43 IIEPHQJSjÁ.tIECKAfl CMCTÉMA 3JIEMÍHT0B Ä. H. MEH^EJIÍEBA B 1869 r. npoféccop IleTepoyprcKoro yHHBepcHTeTa ämhtpkh HßaHOBim f'eHACíéei:- OTKpÚl OAKH ms BaXüeftnUlX SUKCHOb xmmhh - nepHOAHUSCKKÜ B8KOH» Ha OCHODe 3T0r0 aaKOHa Ótuiá cos^aHa nepnoAJÍiecKaa cwCTeva ajieveHTOB. ^.K.MeHAejiéeB b ocHOBy CHCTevaTHKK a/teueHTOB hojioxm aTOVHyD váccy (btom- HUŘ Bec) KäK TOHHOe H H8M6pHM0e CBOÜCTBO ajieUeHTOB. Oh paSVeCTKJI BCe TOrflá- k3- sécTHHe BJieueBTH (kx Öhjio CBHiie 60) b nopjiAKe uoapacTaHna mx ároMHbtx uacc m 06-HapýzHJt, iTO b noJiý«jeHHOu pRfiý HaĎJiDAasTCH nepnoA»iHOCTi cbqjíctb ajieveHTOB, ua-npimép, BajteHTHOCTííj veTajiJiitVHOCTK mjih Hcvtera/.'r"' sioctíi h t.n. Paflá aJieueHTOB, pacnojiósceHHHe b nopHAKe BoapacTaHHH hx hoph^kobhx HOuepoB Z, HasKBaDTCH nepío^aMH. řípu pacnojiomeHHa nepiío^ou Apyr no# Apýrov nojiyiáeTCH nepMOAKHecKaa TaOJijíua xtntM8ou ctoji-6i;é, cocTaBJíHBT rpýnny ajieveHTOB. B nepMOAHqeCKyn taGAnuy bxoawt 8 rpynn saô-m«htob. Káxflaa rpýnna paaÖHTa Ha Aae noArpýnnii. ITaArpýnnN, b KOTopiie bxôaht a.ae~ veHTH t.*áji kx h öojbuiiix nepnoAOB, Ha8HBáuTCH rJiáBHHMH, a noArpýnnH, b KOTopve bxÓ^st Jiivď.b ajieMeHTH So^biaKX nepiíoAOB - nooóíHKvu. B nepHOAMvecKOu eaKOHe npoaasfleTCB aaKOH riaüjisktkku o nepexófle KOjiáiecTBa b KanecTBo: no Mepe yaejiH«éHHH aapaAa aTOMHoro H^pá hsmshhjdtch ciiófict-ea (Ka-necTBo) aJieueHTOB. BjaroAapá nepwOAsíiecKOMy aaKOHy xh»«« nepecTa.ía Cim'fe onacá-Te^bHofi Haýxofi. nepwoAMuecKaH cvcTeMa ajtettéaTOB b nopa^KO BoapacTánits podle růstu periodická soustava prvků oOHapyxHTfc odhalit, zjistit na.nyíuÍTi. dostat, získat HaGjjBAaTb poKoroviit Ba.^eHTíiocTb raocenství, vplence ueTaJlJIMiHOCTb kovová povaho HeveTaajiviHOCTb nekovová povaha pHA, -a pl. P«A^, -ob řada pacnoaoaHTb rozmístit, uspořádat tóihuíí přesný » „ - nopHAKOBHií HOMep pořadové cislo OTKpttTb objevit BaxHtďi důležitý Ha ocHOBe iisró na základě čeho coaAaTb vytvořit noaovHTb b ocHOBy dát za základ iíscch hraottí Bec váha, hmotnost HSMepiíMKÍi (z)měřitelný cbÓííctbo vlastnost nepHOA m. perioda pacnojoveHMe rozmístění, uspořádání paavecTHTb rozmístit ■» v # v TaĎJitma tabulka CBKme 60 více než LQ, přes « „ , , ., , nocJieflVEmiHíi následující 44 Ha6jii)fl«HMe pozorování MCCJié^oBaHne výzkum, zkoumání noKaaárb ukázat coBna^aTb splývat, shodovat se aapáfl náboj b HacToámee Bpéua v současné době Kas npaBMJio zpravidla B08pacTaTb vzrůstat, růst coflepxaTb obsahovat qeTHHŽ sudý HeieTHNň lichý BXOflMTb bo ito patřit k čemu oSieflwHHTb sjednotit, spojit BepTHKaJibHHií svislý crojiOén sloupec COCTaB-HHTb tvořit rpýnna skupina paaOHTb rozdělit jiHmb jenom, pouze nofiOHHUíi vedlejší npoHBJíflTbCH projevovat se nepexófl přechod KOJiiítecTBO množství, kvantita KaqecTBO jakost, kvalita no sjépe yBejnmémiH podle zvětšování HSMeHHTbCfl měnit se ojiaroaapH neuý díky čemu nepecTaTb přestat onHCSTejibHHii popisný Haýica věda Fo známky textu 1. Názvy chemických prvků v ruštině: Velká část ruských názvů chemických prvků je naprosto stejná nebo velmi blízká českým názvům: xexéao, Me«b, pTy-rb, aprÓH, xaop, 6poM aj. Menší rozdíly jsou u názvů: cépa - síra, $Top - fluor, KpeMHMii - křemík, eepeSpó - stříbro, aojiOTO zlato, Hrncejb nikl, BMCMyT - bismut. Názvy prvků - kyslík, vodík a uhlík - končí na -p°A- KMcnopÓÄ, BOAopÓ£,ýT\äé"^ Pro mnoho prvků se v obou jazycích používá jen mezinárodních názvů, které ale místo koncovky -ium mají v ruštině koncovku - hä a jsou rodu mužského: rejIK^ - helium, jimthh - lithium, Óepíjumň - berylium, repiiaHHK "germanium aj. Některé prvky mají však v ruštině jen mezinárodní název, kdežto v češtině zase jen český: HaTpaň - sodík, KaJiKH - draslík, Kajihumň - vápník, aji»-mhhhíí - hliník, iiárHxft - hořčík. Podstatné rozdíly jsou jen u názvů 7 prvků: aaÓT - dusík, MMnbHK -arzén, cypbMa - antimon, ojiobo - cín, CBHHeu - olovo, hhhk - zinek, jíápraHeu - mangan. čtení chemických symbolů a vzorců v ruštině: Jen 6 chemických symbolů čtené stejně jako v češtině pouze písmeny: 0 - o, C - iia, N - 8H, S - ač, P - na, ale H - am. Ostatní chemické symboly čteme tak, že, vyslovíme celý název prvku: Cl -XJiop, Na - HaTpuíi, AI - aJiBMHHHft, He - réjiHŽ, Hf - rá$HMH atd. Jestliže však název prvku neodpovídá značce (u prvků s ruským názvem), vyslovíme latinský název prvku: Ag - apreHTyM, Au - áypyw, As - apceHiäKyM, Cu - KynpyM, Fe - cféppyM, Hg - raapáprupyM, Pb - iui»i*6yM , Sb - cth-ómvm, Sn - CTaHHyu, Si - (cm) nebo cmuímiyM. Příklady čtení vzorců a rovnic: HgO - am-ABa-o; Hg SO^ - ani-ABa-ac-o-^e** TÍípe; NaCl - HaTpHa-xjiop; CuClg - KýnpyM-xjtop-flBa j Ca(OH)g - Kajitmiii-o-ain- -flBáar.flu; Pe(NO^)^ - $éppyM-aH-o-Tpn-TpHEÄH; HG1 + NaOH - NaCl + HgO aia-xxop njiioc H8Tpnií-o-ani paBHseTcs HaTpHH-xjiop njiac am-^Ba-o. nojiywáeTCH i 45 3. Oh paaMecTMji BjieuénTu b_no22,SS§_522E§2IŠ5SS ••• Rozmístil prvky p_odle_rúatu (Eodle_toho_^ak_rostou) ... • • * 22_M2E2_£122ííi!§!!ííS sápána ... ... £2^1 e_zvětšování náboje (E2Él2_Í2£-2_iS!£_2e...EYŠÍŠHÍ5 ná*>oj ) ••• Výrazy b nopájKe. no iiépe + 2.pád podstatného jména slovesného překládáme do češtiny bud předložkou "podle čeho" nebo slovesnou vazbou. 4. ... npM pacnojioxéHHH nepno^OB fiEyr_S23_SEJřE2ií ... při rozmístění period E2É_§ě22H_B^Y?éÍ?2 5. ... no OflHoný pá^y.-... po jedné řadě; ... no ÄBa pá^a - ... go dvou-řadách Podílnost se y ruštině vyjadřuje předložkou no zpravidla se 3.pádem, avšak u číslovek 2, 3, 4 (a též 200, 300, 400) se 4.pádem (=l.pádu). Srov. no TpM pyÔJiH, no leTHpecTa KpoH, no \necnTH lejiOBSK, no aBafluaTH kmorpauMOB apod. Zvláštní vazba je také s číslovkami 500 - 900: no nHTMCOT pyÔ\aéfl, no mecTH-cÓt iiejioBeK apod. Cvičení 1. Uveďte názvy chemických symbolů a jejich čtení v ruštině? Ag, AI, Ar, As, Au, B, Ba, Be, Bi, Br, C, Ca, Cd, Cl, Co, Cr, Cu, Ca, F, Pe, Ge, H, He, Hf, Hg, Ir, J, K, La, Li, Kg, Mn, lío, N, Na, Ne, Ni, 0, Os, P, Pb, Pt, Pu, Ra, Rb, Rn, Ru, S, Sb, Se, Si, Sn, Sr, Ta, Te, Th, Ti, U, V, W,Zn,Zr. 2. Přečtěte rusky uvedené chemické vzorce: H20, H2S04, CuS04, HN03, NaCl, CuCl2, KOH, Ca(0H)2, HgCl2, BaOg, NB^Cl, PeS, Pb02, A1(0H)3, SnO, HgO + S03 = H2S04 ; ZnO + 2 HC1 » ZnCl2 + HgO. 3. Přeložte: a) Mendělejevová periodická soustava, mocenství prvků, pořadové číslo, atomová hmota a hmotnost, náboj jádra, uspořádání prvků ve skupině, vedlejší podskupina, sudá a lichá řada, svislý sloupec, změna vlastností sloučenin, přechod kvantity v kvalitu, popisná věda, rozmístit prvky v tabulce, dát za základ systematiky, patřit do skupiny, obsahovat dvě řady, pozorovat vlastnosti, objevit důležitý zákon, shodovat se s Č"ím, díky periodickému zákonu, podle růstu. b) 1; Periodická sq^tava prvků, kterou objevil v r. 1869 ruský chemik D.I.Men-dělejev, je jedním z nejdůležitějších zákonů chemie. 2. V současné době obsahuje periodická tabulka 105 prvků a dělí se na 7 period a 8 skupin. 3. První perioda má jenom dva prvky - vodík a helium a nazývá se malou periodou. 4. Svislé sloupce v tabulce se nazývají skupiny, které se zase dělí na dvě podskupiny. 5. Ve skupinách jsou prvky s podobnými vlastnostmi. 4. Odpovídejte na otázky: 1. Kto h Korytá otkphui nepMOfljÍMecKwfi 3«koh? 2. Ha KaKOM ocHOBaHWH MeHflejteeB nocTpóiui cbo» aaicÓH? 3. Roněný HýxHO 6uao fla-rb hobyd $opMyjiwpÓBKy nepHOflihec-Koro aaicÓHa? 4. CKOJibKO nepMOflOB m rpynn mtéeTCH b nepMOÄK^ecKoii cacTeue?