Voždová Lenka 2014 Ønezvrásněné, horizontálně/subhorizontálně uložené sedimenty Øbez regionální metamorfózy ØUložen transgresivně na varisky zvrásněném podloží ČM Ødeformovány pouze lehce– saxonská tektogeneze Ømezozoikum – trias, jura, křída Økenozoikum – terciér, kvartér, neovulkanity Platformní pokryv Českého masivu Trias •podkrkonošská pánev a vnitrosudetská pánev - bohdašínské souvrství – kaolinické pískovce – lom Krákorka (stopa dinosaura) Jura •u Krásné Lípy •v okolí Brna - Hády - Švédské šance - Bílá hora - Stránská skála - Olomučany Mezozoikum Cháb, J. – Stráník, Z. – Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. – Čes. Geol. Služba, Praha Cháb, J. – Stráník, Z. – Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. – Čes. Geol. Služba, Praha Jura v okolí Brna Stránská skála Bílá hora Švédské šance (valy) jura u Olomučan Buday T. red. (1996), Geologická mapa ČR 1:200000, list Brno , upraveno Mezozoikum Křída •Česká křídová pánev (tabule) - Skalní města • •Jihočeské pánve • - českobudějovická pánev • - třeboňská pánev • •Křída u Osoblahy (pokračování křídy u Opole) • •Křída u Rudice Křída Jihočeské pánve Česká křídová pánev Křída u Osoblahy Křída u Rudice Cháb, J. – Stráník, Z. – Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. – Čes. Geol. Služba, Praha F:\škola\regionální geologie ČM - cvičení\2011\krida_stratigraficka tabulka.jpg Česká křídová pánev Česká křídová pánev (cenoman - santon) Významné zkameněliny – inoceramus 1. 1. perucko-korycanské vrstvy a) Perucké vrstvy – kontinentální sedimentace b) Korycanské vrstvy – mořská sedimentace 2. Bělohorské souvrství polohy spongolitů = opuky 3. Jizerské souvrství (pozn. pískovcové město Hřensko) 4. Teplické souvrství 5. Rohatecké vrstvy „zvonivé“ inoceramové opuky 6. Březenské souvrství známá skalní města př. Prachovské skály 7. Merboltické souvrství NP České Švýcarsko (Hřensko) •vznik při procesech saxonské tektogeneze během křídy a terciéru – reakce na alpinské vrásnění •výplň tvoří sladkovodní a brakické svrchnokřídové až terciérní sedimenty •sv. křída – klikovské souvrství Jihočeské pánve (českobudějovická, třeboňská) rudické vrstvy – výplň geologických varhan (zkrasovělé jurské a devonské vápence) - pestré jíly s polohami písků a oxidických Fe-rud - nejsvrchnější sp. křída Křída u Rudice Rudice - Seč F:\rg_skeny\tercier_stratigraficka_abulka.jpg Stratigrafické schéma hlavních terciérních pánví v Čechách (podle O. Shrbeného et al. 1994) in Chlupáč 2011 Kenozoikum - terciér Øčeský masiv během terciéru převážně souší - Øpřevážně říční a jezerní sedimentace - podkrušnohorské a jihočeské páve - Ømořská sedimentace - jen na jv. svazích ČM (nesvačilský a vranovický příkop) -nesvačilské souvrství - Øzvětrávání v tropickém teplém a vlhkém klimatu → zbytky křemičitých, lateritových a kaolinových zvětrávacích kůr Neogén podkrušnohorské pánve (uhelné sloje): - chebská pánev - sokolovská pánev - mostecká pánev (nejvýznamnější – „severočeský hnědouhelný revír“ Severní Čechy: - výběžky žitavské pánve Denudační zbytky: - říční a jezerní sedimenty - mezi Mariánskými lázněmi a Domažlicemi - mezi Klatovy a Rakovníkem - okolí Prahy (pliocén) Cháb, J. – Stráník, Z. – Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. – Čes. Geol. Služba, Praha mostecká pánev sokolovská pánev chebská pánev žitavská pánev Cháb, J. – Stráník, Z. – Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. – Čes. Geol. Služba, Praha Neogén jihočeské pánve (oligocén-pliocén): 1. lipnické souvr. 2. zlivské souvr. 3. mydlovarské souvr. - (diatomové jíly) 4. domanínské souvr. - první výskyty vltavínů 5. ledenické souvr. - Borovany - těžba křemeliny pozn.štěrky s opracovanými vltavíny Kenozoikum terciér Neovulkanity České Středohoří Doupovské Hory Cháb, J. – Stráník, Z. – Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. – Čes. Geol. Služba, Praha Kvartér Nejrozšířenější sedimenty - říční uloženiny (terasy, aluviální nivy) - eolické sedimenty (spraše) - svahoviny (deluvia) Méně časté - glacigenníí uloženiny (tilly, morény) - oblasti kam zasahoval kontinentální ledovec, v předpolí ledovce glacifluviální a glacilimnické sedim. Ojedinělé - vulkanity a pyroklastika ØČM – periglaciální oblast Økontinentální ledovec pronikl na ČM při elsterském (starší) a saalském zalednění - Frýdlantský a Šluknovský výběžek, sever Moravy a Slezsko elsterské zalednění – u Rumburku, na Šluknovsku, až k žitavské pánvi saalské zalednění – od Javorníku přes Krnov až k Moravské bráně Øhorské ledovce - Šumava (ledovcová jezera) - Krkonoše - Jeseníky Kenozoikum - kvartér Extraglaciální oblasti - základní činitelé : mrazové zvětrávání soliflukce a denudace eroze řek – vznik terasových stupňů a štěrkopísků ukládání spraší V Českém masivu rozlišujeme 3 celky extragl. oblastí 1. vnitročeská nížinná oblast - cca plocha české křídové pánve - říční terasy, opakované ukládání spraší 2. nížinná oblast moravských úvalů - povodí střední a dolní Moravy, Svratky a Dyje - mocné spraše a výrazné svahoviny - spraše od Znojma až k Přerovu a Olomouci - významné jsou sprašové profily s archeologickými nálezy - Červený kopec u Brna - Předmostí u Přerova - Dolní Věstonice Kvartér 3. Oblast pahorkatin a hor - plošně největší - soliflukční pláště, pestrá škála svahovin i balvanová moře - balvanové až blokové svahoviny známe např. ze svahů Brd v údolí Vydry - spraše se vyskytují méně Pozn: periglaciální oblast - oblasti denudační (pahorkatiny a hory) - oblasti akumulační (říční terasy, spraše, naváté písky) Polabí, podkrušnohoří, moravské úvaly F:\rg_skeny\chlupac_pleistocen_schema.jpg