TVAROŽNÁ Délka rozhovoru: 30 minut Datum rozhovoru: 17. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 1977 (37 let), vzdělání, pracovní zařazení: VOŠ, referent státní správy 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: přecpanost auty, dopravní kolaps X Vesnice: zeleň – konkrétně v Tvarožné tvoří centrum obce stromy obklopující protékající potůček. Negativum naší vesnice spatřuji v narůstající míře dopravy, která se mně osobně dotýká, protože bydlím u hlavní silnice. 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Nevidím rozdíl mezi městem a venkovem, protože dopravní dostupnost města je tak veliká, že je mi prakticky kdykoliv k dispozici. Naše vesnice navíc skýtá i kulturní možnosti, jako je např. jedenkrát za dva měsíce divadelní víkend, ochotnická představení i improvizační show, přehlídka dechových hudeb. Za výrazná pozitiva venkova považuji blízkost přírody a větší komunikativnost lidí, která je protikladná životu ve městě. Je zvláštní, že i tzv. náplava z města, která se zde usídluje v nové výstavbě v Cihelně (nejde však o typický satelit ani rezidenční ghetto), projevuje zájem o zapojení do života obce. Z jejich iniciativy např. vznikla i nová tradice lampionových průvodů. POZOR: v Pozořicích konflikty ze strany náplavy (řečeno pod podmínkou, že odpovědi jsou anonymní!). 3) Kde bydlíte? V Tvarožné. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Od narození, tj. 37 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? Viz výše: Každý, kdo má zájem o možnosti osobní realizace zde, je může uplatnit, a kdo ne, má možnost dopravní dostupnosti MHD a IDS, aby je mohl uplatnit někde jinde. - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Sousedé jsou někteří dobří, někteří ne. Kulturní život je bohatý – viz výše. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Veřejné prostranství obce představuje v podstatě zeleň. V blízkosti je i les ve směru na Pozořice. Jsou zde turistické stezky, které vedou až do Mariánského údolí. Negativní je narůstající míra dopravy. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Dopravní dostupnost MHD – IDS (č. 702) je optimální. Jsou zde základní služby, jako např. pošta, OÚ, ZŠ, MŠ, Sokol, hasiči, masáže, kadeřnictví, pedikúra, obchody, restaurace (původně 3, dnes 2 + blízká Rohlenka). - Plánujete se přestěhovat? Ne. - A proč? - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Jako městské vnímám narůstající dopravu na ulici, na níž bydlím. Jinak si s typicky městským fenoménem spojuji rovnou střechu budovy MŠ z 80. let (tento trend byl později u ostatních staveb nahrazen sedlovou střechou, akorát u budovy MŠ ne). Typicky vesnické: kostel. Ad Rohlenka: lidé tam chodí v létě na zmrzlinu, protože zde není žádná cukrárna, ALE: jako pozitivní vnímám bistro, které vzniklo s původním konceptem dálnice, jako negativní naopak benzinku z 90. let, která byla vybudována – na rozdíl od původní koncepce zohledňující historické souvztažnosti tohoto místa (přízemní budova s komíny evokující historicitu) – z ryze pragmatických účelů a bez žádného dohledu památkářů. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Spíše plynulý přechod. Přechod vnímám jako pozvolný vzhledem k dostupnosti města. Rozhodně se zde nejedná o takový kontrast jako např. u obcí u Hodonína, které nejsou udržované a také zde vládne vysoká nezaměstnanost. 4) Kde pracujete? Na Obecním úřadě v Tvarožné. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Pěšky. 5 minut. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? V místě – 5 minut – každý den. Velký nákup podnikám v nákupních centrech v Brně asi 1x za týden až 14 dní. Cesta autem trvá přibližně 20-30 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Hodně volného času mi zabere péče o rodinu a v létě i péče o zahradu. Jinak ráda čtu. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Každý den. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Kondiční cvičení 1x týdně. Mám možnost cvičit v místě, ale někdy jezdím i do Brna (cesta 20-30 minut). - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? 1x za rok, dříve, když jsme na tom byli finančně lépe, jezdívali jsme 2x, tj. i v zimě. Střídáme 1 rok moře a druhý naše hory. TVAROŽNÁ Délka rozhovoru: 45 minut Datum rozhovoru: 17. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1946 (69 let), vzdělání, pracovní zařazení: základní, důchodce, dříve brusič nástrojů v Zetoru 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: kultura: kina, divadla, ZKL hokej (tj. tým Zetoru); moderna (Brno), kulturní vyžití (např. akce pořádané Zetorem v židenickém Dělnickém domě). Poznámka z hovoru u piva: Kdes byl? Ále v Brně, podívat se na vysoké baráky. Vesnice: místní charakter: hasiči, dechovka, někdy moderna (míněna hudební produkce); pole, kačeny, prasata, králíci. Jako děti jsme museli pracovat kolem hospodářství, ale měli jsme i možnost kultury (hody apod.). 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: kulturní vyžití; Město -: neklid, shon X Vesnice: pozitiva: klid, zmodernizovaný život (plyn, topení, voda). Negativa nevidím žádná, neboť Tvarožná se nachází v takové blízkosti Brna, že ji ani nevnímám jako venkov. 3) Kde bydlíte? V Tvarožné od narození. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Od roku 1946, tedy už téměř 70 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Líbí se mi pestrost společenských kulturních akcí (fotbal, pouť, hody, slavení napoleonských událostí, Velikonoce – pomlázka). X Nelíbí se mi, že i v naší obci se objevuje problematika užívání drog u některých mladých (dovezli si to z Brna, kde chodí na učňák či nějakou jinou školu). - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Líbí se mi zdejší zeleň, naše náves je tak krásná, že místní malíř, který na návsi bydlí, sem vozí své žáky, kteří pak společně naši náves malují. I kostel máme krásný a je hojně navštěvovaný, protože je zde silná religiozita. To je dáno tím, že všichni lidé, kteří zde obývají bývalé grunty, mají rolnický původ a po generace byli hrozně zbožní. X Nelíbí se mi stav chodníků, které by bylo potřeba opravit, ale nejsou na to finanční prostředky. Znehodnocení životního prostředí Cementárnou Mokrá je tak veliké, že lidé, kteří dříve chodili na špacír do lesa, kde bývaly veliké louky a maliny, si už odvykli tam chodit kvůli velké zaprášenosti (dříve cementárna nepoužívala žádné filtry). - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Vietnamci zde mají obchod a pečou vynikající škvarkový chleba. Špičková dopravní dostupnost (po 25 minutách tam i zpět) X Nelíbí se mi výše jízdného (26,- Kč). - Plánujete se přestěhovat? Ne. - Co by Vám chybělo? Všechno by mi chybělo. Bratr, syn a všichni, zkrátka rodinná pospolitost. My si pomáháme se vším. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Zde není žádný komín, žádná fabrika (Zetor, kde jsem celý život pracoval), velké budovy, hluk, smog. Zdejší kravín je již ze 70ti % obsazen firmami, takže zde není ani dřívější zápach. Je tu ale Cementárna Mokrá, která je vlastně fabrikou ležící ze 60ti % na katastru obce Sivice a ze 40ti % na katastru Tvarožné. Ta má na vině devastaci lesů, zaprášenost, spalování pneumatik. Takže již nemůžeme chodit do lesa. Již v 50. letech byli zdejší obyvatelé znepokojeni záměrem stavět tu paneláky pro zaměstnance cementárny; v 60. letech se stavět začaly a v 70. roce byly byty pro cementárnu již hotovy. Ale dnes to už není součástí obce Tvarožná. V naší obci je tzv. cirkulární les, tzn. že 50-60% občanů vlastní kus lesa s právem těžit jej. Ale zákony to tak moc neumožňují. Blízko máme také koupaliště v Kovalovicích. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Já zde žádný přechod nevidím. My se cítíme jako v Brně: já jsem pracoval v Zetoru, kamarád v Královopolské strojírně, další zase v První brněnské strojírně. 4) Kde pracujete? Jsem v důchodu. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 13 500,- Kč. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Denně zde u Vietnamců pečivo – 5 minut. 1x týdně blízký brněnský Lidl či Penny (dle slev) – 7-8 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Zahrádkářská činnost (skleník, ovoce, kvas) + fotbal. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? V sezóně denně. 1x týdně hraje syn a vnuk fotbal v místním mužstvu. To je pro mne sváteční neděle. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Přátelský zápas se jednou hraje zde, jednou zase v jiné vesnici. Soutěž probíhá v Pozořicích i jinde. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Dnes už ne. Dříve s ROH: Itálie, Chorvatsko, Vysočina – Tři studny. PODOLÍ Délka rozhovoru: 55 minut Datum rozhovoru: 18. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 1961 (53 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ s maturitou, OSVČ – provozuje kavárnu 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: shluk lidí, malý prostor, nesoustředění X Vesnice: klid 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: možnosti práce – kvalifikované, kultura, společenský život; Město -: viz výše + uniformita X Venkov +: klid, větší sepětí s přírodou; Venkov -: nedostatek pracovních příležitostí 3) Kde bydlíte? V Podolí. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Přivdala jsem se sem. 31 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) O žádných negativech v oblasti sociálního prostředí nechci mluvit (pozn.: Z toho je patrné, že jde o skutečnost, která je pro ni značně bolestná. Z kontextu našeho rozhovoru vyplývá, že právě sociální prostředí v obci není optimální: narážka na různé „řeči“, zmínka o nesvárech v obecním zastupitelstvu, kde proti opětovně zvolenému starostovi a jeho věrným konfrontačně vystupuje křídlo „náplavy“ vedené ambiciózním podnikatelem, neúspěšně kandidujícím na místo starosty, jemuž vyčítal osobní neschopnost, „protože jinak by pracoval na jiném místě“. Zdá se, že atraktivnost obce obklopené lesy je zároveň zdrojem jisté sociální nesourodosti a problémů mezi starousedlíky a náplavou. Osobní potvrzení této domněnky nalézám i ve zkušenosti striktního odmítnutí výzkumného rozhovoru ze strany mladého muže, který se do obce přistěhoval „teprve nedávno“.). - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Životní prostředí je díky blízkosti přírody a množství zeleně výborné, není zde žádný smog, s výjimkou zimního topení. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Dopravní dostupnost je špatná: Navzdory blízkosti Brnu zde není MHD, pouze IDS. - Plánujete se přestěhovat? Ano. S manželem uvažujeme o tom, že důchodový věk bychom chtěli strávit někde v centru Brna. - A proč? Kvůli většímu pohodlí a půvabům města. Představuji si sváteční klid nedělí, kdy bychom se po návštěvě bohoslužby v kostele procházeli městem, zašli někam do kavárny apod. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? Kontakt by musel být jistě zachován, už jen kvůli kavárně, kterou zde vlastním a kterou bych chtěla v budoucnu pronajmout. - Co by Vám chybělo? Asi nic. (Po delším zaváhání): Manželovi asi dílna a vinohrad a mně ateliér na floristiku. Ten je pro mě ovšem tak nutný, že bych si jej musela zařídit v brněnském bytě. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Jako městské vnímám prostředí Mariánského údolí, které zvláště o víkendu mívá atmosféru městského parku. Jako venkovské na mne naopak působí kaplička na Santonu a zpěv tamních ptáků, i když je tam neustále slyšet hluk z dálnice. Také Žuráň na mne působí venkovsky, snad proto, že si toto místo spojuji s projekcí minulosti. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Ve směru z Líšně do Podolí považuji za plynulý přechod les. Naopak při cestě z Podolí do Slatiny se mi jeví jako ostrý přechod kruhový objezd ve Slatině. 4) Kde pracujete? V Podolí, kde provozuji kavárnu. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Pěšky. 5 minut. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Do brněnského Makra. 7 minut. V zimě 1x týdně, v létě kvůli větší návštěvnosti kavárny 2x týdně. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Nejlépe se mi daří relaxovat při tvůrčí činnosti, kterou pro mne představuje floristika. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? 2x týdně v domácím ateliéru. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? 1x ročně do španělské Barcelony, kde pracuje dcera. Některé víkendy trávím v Německu, v Görlitzu, kde pracuje manžel. PODOLÍ Délka rozhovoru: 20 minut Datum rozhovoru: 18. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 1985 (29 let), vzdělání, pracovní zařazení: VŠ, zaměstnanec - lékařka 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: tramvaje, rušné centrum, nákupní centrum, davy lidí, obchody, restaurace, kavárny. Vesnice: potůček, kostel, zvířátka, klid, ticho, intimní kavárna 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: snadná dostupnost, možnosti vysokoškolsky kvalifikované práce v blízkosti bydliště, blízkost přátel; Město -: hluk, přelidněnost, davy lidí, dopravní zácpy X Venkov +: klid, ticho, soukromí; Venkov -: omezené možnosti pro vysokoškolsky kvalifikovaného člověka, nedostatek služeb. 3) Kde bydlíte? V současné době v Barceloně. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ano. Žila jsem zde do 19ti let, kdy jsem odešla do Prahy studovat LF UK a pak jsem studovala i v jiných městech Evropy. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Oceňuji zde přítomnost rodiny, přírody, kamarádů. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Je zde hodně zeleně, žádný hluk a smog. Pozitivní je rovněž blízkost Brna, ačkoli negativem je naopak špatná dopravní dostupnost, což kladu za vinu místnímu neschopnému managementu, který od 90. let nebyl schopen zařídit zapojení do MHD a rovněž ani žádnou rekonstrukci veřejného prostranství. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Viz výše. - Plánujete se přestěhovat? Ne. Stále zde mám trvalé bydliště a po ukončení atestace v Barceloně se sem vrátím jako do svého domova. - A proč? - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Jako vesnické vnímám Mariánské údolí, přírodní rezervaci, cyklostezky. Jako městské naopak dálnici. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Za plynulý přechod považuji les ve směru od Líšně. V druhém směru z Podolí do Brna se mi jako psychologický bod jeví kruhový objezd ve Slatině, tam si vždy říkám, tak tady už začíná město. 4) Kde pracujete? V nemocnici v Barceloně. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) Po převodu příjmu v eurech je to asi 40-50 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Není relevantní, neboť se týká podmínek dočasného bydliště v Barceloně. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Cvičení v Barceloně + volný čas trávený s přáteli. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Dovolenou jsem v poslední době trávila jednak v Brazílii a jednak také doma. MOKRÁ-HORÁKOV Délka rozhovoru: 45 minut Datum rozhovoru: 19. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 1968 (46 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ s maturitou, nezaměstnaná 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: sociální fóbie, hodně aut, mám strach jezdit do města X Venkov: příroda, klid 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Viz výše. 3) Kde bydlíte? V Mokré, v nájemním bytě. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ano. 46 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) V našem domě jsou celkově dobré vztahy, většinou zde bydlí důchodci. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. - Plánujete se přestěhovat? Ano, do Brna-Šlapanic. - A proč? Jedním z důvodů je blízkost rodiny našich dětí. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Místo, kde bydlíme, má spíše městský charakter, protože se jedná o sídliště se supermarketem. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Tato hranice se mi jeví spíše jako mizivá. 4) Kde pracujete? V současné době jsem nezaměstnaná. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) Méně než 10 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Dříve jsem nakupovala každý den, teď 1x týdně v místním supermarketu, kde je vše, avšak zelenina je tam dražší. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Mám v oblibě procházky. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? 2x týdně. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Dříve jsme s manželem jezdili každý rok k moři nebo na lyže. Teď již ne z důvodu nedostatku financí. MOKRÁ-HORÁKOV Délka rozhovoru: 40 minut Datum rozhovoru: 19. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1967 (47 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ s maturitou, zaměstnanec 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: hodně lidí, sídlištní náměstí s obchodem X Venkov: les, hřiště, práce na zahradě (nevyhledávám ji však) 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: Ve městě by se mi líbilo bydlet u velkého parku. Město -: Ve městě se lidé neznají. Venkov +: Na venkově se lidé navzájem znají, ALE (-) nemají se rádi (často si stěžují na sousedy). 3) Kde bydlíte? V Mokré, v sídlištním bytě. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Pocházím z Viničních Šumic a zde bydlím od doby po založení rodiny, tj. asi 20 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Vztahy mezi sousedy máme dobré. Dříve lidi více spojovaly společné koníčky, dnes jsou tyto možnosti výrazně omezeny pracovní vytížeností lidí. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Naše bezprostřední životní prostředí má spíše městský charakter – prostředí sídliště. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. V oblasti služeb je zde velkým nedostatkem dlouhé čekání u lékaře, protože je tu pouze jedna lékařka pro obyvatele z Mokré-Horákova, Hostěnic, Velatic apod. Za další nedostatek považuji to, že tu není hřbitov. - Plánujete se přestěhovat? Ano. Do menšího bytu v Brně-Šlapanicích. - A proč? Z rodinných a také finančních důvodů. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? Ano. - Co by Vám chybělo? Kontakt s mou původní rodinou. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Městský prvek představuje naše samotné bydliště, což je sídliště se supermarketem. Mokrá se nachází v takové blízkosti Brna, že lidé jsou poměštělí a žijí spíše městský život, takže Mokrou lze považovat za jakési malé město. V minulosti lidi více spojovala fabrika, hlavně vápenka v Mokré, která zaměstnávala lidi ze Sivic, Pozořic aj. okolních obcí, ale dnes už má jen málo zaměstnanců. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Za takovou hranici považuji obec Podolí a Bedřichovice. Jinak si myslím, že hlavním kritériem pro vnímání této hranice je důležitost zón IDS JMK. 4) Kde pracujete? V Brně-Medlánkách. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Autem – 25 minut; autobusem + tramvají – 1 hodina. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? 1x týdně do brněnského supermarketu; 1x týdně dle potřeby v obchodě v Mokré. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Hodně volného času trávím v našem náboženském společenství. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Asi 2x týdně. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Do Brna. Autem – asi 15 minut. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Dříve 1x za rok k moři či na lyže. Nyní už z finančních důvodů ne. VELATICE Délka rozhovoru: 25 minut Datum rozhovoru: 18. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1964 (50 let), vzdělání, pracovní zařazení: základní, zaměstnanec OÚ 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město -: K městu mám spíše odpor. Do Brna vůbec nechci jezdit, maximálně tak 2x do roka. Venkov +: Líbí se mi tady, takže auto ani nechci. 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Viz výše. 3) Kde bydlíte? Ve Velaticích. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Od narození. 50 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Žiji sám, ale vztahy mezi lidmi jsou tu dobré. Kulturní život mě příliš nezajímá, ale divím se mladým lidem, že odsud tak hojně odcházejí, když je zde divadelní spolek mladých ochotníků, kterým je tak kolem 25ti let. Hlavně starší lidi zde pak spojuje náboženská víra a společně navštěvují bohoslužby v kostele v Tvarožné. Ale je také pravda, že dříve zde bylo více zábav, více možností kulturního vyžití. Rozdělení zájmových aktivit je tady hodně určováno podle věku: my máme svoje a mladí mají taky to svoje. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Životní prostředí je tu dobré. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. - Plánujete se přestěhovat? Ne. - A proč? - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? Společenství věřících. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Místo svého bydliště si spojuji s venkovem. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Žádnou hranici ani nehledám. Jak jsem řekl, k Brnu mám odpor. 4) Kde pracujete? Tady na obecním úřadě. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Pěšky. 5 minut. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Nakupuji tady v obchodě podle potřeby, ale skoro každý den pečivo. 5 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Chodím na pivo s kamarády. Taky s kamarády chodím hrávat tenis. Ale hlavně chodím s ostatními zdejšími věřícími do kostela do Tvarožné. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Na pivo chodím několikrát do týdne, tenis na místních kurtech hraju 1x týdně a na bohoslužbu do Tvarožné chodím v neděli. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Do kostela do Tvarožné mě většinou vezme někdo autem. 5 minut. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Nejezdím. VELATICE Délka rozhovoru: 25 minut Datum rozhovoru: 18. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1952 (62 let), vzdělání, pracovní zařazení: základní, invalidní důchodce 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: vysoké domy, ruch X Venkov: příroda, domácí zvířata 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: lepší péče o nemocné. Město -: Brno mi ve srovnání s Velaticemi připadá takové nelidské, takže tam ani nechci moc jezdit. Jinak viz výše. 3) Kde bydlíte? Ve Velaticích. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Od narození, tj. 62 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Žiji tady s nemocnou maminkou, ale vždycky když potřebujeme nějakou pomoc, sousedé jsou velice ochotní. Jinak je tady dost kulturních akcí: hody, kácení máje, ochutnávka burčáku, slaví se zde ostatky, vynášení smrtky, velikonoční hrkání hrkačkami. Funguje zde divadelní spolek, a přesto děti odcházejí do města, protože si myslí, že je to výhodnější. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Domácí prostředí se zvířaty. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. - Plánujete se přestěhovat? Ne. Přemýšlel jsem nad možností práce v Brně, kam bych ale stejně dojížděl odsud, jenže si myslím, že mě tam asi nikdo nevezme. - A proč? Musím zůstat tady a starat se o maminku. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? Všechno. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Venkov je pro mne to, kde jsem doma, a u města je tomu naopak. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Nad tím jsem dosud nepřemýšlel a ani na to neznám odpověď. 4) Kde pracujete? Jsem invalidní důchodce. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) méně než 10 tisíc 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Nakupuji ve zdejším obchodě každý den. 5 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Velmi mě baví starat se o slepice a o králíky. Také chodím rád do hospody. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Každý den. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Nejezdím. POZOŘICE Délka rozhovoru: 30 minut Datum rozhovoru: 18. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 70 let, vzdělání, pracovní zařazení: základní, důchodkyně 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: lidská neohleduplnost X Venkov: vstřícnost mezi lidmi 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Viz výše. 3) Kde bydlíte? V Pozořicích. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Narodila jsem se v Držovicích, pak jsem bydlela 25 let v Mokré a tady žiji od roku 1992, tedy už 12 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Myslím, že bych žila lépe, kdybych nebyla sama. Pro důchodce zde nejsou žádné kulturní akce, ve srovnání s Mokrou se mi zdá, že to bylo daleko lepší. Jinak obecně je v naší obci bohatý kulturní život. Je tu hodně vdov, ale málo mladých lidí. Konkrétně tady, v místní části Na Jezerech to vypadá tak, že nikdo nevyleze ven z domu, že lidé venku moc nejsou. A taky sousedka ze Slovenska není moc příjemná. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Dopravní dostupnost je nyní dobrá, ale nebývalo to tak. - Plánujete se přestěhovat? Ne. - A proč? - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Nevím, ale musím vám říci, že hrozně nerada jezdím do Brna. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Raději na to nemyslím. 4) Kde pracujete? Jsem důchodkyně. Dříve jsem pracovala ve dvou zaměstnáních v Mokré, potom jsem pracovala v lisovně. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) Do 10ti tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? 1x týdně do brněnského Lidlu či Penny, jinak podle potřeby nakupuji v obchodě Hruška ve Slatině na náměstí. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Chodím na procházky, resp. kvůli zdravotním problémům potřebuji chodit. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Pokud možno každý den. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Nejezdím. POZOŘICE Délka rozhovoru: 30 minut Datum rozhovoru: 18. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 60 let, vzdělání, pracovní zařazení: VŠ, lektorka účetnictví na malých obcích 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „měst“, co pod pojmem „venkov“? Město: koncentrace služeb X Venkov: přírodní relaxace, lidové slavnosti – masopust v Tvarožné 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: dostupnost služeb – v Brně vše blízko, koncentrace kultury, VŠ vzdělaných lidí Venkov +: blízkost přírody, možnosti vycházek; mám pocit, že si lidé z města ves idealizují 3) Kde bydlíte? V Pozořicích. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Přistěhovala jsem se z Brna před 10ti lety. Ve svém povolání jsem hodně časově vytížená: jezdím po celé republice a také ke mně chodí hodně známých. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Vztahy mezi sousedy jsou dobré. V obci žije hodně mladých lidí. Mám velmi dobrý pocit z místních lidí. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Miluji přírodu, a možnost přírodní relaxace je tu velmi blízko. Za pozitivní považuji třídění odpadu, za negativum naopak stav cest a chodníků. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Pochvaluji si blízkost Brna, kam jezdím autobusem, protože je tam velký výběr obchodů. Dopravní dostupnost je zde velmi dobrá (po 14ti minutách ve špičce, jinak každou hodinu). Je dobré, že je zde otevřený obchod (Hruška), zdravotní středisko a i další služby. - Plánujete se přestěhovat? Ne, poté, co jsem se před 10ti lety přestěhovala z Brna sem už ne. - A proč? - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? Možnost přírodní relaxace. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Jako městské vnímám např. třídění odpadu, jako venkovské blízkost přírody. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Určitě se jedná o pozvolný přechod města a venkova: V Pozořicích lidé z venkova „načichnou“ městem. 4) Kde pracujete? Jezdím po celé republice. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) Více než 40 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Podle potřeby. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Jsem velmi aktivní jak pracovně, tak i společensky, hodně času trávím se známými. Jinak 1x týdně cvičím, chodím do přírody, plavat do Brna na Kraví Horu. Jezdím za kulturou do Brna, do Prahy, dříve také do Vídně. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? 1x týdně. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Do Brna na Kraví Horu. Méně než hodinu. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Na dovolenou jezdím 5x za rok na různá místa. SIVICE Délka rozhovoru: 35 minut Datum rozhovoru: 12. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1991 (23 let, vzdělání, pracovní zařazení: SŠ bez maturity (vyučen), zaměstnanec - dělník 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: místo, kde to žije X Venkov: symbol nudy, špatná dostupnost do zaměstnání 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: kultura, ruch; Město -: žádná negativa nevidím; Venkov +: nevidím žádná pozitiva; Venkov -: viz výše – vlastně všechno negativní 3) Kde bydlíte? V Sivicích v rodinném domě s matkou. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ano, 23 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Vztahy se sousedy moc neřeším: V blízkosti žijí většinou starší lidé, se kterými moc nekomunikuji. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Špatná. - Plánujete se přestěhovat? Ano. S přítelkyní bychom se chtěli přestěhovat do Brna. Přemýšlel jsem i o stěhování do jiných velkých měst (Praha). Momentálně však řeším finanční problémy, tudíž je pro mne těžké najít ubytování v Brně. - A proč? Mám rád kulturu, ruch. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? Domů bych se vracel jen kvůli návštěvě matky, nemám s ní ale moc dobré vztahy. - Co by Vám chybělo? Celkově by mi venkovský život vůbec nescházel. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Mezi venkovem a Brnem spatřuji obrovský rozdíl. Venkov vnímám i v místech na okraji Brna. Neměl bych úplně problém tam bydlet, ale raději bych žil v centru. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Nad tím jsem zatím nepřemýšlel. 4) Kde pracujete? Ve fabrice ve Slatině. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Autobusem IDS – 1 hodina. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? O domácnost se stará matka, která jednou za čas nakoupí v Brně. Denní nákupy v místě bydliště. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Chodím na koncerty, na pivo, do kina. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? 1x týdně - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? 1x týdně zajedu do Brna - autobusem IDS – 1 hodina. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Nejezdím. BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 35 minut Datum rozhovoru: 27. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1986 (28 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ bez maturity, zaměstnanec - dělník 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: hromada lidí, nepořádek, bezdomovci, hodně aut, smog X Venkov: příroda, hody, více věřících lidí, čistota 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: zábava, obchody (záleží na velikosti a druhu města); Město -: viz výše – platí zde úměra: čím větší město, tím horší negativa; Venkov +: je tam blíže k přírodě (nemusí to být ale pravda), lidé se více znají (ale mohou se také více nenávidět), slaví se hody, každý má pole nebo zahrádku, je tam více věřících a také čistěji (ne takový bordel jako ve městě) Venkov -: chybějící služby, vyšší ceny 3) Kde bydlíte? V Židenicích na ulici Čelakovského. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Od narození, 28 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Sousedské vztahy jsou tu dobré, stejně i společenské vyžití. Chybí mi kroužky a akce pro děti, resp. peníze na ně, protože jsou drahé. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Líbí se mi zde rozkvetlé aleje na některých ulicích. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Do centra je to odtud kousek, jsou tu i služby. Jsem tu spokojený. - Plánujete se přestěhovat? Asi ne. Na vesnici bych chtěl bydlet, preferoval bych rodinný dům se zahradou, ale v dostupnosti velkého města. - A proč? Jsem zvyklý na velký obchod. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? Chyběly by služby, je tam dráž. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Za vesnický prvek v Židenicích považuji to, že občas tu zakokrhá kohout a je tu více klidu. A pak mi jako vesnická mi připadá Stará Líšeň. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Myslím, že jde o pozvolný přechod. Záleží na lidech, zda se jim vyplatí dojíždět do Brna. 4) Kde pracujete? Pracuji v Adastu v Adamově. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Tramvají a vlakem – 45 minut. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? 2x týdně do Kauflandu – pěšky 10 minut, autobusem 7 minut. 2x týdně do blízkého obchodu na ul. Geislerova – pěšky 5 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Nejvíce času trávím v hospodě, jinak knihy, počítač, vaření. Rád chodím na houby. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? 1-2x týdně - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Na dovolenou nejezdím z finančních důvodů, některé letní víkendy trávím na chatě rodičů u Brněnské přehrady. BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 23 minut Datum rozhovoru: 12. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1987 (27 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ s maturitou, zaměstnanec - barman 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: místo, kde se schází více obyvatel pospolu a mají přístup ke kulturním zážitkům, památkám + místo, kde je větší pravděpodobnost, že si lidé najdou lepší práci X Venkov: místo, kde mají lidé více prostoru a možností k produkci vlastních potravin 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: viz výše + více pozitivních možností; Město -: větší kriminalita, horší životní prostředí, lidé mají menší prostor k žití; Venkov +: lidé jsou více pospolu a více se znají, lepší životní prostředí, nižší kriminalita, lidé mají více prostoru (zahrady, pěstují zvířata), možnosti samozásobitelství – mají vlastní kvalitní potraviny – lepší než ve městě; Venkov -: lidé musí dojíždět za kulturou a za prací 3) Kde bydlíte? V Židenicích na nábřeží Svitavy. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Byt, ve kterém teď bydlím, je od babičky, ale ve městě bydlím odmalička, tj. 27 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Sousedské vztahy jsou dobré, je možná i menší výpomoc. Nelíbí se mi však Romové na blízké ulici Cejl. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Ve svém dřívějším domově jsem měl zahradu a kvůli pěstování vlastní zeleniny to bylo lepší. Ale líbí se mi zde, že bydlím kousek od centra a zároveň je zde klid a kousek přírody + možnost venčit psa. Je tu smog, ale blízkost řeky toto negativum vyrovnává. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Blízkost služeb (škola, obchod, restaurace). Židenice mají výhodu v tom, že je odsud blízko do centra a zároveň je tady hodně stromů (parků). - Plánujete se přestěhovat? Ne na vesnici, ale mým snem je velký byt ve městě. - A proč? V případě venkova by mi vadila nutnost dojížďky. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Jako vesnické vnímám v Židenicích rodinné domy, slavení židenických hodů. Zdá se mi však, že dříve zde byly i vztahy mezi lidmi více vesnické. Stará Líšeň se mi jeví jako větší vesnice. Tam, kde bydlím, převažuje více městský charakter, naopak u Bílé Hory mi to připadá více vesnické. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Směrem na východ je přechod města a vesnice pozvolný, od líšeňského Karlova náměstí spíše vesnice, Podolí už úplně. 4) Kde pracujete? Na Vinohradech. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? MHD – 20 minut (autem by to bylo 5 minut). - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? 2x-3x týdně do Intersparu naproti přes řeku – 3 minuty. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Kultura (kino), sport (plavání, bruslení – v létě in-line brusle, cyklistika, běh, posilovna), restaurace - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Vše 1x týdně 15-20 minut. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: Co se týká kvality nebo vzdálenosti u těchto aktivit, stavím kvalitu na první místo, ale vzdálenost hraje také svou roli. - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Na dovolenou nejezdím. BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 45 minut Datum rozhovoru: 18. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 20. 12. 1985 (29 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ bez maturity, podnikatel 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: kupa naštvaných (řečeno expresivněji) lidí, bláznovství, chaos X Venkov: sociální soudržnost, snazší životní podmínky, hezčí příroda 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: kulturní vyžití (kavárny), infrastruktura, pohodlí; Město -: viz výše; Venkov +: všichni se znají, snadněji si lidé postaví dům nebo střechu, také utratí méně peněz, je zde hezčí příroda; je zde lepší sociální soudržnost: mají pořád večírky, akce a mají jiné vtipy; lidé jsou skromnější i úspěšnější (i když jak kdo). 3) Kde bydlíte? V Židenicích. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Do svých šesti let jsem bydlel v Řečkovicích, pak jsme se přestěhovali sem. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Sousedské vztahy jsou zde dobré, občas „hodíme řeč“. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Proběhla částečná obnova parku na ulici Otakara Ševčíka i s vybudováním prolézačky pro děti. Je tu klid. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Máme velmi dobrou polohu vůči centru. - Plánujete se přestěhovat? Nechtěl bych se stěhovat z Brna, ale nevylučuji možnost bydlení buď ve Staré Líšni nebo na chatě na Brněnské přehradě. - A proč? Myslím si, že malé město, tj. Brno, je k životu nejvíc ideální. Ale i Hradec Králové či Zlín jsou pěkná města. Jsem přesvědčen, že mezi městem a venkovem není rozdíl v kvalitě života, v podstatě záleží jen na tom, do jaké situace se člověk narodil a kde vyrůstal, a to mu pak zůstává celý život, tzn. že tato řešení má zabudovaná po celý život. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? Ano. - Co by Vám chybělo? Chyběla by mi rodina, kamarádi. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? V Židenicích nenacházím žádné vesnické prvky, snad s výjimkou slavení hodů. Stará Líšeň je už ale větší vesnice, lidé se tu více znají. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Myslím, že ta hranice je dost ostrá: Brno končí na Jírové, pak jedeš dolů a Stará Líšeň je už vesnice. 4) Kde pracujete? Pracuji mimo Brno, z 80ti % v Praze. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Jezdím autem. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 21-30 tisíc 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Do Lidlu do Slatiny – autem 10 minut – 1x týdně. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Posilovna + chodím na ryby + procházky s přítelkyní - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? 3x týdně – 1-2x za měsíc – několikrát do týdne - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Za všemi jezdím autem – 10-15 minut. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Nejezdím na dovolenou. BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 45 minut Datum rozhovoru: 11. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1953 (61 let), vzdělání, pracovní zařazení: VŠ, zaměstnanec – ředitel realizace projektů 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: zahuštěnost ulic a hodně aut X Venkov: větší klid, méně aut (i když ne všude), blízkost přírody 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: místo, kde se bydlí, žije, dá se snadněji sehnat zaměstnání (možnost kvalifikované, lépe placené práce); lepší doprava (ale to je relativní vzhledem k častým zácpám), možnosti sportovního vyžití; Město -: viz výše + anonymita sídlišť: lidé nevědí, kdo je kdo – nulový společenský život (podobně jako suburbie), chybí tam zahrádky; Venkov +: ve srovnání se sídlištěm mnohem lepší: lidi spojují záliby, spolky – vytvoří se atmosféra, i když to bylo v minulosti lepší (akce Z apod., peníze nebyly tak důležité); každý má většinou svůj dům; lepší životní prostředí (tj. blízkost lesů), pokud se tedy netopí uhlím; plyn, elektrifikace, internet je už v podstatě i na venkově; Venkov - : hlavní nevýhoda venkova: není zde práce, menší občanská vybavenost, delší doba dojíždění do práce (není ale pravidlem); Poznámka: Ve srovnání se svými zkušenostmi ze světa musím říci, že v ČR jsou si město i venkov poměrně blízké, je mezi nimi pouze malý rozdíl – oproti např. Iránu. Dále vidím přímo úměrnou souvislost mezi velikostí obce a občanskou vybaveností: Obecně platí, že čím menší počet lidí, tím menší občanská vybavenost. Navíc se v důsledku této úměry některé obce vylidňují, tzn. není-li zde škola ani obchod jako minimum občanské vybavenosti. Souhrnně to vidím tak, že rozdíl netkví mezi městem a venkovem, ale mezi velkými a malými obcemi. Největší problém, vyplývající z této úměry, pak spatřuji u malých vesnic daleko od velkých měst. Hlavním kritériem udržení vesnice je občanská vybavenost (obchod, škola, hospoda). 3) Kde bydlíte? V Židenicích. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Náš rodinný dům jsem koupil v listopadu roku 1989. Vyžadoval však určité stavební úpravy, takže jsme se sem nastěhovali až v lednu roku 1991, tzn. že tu žiji už bezmála 24 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Na naší ulici jsou sousedské vztahy neutrální. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Výhodu spatřuji v blízkosti mého pracoviště, nevýhodu v životním prostředí, které zde není ideální (velká doprava). Výhodou je také soukromí rodinného domu + prostor menší zahrady. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. - Plánujete se přestěhovat? Nevím. Chtěl bych bydlet u lesa, u vody, ale zároveň ne daleko od města (max. 30 minut). Také bych si přál zachování životního stylu. - A proč? - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Jako venkovské prvky vnímám určitě zahrádky a trochu také domy s vnitřním prostorem zahrad (nejsou tu paneláky). Bílá Hora a Stránská skála jsou daleko, do přírody je lepší vyjet na Hády. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Mezi městem a venkovem není ostrá hranice, což je dáno charakterem Brna jako velkého pracovního trhu, takže z tohoto pohledu nebude takový rozdíl mezi Židenicemi a např. Pozořicemi či jinými obcemi v blízkosti velkého města. Podobně neostrou hranici vidím i v rázu krajiny, jako např. cesta do Útěchova (zvlášť díky nově postaveným domům). Pozořice mají rozhodně více přírody než Židenice, ale asi méně než městská část Jundrov. 4) Kde pracujete? V blízkosti svého bydliště. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Pěšky – 5 minut. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) Přes 100 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Nakupuje manželka. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Televize, sport, zejména další vzdělávání, jízda na kole, tenis, kultura. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Každý den (TV, procházky po okolí, cvičení doma, vzdělávání), 2x týdně cyklistika, 1x týdně tenis, 1x měsíčně divadlo aj. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: Vzdálenost je důležitější než kvalita služby (času je málo a doprava trvá nějakou dobu). - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? 2x ročně: V zimě lyžování v Alpách, v létě Akademické týdny v Novém Městě nad Metují či zahraničí (loni NP v USA). BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 45 minut Datum rozhovoru: 10. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 1958 (56 let), vzdělání, pracovní zařazení: VŠ, v domácnosti 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: hnus (odpor proti nepřirozenosti života, kde bytí je válcováno chtivostí, tj. stejný pohled jako u ruralistů, zvl. momentálně studovaného Václava Prokůpka) X Venkov: mravní devastace dosáhla obdobné úrovně jako ve městě (tj. „pokrok“ oproti ruralistické literatuře 20.-30. let, zobrazující vesnici jako mravně čisté prostředí) 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: anonymita umožňující větší svobodu, rozměr kulturní a duchovní (MZK, některá divadla, kostely); Město -: v městském prostoru dominuje doprava, arogance řidičů, velká koncentrace lidí, domů a predátorských developerů; Venkov +: blízkost přírody, kde lze ještě nalézt čistotu bytí; sounáležitost lidí; Venkov -: ad mravní devastace: vliv komunistického kořistnictví a vulgárního materialismu zasáhl celý venkov, ale zdá se, že tam, kde se zachovalo, resp. obnovilo tradiční soukromé zemědělství (např. na Vysočině) je větší religiozita, soucítění s přírodou a lepší vztahy mezi lidmi. 3) Kde bydlíte? V Židenicích na Letní ulici. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Vyrůstala jsem na vesnici, v druhé polovině 80. let jsem bydlela na sídlišti v Bohunicích a sem jsem se přestěhovala až v roce 1991. V rodinném domě žiji už 23 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Vztahy se sousedy jsou dobré, ale připadá mi to zde velmi zahuštěné, pociťuji stísněnost prostoru. Je však pravda, že ještě větší koncentrace obyvatel a menší soukromí je v paneláku. V Bohunicích mi to však kompenzovala blízkost přírody ve spojení s tehdy ještě zachovalou původní vesnickou návsí. Pak ji však zbourali a nastavěli tam nové paneláky. Tím došlo k jakési prostorově sociální předimenzovanosti, v jejímž důsledku se začaly objevovat takové jevy jako např. graffiti, tj. typický znak odcizení. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Životní prostředí bych mohla rozlišit na letní a zimní. V létě je naše zahrádka pokryta hustou zelení, která skýtá větší soukromí a pocit bezpečí i okouzlení z detailů přírodní krásy. V zimě je však úplně holá, takže mé soukromí narušuje blízkost oken protějšího domu. Nejvíce se děsím další plánované stavby vícepodlažního bytového domu na protějším rohu. Při schůzce obyvatel v rámci stavebního řízení mě překvapilo, že mé obavy z dalšího zahušťování prostoru a zastíněnosti rodinných domů a stejně tak i pocit odporu vůči stavebnímu odboru MÚ, který vychází vstříc zájmům developerů bez ohledu na protikladný zájem občanů, sdíleli i všichni ostatní účastníci. Ale každý spíše sám za sebe, k tomu, aby zde vzniklo podobně silné občanské sdružení jako třeba v Masarykově čtvrti, v Židenicích asi není dostatečná sociální soudržnost. Obyvatele naší ulice také trápí stále větší problémy s parkováním. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Dobrá. - Plánujete se přestěhovat? Ne. Pokud by byla možnost přestěhovat se na venkov, pak by hlavním lokalizačním faktorem byla blízkost přírody. - A proč? Miluji krajinu Vysočiny a opravdu šťastná jsem při pobytu v Kostelním Vydří. Jenže zde zase nejsou pracovní příležitosti. Asi se musím smířit s poznatkem, že existenčně je člověk nucen žít ve městě, existenciálně v něm však žít nelze. Tuto odcizenost bytí nemohou překonat rozrůstající se „nocležiště“ ve směru na sever od Brna. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Jako venkovský prvek vnímám sousedskou vzájemnost, jako městský naopak několikapodlažní pavlačové domy narušující intimitu rodinných domů. Jako městský prvek rovněž i židenické parčíky, Bílou Horu i Stránskou skálu, která je v podstatě přírodou ve městě, a stejně tak i některé frekventované stezky v lese na Hádech, podobající se expanzi posilovny do lesa. Můj tamní „teologický chodník“ je naopak vesnický. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Jedu-li autem po staré vyškovské silnici, pak za ostrý přechod považuji odbočku u Rohlenky, jejíž komplex má městský charakter, zatímco vrch Santos s kapličkou je již ryze venkovského rázu. 4) Kde pracujete? V domácnosti. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 0 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Podle potřeby v místním obchodě – pěšky 2 minuty. 1x týdně nejčastěji v Kauflandu – autem 5 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Vycházky do přírody, návštěva bohoslužby, křesťanská společenství. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Les 1x týdně, 3x-4x týdně křesťanské aktivity. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Na Hády autem - 8 minut. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Pravidelně v létě AT v Novém Městě nad Metují a týdenní exercicie v Kostelním Vydří + dovolené s manželem. BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 40 minut Datum rozhovoru: 9. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1977 (37 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ s maturitou, podnikatel 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: možnosti zábavy, práce, větší anonymita X Venkov: žádná anonymita lidí 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: anonymita, více možností práce, zábavy; Město -: moc lidí (ve městě jsou lidé nutné zlo), větší zločinnost; Venkov +: dá se všechno sehnat, zařídit; Venkov -: všichni o sobě vědí, žádná anonymita 3) Kde bydlíte? V Židenicích na Karáskově náměstí. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Dříve jsem bydlel v bytě v Ústí nad Labem, tady bydlím 6 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Se sousedy občas prohodím pár slov, ale nic blízkého. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Je to kousek od centra, je zde klid, zkrátka byt, který jsem si přál. Nevýhodou je vyšší nájem, ale to souvisí s prostředím města. Okolí je jako na vesnici. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. V okolí je dost hospod, 10 metrů od domu je Večerka, v blízkosti nákupní centrum Kaufland. - Plánujete se přestěhovat? Ne. I když toužím po nějaké samotě v lese. - A proč? Být v přírodě, hodně daleko od lidí. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? Možnosti práce i zábavy ve městě. I když by cesta za nimi trvala déle, ale v podstatě je to stejné: Někam chodíš nakupovat, do hospody atd., vždy chodíš někam, kde jsou podobné zájmy. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Celé Karáskovo náměstí, což je v podstatě park obklopený domy, připomíná venkov. Když se podívám z okna, mám pocit, že se dívám na vesnici. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Nedokážu to posoudit. 4) Kde pracujete? Ve Velkém Meziříčí, ale mé zaměstnání se vyznačuje velkou mobilitou, takže velmi často cestuji na druhou stranu republiky i na Slovensko. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Do Velkého Meziříčí (55 km) trvá cesta MHD + vlak či autobus hodinu a půl. Někdy jedu firemním autem. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 21-30 tisíc. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Podle potřeby blízká Večerka – pěšky necelá minuta. Potřebuji-li více věcí, pak blízký Kaufland – pěšky 5 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Rád chodím na pivo + počítač, televize, hra na kytaru, čtení. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Nepravidelně: někdy 5x týdně, někdy ob den, někdy 1x za 14 dní: Pokud bych byl pánem času, tak jednám podle momentální nálady. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Pivo – Papája na Křenové (15-17 minut pěšky), někdy město (když chci být sám). - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Nejezdím na dovolenou. BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 30 minut Datum rozhovoru: 9. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1983 (31 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ s maturitou, zaměstnanec – vedoucí směny 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: mraky lidí, anonymita, smog, možnost zábavy X Venkov: klid, nuda 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: anonymita, možnost zábavy; Město -: smog; Venkov +: klid; Venkov -: nuda 3) Kde bydlíte? Na sídlišti v Juliánově. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Původně jsem bydlel na vesnici. Do Juliánova jsem se přestěhoval kvůli škole, práci. Bydlím tu už 15 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Vztahy se sousedy jsou neutrální. Spolky tu jsou, ale nezajímám se o ně. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) Za negativní považuji hluk z dopravy a také hlučnost příliš velkého počtu dětí, které si hrají v dětském parku u mého bytu. Jinak je to v Juliánově celkem dobré, mám to odsud i blízko k rodině. Jako pozitivní vnímám také blízkost Bílé Hory a Stránské skály. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Je zde dobrá dopravní dostupnost, služby dostačující. - Plánujete se přestěhovat? Ne, ale přál bych si bydlet v okrajové (příměstské) části Brna v rodinném domě, aby tam byl klid. - A proč? Ale zase by to bylo daleko do centra a za zábavou. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Fabriku vnímám jako typicky městský prvek. Venkov mi připomíná Bílá Hora a Stránská skála. Rovněž Stará Líšeň připomíná vesnici, hlavně typy domů, a je tam více přírody a menší ruch lidí, tj. oproti Juliánovu a vůbec Židenicím a Nové Líšni. Líbí se mi vilky na Jírové pod Velkou Klajdovkou, to je hezké prostředí na bydlení. Hády pro mne představují nejlepší výhled na Brno. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Ostrou hranici bych viděl na ulici Mifkově, která spojuje Novolíšeňskou (tam jsi ve městě) a Karlovo náměstí – ve Staré Líšni jsi už prostě na venkově. 4) Kde pracujete? Ve fabrice v Sokolnici. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? MHD a vlakem. Je to 15 km, což představuje 1 hodinu dojížďky. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Podle potřeby v blízké samoobsluze. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Počítač, rád chodím na pivo. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Počítač denně 5-6 hodin, pivo denně 15 minut. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: U volnočasových aktivit považuji za důležitější vzdálenost od místa bydliště. - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? V létě jezdím na nějaký hudební festival. BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 25 minut Datum rozhovoru: 12. 12. 2014 Pohlaví: muž, věk (rok narození, nebo odhad): 1975 (39 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ (vyučený automechanik), dříve stavební dělník, nyní podnikatel (provozuje hospodu) 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: zábava, práce X Venkov: odpočinek, chalupa, volný čas, možnost jít do přírody, lepší vztahy mezi lidmi 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: viz výše; Město -: smog, moc lidí, nepořádek; Venkov +: viz výše; Venkov -: menší výdělek, málo práce, nutnost dojíždět do práce, méně zábavy, málo obchodů 3) Kde bydlíte? V Židenicích na Karáskově náměstí. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? V Brně žiju 23 let, nejprve jsem bydlel ve Slatině, pak 10 let (od 21 do 31 let) ve Šlapanicích a v bytě na Karáskově náměstí bydlím už 8 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Sousedské vztahy nejsou nic moc. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) V současnosti probíhá v Židenicích ve větším množství renovace bytů. - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Dobrá. - Plánujete se přestěhovat? Nevím. Ve stáří bych se snad přestěhoval na venkov, teď bych se tam nudil. - A proč? Vyrůstal jsem v bytě, ale mám velmi silný vztah k místu Úsobrnu a tamní přírodě, kde mám chalupu, na níž jsem dříve trávil všechny víkendy. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? Práce a zábava. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Negativně vnímám Cejl a Městské lázně, pozitivně naopak Karáskovo náměstí, které je pěkné, a židovský hřbitov taky. Ve městě se mi nelíbí zahrádkářské kolonie, kde na sebe každý vidí a vede tam jedna přístupová cesta – to tedy rozhodně není venkovský prvek. Také se mi nelíbí suburbia, která nejsou venkov, ale město, a spíš bych tam nechtěl bydlet. Stará Líšeň je více venkovská než Židenice. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Mariánské údolí už rozhodně není Brno, ale hranici město/venkov nevnímám jako pozvolnou. 4) Kde pracujete? Půl roku provozuji hospodu na Křenové. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Autem – 4 minuty. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) Dříve 20-30 tisíc, teď nedokážu říci. 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Denně v malém obchodě, 1x-2x týdně v Kauflandu – autem 5 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Počítač, televize, pivo, pokud je více času, tak chalupa. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Denně. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: Kvalita služby je důležitější než vzdálenost. - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Na chalupu do Úsobrna jsem dříve jezdil 1x za měsíc – autem asi 1 hodina. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? Na chalupu do Úsobrna 1x-2x za rok. BRNO-ŽIDENICE Délka rozhovoru: 30 minut Datum rozhovoru: 12. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 1992 (22 let), vzdělání, pracovní zařazení: SŠ, zaměstnanec - dělnice 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: pracovní příležitosti, kultura X Venkov: klid, čisté životní prostředí 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: dobrá dostupnost do zaměstnání; Město -: větší kriminalita než na venkově; Venkov +: větší klid, čisté ovzduší, lidé se více znají; Venkov -: vlivem toho, že se lidé více znají, se ztrácí soukromí, ale to by mi moc nevadilo 3) Kde bydlíte? S rodiči v rodinném domě v Židenicích. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ano, 22 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Nelíbí se mi tady cikáni a vandalismus. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. Dobrá. - Plánujete se přestěhovat? Ano. Časem bychom se chtěli s přítelem přestěhovat do jiné čtvrti, ale v Brně. Není vyloučena ani obec poblíž Brna. - A proč? V obci by muselo být dobré spojení do zaměstnání. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Venkov mi nejvíce připomíná Stará Líšeň. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Tou hranicí by asi byla právě Stará Líšeň, nedokážu však posoudit, zda je ostrá či pozvolná. 4) Kde pracujete? Ve fabrice ve Slatině. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? MHD – 20 minut. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Podle potřeby do Kauflandu – pěšky 10 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? S přítelem chodím na pivo, do kina a na koncerty. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? 1x – 3x týdně - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? Všude chodím pěšky nebo jezdím MHD a IDS, auto nemáme, protože ho vůbec nepotřebujeme. - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? V létě častěji vyjíždím mimo region. BRNO-LÍŠEŇ Délka rozhovoru: 28 minut Datum rozhovoru: 9. 12. 2014 Pohlaví: žena, věk (rok narození, nebo odhad): 1982 (32 let), vzdělání, pracovní zařazení: VŠ, zaměstnanec – kontrolorka kvality 1) Co se Vám vybaví pod pojmem „město“, co pod pojmem „venkov“? Město: velké osídlení, mnoho lidí pohromadě X Venkov: malé osídlení, příroda, lepší vztahy mezi lidmi, větší klid, méně práce (ve smyslu zaměstnání) 2) Jaká jsou pozitiva/negativa života ve městě/na venkově? Město +: lepší zaměstnanost, lepší možnost uplatnění, lepší přístup ke kultuře; Město -: horší vztahy mezi lidmi, menší vztah k přírodě, neboť k ní lidé nemají přístup a je jí zde málo; Venkov +: lepší vztahy mezi lidmi a větší vztah k přírodě; Venkov -: více práce se zvířaty atd. 3) Kde bydlíte? Na sídlišti v Líšni. - Bydlíte zde od narození? Kolik let zde žijete? Ne. Pocházím ze Svatobořic-Mistřína a zde bydlím 14 let. - Co se Vám obecně líbí/nelíbí na místě vašeho bydliště? - sociální prostředí (vztahy mezi sousedy, lidmi, společenský/kulturní život apod.) Vztahy mezi lidmi považuji za špatné: lidé se navzájem neznají, absolutní nezájem o ostatní a o okolí. Chybí společné akce (pro děti, úklid). Děti se mezi sebou vlastně ani neznají. - životní prostředí (množství zeleně, veřejná prostranství, hluk, smog apod.) - dále např. dopravní dostupnost, vybavenost a dostupnost službami apod. - Plánujete se přestěhovat? Ano. - A proč? Do Brna jsem se přestěhovala za prací a chci zpátky na venkov, kde bych nejraději žila. - Přáli byste si zachovat kontakt s původním místem Vašeho bydliště? - Co by Vám chybělo? Kultura a celkově větší možnosti ve městě. - Co vnímáte jako městské/venkovské v okolí Vašeho bydliště? Jsou nějaká konkrétní místa, která si spojujete s městem/venkovem? Pozitivně vnímám Mariánské údolí, Hády a vůbec celou Líšeň, která je oproti Vinohradům méně zastavěná. Stará Líšeň je však hezčí. Negativně vnímám centrum Brna. Prostředí fabriky ve Slatině, kde pracuji, vnímám jako městský park. Představu vesnice mám spojenou s rodinnými domy se zahradou. Park je umělé prostředí, vesnice je více přírodní. - Existuje mezi prostorem města (Brno – od Židenic směr východ po Pozořice) a venkova ostrá hranice, nebo se jedná spíše o plynulý, pozvolný přechod? A proč? Pozvolnou hranicí se mi jeví být Stará Líšeň s venkovskými domy. 4) Kde pracujete? Ve fabrice ve Slatině. - Jak se do zaměstnání dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? MHD – 40 minut. - Váš měsíční příjem (méně než 10 tisíc, 10 – 20, 21 – 30, 31- 40 atd.) 10-20 tisíc 5) Kam chodíte/jezdíte nakupovat? Jak dlouho jdete/jedete do obchodu? Jak často (x krát týdně)? Denně v blízkém obchodě – pěšky 5 minut. 6) Jak trávíte svůj volný čas? Ráda se jakkoliv vzdělávám, ráda čtu (20 knih za rok + denní tisk), ráda chodím do přírody, na pivo, do práce a s pejskem ven. - Jak tuto činnost často provozujete (x krát týdně)? Do přírody 1x měsíčně, na pivo 1x týdně, s pejskem ven denně. - Pokud za volnočasovou aktivitou dojíždíte: Více důležitá je kvalita služby či místa než vzdálenost. - Kam jezdíte? Jak se dopravujete? Jak dlouho trvá cesta? - Jezdíte na dovolenou? Kam jezdíte? Jak často? V létě jezdím na hudební festival do Trutnova. SHRNUTÍ Obyvatelé obcí (2x Tvarožná, 2x Podolí, 2x Mokrá-Horákov, 2x Velatice, 2x Pozořice, 1x Sivice): Délka rozhovorů: celkem 380 minut, průměrně 35 minut (nejdelší 55 min., nejkratší 20 min.) Pohlaví: 6 žen, 5 mužů Věk: průměrně 49,6 let (nejstarší 70 let, nejmladší 23 let) Vzdělání: VŠ – 2x, VOŠ – 1x, SŠ s maturitou – 3x, SŠ bez maturity – 1x, základní – 4x Pracovní zařazení: zaměstnanec – 5x, OSVČ – 2x, důchodce – 3x, nezaměstnaný – 1x Pojem „město“: - přecpanost auty, resp. hodně aut, dopravní kolaps - kultura: kina, divadla, resp. kulturní vyžití - sportovní vyžití - shluk lidí, resp. davy či hodně lidí - malý prostor - nesoustředění - tramvaje - rušné centrum - nákupní centrum, resp. obchody, restaurace, kavárny, resp. koncentrace služeb - sociální fóbie - sídlištní náměstí s obchodem - mám odpor k městu - vysoké domy - ruch - lidská neohleduplnost - místo, kde to žije Pojem „venkov“: - zeleň, resp. příroda (2x), resp. les, resp. přírodní relaxace - místní charakter: hasiči, dechovka - domácí zvířata, resp. kačeny, prasata, králíci, resp. zvířátka - pole - klid (3x), resp. ticho - potůček - kostel (2x) - intimní kavárna (v rodné obci) - hřiště - práce na zahradě - vstřícnost mezi lidmi - lidové slavnosti (masopust v Tvarožné) - symbol nudy - špatná dostupnost do zaměstnání Pozitiva města: - kultura (2x), resp. kulturní vyžití, resp. koncentrace kultury - možnosti kvalifikované práce, resp. vysokoškolsky kvalifikované práce - společenský život - snadná dostupnost, resp. dostupnost služeb, resp. v Brně je vše blízko - blízkost přátel - ve městě by se mi líbilo bydlet u velkého parku - lepší péče o nemocné - koncentrace vysokoškolsky kvalifikovaných lidí - ruch Negativa města: - menší komunikativnost lidí, resp. lidé se neznají, resp. lidská neohleduplnost - neklid, shon, resp. nesoustředění - shluk lidí, resp. davy lidí, resp. přelidněnost - malý prostor - hluk, resp. ruch - dopravní zácpy, resp. hodně aut - osobní odpor k městu, resp. Brno mi připadá takové nelidské, takže tam ani nechci moc jezdit - nevidím žádná negativa Pozitiva venkova: - blízkost přírody (2x), resp. příroda (2x), resp. větší sepětí s přírodou - větší komunikativnost lidí, resp. vstřícnost mezi lidmi, resp. lidé se více znají - klid (4x), resp. ticho - zmodernizovaný život (plyn, topení, voda) - domácí zvířata - možnosti vycházek - nevidím žádná pozitiva Negativa venkova: - nedostatek pracovních příležitostí, resp. omezené možnosti pro VŠ kvalifikovaného člověka - narůstající míra dopravy - nedostatek služeb - lidé se více znají, ale nemají se rádi (často si stěžují na sousedy) Typ bydlení: rodinný dům – 9x, nájemní byt – 2x Bydlení původní či nepůvodní: od narození – 7x, přistěhování se – 4x Hodnocení místa bydliště: - v oblasti sociálního prostředí: TVAROŽNÁ: Někteří sousedé jsou dobří, někteří ne. Pozitiva: bohatý kulturní život (2x), vysoká religiozita Negativa: užívání drog u některých mladých lidí PODOLÍ: Sociální prostředí v obci se jeví jako závažný problém (starousedlíci vs. náplava), což potvrzují i kvantitativní data. MOKRÁ-HORÁKOV: Dobré sousedské vztahy (2x). VELATICE: Dobré vztahy mezi lidmi (2x), kulturní život (divadelní spolek), vysoká religiozita. POZOŘICE: Vztahy mezi sousedy dobré (dobrý pocit z místních lidí), bohatý kulturní život. SIVICE: Neutrální postoj k sousedům staršího věku, s nimiž mladý muž „nekomunikuje“. - v oblasti životního prostředí: TVAROŽNÁ: Pozitiva: krásná náves s kostelem a zelení (2x), blízkost lesa, turistické stezky Negativa: stav chodníků, znehodnocení původní přírody vlivem provozu Cementárny Mokrá, narůstající doprava PODOLÍ: Životní prostředí výborné: množství zeleně, blízkost lesa, žádný smog (pokud se netopí uhlím). MOKRÁ-HORÁKOV: Životní prostředí má městský charakter (sídliště). VELATICE: Dobré životní prostředí, domácí prostředí se zvířaty. POZOŘICE: Pozitiva: blízkost přírody, třídění odpadu Negativa: špatný stav cest a chodníků - v oblasti dopravní dostupnosti a služeb: TVAROŽNÁ: Pozitiva: dopravní dostupnost optimální (2x), dostačující množství služeb (2x) Negativa: výše jízdného MHD PODOLÍ: Špatná dopravní dostupnost (schází zde MHD). MOKRÁ-HORÁKOV: dlouhé čekání u lékaře vlivem jeho přetíženosti množstvím pacientů, absence místního hřbitova POZOŘICE: Dobrá dopravní dostupnost i úroveň místních služeb (2x). SIVICE: Špatná. Postoj k možnosti přestěhování: 7 respondentů se k této otázce vyjádřilo záporně. Z odpovědí na doplňující otázky pak vyplývá, že jsou se svým bydlením spokojeni a stejně tak jsou svázáni i blízkostí vazeb (nejčastěji rodinných, ale i k přírodě), která je k místu bydliště poutá. V případě 4 kladných postojů jsou dva motivovány touhou být v blízkosti rodin svých dětí, ale zbývající dva mohou být chápány jako indikace míry nespokojenosti s místem bydliště. Za symptomatické pak považuji to, že jeden z nich pochází právě z obce Podolí. Vnímání městských/venkovských prvků v okolí bydliště: TVAROŽNÁ: Městské: narůstající doprava, rovná střecha budovy MŠ, Cementárna Mokrá Venkovské: kostel Ad Rohlenka: Jako venkovský prvek je vnímána původní budova bistra, zatímco později vybudovaná stavba benzinky, narušující svým vzhledem okolí, se jeví jako prvek městský. PODOLÍ: Městské: prostředí Mariánského údolí, rušností připomínající městský park; dálnice a její hluk Venkovské: Mariánské údolí, přírodní rezervace, cyklostezky, Santos s kapličkou a zpěvem ptáků, Žuráň MOKRÁ-HORÁKOV: Spíše městský charakter bydliště (sídliště se supermarketem). VELATICE: Celé místo bydliště je vnímáno jako venkovské. POZOŘICE: Městské: třídění odpadu Venkovské: blízkost přírody SIVICE: Respondent nachází obrovský rozdíl mezi městem (Brnem, kde je vše pozitivní) a venkovem (svou obcí, kde naopak není pozitivního nic). Názor na charakter hranice městského/venkovského prostoru: TVAROŽNÁ: Přechod plynulý, pozvolný vzhledem k dostupnosti města. Žádný přechod nevidím; my se tu cítíme jako v Brně. PODOLÍ: Ve směru z Líšně do Podolí tvoří plynulý přechod les. Naopak ve směru z Podolí do Slatiny představuje ostrý přechod kruhový objezd ve Slatině. MOKRÁ-HORÁKOV: Hranice mizivá; hranice spatřována v obcích Podolí a Bedřichovice. VELATICE, SIVICE: Hranice nenalezena. POZOŘICE: Určitě jde o pozvolný přechod, lidé zde jsou načichlí městem. Způsob dopravy do zaměstnání a výše měsíčního příjmu: Z počtu 7 pracujících respondentů 3 pracují v místě bydliště (pěšky po pěti minutách), 1 se pracovně pohybuje po celé republice a 1 pracuje v zahraničí. Další 2 pak dojíždějí za prací do Brna (1 někdy autem – 25 minut, někdy IDS + MHD – 1 hodina; 1 IDS – 1 hodina). U těch, kteří pracují mimo region, představuje měsíční příjem vyšší částku než 40 tisíc, u pracujících v místě bydliště je to shodně 10-20 tisíc, stejně tak jako u pracujících v Brně. U důchodců či nezaměstnaných převládá příjem do 10ti tisíc, v 1 případě 10-20 tisíc. Způsob nakupování: V naprosté většině převládají odpovědi o denním nákupu v místním obchodě (pěšky po pěti minutách), 1-2x týdně, příp. 1x za týden až 14 dní jsou nákupy pořizovány v některém z brněnských supermarketů (autem od 7 až po 20-30 minut). Způsob trávení volného času: Převažují takové volnočasové aktivity, které jsou vázány na místní charakter bydliště, tj. péče o rodinu, zahradu, domácí zvířata, vycházky do přírody, pivo a fotbal či tenis s kamarády. V menší míře se zde lidé dopravují za kulturou či sportem do Brna (3x), příp. Prahy (1x). Způsob trávení dovolené: Tato oblast se ukazuje být v korelaci s výší měsíčního příjmu: U nejvyšší příjmové kategorie (2x) kontrastuje počet (5x ročně) i exotičnost destinací (Brazílie) s odpověďmi 7 respondentů, kteří na dovolenou vůbec nejezdí či z finančních důvodů jezdí v omezené míře (1x). V 1 případě je volba času a destinace podmíněna rodinnými poměry (pracovním pobytem rodinných příslušníků v zahraničí). Obyvatelé města (Židenice 9x, Líšeň 1x): Délka rozhovoru: celkem 346 minut, průměrně 35 minut (3 nejdelší 45 min., nejkratší 23 min.) Pohlaví: 3 ženy, 7 mužů Věk: průměrně 36,2 let (nejstarší 61 let, nejmladší 22 let) Vzdělání: VŠ – 3x, SŠ s maturitou – 3x, SŠ bez maturity – 4x Pracovní zařazení: zaměstnanec – 6x, OSVČ – 3x, v domácnosti – 1x Pojem „město“: - zahuštěnost ulic a hodně aut (2x) - větší anonymita (2x) - mraky lidí, resp. hromada lidí, resp. kupa naštvaných lidí, resp. mnoho lidí pohromadě, resp. velké osídlení - smog (2x) - místo, kde je větší pravděpodobnost, že si lidé najdou lepší práci, zábavu (4x) - bláznovství, chaos, resp. nepořádek, bezdomovci - místo, kde se schází více obyvatel pospolu a mají přístup ke kulturním zážitkům, památkám - hnus (osobní odpor proti městské nepřirozenosti života, kde je bytí válcováno chtivostí) Pojem „venkov“: - místo, kde mají lidé více prostoru a možností k produkci vlastních potravin - příroda (2x), resp. více přírody, resp. blízkost přírody, resp. možnost jít do přírody, resp. hezčí příroda - lepší vztahy mezi lidmi (2x), resp. sociální soudržnost - snadnější životní podmínky - větší klid (3x) - méně aut (i když ne všude) - nuda - odpočinek, chalupa, volný čas - žádná anonymita lidí - čisté životní prostředí, resp. čistota - malé osídlení - méně práce (ve smyslu zaměstnání) - slavení – hody - místo, kde mravní devastace dosáhla obdobné úrovně jako ve městě Pozitiva města: - kulturní vyžití (kavárny), infrastruktura, pohodlí - možnosti sportovního vyžití - dobrá dostupnost do zaměstnání - zábava (2x), resp. možnost zábavy - místo, kde se bydlí, žije, dá se snadněji sehnat zaměstnání (možnost kvalifikované, lépe placené práce), resp. více pozitivních možností ve smyslu zaměstnání (5x) - lepší doprava (ale to je relativní vzhledem k častým zácpám) - anonymita umožňující větší svobodu (3x) - rozměr kulturní a duchovní (MZK, některá divadla, kostely) Negativa města: - moc lidí (2x + ve městě jsou lidé nutné zlo), resp. kupa naštvaných (pozn. J. O.: zmírněna expresivita původního výrazu) lidí, bláznovství, chaos - lidé mají menší prostor k žití, resp. zahuštěnost ulic - horší vztahy mezi lidmi - horší životní prostředí, smog (3x + platí zde úměra: čím větší město, tím horší negativa) - menší vztah k přírodě, neboť k ní lidé nemají přístup a je jí zde málo - nepořádek, bezdomovci, hodně aut (2x) - větší kriminalita (3x) - v městském prostoru dominuje doprava, arogance řidičů, koncentrace lidí, domů a predátorských developerů (+ existenčně je člověk nucen žít ve městě, existenciálně tam však žít nelze) - anonymita sídlišť: lidé nevědí, kdo je kdo – nulový společenský život (podobně jako suburbie), chybí tam zahrádky Pozitiva venkova: - blízkost přírody (3x), resp. lesů, resp. možnost jít do přírody, resp. větší vztah k přírodě, resp. je zde hezčí příroda - lepší životní prostředí (2x + tedy když se netopí uhlím), resp. větší čistota než ve městě, resp. čisté ovzduší - klid (2x) - lepší vztahy mezi lidmi, resp. lidé se více znají (3x + dá se všechno sehnat, zařídit + snadněji si lidé postaví dům nebo střechu), resp. lidi spojují záliby, spolky – vytvoří se atmosféra, resp. je zde lepší sociální soudržnost: mají pořád večírky, akce a mají jiné vtipy - každý má většinou svůj dům, resp. pole nebo zahrádku, resp. lidé mají více prostoru (zahrady, pěstují zvířata), resp. možnosti samozásobitelství – mají vlastní kvalitní potraviny, lepší než ve městě - slaví se hody - více věřících lidí - nižší kriminalita - lidé jsou skromnější a úspěšnější (i když jak kdo) - plyn, elektrifikace, internet je už v podstatě i na venkově - odpočinek, chalupa, volný čas Negativa venkova: - není zde práce, resp. málo práce - menší výdělek - chybějící služby, resp. méně zábavy, málo obchodů, resp. menší občanská vybavenost (škola, obchod, hospoda), tj. základ udržitelnosti malých obcí: čím menší obec, tím horší občanská vybavenost, v důsledku čehož se malé obce vylidňují - vyšší ceny - lidé se více znají, proto se také mohou více nenávidět, resp. proto se ztrácí soukromí, resp. anonymita - lidé musí dojíždět za kulturou a za prací, resp. nutnost dojíždět do práce, resp. delší doba dojíždění do práce - nuda - více práce se zvířaty - mravní devastace (vliv komunistického kořistnictví a vulgárního materialismu zasáhl celý venkov, ale zdá se, že tam, kde se zachovalo, resp. obnovilo tradiční soukromé zemědělství, např. na Vysočině, je větší religiozita, soucítění s přírodou a lepší vztahy mezi lidmi) Typ bydlení: rodinný dům – 5x, nájemní byt – 5x Bydlení původní či nepůvodní: od narození – 4x, přistěhování se – 6x Hodnocení místa bydliště: - v oblasti sociálního prostředí: Oblast sousedských vztahů hodnotí jako dobrou převážná část obyvatel rodinných domů (pouze jeden jako neutrální), za dobré či neutrální je považují obyvatelé nájemních bytů v Židenicích, avšak za vyloženě špatné je označuje obyvatel panelového domu z Líšně (lidé se mezi sebou vůbec neznají, absence jakýchkoli společných akcí, lhostejnost). Možnosti společenského vyžití jsou dobré, ale horší už je např. finanční nákladnost kroužků pro děti a zvláště pak výše nájmu. Jako výslovné negativum je 3x zmíněna přítomnost Romů v oblasti Cejlu a Městských lázní a vandalismus. - v oblasti životního prostředí: Pozitiva: klid Karáskova náměstí (2x), rozkvetlé aleje na některých židenických ulicích, prostředí židovského hřbitova, blízkost Bílé Hory a Stránské skály, soukromí rodinných domů se zahradami – klid a kousek přírody Negativa: smog, velká doprava, hluk z dopravy, hlučnost dětského hřiště v Juliánově; stísněnost prostoru a jeho další zahušťování stavbami vícepodlažních bytových domů, zastiňujících rodinné domy; narůstající problémy s parkováním Ad Líšeň: Nová Líšeň se mi líbí víc než Vinohrady, protože není tak zastavěná. Stará Líšeň je však hezčí, protože rodinné domy se zahradami více připomínají vesnici. - v oblasti dopravní dostupnosti a služeb: Jednoznačně hodnocena jako dobrá, resp. s dodatkem: Je to kousek do centra. Postoj k možnosti přestěhování: 6 respondentů odpovídá NE, přičemž jeden neudává a jeden udává důvod (Na venkově chybí služby a je tam dráž). 4 z nich pak své NE doplňují ideální vizi kýženého, avšak nedostupného (zvl. finančně či kvůli nedostupnosti zaměstnání) bydlení. U dvou respondentů je odpověď NEVÍM rozvíjena navazující úvahou o současných či budoucích možnostech. Dvě odpovědi ANO se rozcházejí ve volbě místa přestěhování: 1x venkov, 1x město. Vnímání městských/venkovských prvků v okolí bydliště: Městské: židenické parčíky; Bílá Hora, Stránská skála (= příroda ve městě); frekventované stezky v lese na Hádech (= expanze posilovny do lesa); zahrádkářské kolonie ve městě (+ také suburbia jsou vnímána jako městský prvek); negativní vnímání centra Brna Venkovské: V Židenicích nejsou takřka žádné paneláky, převažují zde rodinné domy s vnitřním prostorem zahrad, lidi spojuje sousedská vzájemnost, je zde více klidu (Občas zakokrhá kohout.). Stará Líšeň se jeví jako větší vesnice, zvl. pro převládající typ rodinných domů (5x). Prostředí Karáskova náměstí a slavení židenických hodů má také venkovský charakter. Bílá Hora a její okolí, Stránská skála (2x), Mariánské údolí, Hády mají rovněž venkovský ráz (vs. v lese na Hádech jsou jako venkovská vnímána pouze osamělá místa). Názor na charakter hranice městského/venkovského prostoru: Ostrá hranice: Tento názor zastávají 3 respondenti, liší se však v její lokalizaci. Ve dvou případech se jedná o předěl ul. Jírové a Karlova náměstí (Brno končí na Jírové, Stará Líšeň je už vesnice). V dalším případě je lokalizačním východiskem stará vyškovská silnice a ostrý předěl je nalezen na odbočce u Rohlenky (komplex Rohlenky je ještě město, vrch Santos s kapličkou už venkov). Jeden respondent charakterizuje tuto hranici jako spíše ostrou (Mariánské údolí už rozhodně není Brno.). Pozvolný přechod: 3 respondenti se shodují v určení charakteru i lokalizace: Stará Líšeň s venkovskými domy (Od Karlova náměstí spíše vesnice, Podolí už úplně). Specifická je pak 1 odpověď charakterizující hranici jako zásadně neostrou, což je dáno charakterem Brna jako velkého pracovního trhu. 2 respondenti nedokážou posoudit charakter hranice, přičemž 1 z nich nepochybuje o její lokalizaci – opět Stará Líšeň. Způsob dopravy do zaměstnání a výše měsíčního příjmu: Z počtu 9 pracujících 1 pracuje v blízkosti bydliště (pěšky 5 minut), 2 jezdí po celé republice i mimo ni, 2 dojíždějí za prací mimo Brno (MHD + vlak 45 min., resp. 1 hodina) a zbývající 4 pracují na území Brna: 1x autem 4 min., 3x MHD – 2x 20 min., 1x 40 min. Výši měsíčního příjmu vykazuje 1 respondent jako vyšší než 40 tisíc, 2 respondenti v rozmezí 21-30 tisíc, 2 respondenti (včetně ženy v domácnosti) ji nedokážou určit a zbývajících 5 pak mezi l0ti-20ti tisíci. Způsob nakupování: V naprosté většině jsou denní nákupy či nákupy podle potřeby realizovány v blízkém obchodě či supermarketu (pěšky cca 3-10 minut), větší nákupy pak 1x -2x týdně v některém z blízkých supermarketů (nejčastěji Kaufland, 1x Lidl – autem 5-10 minut). Způsob trávení volného času: Převažuje spíše pasivní způsob trávení volného času: televize, počítač, pivo (denně), ale ve významné míře jsou deklarovány také sportovní aktivity, procházky v přírodě (dojíždění autem 8 – 15 minut), četba, návštěva kulturních akcí (koncerty, divadla) apod. Způsob trávení dovolené: 4 respondenti nejezdí na dovolenou vůbec, 2 respondenti vyjíždějí v létě někam na hudební festival, 1 někam mimo region a 1 tráví dovolenou 1x-2x ročně na chalupě. Na zimní lyžování do Alp a letní pobyt v naší republice či v zahraničí jezdí 1 respondent a poslední 1 se 2x v létě účastní týdenních duchovních akcí křesťanského charakteru.