Shluková analýza Motivace: S problematikou klasifikace objektů do skupin se v praxi setkáváme velmi často. Např. biolog studuje vnitrodruhovou variabilitu určitého druhu. Na 50 lokálních populacích změří biometrické charakteristiky (jako je délka nejvyššího listu, délka korunní trubky, počet květů apod.) a zjišťuje, zda jsou si určité skupiny populací podobnější než jiné, zda tvoří shluky. Jako první použil pojem „shluková analýza“ Američan Robert C. Tryon v roce 1939: „Shluková analýza je obecný logický postup formulovaný jako procedura, pomocí níž seskupujeme objektivně jedince do skupin na základě jejich podobností a rozdílností.“ Shluky můžeme popsat jako "nepřerušované oblasti prostoru obsahující relativně velkou hustotu bodů, oddělených od dalších takových oblastí oblastmi, které obsahují relativně malou hustotu bodů. Důležitost tohoto popisu je v tom, že předtím než se uskuteční analýza dat, neomezuje chápání tohoto pojmu na žádnou konkrétní podobu. Metody hledání shluků můžeme rozdělit na dvě velké skupiny: hierarchické metody a nehierarchické metody. a) Hierarchické metody vytvářejí shluky, které mají různou hierarchickou úroveň – shluky vyšší hierarchické úrovně obsahují shluky nižší úrovně. Hierarchické metody jsou buď aglomerativní (menší shluky se postupně spojují do větších shluků) nebo divizní (celý soubor je nejprve chápán jako jeden shluk a postupně se dělí na menší shluky. Zde se seznámíme s aglomerativním hierarchickým algoritmem. Výsledky hierarchických metod se graficky znázorňují pomocí dendrogramu, což je binární strom znázorněný buď vertikálně nebo horizontálně. V dendrogramu každý uzel představuje shluk. V horizontálním dendrogramu horizontální směr reprezentuje vzdálenosti mezi shluky. Vertikální řezy dendrogramem představují roztřídění objektů do shluků. b) Nehierarchické metody nevytvářejí hierarchickou strukturu. Rozkládají původní množinu objektů do několika disjunktních shluků tak, aby bylo splněno určité kritérium. Zde se seznámíme s metodou k-průměrů, která umožňuje provést rozklad množiny objektů do předem specifikovaného počtu shluků. Shluková analýza nachází uplatnění v celé řadě oborů, např. v biologii, psychologii, geografii, technice i marketingu. Shluková analýza je ovšem průzkumovou metodou a měla by sloužit jako určité vodítko při dalším zpracování dat. Cíl shlukové analýzy Vycházíme z p-rozměrného datového souboru           np1n p111 xx xx K KKK K , který získáme tak, že na každém z n objektů změříme hodnoty p znaků X1, …, Xp. Cílem shlukové analýzy je roztřídění těchto n objektů do několika pokud možno stejnorodých (homogenních) skupin (shluků, clusterů). Požadujeme, aby objekty uvnitř shluků si byly podobné co nejvíce, zatímco objekty z různých shluků co nejméně. Přesný počet shluků většinou není předem znám. Podobnost objektů Podobnost (či rozdílnost) objektů posuzujeme pomocí různých měr vzdálenosti. Pro znaky intervalového či poměrového typu nejčastěji používáme euklidovskou vzdálenost. Nechť k-tý objekt je popsán vektorem pozorování xk = (xk1, ..., xkp)T a l-tý objekt vektorem xl = (xl1, ..., xlp)T . Euklidovská vzdálenost k-tého a l-tého objektu: ( )∑ = −= p 1j 2 ljkjkl xxd . Vzdálenosti vypočtené pro všechny dvojice objektů se uspořádají do matice vzdáleností D =             0dd d0d dd0 2n1n n221 n112 K KKKK K K . Je zřejmé, že je to čtvercová symetrická matice, která má na hlavní diagonále nuly. Příklad: Uvažme datový soubor, který vznikl tak, že 6 žáků absolvovalo 4 testy, které měří následující veličiny: X1 – přírodovědné znalosti, X2 – literární vědomosti, X3 – schopnost koncentrace, X4 – logické myšlení. Testy se hodnotí na škále od 1 do 10 (1 = špatný výsledek, 10 = výborný výsledek) 1 X1 2 X2 3 X3 4 X4 1 2 3 4 5 6 7 9 10 8 9 8 8 10 4 3 1 2 2 3 2 2 3 1 2 4 1 1 1 4 Vypočtěte matici euklidovských vzdáleností. Řešení: Statistiky – Vícerozměrné průzkumné techniky – Shluková analýza – Spojování (hierarchické shlukování) – OK – Proměnné X1 – X4 – OK – na záložce Detaily vybereme Shlukovat Případy (řádky) – OK – na záložce Detaily vybereme Matice vzdáleností. Euklid. vzdálenosti (pca) Případ P_1 P_2 P_3 P_4 P_5 P_6 P_1 P_2 P_3 P_4 P_5 P_6 0,0 3,6 12,7 12,7 12,6 14,0 3,6 0,0 12,8 13,2 12,5 14,1 12,7 12,8 0,0 2,2 3,2 4,1 12,7 13,2 2,2 0,0 3,0 3,2 12,6 12,5 3,2 3,0 0,0 2,2 14,0 14,1 4,1 3,2 2,2 0,0 Hierarchické shlukování Při aplikacích shlukové analýzy se nejčastěji používá aglomerativní hierarchická procedura. Její princip spočívá v postupném slučování objektů, a to nejprve nejbližších a v dalších krocích pak stále vzdálenějších. Algoritmus: 1. krok: Každý objekt považujeme za samostatný shluk. 2. krok: Najdeme dva shluky, jejichž vzdálenost je minimální. 3. krok: Tyto dva shluky spojíme v nový, větší shluk a přepočítáme matici vzdáleností. Její řád se sníží o 1. Vrátíme se na 2. krok. Funkce algoritmu končí, až jsou všechny objekty spojeny do jediného shluku. Vzdálenost mezi shluky se počítá různými způsoby. Uvedeme čtyři z nich. a) Metoda nejbližšího souseda: Vzdálenost mezi dvěma shluky je minimem ze všech vzdáleností mezi jejich objekty. Nevýhoda: řetězový efekt (spojují se shluky, jejichž dva objekty jsou sice nejbližší, ale vzhledem k většině ostatních objektů nejde o nejbližší shluky) Výhody: Je invariantní k monotónním transformacím matice podobností a není ovlivněna vazbami v datech. První vlastnost, invariantnost k monotónní transformaci, je celkem důležitá, neboť téměř všechny další hierarchické aglomerativní metody tuto vlastnost nemají. To znamená, že metoda nejbližšího souseda je jedna z mála metod, které nejsou ovlivněny žádnou transformací dat. b) Metoda nejvzdálenějšího souseda: Vzdálenost mezi dvěma shluky je maximem ze všech vzdáleností mezi jejich objekty. Výhoda: odpadá řetězový efekt, vede k tvorbě relativně malého počtu poměrně kompaktních shluků. c) Metoda průměrné vazby: Vzdálenost mezi dvěma shluky je průměrem ze všech vzdáleností mezi jejich objekty. Vede k podobným výsledkům jako metoda nejvzdálenějšího souseda. Tyto tři metody nevyžadují původní data, stačí jim matice vzdáleností. d) Wardova metoda: Vybírá takové shluky ke sloučení, kde je minimální součet čtverců odchylek všech pozorování od příslušných shlukových průměrů (centroidů). Obecně lze říci, že je tato metoda velmi účinná, ale má tendenci tvořit poměrně malé shluky. Požaduje vyjádření vzdálenosti objektů čtvercovou euklidovskou vzdáleností. Schematické znázornění: a) metoda nejbližšího souseda, b) metoda nejvzdálenějšího souseda, c) metoda průměrné vazby, d) Wardova metoda Výsledky aglomerativní hierarchické procedury se zpravidla znázorňují pomocí dendrogramu. Na svislé ose připravíme stupnici pro hladiny spojování. Dole začíná strom n větvemi a v každém kroku spojíme dvě větve v bodě, který odpovídá příslušné hladině spojení. Kofenetický koeficient korelace Různé shlukovací procedury mohou poskytovat různé výsledky. K posouzení shody mezi maticí vzdáleností objektů a výsledkem dané shlukovací metody je možno použít např. kofenetický koeficient korelace. Posuzuje míru shody mezi maticí vzdáleností objektů a výsledkem dané shlukovací metody. Je to koeficient korelace mezi n(n-1)/2 prvky umístěnými nad (nebo pod) hlavní diagonálou matice vzdáleností a odpovídajícími prvky kofenetické matice. Přitom (i,j)-tý prvek této matice je definován jako ta vzdálenost i-tého a j-tého objektu, při níž jsou tyto objekty poprvé spojeny do jednoho shluku. Této vzdálenosti se říká kofenetická vzdálenost. Z uvažovaných shlukovacích metod pak vybereme tu, která poskytuje nejvyšší kofenetický koeficient korelace. Upozornění: Systém STATISTICA bohužel neposkytuje kofenetický koeficient korelace. Je možno ho získat pomocí systému MATLAB. Návod: Do matice X uložíme zkoumaný datový soubor. Y = pdist(X, ’euclid’) … poskytne řádkový vektor obsahující prvky nad hlavní diagonálou matice euklidovských vzdáleností. Z = linkage(Y,’single’) … poskytne matici o n-1 řádcích a 3 sloupcích, která obsahuje informace potřebné pro sestrojení dendrogramu (parametr single je pro metodu nejbližšího souseda, pro metodu nejvzdálenějšího souseda je complete, pro metodu průměrné vazby average a pro Wardovu metodu ward). c = cophenet(Z,Y) … poskytne kofenetický koeficient korelace. dendrogram(Z) … vykreslí se dendrogram pro výsledky zvolené hierarchické aglomerativní procedury. Příklad: Tento příklad vychází z publikace Budíková, Marie. Aplikace shlukové analýzy v ekologii. Praha : Jednota českých matematiků a fyziků, 2001. 8 s. Sborník prací 11. letní školy ROBUST 2000. V rámci jedné z bakalářských prací obhájených na katedře geografie byly shromážděny údaje o průměrných měsíčních koncentracích oxidu siřičitého v letech 1984 – 1998 na 10 monitorovacích stanicích umístěných na území města Brna. Jednalo se o stanice umístěné v lokalitách Dobrovského, Húskova, Krasová, Kroftova, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Polní, Přízřenice, Skaunicové, Soběšice a Tuřany, ve zkratkách DOB, HUS, KRA, KRO, MZL, POL, PRI, SKA, SOB a TUR. Tyto údaje měly – mimo jiné – posloužit také k řešení problému optimalizace sítě stanic. Uvedené stanice jsou obhospodařovány jednak brněnskou pobočkou ČHMÚ (to jsou stanice KRO, MZL, PRI, SOB, TUR) a jednak MHS (to jsou stanice DOB, HUS, KRA, POL, SKA). Každá z těchto organizací však zjišťuje hodnoty SO2 jinou metodou – ČHMÚ gravimetrickou a MHS aspiračně kolorimetrickou. Teprve od r.1993 jsou výsledky kolorimetrické metody přepočítávány tak, aby odpovídaly výsledkům metody gravimetrické. Do našeho zpracování byly tedy zahrnuty údaje až od r. 1993, konkrétně jsme se zabývali průměrnými ročními koncentracemi SO2. Jenom na okraj uvádím, že podle zákona o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami činí nejvyšší přípustná průměrná roční koncentrace SO2 60 mikrogramů na metr krychlový. Každá ze sledovaných 10 stanic byly popsána šesti údaji, jak vidíme v této tabulce. 1 r93 2 r94 3 r95 4 r96 5 r97 6 r98 DOB HUS KRA KRO MZL POL PRI SKA SOB TUR 6,828 5,202 5,137 11,568 4,104 3,097 9,241 9,281 10,259 10,442 7,035 3,857 7,205 5,535 5,197 13,741 8,651 4,085 24,039 9,018 12,237 18,189 15,601 9,762 23,079 16,222 13,353 20,363 15,312 7,925 25,005 14,568 10,723 15,76 11,068 4,916 15,874 15,251 13,241 19,435 16,943 8,081 14,297 9,49 7,209 14,434 10,961 8,063 19,728 13,772 12,943 20,948 17,564 11,039 22,524 16,708 19,502 24,144 18,377 11,024 Časové řady ročních hodnot znečištění na sledovaných stanicích máme znázorněny na následujícím obrázku. Naším cílem bylo najít stanice, které mají podobné rysy chování, tedy vytvořit skupiny (shluky) takových stanic. Prvním krokem bylo provedení průzkumové analýzy dat pomocí krabicových diagramů. Krabicový graf z více proměnných stanice.sta 6v*10c Medián; Krabice: 25%-75%; Svorka: Rozsah neodleh. Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy r93 r94 r95 r96 r97 r98 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 Na první pohled je zřejmé, že údaje v jednotlivých letech vykazují dosti rozdílnou variabilitu, největší v r. 1993, nejmenší v r. 1998. Provedli jsme tedy standardizaci a nadále pracovali se standardizovanými hodnotami. Datový soubor standardizovaných hodnot 1 r93 2 r94 3 r95 4 r96 5 r97 6 r98 DOB HUS KRA KRO MZL POL PRI SKA SOB TUR -1,398 -1,457 -1,34 -1,205 -1,722 -1,363 -1,059 -0,514 -0,165 -1,459 -1,126 -1,11 -1,345 -1,38 -1,326 -0,714 -0,796 -1,034 1,0192 -0,575 0,2882 0,2906 0,619 0,8596 0,8844 1,0904 0,5441 0,7816 0,5601 0,2469 1,1549 0,7081 -0,059 -0,258 -0,304 -0,757 -0,128 0,866 0,5184 0,572 0,8923 0,2989 -0,349 -0,466 -0,865 -0,557 -0,326 0,2929 0,4138 0,5241 0,4501 0,9137 1,0188 1,2855 0,8065 1,2028 1,954 1,6355 1,1843 1,2805 Nyní přistoupíme k vizualizaci dat na ploše prvních dvou hlavních komponent. Vlastní čísla korelační matice a související statistiky (stanice.sta) Pouze aktiv. proměnné Pořadí vl.č. vl. číslo % celk. rozptylu Kumulativ. vl. číslo Kumulativ. % 1 2 3 4 5 6 4,989279 83,15465 4,989279 83,1546 0,472272 7,87121 5,461551 91,0259 0,300851 5,01419 5,762402 96,0400 0,129928 2,16547 5,892330 98,2055 0,073190 1,21984 5,965521 99,4253 0,034479 0,57466 6,000000 100,0000 1. hlavní komponenta vyčerpává 83,15% variability dat a druhá 7,87%. Rozmístění stanic na ploše prvních dvou hlavních komponent: Projekce případů do faktorové roviny ( 1 x 2) Případy se součtem cos()^2 >= 0,00 DOB HUS KRAKRO MZL POL PRI SKA SOB TUR -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 Faktor 1: 83,15% -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Faktor2:7,87% DOB HUS KRAKRO MZL POL PRI SKA SOB TUR Z rozmístění stanic na ploše prvních dvou hlavních komponent lze usoudit, že stanice DOB, KRA, HUS, SKA mohou tvořit jeden shluk, stanice KRO, SOB, PRI, TUR, MZL druhý shluk a stanice POL se chová poněkud atypicky. Pro standardizované proměnné r93 až r98 provedeme shlukovou analýzu s euklidovskou vzdáleností a čtyřmi metodami: nejbližšího souseda, nejvzdálenějšího souseda, průměrné vazby a Wardovu metodu. Výsledky znázorníme pomocí dendrogramu. Statistiky – Vícerozměrné průzkumné techniky – Shluková analýza Spojování (hierarchické shlukování) – OK - Proměnné r93, ..., r98, OK, Detaily - Shlukovat případy (řádky) – Pravidlo slučování: Jednoduché spojení – Míry vzdálenosti: Euclidovské vzdálenosti - OK – Horizontální graf hierarch. stromu. Euklidovská vzdálenost a metoda nejbližšího souseda je nastavena implicitně. Pro další dvě metody změníme Pravidlo slučování z Jednoduchého spojení na Úplné spojení resp. Nevážený průměr skupin dvojic resp. Wardova metoda. Dendrogram pro metodu nejbližšího souseda: Str. diagram pro 10 případů Jednoduché spojení Euklid. vzdálenosti 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 2,2 2,4 Vzdálenost spoje TUR POL SOB PRI MZL KRO SKA HUS KRA DOB Dendrogram pro metodu nejvzdálenějšího souseda: Str. diagram pro 10 případů Úplné spojení Euklid. vzdálenosti 0 1 2 3 4 5 6 7 Vzdálenost spoje TUR SOB PRI MZL KRO SKA POL HUS KRA DOB Dendrogram pro metodu průměrné vazby: Str. diagram pro 10 případů Nevážený průměr skupin dvojic Euklid. vzdálenosti 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 Vzdálenost spoje POL TUR SOB PRI MZL KRO SKA HUS KRA DOB Dendrogram pro Wardovu metodu: Str. diagram pro 10 případů Wardova metoda Euklid. vzdálen. na druhou 0 10 20 30 40 50 60 70 Vzdálenost spoje TUR SOB PRI MZL KRO SKA POL HUS KRA DOB Uvedené metody dávají poněkud rozdílné výsledky. Shodu mezi maticí vzdáleností a dendrogramem posoudíme pomocí kofenetických koeficientů korelace. Tyto koeficienty byly vypočítány pomocí systému MATLAB. metoda koefenetický koeficient nejbližšího souseda 0,8133 nejvzdálenějšího souseda 0,8262 průměrné vazby 0,8312 Wardova 0,8253 Nejvyšší kofenetický koeficient poskytla metoda průměrné vazby, tedy nadále budeme uvažovat její výsledky. Při pohledu na dendrogram pro metodu průměrné vazby zjistíme, že bude vhodné rozdělit stanice do dvou shluků. Stanice DOB, KRA, HUS a SKA tvoří jeden shluk, zbylých šest stanic druhý shluk. Přitom stanice POL, která se na ploše prvních dvou hlavních komponent poněkud vyčleňovala, se ke 2. shluku skutečně připojí nejpozději. Průběh shlukování vidíme na tzv. rozvrhu shlukování: Amalgamation Schedule (stanice.sta) Unweighted pair-group average Euclidean distances linkage distance Obj. No. 1 Obj. No. 2 Obj. No. 3 Obj. No. 4 Obj. No. 5 Obj. No. 6 Obj. No. 7 Obj. No. 8 Obj. No. 9 Obj. No. 10 1,102663 1,109963 1,298066 1,690602 1,789642 2,265795 2,279103 2,627296 4,150232 DOB KRA MZL PRI MZL PRI SOB DOB KRA HUS KRO MZL PRI SOB KRO MZL PRI SOB TUR DOB KRA HUS SKA KRO MZL PRI SOB TUR POL DOB KRA HUS SKA KRO MZL PRI SOB TUR POL Charakteristiky nalezených shluků První shluk je tvořen stanicemi, které se vyznačují poměrně nízkými průměrnými ročními koncentracemi oxidu siřičitého (od 6 µg/m3 po 11 µg/m3 i malými směrodatnými odchylkami (od 2,5 µg/m3 po 3,5 µg/m3 ). S výjimkou stanice KRA jsou umístěny v centrální části města. Druhý shluk obsahuje stanice s vysokými koncentracemi oxidu siřičitého (od 13 µg/m3 po 19 µg/m3 ) i poměrně velkými směrodatnými odchylkami (od 3,8 µg/m3 po 6,8 µg/m3 ). Tři z nich se nacházejí v okrajových částech Brna (PRI, SOB, TUR), další tři jsou v centru (MZL, KRO, POL). Sloupkový diagram průměrů Sloupkový diagram směrodatných odchylek Výsledek shlukovací procedury, k němuž jsme dospěli, se může jevit poněkud paradoxní. Proč tři stanice (DOB, HUS, SKA) umístěné v centru města vykazují nízké koncentrace SO2, zatímco jiné tři stanice (MZL, KRO, POL), které se nacházejí rovněž v centru, mají vysoké koncentrace SO2? Vysvětlení není jednoznačné. Jak bylo poznamenáno v úvodní části, zkoumané stanice měří koncentrace SO2 dvěma různými metodami. Přepočet výsledků kolorimetrické metody je do jisté míry subjektivní záležitostí a velmi závisí na zkušenostech laboranta. Na stanicích DOB, HUS, KRA, POL a SKA se používá kolorimetrická metoda, na ostatních gravimetrická. Metoda k-průměrů Chceme-li verifikovat výsledek dané hierarchické shlukovací metody, můžeme tak učinit např. pomocí metody k-průměrů, což je nehierarchická shlukovací procedura, která vychází z následujícího algoritmu: Algoritmus: 1. krok: Stanovíme počáteční rozklad množiny n objektů do k shluků. Rozklad zpravidla volíme náhodně. 2. krok: Určíme výběrové centroidy v aktuálních shlucích. (Výběrovým centroidem shluku rozumíme hypotetický objekt, jehož vektor pozorování je roven vektoru výběrových průměrů všech objektů patřících do tohoto shluku.) 3. krok: Pro všechny objekty spočteme jejich vzdálenosti od všech výběrových centroidů. Objekt zařadíme do toho shluku, k jehož výběrovému centroidu má nejblíže. Pokud nedošlo v tomto kroku k žádnému přesunu, považujeme aktuální shluky za definitivní, jinak se vracíme ke 2. kroku. Statistiky – Vícerozměrné průzkumné techniky – Shluková analýza – Shlukování metodou k-průměrů – OK – Proměnné r93 až r98 – Shlukovat: Případy (řádky), na záložce Detaily ponecháme implicitní počet shluků 2 – OK. Na záložce Detaily vybereme Členy shluků a vzdálenosti. Dostaneme 2 tabulky, které obsahují názvy stanic v 1. a 2. shluku a vzdálenosti stanic od středu shluku: Členy shluku číslo 1 (stanice.sta) a vzdálenosti od přislušného středu shluku Shluk obsahuje 4 příp. Vzdálen. DOB HUS KRA SKA 0,491653 0,429539 0,316674 0,651282 Členy shluku číslo 2 (stanice.sta) a vzdálenosti od přislušného středu shluku Shluk obsahuje 6 příp. Vzdálen. KRO MZL POL PRI SOB TUR 0,565838 0,244349 0,828039 0,376408 0,381547 0,807461 Vidíme, že metoda k průměrů dospěla k témuž výsledku jako metoda průměrné vazby. 1. shluk: DOB, KRA, HUS, SKA. 2. shluk: MZL, PRI, SOB, KRO, TUR, POL. Vliv, který mají jednotlivé proměnné na zařazení do shluků, můžeme posoudit pomocí tabulky ANOVA: na záložce Základní výsledky vybereme Analýza rozptylu: Analýza rozptylu (stanice.sta) Proměnná Mezisk. SČ sv Vnitřní SČ sv F význam. p r93 r94 r95 r96 r97 r98 7,180394 1 1,819606 8 31,56900 0,000499 6,069239 1 2,930761 8 16,56700 0,003582 5,691066 1 3,308934 8 13,75928 0,005962 6,453049 1 2,546951 8 20,26910 0,001996 6,567978 1 2,432022 8 21,60500 0,001649 4,305515 1 4,694485 8 7,33714 0,026711 Z hodnoty statistiky F vyplývá, že největší vliv má proměnná r93. Graf průměrů obou shluků Graf průměrů všech shluků Shluk 1 Shluk 2 r93 r94 r95 r96 r97 r98 Proměnné -2,0 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 Shlukování proměnných Systém STATISTICA pomocí shlukové analýzy umožňuje zjistit, které proměnné mají k sobě blízko. Budeme pracovat se standardizovanými hodnotami datového souboru stanice.sta. Znázorníme jednotlivé roky na ploše prvních dvou hlavních komponent: Projekce proměnných do faktorové roviny ( 1 x 2) Aktiv. -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 Faktor 1 : 83,15% -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 Faktor2:7,87% r93 r94 r95 r96 r97 r98 Je vidět, že blízko k sobě mají proměnné r96, r97, r98 a dále proměnné r94, r93 a r95. Provedeme shlukovou analýzu s euklidovskými vzdálenostmi a metodou průměrné vazby. Výsledky znázorníme dendrogramem. Str. diagram pro 6 Proměnné Nevážený průměr skupin dvojic Euklid. vzdálenosti 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 2,2 Vzdálenost spoje r98 r97 r96 r95 r94 r93 Provedeme-li řez na úrovni spojení 1,8, dostaneme tři shluky: (r93), (r94, r95) a (r96, r97, r98). Tento výsledek ještě ověříme metodou k-průměrů pro k = 3. Členy shluku číslo 1 (stanice.sta) a vzdálenosti od přislušného středu shluku Shluk obsahuje 3 příp. Vzdálen. r96 r97 r98 0,231170 0,162806 0,261356 Členy shluku číslo 2 (stanice.sta) a vzdálenosti od přislušného středu shluku Shluk obsahuje 2 příp. Vzdálen. r94 r95 0,255911 0,255911 Členy shluku číslo 3 (stanice.sta) a vzdálenosti od přislušného středu shluku Shluk obsahuje 1 příp. Vzdálen. r93 0,00 Výsledek metody k-průměrů je v souladu s výsledkem metody průměrné vazby. Vliv jednotlivých stanic na zařazení roků do shluků posoudíme pomocí tabulky ANOVA: Analýza rozptylu (stanice.sta) Proměnná Mezisk. SČ sv Vnitřní SČ sv F význam. p DOB HUS KRA SKA KRO MZL POL PRI SOB TUR 0,001536 2 0,147511 3 0,01562 0,984583 0,982796 2 0,138590 3 10,63708 0,043448 0,378373 2 0,056645 3 10,01957 0,046988 0,264229 2 0,466157 3 0,85024 0,509882 1,080078 2 0,535548 3 3,02516 0,190847 0,147265 2 0,293626 3 0,75231 0,543493 2,085189 2 0,446093 3 7,01150 0,073982 0,490681 2 0,236837 3 3,10771 0,185741 0,561752 2 0,076213 3 11,05624 0,041290 0,400365 2 0,395111 3 1,51994 0,350057 Na hladině významnosti 0,05 se pro zařazení roků do shluků jeví jako významné stanice HUS, KRA, SOB. Analýza turistického ruchu ve 23 státech EU Máme k dispozici datový soubor z EUROSTATu, který popisuje některé vybrané ukazatele turistického ruchu v r. 2005: 1 Stat 2 X1 3 X2 4 X3 5 X4 6 X5 7 X6 8 X7 9 X8 10 X9 11 X10 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Belgie 30528 10445852 1899 1550 121000 295000 4313000 8514000 2364000 2208000 Bulharsko 110910 7761049 1230 325 201000 20000 3957000 490000 1721000 173000 Česká republika 78866 10220577 4278 3327 232000 201000 8601000 12124000 3388000 2637000 Dánsko 43094 5411405 482 608 70000 323000 5316000 11556000 1899000 1624000 Estonsko 45226 1347510 317 467 25000 13000 751000 378000 428000 191000 Finsko 338145 5236611 938 459 118000 93000 10388000 2372000 5948000 1061000 Francie 674843 62637596 19811 9244 1740000 3039000 125216000 62426000 73066000 10291000 Itálie 301318 58462375 33527 96409 2028000 2322000 138222000 68504000 41295000 8918000 Litva 65200 3425324 331 193 20000 11000 728000 494000 347000 158000 Lotyšsko 64589 2306434 337 81 19000 5000 796000 225000 354000 71000 Lucembursko 2586,4 461230 293 252 14000 52000 85000 145000 29000 34000 Maďarsko 93030 10097549 2061 1056 162000 167000 6622000 2336000 2778000 839000 Německo 357021 82500849 36593 18756 1621000 1696000 161895000 133840000 73777000 25296000 Nizozemí 41526 16305526 3135 4025 192000 998000 14375000 40575000 8301000 7881000 Polsko 312679 38173835 2200 4523 170000 400000 12464000 25612000 6805000 5482000 Portugalsko 92345 10529255 2012 288 264000 183000 11648000 6230000 5274000 1214000 Rakousko 83872 8206524 14267 6281 571000 355000 19383000 7915000 6896000 1532000 Řecko 131990 11082751 9036 341 682000 96000 13942000 587000 5933000 131000 Slovensko 49035 5384822 885 1131 57000 103000 3183000 2638000 1244000 656000 Slovinsko 20273 1997590 344 358 30000 35000 1653000 1405000 459000 353000 Španělsko 504030 43038035 17607 17151 1580000 1484000 106875000 36999000 41600000 8552000 Švédsko 449964 9011392 1857 2089 197000 537000 17518000 17345000 11096000 6586000 Velká Británie 244820 60059900 32926 33877 1062000 1163000 117926000 80635000 52611000 23069000 X1 … rozloha, X2 … počet obyvatel, X3 … počet hotelů, X4 … počet jiných ubytovacích zařízení, X5 resp. X6 … počet postelí v hotelech resp. jiných ubytovacích zařízeních, X7 resp. X8 … počet nocí strávených v hotelech resp. jiných ubytovacích zařízeních, X9 resp. X10 … počet příchodů do hotelů resp. jiných ubytovacích zařízení. Úkol: najít skupiny států, které mají podobné podmínky na rozvoj turistického ruchu. Krabicové diagramy jednotlivých proměnných: Krabicový graf z více proměnných turisticky_ruch.sta 10v*23c Medián; Krabice: 25%-75%; Svorka: Rozsah neodleh. Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé ExtrémyX1 X2 X3 X4 X5 X6 X7 X8 X9 X10 -2E7 0 2E7 4E7 6E7 8E7 1E8 1,2E8 1,4E8 1,6E8 1,8E8 Velmi rozdílná variabilita, použijeme standardizovaná data. Znázornění rozmístění států na ploše prvních dvou hlavních komponent: Projekce případů do faktorové roviny ( 1 x 2) Případy se součtem cos()^2 >= 0,00 Aktiv. Rakousko Belgie Bulharsko Česká republikaDánskoEstonsko Finsko Francie Německo ŘeckoMaďarsko Itálie LotyšskoLitva Lucembursko Nizozemí Polsko Portugalsko SlovenskoSlovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 Faktor 1: 81,41% -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 Faktor2:7,80% Rakousko Belgie Bulharsko Česká republikaDánskoEstonsko Finsko Francie Německo ŘeckoMaďarsko Itálie LotyšskoLitva Lucembursko Nizozemí Polsko Portugalsko SlovenskoSlovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie Státy Itálie, Velká Británie, Německo, Španělsko, Francie budou zřejmě tvořit jeden shluk, ostatní státy druhý shluk. S pomocí MATLABu byly vypočítány kofenetické koeficienty korelace pro 5 shlukovacích metod: metodu nejbližšího souseda, metodu nejvzdálenějšího souseda, metodu průměrné vazby, metodu vážené průměrné vazby a Wardovu metodu: Metoda nejbližšího souseda 0,9484 Metoda nejvzdálenějšího souseda 0,9566 Metoda průměrné vazby 0,9582 Metoda vážené průměrné vazby 0,9580 Wardova metoda 0,9453 Nejvyšší kofenetický koeficient korelace dostaneme pro metodu průměrné vazby. Dendrogram pro metodu průměrné vazby: Str. diagram pro 23 případů Nevážený průměr skupin dvojic Euklid. vzdálenosti 0 1 2 3 4 5 6 7 Vzdálenost spoje Itálie Velká Británie Německo Španělsko Francie Polsko Švédsko Finsko Nizozemí Slovinsko Lucembursko Slovensko Litva Lotyšsko Estonsko Portugalsko Maďarsko Bulharsko Česká republika Dánsko Belgie Řecko Rakousko Provedeme-li řez dendrogramem na úrovni 5, získáme 2 shluky, jak bylo vidět již při znázornění rozmístění států na ploše prvních dvou hlavních komponent. Průměry jednotlivých proměnných v 1. a 2. shluku: 1.shluk obsahuje 5 příp., 2. 18 příp. Proměnná Průměr 1 Směrod. odchylka 1 Průměr 2 Směrod. odchylka 2 X1 X2 X3 X4 X5 X6 X7 X8 X9 X10 416406 173696 114103 123238 61339750 14092080 8744735 8448575 28093 8713 2550 3601 35087 35419 1520 1817 1606200 351026 174722 184007 1940800 745809 215944 249384 130026800 21144280 7540167 6202994 76480800 35802640 7830056 10778840 56469800 16134190 3625778 3264718 15225200 8240220 1823945 2381825 Graf průměrů: Graf průměrů všech shluků Shluk 1 Shluk 2 X1 X2 X3 X4 X5 X6 X7 X8 X9 X10 Proměnné -4E7 -2E7 0 2E7 4E7 6E7 8E7 1E8 1,2E8 1,4E8 1,6E8 1,8E8 Do jednoho shluku patří státy s menší či střední rozlohou a menším počtem obyvatel, do druhého velké státy s velkým počtem obyvatel. Ověření výsledků provedeme metodou k-průměrů pro k = 2. Členy shluku č. 1 a vzdálenosti členů od středu shluku: Vzdálen. Francie Německo Itálie Španělsko Velká Británie 0,838833 0,890074 1,063136 0,741349 0,634043 Členy shluku č. 2 a vzdálenosti členů od středu shluku: Vzdálen. Rakousko Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Řecko Maďarsko Lotyšsko Litva Lucembursko Nizozemí Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Švédsko 0,392711 0,155856 0,137693 0,103918 0,162968 0,229445 0,402751 0,330998 0,083707 0,213803 0,204610 0,281346 0,539286 0,575224 0,081809 0,169324 0,242607 0,648680 Vliv jednotlivých proměnných na zařazení do shluků posoudíme ANOVOU: Analýza rozptylu (turisticky_ruch.sta) Proměnná Mezisk. SČ sv Vnitřní SČ sv F význam. p X1 X2 X3 X4 X5 X6 X7 X8 X9 X10 10,68234 1 11,31766 21 19,8212 0,000220 18,55778 1 3,44222 21 113,2158 0,000000 18,25299 1 3,74701 21 102,2983 0,000000 10,22861 1 11,77139 21 18,2477 0,000339 19,41312 1 2,58688 21 157,5938 0,000000 17,16160 1 4,83840 21 74,4860 0,000000 21,12128 1 0,87872 21 504,7651 0,000000 15,88304 1 6,11696 21 54,5277 0,000000 19,78645 1 2,21355 21 187,7144 0,000000 14,43836 1 7,56164 21 40,0979 0,000003 Všechny proměnné jsou významné na hladině významnosti 0,05. Statistika F nabývá největší hodnoty pro X7 (počet nocí strávených v hotelech), poté pro X9 (počet příchodů do hotelů) a X5 (počet postelí v hotelech). Shluková analýza provedená pomocí hlavních komponent Použijeme první dvě hlavní komponenty. Vektory souřadnic států pro první dvě hlavní komponenty: Případ Faktor 1 Faktor 2 Rakousko Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Nizozemí Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie 0,70756 0,51743 1,53638 0,24411 1,73974 -0,00915 1,26767 0,21195 1,65269 0,15232 2,07905 0,19891 1,31958 -0,82216 -5,28382 -2,13623 -6,71886 -0,34872 1,04156 0,09725 1,58274 0,05162 -5,60234 2,79753 2,05626 0,12158 2,02975 0,11947 2,16385 0,33312 0,35460 0,14050 0,21670 -0,71265 1,40602 0,01546 1,87153 0,19528 2,07055 0,27464 -3,21569 -0,84866 0,34390 -1,25937 -4,61943 0,66578 Shlukovou analýzu provedeme s proměnnými Faktor 1, Faktor 2. Dendrogram pro metodu průměrné vazby: Str. diagram pro 23 případů Nevážený průměr skupin dvojic Euklid. vzdálenosti 0 1 2 3 4 5 6 7 Vzdálenost spoje Itálie Velká Británie Španělsko Německo Francie Švédsko Polsko Finsko Slovensko Lucembursko Litva Lotyšsko Slovinsko Estonsko Řecko Portugalsko Česká republika Bulharsko Maďarsko Dánsko Belgie Nizozemí Rakousko Při tomto způsobu shlukování opět dostáváme stejné shluky jako v případě, kdy použijeme všech 10 proměnných.