Strunatci – Chordata
Znaky:
Pleziomorfní – původní, obecnější, primitivní, které s nimi sdílejí i jiné skupiny (bilaterální
druhoústí)
•3 zárodečné listy – endo, ekto a mezoderm, druhotná tělní dutina (coelom)
•dvoustranná souměrnost, segmentace coelomu (potlačení v dospělosti)
•prolomení druhotného ústního otvoru – na opačném konci těla
•žaberní štěrbiny v hltanu (u vodních celý život, u suchozem. jen během zárodečného vývoje)
•
Apomorfní- odvozené, těmi se liší od ostatních živočišných kmenů (autapomorfie – diagnostické
znaky)
•vnitřní kostra, struna hřbetní (chorda dorsalis)
•nervová soustava – trubice s centrálním kanálem (na hřbetní straně nad chordou), vchlípením
neuroektodermu
•endostyl v hltanu (štítná žláza), hypofýza

frayer2_20090209_152201_001



Acoelomorpha, jako bazální skupina Deuterostomia!!! (společně s Xenoturbella) – někdy jako
Xenacoelomorpha


3 frayer2_20090209_152248_001



Cephalochordata - Bezlebeční
•(= Acrania) – bez diferenciace hlavy a kostní tkáně
•chorda (notochord) podél celé hřbetní strany těla
•segmentace svaloviny (myomery)
•endostyl, bez srdce, obžaberní prostor
•Autapomorfie:
•asymetrie těla (hlavně u larev)
•úprava ústního otvoru - vířivý orgán, Hatschekova jamka
•fotoreceptory v nervové trubici, nepárové čelní oko
•specifická stavba chordy – se svalovými buňkami
•vysoký počet žaberních štěrbin
amphead

•rypec (rostrum), nepárový ploutevní lem + ocasní ploutvička, metapleury, jednovrstevná pokožka
•gonochoristé – mimotělní oplození
•příbřežní pásmo moří teplého a mírného pásma (noční aktivita)
•v písečných a štěrkových naplaveninách (břichem vzhůru)
•živí se mikroorganismy, detritem, fytoplanktonem
•dnes asi 50 druhů (Branchiostomidae)
•kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) – evropské břehy
•Asymmetron, Epigonichthys
Image of: Branchiostoma lanceolatum ijbsv02p0030g01 amphioxis2

branchiostoma-lanceolatum_244 uwinnipeg-Lancelet a000-03
Epigonichthys lucayanus
a000-02
Epigonichthys cultellus
Branchiostoma lanceolatum

• regresní vývoj (metamorfóza):
pohyblivá larva (aktivita)
pasivní dospělec (=přední část hlavy)
• jednovrstevná pokožka, plášť z tunicinu
• chorda jen v ocásku larev (uro-)
• nervová trubice jen u larev, jinak jen cerebrální ganglion
• otevřená cévní soustava, srdce se střídavou pulzací,
   hemovanadin, coelom u sumek a salp – perikardiální dutina
• žaberní koš, obžaberní prostor (atrium), atrioporus
• endostyl - příjem potravy filtrací
• hermafrodité s nepárovými gonádami
• složité rozmnožování, i metageneze, pučení (koloniální sumky)
Urochordata (=Tunicata) - Pláštěnci

frayer2_20090209_152248_001



 Systém pláštěnců
Tř. Ascidiacea – sumky (parafylie)
sumka
- přes 2000 druhů, plovoucí larvy, přisedlí dospělci
- vakovité tělo, často kolonie (pučení)
- trávící trubice do U, často pestře zbarvené
- dříve děleny podle umístění gonád, dnes
 podle morfologie žaberního koše
Pyura spinifera
Clavelina sp.

Pospolitky – Aplousobranchiata
Clavelina lepadiformis
Pospolitka svijonožcovitá
(Clavelina lepadiformis)
- koloniální, nemají společný plášť a kloaku, tělo na 2-3 části
- gonády ve střevní kličce, ocas larev horizontální
Clavelina caerulaea - pospolitka modrá
Clavelina caerulea

Sumka štíhlá (Ciona intestinalis)
Pravé sumky - Phlebobranchiata
phallusiamamillataeophiotrixfragilisgv4
Sumka hrbolatá (Phallusia mamillata)
- solitérní i koloniální, tělo max. na 2 části, gonády blízko střeva
- patří sem i skupina Octacnemida

ascidia_virginea_og_ascidia_mentula
Sumka obecná (Ascidia mentula)
USAcionasavignyi1
Ciona savignyi
ascidia_mentula
Ascidia virginea a A. mentula

Zřásenky – Stolidobranchiata
- solitérní i koloniální (společný plášť a kloaka = synascidie), nečleněné tělo
- gonády na boku žaberního vaku
Sumka červená (Halocynthia papillosa)
botrylluss_big
Zřasenka středomořská (Botryllus schlosseri)

Tř. Appendicularia - vršenky
• = Copelata, Larvacea
• 60 druhů , drobní pelagičtí, jen solitérní
• neotenie (zůstává i ocas s chordou – horizontálně; kmitání)
• plášť nekryje celé tělo, to je volně v průhledné schránce se síťkami (tu mění)
• redukce endostylu, obžaberního prostoru
 Systém pláštěnců
vr�enka
Vršenka jednopohlavní (Oikopleura dioica)
Image of: Appendicularia (pelagic tunicates)
Appendicularia sp.
Larvacean

Tř. Thaliacea - salpy
• 50 druhů, pelagičtí, soudečkovité tělo, i kolonie
• larva jako u předešlých
•  metageneze, oozoid + blastozoidi – (strobilace)
• pupenotvorný a hřbetní stvol
• průhledný plášť nebo jen bezbuněčná kutikula
• otvory na protilehlých koncích
• svalové pásy (obroučkovité) – reaktivní pohyb
• soustředění orgánů – tzv. jádro
 Systém pláštěnců
a983.jpg Image of: Dolioletta gegenbauri obr.02

•Ohnivky (Pyrosomida)
-kolonie (dutý válec), společná kloakální dutina
-bez volné larvy, luminiscence (světélkující orgán)
pyrosoma_atlanticum-gd1 Image of: Pyrosoma atlanticum Pyrosoma Pyrosoma_atlanticum
Ohnivka atlantská
(Pyrosoma atlanticum)

Kruhosvalí (Cyclomyaria, Doliolida)
- svaly – uzavřené obroučky, larvy, forozoidi
21_11Lg
Doliolum mulleri
Doliole
Doliolum sp.

Pásosvalí (Desmomyaria, Salpida)
- svaly – otevřené obroučky + pásy, bez volné larvy
Salpa thompsoni
Salpa thompsoni
Salpa maxima (pelagic tunicate).
Salpa aspera
Image of: Salpa fusiformis
Salpa maxima
Salpa nálevkovitá (Salpa fusiformis)

3



frayer2_20090209_152327_001



Kruhoústí - Cyclostomata
•chrupavčitá lebka bez čelistí, nepárový nosní otvor, složitý jazyk
•měkké úhořovité tělo
•bez párových končetin, bez dermální kostry
•chorda zachována (u mihulí chrupavčité horní oblouky obratlů)
•rohovité zoubky v ústech (odontoidy)
•velum v ústním aparátu

Sliznatky - Myxinoidea
•úhořovité tělo bez šupin, do 1 m
•4 páry „vousků“ (tentaculae)
•ústa s rohovinovými zuby (odontoidy), dvoulaločný jazyk, redukce očí
•po stranách těla vývody slizových žláz
•mořští, hlubinní (cca 60 druhů)
•masožravci, mrchožrouti

fi0240_1l ris1
Sliznatka cizopasná (Myxine glutinosa)
fishes_side_13
Eptatretus cirrhatus

Mihule - Petromyzontida
- válcovité tělo, ocasní a hřbetní ploutev
- holá kůže bez šupin, žaberní štěrbiny
- ústní aparát dospělců – přísavný terč (rohovité zoubky) - výrazné oči, nepárová nozdra
- larva minoha – ústa podkovovitého tvaru s filtračními řasinkami, oči pod kůží, zahrabávají se do
písku
- cca 44 druhů (3 čeledi) – bipolární rozšíření
skenovat0012

Mihule - zástupci
mihule mořská
- Petromyzon marinus
Foto/billede af Havlampret (Petromyzon marinus) Neunauge Lampetra fluviatilis 2355
mihule říční - Lampetra fluviatilis
lampreyOnFish Image:Petromyzon marinus.002 - Aquarium Finisterrae.JPG 00Pemar_u3
- dravé, anadromní

mihule potoční (Lampetra planeri)
- 10-15 cm (minoha až 19 cm), tupě hrbolkaté zuby
- světlejší, pstruhové pásmo potoků, neparazitický druh
mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae)
- 12-22 cm, ostré zoubky okolo celého terče
- celkově tmavší, horní úseky potoků a řek (Slovensko), u nás jen Račí potok ve Velkých Losinách
Mihule – naši zástupci
photo tNRM56780 mihule potoční | foto: Petr Műckstein Hlava dospělé mihule potoční (Lampetra
planeri). Foto L. Hanel 5 5 00Lapla_u0
minoha
dospělec

•
mih


Čelistnatci - Gnathostomata
•čelisti z prvního žaberního oblouku
•endoskelet z kostní tkáně (původem z chrupavky)
•2 páry končetin s pletenci
•hřbetní a ocasní ploutev s kostěnými elementy
•žebra a další
img017

CHRUPAVČITÍ
(Chondrostei)
KOSTNATÍ
(Teleostei)
řád (ordo):
• jeseteři (Acipenseriformes)
• lososi (Salmoniformes)
• štiky (Esociformes)
• máloostní (Cypriniformes)
• sumci (Siluriformes)
• holobřiší (Anguilliformes)
• hrdloploutví (Gadiformes)
• volnoostní (Gasterosteiformes)
• ostnoploutví (Perciformes)
• ropušnice (Scorpaeniformes)
Čelistnatci Osteognathostomata
(Tř.): paprskoploutvé ryby – Actinopterygii (=Pisces, Osteichthyes)
- původně ganoidní šupiny, tenké ploutevní paprsky, postranní čára
- párové a nepárové ploutve
img020

morforyby2
PLOUTVE
- nepárové: hřbetní (dorsální; D)
    ocasní (kaudální; C)
     řitní (anální; A)
- párové: prsní (pektorální; P)
  břišní (ventrální; V)
PAPRSKY
- rozvětvené
- nerozvětvené (tvrdé, měkké)
- s ostny (pichlavé, nepichlavé)
Důležité znaky ryb
ŠUPINY
- počet na postranní čáře
- počet na výšku od hřbetní ploutve
- velikost

morforyby
ÚSTA
- velká, malá
- vousky (přítomnost a počet)
- koncová, polospodní, spodní, horní
Důležité znaky ryb
TYPY ŠUPIN
- kosmoidní (paryby, Sarcopterygii)
- ganoidní (původní rybí, chrupavčití)
- cykloidní, ktenoidní (kostnaté ryby)
OZUBENÍ
- pravé zuby na čelistech
- na patrové kosti (candát)
- po celém patře (štika)
- na vomeru (lososovití)
- požerákové zuby (kaprovití)
VELIKOST OČÍ

-chorda zachována, chrupavčitý endoskelet, prodloužený rypec, spodní ústa, redukované zuby, i
kosti, heterocerkní ocasní ploutev, ganoidní šupiny na horním laloku ocasní ploutve
Chrupavčití - Chondrostei
Acipenser ruthenus Sterlet Acipenser ruthenus ke�iga_MG_7944-1.jpg sterlad_01
čel. Acipenseridae - jeseterovití
Acipenser ruthenus – jeseter malý
- 60-70 cm, vousky po ústa, hodně bočních štítků (52-71), u nás jen dolní úsek Moravy a Dyje
Ganoidní šupina

001jesetermaly
jeseter malý (Acipenser ruthenus)


jeseter malý (Acipenser ruthenus)
rozšíření
rozšíření jesetera malého

Jeseter velký
(Acipenser sturio)
- až 3,5 m, mořský, povodí Labe
Vyza velká
(Huso huso)
- až 10 m, 1,5 t, Černé moře
Acipenser%20sturio

jes