Rukověť učně Urbánních studií ZSJ (základní sídelní jednotky)

aneb 21 bodů přibližujících TP2 v červnu 2011 v[DEL: :DEL] [INS:   :INS] Liberci[INS: :INS]

adaptované do předmětu URS v LS 2012


© A. Hynek, postupně od 1.10. 2008 ( lokální geografie, sustainability, urbán-rurál )[INS: :INS]

    S díky Dr.J.Vávrovi za cenné poznámky


1.    Projdu území, dělám si poznámky, fotím, rozmlouvám s lidmi, před nimi si zásadně nic nepíši,
nenahrávám nic na žádné mobily, magnetofony, kreslím si náčrty, skicy, kde jsem byl/a, co jsem
viděl, zažil, co mne napadlo atd. atd.

2.    Předtím jsem si o ZSJ/městské části přečetl, co jsem mohl, zjistil jsem dotazy u různých
lidí, firem, institucí, na internetu, atd., takže když tam jdu, tak nejsem mimo, srovnávám
přečtené, slyšené s vlastní zkušeností, se zkušeností tam žijících lidí

3.    Když tam jsem a začnu rozhovor s domorodci, tak se nejdříve představím:
 Jsem XY z KGE FP TUL Liberec, máme předmět, který se jmenuje Terénní projekt a proto jsem tady,
protože je založen nejen na studiu literatury, statistik,ale hlavně na jejich ověření v terénu, kde
získáváme další poznatky .vyhledáváme a řešíme témata.[INS: :INS] [DEL:   :DEL] Zkouším ´prolomit
ledy´, ptám se na cestu, jak to tady bývalo a jak to je nyní

4.    K čemu to je? Studujeme území, jeho ZSJ, především jak se v nich lidem žije a porovnáváme
územní plány s přístupnou skutečností, hledáme rozdíly mezi plány a skutečností. Máme k tomu postup
označený jako ODAPI ( viz příslušný dokument), který byl použit J.Schuilingem a A.Hynkem ve
společném česko-nizozemském projektu urbánních studií v Brně.

5.     Chci  se naučit rozumět realitě ZSJ, jejímu prostorovému kontextu v rámci města Liberce,
rozpoznat problémy a témata, analyzovat je a pokusit se navrhnout jak dělat věci líp než se to dnes
dělá. Plně respektuji nový Územní plán města a jsem přesvědčen o jeho vysoké kvalitě. Přesto jsem
kritický, ne však  v českém slova smyslu jako destruktivní, nýbrž kreativní. Mohou tam být
partikulární zájmy, vliv lobbistických skupin, musím jít do hloubky. Vycházím ze studia měst na
jiných univerzitách , ze zkušeností německých, britských, kanadských, rakouských ( např. projekt
Community Diagnosis) atd. chci mít mezinárodní úroveň.

6.    Chodím nejen po venku, možná se mne někdo zeptá, co tam dělám, zapřede rozhovor, neodmítnu
atd., ale hlavně jdu tam, kde se soustřeďují lidé – takovým místům říká britský sociolog A.Giddens
´locales´ , česky: dějiště, místa, kde se soustřeďují lidé a něco se tam děje. Tam zapředu
rozhovory, i skupinové. Využívám předmět: sociální komunikace a opírám se o výbornou Kaufmannovu
knihu: Chápající rozhovor.

7.    Navštívím i instituce, měl bych vědět, co mi mohou, musí, nesmí poskytnout, nejdříve
představím: Jsem student/ka……….z KGE FP TUL, vedoucími tohoto projektu jsou doc.A.Hynek a
Dr.T.Vágai. Chovám se slušně, nicméně asertivně, žádné podlézání úředníkům/nicím. Jasně se zeptám,
řeknu co chci vědět. Když mne pošlou někam, tak tam nemusím chodit, velím si sám.

8.    Hlavní zásada č.1: nevěřím tomu, co vidím – zkoumám, co za tím je, většina věcí, lidí,  se
tváří jinak než ve skutečné hloubce je a  to, co vidím, je jejich reprezentace a zajímá mne,  co za
tou reprezentací je, proč se tak reprezentují, co tím sledují, nedělají se silnější než jsou,
nedělají ze mne nýmanda, neskrývají nějaká strašná či překvapivá tajemství? nebo ze sebe dělají
ubožáky, tají něco?proč?? chtějí vůbec něco nebo jsou spokojení a chtějí současný stav uchovat? Ale
tohle jim neříkám, to vím pro sebe, mohu se tvářit jako Frigo na mašině, ale mohu být i hovorný,
veselý, zaujatý, nadšený, smutný, zoufalý, přirozený,ale i herec, podle své povahy, kterou
neskrývám, hraji, ale nepřetvařuji se.

9.    Zásada č.2: stav věcí je výsledkem sítí vztahů mezi lidmi a věcmi, aktéry (lidé), aktanty
(lidé a objekty).Tady hledám odpověď na otázku proč se ten člověk chová takhle a ne jinak, proč ten
objekt tady stojí, co se v něm děje, jak se mění atd. V urbanismu platí, že pozemek buď zastavěný
je nebo není. Je-li zastavěný, zůstane tak?bude se měnit?bude nezastavěný? Je-li nezastavěný, tak
bude dál nezastavěný? Bude zastavěn? Územní plán je regulační, což znamená, že nabízí zpravidla
více možností.

10.  V ZSJ se uplatňují nejrůznější zájmy mocenské, vlastnické, ekologistické, ekonomické,
individuální/skupinové/společenské/národní. Tyto zájmy jsou hnacími silami změn, ale i nezměn,
většinou: main driving force is economy. Města jsou, podle D.Harveyho především akumulací kapitálu.
Obchodní dům Ještěd byl nahrazen jinou stavbou, která nese větší zisk – v tom je jádro změny, což
samo o sobě  bylo legální, byť to otřáslo s legitimitou řady lidí.


Originál: A.Hynek, O.Hynek, 2005


11.  Pohled A.Hynka na ekonomii v kontextu dalších činností je v tomto hexagonu.

12.  My zjišťujeme jak to je, abychom napsali jak by to mělo/nemělo být, nic víc -  to je jádro
aplikované geografie, kterou studuji aneb from how things are to how things should be.

13.  Za velmi důležité považujeme v našem projektu vnímání ZSJ, její percepci, k tomu slouží
dotazník ( Knox/Hynek, ověřený na studiu města Brna a publikovaný pro kongres IGU v Glasgowě: Hynek
A., Kovaříková L., Sedláček P., Hynek N., 2004: Environmental Perception – The Case Study of the
Greater Brno Area. In:  Drbohlav, D., Kalvoda, J., Voženílek V., eds.: Czech Geography  at the Dawn
of the Millennium. Olomouc, Palacky University in Olomouc, pp. 309-318. ISBN 80-244-0858-9)

14.  Percepce představuje osobní reprezentaci prostoru, v němž lidé žijí. Kromě percepce je stejně
důležitá imaginace ( představivost) – jak si lidé představují, že by prostor, v němž žijí, měl
vypadat = space of representation. Tento přístup vychází z francouzského filosofa H.Lefebvra a
v geografii se jím začali zabývat E.Soja, D.Gregory aj. A.Hynek nyní rozvíjí koncept prostorovosti
- Hynek A. (2009): Prostorovosti: místa, krajiny, regiony. Acta Geographica Universitatis
Comenianae  No. 53, 2009, pp. 123-132. Univerzita Komenského v Bratislave. ISBN 80-223-2251-2, ISSN
0231-715X. Hynek A. (2010): Krajina: objekt, nebo konstrukt?. Fyzickogeografický sborník 8, Fyzická
geografie a kulturní krajina, ed. V.Herber. MU Brno, s. 138-142. ISBN 978-80-210-5369-4. Souhrnně
ve Sborníku vydaného firmou GaREP: Prostorovosti ( 2011)

15.  Další část projektu je studium ZSJ podle postupu ODAPI ( k tomu je zvláštní dokument, který
mám sebou, pro celý projekt mám 10 dokumentů)

16.  Dbám na vlastní bezpečnost, nelezu nikam, kde jde o soukromí,  život, zdraví, znám poučení o
bezpečnosti, nehádám se, nevyhrožuji nikomu, jsem univerzitní student/ka, mám mobil, jsem
připraven/a volat o pomoc, zbytečně neriskuji. Ale: jsem tak šikovný/á, že mi to jde, umím to, učím
se to, mám z toho radost, v urbánních studiích jsem doma. Vím, že nestačí mít jen
vědomosti/poznatky/znalosti,ale stejně důležité jsou dovednosti, a o ty jde nejvíc, jsou to
aplikované ( zase) znalosti. Je mi jasné, že vše prožívám i tělesně, svými afekty, které, podle
Deleuze a Guattariho, česky 1995, Tisíc plošin, česky 2010) mají intenzitu. Chci, aby intenzita
mého afektu byla pozitivní,ale zvládnu i negativní, jsou i neutrální/kontroverzní….

17.  Vydržím poslouchat vyprávění, příběhy, jsou v nich zakódované významy, smysl lidské existence,
mocenské vztahy, odpor, nálady, radost i smutek – všechny mají své jádro, i když se zdá, že jde o
plkání. Jde o výpověď z 50% o tématu a z 50% o vypravěči, což je někdy důležitější než to téma. Od
toho mám Kaufmanna.

18.   Zajímá mne nejen percepce/mentální mapa území dotazované/ho, její/ho imaginace, a především
jeho/její osobní participace na životě území (dělá vůbec něco nebo jen mluví?), statut, vazby, sítě

19.  Pokouším se hledat i odpověď na otázku: Jaké vztahy se podílejí na utváření prostorovosti ZSJ?
Není vlastně vše mezi lidmi ´o vztazích´? Významech?

20.   Od jedné naší studentky jsem se poučil/a: když nikoho neznám, tak se zeptám známých, zda tam
nebydlí nějaký náš další společný známý – vždycky to vyjde, určitě tam někdo je, svět je malý.

21.  Následuje práce se zdrojem podle zásad kvalitativního výzkumu , bylo nastíněno ve výuce,
blíže: Cloke P. et al., eds. 2004: Practising Human Geography. London: SAGE, 416 s. ( ve fakultní
knihovně dole v suterénu)

22.  Znakem zdravého města je přírůstek počtu obyvatel, neproblematická doprava a to, že město
bzučí, vibruje


Chci A Hynkovi poradit co s tím TP2/URS dál:

1.    ……

2.    ……

3.    ……