Hodnotová řešení env. krize Hodnota = koncepce žádoucího - jak hodně co chceme - vytváří zásadní orientaci v životě, určuje naše jednání na základě stálých hodnotových žebříčků (verbální x žité) Budování hodnotových žebříčků - během socializace (výchova) —> zvnitřňování hodnot do našeho podvědomí —> cizí vůle hodnotu nezakládá - změna hodnotových žebříčků? - nutná motivace Potřeba - spojena s hodnotami, vztahuje se ke chtěnému —► výrazem nedostatku - hodnoty a potřeby tvoří podstatnou složku . K é- i• i i ' i \ w w / seberealizace \ motivace lidského jednaní / \ - naplnění potřeb —► základ šťastného života / uznámasebeúcta \ - materiální x nemateriálni potřeby / láska ä sounáležitost \ Zbezpečí \ Způsoby života v environmentálni perpektivě Blahobyt - žádoucí stav společnosti vymaněné z hladu a bídy - & - po naplnění základních potřeb vznikají potřeby nové, nemateriálni, to však ohrožuje ekonomikou trvalého růstu - blahobyt je konvenčně spojován s vysokou hmotnou životní úrovní - HDP Způsoby života v environmentálni perpektivě Blahobyt - žádoucí stav společnosti vymaněné z hladu a bídy - & - po naplnění základních potřeb vznikají potřeby nové, nemateriálni, to však ohrožuje ekonomikou trvalého růstu - blahobyt je konvenčně spojován s vysokou hmotnou životní úrovní - HDP - pro zabezpečení růstu HDP je třeba spojit uspokojování vyšších (nemateriálních) potřeb s materiální spotřebou - jak? reklama - hnací motor konzumní společnosti - nepřipustit, abychom si mysleli, že už máme vše, co ke spokojenému životu potřebujeme The advent of the throw-away culture A selected history of disposables in the United States " rst Tar-rracc p as:ic lAlc-xardcr Parkest Dra potable razor Dne dollar pocket watch I Disposable band-aid I S anil ary napkin Pa par Paper cup shopping bag Tampan Kitchen paper nappy I Ball polní pen Aluminum can F as:ic shop: h c cag Disposable- elecnon c.s" INDUSTRIAL REVOLUTION: PAPER. STEEL AND RUBBER INDUSTRIES GREAT IMPROVEMENTS CHEAP RAW MATERIALS 1900 1910 1920 WORLD WAR I ADVERTISING STRATEGIES REFIN INC 1930 1940 DEPRESSION 1970 1980 1990 2000 2010 HIV AIDS (great growth In Hie use of condoms) MASS USE OF DISPOSABLE PACKAGING MASS USE OF DISPOSABLE TABLEWARE Tangible sanitary or social improvement FIRST DISPOSABLES TARGETING MEN A trendfuelled by two new concerns. WOMEN GRADUALLY IN CHARGE OF THE FAMILY BUDGET: WOMEN-TARGETED DISPOSABLES DISPOSABLES í » k, 1929^) SPREAD OF FASHION ^CLOTHES, FURNITURE, CARS* DISAPPEARANCE OF THE THRIFTANC DURABILITY CULTURE (associated with wartime) EVER-SHORTENING LIFESPAN OF ELECTRONICS f "TT» Was» Mflkwr, f-J \ Vance Packard. 1960 j l Je y^F^K Centrum pro výzkum [f^Jf toxických látek ^^ť^/ v prostredí Blahobyt v konvenčním pojetí - neukazuje nespotřební kvality života, (např. zdraví, charakter sociálních vztahů, vzdělání, kulturní úroveň, životní prostředí...) Luxury expenditures Product Annual expenditure Social or economic goal Additional annual investment needed Makeup $18 billion Reproductive health care for all women $7 billion ^^^^^^^ M Christmas presents for pets in the US $5 billion Universal literacy $4 billion Perfumes $ 15 billion Elimination of hunger $19 billion and malnutrition Ocean cruises $14 billion Clean drinking water for all $10 billion Ice cream in Europe $11 billion Immunizing every child $1.3 billion (©) Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/8400005.stm Konzum —> konzumní společnost - potřeba získávání „pozičního zboží" (důkaz společenské pozice - uznání) - vyjadřuje situaci sociálních skupin či státu (stát blahobytu) - často ústí do konzumerizmu - konzumní společnosti - konzumní společnost - typ moderní společnosti, v níž jsou rozhodující sociální funkce určovány spotřebou - nadměrný konzum - záliba/nutnost? vlastnění hmotných statků či službách -> typická dynamika nakupování a spotřeby (tvorby odpadů) Konzum —> konzumní společnost - potřeba získávání „pozičního zboží" (důkaz společenské pozice - uznání) - vyjadřuje situaci sociálních skupin či státu (stát blahobytu) - často ústí do konzumerizmu - konzumní společnosti - konzumní společnost - typ moderní společnosti, v níž jsou rozhodující sociální funkce určovány spotřebou - nadměrný konzum - záliba/nutnost? vlastnění hmotných statků či službách Konzum —> konzumní společnost - konzum i služeb a volnočasových aktivit - automobilismus, rekreační a zábavní areály, sjezdovky, lunaparky -^Ea H20 náročné Tabulka 2: Pořadí žebříčku u mužů v jednotlivých věkových kategoriích Pořadí hodnot Věk: 15-19 20-29 30-44 45-59 60 a více dosáhnout úspěchu v zaměstnání 1. 2. 2. 3. 4. vdát se, oženit se (být vdaná, ženatý) 5. 6. 4. 4. 3. žít pestrým společenským životem 7. 1. 7. 7. 7. mít děti 6. 3. 3. 2. 2. věnovat se svým zálibám 4. 5. 5. 5. 6. mít stálého partnera 3. 1. 1. 1. 1. dosáhnout co nejvyŠŠího vzdělání 2. 4. 6. 6. 5. Zdroj: CVVM, výzkum Naše společnost 2005, šetření 05-04 Tabulka 3: Pořadí žebříčku u žen v jednotlivých věkových kategoriích Pořadí hodnot Věk: 15-19 20-29 30-44 45-59 60 a více dosáhnout úspěchu v zaměstnání 2. 3. 3. 4. 4. vdát se, oženit se (být vdaná, ženatý) 5. 4. 4. 3. 3. žít pestrým společenským životem 6. 7. 7. 7. 7. mít děti 4. 2. 1. 1. 1. věnovat se svým zálibám 7. 6. 6. 6. 6. mít stálého partnera 1. 1. 2. 2. 2. dosáhnout co nejvyššího vzdělání_3._5._5._5._5. Zdroj: CVVM, výzkum Naše společnost 2005, šetření 05-04 Rozměry konzumní společnosti žádoucí: zabezpečení růstu HDP nežádoucí: osobní/společenské - nesoulad mezi tím, co činí lidi šťastné (?) a očekáváním konzumní společnosti (?) ^ - nenaplnění vyšších potřeb činících nás šťastné často vede k hledání štěstí v materialistickém světě hypermarket - oltář průměrných snů" - nabízí (kromě věcí) jen krátkodobé uspokojení, nikoliv trvalou spokojenost a pocit životního naplnění „kulisový, umělý, naleštěný svět obrovské prodejny a vysněný „ideální" svět hrdinů telenovel s jejich „důležitými" problémy, demonstrovaný na příbězích pěti postav, jež se v prostředí hypermarketu potkají" environmentálni I Ce ntrum pro výzkum toxických látek vprostredí Environmentálne příznivý způsob života - založen na změně žebříčku hodnot a potřeb —> snížení hmotné spotřeby (suroviny, energie, odpady, tox.) = ek. stopy ooO 300 4.4 acres (1.8 ha.) Each person's fair Eorthshare in 2003 24 acres (9.6 ha.' The average footprint of US citizens in 2003 5 acres (2.2 ha.; Average per capita global footprint in 2003 3OO 3oO — 4.4 acres (1.8 ha.) Fair Earthshare in 2003 with a world population of 6 billion 20% reduction needed in 2003 The global per capita footprint needs to be reduced now if human economies are to be sustainable. 5 acres (2.2 ha.) • Average per capita global footprint in 2003 oOO = 3 acres (1.2 ha.) Estimated fair Earthshare in 2050 with a world population of 9 billion 40% reduction needed by 2050 Životní způsob a environmentálni etika - env. příznivé chování - více než vedlejší produkt živ. postojů zralých lidí - nutná vymahatelnost pomocí sociální normy vštěpované výchovou šíření nápodobou a módou - environmentálni etika - normou „zelených" (H. Librové, Pestří a zelení) -> počet stoupá - šíří se tak projevy altruismu vůči živým bytostem Centrum pro výzkum (g^j) toxiekýth látek ^^t^/ vprostredí Alternativní životní způsoby - alternativní k většinové kultuře a životnímu stylu - odlišné hodnoty - hodnoty zpravidla nemateriálni povahy Drobné kroky nebo radikální změna životního způsobu? - způsob vyvolání změny postojů a životního stylu: I) ne příznaky prohlubující se env. krize ^ —> neorientujeme se na budoucí generace II) nelze stavět na strachu ani prožití env. krize (povodně?) III) ne environmentálni vědomí a informovanost (max. 5 %) - schůdná je cesta drobných kroků —> vnímavost k praktickým návodům ekologických poraden -> ekol. šetrné prostředky, technologie, recyklace, biopotraviny... - nejschůdnější postup k ek. zásadním proměnám lidského života —> rozsáhlé devastace životního prostředí ale vyžaduje t změnu - env. příznivý způsob někdy vnímán jako neradostný a asketický - člověk někdy dochází k závěru, že sám env. krizi nevyřeší I Ce ntrum pro výzkum toxických látek vprostredí Dobrovolná x záměrná skromnost - dobrovolně skromný - kdo žije ve skromných poměrech vědomě a dobrovolně, na základě svého rozhodnutí, ačkoli by mohl žít jinak (Pestří) - env. příznivé necíleně - až druhotně - záměrná skromnost —> lidé vědomě z env. motivů omezují své vzorce i objem spotřeby hmotných statků či služeb, které narušují ŽP (Zelení) - častá je kombinace obou Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Environmentálne uvědomněly způsob života I) dle domácích technologií - přibývá energ. šetrných spotřebičů (úspora) II) dle spotřebních vzorců - důležitá env. informovanost + ochota měnit spotřební návyky (x tzv. „ekologické plýtvání") - ideační hodnota věcí x užitková hodnota —> souvisí s etickým a politickým pozadím výroby (velkochovy, x biopotr., fair-trade, veget., lokální potraviny...) III) dle spotřeby zboží a služeb —► konzum, x dobrovolná skromnost 1-UUlh.EJDBavA PESI# A ZELENÍ mm ■ i m \ň i m 5 ÉA. m 1 Vlažní a váhaví [IipHOU o ekDloa.Llein luiuiul H4BJ uflpj(A Dobrovolná skromnost x chudoba - chudoba - nízký příjem, malé vlastnictví a spotřeba, pocit deprivace, sociální vyloučení, nízký sociální status, minimální podíl na moci - dobrovolná skromnost - dobrovolnost, soběstačnost, pestré mezilidské vztahy, aktivní podíl na veřejných věcech (obce...) - idea skromnosti častá v antické filozofii, islámu, křesťanství, judaismu, taoismu, konfucionismu, starověké mytologii i u přírodních národů Skromnost jako součást sociální prestiže statusu - př. holandští lékaři - skromnost a ekologický luxus je prestižní záležitostí, konzumenství odmítáno jako neetické, většinové a vulgární - ek. příznivé chování bohatých je otázkou společenské prestiže, ale i osobních postojů orientace mimo materiální hodnoty - společnost už není rozvrstvena do tříd, ale podle životního stylu —> chudší vrstvy se snaží napodobovat bohatší —> nápodoba může být účinnější než ek. výchova —> šíření pod vlivem módy je rychlejší a efektivnější - společenské elity —> vliv na legislativu, politiku i ekonomiku I Ce ntrum pro výzkum toxických látek vprostredí „Z toho vidíš, že chudí nejsou tak docela ubozí, jak si myslíme; jsou opravdu blaženější, než si představujeme a než my sami jsme" Karl Gutzkow Centrum pro výzkum (g^j) toxických látek ^^t^/ v p rostred í CHUDOBA MÁ HODNĚ PODOB Česká re publika • Pod hranicí chudoby žije 995 565 osob, což je 98 procenta obyvatel {údaj vychází z metodiky EU). * V Česku se vyjadřuje míra chudoby počtem lidí pobírajících dávky v hmotné nouzi Životní minimum je ve výii 3126 korun pro jedudtíivce, existenční minimum 2020 korun pro dospělou osobu. ♦ V roce 2007 pobíralo dávky v hmotné nouzi asi 70 tisíc domácností, ^_ ^ tedy L7 procenta. • Pro dva dospělé a dvě děti činí životní minimu m 9650 korun Francie Pod hranicí chudoby žije kolem 3,7 milionu lidí (6,3 procenta). Hranice chudoby činí 631 eur (asi 17 025 korun) pro osobu na měsíc, 1703 eur (42 575 korun) pro pár s dvěma dětmi. U západních soli sedů žije pod hranicí chudoby 13 procent populace. Jejich příjem je menší než 781 eur (19 525 korun) čistého přijmu. t3 ' j Keňa -—řft INFOCRAFliíA DENÍK/HANA MERTOVA • Pod hranicí chudoby zde žije 46,1 procenta lidí. • Ti musí vyžít s jedním dolarem denně, za což si pořídí jen opravdu nej základnější potraviny, FOTO: PROFIMEDIA, D€N ÍKrtíAREL PECH ÍOftŮUE: UPStf. INĚÍE, S/ETOvA B ANKA 200ŮŮÍŮŮ Luxus - hybatel změn životního způsobu? - možná ano - vzácné zboží, služby a trávení volného času dříve výsadou nejbohatších - nyní dostupné i nižším vrstvám —> ohrožení statutotvorné funkce nutno tedy luxusní statky neustále proměňovat - co je dnes vzácné? 6 nových luxusní kategorií ČAS - kdo je pánem svého času? POZORNOST - chtějí všichni (i média) PROSTOR - poloprázdný pokoj? KLID - za klid (v práci, bydlení i restauraci) i platíme BEZPEČNOST - požadavek bezpečnosti x izolace PŘÍRODA 'U - čistá voda, vzduch, kvalitní potraviny... - zdroj estetických zážitků, citového a intelektuálního naplnění - vztah k ní založen na pocitu libosti —> prvek luxusu x vědomí existenční závislosti středověkého rolníka - o ochranu ŽP se zasazuje i bez pocitu přímé závislosti Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Výberová náročnost - odlišné pojetí dobrovolné skromnosti - člověk náročný, ale na určité věci —► např. na kvalitu vody, ŽP, veřejnou dopravu, radost ze života - není o askezi, ale o radosti ze života místo z majetku - „zelený konzument" - ekologicky šetrné výrobky atd., ale stále zvýšená spotřeba, až plýtvání:-( Postmaterialismus ^ - změny v hodnotách - Holandsko, SRN, Dánsko x USA a Kanada - přesun od materialistických hodnot (hmotný blahobyt a bezpečí, orientace na ekonomickou prosperitu, dodržování sociál, pořádku) k hodnotám postmaterialistickým (svobodná seberealizace, podíl na správě věcí veřejných, tvorba humánnější společnosti, tvorba ŽP) - změna hodnot probíhá (pomalu) především u mladších generací, které vyrůstaly ve větší ekonomické a spol. jistotě (ne za války) —► ekonomická prosperita přispívá k šíření postmat. hodnot a naopak (ropná krize v 70. let - pokles postmaterialismu) I Ce ntrum pro výzkum toxických látek vprostredí Výberová náročnost - odlišné pojetí dobrovolné skromnosti - člověk náročný, ale na určité věci —► např. na kvalitu vody, ŽP, veřejnou dopravu, radost ze života - není o askezi, ale o radosti ze života místo z majetku - „zelený konzument" - ekologicky šetrné výrobky atd., ale stále zvýšená spotřeba, až plýtvání:-( ^ Postmaterialismus Obrázek 2. Vývoj postmaterialismu v ČR 1991 -1999 PDI index (podíl postmaterialistů mínus podíl materialistů) ■i? c i—i a o 73 & Rok 1991 1993 1999 NewScientist Science in Society a search New Scientist Go" Home News In-Depth Articles Opinion CultureLab Galleries Topic Guides Last Word Subscribe Dating SPACE TECH ENVIRONMENT HEALTH LIFE PHYSIC SSMATH SCIENCE IN SOCIETY Log out | My New Scientist Look for Science Jobs Cookies S Privacy Home | Science in Society | Environment | Opinion Special report: How to do your bit for the planet > 15 October 2008 Magazine issue 2678. Subscribe and save Most of us accept the need for a more sustainable way to live, by reducing carbon emissions, developing renewable technology and increasing energy efficiency. But are these efforts to save the planet enough? A growing band of experts argue that personal carbon virtue and collective environmentalism are futile as long as our economic system is built on the assumption of growth, and if we are serious about saving earth, we must re-structure our economy. What can you do to help this process? We asked some movers and shakers for their recommendations. Here is what they said: "Buy less stuff. Join and support Friends of the Earth." Herman Daly, ecological economist, University of Maryland, US "Vote. Or better yet, get involved in politics at any level and advocate green economics." Julia Marton-Lefevre, director general of the International Union for Conservation of Nature "In a speech in April 1967, Martin Luther King called on the US to undergo a (3 To se mi líbí *<^J D E h arg. GH e h h n ADVERTISEMENT NewScientist For a wealth of knowledge, subscribe to New Scientist and save on every issue > * A pp Store ^ (jLH-ijjk: play This week's issue subscribe NewScientist "algorithms JLLUUILI III LI ItJ that run vir™ T"".::, ran 07 February 2015 — ADVERTTSEMEtíT - Latest news > UK parliament gives three-parent IVF the go-ahead 15:4+ 03 February 2015 In a world first, members of the UK parliament have voted to allow mitochondrial donation Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí > Just four credit card clues can Hlavní dimenze proměn životního způsobu I) Turizmus : vychází z neklidu moderního člověka někam cestovat, všechno vidět a vše si užít —> rostou náklady na turistiku, dovolené : výsledek rostoucí ochoty lidí zříci se výhod civilizace ve prospěch přírody a hostitelských zemí, poznání skutečné ciziny Tvrdý turizmus Měkký turizmus masové cestování individuální, rodinné cesty, cesty s malou skupinou přátel málo času dost času rychlé dopravní prostředky přiměřené a pomalé dopravní prostředky daleko blízko pevný program spontánní rozhodnutí podle situace řízení zvenku (cest.kancelář) řízení zevnitř importovaný styl života styl života blízký dané zemi „pamětihodnosti" zážitky pohodlně a pasivně s úsilím a aktivně žádná nebo malá duševní příprava příprava vztahující se k dané zemi bez znalosti domácího jazyka se znalostí domácího jazyka pocit převahy radost z učení se od domácích nákupy přivést dárky hostitelům suvenýry vzpomínky, nové zážitky, kresby pohlednice a prospekty malby zvědavost takt hlasitý tichý II) Novy pohled na jídlo a vaření Vegetariánství - motivace: zdravotní (omezení tuků, cukrů, nebezpečí) ekologická - 2ha půdy uživí 1 mäsožravce, 14 vegetariánů, 50 veganů etická - spiritualizace lidského bytí —> odmítnutí velkochovů, uvědomělé zmenšování ek. stopy - počet vegetariánů vzrůstá: ČR (2002): 1 - 2 % —> jedna z nejdynamičtějších změn v životním stylu - vegetariánství výsadou bohatších - v rozvojových zemích roste konzumace masa Vegetariáni: rostoucí menšina na Západě, významná síla v Indii Lidé označující se za vegetariány nebo vegany, v procentech populace USA EU Česko Indie muž 7 ženy ■ ■■■ vegetariáni muži a ženy ■ vegani 2-10 muži a ženy, odhad < muzi a zeny muzi a zeny Miliony vegetariánů II) Novy pohled na jídlo a vaření Vegetariánství - motivace: zdravotní (omezení tuků, cukrů, nebezpečí) ekologická - 2ha půdy uživí 1 mäsožravce, 14 vegetariánů, 50 veganů etická - spiritualizace lidského bytí —> odmítnutí velkochovů, uvědomělé zmenšování ek. stopy - počet vegetariánů vzrůstá: ČR (2002): 1 - 2 % —> jedna z nejdynamičtějších změn v životním stylu - vegetariánství výsadou bohatších - v rozvojových zemích roste konzumace masa ^ Spotřeba potravin podle regionů Kilokalorie na hlavu a den rostlinné a živočišné produkty Q průmyslové země Q rozvíjející se země odhad na rok 2030 pouze živočišné produkty průmyslové země | Evropa Spojené státy O nejméně rozvinuté země □ Čína americké (v daném roce) 1963 1983 2003 20O9 II) Novy pohled na jídlo a vaření Vegetariánství - motivace: zdravotní (omezení tuků, cukrů, nebezpečí) ekologická - 2ha půdy uživí 1 mäsožravce, 14 vegetariánů, 50 veganů etická - spiritualizace lidského bytí —> odmítnutí velkochovů, uvědomělé zmenšování ek. stopy - počet vegetariánů vzrůstá: ČR (2002): 1 - 2 % —> jedna z nejdynamičtějších změn v životním stylu _ - vegetariánství výsadou bohatších - v rozvojových zemích roste konzumace masa Střídmost v jídle (Západ) - ale malé uvědomění pozadí vzniku jídla —> vztah mezi jídlem a jeho původem zatemňován - intenzivním zemědělstvím a chovem se člověk sice vymanil z těžké dřiny na polích, ale také odcizil původu potravy, jejíž kvalita klesá x kvantita roste Vlastnoruční příprava jídla - jídlo vychutnat, podílet se na vzniku —> čas x další zisky Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Proměny mužské a ženské role v e n v. souvislostech Ekofeminismus - hnutí spojující myšlenky feminismu a ochrany přírody - navazuje na přesvědčení feminismu 18. -19. stol. o ponížení a útlaku žen ze strany mužů, doplněno paralelou útisku přírody —► příroda spolutrpitelkou žen - ekofeminismus x dominantní a vykořisťující postavení mužů, kteří racionalitou, soutěží, agresivitou a arogancí zavedli svět do ekologické krize - prosazení ženského přístupu - více intuitivní, soucitný, bližší přírodě Nová maskulinita - od 60. let postupná proměna mužství - nové pojetí muže -> spojení mužské fyzické síly, pevného postoje, rozhodnosti s ženskou schopností altruismu, trpělivosti a lásky —> využívá takové chování ve vztazích k ostatním lidem i přírodě - „soucitná autorita"—► silný a odvážný muž schopný soucitu (ek. aktivisté?) Centrum pro výzkum (g^j) toxických látek ^^t^/ vprostredí RESPEKT sloupky I aktuální vydání | blogy | | 25 let? RESPEKT I respektstore | e-prod I respekt.cz Vpřed a vzhůru 8.3.2015 | aktualizace: 10. 3. 2015 09:29 Dívky předhánějí chlapce na nižších školách i na univerzitách a jejich náskok se zvětšuje Článek The Economist The Economist Všechno to souvisí s jejich mozky a těly a chemikáliemi," říká sir Anthony Seldon, ředitel Wellington College, drahé internátní školy v anglickém Berkshire „Kluci si myslí, že není cool soutěžit, že není cool být chytrý," dodává Ivan Yip, ředitel newyorské Bronx Leadership Academy. Studium na první škole stojí 25 tisíc liber ročně a je tam potápěčský klub. Ta druhá poskytuje většině žáků z chudých rodin dotované obědy, čtvrtina dětí má zvláštní potřeby. Obě školy se však potýkají se