PŘESHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ KONCEPCE (SASKO, BAVORSKO, SLOVENSKO) VČP 3 STUDIE ROZVOJE ČESKO-SASKÉHO PŘÍHRANIČÍ, ÚÚR, 2013, 105 S. – ÚVOD ¢Výchozí podmínky —Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci (1992) ¢Česko-německá pracovní skupina (2006) —Vládní prohlášení o partnerské spolupráci (1992) ¢Česko-saská (1993/2005) ¢Účastníci, podklady —MMR ČR, ÚUR Brno, IREAS Praha —Cíl 3, PÚR ČR 2008, resortní a krajské koncepce —Landesentwicklungsplan 2003/2012, regionální plány, vědecké studie, koncepty euroregionů ¢Vymezení území: —kraje KV,UL LB / 10 bývalých okresů (bez DD) ¢Plánovací systémy: kompatibilita? SÍDLA A STRUKTURA SÍDEL OBYVATELSTVO A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ¢Třístupňový model střediskových obcí ¢Nadregionální spojovací a rozvojové osy ¢Území vyžadující zvláštní pozornost —Oblasti v blízkosti státní hranice s Polskem a Českou republikou ¢?přeshraniční migrace díky Schengenu —Předpokladem dobrá dostupnost ¢Pokračující demografické stárnutí —Index stáří 2010: CZ 94,1 (CL 78,7) / SN 223,3 (Löbau-Zittau 254,8) HOSPODÁŘSTVÍ A CESTOVNÍ RUCH DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ¢HDP na hlavu – výrazně pod celostátním průměrem —Max ULk 79,8 (2009) / min MEK 51,1 – max Freiberg 83,4 ¢Míra nezaměstnanosti (9,65-16,5 / 8,5-13,7 %) ¢Česko-saské Švýcarsko, Montanregion Krušnohoří – UNESCO? ¢Význam lázeňství pro CR ¢Cykloturistika ¢Hustá síť hraničních přechodů ¢Labská vodní cesta ¢Egronet, Elbe-Labe-Sprinter, turistický expres Bohemica, bus TP-UL, projekt LUISE (CZ-SN-PL) C:\Users\berrova\Documents\MAPY vlastní GIS\Prechody\Prechody_ver2.png TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ROZDĚLENÁ MĚSTA A OBCE / 18 ¢Obnovitelné zdroje —Krušnohorská síť obnovitelné energie ¢Plynovod Nord Stream/Opal + Gazela —Brandov/Olbernhau, Waidhaus — ¢Čištění odpadních vod —Jablonné v Pj., Vejprty, Potůčky, Rumburk-Varnsdorf ¢Velkoplošná chráněná území ¢Změna klimatu ¢ ¢Rozdílná legislativa, nedostatečná koordinace v dopravě, hraniční vodní tok, jazyková bariéra ¢ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V ÚSTECKÉM KRAJI A SASKU Kategorie n Kategorie n Maloplošná chráněná území Přírodní památky 83 Evropsky významné lokality 107 Přírodní rezervace 56 Ptačí oblasti 5 Národní přírodní památky 13 Smluvně chráněná území 1 Národní přírodní rezervace 12 Památné stromy 437 Velkoplošná chráněná území Národní parky 1 Chráněné krajinné oblasti 4 Kategorie (odpovídající kategorie v českém ekvivalentu/originální název kategorie v německém jazyce) n Přírodní rezervace/Naturschutzgebiet 215 Přírodní park/Landschaftschutzgebiet 178 Národní park/Nationalpark 1 Chráněná krajinná oblast/Biosphärenreservat 1 Přírodní park/Naturpark 3 SWOT ANALÝZA ¢ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence středisek, rozvojových oblastí a os Územní diferenciace v hustotě zalidnění a vylidňování některých oblastí Existence regionálních a lokálních klastrů, vědecko-výzkumného potenciálu a rozvojových ploch Výrazné zastoupení regionů vyžadujících soustředěnou podporu státu na české straně Dobrá dopravní dostupnost přes hranici Chybějící obchvaty obcí / oslabení VOD na venkově Dobré podmínky k využívání obnovitelných energií Absence přeshraničního odsouhlasování legislativy Postupně se rozvíjející přeshraniční spolupráce při plánování a realizaci územního rozvoje Chybějící přeshraniční koordinace EVL soustavy NATURA 2000 PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvoj spolupráce obcí vč. přeshraniční spolupráce Rozšíření těžby hnědého uhlí na české straně spojený s negativními dopady na prostředí, sídla a lidi Společný marketing a rozvoj turistických destinací Prohlubování disparit v ekonomické výkonnosti a (ne)zaměstnanosti Koncepce integrované mobility Snížení zájmu přepravců o kombinovanou dopravu (Ro-La) a zvýšení zátěže pozemních komunikací Společná řešení zásobování vodou a likvidace odpadů Poškozování přírody a krajinného rázu nekoordinovanými řešeními Přeshraniční spolupráce v protipovodňových opatřeních Riziko vzniku brownfield / pokračující zástavba volných ploch a fragmentace krajiny ROZVOJOVÁ STRATEGIE, CÍLE A AKČNÍ OBLASTI ¢ „BUDOUCNOST UPROSTŘED EVROPY – MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V ČESKO-BAVORSKÉM POHRANIČÍ„ / STUDIE, BERMANGROUP, 2013, 70 S. ¢1 Obyvatelstvo a osídlení .......................................................... 7 ¢2 Hospodářství příhraničních oblastí ......... 17 —Výzkum, vývoj a inovace, Oblast Lidských potřeb, Oblast Informačních a komunikačních technologií, Oblast High-tech ¢3 Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center 31 ¢4 Školství —Základní a střední školy, Střední školy, Vysoké školy: Karlovarský kraj, Bavorsko ¢5 Sociální služby ...................................................................................... 42 ¢6 Zdravotnictví ......................................................................... 47 ¢7 Cestovní ruch a lázeňství ........................................... 49 ¢8 Životní prostředí ....................................... 55 —Odpady, Vodovody, Kanalizace, Ovzduší, Výskyt škodlivých částic v ovzduší ¢9 Systém řízení bezpečnosti, krizové řízení………….58 ¢10 Jazyková vstřícnost měst a obcí v regionu .........59 ¢ ¢ ÚVOD, VÝVOJ POČTU OBYVATEL, PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK – NAROZENÍ A ZEMŘELÍ, MIGRACE , SÍDLENÍ STRUKTURA, STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A POPULAČNÍ PROJEKCE ¢Celé území leží ve středu Evropy, ale zároveň v periferní poloze vůči jádrovým oblastem svých států a v případě německých regionů i spolkových zemí. ¢Karlovarský kraj má po okrese Tirschenreuth nejnižší hustotu obyvatel, ale významné vnitřní rozdíly ve struktuře osídlení, které se koncentruje do centrální pánevní části, zatímco horská území jsou osídlena velmi řídce. ¢Vývoj počtu obyvatel ukazuje silné depopulační tendence u všech německých regionů. Všechny příhraniční německé regiony jsou od druhé poloviny 90. let výrazně emigrační. Hlavními tzv. „push“ faktory, které migranty vedou k opuštěni území, je periferní poloha regionů a jejich relativní hospodářská slabost vůči jádrovým oblastem příslušných spolkových zemí. —Data za přeshraniční migraci nejsou dostupná v podrobném členění na regiony NUTS III (Kreise) v celém příhraničním území, ale pouze v bavorské části. Migrační proud z ČR je nejvýznamnější v regionu Wunsiedel, kde migranti z ČR tvořili v roce 2011 35 % (absolutně 78 osob) všech zahraničních imigrantů a v regionu Tirschenreuth, kde se podílí na zahraniční migraci 18 % (44 osob). Nejvyšší intenzita zahraniční imigrace byla v roce 2011 ve městě Hof, 8,4 ‰ (nejvýznamnější byli migranti z Turecka – 19,4 % (75 osob) a Rumunska – 14,2 % (54 osob)). Význam zahraniční migrace ve zbylých třech bavorských příhraničních regionech byl nižší, intenzita se pohybovala v roce 2011 kolem 3 ‰. ¢Stárnutí obyvatelstva je spolu se ztrátami způsobenými migrací největším problémem pro stabilitu osídlení v celé německé části hodnoceného makroregionu. ¢Karlovarský kraj patří v řešeném území i v Česku k regionům s nejmladší populací a s vyšším podílem obyvatel v produktivním věku. ¢K úbytku počtu obyvatel bude podle dostupných projekcí docházet v horizontu příštích 15 let ve všech německých regionech a očekávaný pokles bude rychlejší než v ostatních regionech jednotlivých spolkových zemí. ¢V Karlovarském kraji bude také docházet ke stárnutí populace, ale řádově mnohem nižším tempem než v německých příhraničních regionech a proces demografického stárnuti populace povede k jen klesajícímu podílu lidí v produktivním věku. ¢V absolutním počtu bude v celém příhraničním území v následujících 15 letech docházet k nejvýraznějším úbytkům u skupiny obyvatel v produktivním věku (16–59 let). ¢Vzhledem k těmto očekavaným odlišným tendencím na obou stranách hranice a rozdílne situaci na trhu práce (nižší míra nezaměstnanosti a vyšší platy v německých regionech) se bude zvyšovat potenciál pro rozvoj přeshranični dojižďky za praci z Karlovarskeho kraje. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ, TRH PRÁCE, STRUKTURÁLNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSTVÍ ¢Podle úrovně hospodářské vyspělosti je příhraniční území zřetelně rozděleno na 2 části. ¢Ekonomická výkonnost jednotlivých příhraničních oblastí se v čase pomalu sbližuje, přestože rozdíly mezi českou a bavorskou části jsou stále značné. ¢Přeshraniční rozdíly ve vyspělosti mezi regiony nejsou při zohledněni parity kupní síly tak velké jako v případě absolutního vyjádření HDP na obyvatele. ¢Zrychlené tempo ekonomického růstu v letech 2006 a 2007 také spolu s opatřeními na trhu práce a částečnou změnou metodiky výpočtu přineslo významné snižování míry nezaměstnanosti v německé části území, které pokračovalo i v letech ekonomické krize / stagnace. ¢Vývoj míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji má zcela odlišný trend. Po celé sledované období, s výkyvy v některých letech, mírně roste. ¢Rozdíly v disponibilních příjmech domácností jsou mezi německými spolkovými zeměmi i mezi jejich jednotlivými okresy řádově větší než v ČR. ¢Přestože dlouhodobým trendem v Německu je snižování regionálních disparit v disponibilních příjmech, ty jsou stále natolik velké, že působí jako jeden z hlavních faktorů na selektivní migraci obyvatel v produktivním věku z chudších do bohatších regionů. ¢Ve struktuře bavorských příhraničních regionů převažují tradiční staré průmyslové obory, které jsou zde již dlouhodobě zastoupeny – nejčastěji výroba skla, keramiky a porcelánu, textilní a kovodělný průmysl a potravinářství. ¢Karlovarský kraj má více diverzifikovanou průmyslovou strukturu než většina německých příhraničních regionů, což je dáno i jeho velikostí. ¢Silnou orientaci Karlovarského kraje na Německo potvrzují data za regionální vývoz publikovaná ČSÚ naposledy za rok 2010 – Německo bylo cílovou destinací pro 57 % exportu z kraje. ¢Ze 110 majoritně vlastněných německých firem je v 52 % případů vlastníkem společnost, ve 48 % pak soukromá osoba / podnikatel. Vysoký podíl firem, kde vlastníkem je soukromá osoba, naznačuje, že se jedná často o menši a jednodušší výrobní pobočky / montovny, které do kraje přišly především díky nízkým výrobním nákladům. VÝUKA NĚMECKÉHO JAZYKA V KARLOVARSKÉM KRAJI (A ČEŠTINY V NĚMECKÝCH OKRESECH) ¢V zájmovém území funguje síť příhraniční vlakové dopravy a integrovaný systém Egronet, které spolu tvoří páteřní systém veřejné hromadné dopravy mezi městy na obou stranách hranice. Samotná přeshraniční spojení veřejnou dopravou jsou zajišťována téměř výhradně vlaky. ¢ ¢Na základních školách se německý jazyk v Karlovarském kraji učí 28,8 % žaků z celkového počtu žáků na základních školách. Tento podíl je sice ze všech českých krajů nejvyšší, ale v porovnání s podílem žáků učících se anglický jazyk poměrně nízký. ¢Karlovarský kraj je specifickým regionem v porovnání s ostatními regiony Česka. Kraj téměř u všech jazyků, vyjma němčiny a ruštiny dosahuje nejhorších pozic v podílu počtu studentů, kteří se vzdělávají v daných jazycích. Avšak u německého jazyka obsazuje Karlovarský kraj první místo v počtu středoškoláků učících se němčinu (73,2 %), zatímco angličtinu si osvojuje pouze 75,8 % žaků. NABÍDKA, ZAJÍMAVOSTI V ÚZEMÍ, SLUŽBY, DESTINAČNÍ MANAGEMENT, POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU ¢Z dále uváděné segmentace turistických regionů dle převažujícího zaměření cestovního ruchu a konkrétních druhů turistických produktů lze nicméně vysledovat, že na obou stranách hranice existují oblasti, které mohou díky svému relativně shodnému zaměření na určité segmenty cestovního ruchu potenciálně vytvářet jednotnou nabídku. ¢Největší množství ubytovacích kapacit je v Karlovarském kraji, v porovnání s německým příhraničím více než dvojnásobně. ¢Aktivity v oblasti destinačního managementu jsou zpravidla realizovány izolovaně, bez přeshraničního dopadu a o jejich rozvoj v rámci obou stran hranice zpravidla ani nejsou vyvíjeny větší snahy. —Jako vhodný příklad přeshraniční spolupráce v oblasti propagace nabídky přírodních atraktivit lze zmínit například projekt Geopark Bayern-Böhmen, jehož cílem je prezentovat geologické bohatství v území česko-bavorského příhraničí (tzn. prakticky napříč všemi příhraničními oblastmi – Oberpfälzer Wald, Chebsko, Krušné hory). BEZPEČNOSTNÍ SITUACE V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ, INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI NA ÚROVNI ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ¢V rámci přeshraniční spolupráce představuje problém pouze (legislativně) neupravené prostředí možné spolupráce v oblasti zdravotnické záchranné služby (možnosti využití zdravotnických záchranných složek v sousední zemi). ¢Česká republika a Spolková republika Německo podepsala v minulosti smlouvu o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích, dohoda o rámcové smlouvě v oblasti přeshraniční spolupráce poskytnutí zdravotnické záchranné služby však nebyla dodnes uzavřena. ¢Přeshraniční spolupráce požární ochrany a policie je prakticky bezproblémová. ¢Většina obcí ve sledovaném území nenabízí informace o své obci, případně o možnostech podnikání v obci, žádné informace v jiném než mateřském jazyce. ¢Stejně jsou na tom jak obce, tak okresní úřady. Karlovarský kraj je v tomto ohledu výrazně vstřícnější a informace nabízí jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele a případně podnikatele jak v anglickém, tak německém jazyce. STUDIE ROZVOJE ČESKO-SLOVENSKÉHO PŘÍHRANIČÍ, 2008, 73 S. ¢ÚÚR, Brno —Atelier T-plan, Praha / AŽ PROJEKT, Bratislava ¢meziministerská „Dohoda o spolupráci pro oblast územního plánování a stavebního řádu“ (2002) —česko-slovenská pracovní komise ¢vztahy, tradice X jazyková bariéra ¢koordinácia koncepcií riešenia územnoplánovacích podkladov a dokumentácií v prihraničných oblastiach spoločnú → víziu rozvoja vo vybraných oblastiach —Analýzy k Projektu územného rozvoja prihraničného územia Slovenskej republiky a Českej republiky (2004) —Urbanistická štúdie vč. návrhu rozvoja územia vrátane záverov a odporúčaní pre spoločné riešenie prihraničných väzieb (2007) ¢ ¢2. VÝCHODISKA SPOLUPRÁCE 13 ¢2.1 Vazby na národní a nadnárodní rozvojové strategie 13 ¢ Vazby na územní plánování 14 ¢ Vazby na regionální politiku 14 ¢2.2 Systémy územního plánování a regionální politiky 15 ¢ Systémy územního plánování 15 ¢ Systémy regionální politiky 20 ¢2.3 Východiska rozvoje česko-slovenského příhraničí 23 ¢ Rámcové územní podmínky a šance 23 ¢ Související cíle a úkoly územního plánování 24 ¢ Související cíle a úkoly regionální politiky 24 ¢ Cíle a úkoly společného Operačního programu 25 ¢ ¢3. MOŽNOSTI ÚZEMNÉHO ROZVOJA 27 ¢3.1 Potenciály rozvoja územia 27 ¢ Osídlenie a sídelná štruktúra 27 ¢ Ľudské zdroje 30 ¢ Ekonomická štruktúra a cestovný ruch 35 ¢ Dopravná infraštruktúra 40 ¢ Technická infraštruktúra 41 ¢ Životné prostredie, ochrana prírody a tvorba krajiny 45 ¢ Kultúrne dedičstvo 49 ¢ Výsledky SWOT analýzy 53 ¢4. ROZVOJOVÉ STRATEGIE 59 ¢4.1 Souhrnné a specifické cíle rozvoje 59 ¢ Souhrnné cíle 59 ¢ Specifické cíle 60 ¢4.2 Nejdůležitější výzvy a oblasti spolupráce 64 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 252 KM HRANICE, 8+12 OKRESŮ, 13 175 KM2, 2,375 MIL. OBYV. VAZBY NA NÁRODNÍ A NADNÁRODNÍ ROZVOJOVÉ STRATEGIE ¢projekt Vision Planet —Střední Evropy; ¢projekt PlaNet CenSE —MetroNet a North South Corridors; ¢Karpatský projekt, —PL 2004; ¢zčásti též projekt ESPON —hierarchizace struktury osídlení v území po obou stranách společné hranice VAZBY NA ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ / NA REGIONÁLNÍ POLITIKU ¢Politika územního rozvoje České republiky 2006 resp. 2008; ¢Územní plán velkého územního celku Ostrava – Karviná; ¢Územní plán velkého územního celku Beskydy, změna č. 2; ¢Územní prognóza Zlínského kraje; ¢Návrh Zásad územního rozvoje Zlínského kraje; ¢Územní plán velkého územního celku Břeclavska; ¢Studie rozvoje česko-polského příhraničí (pro území v Moravskoslezském kraji). ¢ ¢Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 / Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013; ¢Strategie regionálního rozvoje České republiky na léta 2007 – 2013; ¢Program rozvoje Moravskoslezského kraje; ¢Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje; ¢Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. ČLENĚNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADŮ VÝCHODISKA ROZVOJE ČESKO-SLOVENSKÉHO PŘÍHRANIČÍ ¢pohoří Karpat = jeden velkoplošný chráněný krajinný celek→ —velmi omezená dopravní prostupnost horských hraničních partií území, pro kterou v něm nemohou být uplatňovány intenzivnější socioekonomické vazby mezi slovenskou a českou částí příhraničí. ¢potenciály obou širších trilaterálních prostorů —S: Žilina (SK) – Český Těšín-Cieszyn – Ostravská aglomerace (CZ) – Katowice – Bielsko-Biaľa (PL) —J: Bratislava (SK) – Wien (A) a Brno (CZ) ¢dvou multimodálních koridorů TEN-T —podél řek Moravy a Váhu ¢ ¢Související krajské programy a strategie rozvoje MS, ZL, JM kraje zvláštní přeshraniční aspekty a cíle regionální politiky vůči sousednímu území Slovenska (vč. Polska a Rakouska) neuvádějí a speciální úkoly v těch ohledech neukládají. Krajům k tomu slouží územně příslušné a specializovaně zaměřené operační programy přeshraniční spolupráce. PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE SLOVENSKÉ REPUBLIKY A ČESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2007 – 2013 ¢Hlavním cílem —růst koheze a konvergence přeshraničního regionu: vytváření funkční sítě spolupracujících orgánů s cílem podporovat udržitelný, integrovaný ekonomický, environmentální, sociální a kulturní rozvoj regionu prostřednictvím zlepšení dostupnosti, rozvoje informatiky, turistiky, zachování a rozvoje kulturních tradic. ¢Specifické cíle —Podpora rozvoje hospodářských a sociálních přeshraničních struktur zvyšujících konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionu; —Zvyšování dostupnosti a kvality přeshraniční infrastruktury, která podporuje kohezi přeshraničního regionu. ¢Prioritní osy: ¢I: Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce. ¢II: Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a životního prostředí. ¢ ¢Polovina obcí z 784 celkem méně než 1000 obyv. s 10 % obyvatel ¢SK – těžiště osídlení —Nejvyšší úrovně: Žilina-Martin+, Trenčín+ ¢Druhé úrovně, třetí úrovně (druhá skupina) —Centra těžišť osídlení: 1. až 5. skupiny —Rozvojové osy: povážská, žilinsko-podtatranská ¢hodnota HDP na obyvateľa v parite kúpnej sily —61 % z priemeru EÚ na Slovensku v porovnaní so 78 % v Česku (2007) ¢zapojenie elektrizačnej sústavy ČR do UCTE prenosovou sústavou (VVN 400 a 220 kV) ¢tranzitné plynovody pri Plaveckom Petri (Brodské (do ČR) a Vysokej pri Morave (do Rakúska), tranzitný VVTL plynovod medzi ČR a SR (Lanžhot - SR), SÍDELNÁ ŠTRUKTÚRA SALDO SŤAHOVANIA NA 1 000 OBYVATEĽOV INDEX STARNUTIA (2006) ¢väčšina prihraničných tokov pramení na českej strane a priteká na slovenskú stranu ¢Morava a Dyja, tvoriace aj časť hranice s Rakúskom a Slovenskom ¢diaľkovo prenášané imisie znečisťovateľov z priemyselných aglomerácií z Poľska (oblasť Katowic) a Českej republiky (oblasť Ostravy) ¢nárastu dopravy možno predpokladať vo významných navrhovaných koridoroch medzinárodnej dopravy ako je Jablunkovský priesmyk a Lyský priesmyk ¢SK:1996 návrh Národnej ekologickej siete NECONET - 6 jadrových území európskeho významu —Biele Karpaty, Malé Karpaty, Strážovské Vrchy, Kysuce, Pomoravie, Záhorie —CZ: CHKO Beskydy, Bílé Karpaty, Poodří, Pálava / biosférická rezervace Dolní Morava ¢Kulturní dědictví —SK: NKP, MPR, PZ, památkové rezervace lidové architektury —CZ: UNESCO, NKP, archeologické PR, krajinné PZ, MPR, MPZ, venkovské PR, VPZ DOPRAVNÁ INFRAŠTRUKTÚRA SWOT ANALÝZA ¢Skalicko-holíčské ťažisko osídlenia ¢Strategická poloha riešeného územia v dopravnom spojení sever - juh, západ – východ. ¢Realizácia rýchlostnej cesty R6 v pokračovaní v ČR ako rýchlostná cesta R49 zabezpečí kontinuálne prepojenie diaľnice D1 na Slovensku s diaľnicou D1 a D47 na českej strane. ¢Výstavba D-O-L je diskutabilná a je otázkou ďalekého výhľadu, záujem slovenskej a rakúskej strany o výstavbu dielčích úsekov po Břeclav až Hodonín je reálnejší. ¢Spoločné využívanie ČOV so slovenskou stranou možno predpokladať iba lokálne. ROZVOJOVÉ STRATEGIE ¢Prohlubování vzájemných odborných styků pro zajištění koordinovaného rozvoje příhraničních území po obou stranách společné hranice a jejich účinné funkční a prostorové integrace. ¢Koordinovaná řešení třístranných územně funkčních a územně technických problémů s Polskem a Rakouskem. ¢posilování vzájemných přeshraničních kooperačních vztahů mezi městy ¢další posilování vzájemných kooperativních vazeb v prostoru Žiliny a rozvojové oblasti Ostrava v návaznosti na budoucí kapacitní dopravní dálnice D3 na slovenské a čtyřpruhové silnice I/11 na české straně, ¢sídelních aglomerací Trenčín, Ostrava a Zlín, mezi kooperačními prostory evropského významu, s vysokými šancemi na umístění a rozvoj strategicky významných funkcí; ¢sídelních center Púchov a Břeclav, jejichž územní a funkční rozvoj nebyl dosud výrazněji dotčen vlivy, které pro ně mohou z takových poloh vyplývat. ¢projednat společně opodstatněnost záměru na propojení vážské a oderské vodní cesty v koridoru na rozhraní ČR a Polska; ¢koordinovat umístění veřejných logistických center pro mezinárodní kombinovanou dopravu (např. v lokalitách Hodonín, Břeclav, Lanžhot-Kúty a Břeclav-Bernhardstahl). OBLASTI SPOLUPRÁCE