Regionální geologie ČR I cvičení 9 Jan Petřík 2014 • nezvrásněné, horizontálně/subhorizontálně uložené sedimenty • žádná regionální metamorfóza • transgresivně na varisky zvrásněném podloží ČM • deformovány pouze křehce – saxonská tektogeneze • mezozoikum – trias, jura, křída kenozoikum – terciér, kvartér, neovulkanity Platformní pokryv Autor mapy: R. Drápalová Trias • podkrkonošská pánev a vnitrosudetská pánev - bohdašínské souvrství – kaolinické pískovce – lom Krákorka – stopa dinosaura Jura • V Čechách u Krásné Lípy • Morava – Brno Hády, Švédské šance, Stránská skála, Bílá hora, Olomučany Křída • česká křídová pánev • jihočeské pánve – českobudějovická, třeboňská • u Osoblahy (pokračování křídy u Opole) • u Rudice Kachlík 2003 Jihočeské pánve • vznik při procesech saxonské tektogeneze během křídy a terciéru – reakce na alpinské vrásnění • výplň tvoří sladkovodní a brakické svrchnokřídové až terciérní sedimenty • sv. křída – klikovské souvrství Křída u Osoblahy (pokračování křídy u Opole) Křída u Rudice - rudické vrstvy – výplň geologických varhan (zkrasovělé jurské a devonské vápence) - pestré jíly s polohami písků a oxidických Fe-rud - nejsvrchnější sp. křída x nejspodnější sv. křída Terciér – Neogén Kachlík 2003 Neogén chebská pánev sokolovská pánev mostecká pánev žitavská pánev Kenozoikum - terciér Neogén jihočeské pánve (oligocén-pliocén): lipnické souvr. zlivské souvr. mydlovarské souvr. domanínské souvr. ledenické souvr. štěrky s opracovanými vltavíny Kenozoikum - terciér • ČM – periglaciální oblast - terasové uloženiny, svahové sedimenty (deluvia), spraše (eolické sed.) • kontinentální ledovec pronikl na ČM při elsterském a saalském zalednění - Frýdlantský a Šluknovský výběžek, sever Moravy a Slezsko • horský ledovec - Šumava, Krkonoše, Jeseníky Kenozoikum - kvartér Neovulkanity Českého masivu • - svrchní křída až kvartér • vulkanismus má alkalický charakter a převažují bazické až ultrabazické horniny • hlavní vulkanická centra v ČM: • - severozápadní Čechy (Doupovské hory, České středohoří) • - menší výskyty a vulkanická centra v Čechách (okolí lužické poruchy, oblast české křídové pánve) • - neovulkanity severní Moravy a Slezska (Nízký Jeseník, okolí Bruntálu) • - nejmladší je Komorní hůrka • izolované vulkány, založené na křížení zlomů v kulmu Nízkém Jeseníku; Výskyty: Uhlířský vrch na okraji Bruntálu, Venušina sopka, Malý Roudný a Velký Roudný • Dvě etapy • 1. předriftový vulkanismus produkující ultraalkalické horniny (79-49 mil. let) spojený se starší strukturou labské tektono-vulkanické zóny • 2. riftový vulkanismus produkující různé typy alkalických hornin probíhal ve více etapách: 43-16 mil let (eocén až miocén), 13-9 mil. let (pouze oblast Teplic a Bíliny) a 5-0,26 mil. let (oblast Chebska a Nízkého Jeseníku) Neovulkanity ČM (Kopecký 1978): CS – České Středohoří; DH – Doupovské hory; OTVZ – oderská tektono-vulkanická zóna; CHDG – chebsko-domažlický příkop. České středohorí (Cajz et al., 1999 1 – trachytové intruze, 2 – trachybazaltové intruze, 3 – svrchní formace, trachybazaltová pyroklastika a lávy, 4 – basanitové lávy a intruse spodní formace, 5 – bazaltová vulkanoklastika spodní formace Další výskyty • - Tepelská vysočina (Špičák, Třebouňský vrch, Vlčí hora, Příšovská homolka ) • - Lužické hory a vulkanické centrum žitavské pánve (tělesa u Varnsdorfu, Frýdlantu, Liberce) • - lužická porucha (Ploučnice v Podještědí, v okolí Mimoně, Českého Dubu, Osečná), vulkanické centrum Kozákova (Smrčí, Podmoklice, Záhoří) • - okolí Mladé Boleslavi a Jičína • - česká křídová pánev (Kunětická hora u Pardubic, Bezděz u Doks a Vlhošť u České Lípy)