Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Středověká Arábie Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Islám Arabský poloostrov patřil v 7. století - v době vzniku islámu - k relativně méně rozvinutým oblastem Předního východu. Byl obýván kočovnými beduínskými kmeny. Roku 622 (první rok muslimského kalendáře) odešel z Mekky do Jathribu (později muslimy nazvaného Medinou) zchudlý obchodník Muhammad Ibn Abdulláh (570-632), který začal hlásat nové monoteistické náboženství - islám. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Islám během století sjednotil do té doby nejednotné kočovné Arabské kmeny. Součástí islámské víry byl i požadavek boje za šíření této víry. Sjednocení Arabové obsadili rozsáhlá území: Pandžáb, ĺrán, Sýrii, Palestinu, Egypt a dále na celém středozemním pobřeží Afriky. V 7. - 8. století vznikl těmito arabskými výboji veliký stát s centrem moci v Bagdádu. Tato říše navázala těsné hospodářské styky s Čínou, Indií a Evropou. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Arabská říše sahala od Španělska na západě po Turkestán na východě a byla rozsahem větší než bývalé římské impérium. ImperioIslamico v 11-13 stol. se museli bránit proti křižákům, Turkům a Mongolům Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V 8. století dobyli Pyrenejský (Iberský) poloostrov – západním protipólem Bagdádu se stala Cordóba = brána arabské vzdělanosti do Evropy Soubor:Al-Andalus-de-910.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Postup Arabů z Iberského poloostrova do nitra Evropy zastavil francký majordomus Karel Martel 732 v bitvě u Poitiers, po které je vytlačil až za Pyreneje. 89868209, Getty Images /Hulton Archive The Battle of Poitiers, AD 732 - Original Painting by Graham Turner Carolus Martellus Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Školství ve středověké Arábii Školství v Arábii bylo dvoustupňové: 1. počáteční škola maktab: čtení, psaní a súry (=věty) z koránu, etika, literatura, manuální dovednosti, (6-14 let) Shazdeh Ebrahim in Maktab by nargessh Illustration from The Maqamat of al-Hariri [Painting] Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Školství ve středověké Arábii Školství v Arábii bylo dvoustupňové: 2. Vyšší škola - madrassah škola pro duchovní a státní úředníky. teologie, arabština, práva, základy obchodu, aritmetika, geometrie, fyzika, zeměpis, astronomie a medicína; úroveň se blížila středověkým universitám File:Ottoman miniature painters.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Madrásy měly klášterní charakter (Basra, Buchara, Kafa), komplexy budov, zahrnujících vedle výukových prostor také rozsáhlé knihovny, ubytovny pro studenty, jídelny a mešitu. Protože náboženství mělo u Arabů státní charakter, byli učitelé na školách placeni státem. Mezi slavné madrásy patřily al-Azhar v Káhiře, Zajtúna v Tunisu, Nizámíja v Bagdádu. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Významné madrásy také v Cordobském chalifátu na Pyrenejském poloostrově: Cordoba, Granada, Salamanca, Sevilla, Toledo také v sicilském Palermu. Maurská část Španělska se stala také útočištěm Židů, kteří byli v roce 135 vyhnáni Římany ze své vlasti Palestiny. V tomto prostředí lépe udržovali svoji náboženskou a národní identitu než jinde v křesťanské Evropě. sophoclesTurk Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Pokroky techniky ve středověké Arábii V 6. století zdokonalují Arabové vodní hodiny. Byly vybaveny nejen převody, stupnicí a ciferníkem, ale i mechanismem, jenž uváděl do pohybu různé figuríny. Vznikaly tak vodní orloje. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Al-jazari_elephant_clock.png Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V 8. století proniká z Číny do Arábie znalost papíru - první výroba v Samarkandu, Damašku, Basře a Bagdádu. Papír = rostlinná vlákna, vzniklá drcením hadrů, kůry, dřeva v hmoždířích nebo zvláštních mlýnech. Drť promývána vodou, poté klížena moučným škrobem a plněna bělidly. Kašovitá hmota se vylévala na drátěná síta a natřásala se. Sejmuté archy se dosoušely na plstěných podložkách. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Rozšiřování písemných prací dělo se toliko opisováním (deskotisku předtím využívali Egypťané na potisk látek, kolébkou deskotisku na papír je Dálný východ, Čína a Japonsko, kde vznikl v 5. a 6. století). Jako materiály, na které se psalo, byly vedle pergamenu a papyru používány dřevěné tabulky, kámen, voskové destičky, hliněné tabulky, listí bambusu, blány z vnitřností. Do Evropy se pak dostává výroba papíru prostřednictvím Arabů v 11. století. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V 9. století Arabové zdokonalují destilaci a daří se jim vyrobit alkohol; dlouho se užívá pouze v lékařství. Teprve od 13. a 14. stol. se rozšiřuje jeho výroba v Evropě. Podle jiných názorů se prý alkohol začal vyrábět v Evropě už v 11. stol. v jižní Itálii. Použití alkoholu při léčení popsal ve svém díle De virtutibus aquae vitae z roku 1260 italský lékař Taddeo Alderotti (Taddaeus Florentinus). Arab. Al-kuhúl = vinný destilát http://www.rogerandfrances.com/images/portugal/por%20alembic.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V 10. století začínají Arabové používat ve Španělsku větrné mlýny (v Číně a Persii již v 7. stol.). http://landartgenerator.org/blagi/wp-content/uploads/2009/09/VernacularIranianWindMill500.jpg https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTM0MA218t_ZKw4Nk0QJ99Vi8hDhfnjvU2SoQgTl3kuCwQ qJtd0 https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQw04JyUJkyXiFBRTTj-Nhat4wagDb6hib3rXhW_8s-G8K 99B-s Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V téže době zavádí Abú Bakr Muhammad ibn Zakaria al-Rhází hydrostatické váhy pro stanovení měrné hmotnosti. Ve stejné době začíná být v Bagdádu pro astronomická měření využíván sextant. http://www.scielo.br/img/revistas/lajss/v8n1/a05fig02.jpg http://www.history-science-technology.com/images/clip_image010.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V jeho díle pokračoval jeho syn chalif Al-Mamún (786 - 833, vládl 813 - 833): Po vzoru alexandrijského Múseionu zřídil v Bagdádu Bait al-Hikmah = Dům moudrosti - v němž byli soustředěni učenci různých jazyků. Vědecké instituce ve středověké Arábii chalif Hárún ar-Rašíd (vládl v letech 786 – 809) Založil v Bagdádu velkou knihovnu, kterou nechal doplňovat rukopisy z celého tehdy známého světa. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2c/Maqamat_hariri.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Z porobených zemí byly vykupovány vědecké knihy a překládány do arabštiny. Mezi nimi i například Megale syntaxis tes astronomia (Velký astronomický systém) Klaudia Ptolemaia. Arabové tento spis nazývali Kitab al magisti, podle nich pak Evropané Almagest. Mnoho antických děl se tímto způsobem podařilo uchovat do současnosti. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Pokroky věd ve středověké Arábii Arabové si osvojili vědu a kulturu perskou, syrskou, národů střední Asie, židovskou, helénistickou i římskou. Zvláště po ovládnutí Pyrenejského poloostrova představovala arabská věda a kultura most mezi Antikou a středověkou Evropou. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/db/Al-Idrisi%27s_world_map.JPG Al-Idrisiho mapa Světa z 12. stol. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk ul16 materia Arabské přepisy Discoridovy De Materia medica Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Avicena (Abú Alí al Husain ben Abdaláh Ibn Síná) (980 - 1037) Peršan původem z Afšana u Buchary (na území dnešního Turkmenistánu). Četl většinu významných antických děl. Věnoval se však hlavně studiu medicíny, teoreticky vycházel z Hippokrata, Aristotela a Galéna. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Celkem je autorem více jak 165 děl, týkajících se mnoha oblastí poznání. Z medicínsko-biologického hlediska je nejvýznamnější kniha Al-Kánún fi t-tibb (Kánon medicíny) Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Dílo bylo vrcholem lékařského vědění 10. století a stalo se vedle spisů Galenových nejdůležitějším lékařským pramenem středověku. 19ibn_sina_qanun art-nf468452 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Spis vyniká systematičností a skvělým uspořádáním faktů. Jednou z velkých předností je, že při popisu nemocí vědomostem z pathologie a therapie předchází vždy úvod anatomicko-fyziologický a že je tento popis vybaven jasně osvětlujícími příklady. Část kánonu (knihy 2. a 5.) je věnována i botanice a ovlivnila vývoj středověké botaniky evropské. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Do latiny jej přeložil italský učenec Gerhard z Cremony ve 12. stol. Avicenna-1608-Canon-tp Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Ibn Al-Baithar (1197-1248) Pocházel ze španělské Malagy, lékař egypského vládce Saladdína, poté od r. 1248 ředitel botanické zahrady v Damašku. Hodně cestoval po celém arabském světě (Od Španělska přes severní Afriku až po dnešní Irák. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Napsal kompilační katalog Kitab al-Mlughni fi al-Adwiya al-Mufrada (Kniha o jednoduchých drogách a potravinách) 1400 rostlin z celého prostoru obývaného Araby včetně Španělska a Egypta. Do latiny přeložil toto dílo Anders Alpago a vyšlo Benátkách v r. 1583 a v Paříži 1602. Picture-019 Picture-015 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Picture-016 Doc Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk botany Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Al-Qazwíní (1203 - 1283) Arabský cestovatel, geograf a astronom. barevně ilustrované dílo Agáib al-Hind (Přírodní divy), jež je uloženo ve Forschungsbibliothek Gotha. Popisuje v něm kromě zvířat popsaných již Aristotelem i orangutana, jemuž však připisuje lidské vlastnosti. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Ad-Damírí (Muhammed el-Damiri) (1344 - 1405) Arabský spisovatel, teolog a učitel v Azharské mešitě v Káhiře. Zoologický lexikon Kitáb Hayát al-Hayawán (Život zvířat). Kniha zahrnuje na 900 druhů zvířat, z nichž některá jsou vybájená. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk 04 Aja%20ib%20al%20makhluqat Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Středověká Evropa Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Stěhování národů a územní války Barbaři rozdělili Římskou říši na západní a východní Západní část ovládli Stěhování začalo ve 2. století pohybem germánských kmenů: východních Gótů (Ostrogóti) a západních Gótů (Vizigóti) Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Ve 4 stol. dorazili do Evropy Hunové Attila%20Photo Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk K nim přibyly na přelomu 5. a 6. století kmeny slovanské, uvod slovanska11 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk v 6. stol. Avaři a koncem 9. století Maďaři. Vznikají nové říše a státy - nejprve se říše římská rozdělila na západní a východní (byzantskou) část. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Obsazení Svaté země Seldžuky znemožnilo poutníkům přístup na svatá místa Myšlenka společné obrany proti islámskému obklíčení. V 11. až 13. stol. vedli evropští vladaři svá vojenská kolonizační tažení - křížové výpravy do oblasti východního středomoří. První v letech 1096-99 skončila dobytím Jeruzaléma a vytvořením tří křižáckých států na Blízkém Východě. Další byly buď do oblastí Blízkého Východu nebo do severní Afriky v letech: 1147-49, 1189-92, 1202-04, 1218-21, 1228-29, 1248-54, 1270. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Morové epidemie Neblahým důsledkem stěhování národů byly vedle válek i epidemie moru. První v letech 531-565 známá jako „justiniánský mor“ - začala v Egyptě odkud se rychle rozšířila a zahubila pravděpodobně polovinu evropského obyvatelstva. Rozvoj obchodu ve 14. století a s ním spojený dálkový transport zboží přinesl další velkou vlnu morových epidemií do Evropy v roce 1347 (černá smrt). DD-blackdeath02 http://nd04.jxs.cz/542/949/b8db867d39_73120311_o2.jpg http://files.toulky-minulosti.webnode.cz/200000159-62c5b63bdb/epidemie_mor.jpg http://nd01.jxs.cz/582/693/8951d847a2_30823170_o2.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Křesťanská církev sjednotila evropské národy do jednotného společenství křesťanů (Corpus christianorum). V této jednotě však spolu soupeřila dvojí moc: světská reprezentovaná panovníkem a šlechtou a moc církevní, reprezentovaná papežem a klérem. Picture: after Vedle jednotící idey náboženské měla západní Evropa také jednotnou filosofii - scholastiku. Třetím jednotícím prvkem pak byl jazyk používaný pro psaní - latina. Úpadek ekonomiky a kultury vyvolaný zánikem římské říše byl vystřídán pomalým vývojem hmotné a duchovní kultury a s ním spojeným shromažďováním vědeckých poznatků. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Řeholní řády a kláštery Princip řeholního zasvěcení spočíval v tom, že se řeholník dobrovolně zřekl darů života, které jsou ostatním křesťanům doporučovány: osobní vlastnictví, život v manželství, osobní nezávislost Namísto nich se zavazuje k dodržování evangelních rad: chudoba, čistota v celibátu, poslušnost fmlac10618_13a benedikt1 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Benediktýni (Ordo Sancti Benedicti) - nejstarší mnišský řád, který se zachoval do současnosti. Zakladatel sv. Benedikt se narodil se kolem r. 480 v Nursii (dnes Norcia v Itálii). Kolem r. 500 přerušil studia práv a přidal se k asketickému společenství v Afide (dnes Affile) v Sabinských horách. Žil zde poustevnickým životem v jeskyni. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Po několika nezdařených pokusech vybudovat společenství mnichů odešel a založil na hoře Monte Cassino mezi Římem a Neapolí na místě bývalého Apolloniova chrámu roku 529 první klášter benediktýnů, dle vzoru cenobitských klášterů. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Pro vnitřní soudržnost řádu vytvořil 73 kapitol benediktýnských regulí Regula Benedicti. Heslo "ora et labora" - modli se a pracuj klášterní život řídil principy (1) skromnost, (2) sebezapření, (3) poslušnost, (4) úcta k k druhým, (5) úcta ke vzdělání a k duchovním kvalitám. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V době největšího rozmachu měl benediktýnský řád 37 tisíc klášterů. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Z řad benediktýnů vzešla řada papežů, vysokých církevních hodnostářů, spisovatelů a vědců. MsInit-U Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk scriptorium_1 Během středověku šířili benediktýni po Evropě vzdělanost a zprostředkovávali antickou kulturu středověku. scriptorium_large Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk SCHOLA Benediktýni podporovali i výtvarné umění a hudbu. 27 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk scriptorium-monk-at-work-1142x1071 V skriptoriích benediktínských klášterů byla opisována antická díla, i_wrote_a_book jež by jinak stěhování národů nepřežila. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Klášterní školy, původně určené jen pro vzdělání kleriků, se staly ústavy veřejnými a vyučovaly také šlechtice a budoucí světské úředníky. ml15 art-nf468452 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Těžištěm výuky bylo čtení, psaní, počítání, náboženství septem artes liberales: 1. gramatika, 2. rétorika (spisování listů a listin), 3. dialektika (zahrnující logiku a řečnictví), 4. aritmetika, 5. astronomie, 6. geometrie (v jejímž rámci byly sdělovány také poznatky ze zeměpisu, přírodopisu a lékařství) 7. musica. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Formy církevních škol byly buď internátní (schola interna) nebo docházeli žáci jen na výuku (schola externa). Žák byl zpravidla zaškolován 5 let. ars1 Tím, že klášterní školy nepřijímaly pouze žáky z řad šlechty, ale vybíraly podle schopností, byly jedinou možností sociálního vzestupu pro žáky prostého původu. Klášterní školy tak sehrávaly mimořádnou úlohu při vyhledávání a absorbování mimořádných talentů z nejrůznějších společenských vrstev. monk1 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Vedle škol klášterních vznikaly podobné školy i při katedrálách (sídlech biskupů). Později pak vznikaly i v menších městech podle vzoru škol katedrálních školy kapitulní a farní. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Řád benediktýnů považoval pěstování vědy za jeden z důležitých úkolů svého řádu. Významným benediktýnským klášterem byl klášter v opatství Sankt Gallen ve Švýcarsku, založený kolem roku 719. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Sanktgallenský klášter proslul zejména pěstováním léčivých rostlin - v 9. století zde mniši pěstovali na 16 záhonech lilie, růže, bob, fazole, vratič, jetel, rozmarýnu, mátu peprnou, šalvěj, routu, kosatec, mátu polej, mátu kadeřavou, kmín, libeček a fenykl. 57 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk De%20virtutibus%20bestiarum%20in%20arte%20medicinae%20in%20Latin%20and%20English_jpg O léčivých rostlinách pojednává i spis montecassinských mnichů z 9. století Codex cassiniensis. 135 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk 00001507 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk 00001500 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Beneditýnský mnich Hrabanus Maurus (784-856), opat kláštera ve Fuldě později arcibiskupem v Mohuči, sepsal v r. 842 rozsáhlé přírodovědné dílo De universo. O rostlinách v něm pojednává z hlediska jejich léčivých vlastností. Účinky rostlinných léků zmiňovány v anatomicko-fyziologických souvislostech. Přeložil anatomické výrazy do staré hornoněmčiny – „otec“ německé lékařské terminologie. Rabanus Maurus, Opus de Universo, Strassburg, 1467 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Botanická díla mnichů reprezentují "bylinářské verše". Walahfrid Strabo* (809 – 849; jméno od lat. strabene = šilhati), žák Hrabana Maura, učitel klášterní školy v Reichenau u Bodensee r. 828 sepsal knihu Hortulus (Liber de cultura hortorum - kniha o zahradnictví) 444 hexametrů o léčivém účinku bylin Reichenauské klášterní zahrady. Tiskem 1512 v Norimberku. Kromě toho je Strabo autorem proslulého theologického díla Glossa ordinaria (Výklad bible). Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk IV Salvia (Salvia officinalis L.) V Ruta (Ruta graveolens L.) Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Odo von Meung (Otto Meudonský, pocházel z Meungu na Loiře nedaleko Orleansu). Napsal v poslední čtvrtině 11. stol. latinskou báseň bylinářskou De herbarum virtutibus, 77 kapitol, 2269 hexametrů. Každá kapitola je věnována jedné rostlině. Báseň byla později často vydávána pod názvem Macer floridus. http://botany.cz/foto/odo3.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Narodila se na německém hradě Böckelheimu v rodině správce Hildeberta a jeho ženy Mechthilde (Matildy). hildegard_von_bingen K ženské odnoži benediktýnského řádu patřila Hildegarda von Bingen, (Svatá Hildegarda) (1098-1179) hildegard Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Sainte%20Hildegarde Již od 5. roku svého života měla prorocká vidění. Jako osmiletou ji rodiče dali do kláštera benediktynek v Disibodenberge jihovýchodně od Böckelheimu. vision-aus-dem-leben-der-hildegard-von-bingen-2009-concorde-filmverleih-gmbh Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Představená kláštera Jutta ji seznámila s díly Galena, Dioskorida a dalšími. V 38 letech se po smrti Jutty stala Hildegarda představenou kláštera. Galen R126_D6_1554_pg224_big Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Později přesídlila spolu s 20 řeholnicemi na horu sv. Ruprechta - Rupertsberge u Bingen am Rhein, kde r. 1148 založila nový klášter. kanonizována r. 1233. 489Image-1 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V letech 1151 - 1158 napsala díla Physica (Liber simplicis medicinae secundum creationem) a Causae et curae (Liber compositae medicinae de aegritudinum causis, signis et curis). Scivias Liber divinorum Tato díla bývají nazývána též Spisy Svaté Hildegardy (dále napsala i díla Visiones, Scivias (Sci vias Domini), Liber divinorum operum simplicis hominis. doc-190 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Díla byla transkribována podle Hildegardiných originálů do spisovné latiny mnichy Volmarem a Gotefridem. Mají velký význam pro vývoj německých jmen léčiv, ježto v knihách těchto nalézáme -asi poprvé vůbec - mimo latinské názvy též německá pojmenování léčivých rostlin. doc-351 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Dílo Physica je jakousi přírodovědnou encyklopedií. Obsahuje vedle popisu domácí flóry, fauny a neživé přírody i poznatky tradičního lidového léčitelství. 153 Hildegard_von_Bingen_Liber_Divinorum_Operum Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Hildegardina Physica je rozdělena do devíti knih. Liber primus De plantis. O bylinách (vlastnosti 230 druhů rostlin, mezi nimi řada užitkových - obiloviny a jejich náhražky, koření, ale i léčivé rostliny. Liber secundus De Elementis O půdě, vzduchu, vodě, moři, jezerech a řekách. Liber tertius De Arboribus. V této části popisuje stromy a keře ale i mechy. Celkem ca 63 druhů. Liber quartus De Lapidibus. O minerálech (27 druhů). Liber quintus De Piscibus O rybách (36 druhů). Liber sextus De Avibus O ptácích (72 druhů). Liber septimus De Animalibus pojednává o savcích (45 druhů). Liber octavus De reptilibus O dracích, plazech, obojživelnících a členovcích (18 druhů). Liber nonus De metallis, který dílo uzavírá, pojednává o osmi kovech. Tiskem vyšlo dílo Physica poprvé roku 1533 ve Strassburgu. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Od benediktýnů pocházejí některá jména rostlin, jež později přešla do národního nebo lidového jmenosloví rostlin - např.: Stramentum Mariae = Galium verum, Herba (sancti) Johannis = Hypericum perforatum, Herba sanctae Trinitatis = Hepatica nobilis, Herba Christophori = Actaea spicata. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Do Čech vstoupili Benediktýni na sklonku 10. stol. Nejstarší klášter u nás byl ženský a vznikl roku 971 v Praze na Hradčanech při kostele sv. Jiří. Abatyší tohoto ženského domu se stala sestra Boleslava II. Mlada. Vjezd do kláštera - historická fotografie Býv benediktinský klášter u baziliky sv. Jiří Třetí klášter "Ostrov", vybudován na ostrově, při soutoku Sázavy Zanedlouho pak byl pražským biskupem Vojtěchen ustaven i první mužský klášter na Břevnově - roku 993. ostrov1 Na Moravě byl prvním benediktýnským klášterem Rajhrad (1045), kde byla později rozsáhlá knihovna (65 tis. svazků, z nichž nejstarší pocházejí z 9. stol.). cb_klaster_1869 s Vltavou v malebném koutě dnešní Davle - založili jej benediktýni přišedší z bavorského Niederaltaich v roce 1032. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Středověké evropské university Vedle klášterů je nejvýznamnějším krokem v organizaci vzdělání v Evropě zakládání universit. Univerzity spolu s knihtiskem otevřely přístup ke vzdělání mnohem širšímu okruhu lidí než tomu bylo v období předcházejícím. seminar Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk University vznikaly jako sdružení žáků a učitelů - universitas magistrorum et scholarium, s vlastní správou, jurisdikcí a s vlastním jměním. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Hlavními formami výuky byly přednášky a disputace. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk První university ve 12. stol. 1113 lékařská škola v Bologni v r. 1155 Fridrich I. Barbarossa udělil profesorům a studentům v Bologni hospodářskou a právní svobodu tím, že jim poskytl císařská privilegia. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Na boloňské universitě byla r. 1302 provedena údajně první (historicky doložená) soudní pitva. Anatomické demonstrační pitvy se začaly konat na lidských mrtvolách kolem r. 1300 poprvé od doby helénistické právě na boloňské universitě. 2247129328_5fd0c99a37 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Organizace pitvy měla svůj pevný řád. Při anatomické pitvě mužského těla smělo být maximálně 20 studentů, při pitvě těla ženského 30. Pitva trvala 4 dny. První den se zkoumala dutina břišní, druhý den dutina hrudní, třetí den se pitvala lebka a mozek a poslední den pohlavní orgány a páteř s příslušnými svaly, šlachami, nervy a klouby. Součástí demonstrace byl i výklad o procesech v těle lidském. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk O zavedení pitev se zasloužil především boloňský anatom Mondino dei Luicci (?1270-1326). Byl autorem první velké anatomické učebnice Anatome omnium humani corporis interiorum membrorum (Anatomie všech vnitřních částí těla lidského) zvané též Anatomia Mundini. Toto dílo, jež bylo sepsáno kolem roku 1316, bylo nejpoužívanější anatomickou učebnicí až do renesance. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Jedna z prvních univerzit také lékařská škola v Salernu, Původně založena benediktýny už v 10 stol. Universitními právy vybavena r. 1150. physicians_in_consultation Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Na této lékařské škole / univerzitě vzniklo dílo Regimen sanitatis Salernitanum (Salernská pravidla zdraví) = Regimen Scholae Salernitanae (Pravidla školy salernské) jedna z nejrozšířenějších léčitelských knih v renesanci. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk regimen Dílo vzniklo někdy koncem 12. století, jeho text se ale dochoval až v učebnici, které sepsal r. 1300 katalánský lékař a anatom Arnold de Villanova (1235 - 1311). Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Dalších university v Evropě: 1167 Oxford. 1187 Montpellier Kolem r. 1200 byla podporou církve založena pařížská universita, její první kolej založil Robert de Sorbon kolem roku 1258 [od něho pak jméno Sorbonna]. 1209 Cambridge 1209 Valencia 1222 Padova vznikla odchodem části studentstva a profesorů z university boloňské. 1225 Neapol jako první státní universita. Založil ji císař Fridrich II. Vznikla přemístěním university salernské. 1239 získává universitní statut lékařská škola v Salamance a spojuje se s universitou ve Valencii. 1303 zakládá papež Bonifác VIII. (Benedictus Caietanus) římskou universitu - Arciginnasio della Sapienza. cambridge Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Střední Evropa: 1348 (7. dubna) Universita pražská. Později podle zakladetele Karla IV. nazvána Karlovou. Byla první universitou na sever od Alp a na východ od Paříže. Prvním jejím kancléřem byl arcibiskup Arnošt z Pardubic. 1364 Krakov 1365 Vídeň 1386 Heidelberg 1388 Köln 1392 Erfurt 1409 Lipsko 1419 Rostock karel%20 Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Nejstarší university nebyly určeny pro jedinou zemi, dělily se proto po stránce soudní a správní na národy. V Paříži byly 4, v Bologni dokonce 18, u nás v Praze rovněž 4 český, bavorský, polský a saský universitas Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Podle tohoto kriteria pak byly děleny finanční prostředky a voleny universitní úřady. Poté co Václav IV. roku 1409 poměr 1:3 obrátil dekretem kutnohorským ve prospěch Čechů, odešla většina mistrů a žáků německých do Lipska, kde založili universitu vlastní. dekret Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk artistická (filosofická) medicínská (lékařská) juristická (právnická) theologická (bohoslovecká) Bas-relief of medieval students at University Vedle dělení na národy byly university děleny na fakulty: V duchu představy, že hlavním úkolem lékařské fakulty je péče o zdraví těla, zatímco cílem fakulty theologické je péče o zdraví duše; zdraví společnosti pak bylo zprostředkováno fakultou právnickou. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Artistická fakulta vyučovala sedmeru svobodných umění Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Trivium: Gramatika, Rétorika, Dialektika Grammatik Rhetorik Logik oder Dialektik Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Kvadrivium: Aritmetika, Hudební harmonie, Geometrie, Astronomie Arithmetik Musik Geometrie Astronomie Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Univerzitní knihovny Jednou z nejvýznamnějších univerzitních knihoven byla knihovna Pařížské Sorbonny, jejíž organizace se stala vzorem pro další. bookjester Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Byla rozdělena na dvě části: libraria magna (velká knihovna) - prezenční s knihami nezbytnými ke studiu připoutanými řetězem (libri catenati = připoutané knihy) v lavicích. 22 img44th Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Druhou část tvořila libraria parva (malá knihovna), jež byla knihovnou výpůjční, obsahující jednak duplikáty a jednak méně užívaná díla. Figure reading, from the Fourteenth-Century 'Biblia Latina' (Special Collections, Library Services, UCL). libri Leiden Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Správa knihovny byla v rukou knihovníka, který byl volen na dobu jednoho roku sborem (collegium) hereford_chained Knihovníkovi sloužil pomocníci (parvi bibliothecarii), kteří mu pomáhali v jeho práci. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Albert von Bollstädt (Albertus Magnus ) (1193 - 1280) Filosof německý. Pocházel z bavorského Lauingen. Studoval na universitě v Bologni. Vizitátor řádu dominikánů, později biskup v Regensburgu (Řezno). Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Učil na univerzitě v Kolíně nad Rýnem (Köln) a na pařížské universitě. Scholastický filosof encyklopedicky zaměřený, výtečný znalec spisů Aristotelových a Avicenových. SIL14-A3-01a Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Z botanických děl je nejvýznamnější práce De vegetabilibus libri septem. Tiskem vyšlo poprvé 1517 v Benátkách. blank Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Kniha první je filosofickým pojednáním o životě rostlin Snaží se zodpovědět, zda rostliny vůbec žijí nebo ne, zda vnímají nebo „jen spí“. Hledá analogie a rozdíly mezi rostlinami a živočichy. Kniha druhá: O rozmnožování rostlin -popisuje plody a semena doplněná o pozorování ontogeneze rostlin. Knihy třetí a čtvrtá: Vztahy rostlin ke klimatu a půdě. Kniha pátá: Přehled rostlin pěstovaných a léčivých (vychází hlavně z Avicenny). Kniha šestá: Komentovaný seznam volně rostoucích bylin a dřevin v abecedním pořádku (390 druhů). Kniha sedmá: Přehled praktické botaniky - zemědělství, roubování stromů, pěstování okrasných rostlin Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/7f/a9/8f/7fa98f82b6a9231685bf87372b18f0b0.jpg how to make a mule St. Albert the Great, De animalibus, Paris 14th century. BnF, Latin 16169, fol. 84v Albertus Magnus je také autorem De animalibus libri XXVI. věnované hlavně vývojové biologii a rozmnožování živočichů Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Věnoval se také chemii (alchymii) a mineralogii, hlavně studiu vlastností kovů De Alchymia, De rebus metallicis et mineralibus. Objevil chemický prvek arzén - v roce 1250. Formuluje mj. i pojem chemické afinity (slučitelnosti) Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Zlomem v šíření informací byl vynález knihtisku – kolem r. 1440 Johannem Guttenbergem. Do rámu upevňoval vyměnitelné kovové litery odlité z matric. Liteřina = 50‒86 % olova + 3‒20 % cínu + 11‒30 % antimonu gutenberg http://i.idnes.cz/11/032/cl6/MRK29e589_0803_vdk_liberec_130_r.jpg https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSOINLbP6DCGRpF41Jt9UcIXe7iNMbevMJYbaJiUa4fKsF mMP3b Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Do r. 1500 vzniklo v Evropě 250 tiskáren a bylo vytištěno 35-40 tis. různých tisků o nákladu zhruba 12 miliónů kusů, což je několikanásobně více, než vydali majitelé písáren za celou předchozí historii lidstva. (U nás první tiskárna v Plzni r. 1468) Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Kolem roku 860 objevují norští vikingové Island. Krátce na to jej obeplul a tím dokázal jeho ostrovní charakter Gardar Svarsson. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk V roce 982 objevuje norský mořeplavec Eirikr Thorwaldsson (zvaný podle barvy vlasů Erik hinn raudhi = Erik Rudý) během cesty do vyhnanství Grónsko a založil zde Vikingskou kolonii. vikingred http://s.cghub.com/files/Image/787001-788000/787560/427_max.jpg http://cartographic-images.net/Cartographic_Images/244_Norse_World_files/droppedImage_1.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Okolo roku 1000 objevuje norský mořeplavec, synovec Erika Rudého, Leif Eriksson Severní Ameriku, kterou nazval Vinland. Přezimoval tam, vrátil se, ale jeho objev upadl v zapomnění. vinland Mapa připojená k rukopisu Tartar Relation (ca 1432), v připojeném textu je zmiňován objev Vinlandu po dlouhé cestě z Islandu přes Grónsko na jihozápad Image:Vinland-travel.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk K významným cestám patřily asijské mise františkánů, jako legáti papeže měli získat Mongoly k boji proti muslimům. Italský Giovanni dal Piano dei Carpini během cesty 1245-47 se jako první Evropan setkal s Číňany. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Další cesty podnikli františkáni Holanďan Vilem Ruysbroeck (1253-55) a Ital Giovanni de Montecorvino (1291-94) Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Benátští kupci Niccolo a Matheo Polo: 1. cesta v letech 1255-69, 2. cesta spolu Nicolovým synem Marcem v letech 1272-95 Pekingu a Sumatry. Přinesla mnoho nových poznatků z oblasti přírodovědy, využití nerostného bohatství. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk 1291 zmizely dvě galéry bratří Vivaldiů plující od Gibraltaru podél afrických břehů. To podpořilo pověry o horkém pásu jižně od mysu Bojador (nad obratníkem Raka jižně od Kanárských ostrovů), v němž hrozila Evropanům smrt žárem. Plavba za tento mys byla považována za jistou sebevraždu. Benátčané a Janované se proto raději vzdali dalších plaveb do oblastí Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Od 14. století se ujímají nadvlády nad mořem Portugalci a Španělé, kteří se zpočátku učí námořnímu umění u italských loďařů a mořeplavců. Používal se kompas, Jakubova hůl pro určení úhlu mezi hladinou a spojnicí mezi lodí a polárkou z něhož bylo možné snadno určit zeměpisnou šířku lodi. a astroláb Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Rychlost lodi podle vzdalování předmětů spuštěných na hladinu s pomocí přesýpacích hodin. Dřevěná deska uvázaná na provaze a spuštěná ze zádi lodi; Provaz opatřen uzly v intervalech 1/120 zeměpisné míle (7420,439 m). Odsud dnešní jednotka pro měření rychlostí v námořní dopravě - uzel. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk 1492 vyplouvá z přístavu Palos janovský mořeplavec ve španělských službách Cristoforo Colombo na západ s přesvědčením, že od japonských břehů jej dělí pouhých 4500 - 5000 km. 12. 10. téhož roku doplová na Bahamské ostrovy s přesvědčením, že přistál v Indii. Kubu na které přistál koncem října pokládal již za asijskou pevninu. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk 1498 - Portugalec Vasco da Gama (1469 - 1524) obeplul Afriku a objevil tak dosud neznámou námořní cestu do Indie. Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk *1513 španělský conquistador Vasco Núnez de Balboa překročil Panamskou šíji a dosáhl jako první Evropan Tichého oceánu Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk Z Nového Světa jsou do Evropy transportovány nové kulturní rostliny - již počátkem XVI. století je to brambor (zprvu byl pěstován ve Španělsku a Irsku), krátce nato kukuřice (ponejprv ve Španělsku a Itálii) a konečně i tabák a fazole. ni15 NicotianaTabacum.jpg, 64 kB