Výběr prostředí rákosníkem proužkovaným (Acrocephalus schoenobaenus) a strnadem rákosním (Emberiza schoeniclus) Týmový projekt z matematické biologie Autoři: Vendula Churová Tereza Šestáková Roberta Velichová Vedoucí projektu: RNDr. Danka Haruštiaková, Ph.D. Jaro 2014 Obsah 1 Úvod a cíl práce .................................................................................................................. 1 2 Teoretické pozadí................................................................................................................ 2 2.1 Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)............................................. 2 2.2 Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) ....................................................................... 3 3 Lokalita sběru dat................................................................................................................ 4 4 Definice souboru................................................................................................................. 5 5 Čištění dat ........................................................................................................................... 6 6 Ověřování hypotéz.............................................................................................................. 7 7 Tabulkové a statistické zpracování dat ............................................................................... 8 7.1 Zastoupení jednotlivých složek ................................................................................... 8 7.2 Porovnání přítomnosti křovin a stromů....................................................................... 9 7.3 Průměrná pokryvnost vegetace v jednotlivých etážích ............................................. 10 7.4 Srovnání průměrných výšek sledovaných rostlin...................................................... 11 7.5 Zastoupení pokryvnostních kategorií jednotlivých rostlin ........................................ 13 7.6 Parametry stonků rákosu obecného ........................................................................... 15 7.7 Parametry listu ostřice ............................................................................................... 17 8 Závěr ................................................................................................................................. 18 9 Příloha - fotografie sledovaných rostlin............................................................................ 19 10 Literární a internetové zdroje............................................................................................ 21 1 1 Úvod a cíl práce Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) jsou typickými obyvateli okrajů pobřežních porostů, které řadíme do řádu pěvců (Passeriformes). Velikostí bychom je zařadily mezi středně velké ptáčky velikosti vrabce. Z hlediska ohrožení se oba dva druhy, jak rákosník, tak strnad, nacházejí dle červeného seznamu IUCN ve stupni “málo ohrožený”. Jde tedy o druhy, u nichž jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí. Cílem této práce je srovnání rozdílů výběru hnízdního prostředí výše uvedených druhů ptáků s ohledem na data, která nám byla k dispozici. Nasbíraná data byla sbírána v okolí jejich hnízd, která se nacházela v bezprostřední blízkosti vodních útvarů v lokalitě Jakubovských rybníků na západním Slovensku. Naše analýza zahrnovala následující úkony: - zkontrolování a vyčištění dat před analýzou - popis hnízdního prostředí druhů Acrocephalus schaenobaenus a Emberiza scheniclus na základě měřených parametrů prostředí - zjištění rozložení kvantitativních proměnných - provedení srovnání hnízdního prostředí druhů A. schaenobaenus a E. schoeniclus. - v případě nalezení rozdílů provedení jejich grafické znázornění - interpretace zjištěných rozdílů 2 2 Teoretické pozadí 2.1 Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) Rákosník proužkovaný je tažný pěvec, zimující na severu Afriky, který se na území České a Slovenské republiky vyskytuje v teplém období května až srpna. Přesnější výskyt rákosníka proužkovaného na území České republiky a Slovenska znázorňuje mapa na Obr. 1 Dospělí ptáci mají hnědý, tmavě skvrnitý hřbet a křídla, černě žíhané temeno, světlou spodinu těla, bělavý nadoční proužek a hnědou uzdu a záoční proužek (Obr. 2). Jejich končetiny jsou šedavé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, ale mladí ptáci jsou zbarveni pestřeji a mají tmavé skvrnění na hrudi a hnědou duhovku. Rákosník je převážně hmyzožravý druh, ale živí se i pavouky či měkkýši. Před odletem na zimoviště vyhledává mšice, ze kterých získává tukovou zásobu potřebnou k tahu. Mláďata jsou krmena většinou vážkami a housenkami motýlů. Prostředím typickým pro rákosníka jsou nižší rostlinné porosty mělkých vod. Bývají jimi převážně bažiny a okraje rybníku s hustým pokryvem rákosu. Rákosníci si vybírají spíše prostředí s hustší spodní vrstvou a nepříliš hustým vyšším patrem. V takovém prostředí není ojedinělé rákosníka zahlédnout, jak prudce vlnitě nad rákosím přeletuje. Rákosník hnízdí jednou až dvakrát ročně v průběhu května až srpna. Je většinou monogamní, samci však mohou být i bigamní nebo promiskuitní. Svá teritoria si hledají bezprostředně po návratu ze zimovišť. Rákosníci si stavějí hnízdo miskovitého tvaru převážně z listů a stébel trav, které zevnitř vystýlají různými měkkými materiály, jako jsou květy rákosu nebo chlupy. Hnízdo staví samotná samice. Je dobře skryto, umístěno nízko v husté vegetaci, obvykle do výšky 50 cm nad zemí. Rákosník proužkovaný se ve volné přírodě dožívá průměrně 2 let, ale zajímavostí může být že, nejvyšší zaznamenaný věk rákosníka byl zjištěn ve Finsku, a to 10 let a 1 měsíc. Obr. 1: Mapa rozšíření rákosníka proužkovaného. Červeně: areál rozšíření rákosníka proužkovaného. Modrá tečka: lokalita sběru dat (Jakubovské rybníky). Obr. 2: Dospělý jedinec rákosníka proužkovaného ve svém typickém prostředí. 3 2.2 Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) Strnad rákosní je částečně tažný pěvec velikosti vrabce. Celoročně se vyskytuje na jihu Evropy (včetně severní Afriky a Indie), ale na území České a Slovenské republiky se vyskytuje pouze v období dubna až srpna. Přesnější výskyt strnada rákosního (červeně) na území České republiky a Slovenska znázorňuje mapa na obr. č. 3. Samci strnada se vzhledově výrazně odlišují od samiček. Samci ve svatebním šatě mají černou hlavu, hrdlo s výrazným bílým vousem a bílým pruhem kolem celého krku a týlu. V prostém šatě mají samci hlavu i hrdlo světlejší. Hřbet a křídla mají hnědá, černě pruhovaná, boky světlé, hnědě pruhované a kostřec a ocas mají šedý, se světlými pruhy po stranách. Samice mají rudohnědé temeno, béžový střed hrdla a světlý nadoční proužek. Mladí ptáci se podobají spíše samicím než samcům, celkově jsou však mnohem žlutější a výrazněji pruhovaní - hlavně na spodině těla. Strnadi se živí jak živočišnou, tak rostlinnou potravou. Živočišnou potravou se krmí hlavně mláďata, a to různým hmyzem, červy, hlemýždi nebo korýši. Z rostlinné potravy jsou to pak různá semena. Přirozeným hnízdním prostředím strnada jsou rákosiny, ostřice a jiné porosty v okolí bažin a stojatých i řidčeji tekoucích vod. Hnízdo staví samotná samice a hnízdo samotné je dobře ukryto (nízko v husté trávě nebo starých rákosech). Strnadi hnízdí většinou v párech na suchém podkladu a nejčastěji přímo nad zemí. Ve střední Evropě hnízdí strnadi dvakrát ročně od dubna do srpna. Samci jsou polygamní. Samice strnada snáší v průměru 4-5 vajec (s větší zeměpisná šířkou počet vajec roste). Zajímavostí může být, že v případě, kdy je snůška vajec nebo mláďata ohrožena, jeden z rodičů může předstírat zranění křídla a snažit se tak odlákat predátora do dostatečné vzdálenosti od hnízda. Obr. 3: Mapa rozšíření strnada rákosního. Červeně: rozšíření v období rozmnožování. Modře: rozšíření mimo období rozmnožování. Zelená tečka: lokalita sběru dat (Jakubovské rybníky. Fialově: trvalé rozšíření Obr. 4: Samice strnada rákosního. 4 3 Lokalita sběru dat Námi obdržená data byla nasbírána ve čtyřech vybraných lokalitách v okolí Jakubovských rybníků, přičemž každá lokalita byla 10x navštívena během hnízdního období obou druhů (březen-červenec) v letech 2000, 2001 a 2003. Jakubovské rybníky (48°24’ - 48°25’ N, 16°57’ - 16°59’ E) se nacházejí v Záhorské nížině poblíž obce Jakubov, vzdáleného asi 40 kilometrů severně od centra Bratislavy (Obr. 5). Rybníky mají plochu přibližně 24 ha a v jejich okolí se vyskytuje velké množství vzácných bahenních a migračních druhů ptáků, stejně jako rákosník a strnad. Vzhledem k tomu, že oba naše zkoumané druhy ptáků si vybírají ke hnízdění mokřady a podmáčená, hustě zarostlá stanoviště (ukázka takového typu prostředí na Obr. 6), je tato lokalita ideální ke sběru dat a následnému srovnání výběru jejich prostředí. Obr. 5: Lokalita sběru dat. Červená tečka: Jakubovské rybníky. Obr. 6: Prostředí výskytu ptačích druhů a sběru dat. 5 4 Definice souboru Data, která jsme obdržely, byla kompletní - neobsahovala tedy žádné chybějící údaje. V datech bylo zahrnuto 38 parametrů - proměnných, které charakterizovaly strukturu nebo floristické vlastností v okolí 83 nalezených hnízd. Z těchto 83 hnízd patřilo 64 rákosníkům (Acrocephalus schoenobaenus) a 19 strnadům (Emberiza schoeniclus). Všechny environmentální proměnné, až na výjimky, byli sesbírány v okruhu 5 m kolem hnízd. U každého vzorku bylo zjištěno: - průměrná výška a třída pokryvnosti deseti vybraných rostlin (Obr. 7), které se typicky vyskytovaly v okolí hnízda těchto dvou ptáků; třídy pokryvnosti byly zaznamenávány podle tříd z Obr. 9, - tři proměnné se věnovaly pokryvnosti vody, cesty a betonu, které byly ohodnoceny čísly 1 až 5 podle jejich procentuálního zastoupení (Obr. 9), - dvě proměnné vypovídaly o přítomnosti či nepřítomnosti stromů a křovin - binární data, - osm proměnných zaznamenávalo počet, průměrnou výšku a průměr (tloušťku) starých a zelených stonků rákosu obecného a dvě délku a šířku listů ostřice; všechny tyto proměnné byly měřeny ve čtverci 50 x 50 cm kolem hnízda, - a posledních pět proměnných se týkaly pokryvnosti vegetace rákosníka a strnada v jednotlivých vrstvách (Obr. 8) podle stupnice (Obr. 9). Obr. 7: Druhy měřených rostlin. Obr. 8: Jednotlivé vrstvy – výškové stupně. Druhy rostlin Kopřiva dvoudomá Ostružiník ježiník Zlatobýl obrovský Pcháč rolní Pelyněk černobýl Přeslička bahenní Chmel otáčivý Opletník plotní Ostřice Rákos obecný 7 - 9 m 3 - 7 m 1 - 3 m 0,3 - 1 m 0 - 0,3 m 6 Obr. 9: Pokryvnostní kategorie. 5 Čištění dat V celém souboru, který jsme obdržely, se nacházely tři chyby. První chyba se vyskytovala u rákosníka č. 13, kde byla uvedena hodnota u výšky Phragmites australis 1900 centimetrů. Po prostudování ostatních dat a charakteristik této rostliny bylo zřejmé, že se jedná o překlep, a po konzultaci s vedoucí naší práce jsme toto číslo opravily na 190. Další dvě chyby se týkaly desetinných čárek při zadávání číslic. U průměrné výšky starých stonků Phragmites australis byla u jedenáctého strnada dvakrát napsaná desetinná čárka, tzn. „138,,3“ a podobný případ byl u stupně pokryvnosti vegetace ve vrstvě 0,3 − 1 𝑚, kde u 52. rákosníka byl zadán údaj „0.625“, což vzhledem k tomu, že u ostatních dat byla použita desetinná čárka, narušuje ucelenost formátování. Obě tyto chyby jsme po konzultaci s naší vedoucí opravily, první na „138,3“ a druhou na „0,625“. Všechny uvedené chyby byly opraveny bez ztráty dat, tudíž nám po kompletním čištění v souboru zůstalo všech 83 vzorků. Další chybu v obdržených datech jsme objevily až při jejich zpracovávání. V souboru dat byly přehozeny popisky dvou sloupců dat - výšky a délky listů ostřice - v původní verzi byly listy mnohem širší než delší, což nás přivedlo k domněnce, že mohlo dojít k záměně. Zmíněnou chybu jsme po konzultaci odstranily pouhým přehozením sloupců, což nemělo žádný vliv na zbytek našich dat. Pokryvnostní kategorie 0: 0 % 1: 1–5 % 2: 5–25 % 3: 25–50 % 4: 50–75 % 5: > 75 % 7 6 Ověřování hypotéz Při porovnávání hnízdního prostředí obou našich ptačích druhů jsme testovaly hypotézu, že výběr jejich prostředí by se mohl lišit v následujících bodech:  ve struktuře podrostu  ve vegetaci (přítomnost/nepřítomnost stromů a křovin)  v pokryvnosti vegetace  ve výšce vegetace  ve struktuře vegetace v bezprostředním okolí hnízd Jednotlivé body naší hypotézy jsme následně statisticky testovaly. Srovnávaly jsme vzorky rákosníka proužkovaného (n = 64) se vzorky strnada rákosního (n = 19); všechny testy byly vyhodnoceny na hladině významnosti alfa α=0,05. Pro lepší přehlednost zde předkládáme podrobnější rozpis stanovených hypotéz. Hypotéza: Výběr prostředí rákosníkem proužkovaným (Acrocephalus schoenobaenus) a strnadem rákosním (Emberiza schoeniclus) se liší. Nulovou a alternativní hypotézu jsme stanovily následovně: H0: výběr prostředí se neliší v závislosti na druhu H1: výběr prostředí se liší v závislosti na druhu U takto stanovených hypotéz jsme vždy jen upravily sledovaný parametr, ale jejich znění zůstalo zachováno. Pokud tedy sledujeme přítomnost stromů v okolí ptačích hnízd, nulová a alternativní hypotéza vypadá následovně: H0: přítomnost stromů se neliší v závislosti na druhu H1: přítomnost stromů se liší v závislosti na druhu V následující kapitole tedy termínem zamítnuté hypotézy rozumíme fakt, že se výběr hnízdního prostředí z hlediska daného parametru liší, a termínem nezamítáme hypotézu míníme fakt, že jsme z dostupných dat nebyly schopny zamítnout nulovou hypotézu (ať už kvůli nedostatku dat nebo se prostředí strnada a rákosníka podle danému parametru prostředí opravdu nelišilo). 8 7 Tabulkové a statistické zpracování dat Jak již bylo v kapitole popisu dat zmíněno, sledovanými parametry v okolí hnízd obou ptáčků, byly jak vegetační, tak i nevegetační složky. Následující grafy zobrazují jejich podrobnější zastoupení. 7.1 Zastoupení jednotlivých složek Graf 1: Zastoupení složek půdního pokryvu u rákosníka. Graf 2: Zastoupení složek půdního pokryvu u strnada. Legenda viz graf 1. Statistické srovnání nevegetačních složek zobrazuje následující tabulka (porovnání vegetace bude podrobně popsáno později). Tab. 1: Srovnání zastoupení složek půdního pokryvu u rákosníka a strnada. kategoriální data co ověřujeme rákosník strnad použitý test p hodnota rozhodnutí hodnota testu počet 0 počet 1 počet 2 počet 3 počet 0 počet 1 počet 2 počet 3 přítomnost vody 16 11 33 4 7 2 10 0 Pearsonův chí-kvadrát 0,504 nezamítnuto 2,347 přítomnost betonu 63 0 1 - 18 1 0 - 0,158 nezamítnuto 3,686 přítomnost cest 43 5 16 - 14 1 4 - 0,854 nezamítnuto 0,316 Z výsledků testů (Pearsonův chí-kvadrát test) nejsme schopni potvrdit (vyvrátit nulovou hypotézu), že se přítomnost jednotlivých složek (vody, cesty a betonu) u ptáčků liší. Předpokládáme tedy, že s velmi vysokou pravděpodobností jsou všechny složky kolem hnízd obou ptáků srovnatelné. 9 7.2 Porovnání přítomnosti křovin a stromů Graf 3: Přítomnost stromů s rákosníka. Graf 5: Přítomnost křovin u rákosníka. Tab. 2: Srovnání přítomnosti křovin a stromů u rákosníka a strnada. binární data ověřujeme rákosník strnad použitý test p - hodnota rozhodnutí počet 1 počet 0 počet 1 počet 0 přítomnost stromů 12 52 1 18 Fisherův exaktní test 0,280 nezamítnuto přítomnost křovin 12 52 11 8 Fisherův exaktní test 0,002 zamítnuto Z výsledků testů můžeme říct, že statisticky významný rozdíl v přítomnosti jednotlivých složek v bezprostředním okolí hnízd obou ptačích druhů se projevil jen u přítomnosti křovin. Z čehož můžeme vyvozovat, že strnad si vybírá hnízdní prostředí s porovnatelně vyšším výskytem křovin než rákosník. Tento rozdíl lze vidět již v koláčovém grafu (Graf 6). Graf 4: Přítomnost stromů u strnada. Graf 6: Přítomnost křovin u strnada. 10 0 0,5 1 0-0,3 m 0,3-1 m 1-3 m 3-7 m 7-9 m pokryvnost [0-1] etáže Strnad 7.3 Průměrná pokryvnost vegetace v jednotlivých etážích Graf 7: Pokryvnost vegetace v jednotlivých etážích u rákosníka. Tab. 3: Srovnání pokryvnosti vegetace v jednotlivých etážích u rákosníka a strnada. kategoriální data ověřujeme použitý test p - hodnota rozhodnutí etáž 0-0,3 m Mann-Whitney 0,432 nezamítnuto etáž 0,3-1 m Mann-Whitney 0,564 nezamítnuto etáž 1-3 m Mann-Whitney 0,467 nezamítnuto etáž 3-7 m Mann-Whitney 0,643 nezamítnuto Pokryvnost vegetace ve vrstvách 0-0,3 m, 0,3-1m, 1-3 m, 3-7 m se u rákosníka a strnada neliší (Mann-Whitney U test). V etáži 7-9 m jsme obdrželi pouze jediný údaj u rákosníka, u strnada nikoliv, takže tuto etáž nebylo možné otestovat. Můžeme tedy jenom zkonstatovat, že v této vrstvě se u rákosníka vyskytovala vegetace. 0 0,5 1 0-0,3 m 0,3-1 m 1-3 m 3-7 m 7-9 m pokryvnost [0-1] etáže Rákosník Graf 8: Pokryvnost vegetace v jednotlivých etážích u strnada. 11 7.4 Srovnání průměrných výšek sledovaných rostlin Graf 9: Průměrné výšky sledovaných rostlin u rákosníka a strnada. Tab. 4: Srovnání průměrných výšek sledovaných rostlinných druhů u rákosníka a strnada. počet vzorků průměr min-max počet vzorků průměr min-max p rozhodnutí Rákos obecný 64 197,58 90-190 19 159,74 110-220 0,263 nezamítnuto Ostřice 38 71,32 40-100 11 75,45 60-110 0,536 nezamítnuto Kopřiva dvoudomá 53 79,25 30-150 15 64,00 40-100 0,037 zamítnuto Ostružiník ježiník 44 57,84 25-85 15 56,67 30-80 0,922 nezamítnuto Zlatobýl obrovský 14 90,71 40-160 9 91,11 50-160 0,926 nezamítnuto Pcháč rolní 6 85,00 60-110 2 75,00 60-90 0,643 nezamítnuto Pelyněk černobýl 10 130,00 90-190 4 130,00 110-180 0,945 nezamítnuto Přeslička bahenní 4 52,50 40-60 3 56,67 50-60 0,629 nezamítnuto Chmel otáčivý 18 102,22 40-170 2 100,00 90-110 0,853 nezamítnuto Opletník plotní 17 128,82 70-200 1 120,00 120 - Mann-Whitney testRákosník Strnad druh 12 Graf 10: Krabicový graf průměrné výšky kopřivy dvoudomé u rákosníka a strnada. K vyhodnocení rozdílů ve výšce jednotlivých rostlinných druhů u rákosníka a strnada jsme použily Mann-Whitneyho test z důvodu malého množství vzorků, převážně u strnada. A ačkoliv by se u některých rostlinných druhů normalita dala ověřit, přistupovaly jsme ke všech rostlinným druhům stejně a tudíž jsme na ně aplikovaly tentýž test. Z výsledků testů můžeme vyčíst, že statisticky významný rozdíl na hladině významnosti 0,05 se nám projevil pouze u výšky kopřivy dvoudomé. Zamítáme tedy nulovou hypotézu a potvrzujeme, že výška kopřivy je u ptáčků rozdílná - v okolí hnízd rákosníka byla kopřiva vyšší než v okolí hnízd strnada. Tohoto rozdílu si můžeme všimnout (nebo spíše ho podezřívat jako možný) již v grafu průměrných výšek jednotlivých rostlin. Ještě více lze tento rozdíl vidět v krabicovém grafu (Graf 10). 13 7.5 Zastoupení pokryvnostních kategorií jednotlivých rostlin Graf 11: Zastoupení pokryvnostních kategorií u jednotlivých rostlin u rákosníka. Graf 12: Zastoupení pokryvnostních kategorií u jednotlivých rostlin u rákosníka. Pokryvnostní kategorie 0: 0 % 1: 1–5 % 2: 5–25 % 3: 25–50 % 4: 50–75 % 5: > 75 % 14 Tab. 5: Srovnání zastoupení pokryvnostních kategorií jednotlivých rostlin u rákosníka a strnada. kategoriální data ověřujeme rákosník strnad použitý test p – hodnota rozhodnutí u- hodnotakat 0 kat 1 kat 2 kat 3 kat 4 kat 5 kat 0 kat 1 kat 2 kat 3 kat 4 kat 5 Rákos obecný - 1 26 13 18 6 - 2 7 4 3 3 Pearsonův chí- kvadrát 0,314 nezamítnuto 4,751 Ostřice 26 11 26 1 - - 8 5 5 1 - - 0,517 nezamítnuto 2,277 Kopřiva dvoudomá 11 22 25 5 1 - 4 8 5 1 0 - 0,908 nezamítnuto 1,012 Ostružiník ježiník 20 5 32 7 - - 4 3 12 0 - - 0,256 nezamítnuto 4,051 Zlatobýl obrovský 50 7 5 2 0 10 3 5 0 1 - 0,045 zamítnuto 9,729 Pcháč rolní 58 3 3 - - - 17 0 2 - - - 0,423 nezamítnuto 1,722 Pelyněk černobýl 54 8 2 - - - 15 3 1 - - - 0,8317 nezamítnuto 0,357 Praslička bahenní 60 0 2 2 0 - 16 1 1 0 1 - 0,105 nezamítnuto 7,662 Chmeľ otáčivý 46 3 9 6 - - 17 2 0 0 - - 0,118 nezamítnuto 5,880 Opletník plotní 47 12 5 - - - 65 13 5 - - - 0,133 nezamítnuto 4,034 Při testovaní pokryvností zastoupení jednotlivých rostlin jsme na základě výsledků Pearsonova chi-kvádrát testů dospěly k závěru, že se hnízdní prostředí vybraných ptačích druhů (s velkou pravděpodobností) liší jen v zastoupení Zlatobýlu obrovského. 15 7.6 Parametry stonků rákosu obecného Graf 13: Průměrný počet stonků rákosu u rákosníka a strnada. Graf 14: Průměrná výška stonku rákosu u rákosníka a strnada. Graf 15: Průměrná tloušťka stonku rákosu u rákosníka a strnada. 16 Tab. 6: Srovnání parametrů stonků rákosu u rákosníka a strnada. kvalitativní data ověřujeme Rákosník Strnad použitý test p – hodnota rozhodnutípočet vzorků průměr min-max počet vzorků průměr min-max výška nových stonků rákosu 15 126,0 58-199 9 136,6 100-201 Mann- Whitney 0,352 nezamítnuto výška starých stonků rákosu 43 142,5 72-202 12 143,4 68-186 Mann- Whitney 0,347 nezamítnuto počet starých stonků rákosu 42 12,0 2,0-42,0 9 6,8 1,0-17,0 Mann- Whitney 0,079 nezamítnuto počet zelených stonků rákosu 53 14,7 3,0-13,0 13 15,0 6,0-39,0 Mann- Whitney 0,859 nezamítnuto tloušťka starých stonků rákosu 43 6,6 3,3-9,8 9 6,8 4,0-9,8 Mann- Whitney 0,867 nezamítnuto tloušťka nových stonků rákosu 53 5,2 2,4-8,8 13 4,8 3,6-8,8 Mann- Whitney 0,482 nezamítnuto U každého měřeného parametru tabulky jsme ověřovaly normalitu dat. Bohužel ani u jednoho z nich nám test normalitu nepotvrdil (Shapiro-Wilkův test) a ani zobrazení histogramů tomu nenapovídalo. Z tohoto důvodu jsme použily Mann-Whitneyho neparametrický test. Z jeho výsledků nezamítame v žádném z případu naši nulovou hypotézu, že se výběr hnízdního prosředí ptáčků liší vzhledem ke sledovanému parametru. 17 7.7 Parametry listu ostřice Graf 16: Průměrná šířka listu ostřice u rákosníka a strnada. Graf 17: Průměrná délka listu ostřice u rákosníka a strnada. Tab. 7: Srovnání parametrů listů ostřice u rákosníka a strnada. kvalitivní data ověřujeme Rákosník Strnad použitý test p – hodnota rozhodnutípočet vzorků průměr min-max počet vzorků průměr min-max délka listů ostřice 16 66,7 39-104,0 3 76,7 42,8-102 Mann- Whitney 0,303 nezamítnuto šířka listů ostřice 16 7,3 5,0-9,8 3 8,0 7,2-8,6 Mann- Whitney 0,634 nezamítnuto 18 Při sledování listů jsme nezamítli nulovou hypotézu, která říká, že hnízdní prostředí rákosníka a strnada se neliší. 8 Závěr Závěrem můžeme konstatovat, že hnízdní prostředí rákosníka a strnada se liší ve třech sledovaných parametrech, a to v pokryvnosti rostliny Zlatobýlu obrovského, ve výšce Kopřivy dvoudomé a v zastoupení křovin v blízkém okolí jejich hnízd. Zlatobýl obrovský i křoviny se častěji vyskytovaly u strnada než u rákosníka. Strnad tedy zřejmě upřednostňuje hnízdění v křovinatém prostředí. Kopřiva dvoudomá zase vykazovala větší výšku u rákosníka než u strnada. Přesto můžeme předpokládat, že použitím pokročilejších statistických metod, při kterých je možné zahrnout do testování rozdílu mezi prostředím rákosníka a strnada více nezávislých proměnných, bychom mohly dospět k přesnějším závěrům. 19 9 Příloha - fotografie sledovaných rostlin Rákos obecný (Phragmites australis) Ostřice (Carex) Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Ostružiník ježiník (Rubus caesius) Obr. 12 Obr. 11Obr. 10 Obr. 13 20 Zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) Pcháč rolní (Cirsium arvense) Obr. 14 Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) Chmel otáčivý (Humulus lupulus) Obr. 17 Přeslička bahenní (Equisetum palustre) Opletník plotní (Calystegia sepium) Obr. 15 Obr. 16 Obr. 19 Obr. 18 21 10 Literární a internetové zdroje - GRUJBÁROVÁ, Zuzana, Ľudovít KOCIAN a Danka NÉMETHOVÁ. Habitat selection in the sedge warbler (Acrocephalus schoenobaenus) and the reed bunting (Emberiza schoeniclus). Biologia (Bratislava), Bratislava: Slovak Academy of Sciences, 2005, roč. 60, č. 5, s. 571-577. ISSN 1335-6380. - HUDEC, Karel et al. 1983. Ptáci – Aves, díl III. Fauna ČSSR, sv. 23 a 24. Academia, Praha, 1236 - www.vtaky.sk Obrázky byly získány z internetových zdrojů, ke kterým byl poslední přístup dne 07. 05. 2014: - www.wikipedie.cz (obr. č. 4,10-15,18,19) - https://maps.google.com/ (obr. č. 5) - www.xeno-canto.org (obr. č. 1, 3) - http://www.petrpodzemny.com/fotogalerie/0262.jpg (obr. č. 2) - https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRaxmC58LDahdWK- 0wBHkQIO7nu--wk-m0vIlfvb8GmnJOdW2XzxQ (obr. č. 16) - https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSDD7fCJ2uOxcvLCCkHgv0oVy7qef4FrYlZmv0_qFFo0oYUerUpg (obr. č. 17) - https://encrypted- tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQbULXP5t4mfE_KpNuarIOEun_VwBGmWHpsMwNFTQ8Jb6dua1q21fNOcY (obr. č. 6)