Úkol1A

Smyslem úkolu1 je ukotvit porozumění z hodiny a z textů. Je to tedy pro vás. Nehledejte proto definice, které někdo někde napsal. Vysvětlete vlastními slovy, jak rozumíte modelu volného trhu (max. 150 slov). Využijte textů

Volný trh

• Co to je?

• Na jakých principech funguje?

• Uveďte tři předpoklady, které musí být splněny, aby fungoval seberugulující mechanismus volného trhu?

Úkol1B

Vyberte jeden z pojmů a vysvětlete jej vlastními slovy, jako byste jej objasňovali nějaké čiperné babičce.Vysvětlení bude obsahovat popis významu pojmu (pokud chcete vnést vlastní hodnocení, jednoznačně oddělte) a ilustrující příklad.

• externalita

• komparativní výhoda

Úkol 2

Přečtěte text, který jste nečetli (Friedman nebo Stiglitz) a uveďte z něj příklad tvrzení/stanoviska, 2 argumenty, které ho podporují a 1 protiargument, ke kterému se vyjadřuje.

Můžete pracovat jen logickou částí: např. Z Friedmana z části Úloha cen a Širší pohled.

Tvrzení i argumenty uvádějte jednou či dvěma vlastními větami. Někdy je třeba si to vytáhnout. Nemusíte citovat.

• Vlastní stanovisko/ tvrzení autora, které předkládá a pro které chce čtenáře získat. Ve stanovisku autor může implicitně sdělovat, co by se podle něj mělo dělat, zajistit..

• Argument: vysvětluje, proč autor zaujímá uvedené stanovisko. Argumentů představují důvody, které by se čtenář měl dozvědět, aby mohl se stanoviskem nakonec souhlasit.

• Protiargument: autor vyjádří pochopení toho, co by mohlo jeho stanovisko oslabit. Přemýšlí o tom, co by jeho samého mohlo zviklat, a o tom, jaká opačná stanoviska mohou zastávat potenciální čtenáři jeho eseje.

Stanovisko:

Argument 1:

Argument 2:

Protiargument:

Setkání 4. 3. 2013 Globální problémy světové ekonomiky

Co jsme dělali:

1. Vaše seřazení věd dle důvěryhodnosti (DU1):

Vaše kritéria důvěryhodnosti věd (z DU a ze začátku hodiny):

• exaktnost

• do jaké míry danou vědu znám

• jak jsou zneužitelné její výstupy

• opakovatelné její výsledky

• historie/tradice dané vědy a množství publikovaných prací

• na základě toho, jak je daná věda schopná vysvětlovat definovat, vlastní řpístupy a oblast výzkumu

• hmatatelný přínos pro fungování společnosti a snaha o zlepšení poměrů v ní

K zamyšlení:

Čím se zabývá futurologie?

Lze použít matematiku, futurologii k manipulaci?

Řeknou dva astrologové, ekonomové tutéž odpověď?

Co mne zaujalo: Jaká otázka vás nad faktem, že jedno řazení se vymyká, má grafologii na 1. místě vás napadla: „Kdo to dal na 1. místo“ nebo „Proč to někdo dal na 1. místo?“ Proč?

2) Přepis části proslovu Pascuala Lamyho, výkonného ředitele Světové obchodní organizace (WTO)

Pádné důvody hovořící pro volný trh mají dlouhou a bohatou historii. Zjištění Davida Ricarda, že zisky z mezinárodního obchodu vyplývají ze zákona komparativní výhody, se stalo páteří teorie i praxe obchodu na dvě stě let.

Tradiční teorie nás naučily, že země – stejně jako lidé – z obchodu těží, protože jsou odlišné a že spíše relativní než absolutní rozdíly ve výrobních nákladech zajišťují jejich zisk. Tento postřeh poskytuje zásadní oporu argumentu, že všechny země mohou mít z obchodu výhodu – k tomu, aby se obchod vyplatil, stačí pouze být relativně, ne absolutně konkurenceschopnější v některých činnostech výroby. Porozumění této skutečnosti vede posledních více než šedesát let mnoho lidí k úsilí vytvořit otevřenější a nevýlučný mnohostranný systému obchodu.

David Ricardo spojoval komparativní výhodu zemí s technologickými odlišnostmi. Pozdější teoretikové, jako Heckscher a Ohlin, za hnací sílu komparativní výhody a obchodních zisků považovali zejména rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory, tedy v pracovní síle, půdě a kapitálu. Tyto rozdíly v teorii v sobě nenesou žádný rozpor. Spíše vyzdvihují bohaté příležitosti dané různorodostí. (...)

Svižná procházka historií teorie obchodu je užitečnou připomínkou různých zdrojů výhod z obchodu, mezi něž můžeme zahrnout vyšší efektivitu výroby, úspory z rozsahu, větší rozmanitost výrobků a vyšší produktivitu.

Řečnická otázka: Co ovlivňovalo vaše porozumění obsahu jeho řeči?

3. Porozumění pojmům

volný trh

liberalizace

protekcionismus

komparativní výhoda

externalita

Co jsme nedělali, ale hodí se základní přehled o Světové obchodní organizaci – proč a jak vznikla, co je její smyslem, jak funguje.

Explicitně pracují s pojmy v textech tito autoři:

volný trh: Friedman, Stiglitz

liberalizace: Stiglitz

protekcionismus: Friedman, Stighlitz

komparativní výhoda: Friedman, Stiglitz

externalita: Friedman, Johanisová

3. Práce s texty

Čitatelé stejných textů se měli shodnout na vyjasnění klíčových myšlenek textu, naplánovat, jak ho vysvětlí spolužákovi a jak ověří, zda porozuměl.

K zamyšlení:

Proč se těžko vysvětluje text, s jehož stanovisky nesouzním?

Čím mi spolužák nejvíc pomohl, abych myšlenkám textu porozuměl? Jak se z toho mohu poučit?

Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonomie. Praha: NS Svoboda, 2007

Tomáš Sedláček: Ekonomie dobra a zla. Praha: 69pole, 2009

Joseph E. Stighlitz: Jiná cesta k trhu. Kp. „Svoboda volby?“. Praha: 2002.

Milton Friedman: Svoboda volby. Kp. 1, 2, 1991 (původní znění 1979).

Naďa Johanisová: "Svět podle ekonomie". In: Listy, č. 2, 1998.