny –sediments eroded from these highlands were deposited to the east Cordilleran Mobile Belt