PF_300_25_grey Jméno PŘÍJMENÍ
                                                                             UČO; X. roč. B-GK-GEOG
                                                                                       MÍSTO, DATUM


                                   METODY GEOGRAFICKÉHO VÝZKUMU

                                     Fyzicko-geografická část

                              1. CVIČNÍ – METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE

ZADÁNÍ:

Porovnejte roční chod průměrných měsíčních teplot vzduchu a srážek ve dvou vybraných letech s
dlouhodobým normálem 1961-1990 pro zadaný územní celek České republiky.

PRACOVNÍ POSTUP:

Cílem cvičení je provést základní statistickou analýzu klimatologických dat dostupných na
oficiálních Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz). Pro zadaný kraj jsou zpracovány
roční časové řady průměrných měsíčních teplot vzduchu a měsíčních úhrnů srážek pro 2 vybrané roky a
normálové období 1961-1990.

Výstupem cvičení jsou:

•      2 tabulky s průměrnými měsíčními a roční hodnotou daných prvků

•      2 grafy chodu teploty/srážek (spojnicový/sloupcový) ve vybraných letech a normálovém období
– tzn. 3 spojnice/sloupce v 1 grafu

•      4 korelační pole (zjištění těsnosti vztahu mezi teplotami/srážkami v daném roce a v
normálovém období)

•      Vhodný textový komentář o doporučeném rozsahu 1 strany textu

VYPRACOVÁNÍ:

Porovnávané řady jsou pro (název územního celku) v letech (zadané období). ….

Tab. 1 Průměrné měsíční teploty vzduchu (°C) na území České republiky v letech 1963, 1990 a
normálovém období 1961 – 1990 (zdroj dat: ČHMÚ)

                                              Období

                                               Měsíc

                                                 I

                                                II

                                                III

                                                IV

                                                 V

                                                VI

                                                VII

                                               VIII

                                                IX

                                                 X

                                                XI

                                                XII

                                               I-XII

                                               1963

                                               -8,8

                                               -6,8

                                                0,7

                                                8,1

                                               12,1

                                               16,1

                                               18,1

                                               16,6

                                               13,9

                                                7,4

                                                6,4

                                               -5,6

                                                6,5

                                               1990

                                               -0,3

                                                3,5

                                                6,1

                                                6,5

                                               13,3

                                               15,4

                                               16,6

                                               17,9

                                               10,8

                                                8,5

                                                3,5

                                               -1,2

                                                8,4

                                             1961-1990

                                                2,8

                                               -1,1

                                                2,5

                                                7,3

                                               12,3

                                               15,5

                                               16,9

                                               16,4

                                               12,8

                                                 8

                                                2,7

                                                -1

                                                7,5


Z tab. 1 a obr. 1. vyplývá, že teplota vzduchu ve vybraných období byla … oproti normálovému
období. ….

Nejteplejší měsíce … Nejchladnější měsíce… Stejný postup při hodnocení srážek. Stačí jen POPSAT
zjištěné výsledky. Co zjištěné hodnoty znamenají, uveďte v závěru.

Některé zásady – pokud popisujeme jeden prvek (např. teplotu) tabulkou i grafem, nejprve je
tabulka, až poté graf. Při popisu postupujte následovně – nejprve teplota, poté srážky. Tomu
přizpůsobte i posloupnost tabulek a grafů (Tab. 1, Obr. 1, Obr. 2, Tab. 2, Obr., 3, Obr. 4). Grafy
korelačních polí popisující jeden prvek je vhodnější dát vedle sebe a popsat jako 1 obrázek
označený indexy a) a b).

Popis obrázku je na stejné stránce jako obrázek (to stejné platí pro tabulky).

Obr. 1 Roční chod průměrných měsíčních teplot vzduchu na území České republiky v letech 1963, 1990
a normálovém období 1961 – 1990 (zdroj dat: ČHMÚ).

Obr. 2 Bodový graf korelačního pole průměrných měsíčních teplot na území České republiky a)
v letech 1963 a normálovém období 1961 – 1990 b) v letech 1990 a normálovém období 1961 – 1990
(zdroj dat: ČHMÚ).

Obr. 3 Roční chod měsíčních úhrnů srážek na území České republiky v letech 1963, 1990 a v
normálovém období 1961 – 1990 (zdroj dat: ČHMÚ).

Obr. 4. Bodový graf korel. Pole….


ZÁVĚR:

Porovnáním měsíčních teplotních a srážkových řad na území České republiky z let 1963 a 1990 vůči
normálu 1961 – 1990 byly zjištěny následující výsledky. Chladnějším/sušším rokem byl … s X
chladnějšími měsíci/s o X °C nižší teplotou/… než normálové období…atd.

V závěru je třeba zdůraznit hlavní zjištěné výsledky -> Teplejší, studenější, sušší, vlhčí. Vždy je
nutné uvést konkrétní hodnotu (např. výrazně chladnější o 5,0 °C). Korelační koeficient se lišil –
proč se lišil? Hlavní výsledky je možné vystihnout i v bodech 1) -> 2) -> 3) atd.

ZDROJE LITERATURY:

Český hydrometeorologický ústav…