Ekologie mokřadů (8) Zonalita vodní a mokřadní vegetace Zonalitu vegetace lze zkoumat v různém měřítku • v rámci jedné vodní nádrže nebo krátkého úseku toku – souvisí se sukcesí (klima – homogenní) • v rámci menšího, výškově heterogenního území (rozdíly v klimatu relativně malé) – souvisí s trofií a typem stanoviště • v rámci většího území, kde se projevuje klimatický gradient S-J (teplotní zóny) a V-Z (kontinentalita) Vegetace vod a mokřadů je považována za azonální, tj. netvořící žádnou zvláštní zónu (biom). Mnohé rostlinné druhy těchto stanovišť mají rozsáhlé areály (tropy-temperátní zóna). Neznamená to však, že rostou úplně všude. Lemna minor – druh s kosmopolitním rozšířením Zdroj: http://linnaeus.nrm.se/flora/ ; zde lze nalézt i mapky dalších druhů Mnohé rody nebo čeledi vodních a mokřadních rostlin mají velké bohatství druhů v tropech, k nám zasahují jen jedním nebo několika málo druhy (např. čel. Nymphaeaceae, Lemnaceae aj.) http://www.eeb.uconn.edu/Courses/eeb204/eeb204f00/index/index.html Takové druhy v našich mokřadech nenajdeme, z čeledí jsou zastoupeny např. Cyperaceae a Nymphaeaceae. Strukturně jsou si mokřady z různých zeměpisných zón často velmi podobné Omezení rozšíření • S-J – krátké vegetační období (nedostatečná suma teplot), chladná zima pro tropické druhy (vymrznutí); nebo naopak příliš teplo, absence vegetačního klidu, velká kompetice teplomilnějších rostlin Þ řada našich druhů neroste v tropech a v subtropech anebo je tam jen v horách (např. mokřadní ostřice, mnohé rdesty) • Z-V – výraznější kolísání hladiny vody až vysychání mokřadů v kontinentálně laděných územích • geografické bariéry (druhy s většími diasporami) – mizí u druhů úmyslně šířených Lze klimaticky podmíněnou zonalitu mokřadů pozorovat i na území ČR? Příklady • druhy teplomilné (jižní Morava, Polabí) – např. Najas minor, Najas marina, Lemna gibba, Wolffia arrhiza, Lindernia procumbens, Nymphoides peltata • druhy s vazbou na atlanticky laděné klima, u nás na východní hranici rozšíření – Potamogeton polygoniifolius, Littorella uniflora, Juncus bulbosus • druhy s optimem výskytu v severní Evropě, u nás na jižní hranici rozšíření – rdesty Potamogeton friesii, P. praelongus, hvězdoš podzimní (Callitriche hermaphroditica) DSC_3948a Potamogeton praelongus Potamogeton polygonifolius © A. Vydrová © A. Vydrová Rozšíření Potamogeton polygonifolius – u nás pouze v nejzápadnějších Čechách Potamogeton praelongus – boreální tendence rozšíření, dále na jih hlavně v horách, u nás patrně reliktně v SV Čechách (dnes jen u Hradce Králové) Najas marina – příklad teplomilného druhu, hojná např. na Balkáně, v tropech místy expanzivní, u nás a dále na sever vzácná. Najas marina_sádky Jistebník_10-08-2009_2 Zonalita třídy Isoëto-Nanojuncetea (společenstva obnažených den) • vegetace popsána z Evropy a považována za typickou hlavně pro rybníky, ale rozšířena na různých stanovištích po celém světě • výskyt mnoha druhů je např. v Austrálii a Americe údajně druhotný, ale vytvářejí zde podobná společenstva jako u nás • ve střední Evropě svazy Eleocharition ovatae, Radiolion linoidis a Verbenion supinae (dříve – např. Moravec et al. 1995 – Nanocyperion flavescentis, někde rozlišován jen jediný svaz Nanocyperion flavescentis s. l.); vegetace úzce pojatých svazů se však vyznačuje odlišnou ekologií i fytogeografickou vazbou, takže toto členění má své opodstatnění Eleocharition ovatae Coleanhus_Pěnský • typický “rybniční svaz”, v krajině bez rybníků na náplavech veletoků, okrajích jezer, apod. • těžiště rozšíření ve střední Evropě, výskyt i v evr. části Ruska, na Z Sibiři a v Poamuří, vzácné záznamy i v S. Americe Druhy Coleanthus subtilis Eleocharis ovata Carex bohemica Elatine triandra Elatine hydropiper etc. © K. Š. Elatine+Coleanthus Rozšíření Elatine trindra a Coleanthus subtilis v ČR Eleocharition ovatae v ČR (Chytrý et al. 2010 – Katalog biotopů; mapka zahrnuje i méně vyhrazené typy vegetace tohoto svazu) Radiolion linoidis raš_veg_001 • subatlanticko-submediteránní rozšíření • u nás jen v atlanticky laděných oblastech (Třeboňsko, Dokesko) • pískovny, vlhká pole, lesní cesty apod. Druhy Illecebrum verticillatum Centunculus minimus Radiola linoides Hypericum humifusum Juncus capitatus etc. © K. Š. Radiolion linoidis a příbuzné typy vegetace v ČR (Chytrý et al. 2010); u nás je tato vegetace na okraji areálu, je velmi vzácná a mnohé typické druhy v ní chybějí http://www.uib.es/depart/dba/botanica http://botany.cs.tamu.edu/FLORA Pinguicula lusitanica roste ve vegetaci svazu Radiolion na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe http://www.uib.es/depart/dba/botanica/herbari/ Verbenion supinae Hrušky_Myosurus • u nás jen v nejteplejších oblastech, hlavně na jižní Moravě • vlhká pole, pískovny, rybníky apod. Druhy Centaurium pulchellum Myosurus minimus Cerastium dubium Lythrum hyssopifolia Cyperus fuscus etc. • rozšíření nedokonale známé (Maďarsko, Slovensko, ???? © K. Š. Cyperus_vše Rozšíření Cyperus fuscus v ČR rybníky náplavy, pískovny sádky + Cyperus fuscus na antropogenních stan. zasahuje i mimo teplé oblasti a do jiných typů vegetace obnažených den, na JM hlavně ve veg. svazu Verbenion Verbenion supinae a příbuzné typy vegetace v ČR (Chytrý et al. 2010). Tato vegetace je u nás na okraji areálu a roste jen v teplých oblastech. Zčásti zřejmě přehlížena kvůli maloplošnosti a špatné predikovatelnosti. world ? ? ? ? ? ? ? ? Isoëto-Nanojuncetea ve světě El. ov., Rad., Verb. !!! S klimatem může souviset nejen přítomnost/nepřítomnost určitého druhu v určitém území, ale i změna frekvence jeho výskytu (hojný – těžiště výskytu, oblast s optimálním klimatem, vzácný – vyznívání výskytu, výskyt v ekologicky mezních podmínkách) a změna stanovištní vazby!!! !!! Někdy mají v tomto směru větší vypovídací hodnotu údaje o rozšíření rostlinných společenstev než druhů samotných – v nich je větší koncentrace sledovaného druhu/druhů!!! Zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans) je běžný mokřadní druh menších vodotečí, okrajů rybníčků apod. U nás se vyskytuje téměř všude. Větší porosty najdeme však spíše ve vyšších polohách a v oblastech s dostatkem srážek. V teplejších oblastech pak hlavně v lesních celcích, na nevápnitých substrátech. Obrázky z publikace Chytrý 2011 Littorella_Kralek_IX_2007_1 Pobřežnice jednokvětá (Littorella uniflora) je u nás známa pouze z oblastí s kyselým nevápnitým podložím. Z atlantické západní Evropy je však tento druh známý i na vápnitých substrátech. Ty jsou např. ve Velké Británii velmi hojné, přesto tam má Littorella téměř souvislé rozšíření). Díky vysokým srážkám je zde totiž vliv bazických iontů nižší. Vodní druhy jako Callitriche spp., Batrachium spp. a některé rdesty (např. Potamogeton natans, P. nodosus) často vytvářejí terestrické formy na mokrém substrátu. To však pouze tam, kde substrát v létě zcela nevyschne. Terestrické formy Callitriche palustris jsou u nás časté např. na rybnících v jižních Čechách a naopak velmi vzácné až chybějí na jižní Moravě, kde je častější vodní forma tohoto hvězdoše. To se děje patrně i vlivem zasolení, které eliminuje i běžné lakušníky (např. Batrachium aquatile) a naopak vyhovuje specializovanému druhu B. rionii. MAA01 Batrachium rionii_Prostřední ryb u Lednice_částečně letněný_červenec 2011_2 B. rionii – Lednické rybníky (JM) C. palustris + Elatine triandra – JČ