Mgr. Kateřina Lojdová lojdova@ped.muni.cz }Problémy v chování x poruchy chování }V psychiatrickém kontextu jsou poruchy chování definovány jako nemoc a jejich základní třídění najdeme v 10. revizi mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) }Poruchy emocí nebo chování jsou chápány jako specifický typ postižení, jehož projevem je chování a emociální reakce žáka, které se odchylují od relevantních věkových a kulturně-etnických norem. }Ve speciálně pedagogické literatuře lze nalézt rozlišení žáků s problémy v chování a žáků s poruchami chování s odkazem na motivaci chování, na délku trvání „problémového“ chování a ve způsobech pedagogického vedení, které je považováno za efektivnější. Typ žáků s poruchami chování chápe jako ten závažnější (Vojtová 2005). } }Nálepkování }Problémový žák x žák s problémy v chování } } } }Jaké nálepky Cliff Evans dostal? }Jak ovlivnily jeho životní dráhu? }Kdo tyto nálepky uděloval? }Jak byste definovali agenty sociální kontroly? } } } } }Poruchy chování jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Takové chování by mělo výrazně překročit sociální chování odpovídající danému věku‚ mělo by být proto mnohem závažnější než běžné dětské zlobení nebo rebelantství dospívajících a mělo by mít trvalejší ráz (šest měsíců nebo déle). Tento druh poruch chování však může být projevem i jiné psychiatrické poruchy a v takovém případě má být preferována příslušná diagnóza. }Chováním‚ na němž je diagnóza založena‚ je na příklad nadměrné praní se nebo týrání‚ krutost k lidem nebo ke zvířatům‚ závažné destrukce majetku‚ zakládání požárů‚ krádeže‚ opakované lži‚ záškoláctví a útěky z domova‚ neobvykle časté a silné výbuchy vzteku a nekázeň }Porucha chování vázaná na vztahy k rodině } Disociální nebo agresivní chování (a nikoli pouze opoziční‚ vzdorovité‚ rozvratnické)‚ které je soustředěno úplně nebo téměř úplně na domov a na meziosobní styky se členy nukleární rodiny nebo s dalšími členy domácnosti. }Nesocializovaná porucha chování Tato porucha je charakterizována kombinací trvalého disociálního nebo agresivního chování s výrazným pervazivním narušením vztahu jedince k ostatním dětem. }Socializovaná porucha chování } Porucha chování s disociálním nebo agresivním chováním trvalého rázu vyskytující se u jedinců‚ kteří jsou celkem dobře integrovaní do skupiny stejně starých.Porucha chování skupinového typu, Skupinová delikvence, Poklesky v souvislosti s členstvím v gangu, Krádeže s partou, Záškoláctví }Opoziční vzdorovité chování Porucha chování obvykle se vyskytující u mladších dětí‚ která je primárně charakterizovaná výrazně vzdorovitým‚ neposlušným a rozkladným chováním‚ která však neobsahuje delikventní činy ani extrémnější agresivní nebo disociální chování. } }F92 Smíšené poruchy chování a emocí }Tato skupina je charakterizována kombinací trvale agresivního‚ disociálního nebo vzdorovitého chování se zřetelně výraznými příznaky deprese‚ úzkosti nebo jiných poruch emocí. } }Vyrušování: chování mimo rámec běžné normy bývá sociálním okolím zpravidla vnímáno jako rušivé či zatěžující. } }Podvádění: jednání žáka, které 1. porušuje stanovená školní pravidla, 2. přináší mu nezasloužené výhody oproti spolužákům, 3. snižuje spolehlivost a přesnost pedagogických závěrů, }Žákovský humor proti učiteli }Komický učitel – zde je důvodem vysmívání většinou chyba na straně vyučujícího, který se v něčem splete nebo mu něco nevyjde podle jeho plánů. Může se například jednat o situaci, kdy žáci rozumí něčemu více, než učitel. }Napálený učitel – jedná se o umělé vyvolání humorné situace a následné zesměšnění učitele. Někdy jde pouze o spontánní žákovskou legraci, ale i o předem připravené nástrahy na učitele. }Vtipný učitel – případ, kdy jsou sami učitelé původci vtipných situací ve třídě. Těchto situací mohou sami využít pro svůj prospěch. Žáci se tedy nesmějí vyloženě učitelům, ale společně s nimi. Učitel humorem upoutává pozornost žáků a zvyšuje jejich motivaci. } }Pravé záškoláctví (žák školu nenavštěvuje, ale rodiče si myslí, že ano), }Záškoláctví s vědomím rodičů (rodiče vědí, že žák do školy nejde. }Záškoláctví s klamáním rodičů (dítě například lže svým rodičům, že je mu špatně a ti mu napíší omluvenku), }Útěk ze školy (někdy také nazýváno „interní záškoláctví“. Žák si nechá zapsat svoji přítomnost ve škole a poté ji opouští), }Odmítání školy (případy, kdy se například žák bojí těžkého učiva a návštěva školy mu tak způsobuje deprese). } }kazuistika }Ve škole } - učitel, třídní učitel, výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog }Mimo školu -spolupráce s rodinou -spolupráce s poradenskými zařízeními v resortu MŠMT: PPP, SVP -zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy §Diagnostický ústav §Dětský domov §Dětský domov se školou §Výchovný ústav 1)Jaké problémové chování se vyskytlo v uvedených ukázkách? 2)Jaký význam mělo toto problémové chování pro jeho aktéry? 3)Jak aktéři problémové chování legitimizovali? 4)Kdo a jak ovlivnil problémové chování? 5)Kdo a jak mohl ovlivnit problémové chování? } }Jaký je rozdíl mezi poruchami chování a problémy v chování? }Co znamená nálepkování? Jaké nálepky může učitel udělit žákům? Jak mohou tyto nálepky ovlivnit jejich život? }Na které pracovníky školního poradenského pracoviště se může učitel obrátit v řešení problémového chování žáka? }Co je SVP? } } }