Bohumíra Lazarová lazarova@phil.muni.cz — —Základy Ψ , Úvod do Ψ…. M. Nakonečný, A. Plháková…. — —Smékal, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: B+P, 2002, 2009 — —Říčan, P. Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2007 — —Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 2009 — —Primární zdroje – teorie osobnosti (Freud, Fromm, Frankl, Rogers, Adler…) — —Drapela, J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997. — —Prochaska, J.; Norcross, J. Psychoterapeutické systémy. Praha: Grada, 1999 — — —Geneze O (jak vzniká a jak se vyvíjí – fáze vývoje, teorie vývoje, socializace) — —Struktura O (její vnitřní uspořádání – vertikálně i horizontálně) — —Dynamika O (vnitřní činitelé chování, jak O funguje, motivy, příčiny) —Úkol poznávací: pojmy, jimiž lze jedince charakterizovat, schémata charakterizace osobnosti —Úkol předvídací: vysvětlování chování a prožívání lidí, hledání příčin…. —Úkol přetvářecí: psychoterapie, psychohygiena, osobnostní rozvoj, intervence a ovlivňování, předcházení a léčení poruch….výchova —Řada pojetí a řada definic – problém s uspořádáním —Mnoho teorií, přístupů, koncepcí, výkladů – snahy o uspořádání — —Teorie: vysvětlují a dokazují CH a P, jsou vázané k nějakému jménu, směru, škole… vlastní pojmosloví — —Modely: popisují a znázorňují uspořádání osobnosti – strukturní pojetí. — — —Jsou to příběhy o osobnosti - lze se připojit, odmítnout, různě rozumět …. — Pro psychologii je osobností každý konkrétní živý člověk (Jurovský, 1965) jako bio-psycho-sociální celek se všemi svými vlastnostmi (konstitučními, výrazovými, charakterovými, temperamentovými a intelektovými). (St) — — Osobnost lze definovat jako organizaci, soubor, jednotu zděděných, vrozených a pod tlakem společnosti a výchovy v určitém přírodním, společenském, ekonomickém a kulturním prostředí vytvořených zvláštností, tělesných a duševních procesů, postojů, vztahů a vlastností, které řídí činnost člověka (Smékal, 2002 ). (Si) —O je suma aktuálních nebo potenciálních vzorců chování organismu determinovaných dědičností a prostředím, vznikajících a vyvíjejících se prostřednictvím interakce čtyř hlavních sektorů, v nichž jsou tyto behaviorální vzorce organizovány: kognitivní s., konativní s., afektivní s., somatický s. (Eysenck) (st) —Osobnost je více či méně stabilní a trvalá organizace charakteru, temperamentu, intelektu a těla osoby, která determinuje její jedinečné přizpůsobení prostředí (Eysenck). (si) —Osobnost je integrovaný, k seberealizaci směřující systém psychických a psychofyziologických funkcí individua, které jsou v neustálém interakci s prostředím (Říčan). (si) —Osobnost je dynamická organizace těch psychofyzických systémů individua, které determinují jeho charakteristické CH a P (Allport) (Ad) —Osobnost je konvergencí všech podstatných kulturních tendencí v psychice. Čím kulturnější je člověk, tím méně může být jedinečnou osobností (Allport, Vernon) (Roz) —Osobnost není něco, co máme nebo co jsme. Je to, co děláme, jsme-li ve společnosti druhých. Je to činnost, nikoliv vlastnost (Hepner) (sy, ad) — — —Konečný produkt systému zvyků…. (Watson) (sb) — —Osobnost nezáleží ve vlastnostech, ale ve způsobu jejich propojení (Peters) (st) — —Osobnost je sumou psychických reakcí člověka na mínění, které o něm má okolí (Cooley) (sy, meta) — —Osobnost – to je pravda o masce (Byron) (fi) — —Osobnost je strukturou organizující se k realizaci určitých úkolů života (Obuchowski) — —Osobnost je to, čím se jeden člověk odlišuje od druhého z hlediska kvantitativního i kvalitativního (Smith) (roz) — —Osobnost je svazek potřeb, snah, přání a odporů vázaný na organický život (Ribot) — — —Chování a prožívání —Interakce s prostředím, projevy navenek (sys) —Někdy vnitřní struktura (str) —Konvergence, systém, vzájemné propojení (str, ad) —Situační proměnlivost (si) —Biologická – psychofyziologická podstata (dispozice) —Jak se vnímá sám (meta) —….. temperament, vitalita, vlohy sebereflexe charakter, schopnosti — O - osobnost E - zážitky D-dispozice R – reakce S-situace —… co je konkrétního na charakteristice osobnosti, jde o zvláštnosti osobnosti, např. družnost — vlastnosti mají —hloubku (jak moc je …) —výrazovost (jak to vypadá…) —stálost (jak dlouho…) —spojitost s jinými charakteristikami (s čím se kombinuje…) —postavení v systému ostatních dispozic (je výraznější než jiná vlastnost…) —rozsah situací v nichž se uplatňuje (kdy ano, kdy ne…) —častost uplatnění (a vždycky? …. —Stavba těla —Temperament —Schopnosti —Motivace —Charakter —Jáství —Životní dráha — —Nepojímá osobnost jako celek, výčet —Abychom mohli předvídat, chceme poznat stabilitu v čase (konzistence, koheze, integrovanost….) —Faktory, rysy, typy – vlastnosti osobnosti —Vyjadřují rozdíly mezi lidmi, ale i podobnosti —Snaží se o vytvoření systému —Důležité pro diagnostiku — — — —… britský psycholog německého původu; profesor univerzity v Londýně. —Autor obsáhlé koncepce osobnosti a metod zjišťování její struktury. —Osobnost definuje jako relativně trvalou organizaci charakteru, temperamentu, intelektu a fyzických vlastností, určující formy přizpůsobení jedince prostředí. — —Eysenck objasňuje některé základní dimenze osobnosti pomocí faktorové analýzy (faktor neuroticismu, psychoticismu, faktor extra-introverze, faktor inteligence). —Je autorem diagnostických metod, … — —Hlavní díla: Dimensions of Personality (Dimenze osobnosti), Struktura lidské osobnosti. Eysenck.jpg Raymond_Cattell.jpg —Americký psycholog (USA, Anglie) —Osobnostní rysy a faktory, —Diagnostika —Inteligence, motivace, zájmy —16 PF osobnostní dotazník —Teorie inteligence (fluidní a krystalická), inteligenční testy nezatížené kulturou —Úroveň faktoru — Introverze — — —Úroveň rysu vytrvalost – rigidita – subjektivita – uzavřenost…. — — — —Pozorovatelné konstelace —(povrchové rysy) — setrvává u řešení problémů – — vytrvává u monotónní činnosti — nenechá se vyrušit —Popisuje se pomocí: —Sloves (hádá se, útočí, pomáhá…) —Příslovcí (mluví rychle, jedná neuváženě…) —Přídavných jmen (rychlý, váhavý, bezohledný…) —Podstatných jmen (uvážlivost, otevřenost … dětina…) —Cattell 16PF (uzavřenost, kryst. inteligence, stabilita, flegmatik, submise, sklíčenost, nezodpovědnost, plachost, tvrdost, aktivnost, důvěřivost, praktický, naivita, sebejistota, konzervatismus, závislost, …..) —BIG 5 - —extroverze (samotářský – společenský, tichý – mnohomluvný…) —otevřenost (konvenční – originální, bojácný – odvážný… —svědomitost (bezstarostný – opatrný, nedbalý – svědomitý…) —přívětivost ( popudlivý – srdečný, necitelný – soucitný…) —neuroticismus (neklidný – klidný, zranitelný – odolný…) — —KUD (aktivita, dominance, neuroticismus, extroverze, racionalita) — —Kritika: —I strukturu je třeba chápat dynamicky. Jste odvážní? —Povídavost - Řečný, hovorný, mluvný —Aktivita – energický, průbojný, aktivní —Společenskost – společenský , otevřený — —Málomluvnost - Málomluvný, tichý, nemluvný —Pasivita – pasivní, nerázný, neprůbojný —Nespolečenskost – uzavřený, samotářský plachý — — — — — — —v — —Přívětivost – dobrosrdečný, snášenlivý, přívětivý —Morálka – poctivý, mravný, charakterní — —Ovládání druhých – panovačný, despotický, autoritářský —Agresivita – útočný, agresivní, násilnický —Dravost – rozpínavý, expanzivní, výbojný —Svědomitost – pilný, pracovitý, usilovný —Plnění úkolů – důkladný, systematický, pečlivý — — — —Nesvědomitost – lenošný, nesvědomitý, laxní —Plnění úkolů – nesvědomitý, chaotický, nepozorný — —Ale i labilita: nestabilní, nestálý, nejistý —Emocionální labilita – neklidný, labilní , nervní —Reagování - popudlivý, zlostný, vznětlivý —Nestabilita – neklid, úzkostnost, náladovost — — —Emocionální stabilita – klidný, vyrovnaný, sebejistý —Sebedůvěra – sebevědomý, sebejistý, sebedůvěřivý — — — — —Přirozená inteligence – chytrý, inteligentní, bystrý —Vzdělanost – studovaný, učený, vzdělaný —Tvořivost – zkoumavý, nápaditý, důvtipný —Talent – nadaný, talentovaný, schopný — — —Omezenost – přihlouplý, neinteligentní, omezený —Nevzdělanost – nevzdělaný, neučenlivý —Netalentovanost – nenadaný, netalentovaný —Typy (podle Eysencka) jsou pozorovatelné konstelace nebo syndromy rysů. — —Typ vyjadřuje konstelaci určitých vlastností, které spolu souvisí (povídavost, družnost …- typické pro extraverzi) — —Pojetí typu zahrnuje relativně stálé psychické znaky, nebo i znaky fyziologické či anatomické — —Typ má popisný význam. — —K typům lze dojít faktorovou analýzou (faktory - Eysenck) nebo i klinickými zkušenostmi (pozorováním – Jung). — — — — — — — —Typ popisuje člověka jen v určitých charakteristikách, v jiných vlastnostech se mohou příslušníci stejného typu lišit. — —Každý člověk může příslušet k různým typům – příslušnost k jednomu typu nevylučuje příslušnost k jinému typu, který je konstruován z jiného hlediska — —Pojetí typu zdůrazňuje především přítomnost vlastnosti nebo souboru vlastností dominujících: Jde o vlastnosti vystupující u více osob v takové míře, že vtiskují pečeť celému jejich chování. — —Hranice mezi typy jsou plynulé, typy od sebe nejsou ostře odděleny, příslušnost k typu se spíše spojuje se stupněm síly určitého rysu nebo souboru rysů, a tedy není možné třídit lidi do vylučujících se kategorií (lidi nelze např. třídit jen na pracovité a lenivé, jsou i lidé, kteří mají vlastnosti vyjadřující něco mezi oběma uvedenými krajními případy, a těch je většina). — — — —Různá kritéria – často spojená bio-fyziologickými dispozicemi, vliv konstituce na psychiku — —Theofrastos z Eresu: (3. st. př.n.l.) —30 osobnostních charakterových typů: Lhář, Nemrava, Lichotník, Lakomec… — —Frenologie byl obor, který předpokládal a zkoumal souvislost stavby lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy. Byl populární zejména v 19. století (pseudověda). (F. J. Gall) — —Temperamentová Hippokratova typologie (tělesné šťávy) —Hippokrates - Wundt, Eysenck, Pavlov —Rozpracovávána a využívaná dosud —M – CH – S – F — — — — —Jde o typy charakteru související se stavbou těla a s určitým typem psychického onemocnění (psychopatologie – norma, plynulý přechod) — —Poukazuje na souvislosti mezi temperamentem a charakterem, temperament je základnou pro rozvoj charakteru (vzrušivost – konfliktnost, nepozornost – nepečlivost) — 150px-Kretschmer_Ernst.png —Tvar těla má velký vliv na psychiku, souvislost mezi stavbou těla a reagováním — — pyknik Cyklotym (cyklofrenie) Společenskost, činorodost, realista, labilní… blízký extroverzi astenik Schizotym (schizofrenie) Vnitřní rozpory, uzavřený, bohatý vnitřní život – blízký introverzi atletik Ixotym (nevýrazný, epi) Psychologicky nevýrazný —Extroverti – zaměření na okolí —Introverti – intrapsychické zaměření — —(Pod)typy podle převahy —Myšlení (zkoumá…) —Cítění (oceňuje…) —Smyslového vnímání (spoléhá na smyslovou zkušenost…) —Intuice (poznává skrytý význam…) — —Psychická plastičnost: —typ zvykový (automatický – stereotyp, nepohotovost), —ovlivnitelný (sugestibilní – potřebuje pochvalu, lehce navazuje kontakt, nestálost…), —vypočítavý (jde za cílem, zisk, smysl pro povinnost, zásady), —ideový (citlivý, intuitivní, spravedlnost, hodnoty) (N. Ilgiewiczová) — —Postoj k životu: (př. výstup na horu…): unavení (pesimisté), světáci (požitkáři), nadšenci (optimisté) (T. de Chardin) — —Psychoregulační model – zralostní: O rudimentární (živočišná, hrubost..), O přizpůsobená (nepružná, konformní), O kultivovaná (sebereflexe) (D. Kováč) — — — — —Typy podle sociální vyspělosti jednání —typ destruktivní – lidé jednající nezodpovědně, bezohledně, agresivně 10-16% lidí —typ konzumenta - možnost získat v životě potěšení v různých oblastech, nepříjemné povinnosti je třeba odbýt (asi 2/3 lidí) —typ tvůrce – překračuje dané svým úsilím splnit úkol a poslání, nehledají osobní štěstí, chtějí zanechat něco smysluplného (asi 16% lidí) loevingerova.jpg destruktivní konzument tvůrce Na ideje cynik snob mudrc Na lidi agresor, manipulant nezávazný rádce Na věci vandal sběratel vynálezce Hypotetická typologie, neověřená…. Souvisí s výběrem profese….. —V žádné typologii neexistují jasné hranice mezi jednotlivými typy , „Smíšené typy“ jsou častější než „čisté typy“ (choleričtí sangvinici). —Mnohé typy nejsou ničím jiným než sociálními stereotypy s přehnaným zobrazením charakterů —Hlavním nebezpečím typologizování je zjednodušování. —Nemá-li se individuum v typu ztratit, doporučuje se konfrontace více různých typologií. —Vývojový typ dominuje nad konstitučním typem, např. kojenec je jako typ sotva poznatelný, konstituční typ se prosazuje více v dospělosti. —Každý člověk má v sobě obě tendence určitého bipolárního typu, typ vyvstává při chronickém převažování jedné tendence. —Osobnost je vždy bohatší a také záhadnější než typ a osobnost tvoří jednotu individuálního a typického, tj. v něčem je jedinec psychicky i fyzicky podoben některým jiným jedincům, ale současně se od nich také v něčem podstatně liší ( např. introverti se mezi sebou liší svými zájmy, mírou inteligence, aktuálními potřebami…), i když mají něco podstatně společného – jsou uzavření, plaší, spíše nepraktičtí. —