Opakování Polynomy P(x) = anxn + an_ixn_1... + aix + a0. 6)^2, •••,£/» kořeny (reálné i komplexní) polynomu P. • dělení polynomů se zbytkem • Hornerovo schéma a zobecněné Hornerovo schéma • hranice kořenů • počet reálných kořenů polynomu na intervalu - Sturmova věta Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 2/19 Newtonova metoda a její modifikace Problém - volba počáteční aproximace Věta Nechť P E nn je polynom stupně n > 2. Nechť všechny kořeny jsou reálné. Pak posloupnost {xk}^=0 určená Newtonovou metodou je konvergentní klesající posloupnost pro každou počáteční aproximaci x0 > £1 a platí lim xk = £i- Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 3/19 Příklad P(x) = (x - l)(x - 2)(x - 3)(x - 4)(x - 5)(x - 6) = x6 - 21x5 + 175x4 - 735x3 + 1624x2 - 1764x + 720 |£; | < 1765 xo = 1765 *L = 1226.8 x2 = 1022.9 *3 = 859.99 X4 = 711.41 xio = 287.99 x20 = 49.48 Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 4/19 Zdvojená Newtonova metoda Pro velké x^. k+i__k (x*)" + ■ ■ ■ ^ „k {■, 1 X = X n(xk)n -i Veta Nechť P e nn, n > 2, a nechť všechny kořeny /' = 1,..., n polynomu P jsou reálné a £i > £2 > • • • > £n- Nechť «1 je největší kořen P'\ £1 > ai > &■ Pro n = 2 předpokládejme £1 > £2- Pak pro každé z > £1 jsou čísla P'(zY y P(z)' r r P'{y) definována a platí "i < y, íi £1 a zdvojenou metodou: *k+l = *k Mohou nastat dva případy: O P(x0)P(xk) > 0 pro všechna k. Pak x0 > xi > ... > xk > ... > £1, k = 0,1,... lim Xk k^řOO 6 O Existuje xk tak, že P(xk)P(x0) < 0, P(xk-i)P(x0) > 0. V tomto případě tedy došlo k „přestřelení" bodu £i a platí x0 > xi > ... > xk i > £i > xk > ai > 5. Položme yo = xk a pokračujme dále klasickou Newtonovou metodou s touto počáteční aproximací: yk+i = yk P'W 0,1,2,... 1 -00,0 Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 6/19 Snižování stupně Pi(x) = -^f- - numerické nepřesnosti v koeficientech. Příklad P - polynom s kořeny £1 = 10, ..., £10 = 1 Aproximace kořenů: £1 = 10.000000040624446 |2 = 8.999999654991576 |3 = 8.000001300611824 |7 = 4.000018865503898 £10 = 0.99999962963847448 4ď> ■= -O^O- Jin Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 7/19 Maehlyova metoda (x-íi)2 Dosazením tohoto vyjádření do vzorce pro Newtonovu metodu pro polynom P\ dostaneme: X = x —___, , = X xk Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 8/19 Obecně, jestliže jsme již nalezli aproximace kořenů £1,..., £y, postupujeme obdobně a sestrojíme polynom PM P{X) (x-a)...(x-0) P'(x) P(x) £ _1_ (x-6)...(x-0) (x-6)...(x-0) £í*-6 Newtonova metoda pro nalezení kořene je tvaru Xfc+1 = j{xk), 0, Vx G C" Q \\x\\ = 0 ^ x = o, o = (0,...,0)T O ||ax|| = \a\ \\x\\, VaGC, Vx G C" O ||x+ y|| < ||x|| + ||y||, Vx,yGC". Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 10 / 19 Príklady vektorových norem: O ||x||2 = ( lx''|2 ) (eukleidovská norma) i=l O ||x||i = ^2 \xi\ (oktaedrická norma) i=l Q ||x||oo = max |x,-| (krychlová norma) K; x <^ ||x„ — x|| —> 0. Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 11 / 19 Matice Nechť A je čtvercová matice řádu n s reálnými resp. komplexními prvky: / 3ll 3\n \ 321 Sin \ a„i ) Mn: třída všech matic tohoto typu. Matici A lze považovat za vektor dimenze n2. Mohli bychom tedy definovat normu matice jako normu vektoru. Ale potřebujeme i další vlastnosti: JiřT Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 12 / 19 Vlastní čísla a vlastní vektory A - x = Xx x - vlastní vektor matice AA, X - příslušné vlastní číslo Vlastní čísla jsou kořeny charakteristického polynomu ■i/u(A) = det(A ■ E — A), E - jednotková matice Spektrální poloměr matice: p(A) = max{\Xk\; Xk je vlastní číslo matice A} n Stopa matice: tr(A) = akk Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 13 / 19 Normy matic Maticová norma na množině M.n je reálná funkce s těmito vlastnostmi: o \\a\\ > o, y A g Mn O \\A\\ = 0 A je nulová matice O \\aA\\ = \a\ \\A\\, VaGC, W\ e Mn O \\A + fi|| < \\A\\ + ||fi||, A, B e Mn Q \\AB\\ < \\A\\ \\B\\, A, B e Mn Vlastnost 5) se nazývá multiplikativnost. Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 14 / 19 Souhlasnost maticové a vektorové normy Řekneme, že maticová norma || • || je souhlasná s danou vektorovou normou II l^^llip — \\A\\ ll-^llip) Lp, jestliže VxeC", VA eMn. Pridružená norma Nechť je vektorová norma na C". Pak číslo \A\\íp = max HAxIlp je maticová norma souhlasná s danou vektorovou normou Pro jednotkovou matici E platí \E\\íp = max HExIlp = 1 a pro souhlasnou maticovou normu platí >„^. • < 1 ► l -00.0 Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 15/19 Veta Přidružená maticová norma je nejvýše rovna libovolné maticové normě souhlasné s danou vektorovou normou. Věta Nechť maticová norma || • || je souhlasná s danou vektorovou normou || • H^. Pak pro všechna vlastní čísla A matice A platí: |A| < \\A\\ . Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 16 / 19 Pridružené maticové normy Nechť A E M.n. Přidružené maticové normy k vektorovým normám || • ||i, || • ||oo, || • ||2 jsou dány vztahy n O \\A\\i = max Y, \3ij\, 1 1<; 4H2 = y/p(A*A), p{A*A) je spektrální poloměr A*A, kde A* = AT, pro reálné matice je A* = AT. \\A\\2 - spektrálni norma matice JiŕT Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 17 / 19 Frobeniova norma • \\A\\2F = tr(A*A) • ||£||F = y/ň. • ^\\A\\oo < \\A\\2 < V^\\A\\oo • ||>A||2 < \\A\\F < Vň\\A\\2 • ^||^||i< ||^||2 <>||^||i ■ Jin Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 18 / 19 Veta Nechť ||61| < 1, || • || je souhlasná s danou vektorovou normou. Pak matice E — B je regulární a platí Jiří Zelinka Numerické metody 7. přednáška, 1. dubna 2015 19 / 19