1 Dokumentace nálezů herbáře apod. Proč dokumentovat nálezy Dobře sebraný materiál je nezbytným předpokladem pro botanické studium (ekologie, fenologie, fytogeografie, floristika). Herbářová položka je dokladem o výskytu určitého druhu na konkrétním místě v určité době. Rostliny sbíráme jako a) doklad o výskytu určitého taxonu b) doklady pro pozdější přesnou determinaci c) materiál dokumentující určité morfologické vlastnosti d) materiál pro další morfologické studium e) materiál pro výstavní a demonstrační účely f) dokladový materiál k experimentální práci Carl von Linné alias Linnaeus http://linnaeus.nrm.se/botany/ Technika sběru • exkurzní zápisník • lupa • dloubák, zahradnická lopatka nebo starý nůž • „igelitové“ sáčky nebo tašky • kartónové desky s novinami (formát A4) • papírové lístky Preparace a sušení • provizorní lokalizační lístky (čísla šatnových bloků, dlouhé a úzké ústřižky papíru, samolepky s čísly) • zakládáme do novin nebo pijáků a prokladů z lepenky • osvědčilo se vrstvení: dva dvojlisty novin, rostlina, dva dvojlisty novin, lepenka, dva dvojlisty noviny… • sušíme v lisu nebo zatížíme balík aspoň knihami • překládáme nejméně druhý, třetí a pátý den • noviny nebo „pijáky“ necháme vysušit • lze použít zdroj umělého tepla Sběr růží (Rosa sp.) • v době květu sbíráme dvě až tři větve s květonosnými větévkami a větévky s horní části keře s několika listy • po odkvětu (asi 10 dní) sbíráme dvě až tři plodonosné větévky a doplníme je částí sterilních větévek (vrchol s několika listy a střední část s třemi až čtyřmi listy 2 Herbářová položka • suchá vylisovaná rostlina na listu papíru s připojenou schedou (etiketou) • rostliny bez sched jsou bezcenné • vhodný je silnější balicí papír nebo ještě lépe speciální trvanlivé papíry s různou strukturou povrchu na obou stranách: rostliny klademe zásadně na drsnou stranu • používáme list nebo dvoulist • formáty: A3 (297 x 420 mm), popř. 29 x 45 cm • rostliny rovnoměrně rozmístíme • lepíme bankovní lepicí páskou nebo papírem přes silné části (nikdy ne izolepou!), popř. přišíváme • provizorně lze pro domácí herbář použít noviny Péče o herbář • rostliny po 5–15 položkách ukládáme do obálek – dvojlistů papíru • obálky balíme do balíků (nejlépe 15–25 cm vysoké) a vkládáme mezi kartónové nebo dřevotřískové desky • možné je uložení do krabic s vyklápěcím víkem nebo přední stěnou, popř. volně přímo na regály skříní • řadíme podle určovací příručky, abecedně nebo podle Genera Siphonogamarum (Dalla Torre & Harms 1900– 1907) • pravidelně desinfikujeme (sirouhlík, plynování) nebo vymrazujeme (-18 °C aspoň po tři dny) • herbář je trvale ohrožen pisivkami, rušníky, kožojedy, červotočem chlebovým a vrtavcem bylinářským Sběr vrb (Salix sp.) • sběr kvetoucích prýtů je vhodné doplnit sběrem letních listů • nesbíráme listy z výmladků • posoudíme a poznamenáme lámavost výhonů a vzhled borky • sloupneme kůru z dolní části prýtu, aby bylo možné posoudit přítomnost lišt (S. aurita, S. cinerea…) Sběr hlohů (Crataegus sp.) • k určení jsou nezbytné plody, a proto je třeba sbírat koncové části větví (asi 25 cm dlouhé) s dobře vyvinutými plody • sterilní prýty a letorosty jsou bezcenné • dbáme na to, abychom vždy sbírali pouze z jednoho keře Sběr pupalek (Oenothera sp.) • v terénu poznamenáme zbarvení střední žilky na svrchní straně listu, zbarvení stonku, „tečkování“ stonku“, délku a šířku korunních lístků a postavení vrcholu stonku (přímý vs. nicí) Sběr ostřic (Carex sp.) • snadná preparace • k determinaci je třeba mít nejdolejší listy (pochvy), úplné květenství, samičí květy, mošničky, popř. zralé plody • část oddenku (trsnatý vs. dlouze plazivý) • na jedné lokalitě sebereme raději několik trsů 3 Sběr trav (Poaceae) • snadná preparace • nejsou napadány škůdci • k determinaci je třeba mít – podzemní oddenky nebo kořeny (trsy vs. dlouhé výběžky) – přízemní i lodyžní listy (pochvy) – úplné květenství, nejlépe v době květu – u některých druhů jsou důležité obilky (Bromus sp., Stipa sp.) – listy na příčný řez (Festuca sp.) • na lokalitě sbíráme více rostlin • složená stébla fixujeme proužkem papíru Sběr vodních rostlin • týká se rodů Myriophyllum, Batrachium, Callitriche, Utricularia, Lemna, Potamogeton aj. • vyjmeme z vody a okamžitě zakládáme • někdy vyjímáme z vody za pomoci tvrdého papíru • schnou rychle, ale je třeba překládat Sběr sukulentů • týká se rozchodníků (Sedum sp.) a netřesků (Sempervivum sp.). • před sušením spaříme vařící vodou • lze vložit v mikrotenovém sáčku na krátkou dobu do mikrovlnné trouby • je třeba častěji překládat Literatura Křísa B., Skalická A., Slavíková Z. & Šourková M. (1994): 5. Cévnaté rostliny. – In: Křísa B. & Prášil K. [eds.], Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu, pp. 148– 183, Univerzita Karlova v Praze, Praha.