Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí 
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta 
Brno, Česká Republika 
         
 
Terénní cvičení – observatoř Košetice 2015
Předmět	C6490	
 
 
 
RNDr. Roman Prokeš, Ph.D.
doc. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  2
OBSAH 
 
1  Cíle cvičení ........................................................................................................................ 3 
2  Organizace cvičení............................................................................................................ 3 
3  Část A - anotace jednotlivých bloků............................................................................... 4 
3.1  Ovzduší........................................................................................................................ 4 
3.1.1  Observatoř Košetice – základní informace .......................................................... 4 
3.1.2  Mezinárodní programy a projekty dlouhodobého monitoringu kvality ovzduší na
regionální úrovni ................................................................................................................ 5 
3.1.3  Informační systém kvality ovzduší ...................................................................... 6 
3.1.4  Státní síť imisního monitoringu v ČR – zajištění kvality dat............................... 7 
3.1.5  Monitoring kvality ovzduší na Observatoři Košetice .......................................... 7 
3.1.6  Aerosolová měření na observatoři Košetice (přednáška 30 min.) ....................... 8 
3.1.7  Monitoring na Observatoři Koštice...................................................................... 9 
3.1.8  Meteorologická a klimatologická měření na meteorologické stanici................... 9 
3.1.9  Vzorkovací programy Centra pro výzkum toxických látek v prostředí na
Observatoři Košetice – použité metody vzorkování ........................................................ 10 
3.1.10  Atmosférická stanice Křešín u Pacova............................................................... 11 
3.2  Voda........................................................................................................................... 11 
3.2.1  Seznámení s monitorovacím povodím Observatoře Košetice (Anenské povodí):
hydrologická měření, podkorunová depozice, půdní vody .............................................. 11 
3.2.2  Hydrobiologický průzkum vod pro účely bioindikací ....................................... 12 
3.2.3  Kvalitní znalost determinace a ekologie řas a sinic jako cesta k využití těchto
organismů v bioindikacích a biotechnologiích................................................................. 13 
3.3  Půda ........................................................................................................................... 18 
3.3.1  Pedologie a odběrové techniky pro průzkum a monitoring půd ........................ 18 
3.3.2  Bioindikace stavu půd – fytocenologický průzkum........................................... 19 
3.3.3  Bioindikace stavu půd - půdní biota................................................................... 20 
4  Část B - praktická část................................................................................................... 21 
4.1  Přednášky a exkurze po observatoři.......................................................................... 21 
4.2  Hydrobiologie............................................................................................................ 26 
4.2.1  Bezobratlí ........................................................................................................... 26 
4.2.2  Sinice a řasy ....................................................................................................... 27 
4.3  Pedologie ................................................................................................................... 43 
4.3.1  Fytocenologický průzkum.................................................................................. 43 
4.3.2  Terénní výzkum vegetace................................................................................... 48 
4.3.3  Terénní výzkum – půdní biota ........................................................................... 62 
5  Poznámky:....................................................................................................................... 63 
6  Závěr................................................................................................................................ 65 
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  3
1 Cíle cvičení
 
Observatoř Košetice je specializovaným pracovištěm ČHMÚ zabezpečujícím účast České republiky v 
mezinárodních  programech  monitoringu  kvality  přírodního  prostředí  v  regionálním  měřítku.  V 
současné době je observatoř začleněna do následujících programů: GAW/WMO, GAWSIS, EMEP/ECE, 
ICP‐IM. Více na adrese:  
 
http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P5_0_O_nas/P5_3_Organiza
cni_struktura/P5_3_11_Ovzdusi/P5_3_11_9_Odd_obser_Kos/P5_3_11_9_1_Zakl_Info&last=false 
 
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vystava/CISTOTA/12.pdf 
 
Cílem cvičení je seznámit studenty s řadou terénních metod, které se využívají v environmentálních 
studiích a monitoringu. Po absolvování kurzu budou studenti schopni:  
- charakterizovat činnost observatoře ČHMÚ a popsat její měřící vybavení 
- charakterizovat činnost centra RECETOX na observatoři 
- získají přehled o měřících programech atmosférické stanice Křešín u Pacova (CzechGlobe) 
- provést hydrobiologický odběr a rozeznat základní typy organismů 
- popsat půdní profil a interpretovat pedologickou sondu 
- provést fytocenologický snímek a identifikovat základní druhy rostlin 
- diskutovat o různých aspektech terénních metod 
 
 
2 Organizace cvičení
 
Obecné pokyny pro studenty ke cvičením a pokyny pro získání zápočtu 
 
Na jednotlivých cvičeních dbejte pokynů vyučujících odborníků. Dělejte si poznámky a plňte zadané 
úkoly. 
Pro  získání  zápočtu  z cvičení  vypracujte  protokoly  –  každý  student  sám  za  sebe,  i  když  plnění 
některých úkolů bude kolektivní. Protokol musí obsahovat úvod (krátce o observatoři, krátce o tom 
jak  probíhalo  cvičení,  co  se  realizovalo,  co  se  student  naučil  apod.),  splněné  úkoly  z jednotlivých 
bloků (jednotlivé papíry do příloh protokolu ze cvičení), závěr s vlastním zhodnocením cvičení, jeho 
přínosů, podněty do budoucna apod. 
Každý student si dopředu, nejpozději však před zahájením jednotlivých cvičení, pečlivě prostuduje 
manuál,  aby  byl  připraven  na  plnění  jednotlivých  úkolů.  Připravenost  studentů  může  být  před 
zahájením bloků vyzkoušena kontrolními otázkami. V případě opakované nepřipravenosti nemusí být 
studentovi udělen zápočet. 
Tento  manuál  slouží  jako  základní  příručka  pro  absolvování  terénního  cvičení,  kde  v  části  A  jsou 
přehledně uvedeny anotace jednotlivých přednášek a kurzů včetně odkazů na literaturu.  V části B 
jsou uvedeny otázky a praktické úkoly, které je nezbytné vyplnit pro získání zápočtu. Části C je volný 
souhrn všech podkladů, které studenti obdrží v místě konání cvičení. 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  4
3 Část A - anotace jednotlivých bloků
 
3.1 Ovzduší
 
3.1.1 Observatoř Košetice – základní informace
RNDr. Milan Váňa, Ph.D., ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ přednáška (cca 40 min.) 
Anotace:  Hlavním  cílem,  aby  si  studenti  zafixovali  základní  informace  o  existenci  Observatoře 
Košetice jako ojedinělé stanice v rámci ČR a využili své znalosti, až budou v praxi ku prospěchu svému 
i našemu.   
Studenti na místě dostanou booklet shrnující základní informace o observatoři. Dále budou mít po 
celou dobu exkurze k dispozici oba díly publikace vydané k 20. výročí založení observatoře Košetice: 
Osnova: 
 historie observatoře 
 základní fyzicko‐geografický přehled 
 program a rozvoj monitoringu během 20 let existence 
 zapojení v mezinárodních programech a projektech 
 stručná prezentace dlouhodobých trendů 
  výhled do budoucna.  
Literatura: 
VANA, M., HOLOUBEK, I., et al. 2007. Košetice Observatory – 20 years. Praha: ČHMÚ. ISBN 978‐80‐
86690‐46‐9 
VANA, M. HOLOUBEK, I., et al. 2009. 20 years of Košetice Observatory – Part 2. Praha: ČHMÚ. ISBN 
978‐80‐86690‐69‐8  
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  5
3.1.2 Mezinárodní programy a projekty dlouhodobého monitoringu
kvality ovzduší na regionální úrovni
RNDr. Milan Váňa, Ph.D., ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ přednáška (cca 40 min.) 
Anotace: Seznámit studenty s dlouhodobými programy monitoringu kvality ovzduší, zapojením ČR a 
OBK v nich.  
Osnova: 
 Obecně  o  cílech  o  postupech  při  realizaci  dlouhodobých  programů  monitoringu  kvality 
ovzduší 
 Konvence o dálkovém přenosu škodlivin (CLRTAP) 
o EMEP 
o Working Group on Effects 
 Světová meteorologická organizace – GAW (GlobalAtmopsphereWatch) 
 Projekty v rámci EU (EUSAAR, ACTRIS) 
 ICOS 
 GMOS (Global Mercury Observation System) 
 Shrnutí 
 
Literatura: 
http://www.unece.org/env/lrtap/ 
www.emep.int 
http://www.htap.org/ 
http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/welcome.html 
http://www.ymparisto.fi/default.asp?node=6318&lan=EN 
http://www.wmo.int/pages/prog/arep/gaw/gaw_home_en.html 
http://www.actris.net/ 
http://www.eusaar.net/index.cfm 
EMEP  Assessment  Report,  Part  I  –  European  Perspective.  2004.  Oslo:    Norwegian  Meteorological 
Institute. ISBN 82–7144–032–2. 
EMEP Assessment Report, Part II – National Contributions. 2004. Oslo:  Norwegian Meteorological 
Institute. ISBN 82–7144–032–2. 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  6
Europe´s  Changing  Air  Environment.  Two  decades  of  observed  trends  in  acidifying  atmospheric 
sulphur and nitrogen in Europe 1978–1998. 2000. EMEP/CCC Report 7/2000, Kjeller: NILU. 
EMEP  Manual  for  sampling  and  chemical  analysis,  EMEP/CCC  Report  1/95.  1996  (continuously 
updated – last revision 2008). Kjeller: NILU. 
WMO  Global  Atmosphere  Watch  (GAW)  Strategic  Plan:  2008‐2015.  GAW  Report  No.  172,  WMO, 
Geneve.  
 
3.1.3 Informační systém kvality ovzduší
Ing. Jaroslav Pekárek, ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ přednáška (cca 20 min.) 
Anotace:  Hlavním  cílem  přednášky  je  získání  informací  o  archivaci  dat  o  kvalitě  ovzduší  v ČR  pro 
případné  využití  v praxi  a  také  získání  informací  o  databázích ČHMÚ  (meteorologická  databáze 
stručně a databáze kvality ovzduší). 
Osnova: 
 Databáze ISKO (Informační systém kvality ovzduší) 
o význam 
o struktura 
o jaká data jsou ukládána 
o kompletace a opravy 
o víceúrovňová verifikace  
o vypočtená data (agregované údaje) 
o dostupnost uložených dat 
o k čemu jsou používána 
 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, ČR (Tabelární ročenky) 
o základní přehled naměřených koncentrací za kalendářní rok 
o objektivní prezentace naměřených imisních dat 
 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, ČR (Grafická ročenka) 
o plošné mapy koncentrací  
o komentáře k prezentovaným výsledkům 
 Databáze na OBK 
o postgres pod Linuxem 
o data uložená v Excelu 
Literatura: 
http://old.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  7
3.1.4 Státní síť imisního monitoringu v ČR – zajištění kvality dat
Ing. Jan Čech, ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ přednáška (cca 40 min.)  
Anotace:  Cílem přednášky je seznámit studenty s tím, jak se v praxi monitoringu imisního znečištění 
ovzduší  na  Observatoři  Košetice  projevuje  zavedení  systému  kvality  dle  ČSN  EN  ISO/IEC  17025. 
Studenti dostanou základní informace o systému Imisního monitoringu v ČR i na OBK akreditovaném 
dle ČSN EN ISO/IEC 17025 ČESKÝM  INSTITUTEM  PRO  AKREDITACI (ČIA). 
Osnova: 
 Příručka kvality 
 Standardní operační postupy 
 Interní předpisy 
 Návody k obsluze 
 Odběrové protokoly 
 Transportní protokoly 
 Záznamy o teplotách  
 
Literatura: 
http://www.cai.cz/default.aspx?id=33&webCat=50 
 
3.1.5 Monitoring kvality ovzduší na Observatoři Košetice
Ing. Jan Čech, ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ praktická ukázka na měřišti 1 (cca 70 min.) 
Anotace:  Studenti  se  seznámí  s jednotlivými  odběry  a  měřeními  kvality  ovzduší  na  OBK  včetně 
odběrů v rámci Imisního monitoringu ČHMÚ akreditovaném dle ČSN EN ISO/IEC 17025. 
Osnova: 
 SO2 
 NO2 
 O3 
 CO 
 PM10 
 PM2,5 
 PAH 
 VOC 
 HG 
 EC/OC 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  8
 KATIONTY 
 C14 
 SMPS 
 WET ONLY 
 BULK 
 
Literatura: 
http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&nc=1&menu=JSPTabContainer/P5_0_O_nas/P5_3_O
rganizacni_struktura/P5_3_11_Ovzdusi/P5_3_11_9_Odd_obser_Kos/P5_3_11_9_2_Odb_cinnost&las
t=false 
 
 
3.1.6 Aerosolová měření na observatoři Košetice (přednáška 30 min.)
Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová, ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ přednáška (cca 30 min.) 
Anotace:  
Měření atmosférických aerosolů probíhá na observatoři Košetice od roku 2008. Přednáška poskytne 
informace o základních vlastnostech aerosolů a  jejich významu. Součástí je také vysvětlení 
vzorkovacího postupu a popis jednotlivých funkcí měřících přístrojů ‐ SMPS, NEPHELOMETER, 
AETHALOMETER. 
Osnova: 
 co jsou aerosoly ‐ vznik, velikostní rozdělení 
 funkce aerosolů 
 velikostní distribuce částic 
 schéma SMPS a CPC 
 výsledky měření SMPS 
 Nephelometer 
 Aethalometer  
 
Literatura: 
William C. Hinds : Aerosol Technology: Properties, Behavior, and Measurement of Airborne Particles, 
ISBN 978‐0‐471‐19410‐1  
www.tsi.com 
www.mageesci.com 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  9
3.1.7 Monitoring na Observatoři Koštice
Ing. Kateřina Pekařová, Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová, ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ praktická ukázka na měřišti 2 (cca 60 min.) 
Anotace:  Studenti  se  seznámí  s měřidly  a  jejich  funkcemi  jako  vhodným  prostředkem  pro  lepší 
orientaci při zpracování vzorků i pro ucelení znalosti o dané problematice. 
Osnova: 
 informace o měření srážek typu Bulk 
 informace o měření srážek typu Wet – only ‐ pro komplexní analýzu obsahu prvků a         
                                                                                      těžkých kovů 
                                                                                   ‐ pro analýzu obsahu POPs 
Literatura: 
Ivan Holoubek: Troposférická chemie, Masarykova univerzita, Brno, 2005, ISBN 80‐210‐3656‐7. 
www.irz.cz 
 
3.1.8 Meteorologická a klimatologická měření na meteorologické stanici
Pavel Mezera, ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ přednáška (cca 40 min.) 
Anotace: Cílem přednášky je seznámení studentů  s komplexní prací pozorovatele na profesionální 
meteorologické stanici kombinovaného typu, uvidí jak se v praxi sestavují zprávy, jejich odesílání do 
centra a zpětnou kontrolu. 
Osnova: 
 profesionální stanice kombinovaného typu ,způsob práce, provozní informace 
 program Monitwin  
 vytváření synoptických a klimatických zpráv 
 zprávy bouře a rad 
 komunikace s centrem 
 přístrojové vybavení 
 používaná literatura 
 
Literatura: 
http://pr‐asv.chmi.cz/synopy‐map/pocasisp.php?ukazatel=stanice&pozadi=mapareg&graf=ano 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  10
3.1.9 Vzorkovací programy Centra pro výzkum toxických látek
v prostředí na Observatoři Košetice – použité metody vzorkování
RNDr. Roman Prokeš, Ph.D., Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí 
‐ přednáška a praktická ukázka (cca 3 hod.) 
Anotace: Krátké představení vzorkovacích programů Centra pro výzkum toxických látek v prostředí 
(Monet CZ, Monet Evropa, Monet Afrika, Monetairnet, ArcRisk) realizovaných na observatoři 
Košetice. Stručné seznámení studentů s teorií vzorkování, jeho možnostmi a případnými aplikacemi. 
Hlavním zaměřením přednášky je vzorkování ovzduší, vody a sedimentů. 
Osnova: 
 vzorkovací programy centra 
 použité metody vzorkování 
o základní pojmy 
o strategie vzorkování 
o odběr vzorku 
o legislativa vzorkování 
o nástroje pro odběr vzorku 
o odběry různých typů vzorků 
 ukázka přístrojového vybavení  RECETOX instalovaného na observatoři Košetice 
 odběr reprezentativního jednorázového vzorku vody  
 odběr reprezentativního jednorázového vzorku sedimentu  
 instalace pasivního vzorkovače vody 
 
Literatura: 
www.recetox.muni.cz 
www.monairnet.eu 
http://monet‐cz.cz/ 
http://www.genasis.cz/ 
http://www.recetox.muni.cz/rc/index.php 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  11
3.1.10 Atmosférická stanice Křešín u Pacova
RNDr.  Alice  Dvorská,  Ph.D.,  Ing.  Vlastimil  Hanuš,  Oddělení  atmosférických  toků  a  dálkového 
transportu látek, CVGZ AV ČR 
‐ přednáška a prohlídka (cca 60 min.) 
Anotace: Studenti se seznámí s Atmosférickou stanicí, která slouží jako národní  monitorovací bod 
výskytu  a  dálkového  přenosu  skleníkových  plynů,  vybraných  znečišťujících  látek  a   základních 
meteorologických  charakteristik.  Stanici  tvoří  250  m  vysoký  atmosférický  stožár,  na  jehož  různých 
výškových úrovních jsou sledovány atmosférické koncentrace skleníkových plynů (CO2, CH4, CO, N2O, 
SF6),  znečišťujících  látek  (troposférického  ozonu,  plynné  rtuti,  aerosolů),  základní  meteorologické 
charakteristiky   (teplota,  tlak  a  vlhkost  vzduchu,  směr  a  rychlost  větru)  a  výška  mezní  vrstvy 
atmosféry. Toto zařízení bude součástí sítě atmosférických stanic evropské výzkumné infrastruktury 
ICOS.  Poloha  v těsném  sousedství  observatoře  Košetice  a  dalších  výzkumných  infrastruktur 
CzechGlobe činí atmosférickou stanici významnou v českém i evropském měřítku.  
Osnova: 
 základní informace o stanici a přehled měřících programů 
 prohlídka stanice 
 
Literatura: 
http://www.czechglobe.cz/cs/o‐nas/prvky‐infrastruktury/ 
 
 
3.2 Voda
 
3.2.1 Seznámení s monitorovacím povodím Observatoře Košetice
(Anenské povodí): hydrologická měření, podkorunová depozice,
půdní vody
Ing. Kateřina Pekařová, ČHMÚ, Observatoř Košetice 
‐ prohlídka (cca 2 hod.) 
Anotace: Cílem terénní exkurze je seznámení se složkami ekosystému lesa, které jsou monitorovány 
v rámci zjištění kvality životního prostředí. Součástí budou i praktické ukázky měření a odběru vzorků, 
které slouží jako podklady pro analýzu a výsledné zpracování hodnot toku látek v ekosystému lesa. 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  12
Osnova: 
 informace o charakteru povodí, praktická ukázka měření průtoku  a sběru vzorků 
 ukázka měření podkorunových srážek  
 ukázka a informace o měření půdních vod 
 
Literatura: 
Hydrologie malého povodí 2008, Praha: Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, 2008, ISBN 978‐80‐87117‐
03‐3 
www.emep.int 
 
3.2.2 Hydrobiologický průzkum vod pro účely bioindikací
Mgr. Karel Brabec, Ph.D., Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí 
 
‐ přednáška a praktická ukázka (celý den) 
 
Anotace: Sladkovodní ekosystémy, zvláště ty říční, se vyznačují značnou prostorovou heterogenitou a 
časovou dynamikou, které jsou obrazem klimatických a geomorfologických poměrů v jejich povodí.  
Mezi  významné  složky  vodní  fauny  patří  společenstva  vodních  bezobratlých.  Jedná  se  o  druhově 
bohatá  společenstva  se širokou  škálou  životních  strategií  umožňujících  obsazení  rozličných  typů 
akvatických  habitatů.  Znalost  jejich  ekologických  nároků  a  senzitivity  vůči  faktorům  prostředí 
umožňuje využití pro indikaci antropogenních degradací na úrovni jedinců, populací a společenstev. 
 
Osnova:  Stručný  přehled  metod  pro  sledování  struktury  a  dynamiky  říčních  ekosystémů. 
Charakteristika společenstev vodních bezobratlých a jejich využití pro bioindikaci poškození vodních 
ekosystémů – přednáška (30 min) 
 Sběr informací a materiálu v terénu (120 min) 
o Popis lokality, náčrt vzorkovaného úseku toku, vyplnění terénního protokolu 
o Měření  faktorů  prostředí  (chemismus  vody,  rychlost  proudění,  průtok,  záznam 
teploty vody) 
o Odběr  replikovaného  vzorku  z vybraných  typů  habitatů,  rozlišování  základních 
taxonomických skupin v terénu 
 
 Metody zpracování makrozoobentosu a systémy hodnocení ekologického stavu – přednáška 
30 min. 
 Pozorování  odebraného  materiálu  (na  observatoři  budou  k  dispozici  stereomikroskopy  a 
mikroskop s procházejícím světlem), determinace, příprava preparátů, dohledání informací o 
taxonech, ukázky vyhodnocení dat (120 min) 
o Determinace řádu/čeledi s využitím jednoduchého klíče 
o Doplnění odběrového protokolu 
o Stanovení BMWP skóre u 3 taxonů dosahujících nejvyšších abundancí ve vzorcích  
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  13
3.2.3 Kvalitní znalost determinace a ekologie řas a sinic jako cesta k
využití těchto organismů v bioindikacích a biotechnologiích
RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D, Laboratoř řasové biotechnologie Třeboň, Mikrobiologický ústav AV 
ČR, www.alga.cz, eustigmatos@gmail.com  
‐ přednáška a praktická ukázka (cca 4 hod.) 
Anotace: Určitě Vás napadá otázka, proč se budeme zabývat obskurními skupinami jako jsou 
mikroskopické sinice a řasy. Odpovědí na tuto otázku je mnoho, první zásadní fakt je, že tyto 
organismy stojí na počátku téměř každého potravního řetězce jako primární producenti a život by bez 
nich na Zemi neexistoval. Sinice a řasy jsou člověkem také intenzivně využívány v biomonitoringu pro 
jejich specifickou citlivost vůči určitým látkám v prostředí. Díky moderním technologiím tento obor 
prožívá také velký „boom“ v souvislosti s popisem nových bioaktivních látek s protinádorovými 
účinky, vyhledáváním alternativních zdrojů biopaliv tzv. třetí generace, které neohrožují vážně ceny 
potravin, nebo recyklací živin z odpadních vod aj. Základem pro využití řas a sinic pro výše popsané 
účely je vždy výborná znalost jejich determinace (určování) a ekologie, kterými se budeme 
v následující části kurzu věnovat vč. praxe během týmové práce. Nejlépe pracující tým získá následně 
možnost vyzkoušet si také biotechnologii v praxi ‐ recept na polévku Chlorella + prášek této zelené 
řasy s vysokým obsahem proteinů ve formě sušené desintegrované biomasy, kterou naše pracoviště 
Mikrobiologický ústav AV ČR v Třeboni vyrábí jako doplněk stravy. 
Osnova: 
 Rychlokurz ekologie sinic a řas, jejich význam a výskyt v ekosystému 
 Ukázka odběru fytoplanktonu planktonní sítí 
 Sběr a determinace materiálu – týmová práce: každý tým (cca 4 studenti) dostane náčrty a 
fotky  vybraných  sinic  a  řas  a  popis  jejich  ekologie  (kde  by  se  daly  najít)  a  domluví  se  na 
průzkum terénu (kdo, co, odkud by mohl přinést); zastoupeny budou terestrické i akvatické 
typy ‐ plankton i bentos 
 Biotechnologie v praxi – polévka Chlorella 
 
Na  observatoři  budou  mezitím  k  dispozici  mikroskopy  k prohlídce  donesených  řas  a  sinic  ‐  bude 
předvedena  práce  s dichotomickým  klíčem  na  určování  základních  skupin  a  nejčastějších  rodů  – 
určování a povídání o indikacích. 
 
1) Primární kolonizátoři 
Zdůvodnění našeho studia: Mikroskopické řasy a sinice jsou pro svou odolnost vůči extrémním 
podmínkám považovány za významné kolonizátory nově vzniklých substrátů a za první článek v 
potravních řetězcích. 
Jak to v přírodě probíhá: Inokula sinic a řas (klidová stádia, části stélek) jsou přirozenou součástí 
aeroplanktonu nebo jsou přenášeny na tělech organismů. „Spóry“ sinic a řas se zachytí na substrátu a 
v příhodných podmínkách vyklíčí ve stélky, které mechanicky i chemicky rozrušují podklad, tvoří 
organickou hmotu a vytváří tak důležitý zdroj potravy a prostředí pro osídlování prostředí dalšími 
kolonizátory. 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  14
Náš model primární kolonizace: obnažená půda ‐ polní půda příp. mokrá půda na cestách kolem 
kaluží, obnažené sedimenty nádrží a rybníků, břehy řek a potoků 
Vyhledejte na obnažených půdách zástupce:  
 Sinice (Cyanobacteria)  
   řád Oscillatoriales ‐ vláknité sinice netvořící heterocyty ani akinety např. rod 
  Phormidium 
  ‐ makroskopicky ‐ modro‐zelené povlaky na půdním substrátu 
 Hnědé řasy  (Chromophyta), třída různobrvky (Xanthophyceae) 
  rod Botrydium, přichycení k půdě bezbarvými rhizodidy, pozorování binolupou, 
  mnohojaderná (sifonální) stélka 
  ‐ zelené makroskopické (1‐3 mm) kuličky inkrustované vápencem (po zašlápnutí 
  „hlučně“ praskají) 
  rod Vaucheria ‐ zelená (až do žluto‐hnědá) spletená vlákna na substrátu ‐ ‐ 
  mikroskopicky sifonální stélka 
 Zelené řasy odd. Chlorophyta, třída Charophyceae (příp. oddělení Charophyta směřující 
k vyšším rostlinám)  
  rod Klebsormidium ‐ vláknitá stélka, buňky s jedním chloroplastem s jasným 
  pyrenoidem a cytoplasmatickým bezbarvým provazcem  
  ‐ makroskopicky ‐ zelená vlákna tvořící na substrátu „protierozní“ krustu 
 vlastní objevy ‐ nálezy jiných sinic a řas + jejich mikroskopické pozorování a určení 
 
2) Primární producenti ve stojatých vodách  
Zdůvodnění našeho studia: Primární producenti hrají nezastupitelnou roli v potravních řetězcích jako 
organismy vytvářející organické látky nejčastěji z energie slunečního záření, živin a CO2. Nejdůležitější 
skupinou primárních producentů jsou ve stojatých vodách mikroskopické řasy a sinice, na které je 
navázaný celý potravní řetězec tohoto ekosystému. Přestože sinice a řasy dosahují malých rozměrů, 
jsou velmi důležitou součástí globální primární produkce. Např. roční produkce uhlíku u mořských 
rozsivek dosahuje 200‐400 g.m‐2
. Pro srovnání – kukuřičné pole má 1000‐2500 g.m‐2
.  
Z celkové roční primární produkce Země 1,4×1014
 g suché biomasy připadá 20‐25% na mořské 
planktonní rozsivky a dalších 15‐20% na ostatní mořské planktonní řasy.  
Jak to v přírodě probíhá: Sinice a řasy jako fotoautotrofní organismy vytvářejí organickou hmotu, 
která je zdrojem potravy pro další trofické úrovně potravní pyramidy (potravního řetězce). 
Náš model výskytu primárních producentů: stojaté vody ‐ rybníky, vodní nádrže  
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  15
Odeberte vzorek vody z nádrže (nejlépe síťový plankton) a pokuste při pozorování vzorku pod 
mikroskopem najít:  
 Sinice vodních květů: skupina druhů vytvářející ve svých buňkách útvary naplněné vzduchem 
tzv. aerotopy, které jim napomáhají vznášet se na hladině, zástupci nejsou v jedné 
taxonomické skupině  
  řád Chroococcales ‐ kokální zástupci 
  ‐ makroskopicky ‐ práškovitý vodní květ 
  ‐ kolonie rodu Microcystis 
  řád Oscillatoriales ‐ bez heterocyty a akinet 
  ‐ vlákna rodu Planktothrix 
  řád Nostocales ‐ vlákna s heterocyty a akinetami 
  ‐ makroskopicky: modrozelený zákal nebo shluky svazečků   
  ‐ mikroskopicky: rovná nebo spirální vlákna rodu Anabaena 
  ‐ mikroskopicky: svazečky vláken s dlouhými akinetami rod Aphanizomenon 
 Krásnoočka (Euglenophyta) 
‐ jednobuněční zelení bičíkovci s 1 viditelným bičíkem (2. je zakrnělý), více chloroplastů, 
červené stigma, zásobní látky paramylon mimo chloroplast 
‐ rod Euglena ‐ buňky vřetenovité ohebné se spirálovitě vinutými bílkovinnými proužky 
‐ rod Trachelomonas ‐ bičíkatec má na povrchu buňky hnědou často různě strukturovanou 
schránku (lorika, inkrustace Fe, Mn) 
 Obrněnky (Dinophyta) 
  ‐ jednobuněční hnědí bičíkovci s pancířem, ve kterém mají v podélné a příčné rýze 
  umístěné 2 bičíky 
  ‐ rod Peridinium 
 Hnědé řasy ‐ rozsivky 
‐ makroskopicky: hnědý zákal ve vodním sloupci 
hnědé buňky umístěné v 2 dílné křemité schránce, často se spojují v kolonie  
rod Asterionella ‐ kolonie ve tvaru hvězdičky 
rod Fragilaria nebo Nitzschia ‐ protáhlé jednotlivé schránky 
rod Aulacoseira ‐ dlouhá vlákna s hnědými chloroplasty 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  16
 Zelené řasy  
  monádoidní ‐ rod Chlamydomonas ‐ nástěnný chloroplast s pyrenoidem, 2 bičíky 
jednobuněčné   ‐ Pediastrum ‐ 4‐128 buněčná plochá cenobia ve tvaru hvězdice 
     ‐ Scenedesmus ‐ nejčastěji 4buněčné cenobium, ostny na okrajových  
  buňkách 
vlákna: Cladophora ‐ makroskopicky: drsná vlákna na pohmat, mikroskopicky ‐ zelená 
větvená vlákna se síťovým chloroplastem 
 Zelené řasy ‐ spájivky 
  jednobuněčné: Staurastrum ‐ buňky vybíhají v úzká ramena 
  vlákna: šroubatka ‐ Spirogyra ‐ spirálně stočený chloroplast, makroskopicky ‐
  chuchvalce vláken, po hmatu kluzká 
3) Indikátory stavu prostředí 
Zdůvodnění našeho studia: Mikroskopické sinice a řasy mají vedle své funkce primárních producentů 
a kolonizátorů také důležitý význam z pohledu člověka ‐ dají se využít pro monitoring stavu kvality 
životního prostředí (ŽP). Sinice a řasy (fytoplankton, fytobentos) jsou dobrými indikátory především 
z důvodů jejich krátkých životních cyklů, mikroskopických rozměrů (rychlá permeabilita skrz 
membrány) a z jednoduché stavby buněk. Výhodou využití fytoplanktonu a fytobentosu pro 
monitoring stavu kvality ŽP je setrvávání sinic a řas 24h. na místě 365dní v roce ‐ rozdíl oproti 
přístrojovému měření, které zachycuje stav pouze v určitý čas. Biomonitoring, který využívá sinice a 
řasy, vychází z rozborů kvantity a kvality (druhové složení) fytobentosu a fytoplanktonu (softwarové 
výpočty biotických indexů trofie, saprobity, salinity, saturace kyslíkem aj.). Jako příklad z praxe 
uvádíme využití fytobentosu pro stanovení kvality tekoucích vod ‐ podkladem jsou rozbory 
druhového sloužení rozsivek a jejich kvantity. Tyto data se následně vkládají do programu Omnidia a 
výstupem jsou biotické indexy. 
Jak to v přírodě probíhá: Určité druhy sinic a řas jsou specificky citlivé na množství živin, kyslíku, 
teplotu, těžké kovy aj. a vyskytují se pouze v určitých podmínkách (případně mají zvýšené % 
zastoupení v biomase). Také množství sinic a řas (měření chl‐a) vypovídá o stavu ŽP (např. ve 
stojatých vodách koreluje s množstvím živin). Z tohoto důvodu jsou sinice a řasy využívány jako tzv. 
bioindikátory kvality ŽP. 
Náš model výskytu primárních producentů: aquatické i terestrické prostředí  
Pokuste se vyhledat na vyjmenovaných biotopech: 
A) Terestrické prostředí ‐ indikace „zdravého“ ŽP ‐ borka stromů 
 Zelené řasy  
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  17
  ‐ rod Trentepohlia ‐ borka stromů oranžové povlaky na stromech, vláknitá větvená 
  stélka, indikace „zdravého“ ŽP 
  ‐ určité druhy lišejníků indikují kvalitu ŽP ‐ dáno citlivostí symbiózy mykobionta a 
  fotobionta  ‐ např. zelená kokální řasa Apatococcus ‐ zelené povlaky na plotech, na 
  borkách stromů 
B) Aquatické prostředí  
tekoucí vody, bystřiny ‐ indikace „zdravého“ ŽP ‐  
 Ruduchy ‐ rody Hildebrandia, Lemanea ‐ indikace zvýšeného množství kyslíku, nárosty na 
kamenech 
 Hnědé řasy ‐ rozsivky např. rod Pinularia ‐ indikace oligo‐mesosaprobity, acidity, epipelon 
(dno ‐ povrch bahna, písku ‐ klidnější část toku) 
 
stojaté vody ‐ indikace přítomnosti některých látek  
 Krásnoočka Trachelomonas, Euglena (Euglenophyta) ‐ zvýšené množství organických látek, 
hladina rybníku (především typ „kachňák“) ‐ povrchová neustonická blanka  
 Sinice ‐ vlákna rodů Phormidium, Oscillatoria ‐ rozvoj ve větším množství indikace zvýšené 
trofie i saprobity, nárosty na rostlinách, na kamenech 
 Hnědé řasy ‐ rozsivky: rody Diatoma, Navicula, Nitzschia ‐ indikace zvýšené trofie, nárosty na 
kamenech (pro výpočty indexů je důležitá determinace na úroveň druhů) 
 
Literatura: 
 
Kalina, T., Váňa, J. (2010): Sinice, řasy, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. – 
Karolinum, 608pp. ISBN 9788024610368 
 
van den Hoek, C., Mann D.G., Jahns, D.M. (1995): Algae. An introduction to Phycology. – Cambridge 
University, 627pp. 
 
Werner, D. (1977): The Biology of Diatoms, Botanical Monographs. ‐ University of California Press, v. 
13, 498 pp. 
 
Zvi Cohen (1999): Chemicals from Microalgae. – CRC Press, 419pp. 
Elektronické zdroje: 
www.sinicearasy.cz – základní informace k sinicím a jednotlivým skupinám řas (link skripta pro malou 
a velkou fykologii) 
 
www.fytobentos.sinice.cz – .ppt přednášky ke stažení na téma bioindikace pomocí fytobentosu 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  18
Základní determinační literatura: 
Hindák, F . (ed.) (1978) : Sladkovodné riasy. – SPN Bratislava, 724 pp. 
 
Hindák, F., Komárek, J., Marvan, P., Růžička, J. (1975): Klúč na určovanie výtrusných rastlín, I. diel  
Riasy. SPN, Bratislava, 440 pp. 
 
Sládeček, V., Sládečková, A. (1996): Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové 
vody a čistírny odpadních vod. 1. díl: Destruenti a producenti. – Česká vědeckotechnická 
vodohospodářská společnost, Praha, 322 pp. 
 
 
3.3 Půda
 
3.3.1 Pedologie a odběrové techniky pro průzkum a monitoring půd
Ing.Milan Sáňka, Dr., Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí 
‐ přednáška a praktická ukázka (cca 4 hod.) 
Anotace:  Vnímání  pojmu  "kvalitní  půda"  se  liší  podle  priorit,  jež  jsou  individuálně  přisuzovány 
jednotlivým  funkcím  (využití  půdy  v  zemědělství,  využití  půdy  v  krajině,  ekosystémové  interakce, 
socioekonomické vztahy atd.). Je nutno uvést, že moderní zemědělské a lesnické vědy uznávají jako 
indikátory  kvality  půd  nejen  agrochemické  a  produkční  vlastnosti,  ale  též  vlastnosti  důležité 
z ekologického hlediska protože půdy již zdaleka neplní pouze funkci produkční, ale mnoho dalších 
funkcí. V zásadě všechny obecné funkce půd lze přiřadit i půdám zemědělským a lesním. 
Osnova: 
Obecně 
 Stručné  seznámení  s cíli  zemědělské  a  lesnické  pedologie  v ČR,  průzkumy  a  monitorizační 
programy  půd  (KPP,  systém  BPEJ,  lesnická  typologie,  AZP,  registr  kontaminovaných  ploch, 
BMP). 
 Půda jako součást ŽP – indikátory kvality 
 Metody odběru vzorků 
 Stručná informace o půdním pokryvu zájmového území. 
 
U sondy 
 Principy  klasifikace  podle  Taxonomického  klasifikačního  systému  půd,  popis  hlavních 
diagnostických horizontů u sondy a záznam do formuláře – každý individuálně (příloha). 
 Odběr neporušených půdních vzorků – fyzikálních válečků. Praktický příklad 
 Odběr porušených půdních vzorků z pedologické sondy. 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  19
 Odběr porušených půdních vzorků z plochy. Praktické příklady použití různých odběrových 
zařízení. 
 
Pochůzka v terénu 
 Diagnostika  půd  v terénu  pomocí  pedologické  sondýrky  –  vpichová  sonda.  Ukázky 
vyskytujících  se  půdních  typů  a  popis  jejich  profilu  ze  sondýrky  (kambizem,  glej,  ranker, 
možná další) 
 Půdotvorné procesy – příklady v terénu 
 Diskuse při pochůzce 
 
 
3.3.2 Bioindikace stavu půd – fytocenologický průzkum
Mgr. Veronika Kalníková, Ústav botaniky a zoologie, MU  
 
‐ přednáška a praktická ukázka (cca 3 hod.) 
Anotace:  Cílem  tohoto  cvičení  bude  ukázka  terénního  výzkumu  vegetace  s identifikací  druhového 
složení,  vztahů  k prostředí  a  rozložení  v prostoru.  Důraz  bude  kladen  na  modernější  ekologický 
přístup  k  průzkumu,  zaměřený  na  poznání  vazeb  určité  části  vegetačního  kontinua  na  její  životní 
podmínky, přičemž se hodnotí velikost a uspořádání populací v prostoru nejen z hlediska druhového 
složení,  ale  i  z hlediska  kvantitativního  vztahu  jednotlivých  druhových  populací.  V terénu  budou 
vytyčeny plochy a kromě kvantitativní informace (výskyt např. vzácný, hojný atd.) bude provedena 
analýza  prostorové  struktury  ve  vertikálním  i  horizontálním  směru,  kvantitativní  hodnocení 
jednotlivých populací podle stanovené metodiky synmorfologie (patrovitost, repartice, abundance, 
dominance,  konstance).  Bude  proveden  fytocenologický  snímek  na  několika  lokalitách  a  snímky 
budou  porovnány.  Cílem  bude  také  poznání  životních  podmínek,  vztahů  jednotlivých  populací 
k prostředí,  konkurenčních  vztahů  atd.  a  diskuse  nad  jejich  bioindikační  rolí  (synekologie).  Bude 
věnována pozornost životnosti a dynamice jednotlivých populací, jejichž vlastnosti rozhodují o dalším 
směru vývoje příslušného společenstva (syndynamika). Na základě všech dosažených informací bude 
provedena ukázka zařazení příslušných společenstev do systému (syntaxonomie). 
Práci v terénu bude předcházet přednáška o přístupech fytocenologického průzkumu a součástí jsou 
také dodané výukové materiály s příklady. 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  20
3.3.3 Bioindikace stavu půd - půdní biota
Mgr. Lenka Petráková, Ústav botaniky a zoologie, MU 
‐ přednáška a praktická ukázka (cca 3 hod.) 
Anotace: 
Půdní prostředí  pokytuje životní prostor pro širokou škálu (nejen) bezobratlých živočichů.  Kvalita 
půdy, její fyzikální a chemické vlastnosti, mají podstatný  vliv na druhovou rozmanitost a hustotu 
jejího osídlení. Vzorkování půdní bioty můžeme provádět několika různými způsoby, v závislosti na 
cílové skupině živočichů. Během přednášky se studenti dozvědí, jak postupovat při odebírání vzorků 
půdní fauny. Získají přehled o základních skupinách bezobratlých živočichů, s nimiž se mohou setkat 
při hodnocení kvality půdy, a naučí se v praxi determinovat nejčastější zástupce jednotlivých řádů.  
Osnova: 
 Vlastnosti půdy ovlivňující osídlení půdní biotou, 
Metody vzorkování půdní bioty – půdní sondy, eklektory, extrakce  (přednáška, 30 minut) 
 Přehled hlavních skupin živočichů žijících v půdě, jejich ekologie a druhová rozmanitost  
(přednáška, 90 minut)  
 Determinace vybraných zástupců (praktické cvičení, 75 minut) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  21
4 Část B - praktická část
 
Jméno a příjmení:  UČO:  Obor: 
     
 
4.1 Přednášky a exkurze po observatoři
 
Odpovězte na následující otázky. 
 
 
Jakou oblast reprezentuje observatoř z pohledu znečištění ovzduší? 
 
 
 
Jmenujte parametry, které se sledují na observatoři z oblasti kvality ovzduší ‐ alespoň 10 parametrů a 
při sledování povrchové vody – alespoň 5 parametrů?  
 
 
 
 
 
Vysvětlete, co znamenají zkratky:  
GAW/WMO 
 
GAWSIS 
 
EMEP/ECE 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  22
ICP‐IM? 
 
Jaké je převládající proudění větru na observatoři? 
 
Co je to integrovaný monitoring? 
 
 
Jaký význam má měření podkorunové depozice (throughfall)? 
 
 
 
Jak se měří průtok? (studenti si můžou zkusit průtok sami změřit)? 
 
 
 
Jmenujte jednotlivé meteorologické parametry a uveďte, jak se měří na profesionální meteorologické 
stanici? 
 
 
 
Jak vzniká zpráva SYNOP? 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  23
Měří se na OBK úroveň radiace (aktuální zejména po problémech v Japonské elektrárně Fukušima)?. 
Pokud ano, jak? 
 
 
 
Jaké jsou hlavní cíle ISKO? 
 
 
 
Jmenujte některé pravidelné výstupy ISKO? 
 
 
 
Které z měřených polutantů mají přímý vztah ke globální změně klimatu? 
 
 
 
Jmenujte typy měření kvality srážek? 
 
 
 
V jakých mezinárodních projektech a programech je OBK zapojena? 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  24
U kterých parametrů disponuje OBK 20 letou a delší časovou řadou? 
 
 
Jaké jsou v současné době nejvážnější globální a regionální problémy související s kvalitou ovzduší? 
 
 
Jaký je velikostní rozsah aeroslových částic? 
 
 
 
Uveďte příklad přírodních aerosolů (min. 3) 
 
 
 
Proč se zabýváme měřením aerosolových částic? Jaké jsou jejich funkce? 
 
 
 
Proč dochází v kondenzačním čítači částic ke kondenzaci?  
 
 
Do kolika velikostních tříd jsou aerosoly na observatoři Košetice tříděny přístrojem SMPS? 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  25
Jakou optickou vlastnost měří Nephelometer a Aethalometer? 
 
Co znamená MONET? 
 
 
 
Popište princip pasivního a aktivního vzorkování ovzduší? 
 
 
 
 
Navrhněte vhodné vzorkovací místo pro aktivní a pasivní odběr ovzduší v blízkosti observatoře (mimo 
areál observatoře), krátké zdůvodnění výběru? 
 
 
 
Jaké znáte biotické pasivní vzorkovače ovzduší? 
 
 
Jaké  parametry  a  které  skleníkové  plyny  jsou  součástí  měřícího  programu  atmosférické  stanice 
CZECHGLOBE? 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  26
4.2 Hydrobiologie
 
4.2.1 Bezobratlí
 
Vyplňte terénní protokol, do zákresu lokality vyznačte významné hydromorfologické prvky, charakter 
břehových  porostů  a  indikátory  antropogenní  degradace;  proveďte  odhad  plošného  zastoupení 
jednotlivých typů substrátu na vzorkovaném úseku. 
 
 
 
Proveďte  měření  teploty  vody,  vodivosti  na  habitatech  peřej,  tišina,  příbřežní  zóna  (pro  každý  3 
opakování);  zvolte  příčný  transekt,  kde  očekáváte  nejmenší  heterogenitu  proudových  podmínek  a 
změřte  5‐10  bodových  rychlostí  proudu  (ve  hloubce  40%  nad  substrátem),  vypočítejte  aktuální 
průtok v profilu. 
 
 
 
Pomocí ruční sítě odeberte „kopaný“ vzorek makrozoobentosu z vybraných typů habitatů (směsný 
vzorek  ze  tří  plošek  25x25  cm  z každého  typu  habitatu)  ‐  peřej,  tišina,  příbřežní  zóna;  vzorkování 
doplňte ručním sběrem přisedlých živočichů a popisem habitatu podle protokolu (hloubka, rychlost 
proudění, typ substrátu). 
 
 
 
Na  základě  studia  poskytnuté  literatury  a  konzultací  s lektorem  popište  3  zástupce  bezobratlých 
živočichů  nalezené  na  vybraném  typu  habitatu,  o  kterých  si  myslíte,  že  jsou  specifičtí  pro 
environmentální podmínky tohoto habitatu (životní strategie, morfologické a behaviorální adaptace). 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  27
4.2.2 Sinice a řasy
 
Protokol nálezů a mikroskopického pozorování sinic a řas 
Košetice 2014 
Tým: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 
   
Složení týmu:  
 
  Jméno a příjmení studenta      Obor, ročník studia 
 
  ………………………………………… ‐  ………………………………………… 
 
  ………………………………………… ‐  ………………………………………… 
 
  ………………………………………… ‐  ………………………………………… 
 
  ………………………………………… ‐  ………………………………………… 
   
  ………………………………………… ‐  ………………………………………… 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  28
Seznam nalezených a určených zástupců:        
Zástupce   Počet bodů 
sinice     
   
   
   
   
   
hnědé řasy   
   
   
   
zelené řasy   
   
   
   
   
   
ruduchy   
   
Celkem bodů 
vaříme Chlorella polévku? 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  29
Protokol ‐ odběr v terénu 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  30
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
*uveďte také na vzorkovnici (např. 5/IV., 12.6., LŠ)  
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  31
Protokol ‐ odběr v terénu 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  32
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
Číslo vzorku/tým*:    / 
Datum odběru*: 
Odběr provedl*: 
Popis biotopu: 
Makroskopický vzhled odebraného vzorku: 
 
*uveďte také na vzorkovnici (např. 5/IV., 12.6., LŠ)  
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  33
Protokol ‐ mikroskopické rozbory 
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  34
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  35
Protokol ‐ mikroskopické rozbory 
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  36
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  37
Protokol ‐ mikroskopické rozbory 
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  38
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  39
Protokol ‐ mikroskopické rozbory 
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  40
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  41
Protokol ‐ mikroskopické rozbory 
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  42
Číslo vzorku/tým: 
 
Datum odběru: 
 
Mikroskopické pozorování: 
Nákres              Popis  
 
 
 
 
 
 
 
 
Determinace: 
 
Hodnocení (nákres/popis/determinace, resp. max. 3 body): 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  43
4.3 Pedologie
 
4.3.1 Fytocenologický průzkum
 
1. Zapište  základní  identifikační  údaje:  lokalita,  datum  záznamu,  číslo  snímku,  velikost 
plochy v m², případně stručná charakteristika prostředí. 
 
2. Pomocí tabulky níže zapište v terénu potřebná data pro fytocenologický průzkum. Čerpejte 
z výukových materiálů, informací z přednášky a pokynů vyučujícího. Na základě instruktáže 
na místě doplňte seznam druhů, které se na ploše vyskytují. Vyjádřete celkovou pokryvnost 
všech populací, počet druhů. 
 
 
3. U každého druhu uveďte abundanci a dominanci podle kombinované stupnice a sociabilitu. 
 
4. Na základě zápisů z jednotlivých ploch sestavte tabulku a určete konstanci. 
 
 
5. Stanovte dominantní (charakteristické) druhy a pokuste se vyhodnotit, jaký název byste dali 
zjištěnému společenstvu (asociaci). V případě, že na některé ploše nápadně převládá ještě 
další  druh  (subdominanta),  zkuste  také  pro  tento  typ  stanovit  označení  podle  systému 
(subasociace?). 
 
6. Zkuste  charakterizovat  hlavní  podmínky  stavu  současného  společenstva  a  trend  dalšího 
vývoje. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  44
Tabulka 
 
Základní údaje  
Jednotlivých snímků 
           
Konstance 
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
V  prvním  sloupci  druhy  (druhové  složení),  ve  sloupcích  abundance  a  dominance  +  sociabilita  pro 
jednotlivé plochy 
   
 
 
 
   
 
Polní půdní záznam - popis půdní sondy
Sonda č.: Půdoznalec:
Lokalita: Pracoviště:
Reliéf: Souřadnice VGS 84 N:
Nadmořská výška: Souřadnice VGS 84 E:
Sklonitost, expozice: Poznámky:
Půdotvorný substrát:
Rostlinný kryt:
Antropické zásahy, eroze:
Podzemní voda:
Datum:
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
 
  46
PŮDNÍ TYP SUBTYP VARIETA FORMA
   
 
 
 
   
 
Indexy
horizontů
Hloubka
horizontů
cm
Barva
Munsell
Struktura
Druh
půdy
Skeletovitost Vlhkost
Novotvary, příměsi,
konkrece, jiné znaky a
vlastnosti
Biologické
vlastnosti
   
 
 
 
   
 
4.3.2 Terénní výzkum vegetace
Cílem terénního výzkumu vegetace je poznání druhového složení (výskyt jednotlivých druhů), vztahů 
k prostředí, rozložení v prostoru, ať už na určitém místě nebo na větších územních celcích. 
 
V dřívějších obdobích vývoje těchto studií byl terénní výzkum zaměřen na poznání flory, tj. 
druhového složení vegetace na určitém území. Výsledkem byly floristické práce, zpravidla jen výčet 
druhů a soubor lokalit, na kterých byl příslušný druh zaznamenán. 
 
Terénní výskyt vycházel ze základní prostorové jednotky území, lokalita (naleziště). Pro 
charakteristiku flory byly použity záznamy z jednotlivých lokalit. Později byly připojování poznatky o 
podmínkách výskytu – tj. o stanovišti. Vlivem různých životních podmínek byly registrovány odchylky 
od tehdy stanovených znaků v rámci jednotlivých druhových populací. Poznatky bylo potřeba 
uspořádat do určitého systému hierarchických jednotek. Taxonomické práce hodnotí morfologické 
znaky a genetické vztahy v rámci jednoho druhu. Současné výzkumy využívají i možnosti 
chromosomové analýzy. 
 
V terénních pracích novějších období se z floristického přístupu vyvinul přístup ekologický, zaměřený 
na poznání vazeb určité části vegetačního kontinua na její životní podmínky, přičemž se hodnotí 
velikost a uspořádání populací v prostoru nejen z hlediska druhového složení, ale i z hlediska 
kvantitativního vztahu jednotlivých druhových populací. 
 
Výzkum je v první fázi zaměřen na poznání určitého vzorku. Výběr zkoumané plochy je zpravidla 
záměrný a je dán účelem studia. Zaznamenává se zpravidla datum terénního výzkumu, dále lokalita a 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  49
její poloha (v detailu určená geografickými souřadnicemi – zeměpisnou šířkou, délkou a nadmořskou 
výškou). Na rozdíl od floristického přístupu, který jen rámcově podával kvantitativní informace 
(výskyt např. vzácný, hojný atd.) je fytocenologický výzkum zaměřen na analýzu prostorové struktury 
ve vertikálním i horizontálním směru, na kvantitativní hodnocení jednotlivých populací podle 
stanovené metodiky (1). Cílem je také poznání životních podmínek, vztahů jednotlivých populací 
k prostředí, konkurenčních vztahů atd. Ve speciálních pracích se vyžaduje podrobnější hodnocení 
jednotlivých faktorů, tj. klimatických podmínek, vlastností půd včetně jejich oživení atd. podle 
příslušných analytických metodik. Většina analýz je prováděna v laboratořích (2). 
 
V záznamech z terénu je věnována pozornost životnosti a dynamice jednotlivých populací, jejichž 
vlastnosti rozhodují o dalším směru vývoje příslušného společenstva. Vývojová dynamika probíhá 
zpravidla od strukturně jednoduchých a druhově chudých společenstev k trvalým a složitým 
společenstvům (3). 
 
V syntetické části, která spočívá zvláště v hodnocení výskytu daného společenstva na určitém území 
nebo na větších územních celcích mohou být stanovena kriteria ohrožení a příslušná opatření na 
udržení potřebné pestrosti vegetace dané oblasti (4). 
 
V závěrečné fázi je možné na základě všech dosažených informací zařadit příslušné společenstvo do 
systému, jehož základní kriteria a struktura odpovídá taxonomii rostlin a živočichů (5). 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  50
SYNMORFOLOGIE
 
Cílem synmorfologického studia je poznání prostorového uspořádání a podílu jednotlivých populací 
ve vegetační struktuře. 
 
Patrovitost je výsledkem prezence druhů a souboru podmínek na lokalitě. Rozlišují se základní patra 
– stromové E₃, keřové E₂, bylinné E₁ a patro mechové E₀. V rámci jednotlivých pater jsou rozlišovány 
vrstvy (α, β……) podle rozložení biomasy. 
 
Repartice je výsledkem ekologických abiotických i biotických podmínek v horizontálním směru; 
možnosti zaznamenání jsou např. fotograficky, běžně se používá zákres s příslušným rozlišením 
jednotlivých populací. V lesních porostech se vžil pojem zápoj. V jednotlivých patrech se repartice 
hodnotí zvlášť. 
 
Základem pro záznam je výběr lokality, dále vymezení hodnocené plochy; v jednoduchých 
společenstvech se vystačí v řádu m², při studiu lesních společenstev je potřeba 200 – 400 m². 
 
Dalším krokem je sepsání druhů, které se na studované ploše vyskytují – zpravidla od druhů 
s největším zastoupením – a doplnění dalších znaků, které je vzájemně odlišují. 
Abundance – početnost – zaznamenává početní zastoupení jedinců příslušné populace, zatímco 
dominance – pokryvnost (příp. mohutnost) vyjadřuje podíl na horizontálním uspořádání vegetace na 
příslušné ploše. 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  51
Dalším znakem, který se v terénu zapisuje, je sociabilita, tj. jakým způsobem se jednotlivá individua 
sdružují. 
 
Ve speciálních případech se zaznamenává vitalita – životnost, která rozhoduje o přežívání jistého 
druhu v daných podmínkách a může ovlivňovat další vývoj společenstva. 
 
Pro úplnost uvedeme další znak, který se ale hodnotí teprve v syntetické fázi práce (stálost neboli 
konstance). 
 
Kombinovaná stupnice pro abundanci (početnost) a dominanci (pokryvnost resp. mohutnost) 
populací: 
r – druh velmi řídký (často jen jediný jedinec) s velmi malou pokryvností 
+ ‐ (křížek) druh řídký s velmi malou pokryvností 
1 – druh pokrývající do 5% plochy nebo druh řídký s velkou pokryvností 
2 – druh velmi početný nebo pokrývající 5 – 25% plochy 
3 – druh pokrývající 25 – 50% plochy 
4 – druh pokrývající 50 – 75% plochy 
5 – druh pokrývající 75 – 100% plochy 
 
Stupnice pro sociabilitu (zapisuje se za znak pro abundanci a dominanci, odděleně tečkou): 
1 – druh rostoucí jednotlivě 
2 – druh rostoucí ve skupinách nebo tvořící trsy 
3 – druh rostoucí ve větších skupinách 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  52
4 – druh rostoucí ve větších koloniích 
5 – druh rostoucí v rozsáhlých plochách 
 
Třídy konstance (stálosti): 
I – druh vzácný nebo nahodilý 
II – druh málo častý 
III – druh častý 
IV – druh vyskytující se ve většině případů 
V – druh stálý (ve všech případech) 
 
Uvedené znaky a jejich hodnoty vyplývají zpravidla z kombinace druhových vlastností, tj. závislosti na 
určitých nebo méně specifických životních nárocích. 
 
Patrovitost porostu v nadzemním a kořenovém prostoru 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  53
 
 
 
Záznam repartice (horizontální rozložení populací) 
Vertikální a horizontální struktura je výsledkem využívání jak nadzemního, tak i půdního prostoru 
jednotlivými druhovými populacemi a vlastnostmi dalších faktorů, které se na konkrétním místě 
uplatňují. 
 
Všechna tato fakta se zapisují do terénního bloku podle pochůzky v terénu. Zápisy se provádějí 
zpravidla s ohledem na postup dalších pracovních postupů. Pro syntaxonomický popis nového nebo i 
známého společenstva je potřeba minimálně pět zápisů z terénu. 
 
Vedle uvedených postupů a nejlépe na začátku práce se zapisují základní identifikační údaje, a to 
lokalita, datum záznamu, číslo snímku, velikost plochy v m², celková pokryvnost všech populací, počet 
druhů, případně stručná charakteristika prostředí. 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  54
SYNEKOLOGIE
 
Synekologické hodnocení se v jednoduchých pracích omezuje na základní údaje o mikroklimatu, 
terénu (např. sklon), o půdě, antropogenních vlivech atd., které ovlivňují vnitrodruhové a 
mezidruhové vztahy, případně vztahy k ostatním biotickým složkám. 
Podrobnější práce vyžadují povětšinou informace získané odběrem vzorků půdy, celkové biomasy, 
atd. 
 
Vazby na prostředí jsou zpravidla patrné v terénu. Pokud vezmeme např. zonaci na březích rybníků, 
je už na místě patrné, že zonace je výsledkem především zrnitosti a struktury substrátů, obsahu vody, 
případně mikrobiálního oživení atd. 
 
Praktický význam studia ekologických vztahů mezi rostlinami a prostředím umožňuje stanovit 
indikační hodnotu, tj. využití vegetace pro aspoň orientační stanovení základních faktorů v prostředí. 
Indikační geobotanika rozlišuje skupiny indikátorů, které vypovídají např. o pH půdy – druhy kalcifilní, 
neutrofilní až acidofilní. Podle obsahu vody v prostředí pak druhy vodní, mokřadní, mezofilní až 
suchomilné (xerofilní). Podle vazby na teplotu je možné odlišit druhy chladnomilné a teplomilné atd. 
Podle zrnitosti půdy se dají rozlišovat pelofyty na jemnozrnných substrátech, pedofyty na běžných 
půdách, psamofyty na písčitých substrátech atd. 
 
Souhrnné výsledky představují potom synekologickou charakteristiku příslušného společenstva. 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  55
SYNDYNAMIKA (také syngeneze)
 
Toto odvětví studia vegetace hodnotí vývojové trendy porostů společenstva v čase. Tyto trendy se 
dají odvodit ze srovnání jednotlivých zápisů, případně jejich řady. Vývoj závisí nejen na vztazích mezi 
jednotlivými populacemi a jejich prostředí, ale ještě na dalších vlastnostech. Uvedeme např. možnost 
šíření semen a plodů různými “dopravními“ prostředky, např. větrem (anemofilie), ptáky 
(ornitochorie), mravenci (myrmekofilie), označení se váže na způsob rozšiřování diseminací. Vedle 
toho se dá rozlišovat propagace – rozrůstání nadzemními šlahouny nebo podzemními oddenky. 
 
 
Oba procesy umožňují uplatnění v konkurenci jak v nadzemním, tak i podzemním prostoru. Vývojová 
stadia probíhají od jednoduchých společenstev R‐stratégů, tj. druhů, které vytvářejí sice velký počet 
jedinců, ale s krátkodobým vývojovým cyklem. K nim patří jednoleté druhy. V následné fázi se 
uplatňují K‐stratégové – druhy, které jsou více méně konstantní a vytrvalé a osazující postupně celý 
prostor až do konečného stadia, ve kterém zaujímají a ovlivňují největší část prostoru a vytvářejí také 
největší podíl biomasy (K – hranice kapacity prostoru). 
 
Vývojová stadia tvoří sukcesní řadu od stadia iniciálního až po konečné nejtrvalejší, které je 
výsledkem všech vazeb ovlivňovaných především klimatem – klimax. 
 
Ve vztahu k času se odlišují sukcese aktuální v krátkých obdobích, sekulární ve stoletích a 
geohistorické, podmíněné výraznými změnami klimatu, substrátů atd. (např. sukcese po 
kontinentálním zalednění). Vzácně je možné uvažovat o primární sukcesi, protože většina území je 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  56
dlouhodobě ovlivňována činností člověka; v současné době jsou to povětšinou náhradní 
společenstva. 
SYNCHOROLOGIE
 
V rámci synchorologických studií je sledována podobnost příslušného společenstva na místech 
s obdobnými ekologickými vlastnostmi prostředí ve stanovené oblasti. Na větších územích se 
uplatňují rozdíly mezi vegetačními stupni (stupňovitost) ve směru vertikálním a dále zóny (zonálnost) 
podle klimatických pásem. V různých oblastech se dají vysledovat společenstva stejné prostorové 
struktury a ekologických funkcí, i když jejich druhové složení je odlišné. V geografických podmínkách 
jsou vyvinuty např. převážně bylinné formace s různým označením, např. ruské stepi, severoamerické 
prérie, jihoamerické pampy atd. Podobně je tomu u porostů tvrdolistých křovin, jako jsou macchie ve 
Francii, chapparall v Kalifornii, scrub v Austrálii atd. 
 
V rozšíření druhů a tím i dominant společenstev je málo druhů kosmopolitních, povětšinou jsou 
vázány na určitou hlavní oblast rozšíření – areál, např. druhy alpinské, mediteranní, karpatské atd. 
SYNTAXONOMIE
 
Podobně jako rostlinné a živočišné druhy jsou hodnoceny podle taxonomické (genetické) příslušnosti, 
tak i společenstva jsou řazena do systému a to na základě shora uvedených kritérií. V systému se 
sleduje trend od jednoduchých krátkodobých společenstev po strukturně složité a dlouhodobé 
porosty. Respektuje se tedy určitá sukcesní řada, případně dominantní ekologické rozdíly. 
Pracovní postup se odvíjí od srovnání jednotlivých fytocenologických snímků (záznamů v terénu) ve 
fytocenologické tabulce, kde se doplní už získané informace v terénu. 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  57
 
V záhlaví tabulky se uvede číslo snímku (záznamu), datum, velikost zkoumané plochy, celková 
pokryvnost, pokryvnost jednotlivých pater. Popis lokalit se uvede pod tabulkou. 
 
Podle potřeby se dále do tabulky zařadí jednotlivé druhy podle pater a podle hodnot dominance a 
abundance. U jednotlivých druhů se stanoví příslušná třída konstance (I – V třídy po 20ti procentech 
prezence). 
 
Na základě vyhodnocení tabulky je možné zjistit, které druhy jsou konstantní, které mají případně 
blízkou dominanci a abundanci (druhy dominantní). Podle toho se stanoví druhy pro společenstvo 
charakteristické, které společenstvo „budují“ (vytvářejí vzhled, patrovitost, ovlivňují ekologické 
funkce a vytvářejí také největší podíl biomasy) a dále druhy diagnostické (odlišující od jiných 
podobných společenstev) a druhy průvodní, které se vyskytují jen přechodně a nejsou pro vývoj 
společenstva významné. 
 
Pro zařazení do systému a označení společenstva jsou k dispozici regionální fytocenologické studie. 
Systém společenstev má podobný hierarchický sled jako druhové taxonomie. 
 
Základní jednotkou systému je asociace. Porosty asociace mohou být v základním složení jednotné, 
ale s různými dominantními druhy. Např. v lesních porostech jsou plochy v bylinném patru porostlé 
ostřicí chlupatou (Carex pilosa) nebo mařinkou vonnou (Asperula odorata); ty je možné odlišit jako 
samostatné subasociace s příslušným názvem. 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  58
Názvy jsou odvozovány od latinského názvu příslušného dominantního druhu s koncovkou –etum a 
s druhovým jménem ve 2.pádě. 
 
Jako příklad uvedeme zařazení společenstva bukového lesa (dominanta buk lesní – Fagus silvatica): 
asociace: Fagetum silvaticae 
sub.as.: Fagetum silvaticae asperul etosum odoratae (s mařinkou) 
svaz: Fag ion silvaticae 
řád: Fag etalia silvaticae 
třída: Fag etea silvaticae 
respektive Querco‐Fagetea (společenstva listnatých lesů). 
Další potřebné informace je potom potřeba ještě doplnit v doprovodném textu. 
Při sestavování práce je nutné uvádět citace použité literatury v textu a na závěr kompletní seznam 
všech literárních pramenů. 
Přiloženy jsou dvě ukázky využití materiálů z terénních průzkumů a syntetické práce. 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  59  
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  60
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  61
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  62
4.3.3 Terénní výzkum – půdní biota
 
Zařaďte vybrané zástupce (6 půdních živočichů) na úroveň řádu a pomocí vhodného determinačního 
klíče určete, o jaký rod/druh se jedná. Aplikujte poznatky o ekologii daného druhu k přibližnému 
zhodnocení kvality prostředí, ve kterém se tito zástupci vyskytují.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  63
5 Poznámky:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  64
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
  Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Kamenice 753/5, Pavilon A29, 625 00 Brno 
  65
6 Závěr
 
Vlastními  slovy  zhodnoťte  přínos  terénního  cvičení pro  Vás. Dejte podněty  na 
zlepšení do dalších let apod.