Lynx (Praha), n. s., 36: 55-101 (2005). ISSN 0024-7774 Archeologické doklady divokých savců na území ČR v období od neolitu po novověk Archaeological evidence of wild mammals in the Czech Republic from the Neolithic to the Modern times René KYSELÝ Archeologický ústav AV ČR, Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1; kysely@arup.cas.cz došlo 16. 11. 2004 Abstract. A database of all available data concerning wild mammals originating from archaeological sites in the Czech Republic was compiled from published and unpublished sources. The database consists of localities that provided at least one record of a wild mammal. It contains data about the presence and dominance of species within each locality. Altogether, data from 337 faunal assemblages from 230 archaeological sites were collected. These data were categorised into nine basic archaeological periods from the Neolithic to modern times. In each period, the frequency of each mammal species was counted. This process allows us to evaluate the occurrence of species through time. The article includes a discussion focussed on the most abundant game species: ungulates, hare, beaver, bear, and fox. Co-occurrence and correlation of incidence of species are also evaluated. ÚVOD Studium kostí savců z nej mladšího geologického období - holocénu - přináší poznatky o historii fauny v ČR a případně poskytují data využitelná k paleoekologickým závěrům. Zdroje osteo-logických nálezů jsou v podstatě dva: (1) paleontologické terénní výzkumy; (2) archeologické terénní výzkumy. Předmětem předložené práce jsou doklady typu (2). K poznání historie fauny přispívají i neosteologické doklady (figurky, malby a v nejmladších obdobích písemné prameny), tyto zdroje ale nejsou tématem naší práce a budou zmíněny jen okrajově. Je třeba připomenout, že údaje z osteologických a neosteologických pramenů se mohou, někdy i výrazně, lišit. Archeozoologické nálezy zpravidla souvisejí s činností člověka, a musí být proto i jinak posuzovány než nálezy paleontologické. Většinou jde o kosti druhů domácích, divoké druhy tvoří početně i objemově jen malou část nálezových souborů (ve většině případů našich postmezolitických lokalit zhruba do 10 %). Tématem našeho příspěvku jsou výhradně druhy divoké (volně žijící). Přítomnost jejich pozůstatků na archeologických nalezištích může mít dvě základní příčiny: (1) jde o zvířata ulovená pro maso, popřípadě ulovená z jiných důvodů (pro kožešinu, parohy atd.), a nebo jde o komenzály (např. krysy) - tj. souvisejí s přítomností člověka; (2) jde o zvířata, která nesouvisejí s přítomností člověka (jen nepatrná část nálezů, sem patří např. hrabavé druhy savců kontaminující starší období). V každém případě, správně datovaný nález je dokladem přítomnosti druhu v příslušném období, ať už jde o součást jídelníčku či jinak souvisí s člověkem, anebo s člověkem nesouvisí. 55 Obr. 1. Archeologické lokality, které poskytly divoké druhy savců (tab. 1), některé body zahrnují více lokalit. Fig. 1. Archaeological sites with wild mammals (Tab. 1), some points include more sites. 1 - Bedřichův Světec (Most), 2 - Beroun-Závodí (Beroun), 3 - Bílina (Teplice), Hrdlovka (Teplice), 4 - Blažim (Louny), 5 - Brno, 6 - Břešťany (Teplice), 7 - Březno (Louny), 8 - Břežánky (Teplice), 9 - Budeě (Kladno), 10 - Bylany (Kutná Hora), 11 - Cerhenice (Kolín) + Velim-Skalka (Kolín), 12 - Cimburk (Kutná Hora), 13 - Čejchanov-hrad (Benešov), 14 - Černošice (Praha-západ), 15 - Černý Vůl (Praha-západ), 16 - Český Šternberk (Benešov), 17 - Češov (Jiěín), 18 - Denemark (Kutná Hora), 19 - Dobroměřice (Louny), 20 - Dolní Břežany (Praha-západ), 21 - Dřevěice (Praha-východ), 22 - Holubice (Vyškov), 23 - Horoměřice (Praha-západ), 24 - Horšovský Týn (Domažlice), 25 - Hořany (Kutná Hora), 26 - Hostěnice (Litoměřice), 27 - Hostivice (Praha-západ), 28 - Hostomice (Teplice), 29 - Hradec u Němetic (Strakonice), 30 - Hradenín (Kolín), 31 - Hradiště u Č. Lhotic (Chrudim), 32 - Hradsko (Mělník), 33 -Hrazany (Písek), 34 - Cheb-Dlouhá ul. (Cheb), 35 - Cheb-Dominikánská ul. (Cheb), 36 - Chlustina (Beroun), 37 - Chodouny (Litoměřice), 38 - Chotěbudice (Louny), 39 - Chrudim-Sv. křiž (Chrudim), 40 - Jakub (Kutná Hora), 41 - Jaroměřice (Svitavy), 42 - Jenišův Újezd (Teplice), 43 - Karlštejn (Beroun), 44 - Klíčany (Praha-východ), 45 - Klučov (Kolín), 46 - Konobrže (Most), 47 - Konůvky (Vyškov), 48 - Kopisty (Most), 49 - Kostelec n. Labem (Mělník), 50 - Kounice (Nymburk), 51 - Kouřim (Kolín), 52 - Kováry (Kladno), 53 - Kozárovice (Příbram), 54 - Královice (Kladno), 55 - Krašov-hrad (Plzeň-sever), 56-Krnsko (MladáBoleslav), 57-Křimice (Plzeň), 58-Křivoklát(Rakovník), 59-Kšely (Kolín), 60 - Lacembok-hrad (Domažlice), 61 - Lanžhot (Břeclav), 62 - Lelekovice-hrad (Brno-venkov), 63 - Le-vousy (Litoměřice), 64 - Levý Hradec (Praha-východ), 65 - Libčice (Praha-západ), 66 - Libenice (Kolín), 67 - Libice (Nymburk), 68 - Libiš (Mělník), 69 - Libochovice (Litoměřice), 70 - Loděnice (Beroun), 71 - Lovosice (Litoměřice), 72 - Lstiboř (Kolín), 73 - Lužec nad Vltavou (Mělník), 74 - Makotřasy (Kladno), 75 - Malé Březno (Most), 76 - Malín-Nové Dvory (Kutná Hora), 77 - Mikulčice (Hodonín), 78 - Milostín (Rakovník), 79 - Milžany-Tušimice (Chomutov), 80 - Mlékojedy (Litoměřice), 81 - Mlé-kojedy (Mělník), 82 - Modříce (Brno-venkov), 83 - Mohelnice (Šumperk), 84 - Mochov (Praha-východ), 56 Souhrnně nebyly archeologické nálezy divokých savců z České republiky dosud popsány (na rozdíl od archeozoologických dokladů divokých ptáků-Peške 1981g, 1993c). Pouze v případě losa (Alces alces)je k dispozici práce shrnující do té doby známé nálezy (Peške 1995). Některé výsledky vycházející z předložené práce byly již předběžně publikovány (Kyselý 2005b). Cílem předložené pjáce bylo vytvořit databázi nálezů volně žijících savců z archeologických lokalit z území České republiky z doby od neolitu po novověk (asi po 17. století) a data vyhodnotit. Byl sledován výskyt jednotlivých druhů v čase, jejich vzájemné vztahy a snahou bylo odhalit případné absence nebo změny v zastoupení jednotlivých druhů v různých obdobích a regionech. MATERIÁL A METODIKA Vý b ě r lokalit Z celkového množství odkrytých archeologických lokalit byly vybrány jen ty, které obsahovaly alespoň jeden doklad divokého savce. Takto byla velká část archeologických lokalit nezařazena, neboť mnohé obsahovaly pouze domácí druhy nebo neobsahovaly určitelné kosti vůbec. Tento přístup neovlivní při následném vyhodnocování absolutní počty (z hlediska přítomnosti zoologického druhu) pozitivních lokalit, má ale vliv na relativní hodnoty (kdyby byly zařazeny i lokality bez divokých druhů, celkový počet lokalit by byl větší a vypočtené procentuální zastoupení by bylo tudíž nižší). V potaz byly vzaty osteologické doklady jednotlivých druhů nezávisle na typu archeologické lokality nebo typu archeologic- 85-Moravskýkras-Rytířskáj. (Blansko), 86-Most(Most), 87-MšeckéŽehrovice (Rakovník), 88-Mušov (Břeclav), 89 - Mutějovice (Rakovník), 90 - Mužský-Hrada (Mladá Boleslav), 91 - Nižbor (Beroun), 92 - Nové Dvory (Kutná Hora), 93 - Olomouc, 94 - Opava - Gotwaldova ulice (Opava), 95 - Opolánky (Nymburk), 96 - Orlík (Písek), 97 - Ořech (Praha-západ), 98 - Osvračín-zřícenina (Domažlice), 99 - Otra-dovice (Praha-východ), 100 - Pařidla (Most), 101 - Planá-Radná (Plzeň-sever), 102 - Poděbrady (Nymburk), 103 - Podlesice (Chomutov), 104 - Pohansko (Břeclav), 105 - Poláky (Chomutov), 106 - Poříčany (Kolín), 107 - Postoloprty (Louny), 108 - Požaha (Nový Jičín), 109 - Praha, 110 - Prosetice (Teplice), 111 -Prosmyky (Litoměřice), 112 -Přáslavice (Olomouc), 113 -Přemýšlení (Praha-východ), 114 -Přezletice (Praha-východ), 115 - Přívory (Mělník), 116 - Radčice (Strakonice), 117 - Radič-Hrazany (Příbram), 118 - Radná (Plzeň-sever), 119 - Radonice (Chomutov), 120 - Radovesice (Teplice), 121 - Roztoky (Praha-západ), 122 - Rubín (Louny), 123 - Rvenice (Louny), 124 - Sedlčany (Příbram), 125 - Sekanka (Praha-západ), 126 - Sirem (Louny), 127 - Slánská hora (Kladno), 128 - Slavkov u Brna (Vyškov), 129 - Soběsuky (Chomutov), 130 - Srbeč (Rakovník), 131 - Stará Boleslav (Paha-východ), 132 - Stará Kouřim (Kolín), 133 - Staré Město-os.I (Uh. Hradiště), 134 - Starý Lískovec (Brno), 135 - Stehelčeves-Homolka (Kladno), 136 - Stradonice (Beroun), 137 - Strunkovice (Prachatice), 138 - Strekov (Ústí n. L.), 139 - Střrhov (Nymburk), 140 - Šakvice-Štěpničky (Břeclav), 177 - Šlapanice (Brno-venkov), 141 - Špičák u Mikulovic (Chomutov), 142-Štítary (Domažlice), 143-Tachov (Tachov), 144-Tachov-hrad (Tachov), 145-Těšetice (Znojmo), 146-Tetín-hrad (Beroun), 147-Tismice (Kolín), 148-Točník (Beroun), 149-Toušeň-Hradišťko (Praha-východ), 150 - Trmice (Ústí nad Labem), 151 - Třískolupy (Louny), 152 - Tuchlovice (Kladno), 153 -Tuchoměřice (Praha-západ), 154 -Tušimice (Chomutov), 155 -Tvarožná (Brno-venkov), 156 -Uni-čov (Olomouc), 157 - Určice-Zahumenní (Prostějov), 158 - Vedrovice (Znojmo), 159 - Veliká ves (Chomutov), 11 - Velim-Skalka (Kolín),160 - Velké Hoštěrádky (Břeclav), 161 - Velké Přílepy (Praha-západ), 162-Veltěže (Louny), 163-Vikletice (Chomutov), 164-Vlastislav (Litoměřice), 165-Vliněves (Mělník), 166 - Vodňany (Strakonice), 167 - Zabrušany (Teplice), 168 - Zápy-Ostrov (Praha-východ), 169 - Závist (Praha-západ), 170 - Zlatý Kůň (Beroun), 171 - Zlenice-hrad (Benešov), 172 - Žabovřesky (Litoměřice), 173 - Žádovice (Hodonín), 174 - Žeberk-hrad (Chomutov), 175 - Žírovice (Cheb), 176 - Blučina-Cezayy (Brno-venkov), 177 - Šlapanice (Brno-venkov), 178 - Jelenní louka u Mikulova (Břeclav). 57 kého kontextu. Velikosti jednotlivých souborů, jež j sou k dispozici, se velmi liší. Velké množství velkých souborůje k dispozici zejména z raného středověku (tab. 8), ale nalezneme je i v jiných obdobích, zejména v eneolitu (Makotřasy, Stehelčeves-Homolka, Kutná Hora-Denemark). Lokality jsou zobrazeny na mapce (obr. 1). Pro přehlednost j sou nakupené lokality v oblasti hlavního města Prahy označeny jakojeden bod (tj. bod 109, který zahrnuje 40 lokalit z území Prahy), analogicky je vjednom bodě (pod jedním číslem) shrnuto 6 lokalit z Olomouce a 4 lokality z Brna. Výběr lokalit může ovlivnit výsledné kvantifikace - viz násedující odstavec. Kvantifikace Pro naše účely byla zvolena extenzivní metoda sběru dat: byla zaznamenávána pouze přítomnost druhu na lokalitě, popřípadě jeho dominance (byla-li evidentní) - tab. 1. Přesné poměrné zastoupení druhů (běžně uváděné v archeozoologické literatuře) najednotlivých lokalitách nebude hlavní náplní této práce - mimo jiné proto, že v mnohých zdrojových pracích není uvedeno, nebo proto, že byly použity různé, obtížně srovnatelné, kvantifikační metody. Zastoupení druhů na lokalitáchbude posuzováno jenu několika vybraných lokalit - viz níže. Tento extenzivní přístup může vést k nadhodnocení vzácných druhů (neboť i jediná kost např. vlka na lokalitě zapříčiní jeho započítání stejnou měrou, j akou bude započítán např. jelen, jehož kosti zde budou velmi hojné). Tuto skutečnost je třeba uvážit a při interpretacích přidat hojněji se vyskytujícím druhům naještě větším významu. Tabulka 2 představuje data z tabulky 1 v souhrnné podobě. Data shrnuje (rozděluje) do základních archeologických období. Uvádí pro každé výše zmíněné období (1) počet (z hlediska přítomnosti příslušného druhu) pozitivních souborů (lokalit) a (2) relativní zastoupení odpovídající frekventovanosti druhu (podíl pozitivních souborů v rámci jednoho archeologického období) Obr. 2. Fotografie rohového výběžků pratura z lokality Vyšehrad (Praha) z konce 10. stol. - 1070 n. 1., jeden z nejpozdějších dokladů pratura z území ČR. Fig. 2. Photography of Bos primigenius hornoce from Vyšehrad locality (Prague) dated from 10th century to 1070 AD, one of the latest finds of this species in the Czech Republic. 58 240 u Bos prímigen. Bison bonasus Alces alces Cervus elaphus Capreolus capreolus Sus scrofa Lapus europeus Castor fiber Ursus arctos Can Is lupus Vulpes vulpes Fells sihvestris Sclurus vulgaris Morava, N=65 19 1 4 39 24 25 25 14 9 2 8 1 4 Čechy, N=272 29 1 13 179 87 79 120 35 25 5 22 9 13 Obr. 3. Počty osteologických souborů s přítomným druhem - zvlášť pro Čechy a Moravu. Fig. 3. Number of positive osteological assemblages for abundant mammals - Bohemia and Moravia separately (Čechy = Bohemia, Morava = Moravia). - tato hodnota nám udává intenzitu výskytu druhu. Grafické zobrazení těchto procentuálních zastoupení (obr. 4-9) umožňuje názorně sledovat intenzitu výskytu druhů v čase. Do tabulky 2 byly zahrnuty pouze ty nálezy z tab. 1, kde je určení druhu uváděno jako bezpečné (nikoliv nálezy označené "?"). Poslední časová kategorie uvedená v závorce (sťředověk-novověk) zahrnuje lokality, které nebylo možno přesně zařadit do raného středověk, vrcholného středověku nebo novověku, může se tedy tato kategorie časově překrývat s předcházejícími obdobími. Takto je každý osteologický soubor z tab. 1 do tab. 2 započítánjen jednou. Lokalita Praha-Běchovice (Peške 1995) nebyla započítána, neboť autor ve zdrojové práci neuvádí všechny nalezené divoké druhy. Lokalita Horoměřice (Kováčikova nepubl.) nebyla započítána, neboť ji nebylo možno jasně zařadit do jednoho z období (laténská / římská). Celkem byly shromážděny údaje z 337 osteologických souborů. Soubory z jednotlivých lokalit nejsou svou velikostí rovnocenné. V některýchpřipadechje k dispozicijediná kost divokého savce, jindy rozsáhlý soubor zahrnující řadu druhů. Ve všech (nebo v naprosté většině) případech uvádějí zdrojové práce plný výčet nalezených druhů, v tomto ohledu jsou lokality rovnocenné. Počet zaznamenaných druhů na jedné lokalitě je silně ovlivněn množstvím materiálu, který byl z archeologického výzkumu k dispozici. Tento nedostatek může být do jisté míry výhodou, neboť malé soubory jsou citlivější k nejhojněji se vyskytujícím druhům (např. jelen, prase divoké, zajíc) - velké soubory tyto druhy obsahují vždy a neumožňují rozpoznat případné výchylky v zastoupení v daném období. V případě, že jde o lokalitu polykulturní nebo s delším časovým rozsahem, je v tab. 1 uvedena i vícekrát, pokud obsahovala více osteologických souborů časově různě zařazených. Počet lokalit je tímto nižší než počet osteologických souborů - celkem máme údaje z 230 lokalit. Procentuální zastoupení druhuje ovlivněno celkovým absolutním počtem posuzovaných lokalit (souborů), proto je také ovlivněno výběrem lokalit. Například, kdyby byly do analýzy zařazeny jen lokality s velkými kopytníky, procentuální zastoupení i průběh křivek v grafech se může změnit. Proto, vedle j iž uvedeného typu kvantifikace, bude (jako alternativní přístup) porovnáváno zastoupení jednotlivých druhů ve vztahu kjelenovi 59 Tab. 1. Nálezy divokých druhů savců na archeologických nalezištích v ČR. Zkratky viz text (pp. 75-78) Tab. 1. Records of wild mammal species in archaeological sites in the Czech Republic; for abbreviations see text (chapter Materiál a metodika: zkratky, pp. 75-78) Legenda / legend. * - přítomnost druhu na lokalitě / presence of species; ? - pravděpodobná přítomnost, např. při nejistém určení / ? determination unsure;** - dominance druhu mezi divokými druhy / dominance. období, kultura / period, culture lokalita / site bp aa ce cc ss le cf cr at rr sv ua wmmfs O zdroj / source neolit / Neolithic NL Sobin (PH) --*------------ Peške 1978d NL Nové Dvory (KH) __******_________ Peške 1997 NL Bylany(KH) **_****_*______* ef Peške et al. 1998 NL Chotěbudice (LO) *****_***____*__ eh Peške 1989a NL Roztoky (PZ) _____*_________ Peške 1989a NL Klíčany (PY) ee,me Peške 1974 NL Dolní Břežany (PZ) *_*____________ Peške 1984b NL Milžany-Tušimice (CO) - -*--------*--- Peške 1976m NL Postoloprty (LO) __?____________ Zikmundová 1958a NL Brno-N. Lískovec (BM) - -*------------ Petříčkova 2000f NL Vedrovice (ZN) _ * ____ * ___ mu2) Nývltová-Fišáková 2004b NL Modříce (BV) Roblíčková 2001a NL Určice-Zahumenní (PV) *---*---------- Roblíčková 2001a NL Jelení louka (B V) Kratochvíl 1973 NL Těšetice-Kyjovice (ZN) *-* * *_*________ ex,eh Dreslerová in press NL/V Loděnice (BE) Petříčkova 1997b NV Loděnice (BE) __*____________ Peške 1979b NV Lumbeho zahrady (PR) - -- -- -- -- -- -- -* Peške 1973g NV?Milostín(RA) --*------------ Peške 1973 d NV Roztoky (PZ) *_*****________ Peške 1989a NV Kopisty (MO) _*_____________ Peške 1995 NV Černý Vůl (PZ) --*------------ ef Peške 1986, 1977c NV Olomouc-Slavonín (OL) - -* *_* Roblíčková 1999 NV Olomouc-Slavonín (OL) - -- -- *- -- -- -- -- Dreslerová 2003 NV Bylany (KH) **_***__*_______ Peške 1989a, Peške etal. 1998 NE Křimice (PL) _*_____________ Peške 1995 NE Březno (LO) Pleinerová & Pavlů 1979 NE Krnsko(MB) *_******__*____ Kyselý 2003d NE Přemýšlení (PY) _______________ peške 19771 NE Mlékojedy (LT) __*____________ Peške 19771 NE Kopisty (MO) ****_____*_____ Pe&ke 1977i NE Libenice(KO) ___?__*____?___ Zikmundová 1962 NE Chlustina (BE) __*____________ Peške 1977h EL Roztoky (PZ) __****_________ Peške 1989a EL Dřevčice (PY) *_______*_ Petříčkova 1990 EL Uničov (OL) *___*_*________ Dreslerová nepubl. EL Soběsuky(CO) --*------------ Peške 1991e 60 MM Brno-Bystrice (BM) **__* * *_________ Peške 1988c MM Těšetice-Kyjovice (ZN) ex,eh,es,ll Dreslerová in press Fejfar 1976 eneolit / Eneolithic E J Kšely (KO) --***_*--------- Peške 1991b EJ Tnnice (ÚL) _ _ ** * *__________ Kyselý nepubl. EJ Jenštejn(PV) __*_*_*________ Beech 1995a EJ Tuchoměřice (PZ) __* * * Kyselý nepubl. EN Lumbeho zahrady (PH) - -*--*--------- Kyselý 2002a EN BabafPH) --*_**--------- Havel 1986 EN Hostivice (PZ) __**_*_______?__ es Kyselý 2002a EN Hostěnice (LT) *_**_* *______?__ Kyselý nepubl. EN Dobroměřice (LO) Kyselý 2002a EN Hořany(KH) --*------------ Kyselý 2002a EN Malé Březno (MO) Kyselý 2002a EN Mochov (PY) Kyselý nepubl. EN Vikletice (CO) -----**--------- Kyselý 2002b EN Přáslavice (OL) Petříčkova 1999 EN Makotřasy (KL) *_********__**__ Clason 1985 ER Denemark (KH) *____*_*_ mf,af Kyselý 2005a ER Soběsuky (CO) -- ***_*______? Peške 1991 ER Podhoří (PH) __*____________ Peške 1974h ER Velké Přílepy (PZ) Kyselý nepubl. ER Miškovice (PH) ma,mn Kyselý nepubl. ER Stehelčeves (KL) ee Allen 1968, Ambros 1968, Bogucki 1979 EK? Lovosice (LT) *_*_*__________ Peške 2000 EK Olomouc-Slavonín (OL) - -*------------ Dreslerová 2003 EZ Žádovice (HO) __**?____*_____ Petříčkova 2000e EZ Praha-Hostivař (PH) Peške 1976a EZ Holubice (VY) ?_*--*--------- Peške 1985a EZ Zabovřesky (LT) Zikmundová 1959b ES Praha-Cimice (PH) ci Fridrichova et al. 1995 ES Prosetice (TP) ____________* *_ n Peške 1987a ES Březno (LO) __*____________ Kyselý 2000d, Pleinerová 2000 ES Slavkov u Brna (VY)--*------------ Peške 1978g ES Vikletice (CO) --*_*-------* *_ u Clason 1970 E Cimburk(KH) *_*_*-----*---- Peške 2000 E Slánská hora (KL) __?____________ Zikmundová 1960b E Tuchoměřice (PZ) Kyselý nepubl. doba bronzová / Bronz Age BU Slánská hora (KL) Zikmundová 1960b BU Dobroměřice (LO) __*****________ peske 1978f BU Březno (LO) _______*_______ Peške 1978c BU Miškovice (PH) Kyselý nepubl. BU Šlapanice (BV) Roblíčková 2004 61 Tab. 1. pokračování / continuation období, kultura / period, culture lokalita / site bp aa ce cc ss le cf cr at rr sv ua wmmfs O zdroj / source BU Blučina-Cezavy (BV) _____*_____*___ Roblíčková 2004 BV Blučina-Cezavy (BV) *_*_***________ Roblíčková 2004 BM Miškovice (PH) te Kyselý nepubl. BM Radčice (ST) __*____________ Kyselý 2003a BM Olomouc-Slavonín (OL) *-*-*---------- Roblíčková 2004 BM/L Velim-Skalka (KO) Roblíčková 2004 BM/L Přáslavice (OL) __*** * *_________ Petříčkova 1999 BK Lipany (PH) __*____________ Peške 1976d BK Lipenice (PH) __**_*_________ Peške 1977f BK Veltěže (LO) __*____________ Peške 1976g BK Veliká ves (CO) __**___________ Peške 1973 e BK Třískolupy (LO) __*__*_*_______ peške 19761 BK Mutějovice (RA) peške 1975d BK Lstiboř(KO) --*------------ Peške 1976h BK Březno (LO) _________*_____ Peške 1975h BK Radonice(CO) Bouzek et al. 1966 BK Přezletice (PY) Zikmundová 1959c BK Levousy(LT) --??-------*--- Peške 1975 BK Březno (LO) ?_*_**_**______ Peške 1988a BK Špičák u Mikulovic (CO)- - -*----------- Peške 1979 BK Blažim(LO) ______________* Novotný 1973 BK Černošice (PZ) __*____________ Peške 1979d BK Dobroměřice (LO) __*____________ peške 1978f BK Konobrže (MO) *_**_**_________ Peške 1974f BK Běchovice (PH) __*____________ Peške 1974d BK Mochov (PY) __*____________ Peške 1977d BK Pařidla(MO) --------*------ Peške 1973 h BK Praha-Hostivař (PH) __*** ***_____* ?__ ci5sC Kyselý 2003f BK Kostelec n. Labem (ME) - Kyselý 20021 BK Beroun-Závodí (BE) pESKE 1981f BL Zírovice (CH) __* Zikmundová 1961 V Blučina-Cezavy (BV) - - * Roblíčková 2004 BS Zápy-Ostrov (PY) __******_____*_* cl Kyselý 2002c BP Radná (Plzeň-sever) __* * Šaldova 1977 B Lužec nad Vltavou (ME) - - *- -*--------- Zikmundová 1960a B Olomouc-Slavonín (OL) - -- -*---------- Dreslerová 2003 B Rubín (LO) __*____________ Kyselý 2000a doba železná (halštat) / Iron Age (Hallstatt) HB Rvenice (LO) Pe&ke 1972c HB Poláky (CO) --**-------*--- Peške 1978b HB Praha-Kobylisy (PH) pESKE 1988b HB Cerhenice (KO) __*_____*______ as Peške 1980a HB Hořany(KH) --**----------- Peške 1987d HB Vikletice (CO) ---*_*--------- Peške 1980c HM Březno (LO) __*____________ ee Peške 1975h 62 Hb Jaroměřice (SY) Kyselý nepubl. Hc Praha-Hostivař (PH) ____________*__ Peške & Zikmundová 1981 Hc Praha-Kobylisy (PH) _____*_________ peške 1988b Hed Těšetice (ZN) *_*__**______*__ n Ambros 1965 Hcd2 Horšovský Týn (DO) _-**----------_ Kyselý 2004c Hcd2 Štítary (DO) ?_*____________ Kyselý 2004c Hd Jakub (KH) -----*--------- Peške 1981d Hd Vliněves(ME) __*__*_________ Kyselý 2002j Hdl2 Hradec uNěmetic (ST) --*-----------_ Petříčkova 2000b Hd23 Točník (BE) _____*_________ Petříčkova 2000a Hd23 Planá-Radná (PS) __*_*_*_*______ Kyselý 2004c Hnil Přáslavice (OL) __* Petříčkova 1999 Hpo Praha-Michle (PH) *_*____________ peske 1976c Hpo Dobroměřice (LO) __*____________ Peške 1976i H Brněn. Ivanovce (BM) - -- -- -- -- -- -- -- sc Peške 1977 H Podlesice (CO) ?_*____________ Peške 1976o H Běchovice (PH) __*____________ Peške 1973f H Rubín (LO) *____*_________ Kyselý 2000a H? Podhoří (PH) __*******___*__ Peške 1987c, Beech 1995a H Libčice (PZ) Kyselý nepubl. HL Běchovice (PH) __*____________ Peške 1974d HLa Tucho měřice (PZ) __* * Clason 1966 HdLa Jenštejn (PY) Beech 1995a HdLa Hostomice (TP) Budínský 1988 HdLb Radovesice (TP) __*** ***______*__ Peške 1993a HdLa Praha-Bohnice (PH) __**_*_*_______ Peške 1987c, Beech 1995a doba laténská / La Tčne La Hradenín(KO) ___*_**__*______ ee Peške 1982b Lb2cl Srbeč (RA) _____*_________ Beech 1998 Lb2d Radovesice (TP) __*___*________ Peške 1993a Led Libiš (ME) ?__*_**_________ Kyselý nepubl. Lcl2 Hostavice u Prahy (PH) - -* *___________ Kovačiková nepubl. L Mochov (PY) ______*_____*__ Peške 1973a L Loděnice (BE) __*____________ Peške 1979b L Břešťany (TP) peške 1977j L Běchovice (PH) _________*_____ Peške 1973f L Velké Hoštěrádky (BR) -------*------_ Peške 1984a L Závist (PZ) ?_*****--*---*-- ll?,me?,cl Peške 1975c, 1990 L Mšec. Žehrovice (RA) * *__ pS^e Beech 1998 L Hradiště (CR) ____*__________ Peške 1979c L Libčice (PZ) peške 1974c L Chodouny (LT) _______________ ci Peške 1972d L Lanžhot(BR) __***__**___*___ Peške 1991f L Hrazany (PI) __*_* *_________ Zikmundová 1972 L Radič-Hrazany (PB) __*____________ Zikmundová 1972 63 Tab. 1. pokračování / continuation období, kultura / period, culture lokalita / site bp aa ce cc ss le cf cr at rr sv ua wmmfs O zdroj / source L Mužský-Hrada (MB) __*____________ Zikmundová 1972 L Stará Kouřim (KO) __*____________ Zikmundová 1972 L Libochovice (LT) Zikmundová 1972 L Prosmyky (LT) Zikmundová 1972 L Jenišův Újezd (TP) _____*_____*___ Beech 1995b L Požaha(NJ) **--*---------- Peške 1993b, 1995 L Královice (KL) __*__*_________ Peške 1991c L Chrudim - Sv. křiž (CR) - -*------------ Petříčkova 1991 L Stradonice (BE) ?_**__*__*______ Peške 1984c L Třískolupy (LO) __*________?___ peske 19761 L Tušimice (CO) __*____________ Peške 1972f L Strekov (ÚL) *_**_*_*____*___ Kyselý 2002d L Tvarožná (BV) Roblíčková 2001b Lpo Závist (PZ) te Čižmář 1989 Lpo Nižbor (BE) Peške 1982a L? Lovosice (LT) *_***?*----?--? Kyselý 2001a L/Rs Horo měřice (PZ) __* * Kováčikova nepubl. doba římská + stěhování národů / Roman + Migration Period Rč Tuchlovice (KL) Peške 1972a Rph Češov (JC) _____*_________ Kyselý 2002i Rbc Olomouc-Slavonín (OL) - -* *___________ Dreslerová 2003 R Tuchlovice (KL) *_**_______*___ peske 1978e R Stradonice (BE) __* Zikmundová 1959a R Roztoky (PZ) Zikmundová 1958b R Milžany-Tušimice (CO) *-------------- Peške 1976n R Běchovice (PH) Peíke 1974d R Starý Lískovec (BM) ?_*_****___*___ Peške 1976b R Ořech (PZ) Pleiner & Motyko- vá 1987 R Mušov (BR) Peškb 1994c, Kratochvíl 1987a R Mlékojedy (ME) *_********__***_ sc Peške 1994a R Beroun-Závodí (BE) ?_***_______*___ Peške 1987f R Horo měřice (PZ) __*** * * *____*__* Kováčikova nepubl. Rml Strihov (NB) ?-?------------ Peške 1972e Red Olomouc-Slavonín (OL) * - * * *_*________ Dreslerová 2003 SN Holubice (VY) -*------------- Peške 1995 SN Sirem (LO) --*------------ Kyselý 2002k SNd Olomouc-Slavonín (OL) *-*-*-*-------- Dreslerová 2003 Slované + hradištní / Early Slavic + Hill-fort Period (Early Mediaeval) PT Horní Počernice (PH) ___***_________ Peške 1985b PT Opolánky (NY) _____*_________ Peške 1975e PT Otradovice (PY) __*___*________ Kyselý 2003b RS1 Lovosice (LT) _______________ m,mm Kyselý 2001a 64 RS1 Kováry (KL) Peške & Rrutina 1987 RS2 Olomouc-Slavonín (OL) - -****--------- Dreslerová 2003 RS2 Poříčany 1 (KO) ________*______ te Peške 1987b RS2 Poříčany 2 (KO) Petříčkova 1997a RS2 Bílina (TP) __*__*_________ ^ Peške 1977k RS2 Opolánky (NB) __**_****______ ^ Peške 1975e 9-lOKlučov (KO) __**_*_____**__ Kudrnáč 1970 9-11 Pražský hrad (PH) __**___________ Petříčkova 1992b 9-12Libice (NB) _******____*___ bb Brůčková 1956 RS3 Praha-Bohnice (PH) Peške 1987e RS3 Mikulčice (HO) *********___***** es,cl,bb? " RS3 Stará Kouřim (KO) Novotný 1966 RS3 Pohansko (BR) Kratochvíl 1969a RS3 Cerhenice (KO) ______________* Peške 1974g RS4 Hradec u Němetic (ST) - -- * ?__________ Petříčkova 2000b 9 Bílina (TP) __* Novotný 1966 9-10Přívory (ME) _____* *________ Kyselý 2002e 9-11 Pražský hrad (PH) Petříčkova 1992a 9- 13 Olomouc (OL) ____*__________ Kyselý 2003e 10- 11 Vyšehrad (PH) *_*_**_________ Kyselý 2004b 10-11 Stará Boleslav (PY) __*****________ Kyselý 2003c 10- 11 Olomouc (OL) __*____________ Kratochvíl 1987b 11 Stará Boleslav (PY) __****____*____ Kyselý 2003c. 11- 12 Stará Boleslav (PY) ?_****------*-- cl? Kyselý 2003c. 12 Stará Boleslav (PY) __****_________ Kyselý 2003c. 11-12 Sv. Jiří-Kouřim (KO) - -**-**--------- Novotný 1966 11- 12 Malostranské n. (PH) - -- -- -*-------- Mlíkovský 1999a 12 Vodňany (ST) __________*____ Peške 1992 12 Sekanka(PZ) __*_*__________ Novotný 1966 12 Pražský hrad (PH) __*____________ Boháčova etal. 1990 12 Strunkovice (PT) ____**____*____ Kyselý 2000b 12 Pražský Hrad (PH) __**_*_________ Petříčkova 2000d 10-13 Pražský hrad (PH) __*__**___****___ Boháčova etal. 1990 12- 13 Pražský hrad (PH) __**_*______*__ Petříčkova 2000d 12-13 Praha-Kobylisy (PH) - mn,ms Beneš 1981 12-13 Sv. Petr a Pavel (PH) - _______ Beech 1994 RS4 Šakvice-Štěpničky (BR) _----*-*------_ Peške 1981 RS4 Budeč (KL) *******___****_ Peške 1985c RS4 Hradsko (ME) __**_*_______*_ Peške 1985c RS4 Kouřim (KO) _******____*___ Peške 1985c RS4 Vlastislav (LT) ____________*__ Novotný 1966 RSh Přívory (ME) Zikmundová 1957a RSh Tisnúce (KO) __***___*__*___ Peške 1987g RSh Mohelnice (SU) _______*____*__ Kratochvíl 1969b RSh Zabrušany (TP) __**_______*___ ci jIRSÍK 1952 RSh Staré Město I (UH) *_**__*______*__ Hrubý 1965 RSh Staré Město II (UH) ----*---------- Hrubý 1965 RSh Levý Hradec (PY) __*__*_____*___ Zikmundová 1958c RSh Kozárovice (PB) __*** *_*________ Peške 1978 65 Tab. 1. pokračování / continuation období, kultura / period, culture lokalita / site bp aa ce cc ss le cf cr at rr sv ua wmmfs O zdroj / source RSh Rubín (LO) ***********?*_?__ sc Kyselý 2000a, nepubl. RSh Břežánky (TP) __**_*___*______ Peške 1973b rS Vyšehrad (PH) ?******____*___ Peške 1976j, k rS Libice (NB) ___*___________ Mlíkovský 2000 rS Běchovice (PH) _*_____________ Peške 1995 rS Toušeň-Hradišťko (PY) - -*------------ Kováčikova 2003 SI Závist (PZ) _____*__*______ Peške 1975b SI Hořany(KH) --*------------ Peške 1987d SI Kounice (NB) msmn Peške 1981b 12- 13 Hrdlovka (TP)3) ******__*__*___ me,pS Kováčikova 2004b vrcholný středověk / High Middle Ages (High Mediaeval) 13 Pražský hrad (PH) ___*_*____*____ Boháčova etal. 1990 13 Olomouc (OL) __*____________ Kyselý 2003e 13 Cheb(CH) --*--*--------- Šamata & Kováčikova 2002 13 Praha, St. Město (PH) _____*_________ Kyselý 2002f 13 Pražský hrad (PH) __*__*_________ Peške 1975f 13 Jenišuv Újezd (TP) ________*______ Kyselý nepubl. 13 Malín-Nové Dvory (KH) - - *- -- -- -- -- -- - sc Peške 1981 e 13 hrad Krašov (PS) ____**___*__*__ Peške 1994b 13 Olomouc (OL) __* Kratochvíl 1985 13 Křivoklát (RA) __________*____ Peške 1974b 13- 14 Pražský hrad (PH) -----*--*------ Peške 1985d, 1989b 13-14 Olomouc (OL) _____*___*_____ Kratochvíl 1985 13-14 Tachov (TC) __*__*_________ Petříčkova 1998b 13-14 D AMU (PH) __*____________ Mlíkovský 1998a 13-14 Bedřichův Světec (MO)- - *- -*--------- Petříčkova 1994 13- 14 Olomouc (OL) __*____________ Kyselý 2003e 13/14 Uhelný trh (PH) --*------------ Mlíkovský 1998b 13/14 Seminář, zahrada (PH) - -- -- *- -- -*---- Mlíkovský 1997 14 Tomáš ská ulice (PH) _________*_____ Mlíkovský 1999b 14 hrad Čejchanov (BN) _____*_________ Peške 1975g 14 Olomouc-Prior (OL) _______________ bb Kratochvíl 1985 14 Most(MO) __*_**_________ Petříčkova 2002 14 Cheb-Dlouhá ul. (CH) - -*-**--------- Kováčikova 2004a vS Konůvky(VY) __**_*______*__ Páral et al. 1995 14 hrad Lelekovice (B V) __*** *__________ Páral et al. 1994 14- 15 Osvračín (DO) _____*___*_____ Kyselý 2000c 13- 14 hrad Tetín (BE) __*****__**__*__ Peške 1994b 14- 15 Mor. kras, Rytíř. j. (BL)- - -- -- -- -- -- -- - Nývltová-Fišáková 2001 14-15 Olomouc-Prior (OL) - -- -- -- -- -- *- -- Kratochvíl 1985 14-15 Lacembok (DO) __*____________ Kyselý 2002h 15 Olomouc-Hrnčířská (OL)- - -* *_____*____ Kyselý 2003e 15 Most(MO) __*_*__________ Petříčkova 2002 15 Krašov (PS) __***_**__* *_____ Peške 1994b 66 15 Karlštejn (BE) Petříčkova 1998 15 Zlatý Kůň (BE) _____*_________ Zikmundová 1957b 15 Týnský Chrám (PH) _____*_________ Peške 1977e 15 Zlenice(BN) --?--*--------- Kyselý 2004a 15 Pražský Hrad (PH) Petříčkova 2000c 15 Český Šternberk (BN) - -- -*-------*-- Peške 1981c 12- 15 Opava (OP) mf Nývltová-Fišáková 2004a vS Šakvice-Štěpničky (BR) Peške 1981 vS Tachov (TC) __*____________ Peške 1976e vS Žeberk(CO) __*__*_________ Peške 1973c vS Orlík (PI) __**_*_________ Kováčikova 2001 13- 14 Pražský Hrad (PH) __*__*____*____ Petříčkova 2000c středověk / Middle Ages (Mediaeval) S Michelská ul. (PH) __*__*_________ Peške 1976f S Valdštejn. palác (PH) _____*_________ Mlíkovský 1997 S Pražský hrad (PH) ___*_*____*____ Petříčkova 1989 11- 13 Olomouc-Prior (OL) - -**-------*--- Kratochvíl 1985 12- 13 Poděbrady (NB) _____*_________ peške 1972b 12-13 Horní Počernice (PH) - -*------------ Peške 1977g středověk-novověk / Middle-Modern Ages 15-16 Olomouc-Prior (OL) - -- -- *- -- -- -- -- Kratochvíl 1985 15-16 Praha-Malé nám. (PH) - -*--*--------- Kováčikova nepubl. 15- 16 Národní třída (PH) __* *___________ Kováčikova nepubl. S/N Týnský dvůr (PH) __*_?*____*__*_ Beneš 1998a, b novověk / Modern Ages 16 Žerotínovo n. (OL) __* *_**____* Kratochvíl 1985 16 Krašov (PS) __**_*_________ Peške 1994b 16 Hrnčířská ul. (OL) _____*___*_____ Kyselý 2003e 16 Nám. Republiky (PH) --* * ****________ Kyselý 2003b 16 Pražský hrad (PH) gg Jirsík 1957 16 Most(MO) Petříčkova 2002 16- 17 Olomouc-Prior (OL) - -- *- -- -- -- -- -- Kratochvíl 1985 16-17 Michalská ul. (OL) __*__*___*_____ Kratochvíl 1985 15-17 Vyšehrad (PH) --****--------- Kyselý 2004b 17 Olomouc-Prior (OL) __* *_*_________ Kratochvíl 1985 N Karlštejn (BE) Petříčkova 1998 N Sedlčany (PB) __*** ___________ Korený-Samata 2001 19 Olomouc-Prior (OL) _________*_____ Kratochvíl 1985 Chrzanowska & Krupska 2003, Chrzanowska & Januszkiewiscz-Lalecka 2003, Kratochvíl 1978, 1980a, b, c, d, 1981a, b 2) v zdrojové práci je uvedeno jako Martes foina, později přehodnoceno na Mustelidae velikosti kuny (M. Nývltová-Fišáková, pers. comm.) 3) lokalita Hrdlovka (2. pol. 12. - 1. pol. 13. stol.) byla přiřazena k ranému středověku, doklad pratura z tohoto souboru bylo možno datovat přesněji (do 1. pol. 13. stol.) Poznámka. Do období neolitu byly přiřazeny i nálezy Lengy elského stáří (včetně kultury s moravskou malovanou keramikou), do období halštatského byly zařazeny i nálezy z přelomu období halštatského a laténského (hdLa). Nezařazeny byly nálezy, které evidentně představují kontaminaci ze starších období: petrifikované kostí soba (Rangifer tarandus) ze Závisti (Peške 1990) a srstnatého nosorožce (Coelodonta antiquitatis) z Hostivic (Kyselý 2002a) a Dobroměřic (Peške 1976i) - tyto nálezy pocházejí z narušeného sprašového podloží. Vpřehledu (tab. 1) nejsou také zaneseny nálezy králíka a poneolitických koní, protože v jej ich případě nebylo jasné, zda patří k divoké nebo domácí (chované) formě. 67 jakožto standardu (v grafu nulová hodnota) - obr. 8 a 9. Zastoupení je vyjádřeno opět v procentech: (počet lokalitspříslušnýmdruhem-početlokalitsjelenem) * 100/počet lokalit s jelenem. 100 % odpovídá počtu lokalit s přítomností jelena. Jelen byljako standard zvolen proto, že jejakožto velký druh dobře zachovatelný, je dobře zastoupen ve všech obdobích a jeho výskyt je v čase velmi stabilní. Ukázalo se, že průběh křivek se ujednotlivých druhů nemění, pouze v případě zajíce jsou patrné výraznější odlišnosti. Podíl kostí na lokalitách Vedle uvedeného extenzivního přístupu bylo u vybraných reprezentativních lokalit posouzeno i zastoupení druhů na lokalitách, měřeno počtem kostí nebo jejich fragmentů. Kritéria reprezentativnosti lokalit byla hlavně množství kostí/fragmentů a počet přítomných druhů (zejména těch nejběžnějších), dále byl zohledněn způsob zveřejnění, kvalita datování a nálezový kontext. Použitelných lokalit bylo omezené množství. Pro některá období byly vybrány pouze lokality tři. Celkem bylo takto posouzeno 39 souborů (tab. 8). Počty fragmentů jednotlivých druhů ze všech lokalit v daném období byly sečteny (tab. 9). Výsledky této analýzy (počty kostí v procentech) ukazují grafy 13 a 14. Je třeba upozornit na to, že kvantifikace dle počtu kostí/fragmentů se řídí jinými zákonitostmi než metoda počtu lokalit: (1) z tab. 8 plyne, že lokality se často chovají jako individuality a zastoupení druhů na různých lokalitách stejného období může být zcela odlišné, proto výběr lokalit může výrazně ovlivnit naše výsledky, (2) silný vliv tafonomickýchjevů; např. jeden skelet (tj. jeden jedinec) nebo i jedna kost může poskytnout více fragmentů (např. nálezy skeletů nebo jejich částí); u parohatých kopytníku může v některých případech dojít k poměrně silnému nadhodnocení díky započítání fragmentů parohů (viz níže: Tafonomie). Byla snaha vlivy bodu (2) co nejvíc eliminovat (viz tab. 8), nebylo to ale možné beze zbytku. Skutečně reprezentativní množství kostí divokých savců poskytují zejména některé raně středověké lokality, poměrně hodně materiáluje k dispozici i v období eneolitu. V ostatních obdobích máme poměrně nízký počet lokalit nebo fragmentů (tab. 9). Do grafického srovnání byly zařazeny jen druhy početnější (tab. 9, obr. 13, 14). Srovnání ukazuje, že průběh časových křivek jednotlivých druhů se u obou metod mnohdy výrazně liší. Důvodem, je částečně to, že obě metodiky pracují jinak a akcentují jiné tafonomické jevy. Nicméně musíme konstatovat, že by bylo potřeba většího množství materiálu pro posouzení vztahu obou použitých metodik. Korelace výskytu Grafické vyjádření procentuálních zastoupení druhů v rámci jednotlivých období nám částečně vypovídají o korelaci výskytu jednotlivých druhů v čase (mezi obdobími), ale protože každý druh byl vyhodnocen nezávisle na ostatních, neinformují nás o intenzitě společného výskytu jednotlivých druhů na lokalitách. Hodnocení intenzity spoluvýskytu je podmíněno tím, že výskyt druhů není na sobě nezávislý. Protože test nezávislosti dvojic posuzovaných druhů ve většině případů prokázal závislost (viz níže: Statistické zhodnocení, tab. 6) bude přistoupeno k hodnocení spoluvýskytu. Intenzitu spoluvýskytu budeme posuzovat jako procento lokalit se společným výskytem dvou nebo tří druhů v rámci těch lokalit, kde se alespoňjeden z druhů vyskytoval (N) - tab. 7. Opět budou mezi sebou porovnána jednotlivá období s tím, že novověk bude, vzhledem k velmi malému počtu příslušných dat, vynechán. Graficky jsou znázorněny jen dvojice a trojice vybraných, dobře zastoupených druhů (viz obr. 10-12). Intenzita spoluvýskytu různých druhů v čase může být výsledkem intenzity společného výskytu daných druhů v přírodě a tedy společného využívání biotopů. V takovém případě nám předložené výsledky mohou podat informaci o ekologii jednotlivých druhů. Intenzita spoluvýskytu může ale také být ovlivněna loveckými preferencemi. Je třeba upozornit, že průběh křivek je do jisté míry závislý na celkovém počtu nálezů od jednotlivých druhů (a tedy na průběhu křivek v obr. 6 až 9), málo zastoupené druhy proto musí být posuzovány s opatrností. Kromě toho mohou být výsledky této analýzy ovlivněny různou velikostí souborů v různých obdobích a dalšími faktory. Malé soubory mají menší pravděpodobnost společného výskytu dvou nebo více druhů pohromadě. Efekt velikosti souboru není do analýzy zahrnut, nicméně je málo pravděpodobné, že by ovlivnil výsledky pro období pravěku zásadně, protože výrazný rozdíl v průměrné velikosti souboru mezi obdobími se v zemědělském pravěku nepředpokládá (zahrnuty byly vždy všechny dosažitelné soubory bez ohledu na velikost), snad s výjimkou eneolitu, 68 Tab. 2. Zastoupení divokých druhů savců v jednotlivých archeologických obdobích. N - celkový počet souborů; n - absolutní počet lokalit, % - podíl pozitivních lokalit (z hlediska přítomnosti druhu); zkratky názvů druhů viz tab. 1 Tab. 2. The representation of wild mammal species in particular archaeological periods. N-whole number of assemblages, n-absolute number of sites, % - percentage of positive sites; for species acronyms and period designation see Tab. 1 období / period N ef eh bp bb aa ce cc ss le cf cr at3) rr sc3) SV ua cl w fsmm 11 me mn eete 3) ostatní / others neolit 39 n 4 4 15 - 4 27 16 14 14 9 5 - l1' - 2 3 - 2 2 1 - 1 - 1 - 11, mu % 10 10 38 - 10 69 41 36 36 23 13 - 3 - 5 8 - 5 5 3 - 3 - 3 - eneolit 35 n 2) - 9 - - 22 9 15 14 4 3 3 l1' - 1 3 1 5 2 4 2 - 1 1 - es, af, ma3) % - - 26 - - 63 26 43 40 11 9 9 3 - 3 9 3 14 6 11 6 - 3 3 - bronzová 42 n 2) - 3 - - 30 12 13 18 6 4 3 l1' 1 - 3 2 1 2 1 % - - 7 - - 71 29 31 43 14 10 7 2 2 - 7 5 2 5 2 železná (halštat) 33 n 2) - 3 - - 22 13 5 15 3 3 4 - 1 - 1 - 4 - - 1 - - 1 2 % - - 9 - - 67 39 15 45 9 9 12 - 3 - 3 - 12 - - 3 - - 3 6 latén 34 n 2) - 4 - 1 22 7 8 11 4 2 5 I1' - - 4 2 4 1 2 ps % - 12 - 3 65 21 24 32 12 6 15 3 - - 12 6 12 3 6 - římská + stěh. n. 19 n - - 5 - 1 14 7 6 6 6 3 1 - 1 - 6 - 1 1 1 % - - 26 - 5 74 37 32 32 32 16 5 - 5 - 32 - 5 5 5 Slované-hrad. 64 n - - 9 1 11 44 30 27 34 14 6 7 2 1 7 12 2 9 2 4 - 1 3 - 1 ma3),es % - - 14 2 17 69 47 42 53 22 9 11 3 2 11 19 3 14 3 6 - 2 5 - 2 ms3),mm, ps vrch. středověk 45 n - - 4) 1 24 8 11 25 1 - 4 6 1 5 1 - 4 mf % - - 2 - 53 18 24 56 2 - 9 13 2 11 2 - 9 novověk 13 n 9 7 2 7 1 - - 4 - 1 1 gg % 69 54 15 54 8 - - 31 - 8 8 středověk 10 n 3 1 2 1 1 1 -novověk5' % 30 10 20 10 - - - - - 10 - - - 10 - - - - - - celkem / total 337 n 4 4 48 2 17218111104145 49 26 26 16 5 17 34 7 29 10 10 3 2 4 4 6 13 % 1 1 14 1 5 65 33 31 43 15 8 8 5 1 5 10 2 9 3 3 1 1 1 1 2 4 11 v příslušných obdobích je výskyt označených druhů vysoce nepravděpodobný a jde zřejmě o kontaminaci / obvious contamination 2) v příslušných obdobích je obtížné domácí a divokou formu rozlišit, proto jsou zde nálezy koní vynechány / finds not specified if domestic or wild form 3) výrazně hrabavé malé druhy (možnost pozdější kontaminace) / small burrowing species (possibility of later contamination) 4) lokalita Hrdlovka (viz poznámka3) v tab. 1) / Hrdlovka site 5) blíže neurčeno / not closely specified Finds marked as ? in Tab. 1 and sites Praha-Běchovice and Horoměřice are not included. kde j sou k dispozici 3-4- rozsáhlejší soubory. Jiná situace je u v minulosti intenzivně zkoumaného raného středověku, kde je k dispozici velké množství lokalit, z nichž některé představují rozsáhlé soubory (např. Mikulčice, Budeč). V případě raného středověku (a středověku vůbec) musíme tuto skutečnost zohlednit. Do výsledků analýzy spoluvýskytu v čase (obr. 9-11) byl pro jednotlivá období promítnut průměrný počet druhů na lokalitě a průměrný Shannonův index celkové rozmanitosti (H = - SUMA (Pi log Pi); Pi = procento každého z druhů; Shannon & Weawer 1949). Průměrný počet druhů byl počítán jen z osmi nejběžnějších druhů (kopytníci, medvěd a liška), stejně tak jako při hodnocení spoluvýskytu a korelace. Tímto výběrem bude také vyloučen náhodný vliv kontaminací hrabavými druhy a částečně vliv tafonomických procesů. Srovnání s průměrným počtem druhů a s Shannonovým index nám pomůže odhalit, zda zjištěné změny spoluvýskytu v čase nejsou artefaktem velikosti souborů a dalších faktorů. Vzájemná souvislost výskytujednotlivých druhů v čase byla, vedle výše uvedené metody, statisticky hodnocena i metodou korelační (viz níže: Statistické zhodnocení). Korelační koeficienty byly zjišťovány u osmi nejvíce zastoupených druhů (tab. 5). Statisticky významné korelace (p<0,05) jsou zvýrazněny tučně. Zdroje dat Předložená práce shrnuje údaje publikované v archeologické, zoologické a archeozoologické literatuře, dále údaje z nepublikovaných nálezových zpráv Archeologického ústavu AV v Praze a nepublikované výsledky autora i dalších badatelů. Tyto nepublikované údaje tvoří asi 2/5 všech zahrnutých zdrojů. Nebylo v silách autora prohlédnout nálezové zprávy a nálezové fondy všech muzeí a ústavů v ČR. Z tohoto důvodu j sou předložené tabulky bez nároku na úplnost (zejména se to týká území Moravy). Nutno však zdůraznit, žejirávě v Archeologickém ústavu AV v Praze se v minulosti soustředilo archeozoologické bádání z celých Čech a částečně i z Moravy a z toho důvodu tato práce (zahrnující i nálezové zprávy Archeologického ústavu) podchycuje podstatnou část dosud zjištěných údajů. Databáze představuje stav aktuální k polovině roku 2005. Časové členění Studované období (tj. neolit až novověk) je děleno dle ustálených a běžně používaných archeologických období: 1 - neolit, 2 - eneolit, 3 - doba bronzová, 4 - doba halštatská, 5 - doba laténská, 6 - doba římská + stěhování národů, 7 - raný středověk (raní Slované + doba hradištní), 8 - vrcholný středověk, 9 - novověk. Tato období nejsou časově rovnocenná (nejdelší je eneolit, nejkratší vrcholný středověk - viz absolutní datace v tab. 2), nicméně většinou poskytují srovnatelný počet osteologických souborů: obvykle 35-40. Tento počet je již dostatečný pro posouzení výskytujednotlivých druhů v daném období. Nejvíce údajů je k dispozici z raného středověku (64 souborů), nejméně údajů je z lokalit doby římské + stěhování národů (celkem 19 souborů) a z novověku (13 souborů) - kvantifikace z těchto málo zastoupených období (tab. 2) je nutno hodnotit s opatrností. Jednotlivá archeologická období se dále časově dělí na řadu časově následných archeologických kultur (kultura s lineární keramikou, kultura s vypíchanou keramikou atd.). Pokud možno jsou lokality v tab. 1. seřazeny dle stáří (dle časové posloupnosti období a kultur). Absolutní datování v tabulce 2 je (s drobnými aktualizacemi) převzato z Dreslerové et al. (2004), kde je uveden i časový vztah mezi archeologickými kulturami a klimatickými periodami a detailnější absolutní data (např. pro kultury eneolitu, doby bronzové atd.). Zde pouze uvádím absolutní datování historického tedy nám nejbližšího období: stěhování národů = 5.-6. st. n. 1., doba staro hradištní = 600-800 n. 1., doba středohradištní = 800-950 n. 1., doba mladohradištní = 950-1200 n. 1., vrcholný středověk = 1200-1500 n. 1. (alternativně je hranice raného avrcho lného středověku kladena do 1250 n. 1.), novověk = od r. 1500. (alternativní absolutní datování archeologických období nalezne zájemce například v publikaci Fridrichové et al. 1995). Jednotlivé archeologické kultury měly různé trvání. Jedna kultura trvala řádově stovky let (většinou 100-300 let, výjimečně až cca 500 let). Protože se nepředpokládají výrazné hiáty v osídlení našich zemí, pokrývají tato období celé pojednávané časové rozmezí. To nám umožní sledovat případnou kontinuitu ve výskytujednotlivých druhů. Sebrané údaje o osteologických souborech většinou časově končí zhruba v 17. století n. 1., mladší importy a introdukce (např. muflon, ondatra, potkan) zde proto nebudou vystupovat. Slučujícím prvkem pojednávaných období je to, že všechny náleží již do doby zemědělské (zemědělský 70 Tab. 3. Porovnání zastoupení běžnějších divokých savců v Čechách a na Moravě; n-počet lokalit; zkratky názvů druhů viz tab. 1 Tab. 3. Comparison of percentages of abundant wild mammals in Bohemia and Moravia; n - number of sites; for the period designation and species acronyms see Tab. 1 n bp aa ce cc ss le cf cr at rr sv ua w fs mm Čechy / Bohemia (počty lokalit / numbers of sites) neolit 28 8 4 21 10 7 9 4 4 - 1 1 1 1 2 1 eneolit 30 8 - 18 8 15 13 4 3 1 - 1 3 5 2 4 bronzová 35 1 - 25 11 8 14 4 4 3 1 - 2 1 2 - železná (nalštat) 30 2 - 20 12 5 14 3 3 4 - - 1 3 - - latén 30 2 - 20 6 8 11 3 - 5 1 - 3 3 - - římská + stěhování národů 13 3 - 10 5 2 5 2 1 1 - - 5 1 1 1 Slované - hradištní 55 5 6 39 27 22 29 12 3 7 2 6 10 5 1 2 vrcholný středověk 33 - - 18 4 8 22 - - 4 5 4 - 3 - - (ostatní / others) 18 - 3 8 4 4 3 3 1 1 1 1 - - 1 - celkem lokalit / total sites 272 29 13 179 87 79 120 35 19 26 11 13 25 22 9 8 (procentické poměry / values per cent) neolit 28 29 14 75 36 25 32 14 14 - 4 4 4 4 7 4 eneolit 30 27 - 60 27 50 43 13 10 3 - 3 10 17 7 13 bronzová 35 3 - 71 31 23 40 11 11 9 3 - 6 3 6 - železná (nalštat) 30 7 - 67 40 17 47 10 10 13 - - 3 10 - - latén 30 7 - 67 20 27 37 10 - 17 3 - 10 10 - - římská + stěhování národů 13 23 - 77 38 15 38 15 8 8 - - 38 8 8 8 Slované - hradištní 55 9 11 71 49 40 53 22 5 13 4 11 18 9 2 4 vrcholný středověk 33 - - 55 12 24 67 - - 12 15 12 - 9 - - (ostatní) 18 - 17 44 22 22 17 17 6 6 6 6 - - 6 - celkem % / total % 272 11 5 66 32 29 44 13 7 10 4 5 9 8 3 3 Morava / Moravia (počty lokalit / numbers of sites) neolit 11 7 - 6 6 7 5 5 1 - - 1 2 1 - - eneolit 5 1 - 4 1 - 1 - - - 1 - - - - - bronzová 7 2 - 5 1 5 4 2 železná (nalštat) 3 1 - 3 2 - 1 - - - - - - 1 - - latén 4 2 1 2 1 1 1 2 - - - 1 1 - - římská + stěhování národů 6 3 1 4 2 4 1 3 1 - - - 1 - - - Slované - hradištní 9 3 2 5 3 5 5 2 3 - - 1 2 4 1 2 vrcholný středověk 12 - - 6 4 3 3 1 - - 1 1 1 1 - - (ostatní / others) 8 - - 4 4 - 5 - - - 3 1 2 - - - celkem lokalit / total sites 65 19 4 39 24 25 25 14 7 0 5 4 9 8 1 2 (procentické poměry / values per cent) neolit 11 64 - 55 55 64 46 46 9 - 9 18 9 - - eneolit 5 20 - 80 20 - 20 - - - 20 - - - - - bronzová 7 29 - 71 14 71 57 28 železná (nalštat) 3 33 - 100 50 - 33 - - - - - 33 - - latén 4 50 25 50 25 25 25 50 - - 25 25 - - římská + stěhování národů 6 50 17 67 33 67 17 50 17 - - 17 - - - Slované - hradištní 9 33 22 56 33 56 56 22 33 - 11 22 44 11 22 vrcholný středověk 12 - - 50 37 25 25 9 - 8 9 9 8 - - (ostatní / others) 8 - - 50 50 - 63 - - - 38 13 25 - - - celkem % / total % 65 29 6 60 37 38 38 22 11 0 8 6 14 12 2 3 71 Tab. 4. Statistické testování změny zastoupení v čase pro 15 nej hojnějších divokých druhů savců. * - indikatívni hladina signifikance (p = 0,05-0,1) Tab. 4. Statistical test of temporal change of incidence of the 15 most abundant wild mammals. Legend: lineární-klesající = linear-falling, kvadratická = quadratic, žádná = no significant temporal change, * = indicative of significance level (p = 0.05-0.1) druh / species časová změna / result log-likelihood P Bos primigenius lineární-klesající 7,46 0,03 Alces alces kvadratická 14,28 0,08 * Cervus elaphus žádná Capreolus capreolus žádná Sus scrofa žádná Lepus europeus žádná Castor fiber žádná Cricetus cricetus žádná Arvicola terrestris kvadratická 17,63 0,06 * Rattus rattus kvadratická 18,35 0,04 Sciurus vulgaris kvadratická 17,60 0,001 Ursus arctos žádná Canis lupus žádná Vulpes vulpes žádná Felis silvestris lineární-klesající 21,96 0,01 pravěk, středověk, novověk). Archeozoologických dokladů z období předcházejícího, tj. z mezolitu (kdy ještě zemědělství u nás ne-existovalo) nebylo shromážděno dostatečné množství. Protože na toto období (mezolit) popisovaná období bezprostředně navazují (neolitem), bude vhodné v některých momentech provést stručné srovnání. Pro srovnání bude použita práce Jarmana (1972), kvantitativně popisující nálezy savců z paleolitu a mezolitu celé Evropy a práce Horáčka (2003) popisující divoké savce z mezolitických lokalit severních Čech. Datování jednotlivých nálezů je v tab. 1 uvedeno tak, jak je uváděno ve zdrojových pracích. Správnost datování a možnosti kontaminace j sem u j ednotlivých lokalit neověřoval. Podobně nemohla být vzhledem k extenzivnímu charakteru práce ověřována správnost zoologického určení všech jednotlivých nálezů. Datování kostí akontaminace jsou v archeozoologii tradičně problémovou oblastí. Nicméně případné jednotlivé chyby z toho plynoucí nebudou hrát (zejména u hojně se vyskytujících druhů) v našem rozsáhlém množství dat výrazně zkreslující roli. Na evidentní kontaminace bude zvlášť upozorněno. Geografické srovnání Nerovnoměrná distribuce lokalitje způsobena nedostatečným are heozoologickým podchycením některých oblastí: horské a podhorské oblasti, jižní Čechy, severní Morava. V podstatě distribuce archeozoologických dokladů kopíruje distribuci archeologických lokalit - jde hlavně o nejůrodnější oblasti ČR, které byly v minulosti zemědělským obyvatelstvem osídlovány přednostně. Byly porovnány dva územní celky, které jsou z hlediska historického, geomorfologického i ekologického k srovnání vhodné: Morava a Čechy (tab. 3). Z mapky (obr. 1) je patrné, že mnohem více posuzovaných lokalit pochází z Čech (191 lokalit - především ze střední a severozápadní části Čech) než z Moravy (38 lokalit - hlavně jižní Morava). Protože první územní celek (Morava) je zastoupen poměrně málo (zejména některá období), musíme považovat výsledky plynoucí z meziregionálního porovnání za předběžné. Poněvadž naprostá většina českých lokalitje soustředěna do územně nevelké a přírodně stejnorodé oblasti středních a severozápadních Čech, nebude mít v našem případě význam jejich podrobnější členění na menší územní celky. Z analogického důvodu nebudou geograficky blíže děleny lokality z území Moravy. 72 Tafonomie Archeozoologické nálezy, tj. nálezy zvířat na archeologických nalezištích, tvoří specifický typ tafocenózy (viz Lyman 2004). Výhodou tohoto typu nálezů je kumulace kostí na jednom místě, což často poskytuje rozsáhlý materiál ke zkoumání. Zjištěné zastoupení druhů na archeologických lokalitách není objektivním obrazem zastoupení druhů v přírodě. Vedle zkreslujících tafonomických faktorů působících na materiál z paleontologických nalezišť působí v archeologických kontextech navíc faktory další. Zejména, protože jde většinou o lovené druhy, vystupuje zde prvek selektivity, daný loveckými preferencemi a loveckou specializací na určitý druh, popřípadě tabuizací určitého druhu. Nicméně je pro usedlý lid zemědělského pravěku předpoklad, že lidé většinou lovili to, co jim příroda v daném regionu poskytla. S tímto předpokladem by zastoupení nejběžněji lovených druhů v tafocenóze mohlo přibližně odrážet jejich zastoupení v přírodě. Například šelmy, které se v přírodě vyskytují, jakožto sekundární konzumenti, méně často než býložravci, se budou i v archeozoo-logických souborech vyskytovat méně často. Nejdůležitější tafonomické faktory projevující se v archeozoologickém materiálu j sou: porcování zvířat (sekání a lámání kostí), spálení kostí, okus psy, činnost mrchožroutů, fragmentace (např. intencionálne při výrobě nástrojů), biotické a abiotické faktory po deponování kostí v zemi (kyselost půdy, obsah vápníku). Obecně platí, že kosti menších druhů mají menší šanci se na archeologických nalezištích zachovat, neboť zmíněné faktory na ně působí s větším efektem. Důležitou roli hraje čas. U starších lokalit je pravděpodobnost destrukce kostí větší, což opět platí zejména pro menší druhy. Také mezidruhové anatomické rozdíly způsobují různou zachovatelnost kostí různých druhů, u savců stejné velikosti není ale tento vliv výrazný. Vzhledem k hojným nálezům parohů a jejichfragmentů u parohatých sudokopytníků (v našem případě jelen, srnec a los) může dojít k nadhodnocení těchto druhů oproti neparohatým. Ukazuje se ale, že toto nadhodnocení není velké, neboť podíl lokalit, kde jsou přítomny jen parohy zmíněných druhů tvoří asi 12-15 % ze všech lokalit, jenž tyto druhy obsahují. V případě tura a prasete je někdy obtížné rozlišit domácí a divokou formu, což může také ovlivnit kvantifikace týkající se pratura a divokého prasete. Obecně možnost identifikace druhu dle kosti se u různých druhů liší (například poměrně dobře jsou určitelné specifické kosti bobra). Ne vždy (zejména u rozměrných druhů) muselo být do sídliště dopraveno celé tělo úlovku (popř. bylo dopraveno jen maso), to může mít opět vliv na kvantifikace. V úvahu je třeba vzít i dosažitelnost zvířat pro člověka (některé druhy se obtížněji loví nebo žily mimo dosah člověka). Kvantifikace ovlivní i metodika sběru. Protože plavení a prosívání není vždy běžnou součástí archeologických terénních výzkumů, kosti drobných savců (zejména hlodavců a hmyzožravců) často uniknou pozornosti. To je hlavní důvod, proč budou v našich kvantifikacích tito savci zastoupeni málo. Shrnuto: zastoupení druhů v tafocenóze se může výrazně lišit od společenstev, která tehdej ší přírodu obývala. Ze zmíněných zkreslujícíchfaktorů největší roli hraje (1) velikost zvířat, (2) použitelnost pro člověka Tab. 5. Korelace výskytu dvojic druhů v jednotlivých obdobích pro 8 nejhojnějších druhů na základě dat z tab. 2 Tab. 5. Correlation of the incidence of the eight most abundant species on the basis of the data from Tab. 2; bold typed values are significant at p < 0.05; n=7 (Casewise deletion of missing data) zkr. 1 abbr. bp ce cc ss le cf ua w Bos primigenius bp 1,00 Cervus elaphus ce 0,09 1,00 Capreolus capreolus cc 0,22 0,43 1,00 Sus scrofa ss 0,49 0,01 0,18 1,00 Lepus europeus le -0,44 - -0,10 0,55 0,21 1,00 Castor fiber cf 0,54 0,76 0,50 0,38 -0,25 1,00 Ursus arctos ua 0,21 0,58 0,22 0,30 -0,26 0,84 1,00 Vulpes vulpes w -0,20 -0,78 -0,01 0,09 0,40 -0,44 -0,14 1,00 73 Tab. 6. Výsledky testu nezávislosti výskytu dvojic druhů (viz text); tučně = závislost prokázána, zkratky viz tab. 1 Tab. 6. Independence test of occurrence of pairs of species; bold typed numbers = dependence confirmed, for species acronyms see Tab. 1 total total ce-bp 1,5 ss-cfi 43,7 ce-cc 11,7 ss-ua 7,2 ce-ss 3,9 ss-w 7,9 ce-le 1,1 ss-bp 31,5 ce-cfi 5,1 le-cfi 3,2 ce-ua 4,6 le-ua 4,8 ce-w 0,0 le-w 6,1 cc-ss 25,6 le-bp 0,3 cc-le 69,8 cf-ua 29,1 cc-cf 22,2 cf-w 90,6 cc-ua 20,8 cf-bp 28,0 cc-w 7,8 ua-w 12,3 cc-bp 4,4 ua-bp 8,3 ss-le 5,8 w-bp 14,3 (především j ako potrava) a (3) způsob sběru materiálu při terénních výzkumech. Z těchto důvodů jsou ve výsledných kvantifikacích očekávány především velké a středně velké druhy (hlavně kopytníci). Malé a především hrabavé druhy (zejména sysel, křeček, hryzec, hraboši, krtek) mají v archeozoologii diskutabilní postavení, neboť často nemůžeme vyloučit, zda nejde o kontaminaci (recentní a subrecentní zvířecí nory j sou běžnou součástí archeologických odkryvů a mohou představovat cestu pro kontaminaci). Kosti těchto druhů sice vypovídají o jejich přítomnosti v dané lokalitě nebo oblasti, často ale nemáme jistotu zda nejsou mladšího data (jen v některých případech můžeme možnost kontaminace zcela vyloučit). Analogicky mohou býtve speciálních případech kontaminací i větší hrabavé druhy (liška, jezevec, tchoř) - k bioturbaci viz také Mikuláš (2000). Bez ohledu na výše uvedené možnosti kontaminace, musejí být někteří, především menší, savci posuzováni odlišně, neboť se mohou dostat do lidského sídliště bez přičinění člověka (zavlečení psy, náhodné uhynutí na sídlišti atd.). Například u druhůjako je ježek, veverka, křeček, ale i liška, divoká kočka apod., je někdy obtížné posoudit, zda šlo o lidskou potravu či kožešinové zvíře nebo zdajejichvýskyt na nalezišti je na člověku nezávislý. Kosti výhradně kožešinových zvířat (kam patří především šelmy) mohly mít jiný tafonomicky osud, nemusí být standardní součásti nálezového inventáře a nemusely se v našich kalkulacích proto projevit. Zatímco kosti lovených druhů informují o jejich přítomnosti ve větší či menší vzdálenosti od naleziště, kosti nelovených zejména menších savců (s malým akčním rádiem) mohou informovat o jejich přítomnosti přímo na nalezišti a mohou pomoci při rekonstrukci prostředí přímo v místě nálezu (příklademje synantropní krysa). Statistické zhodnocení To, zda změny ve výskytu jednotlivých druhů v čase j sou výsledkem náhody (například vlivem malého počtu dat) nebo odrazem skutečného stavu, bylo testováno statisticky (tab. 4). Pro statistické zhodnocení byly z tabulky 2 vybrány jen lépe zastoupené druhy (celkově alespoň s sedmi pozitivními doklady). Na procentuální zastoupení kostí byla použita arcsinová transformace (obvyklá pro procenta). Jako nezávislá proměnná byla použita střední hodnota rozmezí jednotlivých období (tedy např. neolit byl reprezentován číslem -4850). Aplikována byla metoda: polynomiální GLM - normální distribuce, link funkce identity (v programu Sta-tistica 6.0). Log-likelihood (viz tab. 4) je hodnota testovacího kritéria (výsledek matematického propočtu). 74 Závěry statistického zhodnocení představuje sloupec „Časová změna" (tab. 4). Časová změna je lineární, jde-li o statisticky významný klesavý či stoupavý trend po celou sledovanou dobu, nebo kvadratická, došlo-li k nějakému zlomu. Z tabulky 2 a z grafů (obr. 6 - 9) je možno odvodit, kde k onomu zlomu došlo -jedná se o ten nej výraznější, případné jiné jsou jenom náhodné fluktuace. U žádného druhu nedošlo ke dvěma signifikantním zlomům (například že by nejprve přibýval, pak ubýval a pak zase výrazně přibýval). Test nezávislosti (nulová hypotéza = druhy jsou nezávislé) aplikovaný na dvojice osmi nejběžnějších druhů bere v úvahu počty lokalit s oběma druhy, s jedním druhem, s druhým druhem a počty lokalit bez přítomnosti obou druhů. Ve výsledku: 0 znamená naprostou nezávislost, hodnoty více než 3,84 ukazují na prokázanou závislost. Výsledky (tab. 6) ukazují většinou na prokázanou závislost. Pro testování korelace mezi výskytem jednotlivých druhů v čase (viz Materiál a metodika: korelace výskytu) byly použity arcsinované relativní počty pozitivních lokalit pro jednotlivé druhy v jednotlivých obdobích (z tab. 2). Data nebyla v této analýze pokládána za časové řady. Použit byl program Statistica 6.0. (Pearson Product, Moment Correlation). Na pětiprocentní hladině byla pozitivní korelace prokázána pro tři dvojice druhů: bobr-jelen, bobr-medvěd a jelen-liška (tab. 5). Je třeba upozornit, že testované soubory jsou svým charakterem a množstvím použitelného materiálu rozmanité a nerovnoměrně rozprostřené v prostoru. Některé z těchto faktorů mohou vést k tomu, že jednotlivé lokality v některých aspektech ne zcela odpovídají nezávislým měřením, což je pro mnohé z použitých statistických postupů předpoklad. Tento nedostatek archeologických dat nebylo možno eliminovat. Zkratky / Ab b r e v i a t i o n s Kultury / archaeological cultures: NL = kultura lineární / Linear Pottery Culture, NV = kultura vypíchaná / Stroke Pottery Culture, MM = kultura s moravskou malovanou keramikou / Painted Moravian Čulture, Ineolit Deneolit Dbronzová D železná (halštat) Dlatén Dř ímská+sehování n. Děrované/hradištní Dvrcholný středověk Qnovověk _EĽL N ŕ S ŕ S í N ŕ S ŕ N ŕ S í S ? S ŕ N ŕ S -ŕ N ŕ N ŕ S í S ŕ S ŕ S ŕ N ŕ S -ŕ N ŕ S í S ŕ S ŕ "I 1 l S: Bison bonasus Capmolus capmolus Obr. 4. Zastoupení jednotlivých druhů sudokopytníků v souborech z jednotlivých obdobích. Číslo za obdobím = počet lokalit Fig. 4. The percentage of artiodactyl mammals in osteological assemblages of particular time periods. Number of sites indicated after the period name; for period designation see Tab. 1. 75 Tab. 7. Společný výskyt druhů: % lokalit se společným výskytem dvou nebo tří druhů (nahoře), počet lokalit (n) s alespoň jedním z posuzovaných druhů (dole); zkratky druhů viz tab. 1 Tab. 7. Co-occurrence of the most abundant species: % of the samples with conjunct occurrence of two or three species (above), number of sites (n) with co-occurence of two or three species (below); for species acronyms and period designation see Tab. 1 vj vj ^cd ^cd ft 9 cd cd vj vj ^cd cd ks =5 vj vj ^cd cd ks =5 ft 9 ^cd cd cS =5 $ ft 9 cd 3 $ ft cS ? ft -9 ft 9 cd cd cd cd vi v) cd cd cd cd cd cd cd cd cd cd cd cd cd in vj vj in in cd cd cd cd ctí cS cS cd cd cd cd c_> cd cd cd cd cd cd cd cd cd cd cd vj vj in in cd cd cd cd cd cd neolit 35 54 37 37 24 11 7 67 58 39 12 13 55 47 35 13 7 61 28 6 14 38 20 22 33 25 6 37 33 43 eneolit 24 29 48 33 18 14 13 33 44 30 33 17 20 32 27 20 18 33 20 21 12 21 75 29 30 33 33 19 19 22 bronzová doba 10 35 34 41 20 3 3 32 36 29 7 8 7 41 36 7 8 14 26 11 6 11 - 17 13 - - 18 23 20 železná doba (halštat) 9 40 17 28 14 5 13 29 33 14 8 13 - 18 33 - 29 - 13 - 19 13 - 17 - - - 12 19 14 latén 13 21 24 19 14 13 13 23 31 22 22 22 10 19 18 18 18 30 - 17 17 33 14 33 14 14 11 7 11 doba římská 27 50 33 33 33 43 7 30 30 30 63 14 30 33100 33 17 38 33 50 17 10 33 17 38 17 22 20 20 17 Slované - hradištní 20 54 48 56 26 27 15 46 45 29 31 18 18 45 32 26 13 29 26 28 19 23 30 15 21 24 24 33 36 29 vrcholný středověk - 23 25 40 - - 8 19 22 - - 20 - 16 - - 25 - - - 12 - - - - - - 7 14 3 novověk - 60 22 60 11 11 - 29 56 14 14 - - 29 50 - - - 14 14 - - - - - - - 20 45 22 neolit 31 28 30 30 29 27 27 18 19 18 17 16 20 19 17 15 15 18 18 16 14 21 10 9 18 4 17 30 30 21 eneolit 25 24 25 27 22 22 24 18 16 10 9 12 15 22 15 15 17 18 15 14 17 19 4 7 10 6 9 26 27 23 bronzová doba 30 31 32 34 30 32 30 19 22 14 14 12 14 22 14 15 13 14 19 19 18 19 9 6 8 4 6 33 35 25 železná doba (halštat) 23 25 23 29 22 22 23 14 21 14 13 15 16 17 6 6 7 8 16 16 16 16 4 6 6 5 4 25 31 22 latén 23 24 25 27 24 23 23 13 13 9 9 9 10 16 11 11 11 10 14 12 12 14 6 7 6 7 7 27 27 18 doba římská 15 14 15 15 15 14 14 10 10 10 8 7 10 9 6 9 6 8 9 8 6 10 9 6 8 6 9 15 15 12 Slované - hradištní 44 48 48 50 46 44 46 39 44 34 32 33 33 42 31 31 32 28 38 36 36 35 20 20 19 17 17 51 53 48 vrcholný středověk 24 26 28 35 25 25 26 16 27 9 9 10 8 31 12 12 12 11 26 26 26 25 2 5 1 5 1 29 36 31 novověk 9 10 9 10 9 9 9 7 9 7 7 7 7 7 2 3 2 2 7 7 7 7 2 1 1 1 1 10 11 9 celkem/total 224 230 235 257 222 218 222 154 181 125 118 121 133 185 114 117 115 117 162 154 152 166 66 67 77 55 71 246 265 209 EJ = kultura j ordanovská / Jordanow Culture, EL = lengyel / Lengyel Culture, EN = kultura nálevkovitých pohárů / Funnel Beaker Culture, ER = kultura řivnáčská / Řivnáč Culture, EK = kultura kulovitých amfor / Globular Amphora Culture, ES = kultura šňůrová/Corded Ware Culture,EZ= kultura zvoncových pohárů / Bell Beaker Culture, E = eneolit / Eneolithic ind., BU = kultura únětická / Únětice Culture, B V = kultura věteřovská / Věteřovská Culture, BM = kultura mohylová / Tumulus Culture, BK = kultura knovízská / Knovíz Culture, BL = kultura lužická / Lusatian Culture (Late Bronze), V = kultura velatická / Velatice Culture, BP = pozdní bronzová doba / Final Bronze, B S = kultura štítarská / Štítary Culture (Final Bronze), HM = kultura halštatská mohylová / Hallstatt, HB = kultura by lanská / By lany Culture (Hallstatt), Ha, b, c, d, ml, po = doba halštatská a, b, c, mladší, pozdní / Hallstatt a, b, c, late, H = doba halštatská / Hallstatt, La, b, c, d, po = doba laténská a, b, c, d, pozdní / La Těne a, b, c, d, late, B = doba bronzová / Bronze ind., R = doba římská / Roman Period, L = doba laténská / La Těne, Rč = časná doba římská / Early Roman Period, Rph = plaňanský / Plaňany horison, Rbc = doba římská B2/C1 / Roman Period B2/C1, Rml = mladší doba rímska / Late Roman Period, SNd = stěhování národů D2 / Roman Period D2, PT = Pražský typ / Early Slavics, SN = stěhování národů / Migration Period, RSI = raní Slované / Early Mediaeval I, RS2 = starší doba hradištní / Early Mediaeval II, RS3 = střední doba hradištní / Early Mediaeval III, RS4 = mladší doba hradištní / Early Mediaeval IV, rS = raný středověk / Early Mediaeval, RSh = doba hradištní / Early Mediaeval, SI = doba slovanská / Slavics, vS = vrcholný středověk / High Mediaeval, S = středověk / Middle Ages, N = novověk / Modern Ages; čísla předsavují století (např. 10-11 = 10. až II. století n. 1.) / numbers represent centuries (e.g., 10-11 = 10th to 11th century AD). Zkratky názvů druhů / species acronyms: aa-Alces alces (Linnaeus, 1758), af - Apodemus ci.flavi-collis (Melchior, 1834), as-Apodemus sp., at-Arvicola terrestris (Linnaeus, 1758), bb - Bison bonasus (Linnaeus, 1758), bp - Bosprimigenius Bojanus, 1827, cc - Capreolus capreolus (Linnaeus, 1758), ce - Cervus elaphus Linnaeus, 1758, cf - Castor fiber Linnaeus, 1758, cl - Canis lupus Linnaeus, 1758, cr - Cricetus cricetus (Linnaeus, 1758), ee - Erinaceus cf. europaeus Linnaeus, 1758, ef - Equusferus □ neolit, N=38 □železná (halätat), N=33 □ Slované / hradištní, N=6Q ■eneolit, N=35 □ latén, N=34 □vrcholný stfedověk, N=' □bronzová, N=42 □fímská+stěhován! n., N=19 BnovovSk, N=10 i i Hi. Felis sih/estrís Obr. 5. Zastoupení nekopytníků v jednotlivých obdobích. Číslo za obdobím = počet lokalit. Fig. 5. Percentage of non-artiodactylian mammals in osteological assemblages of particular time periods. Nomber of sites indicated after the period name. 77 Boddaert, 1785, eh - Equus hydruntinus (Regalia, 1907), es - Erinaceus sp., ex - Equus sp., fs - Felis silvestris Schreber, 1774, gg-Glisglis (Linnaeus, 1766), le - Lepus europeus Pallas, 1778, \\-Lutra lutra (Linnaeus, 1758), lx - Lynx lynx (Linnaeus, 1758), m - Mus sp., ma - Microtus arvalis (Pallas, 1779), me - Mustela erminea Linnaeus, 1758, mf - Martes foina (Erxleben, 1777), mm - Micromys minutus (Pallas, 1771), vtm-Mustela nivalis Linnaeus, 1766, mp-Mustela putorius Linnaeus, 1758, mi-Martes martes (Linnaeus, 1758), ms - Microtus sp., mu - Mustelidae, ps - Mustela (Putorius) sp., rr - Rattus rattus (Linnaeus, 1758), sc - Spermophilus citellus (Linnaeus, 1758), ss - Sus scrofa Linnaeus, 1758, sv - Sciurus vulgaris Linnaeus, 1758, te - Talpa europea Linnaeus, 1758, ua - Ursus arctos Linnaeus, 1758, w - Vulpes vulpes (Linnaeus, 1758), O - ostatní / others, ostatní / others: j. = jeskyně / cave, ul. = ulice / street V závorkách zájmeny lokalit j sou uvedeny okresy (viz obr. 1) / districts are indicated after locality names (in parentheses) VÝSLEDKY A DISKUSE Výsledky je možno shrnout v následujících bodech: (1) Nejhojněji nalézanými divokými drahý savců na archeologických nalezištích jsou: jelen lesní, zajíc polní, srnec obecný, prase divoké, poměrně hojný je i pratur a bobr evropský. Je to patrné jak z počtu pozitivních lokalit (tab. 2, obr. 3), tak z počtu kostí na nalezištích (tab. 8, 9, obr. 13, 14). Mezi nimi, nahlédnuto celkově, převládá jelen (tento závěr nezmění ani fakt, že v kvantifikacích jsou jelenovití - vzhledem k hojným nálezům parohů - trochu zvýhodněni počet lokalit (N) ^^^■Bos primigenius ^^^Bison Ďonesus - _ Alcesalces Cervus etaphus ■ • Capreolus capreolus Sus scrota neolit eneolit bronzová železná (halštat) látán rTmská+stéhováni Slovana /hradistni vrcholný středovák novovák Obr. 6. Časový průběh intenzity výskytu sudokopytníků od neolitu po novověk. Fig. 6. Time history of incidence from the Neolithic to modern times: artiodactyl mammals; for period designation see Tab. 1. 78 Tab. 8. Počty kostí jednotlivých druhů pro vybrané lokality; zkratky druhů viz tab. 1 Tab. 8. Total fragments (NISP) of species - selected samples; f or species acronyms and period designation see Tab. 1 le cf ua w cl fsmm 11 mt mf mp ps sv cr at sc rr eh af te 1 1 lokalita / site bp aa ce cc ss le cf neolit By lany 34 - 7 1 8 1 Chotěbudice 51 1 31 4 - 1 1 Jeleni louka 3 - 7 8 2 3 Roztoky 7 - 62 20 8 76 3 Krnsko - _ 34) 3 1 1 1 eneolit - Hostěnice 3 - 10 29 1 Denemark 95 -197 62300 5132 Cimburk 114 -293 42 99 2 2 Homolka 40 -123 13 12 5 Makotřasy 5 - 48 8 10 7 2 bronzová Zápy-Ostrov - - 2 2 1 9104" Dobroměřice - - 12 2 1 1 8 Březno - - 5 - 2 1 - Přáslavice - - 81 1 14 13 Hostivař - - 10 1 2162' halštat Tuchoměřice - - 3 1 4 10 Jenštejn - - 2 2 - 13 - Podhoří - - 15 2 8 13 1 Těšetice 2 - 10 - - 57 - Radovesice - - 11 1 4 12 latén Radovesice - 1 1 Žehrovice - - 28 2 1 9 2 Střekov 1 - 22 - 11 - 1 římská Horměřice - - 24 2 3 11 9 St. Lískovec - - 7 - 2 1 4 Mlékojedy 3 - 95 16 3 36 1 r. středověk Budeč 8 1 54 55 37126 1 Kouřim - -140 29 76 11 3 Vyšehrad 4 - 14 14 17 27 - Hradsko - -105 63109 14 4 Mikulčice 76 -2288254 921 183 132 St. Boleslav 11 8 1 6 v. středověk Tetín - - 22 11 9 38 - Krašov - - 3 12 9 20 - Lelekovice - - 60 1 13 Konůvky - -28" 10 - 2 novověk Nám. Republiky - 2 3 2 22 3 Vyšehrad - 8 2 4 2 Krašov - 4 4 - 2 _ 3 _ _ _ 9 - - - 1 1 11 1-1 5 1-11 131" 1 2 2 4 1 2 2 11--1------15 2 11 12 10 18 53 741------- 6________H_2-26 1----------1-3 " části skeletů (nejsou všechny započítány) / incomplete skeletons (not included in Tab. 9);2) + 5 9 Lepus = skelety (nejsou započítány) / + 59 Lepra bones = skeletons (not included in Tab. 9);" skelet laně nezapočítán/ doe skeleton (not included in Tab. 9);4) + 43 frag, parohu jelena (nejsou započítány) / + 43 fragments of red deer antler (not included in Tab. 9) 79 Tab. 9. Součty kostí hojnějších druhů pro jednotlivá archeologická období (viz obr. 13 a 14) na základě tab. 8; zkratky názvů druhů viz tab. 1 Tab. 9. Total fragments (NISP) of abundant species per archaeological period on the basis of the data in Tab. 8; for species acronyms and period designations see Tab. 1 n kostí / nofbones bp ce CC ss le cf ua w celkem / total neolit (5) 95 110 36 19 82 5 0 1 349 eneolit (5) 257 671 125 450 15 141 17 15 1691 bronzová (5) 0 110 6 20 40 12 1 1 186 halštat (5) 2 41 6 16 105 1 0 3 174 latén (3) 1 51 2 12 10 3 4 1 84 římská (3) 3 126 18 8 48 14 4 1 222 raný středověk (6) 88 2612 423 1161 367 140 93 15 4900 vrcholný středověk (4) 0 113 34 31 60 0 0 8 246 novověk (3) 0 14 9 6 26 3 0 0 58 celkem / total 446 3848 659 1723 753 319 119 45 7910 % neolit (5) 27,2 31,5 10,3 5,4 23,5 1,4 0,0 0,3 100 eneolit (5) 15,2 39,7 7,4 26,6 0,9 8,3 1,0 0,9 100 bronzová (5) 0,0 59,1 3,2 10,8 21,5 6,4 0,5 0,5 100 halštat (5) 1,1 23,6 3,4 9,2 60,3 0,6 0,0 1,7 100 latén (3) 1,2 60,7 2,4 14,3 11,9 3,6 4,8 1,2 100 římská (3) 1,4 56,8 8,1 3,6 21,6 6,3 1,8 0,5 100 raný středověk (6) 1,8 53,3 8,6 23,7 7,5 2,9 1,9 0,3 100 vrcholný středověk (4) 0,0 45,9 13,8 12,6 24,4 0,0 0,0 3,3 100 novověk (3) 0,0 24,1 15,5 10,3 44,8 5,2 0,0 0,0 100 oproti neparohatým savcům). Nejčastěji dominantní na lokalitách bývá jelen a zajíc. Všechny zmíněné druhy jsou potenciálně vhodnou složkou jídelníčku člověka, popřípadě zdrojem dalších surovin (parohy, kůže). Přítomnost zmíněných druhů (tj. jelena, zajíce, prasete divokého, srnce, bobra a patrně i pratura) ve všech dobře dokumentovaných archeologických kulturách ukazuje na jejich kontinuální nepřetržený výskyt v ČR. (2) Jelen lesní (Cervus elaphus) je nej frekventovanej ším druhem ve všech obdobích od neolitu po dobu římskou (obr. 4,6). V mladších obdobích (středověk, novověk) je jeho zastoupení rovnocenné se zastoupením zajíce. Dle počtu fragmentů je naprosto nejhojnějším druhem ve všech obdobích kromě novověku (tab. 9). Jelen je přítomen ve všech zachycených archeologických kulturách, jeho výskyt a zastoupení je (pokud možno z dat soudit) v čase stabilní a jeho dominance je patrná v celém zemědělském pravěku již od počátku neolitu (kultura s lineární keramikou). Patrná je jistá podobnost časového průběhu frekvenční křivky jelena a srnce (obr. 6). Korelační koeficient mezi jelenem a srncem je ale pouze 0,43 a na pětiprocentní hladině statisticky signifikantní není (tab. 5). Signifikantně je výskyt jelena v čase pozitivně korelován s bobrem a negativně korelován s liškou. Výrazné zlomy v počtu kostí (zejména v období halštatském, obr. 13) nemají svoji paralelu ve frekvenci (obr. 6) a může jít o artefakt daný malým počtem dat/lokalit. Jelen bývá nejpočetnějším loveným druhem i v jiných oblastech střední Evropy. Podobně jako v neolitu byl v celoevropském rámci nejhojnějším loveným druhem i v období předešlém (paleolit-mezolit), kdy se vyskytuje téměř na 100 % lokalit (Jarman 1972). 80 neolit eneolit bronzová železná (halštat) laten fimská+stôhování slovanó / hradiStnl vrcholný stredovek novovek n. Obr. 7. Časový průběh intenzity výskytu nekopytníků od neolitu po novověk. Fig. 7. Time history of incidence from the Neolithic to modern times: non-artiodactylian mammals; for period designation see Tab. 1. tas primiganius ■ W Alcas alces □ Cervus ataphus ■ • Capnolus capraolus Sus scrofa ^^^mBison bonasus neolit ensolit bronzová železná (halštat) látán římská*- stahováni Slovana / hradištní vrcholný stfedovák novověk Obr. 8. Časový průběh intenzity výskytu sudokopytníků od neolitu po novověk - vztaženo k jelenovi jakožto nulové hodnotě. Fig. 8. Frequencies of species from the Neolithic to modern times relative to Cervus elaphus: artiodactylian mammals; for period designation see Tab. 1. 81 .epus europeus ■ M Castor fiber ^^^Ursus arctos ■ ♦ Vulpes wipes Cervus elephus Obr. 9. Časový průběh intenzity výskytu nekopytníků od neolitu po novověk - vztaženo kjelenovi jakožto nulové hodnotě. Fig. 9. Frequencies of species from the Neolithic to modern times relative to Cervus elaphus: non-artio-dactylian mammals; for period designation see Tab. 1. (3) Zajíc polní (Lepus europaeus) je druhým nejfrektovanějším druhem (souzeno celkově), dle počtu fragmentů je celkově na třetím místě (tab. 9). Jeho výskyt je v čase opět poměrně stabilní, přítomen je ve všech archeologických kulturách a obdobích od počátku neolitu (v každém z období minimálně na 29 % analyzovaných lokalit). Tato hojnostjeho nálezů mezi lépe se zachovávajícími kostmi velkých savců musí odrážet i jeho hojnost v přírodě. Zřejmě relativně členitá krajina Čech s menšími či většími okrsky otevřených stanovišť byla ve všech obdobích vhodným prostředím pro tento druh a ve všech obdobích byl vděčným objektem lovu. Ve středověku a novověku jsou jeho nálezy frekventovanější než v obdobích předchozích, tj. na 50-55 % lokalitách, a je zde hojný jako jelen. Nejnižšího zastoupení dosahuje zajíc v době laténské a římské. Prudký vzestup v zastoupení zajíce od doby laténské a římské po vrcholný středověk (obr. 7 a 9) může odrážet skutečný vzrůst abundance tohoto druhu. Z grafů je patrný negativně korelovaný vzestup v zastoupení zajíce s úbytkem ostatních (vesměs větších) druhů (los, jelen, srnec, divočák, bobr, medvěd, liška) v době od raného středověku po vrcholný středověk (obr. 6 a 7). Tato negativní korelace není zřejmě efektem výběru lokalit - srovnej alternativní kvantifikace v obr. 8 a 9 (viz Materiál a metodika: kvantifikace). V případě této negativní korelace lze uvažovat o vlivu lidského faktoru (nemůžeme ale ani vyloučit lepší zachovatelnost malých kostí zajíce z mladších období). Dle počtu fragmentů (tab. 9, obr. 14) jsou patrné výrazné výkyvy v zastoupení. Kromě již zmíněného vzestupu v nejmladších obdobích je patrný výrazný úbytek v eneolitu a výrazný vzestup v době halštatské. Zda se, že nízké zastoupení v eneolitu může mít reálný základ (i když nezaregistrovaný na úrovni počtu lokalit), neboť bylo zjištěno na všech zařazených lokalitách (tab. 8), z nichž většina představují velké soubory. Naopak výkyv v době halštatské je způsoben zejména výrazným podílem zajíce na jediné lokalitě (Tišíce) apředsatvuje takto náhodný jev. Celkově vzato je zajíc nalézán hojněji v Cechách než na Moravě (tab. 3). 82 (4) Srnec obecný {Capreolus capreolus) je přítomen ve všech obdobích a kulturách. Dosahuje maxima v neolitu, době halštatské, hradištní a novověku, minima v době laténské a vrcholném středověku (obr. 6, 8), reálnost těchto výkyvů ale nebyla signifikantně podpořena statistickým vyhodnocením (tab. 4). (5) Prase divoké (Sus scrofa) je přítomno ve všech obdobích a kulturách a dosahuje maxima v eneolitu, v době římské a ve středověku a minima v době halštatské a novověku, reálnost těchto výkyvů ale opět nebyla signifikantně podpořena statistickým vyhodnocením (tab. 4). Maximum v počtu fragmentů zjištěné v eneolitu je způsobeno stavem na jediné lokalitě (Kutná Hora-Denemark) a výraznější zastoupení v raném středověku je způsobeno především stavem na lokalitě Hradsko (tab. 8). Divoké prase je poměrně častěji nalézáno na lokalitách moravských než českých (tab. 3). Zajímavé je, že maxima a minima výskytu srnce a divokého prasete jsou často v protikladu (v eneolitu, v době halštatské a v novověku - obr. 6, 8). (6) Kosti bobra evropského (Castorfiber) jsou opět přítomny téměř ve všech kulturách. Nejhoj-nější je v neolitu, době římské a raném středověku, minima dosahuje ve vrcholném středověku. Graficky dobře viditelné nerovnoměrnosti v zastoupení tohoto druhu (obr. 7, 9) nebyly opět signifikantně podpořeny statistickým vyhodnocením (tab. 4). Bobr je dobře zastoupen ve všech obdobích kromě vrcholného středověku, kdy je zaregistrován pouze jediný záznam (tab. 1, 2). Úbytek od doby římské po vrcholný středověk je patrný v případě počtu lokalit (obr. 7, 9) i počtu fragmentů (obr. 14). Posouzeno celkově je relativně hojnější na Moravě než v Čechách (tab. 3). Celkově je svou početností, dle obou kvantifikačních metodik, na pátém až šestém místě mezi všemi druhy. 3pr. počet druhů {x) Shannon index {x) ^^r^™cc-ss ■ A" ce-cc —A- 'ce-ss - O- ce-le 'cc-le ^^^"ss-le Slované / hradištní vrcholný stfedovek Obr. 10. Intenzita spoluvýskytu druhův čase: dvojce nejhojnějších druhů; zkratky názvů druhů viz tab. 1. Fig. 10. Intensity of the co-occurrence: pairs of the most abundant species (pr. počet druhů = average number of species in assemblage); for species acronyms and periods designation see Tab. 1. 83 (7) Pratur (Bosprimigenius) byl celkově relativně hojnější na moravských lokalitách než českých (tab. 3). Nejmladší osteologické doklady pratura v České republice pocházejí z Budce (10.-12. stol.; Peške 1985c), Vyšehradu (konec 11. stol. - rok 1070; Kyselý 2004b, obr. 2), Hrdlovky (1. pol. 13. stol.; Kováčikova 2004b, k datování viz poznámky k tab. 1) a snad ze Staré Boleslavi (11.-12. stol.; Kyselý 2003c). Za absolutně nejmladší dosavadní nález můžeme považovat nález z Hrdlovky. V podobném údobí (tj. ve 13. století) zcela zmizel volně žijící pratur i z většiny okolních zemí (Lukaszewicz 1952, Lengerken 1955, Vôrôs 1985). Dle předložených výsledků (obr. 4, 6, 8, 13) byl pratur poměrně hojný v neolitu, kdy býval často i dominantním druhem (srovnatelně s jelenem). Později než v neolitu byl jen ojediněle dominantním druhem, i když jeho zastoupení je výrazné i na lokalitách eneolitických, což nasvědčuje jeho hojnému výskytu v přírodě i v tomto období (např. Kutná Hora-Denemark, řivnáčská kultura: Kyselý 2005a). Grafy (obr. 4, 6, 8, 13) naznačují výrazný úbytek od neolitu po dobu bronzovou. Tento úbytek byl shodně zaregistrován v rámci obou použitých kvantifikací. V době bronzové je početnost dokladů pratura již velice nízká. Podobně bylo ubývání pratura v daném období zjištěno i v Maďarsku (Vôrôs 1987). Jak ukazuje i statistické zhodnocení potvrzující lineární klesavý trend (tab. 4), odrážejí zřejmě tato zjištění reálný úbytek v přírodě (přitom mohl hrát roli lov, ztráta přirozených biotopů, prostorová kompetice s člověkem, který mohl využívat podobné biotopy, a/nebo místní domestikace/křižení s domácím turem - viz také Lukaszewicz 1952). Zkreslujícím faktorem v těchto kvantifikacích může být fakt, že domácí tuři (v neolitu a eneolitu větší velikosti než v pozdějších obdobích - Peške 1994d) byli v neolitických a eneolitických souborech v minulosti chybně determinováni jako pratuři. Vliv tohoto faktoru je předmětem budoucích bádání, kloním se ale k stanovisku, že tento faktor zjištěný trend nevysvětluje, možná jej jen zvýrazňuje. Poměrně vysoká frekvence pratura v době římské (kde ovšem máme k dispozici menší počet lokalit a statisticky významný zlom zde zjištěn nebyl - tab. 4) nemá svou analogii v počtech fragmentů (obr. 13). Nicméně uvádí se, že Germáni (= doba římská) lovili pratury1' do jam (viz Caesarovy Zápisky o válce Galské: 6. kniha De Bello Gallico - Bureš 1972), to může naznačovat jistou specializaci na lov tohoto druhu. Pratur mohl být, vzhledem ke své síle, člověku velmi nebezpečný, možná i proto tlak člověka vedl (na rozdíl např. od jelena a jiných velkých druhů) k jeho úplnému vyhubení (poslední pratur byl uloven v roce 1627 v polském Jaktorowě - Lukaszewicz 1952, Clutton-Brock 1999). (8) Nálezy zubra lesního (Bison bonasus) jsou extrémně vzácné: pouze ojedinělé kosti ze dvou středověkých nížinných lokalit. Ze zemědělského pravěku chybějí jeho doklady zcela - tab. 1, 2. Tato absence je viditelná zejména srovnáme-li zubra s praturem (pratur je přítomen ve 48 nálezových celcích, navíc na každé pozitivní lokalitě bylo obvykle přítomno více pratuřich kostí). Zřejmě to ukazuje relativní vzácnost zubra i v přírodě. Není vyloučeno, že zubr v našich zemích zcela chyběl (v této souvislosti by bylo vhodné ověřit zmíněné dva nálezy publikované dříve). Také nemůžeme vyloučit možnost, že zubr nebyl (na rozdíl od jiných druhů) loven (zakázané zvíře?). Tuto možnost ale autor nepředpokládá, obzvlášť když si uvědomíme, že zubr chybí v rozmanitých lidských kulturách již od počátku neolitu. Také neosteologické indicie z období středověku (erby, názvy obcí: Zubři atd.) nejsou zcela průkazné a nemohou být brány jako bezpečný důkaz přítomnosti zubra. V celoevropském rámci byl zubr v holo-cénu méně hojný než pratur (Bauer 2001a, b). V okolních zemích byl zubr v pojednávaném 11 Caesar lovené zvíře nazývá ~urus\ což je někdy slovníkově překládáno jako pratur i zubr. Římané přesně tyto dva druhy rozeznávali. Zoologický druh pratur odpovídá zmíněnému pojmu 'urus'. 84 pr. pOČet dnjhŮ (X) I IQhannnn Indav (X) le-Cfl ■ ♦ ■ CG-Cfl lC8-bp ^^P™CB-Ua -A-IB-Dp Obr. 11. Intenzita spoluvýskytu druhů v čase: dvojice vybraných druhů; zkratky názvů druhů viz tab. 1. Fig. 11. Intensity of the co-occurrence: some selected pairs of species (abbreviations: see Fig. 10); for species acronyms and period designation see Tab. 1. Obr. 12. Intenzita spoluvýskytu druhů v čase: trojice nejhojnějších druhů; zkratky názvů druhů viz tab. 1. Fig. 12. Intensity of the co-occurrence: trios of the most abundant species; for species acronyms and period designation see Tab. 1. 85 neolit (5) eneolit (5) bronzová (S) halštat (S) latén (3) řTmská (3) raný stredovek (6} vrcholný novovek (3J stredovek (4) Obr. 13. Součet počtu kostí sudokopytníků z vybraných lokalít; číslo za obdobím = počet lokalít. Fíg. 13. Total fragments (NISP) of abundant artiodactyl mammals from selected archaeological sites; number of sites inicated after period name; for period designation see Tab. 1. období doložen, nálezy jsou většinou opět řídké (např.: Slovensko: Včelince - Miklíková in verb.; Rakousko: Ramsautal [latén] - Pucher 1999, a další - Bauer 2001b; Polsko: Gdaňsko [středověk] - Kubasiewicz 1977). Na několika místech se udržuje do historických dob (Puček 1986, Benecke 2000). Zubr bez problémů žil ve vysokých nadmořských výškách, jak je známo z Kavkazu (Sokolov 1979) a jak dokazují archeologické nálezy (Bauer 2001b). O praturu se předpokládá, že byl obyvatel rovin, nížin, údolí (Bokonyi 1972, Bauer 2001a), byl ale nalezen i v hornatých oblastech, např. na archeologických nalezištích kolem Curyšského jezera (Schibler et al. 1997). Také tyto rozdíly v ekologických nárocích a výškové distribuci obou druhů mohou být příčinou či jednou z příčin naprosté převahy praturu nad zubrem v českých nálezech, které pocházejí předvším z nižších poloh (viz obr. 1). (9) Los (Alces alces) byl dle zjištění Peského (1995) přítomen v naší republice v neolitu, pak nastává časová mezera a opět se objevil v době laténské a v době hradištní byl relativně hojný. Výsledky předložené práce toto zjištění neaktualizují, pouze doplňují. Z tab. 1 a 2 plyne, že chybějí archeozoologické doklady losa i z vrcholného středověku (tj. asi od roku 1200 n. 1.) a novověku. Reálnost zlomu ve výskytu losa byla podpořena i statisticky (tab. 4). V raném středověku, kdy jsou nálezy losa nejhojnější, je jeho frekvence srovnatelná s praturem (obr. 6, 8). Nálezy z neolitu pocházejí pouze z Cech, na Moravě v tomto období nebyl los doložen, naopak v Čechách chybí doklady z doby laténské a doby římské. (10) Doklady divokých koňovitých Equusferus a Equus hydruntinus pocházejí pouze z neolitu (viz také Peške 1986, 1987c). Pozdější nálezy koní nebyly bezpečně rozlišovány na domácí a divokou formu, nicméně od eneolitu může jít již o koně domestikované. Doklady divokého 86 osla E. hydruntinus byly nalezeny v Čechách i na Moravě, nejmladší nálezy pocházejí z období lengyelského a moravské malované keramiky z Moravy (Dreslerová in press). (11) Šelmy většinou v přírodě vykazují nižší abundanci než býložravci. Tato skutečnost se projevila i ve výsledcích našeho archeozoologického bádání. Nejhojněji nalézanými šelmami byli liška (Vulpes vulpes) a medvěd (Ursus arctos). Medvěd se nápadně hojně vyskytuje v době římské (obr. 7,9), počtem fragmentů však v tomto období nijak nevyvyšuje (obr. 14). Dobře byl početně zastoupen na některých raně středověkých hradištích (tab. 8). Z vrcholného středověku jsou jeho nálezy jen ojedinělé (obr. 5, 7), je ale známo, že byl relativně běžně vrchností loven (např. Sedláček 1994). Vlk (Canis lupuš) je poměrně málo zastoupen, až nečekaně málo na to, jak velkou úlohu mohl hrát v životě člověka (patrně roli sehrála jeho přirozená plachost). Z kočkovitých šelem je zastoupena kočka divoká (Felis silvestris) a ojediněle rys (Lynx lynx). Ojedinělost rysa (v tab. 1: 1 nebo 2 nálezy, o třetím věrohodném nepublikovaném nálezu mě ústně informoval L. Peške) ukazuje na jeho nižší populační hustotu (popřípadě i absenci). Nasvědčuje tomu i to, že jeho větší kosti by se měly zachovat lépe než kosti kočky. Kromě již zmíněných druhů byly více či méně ojediněle zaregistrovány tyto šelmy: jezevec lesní (Meleš meleš), vydra říční (Lutra lutra), kuna skalní (Martes foina), lasice kolčava (Mustela nivalis), hranostaj (Mustela erminea) a tchoř (Putorius sp.) - tab. 1 a 2. Relativně nejčastěji jsou šelmy nalézány v eneolitu, době římské a hradištní. (12) Hmyzožravci a většina hlodavců jsou při archeologických výzkumech nalézání méně často nebo jen ojediněle (důvodem je hlavně to, že plavení nebo prosívání nezbytné k získání drobných kostí není při archeologických výzkumech vždy rutinní praxí) a proto nálezy těchto druhů j sou příliš řídké pro podrobnější vyhodnocení. Mezi nálezy hlodavců převažuje (kromě r___počet kostí / number of bones (NISP) ■ Lepus europeus ■ _ Castorfiber ^^^~Ursus arctos ■ ^ Vulpes vulpes i-r 6000 neolit (5) eneollt(5) bronzová (5) halštat(5) látán (3) nmská(3) raný stredovek (6) vrcholný novovék (3) středověk (4) Obr. 14. Součet počtu kostí hojnějších nekopytníků z vybraných lokalit; číslo za obdobím = počet lokalit. Fig. 14. Total fragments (NISP) of abundant non-artiodactylian mammals from selected archaeological sites; number of sites inicated after period name; for period designation see Tab. 1. 87 již výše zmíněného bobra) křeček polní, hryzec vodní, krysa a veverka obecná. Zajímavý je časový výskyt (nehrabavé) veverky obecné (Sciurus vulgaris), která je poměrně dobře zastoupena ve středověku a novověku a zaregistrována byla i v neolitu a eneolitu, naopak od doby bronzové do doby římské její doklady chybějí (reálnost výkyvu v zastoupení veverky je podpořena i statisticky - tab. 4). Přestože zlom ve výskytu v raném středověku je výrazný, nemůžeme u veverky, stejně jako u dalších malých druhů, vyloučit větší pravděpodobnost zachování drobných kostí v mladších obdobích z důvodů tafonomických (Materiál a metodika: tafonomie). Zajímavé a zcela spolehlivě datované doklady krysy (Rattus rattus) představují zazděné mumie z Pražského hradu datované do první poloviny 16. století n. 1. (popsané Jirsí-kem 1957). Nicméně nej starší doklady, které považujeme zabezpečně datované, pocházejí již z 9.-10. století n. 1. opět z Hradčan (Boháčova et al. 1990 - Kanovnická ul.). Ve vrcholném středověku je tento druh již poměrně běžný. Nálezy krys starší než z doby římské (viz tab. 1 a 2) můžeme za současného stavu poznání považovat za kontaminace, neboť krysa se do střední a západní Evropy šíři až v rámci římské expanze, tj. v první polovině prvního tisíciletí n. 1. Zvláštní zmínku zasluhuje údaj o ježku západním (Erinaceus europaeus) již v neolitu (Klíčany, okr. Praha-východ) a v dalších obdobích. Ježek mohl být vzhledem ke své velikosti i vhodnou součástí jídelníčku, stejně tak jako je některými skupinami obyvatel konzumován do současnosti (Pavelčík 1991). Stejně tomu mohlo být i v případě křečka, veverky a dalších podobně velkých druhů. (13) Přežívání výrazně glaciálních prvků (např. rody Saiga, Marmota, Ochotona) nebylo v archeologických kontextech od neolitu po novověk (s výjimkou rodu Equus) zjištěno. (14) Sledovat vzájemné vztahy mezi druhy umožnily korelační koeficienty mezi jednotlivými dvojicemi druhů a analýza intenzity spoluvýskytu jednotlivých druhů na lokalitách (tab. 5, 6, obr. 10-12; Materiál a metodika: korelace výskytu). V neolitu, který můžeme považovat za výchozí stav, je nejvýraznější vazba pozorována u dvojic v tomto pořadí: srnec-prase divoké (67 %), srnec-zajíc (58 %), jelen-srnec (54 %), prase divoké-zajíc (47 %), jelen-zajíc a jelen-divočák (shodně 37 %). V následném časovém průběhu je patrná klesající intenzita spoluvýskytu od neolitu po dobu laténskou, shodně zjištěná u většiny dvojic i trojic druhů. U řady dvojic a všech trojic je nápadný zejména skokový pokles od neolitu po eneolit. V raném středověku křivka opět narůstá a ve vrcholném středověku opět klesá. Tento průběh je patrný uvětšiny dobře dokumentovaných druhů: tj. utrojicjelen-srnec-divočák, jelen-srnec-zajíc, srnec-divočák-zajíc au dvojic jelen-divočák, srnec-zajíc s určitými odchylkami i u dvojic jelen-divočák, jelen-zajíc a jelen-srnec. Nápadná je zejména korelace časového průběhu křivek spoluvýskytu u tři výše uvedených trojic (obr. 12). Silnáje vzájemná vazba základních lovených zvířat (jelen, srnec, divočák, zajíc) zejména v neolitu a vrcholném středověku, kde společný výskyt dvou druhů byl zjištěn u cca 40-65 % lokalit, a společný výskyt tři druhů u cca 30-40% lokalit (obr. 10-12). Nabízí se vysvětlení, že pokles v intenzitě spoluvýskytu od neolitu odráží změnu životních nároků posuzovaných druhů nebo změny v životním prostředí. K návratu k téměř původnímu stavu došlo, dle předložených dat, po době laténské a k opětovné změně v průběhu středověku (od raného po vrcholný). Tento model odpovídá historicko-kulturnímu vývoji: po zániku keltských opid došlo k úpadku a nástupu méně kulturních etnik (Germáni, raní Slované), k opětovnému progresivnímu vývoji došlo v průběhu středověku. Nemůžeme vyloučit ani změny loveckých preferencí, a to zejména ve středověku, kdy se výrazně měnil přistup k využívaní přírodních zdrojů. 88 Zda zjištěné trendy jsou artefaktem nebo popisují reálnou situaci je ale velmi obtížné rozhodnout. Průběh křivek může být ovlivněn například různou kvalitou (velikostí) souborů v různých obdobích. Absolutní velikosti souborů sice nejsou pro všechny lokality k dispozici, ale průměrný počet druhů v souborech do jisté míry kopíruje výše popsaný trend, například pokles mezi neolitem a eneolitem, což zpochybňuje nastíněnou hypotézu. Shannonův index tento pokles mezi neolitem a eneolitem nevykazuje. Metoda korelace (Pearson) vykazuje silnou korelaci intenzity výskytu v čase u dvojic jelen-bobr, jelen-liška a bobr-medvěd (tab. 5). (15) Vyvození ekologických závěrů z osteologických nálezů divokých savců je problematické (Ložek 1973). Druhy které se vyskytují nejčastěji mají poměrně širokou ekologickou valenci a nejsou pro rekonstrukci prostředí příliš vhodné. Druhy vhodnější - zejména někteří hlodavci -jsou sice také přítomny, u nich ale vystupuje nebezpečí kontaminace. SHRNUTÍ Sebrané údaje o nálezech divokých savců na archeologických nalezištích poskytly bohatý soubor dat pro porovnání zastoupení jednotlivých druhů v různých časově po sobě jdoucích archeologických obdobích od neolitu po novověk (která jsou poměrně přesně absolutně datována). U jednotlivých druhů byla zjišťována přítomnost nebo absence na lokalitách a následně vy hodnocena jejich frekvence v rámci jednotlivých období a regionů. U vybraných souborů bylo zhodnoceno i zastoupení kostí/fragmentů jednotlivých druhů na daných lokalitách a v daných obdobích. Celkem byla získána data z 230 lokalit, které představuj í celkem 337 osteologických souborů. I když při vyhodnocování archeozoologických dat vystupují mnohé problematické momenty (možnost kontaminace, zkreslující tafonomické faktory, zkreslení způsobené selekcí při lovu), ukazuje se, že tyto doklady jsou bohatým a snad použitelným zdrojem pro poznání vývoje fauny v postglaciálním období. Zmíněná zkreslení způsobila, že zastoupení druhů v přírodě a v archeologických nálezech se liší, nicméně přítomnost identifikovaných druhů v konkrétním regionu a v konkrétním období je tím potvrzena. Průběh intenzity zastoupení jednotlivých druhů v čase vykazuje mnohé nerovnoměrnosti, u některých období a některých druhů však stále nemáme dostatečný počet dat pro věrohodné závěry. Nejfrekventovanějšími druhy savců na archeologických nalezištích jsou (v tomto pořadí) jelen lesní, zajíc polní, srnec obecný, prase divoké, bobr evropský, pratur, medvěd hnědý, liška obecná, veverka obecná a los, a proto byly tyto druhy zhodnoceny podrobněji. Počtem kostí/fragmentů nápadně dominuje jelen a dále jsou výrazně zastoupeni (v tomto pořadí) prase divoké, zajíc, srnec, pratur, bobr, medvěd a liška. Většina dobře zastoupených druhů představuje savce větší nebo střední velikosti - převažují kopytníci spolu se zajícem a bobrem. Ostatní druhy jsou málo frekventované, ojedinělé nebo zcela chybějící. K zajímavým zjištěním patři: (1) kontinuální výskyt (tj. ve všech dobře zastoupených archeologických kulturách) byl potvrzen u jelena lesního, srnce obecného, prasete divokého, zajíce polního a zřejmě i u bobra evropského a pratura, s určitými mezerami v záznamu také u medvěda hnědého a lišky obecné, (2) téměř úplná absence nálezů zubra (dva ojedinělé doklady ze středověku), (3) výrazný úbytek pratura od neolitu po dobu bronzovou, (4) nejmladší doklady pratura pocházejí z 10. - pol. 13. století n. 1. z českých lokalit, (5) časovou mezeru v přítomnosti losa od eneolitu po dobu železnou a jeho absence v osteologickém záznamu od 13. století, (6) dominance jelena ve všech obdobích již od počátku neolitu, (7) velmi silné zastoupení zajíce (zejména v mladších obdobích) a jeho úbytek v eneolitu (dle počtu fragmentů), (8) ve většině 89 období poměrně výrazný podíl bobra, (9) nejstarší doklady krysy pocházejí patrně z 9.-10. století n.l. z Pražského hradu, (10) intenzita spoluvýskytu má tento průběh: shodně u většiny testovaných dvojic a trojic druhů klesá od neolitu po dobu laténskou, od doby laténské po raný středověk nastává vzrůst a k opětovnému poklesu dochází mezi raným středověkem a středověkem vrcholným. Za uplynulé půlstoletí se podařilo v rámci archeologických výzkumů shromáždit poměrně velké množství údajů o divokých savcích. Protože archeologické výzkumy na území České republiky stále pokračují, očekáváme v budoucnu další nárůst dat a poznatků. V rámci budoucích výzkumů by například bylo užitečné podrobné morfometrické zhodnocení jednotlivých druhů, k tomu může předložená práce sloužit jako výchozí. PODĚKOVÁNÍ Za laskavé poskytnutí nepublikovaných údajů a zpřístupnění nálezových zpráv děkuji L. Peskému, J. Mlíkovskému, L. Kováčikove, J. Samatovi, M. Nývltové-Fišákové, J. Petříčkové a G. Dreslerové. Za všestranou pomoc při statistickém zpracování dat děkuji velice S. Polákové a V. Pušovi. Za četné recenzní připomínky a návrhy, které pozitivně přispěly ke konečné verzi článku děkuji J. Mlíkovskému. Za konzultace k tématu a inspirující návrhy děkuji I. Horáčkovi. Za korekturu anglického textu děkuji K. Koželski. LITERATURA Allen G. M., 1968: Mammalian bones from Homolka (1929-1931). Pp.: 434-439. In: Ehrich R. W. & Pleslová-Štková E. (eds.): Homolka - an Eneolithic Site in Bohemia. Academia, Praha, 499 pp. Ambros C, 1965: Gegentände aus Geweihen und Knochen. Pp.: 55-56, 61. In: Podborský V. (ed.): Die Haüstattsiedlung in Těšetice. Fontes Archaeologia Pragenses, 9. Národní muzeum, Praha, 67 pp. Ambros C, 1968: Remains of fauna found in the eneolithic settlement on Homolka (1960-1961). Pp.: 440-469. In: Ehrich R. W. & Pleslová-Stiková E. (eds.): Homolka - an Eneolithic Site in Bohemia. Academia, Praha, 499 pp. Bauer K., 2001a: Ur, Auerochse Bosprimigenius Bojanus, 1827. Pp.: 730-735. In: Spitzenberger F. (ed.): Säugetierefauna Österreichs. Bundesministerium für Land-und Forstwirtschaft Umwelt und Wasserwirtschaft, Graz, 895 pp. Bauer K., 2001b: Wisent Bison bonasus (Linnaeus, 1785). Pp.: 736-743. In: Spitzenberger F. (ed.): Säugetierefauna Österreichs. Bundesministerium für Land-und Forstwirtschaft Umwelt und Wasserwirtschaft, Graz, 895 pp. Beech M., 1994: The medieval settlement near to St. Petr's church- enviroment and economy. Pp.: 215-218. In: Bureš M., Kašpar V. & Vareka P. (eds.): Preliminary Report on the 1992-1993 excavations at the medieval site near to St Peter's church, Prague. Pam. Archeol. - Suppl, 2: 1-224. Beech M., 1995a: The animal bones from the Hallstatt settlement of Jenštejn, central Bohemia, Czech Republic. Pp.: 99-140. In: Dreslerová D. (ed.): A Late Hallstatt Settlement in Bohemia. Excavation at Jenštejn, 1984. Muzeum města Prahy & Archeologický ústav AV ČR, Praha, 144 pp. Beech M., 1995b: A Matter of Taste? Some Evidence for the Butchery of Horses, Dogs and Bears at the La Téne Settlement of Jenišův Újezd. Pp.: 165-170. In: Blažek J. & Meduna P. (eds.): Archeologické výzkumy v severozápadních Cechách v letech 1983-1992. Ustav archeologické památkové péče severozápadních Čech, Most, 312 pp. Beech M., 1998: Animal Bones from Mšecké Žehrovice. Pp.: 225-258. In: Venclová N. (ed.): Mšecké Žehrovice in Bohemia. Kronos B.Y. Editions, Sceaux, 384 pp. Beech M., 1999: Srbeč: The Animal Bones. In: Venclová N. (ed.): Srbeč: příklad laténského výrobního sídliště. Pam. Archeol., 90: 57-63. 90 Benecke N., 2000: Die Jungpleistozäne und Holozäne Tierwelt Mecklenburg-Vorpommerns. Beier und Beran. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 23. Archäologische Fachliteratur, Weissbach, 143 pp. Beneš J., 1981: Zvířecí kosti z kulturníchjam v Praze-Kobylisích. In: Huml V. (ed.): Mladohradištní osada v Praze 8-Kobylisích. Archaeol. Prag., 2: 189-191. Beneš J., 1998a: Osteologickýposudek- Týnský dvůr (Praha), čj. 4851/98. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 22 pp. Beneš J., 1998b: Osteologický posudek-Týnský dvůr (Praha), čj. 254/98. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 33 pp. Bogucki P. I., 1979: Mammal remains from hut B at the Eneolithic settlement of Homolka. Archeol. Rozhl, 31, 83-92. Boháčova I., Frolík I, Petříčkova J. &Zegklitz J., 1990: Příspěvek k poznaní života a životního prostředí na Pražském hradě a Hradčanech. Archeol. Histor., 15: 177-189. Bökönyi S., 1972: Aurochs (Bos primigenius Boj.) remains from the Örjeg peat-bogs between the Danube and Tisya rivers. Cumania, Acta Museorum ex Comitatu Bács-Kiskun (Archeológia) (Kecskemet), 1: 17-56. Bökönyi S., 1974: History of Domestic Mammals in Central and Eastern Europe. Akadémia Kiadó, Budapest, 560 pp. Bouzek J., KouteckýD. & Neústupný E., 1966: Knovízké osídlení severozápadních Čech. Font. Archeol. Prag., 10: 1-123. BrůčkováB., 1956: Lovná zvěř na Libici. Čas. Nár. Muz., Ř. Přírodověd., 125: 30-31. Budínský P, 1988: Libkovice (Mariánské Radčice), Jenišův Újezd, Hostomice, významná naleziště doby laténské v Podkrušnohoří. Část III. 2: Hostomice, vyhodnoceni naleziště a závěr. Monografické studie Krajského muzea v Teplicích,. Svazek 26. Krajské muzeum, Teplice, 112 pp. Bureš I., 1972: Gaius Julius Caesar - Válečné paměti. Svoboda, Praha, 634 pp. Clason A. T., 1985: The animal bones and implements. In: Pleslová-Stková E. (ed.): Makotřasy: A TRB site in Bohemia. Font. Archaeol. Prag., 17: 137-161. Clason A. T, 1966: Kosti ze sídliště v Tue homěřicích. P am. Archeol., 57: 596-603. Clason A. T., 1970: Die Beurteilung der Tierknochen aus dem schnurkeramischen Gräberfeld von Vikletice. In: Buchvaldek M. & Koutecký D. (eds.): Vikletice - ein schnurkeramisches Gräberfeld. Praehistorica, 3: 284-285. Clutton-Brock I, 1999: A Natural History of Domesticated Mammals. Cambridge University Press, Cambridge, 238 pp. Čižmár M., 1989: Pozdně laténské osídlení. Pam. Archeol, 1: 98-107. Dreslerová D., Břízová E., Růžičková E. & Zeman A., 2004: Holocene environmental processes and alluvial archaeology in the middle Labe (Elbe) Valley. Pp.: 121-171. In: GojdaM. (ed.): AncientLandscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology. Academia, Prague, 484 pp. Dreslerová G., 2003: Olomouc - Slavonín. Nepublikovaný osteologický posudek 587/03 čj. Archeologický ústav AV ČR, Brno, 37 pp. Dreslerová G., in press: Zpracování zvířecích kostí z neolitického sídliště Těšetice-Kyjovice (okr. Znojmo, Česká republika). Archeol. Rozhl., 58[2006]. Fejfar O., 1976: Rozbor osteologického materiálu z Tešetic-Kyjovic. Sborn. Práci Filozof. Fak. Brněn. Univ., 20-21: 191-193. Fridrichova M., Fridrich J., Havel J. & Kovařík J., 1995: Praha v pravěku. Archaeol. Prag. - Suppl. 2: 1-272. Havel I, 1986: Baba - výšinné sídliště kultury nálevkovitých pohárů v Praze 6 / Dejvicích, Praha. Acta Mus. Prag., 82: 1-63 pp. Horáček I., 2003: Obratlovci fauna z pískovcových převisů severních Čech. In: Svoboda J. A. (ed.): Mezolit severních Čech. Dolnověstonické Studie, 9: 48-57. Hrubý V, 1965: Staré Město: Velkomoravský Velehrad. Nakladatelství ČSAV, Praha, 462 pp. 91 Chrzanovska W. & Krupska A., 2003: Tierknochenfunde aus dem Suburbium des Burgwalls von Mikulčice. Pp.: 109-120. In: PoláčekL. (ed.): StudienzumBurgwallvonMikulčice, 5. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 21. Brno, 709 pp. Chrzanovska W. & Januszkiewicz-Lalecka D., 2003: Tierknochenfunde aus der Vor- und Hauptburg des Burgwalls von Mikulčice. Pp.: 121-150. In: PoláčekL. (ed.): StudienzumBurgwallvonMikulčice, 5. Spisy Archeologického ústavu AV CR Brno 21. Brno, 709 pp. Jarman M. R., 1972: European deer economies and the advent of the Neolithic. Pp.: 125-149. In: Higgs E. S. (ed.): Papers in Prehistorie Economy. Cambridge University Press, Cambridge, 291 pp. Jirsík J., 1952: Kur domácí v době hradištní. Archeol. Rozhl., 4: 64-65. Jirsík J., 1957: Medieval Rodents-Mummies from the Royal Castle in Prague. Vést. Čs. Společ. Zool., 21: 181-188. Kořený R. & Šamala J., 2001: Archeozoologické nálezy ze Sedlčan, okr. Příbram. Výzkumy z let 1997-1998. Archeol. Stř. Čechách, 5: 739-743. Kováčikova L., 2001: Analýza zvířecích kostí z hradu Orlíka, okr. Písek. Zpr. Čes. Archeol. Společ. Suppl, 45: 12-13. Kováčikova L., 2003: Toušeň-Hradištko: Analýza zvířecích kostí ze sondy 1/2001 (raný středověk). Archeol. Stř. Čechách, 7/2: 531-539. Kováčikova L., 2004a: Cheb Dlouhá 19. Odpadní zvířecí kosti. Sborn. Cheb. Muz., 2003: 60-69 Kováčikova L., 2004b: Archeozoologie raně středověkého venkovského sídliště v Hrdlovce. In: Meduna P. (ed.): Raně středověké sídliště v Hrdlovce. Závěrečná grantová zpráva (GA AV CR A8002201), Praha, 15 pp. Kratochvíl Z., 1969a: Die Tiere der Burgstätte Pohansko. Acta Sei. Natur. Brno, 3(1): 1-39. Kratochvíl Z., 1969b: Wildlebende Tiere und einige Haustiere der Burgstätte Pohansko. Acta Sei. Natur. Brno, 3(3): 1-44. Kratochvíl Z., 1973: Der Fund vonEquus (hydruntinus) hydruntinus (Regalia, 1907) und anderer Säuger aus dem südmährischen Neolithikum. Slov. Archeol., 21(1): 195-210. Kratochvíl Z., 1978: Übersicht des Tierknochenmateriales von den Grabungen auf dem Burgwall in Mikulčice aus den Jahren 1954-1967 (Bez. Hodonín). Pp.: 54-58. In: Přehled výzkumů 1976. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z., 1980a: Zvířecí kostní materiál z hradiště v Mikulčicích z výzkumu z roku 1968 (okr. Hodonín). Pp.: 57-59. In: Přehled výzkumů 1977. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z., 1980b: Zvířecí kosterní materiál z hradiště v Mikulčicích z výzkumu prováděných v roku 1971. Pp.: 31-36. In: Přehled výzkumů 1978. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z., 1980c: Zvířecí kosterní materiál z hradiště v Mikulčicích z výzkumu z roku 1972. Pp.: 36—40. In: Přehled výzkumů 1978. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z., 1980d: Zvířecí kosterní materiál z hradiště v Mikulčicích z výzkumné sezóny 1973. Pp.: 41—43. In: Přehled výzkumů 1978. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z., 1981a: Zvířecí kosterní materiál z hradiště v Mikulčicích z výzkumné sezóny 1974. Pp.: 31-33. In: Přehled výzkumů 1979. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z., 1981b: Zvířecí kosterní materiál z hradiště v Mikulčicích z výzkumné sezóny 1975. Pp.: 33-35. In: Přehled výzkumů 1979. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z, 1985: Tierknochenfunde aus Olomouc und Ivančice (I). Acta Sei. Natur. Brno, 19(8): 1—40. Kratochvíl Z., 1987a: Knochenreste von der lokalität Mušov (Bez. Břeclav). Pp.: 87-90. In: Přehled výzkumů 1984. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z., 1987b: Tierisches Knochenmaterial aus Olomouc - Pekařská Gasse (Bez. Olomouc). Pp.: 79-85. In: Přehled výzkumů 1985. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Kratochvíl Z. & Štěrba O., 1970: Osteologische Analyse der heimischen Knochenindustrie aus Mikulčice und Pohansko. Archeol. Rozhl., 22: 447-470. KuBAsmwicz M., 1977: Badania archeolozoologiczne na terenie Gdaňská 1X-XTV wieku. Prace komisji archeologicznej 9. Gdaňskie towarzystwo naukowe, Gdaňsk, 269 pp. Kudrnáč J., 1970: Klučov - staroslovanské hradiště ve středních Čechách. Academia, Praha, 227 pp. 92 Kyselý R., 2000a: Archeozoologický rozbor materiálu z lokality Rubín a celkový pohled na zvířata doby hradištní. Pam.Archeol, 91: 155-200. Kyselý R., 2000b: Zvířecí kosti ze Strunkovic (12. století). Archeol. Rozhl, 52: 79-84. Kyselý R., 2000c: Zvířecí kosti z výzkumu na hradě Osvračín. Casteol. Bohem., 7: 147-149. Kyselý R., 2000d: Náhrdelník ze zvířecích zubů z hrobu šňůrového lidu - Březno {Louny), čj. 8399/00. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Kyselý R., 2001a: Přehled zvířecích kostí z arch. výzkumů v Lovosicích (Litoměřice), čj. 5258/01. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 223 pp. Kyselý R., 200 lb: Zvířecí kosti z archeologických výzkumů v Lovosicích (Litoměřice), čj. 5258/01. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 99 pp. Kyselý R., 2002a: Osteological analysis of animals buried in Hostivice (Prague-West District) - Funnel Beaker culture (TRB) and a comparison of animal remains from Hostivice with other contemporary finds from the Czech Republic and Central Europe [Osteologická analýza zvířat pohřbených v Hostivici (okr. Praha-západ) - kultura nálevkovitých pohárů a srovnání zvířecích nálezů z Hostivice s dalšími souvěkými nálezy z ČR a střední Evropy]. Pam. Archeol., 93: 29-87. Kyselý R., 2002b: Zvířecí kosti ze sídliště kultury nálevkovitých pohárů ve Vikleticích (okr. Chomutov). Pp.: 315-322. In: Čech P. & Smrž Z. (eds.): Sborník Drahomíru Kouteckému. ÚAPPSZČ, Most, 324 pp. Kyselý R., 2002c: The animal bones from a late bronze age feature at Ostrov [Zvířecí kosti z pozdně bronzového objektov Ostrově]. Pam.Archeol., 93: 110-121. Kyselý R., 2002d: Laténské zvířecí kosti z polohy Střekov-Podhradí (Ústí n. L.). Pp.: 93-96. In: Čech P. & Smrž Z. (eds.): Sborník Drahomíru Kouteckému. ÚAPPSZČ, Most, 324 pp. Kyselý R., 2002e: Přívory 2000 - archeozoologický rozbor. Vlastivěd. Sborn. Mělnická, 4: 48-51 Kyselý R., 2002f: Zvířecí kosti (12.-13. století) z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998-1999). Archaeol. Prag., 16: 189-196. Kyselý R., 2002g: Archeozoologický rozbor osteologického materiálu z Náměstí republiky ze sondy 15 (1. polovina 17. století) z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998-1999). Archaeol. Prag., 16, 197-216. Kyselý R., 2002h: Určení zvířecích kostí z výzkumu na hradu Lacemboku v roce 2000. Castellol. Bohem., 8:215-216. Kyselý R., 2002i: Přehled zvířecích kostí - Češov (Jičín), čj. 2618/02. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Kyselý R., 2002j: Přehledzvířecích kostí- Vliněves (Mělník), čj. 1059/02. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 23 pp. Kyselý R., 2002k: Kosti z Siřemi (Louny), čj. 1060/02. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Kyselý R., 20021: Zvířecí kosti - Kostelec n. Labem (Mělník), čj. 1061/02. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Kyselý R., 2003a: Zvířecí kosti. In: Chvojka O. & Michálek J. (eds.): Sídliště ze střední doby bronzové u Radčic - Vodňan, okres Strakonice. Pam. Archeol., 94: 143-144 Kyselý R., 2003b: Zvířecí kosti z Otradovic. Archeol. Rozhl, 55(2): 376-377. Kyselý R., 2003c: Savci (Mammalia) z raně středověkého hradu Stará Boleslav (střední Čechy). In: Boháčova I. (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaeval. Archaeol., 5: 311-334. Kyselý R., 2003d: Zvířecí kosti z neolitického naleziště Krnsko. In: Řídký J. (ed.): Neolitické osídlení v Krnsku (okr. Mladá Boleslav): povodí Strenického potoka v období neolitu (dnešní stav poznání). Archeol. Stř. Cechách, 7: 90-93. Kyselý R., 2003e: Přehled zvířecích kostí - Olomouc-Hrnčířská (Olomouc), čj. 7987/03. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 90 pp. Kyselý R., 2003f : Archeozoologický rozbor. In: Vařeka P. (ed.): Struktura sídlištního areálu z mladší doby bronzové. Výzkum sídliště knovízské kultury v Praze-Hostivaři. - http://www.kar.zcu.cz/vyzkum/ Hostivar2/index.htm 93 Kyselý R., 2004a: Zvířecí kosti z výzkumu na hradě Zlenice (15. století). Castellol. Bohem., 9: 171-176. Kyselý R., 2004b: Zvířecí kosti z archeologickýchvýzkumů na Vyšehradě. Pp.: 478-577. In: NechvátalB. (ed.): Kapitulní chrám svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Citadela. Praha. Kyselý R., 2004c: Die Ergebnisse der Analyse derTierknochenvondenhallstattzeitlichenHóhensiedlun- geninWestbóhmen. In: Chytráček M. & Metlička M. (eds.): Die Hóhensiedlungen der Hallstatt-und Latčnezeit in Westbóhmen. Pam.Archeol. -Suppl., 16: 89-92. Kyselý R., 2005a: Rozbor zvířecích kostí z řivnáčského horizontu lokality Kutná Hora-Denemark (okr. Kutná Hora, ČR). In: Zápotocký M. & Zápotocká M., (eds.): Výšinná sídliště středního eneolitu 3200-2800 př. n. 1. Kutná Hora - Denemark. Pam.Archeol. - Supplementum, 18: inpress. Kyselý R., 2005b. Historie savců od mladší doby kamenné po 17. století ve světle archeozoologických nálezů. Živa, 53[91](2): 85-88. von Lengerken H., 1955: Ur, Hausrind undMensch. Wissenschajtliche Abhandlungen, 14. Deutsche Akademie der Landwirtschaftswissenschaften, Berlin, 191 pp. Ložek V, 1973: Příroda ve čtvrtohorách. Academia, Praha, 372 pp. LukaszewiczK, 1952: Tur. Ochr. Przyr., 20: 1-32. LymanR. L., 2004: Vertebrate Taphonomy. University Press, Cambridge, 524 pp. Mikuláš R., 2000: Pozránity k projevůmbioturbace na arcn^ Biogenní přepracování archeologických nalezišť v kvartérních osypech pískovcových převisů v severozápadní části CHKO Kokořínsko. Archeol. Rozhl, 52: 101-113. Mlíkovský J., 1997a: Zbytky živočichů ze středověké lokality" Seminářská zahrada, čp. 393" v Praze. Nepublikována zpráva, Národní památkový ústav v hl. městě Praze - archeologické oddělení, Praha, 39 pp. Mlíkovský J., 1997b: Kosterní nálezy ze středověké lokality "Valdštejnský palác, čp. 12/IIP'. Nepublikována zpráva, Národní památkový ústav v hl. městě Praze - archeologické oddělení, Praha, 18 pp. Mlíkovský J., 1998a: Kosterní nálezy ze středověké lokality "DAMU\ Nepublikována zpráva, Národní památkový ústav v hl. městě Praze - archeologické oddělení, Praha, 5 pp. Mlíkovský J., 1998b: Kosterní nálezy ze středověké lokality "Uhelný trh", čj. 2965/99. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 8 pp. Mlíkovský J., 1999a: Kosterní nálezy ze středověké lokality "Horní Malostranské náměstí, pp. 993, výzkum 14/96". Nepublikována zpráva, Národní památkový ústav v hl. městě Praze - archeologické oddělení, Praha, 11 pp. Mlíkovský J., 1999b: Kosterní nálezy ze středověké lokality "Tomášská, čp. 21/IIF. Nepublikována zpráva, Národní památkový ústav v hl. městě Praze - archeologické oddělení, Praha, 2 pp. Mlíkovský J., 2000: Kosterní nálezy z raně středověké lokality "Libice, sonda 236". Nepublikovaná zpráva, Archeologický ústav AV ČR, Praha, pp. 6. Motyková K. & Pleiner R., 1987: Die rómerzeitliche Siedlung mit Eisenhůten in Ořechbei Prag. Pam. Archeol, 78: 371-448. Novotný A., 1966: Osteologický materiál domácích zvířat ze sídlišť IX. - poč. XV. století. Diplomová práce. Katedra systematické zoologie PřF UK, Praha, 122 pp. Novotný A., 1973: Osteologické nálezy zknovízské lokality Blažim, okr. Louny. Archeol. Rozhl., 25: 40. Nývltová-Fišáková M., 2001: Nálezy pleistocenní a holocenní fauny z některýchjeskyní v Moravském krasu. Pp.: 43—45. In: Zprávy o geologických výzkumech za rok 2000. Česká geologická služba, Praha, 158 pp. Nývltová-Fišáková M., 2004a: Zvířecí kosti ze středověkýchjímek v Opavě. Čas. Slez. Muz., S. B, 53: 1-17. Nývltová-Fišáková M., 2004b: Fauna z vybraných objektů z lokality Vedrovice (lineárni keramika - neolit). Pp.: 173-179. In: Hašek V, Nekuda R. & Ruttkaj M. (eds.): Ve službách archeologie V. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně - Geodrill Brno - Archeologický ústav Slovenské akademie věd Nitra, Brno, 362 pp. Páral V, Riedlová M. &Unger 1,1994: Zvířecí kosti z hradu Lelekovice (okr. Brno-venkov). Archaeol. Histor., 19: 199-205. Páral V, Méchurová Z. & Červený Č., 1995: Zvířecí kosti ze zaniklé vsi Konůvky. Archaeol. Histor., 20: 417-425. 94 Pavelčík J. 1991: K otázkám hospodářské a sociální úrovně populací bádenské kultury. Publ. kandidátská práce, vlastním nákladem, Opava, 159 pp. Peške L., 1972a: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Tuchlovice (Kladno), čj. 3362/72. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 6 pp. Peške L., 1972b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Poděbrady (Nymburk), čj. 3363/72. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 5 pp. Peške L., 1972c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Rvenice (Louny), čj. 3371/72. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1972d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Chodouny (Litoměřice), čj. 33 77/72. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 7 pp. Peške L., 1972e: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Stříhov (Nymburk), čj. 7893/72. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1972f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Tušimice (Chomutov), čj. 7894/72. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 5 pp. Peške L., 1973a: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Mochov (Praha-východ), čj. 3106/73. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1973b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Břežánky (Teplice), čj. 4074/73. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 21 pp. Peške L., 1973c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - hrad Zeberk (Chomutov), čj. 415/73. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1973d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Milostín (Rakovník), čj. 417/73. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. Peške L., 1973e: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Veliká ves (Chomutov), čj. 5258/73. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1973f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Běchovice (Praha), čj. 5688/73. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1973g: Zpráva o rozboru osteologického materiálu -Lumbeho zahrady (Praha), čj. 5689/73. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1973h: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Pařidla (Most), čj. 753/73. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. Peške L., 1974a: Osteologický rozbor zvířecích kostí z Klíčan, o. Praha-východ. Archeol. Rozhl, 26: 332-338. Peške L., 1974b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Křivoklát (Rakovník), čj. 137/74. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. Peške L., 1974c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Libčice (Praha-západ), čj. 2824/74. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 9 pp. Peške L., 1974d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Běchovice (Praha), čj. 2826/74. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1974f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Konobrže (Most), čj. 2827/74. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 28 pp. Peške L., 1974g: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Cerhenice (Kolín), čj. 7249/74. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1974h: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Podhoří (Praha), čj. 7250/74. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. Peške L., 1975a: Osteologický materiál z knovízského mohylníku v Levousích. Archeol. Rozhl., 27: 628. Peške L., 1975b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Závist (Praha-západ), čj. 2099/75. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1975c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Dolní Břežany (Praha-západ), čj. 3806/75. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 14 pp. Peške L., 1975d: Zvířecí kosti -Mutějovice (Rakovník), čj. 4576/75. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. 95 Peške L., 1975e: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Opolánky (Nymburk), čj. 6823/75. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 7 pp. Peške L., 1975f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Pražský hrad-Vikářskául. (Praha), čj. 685/75. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1975g: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - hrad Čejchanov (Benešov), čj. 872/75. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1975h: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Březno (Louny), čj. 913/75. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 17 pp. Peške L., 1976a: Osteologické nálezy v sídelním objektu kultury zvoncovitých pohárů z Prahy-Hostivaře. Archeol. Rozhl, 28: 30-31. Peške L., 1976b: Nález kostí z výzkumu ve Starém Lískovci (okr. Brno-město). Pp.: 125-126. In: Přehled výzkumů 1976. Archeologický ústav AV ČR, Brno, 140 pp. Peške L., 1976c: Osteologické nálezy z Prahy-Michle. Archeol. Rozhl., 28: 156-159. Peške L., 1976d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Lipany (Praha), čj. 1929/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1976e: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-hradTachov (Tachov), čj. 5204/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1976f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Michalská ul. (Praha), čj. 5797/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 6 pp. Peške L., 1976g: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Veltéže (Louny), čj. 5915/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1976h: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Lstiboř (Kolín), čj. 6503/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1976i: Zpráva o rozboru osteologického materiálu -Dobroměřice (Louny), čj. 6553/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1976J: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Vyšehrad (Praha), čj. 6718/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1976k: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Vyšehrad (Praha), čj. 6717/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 7 pp. Peške L., 19761: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Třískolupy (Louny), čj. 7023/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 6 pp. Peške L., 1976m: Zpráva o rozboru osteologického materiálu -Milžany-Tušimice (Chomutov), čj. 7316/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1976n: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Milžany-Tušimice (Chomutov), čj. 7317/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1976o: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Podlesice (Chomutov), čj. 7547/76. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1977a: Zvířecí kosti z halštatských sídlištních objektů z Brněnských Ivanovic. Pp.: 34-35. In: Přehled výzkumů 1975. Archeologický ústav ČSAV, Brno. Peške L., 1977b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Černý Vůl (Praha-západ), čj. 908/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1977c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Černý Vůl (Praha-západ), Přemýšlení (Praha-východ), Mlékojedy (Litoměřice), čj. 1908/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1977d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Mochov (Praha-východ), čj. 2322/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1977e: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Týnský Chrám (Praha), čj. 293/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1977f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Lipenice (Praha), čj. 3125/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. 96 Peške L., 1977g: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Horní Počernice {Praha), čj. 504/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1977h: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Chlustina {Beroun), čj. 663/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1977i: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Kopisty {Most), čj. 7256/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 11 pp. Peške L., 1977J: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Břešťany {Teplice), čj. 820/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. PeškeL., 1977k: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Bílina {Teplice), čj. 821/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 19771: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Černý Vůl {Praha-západ), Přemýšlení {Praha-východ), Mlékojedy {Litoměřice), čj. 1908/77. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L. 1978a: Slovanské hradiště u Kozárovic. Rozbor osteologického materiálu. Acta Univ. Carol. - Praehistor., 6: 105-107. Peške L., 1978b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Poláky {Chomutov), čj. 1915/78. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 5 pp. Peške L., 1978c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Březno {Louny), čj. 654/78. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. Peške L., 1978d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Sobin {Praha), čj. 655/78. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1978e: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Tuchlovice {Kladno), čj. 6795/78. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 9 pp. Peške L., 1978f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu -Dobroměřice {Louny), čj. 7567/78. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 21 pp. Peške L., 1978g: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Slavkov u Brna (Vyškov), čj. 7905/78. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške, L., 1979a: Osteologické nálezy zvýšinného sídliště navrchu Špičák u Mikulovic.^4rcAeo/. Rozhl, 31: 54. Peške L., 1979b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Loděnice {Beroun), čj. 2157/79. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. PeškeL., 1979c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Hradiště u C. Lhotic {Chrudim), čj. 2158/79. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1979d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Cernošice {Praha-západ), čj. 3469/79. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. Peške L., 1980a: Osteologické nálezy z bylanské zemnice v Cerhenicích. okr. Kolín. Archeol. Rozhl., 32: 551-554. Peške L., 1980b: Archeologické nálezy ze studny na hradě Zvířetice. Výsledky předběžného rozboru osteologického materiálu. Pam. Přír., 7: 409—412. Peške L., 1980c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Vikletice {Chomutov), čj. 1453/80. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. Peške L. 1981a: Osteologické nálezy ze Sakvic, poloha Stěpničky. Archeol. Rozhl., 33: 88-89. Peške L., 1981b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu -Kounice {Nymburk), čj. 1354/81. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 5 pp. Peške L., 1981c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Český Šternberk {Benešov), čj. 1947/81. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. PeškeL., 1981d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Jakub {KutnáHora), čj. 4486/81. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. PeškeL., 198le: Zpráva o rozboru osteologického materiálu-Malín-NovéDvory {KutnáHora), čj. 4489/81. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 5 pp. 97 Peške L., 1981f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Beroun-Závodí (Beroun), čj. 4488/81. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1981g: Ekologická interpretace holocenní avifauny Československa. Holocenní avifaunajako zdroj informací o typech krajiny v různých obdobích. Archeol. Rrozhl., 33: 142-153. Peške L., 1982a: Určení osteologického materiálu-Nižbor (Beroun), čj. 3505/82. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. Peške L., 1982b: Zpráva o rozboru osteologického materiálu -Hradenín (Kolín), čj. 465/82. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1984a: Osteologické nálezy z laténského sídliště ve Veľkých Hostěrádkách, okr. Břeclav. Pam. Archeol., 76: 486-488. Peške, L. 1984b: Rozbor osteologického materiálu ze sídlištních mikroareálů kultury s lineární keramikou na katastru Dolní Břežany. Archeol. Rozhl, 36: 153-154. Peške L., 1984c: Určení osteologického maeriálu - Stradonice (Beroun), čj. 2662/84. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 42 pp. Peške L., 1985a: Osteologické nálezy z Holubic. Archeol. Rozhl., 37: 373-374. Peške L., 1985b: Osteologické nálezy z objektu pražského typu v Praze 9-Horních Počernicích. Archeol. Rozhl, 37: 306-307. Peške L. 1985c: Domácí a lovná zvířata podle nálezů na slovanských lokalitách v Čechách. Sborn. Nár. Muz., Histor., 39: 209-216. PeškeL., 1985d: Osteologický ozbor - Pražský hrad (Praha), čj. 3909/85. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. PeškeL., 1986: DomesticatedhorsesinLengyelcultur?Pp.: 221-226. In: ChropovskýB. &FriesingerH. (eds.): Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nové Vozokany. Archeologický ústav Slovenské akademie věd, Institut für ur- und Frühgeschichte der Universität Wien, Nitra-Wien, 356 pp. Peške L. 1987a: Určení živočišných zbytků ze šňůrového hrobu z Prosetic. Praehistorica, 13. Varia Archaeol, 4: 132-145. Peške L. 1987b: Osteologické nálezy ze středo hradištních j am v Poříčanech, okr. Nymburk. In: Čtverák V. & Kudrnáč J. (eds.): Slovanské sídlištní objekty klučovského horizontu z Poříčan (okr. Nymburk). Archeol. Rozhl, 39: 399 PeškeL., 1987c: Osteologické nálezy ze sídlištníhokomlexuBohnice-Podhoří. In: FridrichovaM. (ed.): Bylanská kultura ve středních Čechách. Nepubl. kandidátská práce, FF UK Praha, 233 pp. Peške L., 1987d: Určení osteologického materiálu - Hořany (Kutná Hora), čj. 127/87. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 5 pp. PeškeL., 1987e: Určení osteologického materiálu z výzkumu-Praha-Bohnice (Praha), čj. 728/87. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1987f: Osteologický posudek - Beroun-Závodí (Beroun), čj. 729/87. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 6 pp. PeškeL., 1987g: Zpráva o rozboru osteologického materiálu -Tismice (Kolín), čj. 732/87. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1988a: Knovízský osteologický materiál. Pp.: 59-65. In: Pleinerová I. (ed.): Březno. Osada lidu knovízké kultury v SZ Čechách. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem, 243 pp. Peške L., 1988b: Kobylisy - osteologické nálezy. Pp.: 87-88. In: Fridrichova M. (ed.): Bylanská sídliště v Praze 8 - Kobylisích. Archaeol. Prag., 9: 1-184. Peške L., 1988c: Osteologické nálezy kultury s moravskou malovanou keramikou z Brna-Bystrce.^4rcAeo/. Rozhl, id: 523. PeškeL. 1989a: AnimalbonesfromBylany. Pp.: 265-271. In: Rulf J. (ed.):BylanySeminar 1987. Archeologický ústav AV ČR, Praha, 348 pp. Peške L., 1989b: Osteologický ozbor - Pražský hrad (Praha), čj. 465/89. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L., 1990: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Závist (Praha-západ), čj. 3028/90. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 142 pp. 98 Peške L., 1991b: Určení osteologického materiálu - Kšely (Kolín), čj. 4698/91. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Peške L., 1991c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Královice (Kladno), čj. 4700/91. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1991d: Zpráva o rozboru osteologického mater, z arch. Výzkumu - Soběsuky (Chomutov), čj. 4701/91. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 7 pp. PeškeL., 1991e: Zpráva o rozboru osteologického mater, z arch. Výzkumu-Soběsuky (Chomutov), čj. 4702/91. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 6 pp. Peške L., 1991f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Lanžhot (Břeclav), čj. 4732/91. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 7 pp. Peške L., 1992: Zpráva o rozboru osteologického materiálu z arch. výzkumu - Vodňany (Strakonice), čj. 44/92. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Peške L., 1993a: Osteological analysis of the material from Radovesice. Pp.: 156-172. In: Waldhauser J. (ed.): Die Hallstatt- und Latenezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen 2. Pp.: 149-457. In: Archeologický výzkum v severních Cechách, č. 21. Muzeum Most, Most. Peške L. 1993b: Hunting Utilisation in the La Téne Period. Pp.: 213-217. In: Pavúk J. (ed.): Actes du Xlľ Congrés International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques, 1. Archeologický ústav Slovenské Akademie věd. Bratislava, 426 pp. Peške L. 1993c: Nálezy kostí ptáků z Čech a Moravy z doby po posledním zalednění [Postglacial bird bone finds in Bohemia and Moravia]. Zpr. Čes. Společ. Ornitol., 36: 53-58. Peške L., 1994a: Osteologické nálezy z Mlékojed o. Mělník ze starší doby římské. Archeol. Rozhl., 46: 306-318. Peške L., 1994b: Srovnání osteologických nálezů ze středověkých hradů Krasová a Tetína. Castellol. Bohem., 4: 283-298. Peške L., 1994c: Zpráva o analýze osteologických nálezů z Mušova. Nepubl. rukopis podle smlouvy 739/94 s ÚAPPJM Brno., 11 pp. Peške L., 1994d: The history of natural scientific methods in the Archaeological Institute and their present objectives. In: Fridrich J. (ed.): 25 years of archaeological research in Bohemia. Pam. Archeol. -Suppl, 1: 259-278. Peške L., 1995: Archaeozoological records of elk (Alces alces) in the Czech Republic. Acta Soc. Zool. Bohem., 59: 109-114. Peške L., 1997: The oldest LNK bone evidence from Nové Dvory (Czech Republic). Archeol. Rozhl., 49: 546. PeškeL., 2000: Die osteologischen Funde von Cimburk. In: Zápotockým, (ed.): Cimburk. Pam. Archeol. -Suppl, 12: 89-92. Peške L. & Krutina I., 1987: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Kováry (Kladno), čj. 748/87. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 1 p. Peške L. & Zikmundová E., 1981: Ostatní nálezy. In: Fridrichova M. (ed.): Sídliště bylanské kultury v Praze-Hostivaři. Archaeol. Prag., 2: 159. Peške L., Rulf J. & Slavíková J., 1998: By lany - ekodata. Specifikace nálezů kostí a rostlinných makro- zbytků. Pp.: 83-118. In: Pavlů I. (ed.): Bylany Varia I. Archologický ústav AV ČR, Praha, 167 pp. Petříčkova J., 1989: Osteologickýposudek-Pražskýhrad-Vikářskául. (Praha), čj. 463/89. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 14 pp. Petříčkova J., 1990: Osteologický posudek-Dřevčice (Praha-východ), čj. 110/90. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 8 pp. Petříčkova J., 1991: Rozbor osteologického materiálu - Chrudim - Sv. kříž (Chrudim), čj. 2278/91. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 5 pp. Petříčkova J., 1992a: Rozbor osteologického materiálu-Pražskýhrad-pod Oktogonem (Praha), čj. 1779/92. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 9 pp. Petříčkova J., 1992b: Rozbor osteologického materiálu - Pražský hrad (Praha), čj. 332/92. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 9 pp. 99 Petříčkova J., 1994: Osteologické nálezy z Bedřichova Světce. Pp.: 160-161. In: Klápště J. (ed.): Paměť krajiny středověkého Mostecka. Státní galerie výtvarného umění, Most, 235 pp. Petříčkova J., 1997a: Osteologické nálezy z Poříčan, okr. Nymburk. Pp.: 231-232. In: Lutovský M. & Vařeka P. (eds.): Archeologie ve středních Čechách 1. Ustav památkové péče, Praha, 464 pp. Petříčkova 1,1997b: Rozbor osteologickýchnálezů z Loděnic, okr. Beroun. Pp.: 105-116. In: Lutovský M. & Vařeka P. (eds.): Archeologie ve středních Čechách 1. Ustav památkové péče, Praha, 464 pp. Petříčkova 1,1998a: Osteologické nálezy z Karlštejna, okr. Beroun. Pp.: 415-424. In: LutovskýM. (ed.): Archeologie ve středních Čechách 2. Ustav památkové péče, Praha, 468 pp. Petříčkova I, 1998b: Rozbor osteologického materiálu - Tachov (Tachov), čj. 3170/98. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 6 pp. Petříčkova J., 1999: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Přáslavice (Olomouc), čj. 5153/99. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 12 pp. Petříčkova J., 2000a: Osteologické nálezy z Točníku, okr. Beroun. Pp.: 133-141. In: LutovskýM. (ed.): Archeologie ve středních Čechách 4/1. Ustav památkové péče, Praha, 252 pp. Petříčkova I, 2000b: Analýza osteologického materiálu z Hradce u Němětic. Pp.: 271-284. In: Michálek J. & Lutovský M. (eds.): Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v Česko-Bavor- ském kontaktním prostoru. UAPP středních Čech, Strakonice-Praha, 375 pp. Petříčkova J., 2000c: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Pražský Hrad-sv. Jiří (Praha), čj. 5334/00. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 35 pp. Petříčkova J., 2000d: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Pražský hrad-kostel P.M. (Praha), čj. 5335/00. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 14 pp. Petříčkova J., 2000e: Zpráva o rozboru osteologického materiálu - Zádovice (Hodonín), čj. 5336/00. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 21 pp. Petříčkova J., 2000f: Zpráva o rozboru osteologického materiálu -Brno-N. Lískovec (Brno), čj. 5337/00. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 18 pp. Petříčkova J., 2002: Analýza osteologického materiálu. In: Klápště J. (ed.): Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaeval. Archaeol, 4: 167-180. Pleiner R. & Rybová A. (eds.), 1978: Pravěké dějiny Čech. Nakladatelství ČSAV, Praha, 870 pp. Pleinerová I. & Pavlů I., 1979: Březno - osada z mladší doby kamenné v SZ Čechách. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem, 139 pp. Pleinerová I., 2000: Hrob kultury se šňůrovou keramikou v Březně u Loun. Pp.: 201-202. In: Čech P. & Dobeš M. (eds.): Sborník Miroslavu Buchvaldkovi. ÚAPP severozápadních Čech, Most, 313 pp. Puček Z., 1986: Bison bonasus. Pp.: 278-315. In: Niethamer J. & Krapp F. (eds.), 1986: Handbuch der Sáugetiere Europas. Band 2/11. AULA-Verlag, Wiesbaden, 462 pp. Pucher E., 1999: Archäozoologische Untersuchungen am Tierknochenmaterial der keltischen Gewer- besiedlung im Ramsautal auf dem Durrnberg (Salzburg). Dúrrnberg-Forschungen. Band 2. Leidorf, Rahden/Westf., 129 pp. Roblíčková M., 1999: Zvířecí osteologické pozůstatky na sídlišti kultury s vypíchanou keramikou na lokalitě Olomouc-Slavonín. In: Kazdová E., Peška J. & Mateiciucová I. (eds.): Olomouc-Slavonín (I). Sídliště kultury s vypíchanou keramikou. Archeol. Reg. Fontes, 2: 207 pp. Roblíčková M., 200 la: Zvířecí osteologické pozůstatky na sídlištích lidu kultury s vypíchanou keramikou. Pravěk-Suppl, 8: 131-138. Roblíčková M, 2001b: Zvířecí osteologický materiál z Tvarožné. Pravěk, N. Ř., 11: 355-364. Roblíčková M., 2004: Zvířecí osteologické pozůstatky ve vybraných lokalitách doby bronzové. Pp. 180-192. In: Hašek V, Nekuda R. & Ruttkaj M. (eds.): Ve službách archeologie V. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně - Geodrill Brno - Archeologický ústav Slovenské akademie věd Nitra, Brno, 362 pp. Sedláček A., 1994: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl 3. Argo, Praha, 308 pp. Shannon C E, Weawer W., 1949: The Mathematical Theory of Communication. Univ. Illinois Press. Urbana. 121 pp. 100 ScHiBLER J., Eberli U. & Maise C, 1997: Ökonomie und Ökologie neolithischer und bronzezeitlicher Ufersiedlungen am Zürichsee: Ergebnisse der Ausgrabungen Mozartstrasse, Kanalisationssanierung Seefeld, AKAD/Pressehaus und Mythenschloss in Zürich. Band A, Text. Monographien der Kantonsarchäologie Zürich 20. Direktion der Öffentlichen Bauten des Kantons Zürich, Hochbauamt. Abteilung Kantonsarchäologie, Zürich, 381 pp. Sokolov V. E. (ed.), 1979: Zubr. Nauka, Moskva, 495 pp. Šaldova V., 1977: Sociálně-ekonomické podmínky vzniku a funkce hradišť z pozdní doby bronzové v záp. Cechách. Pam.Archeol, 1: 117-163. Šamala J. & Kováčikova L., 2002: Analýza zvířecích kostí z Dominikánské ulice (Cheb 2000). Sborn. v Cheb.Muz., 200: 47-50. Ščeglova V. V, 1975: Einige Angaben über die ältesten Haustiere Belorusslands. Pp.: 180-193. In: Clason A. T. (ed.): Archaeozoological Studies. North-Holland Publ. Company, Amsterdam, 457 pp. Váňa Z., 1990: Svět slovanských bohů a démonů. Panorama, Praha, 288 pp. Vörös L, 1985: Early medieval aurochs (Bos primigenius Boj.) and his extinction in Hungary. Folia Archaeol, 36: 193-221. Vörös I., 1987: Large mammalian faunal changes during the Late Upper Pleistocene and Early Holocene times in the Carpathian Basin. Pp. 81-101. In. Pécsi M. (ed.): Pleistocene Environment in Hungary. Contribution of the INQUA Hungarian National Comitte to theXIIth INQUA Congress. Theory-methodology-practise, 42. Geographical Research Institute, Budapest, 237 pp. ZikmundováE., 1957a: Osteologický materiál z Přívor u Mělníka-Přívory (Mělník), čj. 1671/57. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. ZikmundováE., 1957b: Ost. materiál z jeskyně Mincovny na Zlatém Koni-Zlatý Kůň (Beroun), čj. 458/57. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 16 pp. Zikmundová E., 1958a: Zvířecí kosti z neoliických,eneolitických a únětických objektů. - Postoloprty (Louny), čj. 1019/58. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 6 pp. Zikmundová E., 1958b: Zvířecí kosti z římské chaty z Rostok - Roztoky (Praha-západ), čj. 1469/58. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. ZikmundováE., 1958c: Osteologický materiál z Levého Hradce-Levý Hradec (Praha-východ), čj. 282/58. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 16 pp. Zikmundová E., 1959a: Osteologický materiál z laténských a římských objektů - Stradonice (Beroun), čj. 3021/59. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 7 PP- ZikmundováE., 1959b: Osteologický matriál Zabovřesky - Zabovřesky (Litoměřice), čj. 3691/59.Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 2 pp. ZikmundováE., 1959c: Zvířecí kosti z konovízských jamzPřezletic-Přezletice (Praha-východ), čj. 5327/59. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 3 pp. Zikmundová E., 1960a: Zvířecí kosti ze sídliště a pohřebiště v Lužci n. V. - Lužec nad Vltavou (Mělník), čj. 2159/60. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 4 pp. Zikmundová E., 1960b: Zvířecí kosti z eneolit. a únětického sídliště na Slánské Hoře, čj. 5853/60. Nepublikovaná zpráva, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, 24 pp. Zikmundová E., 1961: Zvířecí pozůstatky z lužických žárových hrobů v oblasti severozápadních Čech. Pp.: 233-238. In: PleslE. (ed.): Lužická kultura v severozápadních Čechách. Monumentu archeologica. Nakladatelství ČSAV, Praha, 306 pp. Zikmundová E., 1962: Zvířecí kosti z laténského kultovního místa v Libenicích, okr. Kolín. Pp.: 295-300. In: Rybová A. & Soudský B. (eds.): Libenice. Keltská svatyně ve středních Čechách. Nakladatelství ČSAV, Praha, 380 pp. Zikmundová E., 1972: Chov zemědělských zvířat na sídlištích doby Laténské. Vlastivěd. Sborn. Podbrd-ska, 6: 33-51. 101 Recense Wilson D. E. & Reeder D. M. (eds.), 2005: Mammal Species of the World. A Taxonomie and Geographic Reference. ThirdEdition. Volume 1 & 2. The Johns Hopkins University Press, Baltimore, 2142 pp. ISBN 0-8018-8221-4; cena cca 140 USD. Od druhého vydání světového přehledu druhů savců uplynulo dvanáct let. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o příliš krátké období na to, aby během něho mohla klasická věda, kterou mammaliologie jistě je, doznat nějakých velkých změn. Avšak nezbývá než použít otřepané klišé, že "opak je pravdou". Aplikace nových netradičních metod z oblasti molekulární a vývojové biologie umožnila alternativní pohled na systematiku savců a občas i trochu pootevřela oči některým klasickým taxonomům. Systém savců tak během krátké doby prošel řadou revolučních změn i na té nejvyšší hierarchické úrovni. Ani objevy nových druhů savců neustávají, a nejde jen o povyšování dřívějších poddruhů. Jen za období 2000 až 2005 bylo popsáno pět nových rodů! Tyto skutečnosti jsou více než dostatečným důvodem pro již třetí, aktualizované, vydání cheeklistu savců světa. Nelehkého úkolu, kterým aktualizace a doplnění textu předchozího vydání jistě bylo se ujali tíž zkušení editoři spolu s čtyřiadvaceti předními specialisty najednotlivé taxonomické skupiny. Za všechny jmenujme např. N. B. Simmons (Chiroptera); C. P. Groves (Monotremata, většina Marsupialií, Primates) a G. G. Musser a M. D. Carleton (Muroidea). Stejně jako tomu bylo ve druhém vydání, je každý z nich autorsky zodpovědný za danou taxonomickou skupinu. Text tím sice přichází o určitou část názorové variability, avšak výrazně získává na ucelenosti a přehlednosti, což je u takového díla nezbytné. Na začátku publikace je uveden stručný systematický přehled savčích řádů a čeledí, včetně stávajícího počtu rodů a druhů. Oproti druhému vydání přibylo úctyhodných 787 druhů, ale pouze 260 z nich je nově popsaných, ostatní jsou výsledkem četných taxonomických revizí. Počet v současnosti známých či v historické době vyhynulých druhů savců tak překonal psychologickou hranici pěti tisíc a dosáhl závratné hodnoty 5416. Pro srovnání - v období mezi prvním (1982) a druhým vydáním (1993) přibylo jen 459 druhů, z nichž 172 bylo nově popsaných. I tato skutečnost je důkazem nebývalého rozvoje mammaliologie v posledních letech. V knize použitý systém vyšší klasifikace vychází z práce McKenna & Bell (1997; Classification of Mammals Above Species Level. Columbia Univ. Press) a celkem rozlišuje 29 savčích řádů. Nově se zde objevují řády Cingulata a Pilosa, které nahradily dřívej ší Xenarthra, podobně byl řád Insectivora rozdělen na Afrosoricida, Erinaceomorpha a Soricomorpha. Podrobnější systematické členění bylo ponecháno na vůli autorů jednotlivých kapitol. Vlastní text též doznal řady výrazných změn, u každého druhu nově přibyla kolonka "common name" s anglickým jménem druhu. Údaje o ochranářském statutu jsou nově uváděny u většiny druhů. Také komentáře k jednotlivým druhům i vyšším systematickým jednotkám byly mírně rozšířeny. Těmito změnami nabyl text oproti předchozímu vydání (1206 pp) téměř dvojnásobného rozsahu a proto byl rozdělen do dvou svazků. Závěr druhého z nich je tvořen seznamem literatury, jenž čítá 9373 citací, a rejstříkem vědeckých a anglických druhových jmen. Po formální stránce lze knize vytknout snad jen méně přehledný systém rej střiku vědeckýchjmen. Mezi rodovájménajsou řazena podobně znějící jména druhová za nimiž následuje jiné rodové jméno. Například zájmenem Spermophilus, tak nenásleduje adocetus, alashanicus atd., ale spermophilus Lemniscomys a spetsbergensis Rangifer. Komicky působí zkomoleniny jmen citovaných českých mammalogů (např. And-ra, Ěerveny) způsobené zřejmě nedostatečnou prací editorskou. Po odborné stránce - s vědomím, že rukopis byl uzavřen už roku 2003 - nelze celému dílu nic podstatného vytknout. Kompendium, které se jistě stane nezbytnou pomůckou každého specialisty a zájemce o hlubší poznání světové fauny savců, tak nelze jinak než vřele doporučit. Jan Matějů 102