Rozmanitost a genetické zdroje ve šlechtění 1) Genetické zdroje a jejich konzervace 2) Metodické nástroje k rozšíření rozmanitosti ve šlechtění Genetické zdroje ve šlechtění Domestikované rostliny 1) Komerční odrůdy Současné nebo i restringované (vyřazené ze seznamu používaných) odrůdy, které jsou výsledkem šlechtění na určitý znak. Mají vhodné kombinace genů, jsou adaptované k určitým podmínkám prostředí, mají dobrou výkonnost. Restringované odrůdy byly vyřazeny z důvodu nějaké nevhodné vlastnosti, např. náchylnosti k určitému patogenu, nebo byly nahrazeny výkonnější odrůdou. I zde mohou šlechtitelé hledat nové vhodné kombinace genů. 2) Šlechtitelský materiál Jde o rozpracovaný šlechtitelský materiál, může mít jedinečné vlastnosti vhodné pro perspektivní využití. 3) Ekotypy – krajové odrůdy  Vytvořeny farmáři v určitých klimatických podmínkách.  Dlouhodobé přizpůsobení určitým podmínkám.  Existence komplexu adaptovaných genů.  Vysoce heterogenní, výhodná je odolnost ke stresům prostředí.  Nižší, ale stabilní výnosy.  Mohou být využity jako výchozí materiál ve šlechtění pro hromadnou selekci nebo tvorbu čistých linií. 4) Introdukované rostliny Rostliny, které byly introdukovány z jiných oblastí, zemí. Vhodné pro hybridizační projekty. 5) Nové zdroje genů Výsledky záměrné genetické manipulace – např. mutageneze, GMO. Nedomestikované rostliny Divoké populace rostlin, zvýhodněné z hlediska přežití v nepříznivých podmínkách – tvrdé osemení, nepukavost, ale nevýhodné z hlediska výnosů. Mohou být vhodnými donory jednotlivých genů. Využívají se v programech vzdálené hybridizace nebo jako očko při roubování (citrusy, vinná réva). Konzervace genetických zdrojů  In situ Botanické zahrady, chráněná území, národní parky  Ex situ Genové banky - - 5°C aktivní kolekce - - 10°C až -18°C základní kolekce - kryokonzervace -150°C až -196°C 20 let a více  In vitro Genová banka bramboru ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod Genové banky  Tvorba národních a mezinárodních kolekcí  Eliminace duplikací 250 tisíc vzorků ječmene - jen 50 tisíc bylo jedinečných  1898 první kolekce US Department of Agriculture (USDA) David Fairchild PI (Plant Introduction) 1898 PI1 hlávkové zelí z Moskvy  Začátek 20. století N. I. Vavilov St. Petersburg 250 tis. vzorků rostlin Mezinárodní organizace, smlouvy  FAO Food and Agriculture Organization při OSN zodpovědná za genetickou konzervaci zdrojů  1974 Řím založení International Board of Plant Genetic Sources (IBPGR)  1960 EUCARPIA European Association for Research on Plant Breeding  1968 Mezinárodní úmluva o ochraně nových odrůd rostlin (UPOV)  2001 Mezinárodní smlouva o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství (FAO) – ochrana a udržitelné využívání rostlinných genet. zdrojů pro zabezpečení výživy, udržitelný rozvoj zemědělství (64 plodin) ČR Národní genová banka  Výzkumný ústav rostlinné výrovy, v.v.i. PrahaRuzyně www.genbank.vurv.cz/genetic/resource/ 1984 Informační systém EVIdence GEnetických Zdrojů rostlin (EVIGEZ ) 1992 Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a biodiverzity pasportní data – základní informace o genetickém zdroji popisná data – charakterizace a hodnocení (morfologické, fenologické, biologické a hospodářské znaky  Instituce podílející se na práci s kolekcemi GZR Zahraniční dokumentační systémy GZR  European Cooperative Programme for Crop Genetic Resources Networks (ECP/GR)- ECP/GR Řím  EURISCO - Evropský katalog genetických zdrojů rostlin  Centre for Genetic Resources , The Netherlands (CGN) , Centrum pro genetické zdroje Wageningen  Nordic Gene Bank (NGB) - Genová banka Alnarp  BLE- GENRES (ZADI) Bonn - Zemědělské informační centrum Bonn  GRIN-The National Plant Germplasm System (NPGS) USDA informační systém  SINGER -SGRP - informační systém CGIAR Přehled hlavních mezinárodních center pro jednotlivé plodiny International Rice Research Institute (IRRI) rýže 80 617 International Center for the Improvement of Maize and Wheat (CIMMYT) pšenice 95 113 kukuřice 20 411 International Center for Tropical Agriculture (CIAT) pícniny 18 138 International Institute of Tropical Agriculture (IITA) podzemnice olejná 2 029 kasava 2 158 sója 1 901 yam 2 878 International Potato Center (CIP) brambor 5 057 International Center for Agricultural Research in the Dry Areas (ICARDA) ječmen 24 218 cizrna 9 116 fazol 9 074 pícniny 24 581 čočka 7 827 pšenice 30 270 International Plant Genetic Resources Institute (IPGRI) banánovník 931 Metodické nástroje k rozšíření rozmanitosti ve šlechtění rostlin 1983 1. transformace – tabák inzerční mutageneze genetické modifikace všech významných zemědělských plodin Molekulární metody Identifikace a izolace nových rostlinných genů Genomika Selekce Hybridizace Začátky zemědělství 1866 J. G. Mendel 1900 znovuobjevení 1928 1. indukovaná mutace u rostlin 1944 DNA-podstata dědičnosti 1950 McClintock – transpozony Ac/Ds 1972 Cohen, Boyer - rDNA Klasické přístupy Nové nástroje Genetické principy 2000 osekvenovaný genom Arabidopsis 1) Hybridizace Význam hybridizace ve šlechtění  Introdukce genů  Rekombinace nové sestavy genů v F2, nové genotypy  Překonání nežádoucí genetické vazby mezi geny  Heterózní efekt  Zachování diverzity  Tvorba inbredních linií  Genetická analýza, molekulární analýza Základní typy křížení prováděná ve šlechtění  Jednoduché křížení A x B AB A = 50% B = 50%  Trojnásobné křížení A x B AB x C ABC A = 25% B = 25% C = 50%  Čtyřnásobné křížené A x B C x D AB x CD ABCD A = 25% B = 25% C = 25% D = 25%  Dialelní křížení A B C D E A AA BA CA DA EA B AB BB CB DB EB C AC BC CC DC EC D AD BD CD DD ED E AE BE CE DE EE samosprášení Reciproká křížení  Zpětné křížení A x B podíl B 1. BC F1 x B 50% 2. BC BC1F1 x B 75% 3. BC BC2F1 x B 87,5% BCnF1 x B  Konvergentní křížení podíl A (1) A x B C x D E x F G x H 50% 25% 12,5% (2) A x B A x C A x D A x E 50% 50% 50% Hybridizace Mezidruhová hybridizace Mezirodová hybridizace Rozšíření genetické rozmanitosti - introdukce genů GP1 GP2 GP3 Hybridizace Bariéry křižitelnosti morfologické a ekologické fyziologické cytologické genetické Důsledky bariér křižitelnosti: neklíčivost pylu na blizně cizího druhu (rodu) špatné prorůstání pylové láčky bliznou nedochází k oplození nebo hybridní embryo hyne sterilita hybridů F1 Vzdálená hybridizace Teoretické aspekty Klasické 1. metoda prostředníka 2. opylení směsí pylu 3. stimulační látky 4. polyploidizace Netradiční - biotechnologické 5. opylení in vitro 6. in vitro embryokultury a jejich modifikace - kultivace embryí v transplantovaném endospermu - in ovulo embryokultury - kultury endospermu 7. somatická hybridizace fúzí protoplastů 8. genetické modifikace Prezygotické a postzygotické bariéry křižitelnosti Možnosti překonání nekřižitelnosti Příklad aplikace metody prostředníka (Lolium multiflorum) x (Festuca arundinacea) 2n = 2x = 14 2n = 6x = 42 nekřižitelné L. multiflorum x F. pratensis 2n = 2x 14 hybrid (sterilní, diploidní) polyploidizace prostředník – fertilní, nestabilní x F. arundinacea 2n = 4x = 28 2n = 6x = 42 hybrid (výběry 6x) x F. arundinacea BC1 x F. arundinacea BC2 BCn výběr F. arundinacea 6x s žádoucími znaky L. multiflorum Význam mezidruhové hybridizace 1. Introdukce genů, nové znaky a vlastnosti 2. Ekonomické aspekty 3. Tvorba nových aloploidů 4. Cytogenetické studie a sledování fylogenetických vztahů Překonávání sterility hybridů polyploidizace zpětné křížení Charakteristika vzdálených hybridů 1. sterilita generace F1 cytologická variabilita generace F1 2. velká variabilita v populaci F2 a v následujících generacích (morfologická, genotypová) 3. nestabilita hybridních forem narušení vztahů mezi jaderným a cytoplazmatickým genomem → CMS Triticum durum x T. turgidum AABB x AABB T. aestivum x T. durum AABBDD x AABB Solanum tuberosum x S. phureja odrůdy se 2 sklizněmi do roka S. tuberosum x S. indigenum zvýšení škrobnatosti a odolnosti vůči háďátku Beta vulgaris x 15 druhů rodu Beta zdroje jednosemennosti, chladuvzdornosti, odolnost k chorobám Nicotiana tabacum x plané druhy rezistence k TMV Cerasus vulgaris x C. avium sladkovišeň Úspěchy mezidruhové hybridizace Triticum x Secale triticale zvýšení výnosu, menší náročnost na půdní a klimatické podmínky, vyšší obsah bílkovin, esenciálních aminokyselin – hlavně lyzin Triticum x Agropyron odolnost vůči suchu, mrazu, chorobám, vytrvalost Triticum x Elymus Triticum x Aegilops Hordeum x Elymus Zea mays x Euchlena mexicana zvýšení obsahu bílkovin v zrnu Triticum x Hordeum tritordeum Úspěchy mezirodové hybridizace Adiční linie Začlenění chromozomů žita do genomu pšenice, introdukce genů rezistence Substituční linie Záměna chromozomu pšenice za chromozom pýru, žita, Aegilops Translokační linie Přenesení segmentu chromozomu Aegilops umbellulata, introdukce genu rezistence ke rzi Rod Trifolium Řešený problém a výchozí stav  T. pratense  T. repens  Cíl: Introdukce genů - pro odolnost k patogenům (Fusarium sp., viry) - pro vytrvalost (tvorba stonkových výběžků) Trifolium pratense a jeho křižitelnost s dalšími druhy r. Trifolium T. pratense 2n=14 T. diffusum* T. noricum* T. alpestre* T. heldreichianum* T. pallidum* T. sarosiense 2n=48 T. rubens* * 2n=16 T. medium 2n=64 T. medium 2n=72 T. medium 2n=80 ověřené křížení neověřené křížení Cíle 1. Studium prezygotických bariér křižitelnosti 2. Studium postzygotických bariér křižitelnosti 3. Získání mezidruhových hybridů 4. Identifikace a analýza mezidruhových hybridů Strategie  Materiál: recipientní – Trifolium pratense 2n = 2x = 14 2n = 4x = 28 donorový – Trifolium medium 2n = 8x až 10x = 64 až 80 T. sarosiense 2n = 6x = 48 T. alpestre 2n = 2x = 16 1. Křížení s kastrací 2. Studium prezygotických bariér – prorůstání pylových láček a barvení anilinovou modří pozorování ve fluorescenčním mikroskopu 3. Studium postzygotických bariér – zhotovování trvalých preparátů a barvení - projasňování rostlinných pletiv a pozorování Nomarského optikou 4. Flowcytometrické stanovení počtu chromozomů 5. Fenotypová analýza Výsledky studia prezygotických bariér T. pratense x T. medium T. pratense Postzygotické bariéry křižitelnosti  Optimalizace metodiky projasňování 1. chloralhydrát 2. benzyl benzoát + dibutyl ftalát  Studium embryogeneze T. pratense (4x) Studium embryogeneze u mezidruhových hybridů Trifolium  Optimalizace metodiky projasňování pletiv  Výběr genotypů pro mezidruhovou hybridizaci T. pratense (4x) x T. medium T. sarosiense x T. pratense (4x) T. apestre x T. pratense (4x) Identifikace a analýza mezidruhových hybridů Průtoková cytometrie 2n = 30 2n = 42 1 - T. pratense 2n = 2x = 14 Fenotypové hodnocení Hodnocení 15 morfologických a agronomických znaků (3 roky) T. pratense hybrid T. medium 0 10 20 30 Stem w eightg Species T. pratense hybrid T. medium 0 50 100 Stem length cm Species T. pratense hybrid T. medium 0 1 2 Internode number number Species T. pratense hybrid T. medium 0 20 40 Length of the central leaflet of the triple leaf on the fourth internodes mm Species T. pratense hybrid T. medium 0 10 20 30 Width of the central leaflet of the the triple leaf on the fourth internodes mm Species T. pratense hybrid T. medium 0 1 2 Ratio of length and w idth of the central leaflet of the triple leaf on the fourth internodes ratio Species T. pratense hybrid T. medium 0 2 4 Stem thickness on the fourth internodes mm Species T. pratense hybrid T. medium 0 10 20 Average leaf area of one triple leaf cm2 Species T. pratense hybrid T. medium 0 100 200 Whole plant w eight g Species T. pratense hybrid T. medium 0 20 40 60 80 Plant length cm Species T. pratense hybrid T. medium 0 20 40 60 80 Stem number per plant number Species T. pratense hybrid T. medium 0 100 200 300 Head number per plant number Species T. pratense hybrid T. medium 0 2 4 6 Head number per stem number Species T. pratense hybrid T. medium 0 5 10 Seed w eight per plant g Species T. pratense hybrid T. medium 0 2 4 Weight of dry matter per stem g Species B D A E F HG J K M N L O I C Kořenový systém hybridů ve srovnání s rodiči Charakter trsu hybrida T. medium Rod Lotus Řešený problém a výchozí stav Cíl: Lotus corniculatus introdukce genů pro nepukavost lusků Strategie Materiál Recipientní Lotus corniculatus 2n = 4x = 24 Donorový L. ornithopodioides 2n = 2x = 14 L. conimbricensis 2n = 2x = 12 L. uliginosus 2n = 2x = 12 2n = 4x = 24 Úspěchy L. uliginosus (2x, 4x) x L. corniculatus sterilita L. conimbricensis x L. corniculatus sterilita (L. alpinus x L. conimbricensis) x L. corniculatus 1. Křížení s kastrací 2. Studium prezygotických bariér barvení láček anilinovou modří 3. Studium postzygotických bariér Projasňování pletiv chloralhydrátem Studium embryogeneze L. corniculatus L. uliginosus (2x) L. uliginosus (4x) 6 DAP 8 DAP 7 DAP 8 DAP 7 DAP Chloralhydrát - 24 h fixace, 48 h chloralhydrát Studium postzygotických bariér po mezidruhové hybridizaci L. corniculatus x L. uliginosus (2x) 7 DAP L. corniculatus x L. uliginosus (4x) Rod Hordeum Řešený problém a výchozí stav 1. Cíl: Introdukce genů ze zdrojů odolnosti k padlí ječmene (Blumeria graminis f. sp. hordei) Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. H. vulgare x H. vulgare ssp. spontaneum 2. Identifikace genů odolnosti prostřednictvím DNA markerů Strategie řešení 1. Vytvoření vhodných populací pro analýzy odrůda ´Tiffany´x zdroj odolnosti F2 2. Fytopatologické testy – P, F1, F2 3. Genetická analýza Určení počtu genů determinujících odolnost 4. Získání DNA markerů pro ječmen H. vulgare Určení polymorfismu rodičů 5. Určení DNA markerů ve vazbě s jednotlivými geny odolnosti Analýza bulků – náchylného a odolného Lokalizace genů na chromozomech ječmene 2) Genomové změny Polyploidie, haploidie Klasifikace polyploidů – euploidie – ortoploidie - anortoploidie - aneuploidie - endoploidie - B chromozomy Autopolyploid, alopolyploid, amfidiploid Vznik polyploidie - mitotická – somatická - zygotická - gametická B chromozomy a) Brachycoma dichromosomatica (mitóza, 2 B a 2 mikro-B chromozomy) b) Secale cereale (metafáze, 2 B chromozomy) c) Secale cereale (metafáze I meiózy, 1 B chromozom, 7 bivalentů) d) Secale cereale (1. mitóza v pylovém zrnu, nondisjunkce B chromozomu) Výskyt polyploidie Fixace polyploidie během evoluce → selekční výhoda heterozygotů - plané druhy - kulturní druhy - vznik spontánní - indukovaný – chlorhydrát, chloroform, fenylmetan, atropin, papaverin, acenaften, kolchicin Kolchicin – aplikace na vegetační vrcholy (0,5-2%) – klíčící semena (0,01-0,2%) kde je maximální počet dělících se buněk doba působení – hodiny až dny Klasifikace aneuploidů - zobrazení chromozomových sad Tvary tobolek u různých typů trizomiků Datura stramonium Tvary klasů u různých typů nulizomiků Triticum aestivum Lokalizace genů do vazbových skupin pomocí trizomiků 1. Mutace a je lokalizována na trizomickém chromozomu P: AAA x aa F1: AAa Aa F2: 2 A a AA 2 AAA AAa 2 Aa 4 AAa 2 Aaa 2 A 4 AA 2 Aa a 2 Aa aa Fenotypové štěpné poměry: A-- : aaa 1 : 0 A- : aa 8 : 1 2. Mutace b není lokalizována na trizomickém chromozomu P: AAA BB x AA bb F1: AAA Bb AA Bb F2: AB Ab AAB AAA BB AAA Bb AAb AAA Bb AAA bb A B AA BB AA Bb A b AA Bb AA bb Fenotypové štěpné poměry: AAA B- : AAA bb 3 : 1 AA B- : AA bb 3 : 1 Využití polyploidů ve šlechtění Změna celkového habitu rostlin, zvětšení buněk, orgánů – vegetativních i generativních, kvantitativní změny Vyšší ekologická přizpůsobivost Lepší křižitelnost Změny v požadavcích na fotoperiodu Zvýšení obsahu glycidů, alkaloidů, barviv Vyšší obsah bílkovin a nižší obsah nestravitelné vlákniny – výhoda u krmných plodin Optimum 4x, 6x i 3x Vyšší ploidie – pokles a zpomalení dělících pochodů v buňkách  Jetel luční – více zelené hmoty, vyšší zimovzdornost, nižší produkce semen  Žito – vyšší hmotnost a kvalita zrna, zrna o 50% větší, mouka s lepšími pekařskými vlastnostmi, chleba až o 10% větší objem, vyšší obsah bílkovin  Len, vinná réva  Mák setý, proso, pohanka  Fazol, sója  Slunečnice  Cukrová řepa, krmná řepa, melouny – triploidie Haploidie monohaploidie n = x polyhaploidie n = k.x Metody získání haploidů 1. Spontánní 2. Dvojčatová metoda (Poaceae, Solanaceae, Liliaceae) 3. Opylení ozářeným pylem 4. Indukce chemickými látkami - aminokyseliny a jejich analogy (alanin, metionin) 5. Mezidruhové křížení a eliminace chromozomů (rod Hordeum, pšenice x kukuřice) 6. Kalusové a suspenzní kultury in vitro 7. Pylové a prašníkové kultury in vitro (tabák, ječmen, rýže) Schéma selektivní eliminace chromozomů a produkce haploidního ječmene po křížení Hordeum vulgare x H. bulbosum 3) Mutace Spontánní mutace a domestikace Cíle: Zlepšení výnosu, kvalitativních vlastností – kvalita škrobu, rezistence k chorobám a škůdcům, suchu, bezsemenné plody Přes 3000 odrůd různých druhů rostlin Indukované mutace a šlechtění Klasická mutageneze Food and Agriculture Organisation of the United Nations International Atomic Energy Agency IAEA International Atomic Energy Agency Vídeň FAO/IAEA program  http://mvgs.iaea.org/  Databáze mutantních odrůd plodin http://mvgs.iaea.org/AboutMutantVarities.aspx Mutageny u rostlin  Paprsky X, gama, neutrony, UV světlo  EMS dodání etylové skupiny ke G, T záměny na adenin, cytosin nedochází k posunu čtecího rámce záměna v tripletu bazí – zastavení transkripce, změněný protein, nový protein kyselina dusičná – deaminace A, C, efekt jako alkylační činidla  Transpozony – inaktivace genu, změna proteinu, větší přeuspořádání genomu  Speciální endonukleázy – meganukleázy, zinkové prsty Praktické výsledky mutačního šlechtění Především diploidní druhy  Ječmen jarní odrůda Pallas – odolná vůči poléhání, r. 1956, Švédsko odrůda Mari – krátké stéblo, ranost, r. 1961, Švédsko odrůda Wiensa – odolnost k chorobám, r. 1959, Rakousko odrůda Allasch – odolnost k chorobám, r. 1964, Německo odrůda Diamant – z odrůdy Valtický ozářením paprsky X, odolnost proti poléhání, ČR  Ječmen ozimý odrůda Utta – pevné stéblo, odolnost k vyzimování, r. 1960, NSR odrůda Penurad – odolnost k vyzimování, r. 1963, USA  Oves setý odrůda Florad – odolnost ke rzi, r. 1960, USA  Hrách setý odrůda Weibull Stral – odolnost k chorobám, r. 1957, Švédsko  Pšenice setá P 836 – odolnost k chorobám, r. 1964, Indie  Len setý odrůda Allan - 2010, EMS, nízký obsah kyseliny α-linolenové  Mák setý odrůda Norman – 1997, změna alkaloidového spektra - thebain  Řepka EMS zvýšení olejové kys. v oleji  Rýže gama zakrslost, zvýšení výnosu, samčí sterilita  Slunečnice X zvýšení kys. olejové a palmitové  Jabloň gama zbarvení plodů  Hrušeň gama rezistence k chorobám  Grapefruit X bezsemennost Explantátové kultury a mutageneze  Velké populace jedinců pro mutagenesi  Zkrácení šlechtění (banánovník, brambor: z 5 let i na 9 měsíců)  Naklonovaní jedinci, úžlabní pupeny, apikální meristémy, kalusy, prašníky, mikrospory, somatická embrya, suspenze buněk  Druhy vegetativně i pohlavně množené  Odstranění chimér (hodně sektoriálních)  Bánánovník, jabloň, ananas, datlovník, brambor, sladké brambory, kasava, karafiát, chryzantéma, růže, tulipán Reverzní genetika a šlechtění  TILLING Nové fenotypy pšenice waxy složení škrobu sója mutace FAD1, 2, 3 vyšší obsah olejové kys. sorghum mutace COMT méně ligninu TILLING rýže After seed mutagenesis, chimeric M1 plants are allowed to self-pollinate and a single M2 plant is grown to provide DNA for mutation discovery and seed for banking. DNAs are pooled eightfold and arrayed in a two-dimensional format on 96-well plates. After PCR amplification of target genes, heteroduplexes are formed upon heating and annealing, and then digested using crude celery juice extract containing the CEL I nuclease. Cut strands are separated by denaturing polyacrylamide gel electrophoresis, and visualized by fluorescence detection using a Li-Cor DNA analyzer. The presence of cut products in two pools identifies the individual harboring the polymorphism. TILLING kukuřice TILLING ve šlechtění Příčiny nestability fenotypového projevu Transpozony a retrotranspozony Kukuřice Nestabilní fenotypový projev Hrách Pisum sativum gen RUGOSUS produkt genu enzym SBEI (starch branching enzyme) Hledík Antirrhinum majus Transpozony v genech pallida, nivea Tam1 bílé pozadí, červené skvrny Tam2 bílé Tam3 světlé pozadí, červené skvrny slonovinové pozadí, červené skvrny Heterologní transpozice Arabidopsis, rýže, tabák, rajče, petúnie, len, mrkev, brambor, sója Retrotranspozony u rostlin Tabák Tnt1 počet kopií 100 Kukuřice Ty1 copia 100tis. až 85%genomu Rýže Tos17 Bob setý Ty1 copia 1mil. Hrách setý Ty3 gypsy 5tis. Rýže Budoucnost  TILLING  Uplatnění DNA markerů při identifikaci a analýze mutantů (fingerprint - otisk)  Sekvenování další generace a charakterizace mutantů