Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213)
spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Příčiny environmentální krize
Environmentální krize → patologický vztah člověka ke
(svému) životnímu prostředí
- nesoulad mezi stupňujícími se hmotnými požadavky lidí a
postupně vyčerpávanými a ničenými zdroji
Podoby environmentální krize
- vyšší frekvence lokálních konfliktů
- války o přírodní zdroje
- neschopnost řešit katastrofy
jako záplavy, zemětřesení atd.
Příčiny environmentální krize
Environmentální krize → patologický vztah člověka ke
(svému) životnímu prostředí
- nesoulad mezi stupňujícími se hmotnými požadavky lidí a
postupně vyčerpávanými a ničenými zdroji
Podoby environmentální krize
- vyšší frekvence lokálních konfliktů
- války o přírodní zdroje
- neschopnost řešit katastrofy
jako záplavy, zemětřesení atd.
Příčiny environmentální krize
• Orientace na malou sociální skupinu zájem
o dopad na přírodu či jinou společnost?
• Orientace na krátký časový horizont
- maximálně jednotky let
• Význam smyslových zážitků
- zprostředkovaná informace postrádá kvalitu
• Jednoduché lineární myšlení
x složitost environmentálních problémů
• Selektivní uchovávání zážitků
- na co rádi vzpomínáme?
Fylogenetické určení chování
Chování člověka určeno
I) Intuicí – fylogenetický i typicky lidský základ
II) Rozumem
- obecný problém env. otázek:
„teď a tady přijímat nákladná opatření, abychom zamezili
problému v budoucnosti, který se navíc stane jen s určitou
pravděpodobností“
- skvělý výchozí bod pro paralýzu
Umocněno amorfností otázky CC:
- žádné termíny
- žádná geografická lokace
- žádná jednotlivá příčina
- žádné jednotlivé řešení
- žádný nepřítel
Souvislosti snah řešení otázky CC
• Transgrese
= opak reprodukčních pudových aktivit člověka
- přesah aktuálního bytí člověka, dává další smysl lidskému životu
- hodnotou je i samotný výkon těchto činností
- dosažení cíle nevede k ukojení potřeby, ale stimuluje novou
Transgrese k: věcem, lidem a společnosti, k sobě, k symbolům
- příčina nebo možnost řešení environmentální krize?
Typicky lidský základ chování
Emoce x environmentální otázky
• Jak ukazují svědectví z morových měst, lidé vystavení
ohrožení se jen málokdy chovají racionálně. V případě
environmentálních problémů můžeme sledovat:
• altruistické sebeomezení ve prospěch celku (odpovědné
chování k životnímu prostředí)
• egoismus („když jde klima do háje, tak se snažím létat co
nejvíc, dokud je to možné.“)
• extrémní hédonismus (omamné látky všeho typu,
konzumerismus, promiskuita)
• fascinace zkázou (masová obliba katastrofických filmů)
• hledání viníků (teorie spiknutí à la New World Order
apod.).
• Při vyvolávání strachu – počítejme se všemi reakcemi
CC x emoce
• Asi polovina populace USA prožívá ve spojitosti s CC emoce - bezmoc,
smutek, znechucení či naději, čtvrtina pop. přiznává deprese či pocity viny.
• Ochránci klimatu („klima-alarmisté“, 18 % populace USA) prožívají
nejčastěji smutek, znechucení, naštvanost a znepokojení
• Jejich odpůrci („klima-realisté“, 7 % populace USA) pociťují ohledně CC
především znechucení a naštvanost.
Kognitivní disonance a konsonance
• Kognitivní disonance - nesoulad mezi lidským chováním a
informací, která se mu dostává
– vede k nelibému stavu, kterého se člověk snaží zbavit a nahradit
ho stavem kognitivní konsonance, tedy souladem mezi chováním
a získávanou informací.
Způsoby dosažení kognitivní konsonance:
• Racionální konsonance – racionální změna chování na
základě informací, které se nám dostávají a přijali jsme je
za smysluplné.
• Intuitivní konsonance – zbavení se nepříjemné informace
vytěsněním z naší mysli, neboť požadovaná změna
chování je pro nás nepřijatelná (byť jsme mohli přijatou
informaci vyhodnotit jako smysluplnou)..
Kognitivní disonance a konsonance
• Stačí-li k navození kognitivní konsonance malá změna
chování, člověk volí první způsob
- např. cestu drobných změn chování ve vztahu k ŽP
• Vyžaduje-li však nastolení kognitivní konsonance velkou
změnu v chování - zbývá druhá cesta
- vytěsní informaci a někdy se i rozzlobí na jejího
nositele, např. postoj k náročným požadavkům na změnu
života: omezit používání automobilu, méně nakupovat, atd.