1  Kvantitativní vyjádření antropogenního dopadu na geomorfologické procesy podle D. Nira (1983)

Nir svůj přístup k vyjádření lidského vlivu na antropogenní geomorfologické procesy založil na dvou základních elementech. Jedná se o „stupeň vývoje“ („the degree of development“ = DD) a „stupeň vnímání“ („the degree of perception“ = DP). Pro kvantitativní vyjádření „stupně vývoje“ použil Nir „podíl městského obyvatelstva“ („percentage of urban population“ = UP), pro vyjádření „stupně vnímání“ použil „podíl negramotných“ („percentage of illiteracy“ = DI).

V indexu Nir počítal také s významnou rolí vlivu fyzickogeografických faktorů, konkrétně „klimatu“ a „reliéfu“. Pro vyjádření míry ovlivnění antropogenních geomorfologických procesů stanovil konstanty K_c pro klima a K_r pro reliéf. Konstanta K_c nabývá hodnot od 0 do 1 a byla sestavena na základě Köppenovi klasifikace podnebí. Konstanta K_r, stanovena na základě podmínek reliéfu, se pohybuje taktéž v rozmezí hodnot 0 – 1.

 

I = (UP + DI / 2) * (1 / 100) * (K_c + K_r)

Výsledné hodnoty indexu náleží do intervalu 0 až 1.

Výsledný „Index of potential anthropic geomorphology“ rozděluje Nir do 3 intervalů, podle míry antropogenního ovlivnění. Do prvního intervalu (I < 0,29) spadají státy, které postihuje pouze omezené riziko spojené s lidskými geomorfologickými aktivitami. Druhý interval (0,30< I <0,49) náleží státům s vyšším, nezanedbatelným rizikem, kde je již nutné přistoupit k nápravným opatřením. Do třetího intervalu (0,50< I <0,79) se řadí státy, kde dosahuje antropogenní dopad značných rozměrů a je bezpodmínečně nutné situaci řešit.

Kritika Nirova indexu:

• Podíl městského obyvatelstva“ – kategorie administrativně-statistická, spíše než socioekonomická. Charakterizuje „podíl městského obyvatelstva“ právě „stupeň vývoje“?
•  Použití „podílu negramotných“ jako indikátoru úrovně vzdělání je diskutabilní. Zvláště, když se tento faktor ukázal jako zásadní proměnná u výpočtu indexu
•  Nir nedefinuje výškové rozpětí u konstanty Kr (výškové rozpětí bylo dodatečně navrženo v příspěvku Rózsa, P.; Novák, T.; 2011)
•  Socioekonomické parametry se týkají států, zatímco environmentální faktory se týkají regionů
•  Rozsáhlé státy mohou mít extrémně rozdílné klimatické a topografické podmínky
•  Index nelze aplikovat na porovnání menších územních celků, než jsou státy
•  Vhodný pro celosvětové měřítko

Závěr:

•  Z hlediska získávání dat a jednoduchosti výpočtu se jedná o snadnou a dostupnou metodu kvantifikace lidského dopadu na reliéf
•  Nirův index umožňuje predikci podle trendů vývoje „podílu městského obyvatelstva“ a „podílu negramotnosti“. Můžeme tak předpokládat, že se do budoucna sníží počet zemí s vysokým stupněm ovlivnění antropogenních geomorfologických procesů

 

Srovnání distribuce studovaných států v jednotlivých intervalech indexu PAG v letech 1977 a 2005-2011.

Zdroj: D. Nir (1983), U. N. Demographic Yearbook 2008, U. N. Demographic Yearbook 2011, U. N. Social indicators 2005 – 2011 a Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

 

2  Hodnocení antropogenního reliéfu podle L. Zapletala (1969, 1974)

• člověk je v oboru modelace zemského povrchu významným a mocným exogenním geomorfologickým faktorem; v nejvyspělejších zemích činitelem přímo nejenergetičtějším

• objem přemístěných hmot – jeden z vyjadřovacích způsobů míry antropogenní modelace terénu a antropogenního transportu zemin na zemském povrchu
• v korelaci s plochou území se vypočítá geomorfologický antropogenní efekt, tj. údaj o mocnosti abstraktní vrstvy, která by vznikla při rovnoměrném rozložení přemístěné hmoty na celém území
• antropogenní transport je kvantitativně mocnější, než kterýkoliv z přírodních vnějších geomorfologických činitelů (př. 173 miliard tun přemístěné hmoty antropogenní erozí způsobené zemědělstvím = 100x větší množství než obsahují naplaveniny Huanghe, nejbahnitější řeky světa (Rózsa, P., 2007))
• příklady odhadů přemístěné hmoty antropogenní činností:
  • Sherlock, 1922 - území Anglie, Skotska a Irska, 30 330 km³, při rovnoměrném překrytí plochy Britských ostrovů by vznikla vrstva 10 cm (započítával těžbu, stavbu sídel, silnic, železnic, přístavů, průplavů). 90 % množství připadá na montánní formy reliéfu
  • Zapletal, 1969 - 670 km³, při korelaci k plošné rozloze pevniny asi 0,5 cm mocná vrstva

• hodnota tzv. antropogenního geomorfologického efektu umožňuje při charakterizování více oblastí geografickou homologii a napomáhá vymezování oblastí odlišného rázu z hlediska antropogenního reliéfu - geograficky hodnotnější ukazatel

 

• Antropogenní reliéf Československa (1974):
  • mapy 1 : 25 000
  • rozčlenění území ČSSR na 25 000 čtyřúhelníkových polí o ploše 5,29 km²
  • pro každé stanovil váhu danou množstvím hmoty zemského povrchu, přemístěné ve čtvercovém poli antropogenním transportem
  • pro každý čtverec změřil rozlohy, hloubky a výšky antropogenních tvarů (zjistil 480 000 údajů)
  • základ pro výpočet antropogenního geomorfologického efektu (e = a m³ / b m²)
  • problémy: podhodnocení nebo nadhodnocení některých charakteristik (např. 1 : 2 : 8 antropogenní přeměna zemského povrchu na kulturní les : zemědělské pole : zástavba)

•  výpočet numerických charakteristik, statistické zpracování, následná tvorba map

 

3  Hodnocení vlivu hospodářské činnosti na reliéf podle K. Kirchnera (1980, disertační práce)

• hodnocení vlivu hospodářské činnosti na reliéf a jeho typizace
• hodnoty hustoty antropogenních tvarů, které jsou vztahovány k jednotce plochy (kraj, geomorfologický celek, geometrická plocha)
• ve sledovaném území působí soubor činností, které vedou ke vzniku antropogenních tvarů:
  • těžba
  • sídelní aktivity (výstavba sídel)
  • zemědělství (odvodnění, úprava vodních toků)
• antropogenní činnost působí:
  • plošně (sídelní aktivity, odvodnění)
  • bodově, lokálně (těžba)
  • liniově (úpravy vodních toků)
  •  
• VÝPOČET:
• plochy 1 km² (čtverec 1 x 1 km)
• kvantitativní vyjádření:
  • těžba – plocha postižená těžbou v km²
  • sídelní aktivity – plocha převážně zastavěná v km²
  • odvodnění - odvodněná plocha v km²
  • úpravy vodních toků – délka upravených vodních toků k celkové délce toků v příslušném čtverci
• VYHODNOCENÍ:
• kategorie reliéfu podle procenta ovlivnění plochy 1 km² vybranými antropogenními činnostmi:
• neovlivněný
• málo ovlivněný
• ovlivněný
• silně ovlivněný
• změněný
• při začleňování do kategorií byla brána v úvahu intenzita vlivu jednotlivých antropogenních činností (viz tabulka)
• kategorie byly vyjádřeny v hodnotové (balové) stupnici (0, 1, 2, 3, 4)
• pro každý čtverec tak byly získány 4 údaje charakterizující vliv vybraných antropogenních aktivit na reliéf studované oblasti
• umožňuje provést typizaci reliéfu

Tab. 1: Vliv antropogenních aktivit vyjádřený v balové stupnici.

Činnost	Ovlivnění reliéfu	Vyjádření v %	Vyjádření v balové stupnici
Sídelní aktivity	Reliéf neovlivněný	0	0
	Málo ovlivněný	1 – 10	1
	Ovlivněný	11 – 50	2
	Silně ovlivněný	51 – 75	3
	Změněný	76 - 100	4
Úprava vodních toků	Reliéf neovlivněný	0	0
	Málo ovlivněný	1 – 10	1
	Ovlivněný	11 – 50	2
	Silně ovlivněný	51 – 75	3
	Změněný	76 - 100	4
Odvodnění	Reliéf neovlivněný	0	0
	Málo ovlivněný	1 – 10	1
	Ovlivněný	11 – 50	2
	Silně ovlivněný	51 – 75	3
	Změněný	76 - 100	4
Těžba	Reliéf neovlivněný	0	0
	Málo ovlivněný	0,1 – 1,0	1
	Ovlivněný	1,0 – 5,0	2
	Silně ovlivněný	5,0 – 10,0	3

                                                                                                                                                             Zdroj: Kirchner, K. (1980, disertační práce)

 

 

Literatura:

NIR, D. (1983): Man, a geomorphological agent. An introduction to anthropic Geomorphology. Reidel, Dordrecht-Boston-Londom, 169 str.

RÓZSA, P.; NOVÁK, T. (2011): Mapping anthropic geomorphological sensitivity on global scale. Zeitschrift für Geomorphologie. Vol. 55, Suppl. 1, str. 109-117.

RÓZSA, P. (2007): Attempts at qualitative and quantitative assessment of human impact on the landscape. Geografia fisicae dinamica quaternaria. Vol. 30, p. 233-238.

SZABÓ, J.; DÁVID, L.; LÓCZY, D. (2010): Anthropogenic Geomorphology, A Guide to Man-Made Landforms. Springer.