BIOGEOGRAFICKÁ DIFERENCIACE VYBRANÉHO ÚZEMÍ Seminární práce z předmětu Z0005 Biogeografie – jaro 2015 ČÁST II. 1) Podrobně projděte území tak, abyste dokázali zhodnotit všechny vegetační formace v území. Trasu terénního průzkumu zakreslete do mapy. Pořizujte průběžně vhodné fotografie, které můžete dále použít. Tři předem vybrané lokality zpracujte podrobněji – viz bod č. 2. 2) Zpracujte tři vybrané lokality podrobněji: 1. Vyberte si tři navzájem rozdílné lokality – rozdílné biotopy (např. dubohabřinu, bučinu, suťový les, lužní les, vysázenou smrkovou monokulturu…). Berte v potaz pro každou lokalitu homogenní vegetační formaci o velikosti min. 20×20 m. 2. Lokalizujte je v práci na mapě (ZM10). 3. Navštivte vybrané lokality a stručně je popište. Např. v jakém reliéfu se nachází, jak vypadá vegetační formace (př. rozvolněný les bez keřového patra a s téměř souvisle zapojeným bylinným podrostem), antropogenní vlivy... 4. Zpracujte zde fytocenologické snímky:  Jeden snímek na každou lokalitu. Velikost snímku na lesním stanovišti stačí 10×10 m  Poznamenejte všechny relevantní vlastnosti – viz hlavička fytocenologického snímku  Druhy, které poznáte na místě, tak zapište přímo.  Pokryvnost druhů zapisujte v Braun-Blanquetově stupnici a pokryvnost jednotlivých pater v procentech  Co nepoznáte tak si vyfoťte nebo utrhněte (pozor na chráněné druhy:-)), zapište pokryvnost a doma dohledejte např. pomocí http://www.botanickafotogalerie.cz/ nebo se podívejte např. do Katalogu biotopů, co by tam mělo růst a podle toho druh zkuste dohledat, nebo alespoň rod.  Pokud druh neurčíte ani tak (např. trávy, nekvetoucí rostliny), tak jej napište jako neurčený druh a zapište zda se jednalo o dřevinu, bylinu, trávu nebo kapradinu a zapište pokryvnost druhu.  Mechové patro a lišejníky nemusíte zapisovat.  Fytocenologický snímek uveďte v práci s českým i vědeckým názvem druhu (nebo alespoň rodu) 5. Lokality podle snímku a charakteru stanoviště zařaďte a charakterizujte z pohledu:  vymezení biotopů (viz Katalog biotopů ČR)  geobiocenologické typizace krajiny  zařaďte do STG - viz Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Geobiocenologie I a II Doporučený postup: 1. v Metodických postupech můžete využít převodních tabulek z lesních typů nebo BPEJ – viz od strany 172 – tím získáte pěkný „nástřel“ toho, co by na lokalitě mohlo ve skutečnosti být 2. otevřete si Geobiocenologii I a zapíšete si do tabulky pro každý dostupný druh údaje o jeho vztahu k vegetačnímu stupni, trofické řadě a hydrické řadě 3. uděláte si průnik údajů z tabulky a získáte nějaké rozmezí „geobiocenologické formule“ v kterém se budete pohybovat – např. 2-4 AB-BC 3-4 (pozor: někdy tam můžete mít druh, který se třeba bude úplně vymykat ostatním – pokud má malé zastoupení, tak jej ignorujte – může se zde nacházet např. na nějaké mikrolokalitě s jinými vlastnostmi, nebo prostě si tam roste:-) - hodnoty v Geobiocenologii jsou odvozené dlouhodobým pozorováním druhů v přírodním prostředí kde rostou a jedná se o běžná stanoviště jejich výskytu, takže prosím neberte to tak, že prostě nemohou růst nikde jinde než je uvedeno...) 4. otevřete si Geobiocenologii II nebo se podíváte do Biogeografické příručky II → Společenstva a dohledáte si podle formule (která vám vyšla) pravděpodobná STG, do kterých může lokalita patřit. Pravděpodobně vám vyjde více možností (2-4). Následně se podíváte na popis jednotlivých STG (v Geobiocenologii II) a podle něj byste již měli být schopni identifikovat to STG, které nejlépe nebo úplně odpovídá vybrané lokalitě...  stručně popište postup, jak jste došli danému STG (tzn. jednotlivé kroky předchozího bodu) a v práci uveďte pomocnou tabulku (vytvořenou pomocí Geobiocenologie I) vložte do příloh  vymezení dle fytocenologického členění -> Vegetace ČR (Chytrý el al., 2007-2013)  zařaďte do třídy, svazu a do asociace – asociaci stručně charakterizujte • můžete si pomoct tím, že se podíváte do Katalogu biotopů a Geobiocenologie II na to, jakým fytocenologickým jednotkám (taxonům) daná typologie odpovídá 6. Výsledky z map a vymezených typologií konfrontujte s realitou.  Rostou nebo naopak chybí v lokalitě některé diagnostické nebo dominantní druhy?  Odpovídá druhové složení dané typologické jednotce?  Odpovídá charakter vegetace dané typologické jednotce?  Odpovídá charakter stanoviště dané typologické jednotce? 7. Pořiďte na místě fotografie a vložte je do textu. Pro každou lokalitu minimálně 3 kvalitní fotografie. 3) Stručně shrňte zda - typologická vymezení v celém území (hl. v případě biotopů) odpovídají reálné situaci. Pokud neodpovídají, tak uveďte možný důvod proč tomu tak je. Závěr: Popište vlastními slovy: Jaký máte názor na jednotlivá členění a typologie? Jak se Vám s nimi pracovalo? V jakých měřítkách jsou použitelné? Mají smysl? a podobně… Citace k souborům v ISu: AMBROS, Z., ŠTYKAR, J. (1999): Geobiocenologie. I. 1. vyd., Brno: Mendelova zemědělská a lesnická universita, 63 p. BUČEK, A., LACINA, J. (1999): Geobiocenologie. II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická universita, 240 p. CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 308 p. MADĚRA, P., ZIMOVÁ, E. et al. (2005): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Brno: Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie MZLU v Brně a Löw a spol., 277 p. Práce odevzdávejte pokud možno v elektronické podobě ve formátu *.doc , *.docx nebo *.pdf. V ISu bude otevřená odevzdávárna. Tím, že je odevzdání elektronické, tak můžete připojit víc obrázků… Nezapomínejte na citace i v textu. Do zdrojů uveďte pouze to, co jste v práci použili. Latinské názvy druhů pište kurzívou. Pokud chcete, tak můžete přiložit další vhodné texty, obrázky, fotografie, mapky, apod. V případě nejasností v zadání nebo s problémy se zpracováním mne neváhejte kontaktovat nebo upozornit na chyby… Nejzazší termín odevzdání: 24. 5. 2014 (včetně) v případě předtermínu týden před zkouškou Přeji příjemnou práci.