Regionální geologie ČR G5021 cvičení Radka Drápalová 2014 Moldanubikum •JZ – podunajské zlomy • •hranice s kutnohorsko-svrateckou oblastí – muskovitová izográda • •hranice s moravosilezikem – moravsko-slezská zlomová zóna • - linie nasunutí moldanubika na moravosilezikum • •hranice se středočeskou oblastí – kouřimský zlom, středočeský hlubinný zlom, český křemenný val, tachovský zlom • •hranice se saxoturingikem – litoměřický hlubinný zlom Omezení moldanubika F:\skola\regionální geologie ČM - cvičení\geologicka mapa CR 500000 - oblasti.jpg Omezení moldanubika tachovský zlom český křemenný val muskovitová izográda Fusán et al. (1967): Geologická mapa ČSSR : západ : 1:500000.- Ústřední ústav geologický. Praha. kouřimský zlom •dominující horninou jsou pararuly, které jsou vysoce metamorfované • •rozsáhlá plošná migmatitizace – v žádné jiné oblasti nejsou migmatity tak plošně rozšířené • •rozsáhlé výskyty variských granitoidů • •téměř chybí platformní pokryv • •výskyt velkých těles granulitů a vysoce metamorfovaných hornin Základní rysy moldanubika •moldanubikum Českého lesa (v Německu moldanubikum Horní Falce) • •šumavské moldanubikum (v Německu bavarikum) • •české moldanubikum • •strážecké moldanubikum • •moravské moldanubikum Rozdělení moldanubika •- dřívější rozdělení na základě horninové náplně: • •monotónní skupina • - biotitické, biotit-sillimanitické pararuly až migmatity místy s cordieritem, svory • •pestrá skupina • - pararuly a tělesa metamorfovaných sedimentů, amfibolity, ortoruly, gföhlské ortoruly, granulity, leukokrátní migmatity, serpentinity Litostratigrafické členění moldanubika •ostrongská jednotka (odpovídá litostratigrafické monotónní skupině) • - biotitické, biotit-cordieritické pararuly až migmatity, svory • - původně šlo nejspíše o droby a břidlice flyšového charakteru • •drosendorfská jednotka (odpovídá litostratigrafické pestré skupině) • - biotit-sillimanitické pararuly a tělesa metamorfovaných sedimentů (metakvarcity, krystalické vápence, dolomity, erlany, grafitické ruly), amfibolity, ortoruly • •gföhlská jednotka (odpovídá litostratigrafické pestré skupině nebo samostatná jednotka) • - gföhlské ortoruly, granulity, leukokrátní migmatity, serpentinity, amfibolity Tektonostratigrafické členění moldanubika (modernější pojetí - např. Chlupáč et al. 2002) moldanubikum_schema.jpg Tektonostratigrafické členění moldanubika •- jsou součástí ostrongské jednotky •svory Královského hvozdu – Černé jezero, Čertovo jezero (karová jezera) •kaplické svory •chýnovské svory Svorová pásma Výskyty pestré skupiny •sušicko-votický pruh •chýnovsko-ledečský pruh - Chýnovské jeskyně – v mramorech a amfibolitech •českokrumlovský pruh •strážecké moldanubikum •část moravského moldanubika • ortoruly - hodně kyselé, někdy s turmalínem strážská ortorula ortorula Světlíku blanická ortorula hlubocká ortorula F:\skola\regionální geologie ČM - cvičení\geologicka mapa CR 500000 - oblasti.jpg Výskyty pestré skupiny a svorových pásem Fusán et al. (1967): Geologická mapa ČSSR : západ : 1:500000.- Ústřední ústav geologický. Praha. svory Královského hvozdu kaplické svory chýnovské svory ortorula Světlíku strážská ortorula hlubocká ortorula blanická ortorula •- jsou součástí gföhlské jednotky •jižní Čechy: •granulit Blanského lesa – v okolí Křemže nálezy opálů, chalcedonů a plazem •prachatický granulit •křišťanovický granulit •lišovský granulit •moravské moldanubikum: •náměšťský granulitový komplex •strážecké moldanubikum: •borský granulit • •- společně s tělesy granulitů jsou i amfibolity a serpentinity (mohelenský serpentinitový masiv, hrubšický s. m., borský s. m., křemžský s. komplex) Tělesa granulitů F:\skola\regionální geologie ČM - cvičení\geologicka mapa CR 500000 - oblasti.jpg lišovský granulit Tělesa granulitů a serpentinitů granulit Blanského lesa prachatický granulit křišťanovický granulit náměšťský granulitový komplex borský granulit Fusán et al. (1967): Geologická mapa ČSSR : západ : 1:500000.- Ústřední ústav geologický. Praha. křemžský serpentinitový komplex hrubšický s. masiv mohelenský s. masiv borský serpentinitový masiv moldanubikum_schema.jpg Tektonostratigrafické členění moldanubika Kyselá intruziva v oblasti moldanubika Dvě generace variských kyselých intrusiv: - - plutonické komplexy na rozhraní moldanubikum/bohemikum - starší (350-330 Ma) - syntektonické I-typy granitoidů, souvisí se subdukcí moldanubika pod bohemikum - středočeský plutonický komplex - - granitoidní tělesa uvnitř moldanubika - mladší (335-305 Ma) - posttektonické S-typy granitoidů, spojené s kolapsem variského orogénu - moldanubický pluton (centrální – česká a šumavská – bavorská část) a tělesa durbachitů F:\skola\regionální geologie ČM - cvičení\geologicka mapa CR 500000 - oblasti.jpg Centrální moldanubický pluton Fusán et al. (1967): Geologická mapa ČSSR : západ : 1:500000.- Ústřední ústav geologický. Praha. •Centrální moldanubický pluton • •šumavská větev SZ-JV • - rozvadovský masiv • - prášilský masiv • - masiv Vydry • - volárenský masiv – na vrcholu Luzného kamenné moře (mrazové zvětrávání během pleistocénu) • - masiv Plechého (masiv Třístoličníku) – hranice ČR, Německa a Rakouska; izolované skály vzniklé mrazovým zvětráváním • - lipenský masiv • •centrální část SSV-JJZ • granity: typ Weinsberg – biotitické, hrubozrnné, porfyrické • typ Eisgarn – u nás se dělí na tři variety: • - Mrákotín – jemnozrnný • - Číměř – středně zrnitý • - Landštejn – hrubozrnný • • • • F:\skola\regionální geologie ČM - cvičení\geologicka mapa CR 500000 - oblasti.jpg rozvadovský masiv Centrální moldanubický pluton prášilský masiv masiv Vydry volárenský masiv masiv Plechého lipenský masiv typ Weinsberg typ Eisgarn centrální část Fusán et al. (1967): Geologická mapa ČSSR : západ : 1:500000.- Ústřední ústav geologický. Praha. • klenovský masiv • netolický masiv • melechovský masiv • • tělesa durbachitů: • třebíčský durbachit • jihlavský durbachit • durbachit typu Čertovo břemeno • táborský durbachit • durbachit Knížecího stolce • • •drobné výskyty gaber u Maříže – západně od Slavonic, nejstarší horniny •granit typu Kozí hora – greisenizace, molybdenové zrudnění •granit typu Homolka – u Nové Bystřice, jeden z nejkyselejších, muskovitický granit s topazem •permské subvulkanity – u Lásenice (u Jindřichova Hradce) •lamprofyry (minety) – u Slavonic • F:\skola\regionální geologie ČM - cvičení\geologicka mapa CR 500000 - oblasti.jpg rastenbergský durbachit Variská granitoidní intruziva durbachit Čertova břemene táborský durbachit třebíčský durbachit jihlavský durbachit netolický masiv klenovský masiv melechovský masiv durbachit Knížecího stolce Fusán et al. (1967): Geologická mapa ČSSR : západ : 1:500000.- Ústřední ústav geologický. Praha. •Středočeský plutonický komplex • •- intruze pronikaly podél středočeského hlubinného zlomu •- kontaktně metamorfuje své okolí – v Barrandienu lem s rohovci, v moldanubiku lem hornin s cordieritem • •- nejstarší hornina – benešovský granodiorit •- granodiorit sázavského typu – hlavně v severní části •- ve střední a jz. části převládají amfibolicko-biotitické vápenatoalkalické granitoidy – kozárovický, klatovský typ aj. •- v jv. části – horniny durbachitového typu – mají blíže k moldanubiku •- nejmladší hornina – říčanský granit (330 Ma) – kyselý, bohatý draslíkem (základní kámen Národního divadla) •- pozdní fáze intruzí – aplity, lamprofyry, pegmatitové žíly (Písek) • •- uzavřená 2 pásma xenolitů: • - ostrovní pásmo (zóna) – slabě metamorfované proterozoikum až sp. paleozoikum, zbytky pláště plutonu • - jílovské pásmo (zóna) – proterozoické vulkanity – lokalita Mokrsko (ložisko zlata) F:\skola\regionální geologie ČM - cvičení\geologicka mapa CR 500000 - oblasti.jpg Středočeský plutonický komplex Fusán et al. (1967): Geologická mapa ČSSR : západ : 1:500000.- Ústřední ústav geologický. Praha. říčanský granit benešovský granodiorit středočeský pluton.jpg Středočeský plutonický komplex