SPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE
VERSUS
PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE
Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Urbánní a regionální laboratoř
Liberec
19. května 2011
Doc. RNDr. MARTIN OUŘEDNÍČEK, Ph.D.
Plánování rozvoje obce: strategie, nástroje, inspirace
Krajský úřad Libereckého kraje
CO JE TO SUBURBANIZACE?
Suburbanizace – co to je a jaké má formy
Rezidenční a komerční suburbanizace
Urban sprawl
Suburbium, satelitní městečko
Specifika české suburbanizace
Suburbanizace
proces stěhování rezidenčních, komerčních a dalších
funkcí z jádrového města do jeho zázemí
residenční – stěhování obyvatelstva
komerční – stěhování ekonomických aktivit (obchod,
administrativa, výroba, skladování, zábava)
Urban sprawl – sídelní kaše
nekoordinovaný a živelný suburbánní rozvoj bez
respektování zásad správného nakládání s prostředím
(krajinou)
typický rozvoj izolovaných ostrůvků bez návaznosti na
technickou, dopravní nebo sociální infrastrukturu –
výstavba na zelené louce
závažné dopady - nežádoucí
WWW.SUBURBANIZACE.CZ
NEGATIVNÍ A POSITIVNÍ DŮSLEDKY
Vybrané problémy suburbanizace
Doprava a technická infrastruktura
Architektura (podnikatelské baroko)
Urbanistická struktura sídel (urban sprawl)
Oslabování pozice zdrojových oblastí (odliv bohatších
lidí a daní)
Sociální polarizace suburbánních sídel
Nehlášení k trvalému pobytu
Demografická vlna a sociální infrastruktura
Rozsah - příklad Jesenice
jádro původní
obce
Nová
výstavba
Další výstavba
Vztah k původnímu sídlu
Fyzické prostředí
Nedostatek veřejných prostor, bez chodníků
Často nízká urbanistická a architektonická kvalita
Rozvolněnou zástavbu v příměstské krajině lze obtížně obsloužit
veřejnou dopravou → silná závislost na automobilu při veškerém
pohybu (každý dospělý člen domácnosti = 1 automobil)
Omezený vstup do volné krajiny, nedokončená síť cest pro pěší
Architektonická kvalita
Podnikatelské baroko
Nerespektování původního rázu sídla
Změť nesourodých architektonických stylů, nebo naopak
fádní uniformita
Architektura
Kdo přichází do zázemí?
specifická demografická, sociální, ekonomická
skladba nových obyvatel
především mladé rodiny s dětmi
Kdo přichází do zázemí?
nadprůměrné dosažené vzdělání
vyšší ekonomický status
většinou přicházejí z jádrového města
Sociální infrastruktura
proměňující se nároky na sociální infrastrukturu –
silný vliv socio-demografické struktury nově
příchozích na kapacitu
významné zastoupení určitých věkových skupin –
děti – nedostatečná kapacita škol
Sociální prostředí
sociální polarizace
rozdíly mezi staro- a
novousedlíky
architektura
využívání zahrady
životní styl
názory
možný vznik konfliktů
Každodenní život a doprava
Důsledky suburbanizace nejde jen o novou
výstavbu (zábor území atd.), ale také o každodenně
se opakující aktivity nově příchozích (popř. zákazníků
komerčních areálů)
Prostorové oddělení funkcí (práce, bydlení,
nákupy,volný čas) způsobuje enormní nároky na
přepravu
Život v suburbánní obci = neustálé přesuny mezi
bydlištěm, jádrovým městem a dalšími obcemi v
zázemí
MOŽNOSTI OVLIVŇOVAT
Kdo může ovlivňovat?
existuje řada aktérů, kteří mohou suburbanizaci
nějakým způsobem ovlivňovat
ale: často protichůdné zájmy (developer vs.
starosta)
zákonné postupy vs. společenská a morální pravidla
formální vs. neformální možnosti
starosta, developer, architekt, územní plánovač,
občan, noví obyvatelé, státní správa, zákonodárce,
učitel, výzkumník
OBEC
formální možnosti
územní plán, regulační plán
územní rozhodnutí
regulace výstavby
charakter nových domů
rozsah výstavby
průchodnost území
přítomnost veřejných prostor atd.
Územní plán - doporučení
uvažovat o území jako o celku, z pohledu potřeb
obce
neprovádět časté a účelové změny - chránit
nezastavěné území
respektovat pravidlo kompaktnosti zástavby
řešit kapacitu technické, dopravní i sociální
infrastruktury
před výstavbou smluvně ošetřit, kdo bude vlastnit
pozemky pod komunikacemi
řešit širší vztahy v území – ekonomické a sociální
Noví residenti
přináší zvýšené finanční nároky na obecní rozpočet
! přihlášení se k trvalému bydlišti
zapojení do chodu obce
využití specifických schopností a kontaktů ve
prospěch obce
možnosti
politická participace
psaní projektových žádostí o grant
sponzoring…
NEGATIVNÍ A POSITIVNÍ DŮSLEDKY I
Děkuji za pozornost
Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Urbánní a regionální laboratoř - URRlab
Na přípravě prezentace se podíleli kolegyně:
Mgr. Petra Puldová a Dr. Marie Feřtrová, URRlab