Volby PSEI 29.4.2015 Volby nDefinice: n n… ustavení orgánu určitého společenství lidí cestou hlasování stanovené většiny k volbě oprávněných subjektů n n Volby nNejčastější způsob výběru vhodných osob do rozhodovacích a řídících orgánů států ¨Tradičně způsob obsazování parlamentů, hlav státu v republikách a orgánů místní samosprávy, spíše výjimečně vlád, soudních orgánů nebo panovníků nJejich prostřednictvím obyvatelstvo státu realizuje svoji svrchovanost / kontrolu nad rozhodovacími a řídícími orgány států a dociluje toho, aby tyto orgány „prosazovaly cíle členů společnosti“ nV praxi volby „transformují“ vůli obyvatel užitím rozdílného volebního práva nebo volebního systému … existují ale i jiné způsoby ustavování nV závislosti na typu funkce nebo orgánu jsou v demokraciích plně akceptovatelné i: ¨Jmenování ¨Zdědění (poměrně neobvyklé) ¨Určení losem (pokud je při použití jiné metody situace bezvýchodná – např. rovnost hlasů při volbě – nebo se záměrně svěřuje rozhodnutí náhodě – losování předsedů ve volebních komisích) ¨Vítězství v konkurzu ¨ … a další Volby se rozlišují podle různých kritérií npodle „bezprostřednosti“ volby: nPřímé volby – voliči dávají hlas bezprostředně kandidátům a rozhodují tak o jejich zvolení (typické pro volbu parlamentů, u dvoukomorových parlamentů zejména jejich dolní komory) nNepřímé volby – charakteristické je to, že otázku volby neřeší přímo občané, ale následně osoby, kterým dali svůj hlas – volitelé (např. volby prezidenta USA), poslanci (např. prezident ČR) Volby se rozlišují podle různých kritérií npodle územního rozsahu: nvšeobecné – volí se např. celý zákonodárný sbor (u nás např. Poslanecká sněmovna) ndílčí – volí se jen část zákonodárného sboru (u sborů, které se v pravidelných intervalech obměňují – např. v ČR Senát – senátoři se volí na 6 let, každé 2 roky se obměňuje třetina členů) ndoplňovací – volí se jen na uvolněná místa (např. rezignace nebo úmrtí poslance), případně na místa nově vytvořená (např. v roce 1924 proběhly doplňovací volby do československého parlamentu (zvoleného v roce 1920) na Podkarpatské Rusi – na tomto území se na rozdíl od zbytku státu v roce 1920 nevolilo) Volby se rozlišují podle různých kritérií npodle periodicity: nřádné – volí se po uplynutí funkčního období voleného orgánu, tj. v dříve předpokládaném termínu nmimořádné – volí se dříve, než skončilo řádné funkční období voleného orgánu – např. po rozpuštění parlamentu, úmrtí nebo rezignaci volené osoby apod. Volební právo a volební systém nVolební právo: n n… kdo má právo se účastnit voleb n nVolební systém: n n…jakým způsobem se volby realizují a jak jsou „přepočítávány“ hlasy Volební právo: nvšeobecné X omezené (některé skupiny obyvatel nemají právo účastnit se voleb – např. ženy) nrovné X nerovné (voliči nemají stejný počet hlasů, resp. jejich hlasy nemají stejnou „hodnotu“) ntajné X veřejné (voliči deklarují veřejně, koho volí – např. zvednutím ruky, prohlášením, podpisem, apod.) npovinné X dobrovolné n nV demokraciích je obvyklé všeobecné, rovné a tajné hlasování Volební systém nVolební systém je způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty s ohledem na výsledek hlasování ve volbách n nVětšinové volební systémy nVolební systém poměrného zastoupení nSmíšené volební systémy Většinový volební systém nVývojově starší typ, do konce 19. století jediný používaný volební systém Hlasovací lístek: Spojené království Většinový volební systém nÚzemí se rozdělí na tolik volebních obvodů, kolik má být obsazeno míst nV každém volebním obvodu se volí jen 1 kandidát n Hlasovací lístek: Spojené království Většinový volební systém nDává reálnou šanci na úspěch jen těm největším stranám, napomáhá k vytvoření systému dvou stran střídajících se u moci (viz např. USA, Británie) nVýhody: ¨Volí se jednotlivci, voliči „znají svého poslance“ ¨Zvolené parlamenty mívají jednodušší stranickou strukturu, snáze se sestavuje vláda nNevýhody: ¨Hlasy odevzdané pro jiného kandidáta, než který zvítězil, nemají žádný vliv na složení voleného tělesa, propadají ¨Menšinové politické proudy nemohou dostat zastoupení (v žádném obvodu nemají většinu) Systém alternativního hlasu nPoužit poprvé v Austrálii, proto též „australský volební systém“ nVolič může vedle svého jednoho hlasu označit i další kandidáty v pořadí, v jakém by preferoval jejich zvolení. Pokud první preference voličů nevedou u žádného kandidáta k zisku absolutní většiny, postupným vyřazováním kandidátů s nejmenším počtem prvních, druhých atd. preferencí a přidělování jejich hlasů kandidátům s druhou, třetí atd. preferencí je nakonec určen jeden kandidát, který získá potřebnou nadpoloviční většinu voličů nPostupné přerozdělování hlasů – viz následující strany n emx-b007[1] emx-b007[1] Austrálie …. Austrálie …. Austrálie …. Austrálie …. Austrálie …. Austrálie …. Austrálie …. Systém poměrného zastoupení (proporcionální) nMohl se vytvořit až po vzniku systému politických stran (v 19. století) chorvatsko2000 Hlasovací lístek: Chorvatsko Systém poměrného zastoupení (proporcionální) nÚzemí se rozdělí na menší počet volebních obvodů, než kolik je mandátů nV jednom volebním obvodu se volí více kandidátů zapsaných na listinách politických stran nVoliči volí politické strany nMezi strany se mandáty přidělí podle podílu hlasů chorvatsko2000 Hlasovací lístek: Chorvatsko Systém poměrného zastoupení (proporcionální) nVýhody: ¨Umožňuje zastoupení menšin ¨Přesněji odráží politické rozvrstvení voličů nNevýhody: ¨Vede k většímu počtu politických stran v parlamentu, sestavení stabilní vlády je složitější ¨Oslabuje se vazba mezi poslanci a voliči (poslanci jsou za zvolení „vděční“ straně, která je umístila na kandidátku, ne voličům, kteří volili stranu) ¨Prakticky nepřipadá v úvahu zvolení nezávislých kandidátů ¨Zastoupení získají občas i výrazně menšinové, extremistické nebo recesistické pol. strany ¨ Co „lze vyzkoumat“? n nPodmíněnosti hlasování – snaží se zjistit podmíněnosti hlasování v partikulárních volbách nebo skupině voleb (statisticky srovnává rozložení volební podpory a jiných jevů, hledá podobnosti a podmíněnosti, v praxi „srovnávání map“ nebo méně romanticky „srovnávání matic čísel“) – kdo volí komunisty, jak volí důchodci apod. n n n n n F_volby_1rep_46 nJádro volební podpory ¨Území, kde strana získala 25 % resp. 50 % hlasů ¨Vymezeno jádro nVnitřní (hlavní) nVnější nStabilní (vnitřní a vnější) nNestabilní n Volby v roce 1946 n F_volby_1rep_jadro_46 n F_volby_1rep_jadro_intenzita_50 nezamestnanost.jpg 2013.jpg verici.jpg VS.jpg ÚKOL nZjistěte výsledky voleb do PS 2013 za kraj, okresy a okresní města nPouze strany se ziskem 1% a více nPopsat rozdíly na základě alespoň 1 vybraného socioekonomického/demografického ukazatele