Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 • Ochrana lesů: 1355: • Karel IV. - návrh zákoníku „Majestas Carolina“=► změna názoru na ždáření, likvidaci lesů. Ovšem: odmítnut šlechtou, nevstoupil v platnost. • Od 16. stol. šlechtici – ochrana lesů, zvěře • 17. stol. – lesní řády pro panství • 1754 – Tereziánský lesní patent (kácení jen v měsících 11-02, šetřit lesy, dozor, nesmí do ciziny…). Opakovaně! – hl. odpor v obec. a sels. lesích. Prosadil až Josef II. (lesy tehdy jen v rozloze 77% dneš. plochy!) • 18. stol. – zemské předpisy – lovná zvěř, ptactvo, vodní zdroje • První rezervace v Česku: 28. 8. 1838 - hrabě Buquoy: Žofín (= NPR Žofínský prales) a dnešní NPR Hojná voda – poblíž, menší HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 2 • 1849 – Česká lesnická jednota – exkurse – návrh ochrany Boubína • 1858 – kníže Jan Adolf Schwarzenberg vyhlásil rezervaci Boubín (20 ha) – první z vědeckých důvodů • Další soukromé rezervace v Čechách koncem 19. stol. a později • 1903 – kníže Jan II. z Lichtenštejna: první rezervace v Markrabství Moravském – KeprníkVozka (172 ha) • 1933 – První československý zákon o ochraně přírody, vyhlášeny státní rezervace (Mohelenská hadc. step, Teplicko – Adršpašské skály) • Po r. 1945 rozvoj (1946 – rezervace na Pálavě) HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 3 • 1955 – první CHKO …… • 1956 – Zákon o ochraně přírody – CHKO, NP, chráněné druhy • 1963 – …… bylo co? • 70. léta 20. stol. – vyhlašování CHKO, ale často formální • 80. léta 20. stol – umrtvení SOP, ale některé okresy vyhlašují CHPV (Chráň. přír. výtvor) • 1991 - rozvoj: CHKO, NP, maloplošná CHÚ, VKP = významné krajinné prvky. • Zákon 114/92 Sb. o …….. • Od r. 1992 postupně umrtvení, r. 2000 – vyhláš NP ……., r. 2005 – vyhláš. CHKO ….? • Současnost: 4 NP, 25 CHKO, cca 2400 MZChÚ, přes 200 PřP. • Budoucnost: NP ?, CHKO: Dolní Pomoraví, Střední Poohří, Brdy, Chřiby, Novohradské hory, Jihlavské vrchy ?? Zákonná ochrana přírody v ČR • Specializovaný zákon: 114/92 Sb. + Vyhláška 395/92 Sb. • Podstatná novela: Rok 2004 - EU • Dílčí: ve specializovaných zákonech: • - o vodách • - ochrana půdy (zemědělské) • - lesní zákon (1995) • - myslivecký zákon – konflikt s ohranou druhů • - zákon o ŽP z r. 1991 – vzduch, půda • - zákon o posuzování vlivů staveb na ŽP (EIA) - 1992 • - zákon o posuzování vlivů koncepcí na ŽP (SEA) - 2001 Typy ochrany přírody u nás: • Obecná ochrana – celé území ČR (vše, co by mohlo zaniknout vč. dřevin mimo les, jeskyně). Nástroje: vyhlášení a ochrana VKP (=významné krajinné prvky), realizace ÚSES • Součástí též ochrana Krajinného rázu – chráněn téměř všude. Kde zvlášť důležitý - k jeho ochraně možno vyhlásit PřP (přírodní park) • Zvláštní ochrana přírody a krajiny: • zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů (dle stupně ohrožení), nerostů a památné stromy. • zvláště chráněná území: - maloplošná: PR, PP, NPR, NPP (přírodní rezervace, přírodní památky národní přírodní rezervace, národní přír. památky) - velkoplošná: CHKO, NP, často tak fungují i PřP. Označení chráněných území – státní znak – velký x malý + pruhové označení na stromech u maloplošných Organizace ochrany přírody v ČR – každý své kompetence • Parlament ČR (vyhlašuje zákonem národní parky) • Vláda ČR (vyhlašuje CHKO, rozhoduje o směřování peněz) • Ministerstvo ŽP (hlavní zodpovědnost, vyhlašuje NPP, NPR, stará se o nadregionální ÚSES) • Krajské úřady (vyhlašují PR, PP, PřP, spravují regionální ÚSES) • Obce s rozšířenou působností III. stupně (registrují a chrání VKP, spravují ÚSES místního významu, krajinný ráz, památné stromy) • Pověřené obecní úřady • Obecní úřady (rozhodují o kácení a výsadbách dřevin, pokud nejsou zvl. chráněny) • Česká inspekce životního prostředí – vyšetřovací orgán hříšníků, jedná na podnět, navrhuje pokuty CHKO, NP a PHO v ČR Český les Přírodní parky v okolí Prahy – snaha zabránit souvislé suburba- nizační zástavbě ÚSES (ekologická síť) Cíle tvorby ÚSES: • Uchování rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území – Nezbytný prostor pro přežití (vývoj): biocentra – Jejich prostorové vazby (biokoridory x bariéry) a prostor pro migraci • Zajištění příznivého působení na okolní méně stabilní krajinu • ( Podpora možnosti polyfunkčního využití krajiny ) • ( Zachování unikátních krajinných fenoménů ) Schéma ÚSES • Nadregionální ÚSES (zde není) • Regionální (červený) • Místní (modrý) vč. interakčních prvků (zeleně) ÚSES (ekologická síť)_1 Definice: Nepravidelná účelně propojená síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou racionálně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií. • Proč ÚSES: historie: Devastace zemědělské krajiny v 70. a 80. letech 20. stol. – potřeba zajistit stabilitu při co nejmenších nárocích na zábor hospodářských ploch. Je to československý výtvor, o něco později paralelně začal vznikat v Nizozemsku a dospěli k podobným problémům i řešením • Části: Biocentra, Biokoridory, Interak. prvky – jen u místního ÚSES • Části: existující, plně funkční částečně funkční dosud chybějící, navrhované ÚSES (ekologická síť)_2 • Hierarchické úrovně: místní (lokální) regionální nadregionální (republikový) [provinciální] – není v zákoně • Legislativa: • Zákon 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny • Vyhláška 395/92 Sb. – k zákonu 114/92 Sb. - definice Schéma ÚSES • Nadregionální ÚSES (zde není) • Regionální (červený) • Místní (modrý) vč. interakčních prvků (zeleně) Nadregionální ÚSES - plakát • Rok 1994 • Biokoridory vč. ochranných zón • (Středo)evropská ekologická síť – vpravo nahoře • Podklad: Biogeografické podprovincie a bioregiony • Rozsáhlé rezervace, NP ÚTP - Generel regionálního a NR ÚSES ÚTP (územně- technický podklad) Nadregionální a regionální ÚSES ČR • Biocentra • Biokoridory - existující - chybějící • Bioregiony 5 krit5 kritééririíí pro tvorbupro tvorbu ÚÚSES:SES: • 1. Diversita potenciálních ekosystémů • 2. Prostorové vazby bioty v krajině (migrační trasy => biokoridory) • 3. Prostorové parametry (plochy biocenter, šířky, délky biokoridorů) • 4. Aktuální stav krajiny • 5. Sociální a ekonomické limity a záměry Mapa STG (Maděra, Zimová 2005) Prostorové parametry ÚSES • Minimální nutná plocha biocentra (+ tvar) • Minimální nutná šířka biokoridoru • Maximální možná délka biokoridoru mezi biocentry – stejné úrovně jako biokoridor – vloženými biocentry nižší úrovně Mapa kostry ekologické stability = podklad pro výběr budoucích biocenter a biokoridorů Starší verse ÚSES – tzv. širší vztahy = zařazení území do kontextu ÚSES v lesním území – katastrální území Vranov u Brna Přehledný plán USES zpracovaný lesními inženýry (okolí Mírova) Zákres ÚSES v územním plánu obce Nadregionální ÚSES • Cíl: uchování celé škály organismů a široké škály ekosystémů. • Biocentra: Soubor ekosystémů, min. 1000 ha realita: 1018 – 1500 ha minimaliz., až 2000 ha „optimalizované“. • Biokoridory: Délka: Nestanoveno, desítky km. Šířka: Pás krajiny cca 4 km, uvnitř osa 40 m. Evropská ekolog. síť: Biocentra: 10 km2 – 1000 km2 Biokoridory: nestanov., až 10 km. Regionální ÚSES • Cíl: Uchování téměř celé škály organismů („genobanka“). • Biocentra - plochy: lesy širokých niv a 1.v.s. 50 ha 2., 7. a 8. v.s. 40 ha 3. a 6. v.s. 30 ha 4. a 5. v.s. 20 ha luční v nivách 50 ha ostatní 30 ha stepní lada 20 ha mokřadní 1.- 4. v.s., skalní 10 ha 5.- 8. v.s. 30 ha • Biokoridory – max. délky mezi regionál. biocentry – 8 km - min. šířka 40 m ! Místní ÚSES • Cíl: trvalá existence převážné části druhů, stabilizace okolí („pracovní“ část ÚSES) • Biocentra: lesní, mokřadní, travnatá 3 ha vodní, prameništní 1 ha skalní 0,5 ha • Biokoridor: „stepní“: max. délka 2000 m/šířka 10 m lesní 2000 m/ šířka 15 m mokřadní 2000 m/ šířka 20 m luční 1000 m/ šířka 20 m • Interakční prvek – bez parametrů Realizace ÚSES – Křižanovice u Vyškova Foto M. Culek, 2001 Lokální biokoridor vysazen r. 1990, stav v r. 2001 Regionální biokoridor Loděnice u Pohořelic – vysazen r. 2000, stav v r. 2001. Délka 2 km Fota M. Culek, 2001 „Čehovická oáza“(u Prostějova) – první realizované regionální biocentrum