■t wS^
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ. 1.07/2.2.00/15.0204
USTAV BOTANIKY ZOOLOGIE
A Vi
y
c
Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Historie systematické botaniky
Petr Bureš
evropský
sociální fond v ČR
EVROPSKÁ UNIE
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
>
IMI
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Historie systematické botaniky a vývoj jejích metod
Zpočátku uspořádání rostlin jen nevědomé uspořádání kapitol či popisů rostlin v knize, bez explicitní potřeby klasifikovat.
Od antiky až do renesance (zhruba do 16. století) byla botanika aplikovanou vědou = součástí lékařství, farmacie a alchymie
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Antické Řecko (4-3. stol. př. Kr.)
Theophrastos gymnasiarcha Lykeionu v Athénách      Renesanční vydání
371 -287 př. Kr. História plantarum
Peri fyton historias = História plantarum; ca 500 druhů rostlin hlavně stredomorských ale také z výprav Alexandra Makedonského do V Asie.
Klasifikace na habituálním principu: stromy, keře, byliny vytrvalé, byliny jednoleté
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Antický Řím (počátek letopočtu)
Pedanius Dioscorides
1 stol.
Lékař římských ^\|^^^^^^ sbíral neznámé ^ ' ^^Vl
Dioscorides sbírající rostliny během pochodu římských legií - ilustrace Roberta Thoma z r. 1950
Dioscorides popisující mandragoru - obraz Ernesta Boarda z r. 1909
Poprvé užil termín botanike = nauka o ^
rostlinách v díle Peri hyles iatrikes = De matéria medica
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Byzantský přepis                Řecký přepis Arabský přepis Renesanční latinské
Dioskoridova                   Dioskoridova Dioskoridova vydání Dioskoridova
De materia medica De matena medica De materia medica De materia medica
6. stol.                           10. stol. 14. stol 1554
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Hertarum   ~Virei    no-i   rcc 7*luJ Ncc   matle   re    dar us hac
TETRI ^TNDŘEVTE
MATTHIOLI
MEDICI SRNENSIS Commcnrarii,
IN LIBKOS SBX PfcDACII DIOSCORIDIS
A N A Z A I I E I, DE MEDICA
Adiťůts ouuii plunmis plantarum A ani makům muK.m!™.o.KÍrmJu<h<,rf.
Cm feoc. Mmm ,Cr6«* MtKOjta. C hnitu**. CftElUrva Rejn ,
Vnwort. to oficmi Erafouana , jpud Vincencům Vilgrifliim. M.   I>    1 I M I.
25t)ltttó ř/rodmt x>Ww a f tgíimmt tne* torní d Srctc&topmť/po&lc prmvcbo a pa
řo $ťujé£o í rofai SSptút / o JbolxiU)/ p taft mnoí>ptm <t J wflčtwmť fcícíurftrtDtjmť ro^ogrocnn/gčffío tafctfpp raftá u> jtóijncm fja jpřu prtPČ topíxw ndwť; oo ® ortora 93ctra ©nbře* gefeattfHola ěcitcultc^o/STttpjafiucjjlfiljo ?lrcp-
fttjjtte .f aOfrttnSu lípttbnjb* jýíwetnjbo ltf«ř«/it<ÍYptw W t*
jdir .1 irúbec líflidjním »
při řoncjjpíitxmo řratřenaučentí a
ípráwa/o rojdfttičm ©ť(ipffoto>ámj a páícmj ušoty
8 litfol&t pfrf.imi f Mtotvána palenq i>.-.; riirrmi / ttcrrj iKMlrf o ZpatAunom / oW y pimri fttng |< Wt«tn Rxiwpi /bobci |"< BřtJiH 6abaa mocr.
(Scf?taí<m>aijS5nbej:: CBebcrt po&Uejměn&wnffptg/
txtiff pobít ÍJýifíy* / o tréttj objíHaflíní / poblí ttonocý a iKt>ubt»w |*tT.nv.
^p«fTnoto»6t«trmi^ic(tw^raj|íťi>j& <2Jírit(-ťa J®tlantrp(e« J Wswnrpitu.
M  D. lxil
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Renesanční bylináře (16 -17. stol)
3etr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - čás
Němečtí otcové botaniky (16. stol.)
Otto Brunfels
1488 - 1534
Leonard Fuchs
1501 - 1566
Habituálně podobné druhy např. čeledí Asteraceae, Apiaceae, Lamiaceae pohromadě = intuitivně přirozené uspořádání na habituálním principu
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Fuchsův kapesní atlas História stirpium, 1549
li!
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2
Herbáře = kolekce preparovaných rostlin
Vynálezce herbarizace rostlin = Luca Ghini, prefekt botanické zahrady v Pise.
f
Luca Ghini
........... „■._:;-.
Nejstarší herbářovou sbírkou vytvořenou v Čechách je herbář Jana Františka Beczskovského, křížovníka řádu s červenou hvězdou. (Přelom 17/18. stol.)
ČR je z hlediska počtu herb. položek na hlavu na 5. místě na světě.
Před námi je Švýcarsko, Švédsko, Finsko a Rakousko.
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Herbář je nepřekonanou konzervační metodou
1. uchovává data o morfologické variabilitě, geografickém rozšíření, .
2. dává možnost kontroly těchto dat
3. z herbářových položek lze také na rozdíl od literárních dat či počítačových databází izolovat DNA
4. jedinou formou jak uchovávat nomenklatorické typy.
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Herbářové sbírky nad 30 tis. v České republice a na
Slovensku (stav v r. 2014)
Muz. Plzeň Muz. Třebíč Muz. Mikulov Muz. Jihlava Muz. Hradec Králové Muz. Liberec Muz. Zlín Muz. Chomutov
MJ
HR
LIM
GM
CHOM
69 213 58 800 52 000 46 000 42 000 35 000 33 300 1 30 000 1
Slov. nár. múzeum Komenského univerzita Bot. ústav Bratislava Tech. Univ. Zvolen Muz. Tatr. Lomnica Univ. P.J. Šafárika
468 000 1 175 000 149 000 41 000 40 000 35 000
1500000
2500000
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Největší světové herbářové sbírky (nad 3 miliony položek - stav v r. 2014)
Museum National d'Histoire Naturelle	Paris, France	P	8
New York Botanical Garden	Bronx, New York, USA	NY	7,3
Komarov Botanical Institute	St. Petersburg, Russia	LE	7,2
Royal Botanic Gardens	Kew, England, UK	K	7
Conservatoire et Jardin botaniques	Geneva, Switzerland	G	6
Missouri Botanical Garden	St. Louis, USA	MO	5,9
British Museum of Natural History	London, England, UK	BM	5,2
Harvard University	Massachusetts, USA	GH	5
Naturhistorisches Museum	Wien, Austria	W	5
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Z čeho sestává herbářová scheda? -
Musí na ní být:
1. naleziště
2. stanoviště
3. sběratel
4. rok
Je vhodné aby na ní bylo:
5. jméno rostliny
6. jméno herbáře
7. datum
8. nadmořská výška / zeměpisné souřadnice
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
V renesanční bylinářích nebyly rostliny hierarchicky klasifikovány   ^^a^m^^ca' pisss-----
bylo jich několik set 200-500
M
Nn/t^xcftn »^£a>mm:fiOTp»|tTO^nI*tfl, fo inu Cďirfdyn íanbtn
nrjiťfcn Jad« ixr^lťiflítt <i<|nti lidxr vnb trf4<?<<|riiiiřttr s<b:ao.-ti tnn 6<v í j iji»t v l^nfiij bargtbcn *C<ib« <j«liinbrb<t« jň |Wb<ni *«ti6iúMmI !T»Hb!it<MilKt>¥Tiř>íri(Hot> VorabbnnscmímftionfUliĽ gottif.mn.   l)ur<t> k hírromymvm iock «Ui*lwprni««i rtlqorilKr af.trorig
í>nb {ítyMten Stjtocm fľcij].g 6í»c r jtf cit/<rif • ;T-rt
Vi iš 3cmd)Kt &auí bi:'i Si.pfchm ftrřtjiri wib úblidjfit
ber Túautrr .dtrrwtwlbai g<J klít.
luncrflbfcíjfimíiK C<innifixVnb<6:ic<tiifdviMmai bit ' JWfwm ri/nJtí/ť.í.N.íriJJoo^uV.i .V.i;«
|.r...'.•». / .       Mm :t.il» ' '
S?*.=---r->Ä * Vor'"
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
jednoúrovňová (lineární) klasifikace = přiřazení jmen k objektům    ■ ■ ■ ■
klasifikace hierarchická
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Umělé hierarchické systémy rostlin (konec 16. stol)
italský lékař a botanik Andrea Cesalpino, osobní lékař papeže Klimenta VIII. Dílo: De plantis (Florencie 1583) (16 knih o rostlinách)
Jako Teofrastos považuje dřeviny za samostatnou skupinu, byliny dělí do 13 skupin dle generativních znaků:
(1) tvar plodu
(2) počet semen
(3) počet přihrádek v semeníku
(4) stavba květu
Andrea
(Caesalpinus) 1519-1603
DE PLANTIS
LIBRI XVI-
ANDREAE CAESALPINI A R E T I N I,
Medici clarilsimi, dočliíšimiq; atque Philofophi celeberrimij ac íubtiliíšimi.
JľD SEJtEKlSSlMVM FZsťNCISCVM Mtá»m,Magnum ^Mtmriii Vuccm.
F L O R ENTI AE, Apud Georgium Marefcottum
M D L x x x 111.
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Druhové diagnózy (počátek 17. stol.)
Počet známých druhů rychle rostl - od dob "německých otců botaniky" za necelých 100 let se víc než zdesateronásobil.
Švýcar Gaspard Bauhin použil krátké a výstižné diagnózy = soubory rozlišovacích znaků, k pojmenování rostlin a zároveň jako determinační pomůcka = určovací klíč
Gaspard Bauhin
1560 - 1624
CASPARI BAUHINI ti
Viri CUrif
n I N A H
T H E A T R I
' BOTANICI
in theophrastiedÍoscoridis
plinii et botanicorvm qui ä feculo fcripferunt
plántARVM CIRcItER SEX millivm
AB  IPSIS  EXHIBIT.ARVM N   O   M   I   N A
cum earundemSynonymijs &difl£erentijs
mahodice
o P v s X L.  A n n o r V M
fumaiopert expetkam ad Autom autogniplnim jccctifitiim.c
IMPENSIS  JOANKIS REG1S clo  lac. LXXI. f
Pinax theatri botanici (1623
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Pojem a definice druhu (1686)
John Ray
1627 - 1705
"abychom mohli začít rostliny inventarizovat a správně klasifikovat, musíme se snažit zjistit některá kriteria na rozlišení tzv. druhů. Po dlouhém a usilovném výzkumu jsem nezjistil jiné kriterium na rozlišení druhů než jsou diferenční znaky, zachovávající si při rozmnožování semeny svoji
stálost."
Druh je podle Raye skupinou jedinců, kteří jsou v rámci své variability geneticky stálí. (História generalis plantarum, Londini 1686-1704 )
Carl Linne - vrchol umělé klasifikace (pol. 18. stol.)
Carl Linne synteticky navázal na vše progresivní co zjistili nebo zavedli jeho předchůdci:
John Ray - definice druhu
August Bachmann - binomická nomenklatura
Joachim Jung - morfologická terminologie
Joseph Pitton de Tournefort hierarchie taxonomických jednotek
Gaspard Bauhin - diagnózy
Carl Linne
(Linnaeus) 1707-1778
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Species plantarum (1753)
24 tříd dle počtu, délky, srůstu tyčinek a pestíků, tedy pohlavních orgánů je proto nazýván systém sexuální
GENERA RELATAS.
CUM
DlFFZM-STIIS SPECIFIC«,
NOMUQMtt TriviALUUS, Sysonkmis Selectjs, Locis Natalibus,
SlCUüDUU
SYSTEM A SEXUALE
digest Ai.
Tomus I.
HO L MIA-.
iHHMIt LALRESTII SALVU. I71J
Luad. bit.
G.D.EHRET. PaUt=heide!!> fecit * eclidil
<Z)ii>ecia-
Čt
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
První přirozené systémy (2. pol. 18. stol.)
PII
Michel Adanson
1727- 1805
Antoine Laurent de Jussieu
1748 - 1836
Michael Adanson (1763) Rostliny rozdělil do 58 čeledí
1. podle komplexu morfologických znaků
2. hodnota jednotlivých znaků stejná
Antoine Laurent de Jussieu (1789)
teoreticky rozpracoval systém strýce Bernarda. 20.000 druhů ve 100 čeledích a 15 třídách
1. na konci diagnóz čeledí uvádí vztahy k sousedním čeledím
2. tyto vztahy použil jako kriterium třídění čeledí
3. ve vymezení tříd se přidržuje hlavně stavby květu.
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Objev a zobecnění rodozměny (1. pol. 19. stol)
1. v první polovině 19. stol. jsou objevena archegonia a antheridia, u jednotlivých skupin výtrusných rostlin
2. postupně je objevován i princip střídání gametofytní a sporofytní generace, čili rodozměna
3. roku 1851 je princip rodozměny zobecněn Wilhelmem Hoffmeisterem.
Wilhelm Hoffmeister
1824- 1877
4. genetická podstata haploidní a diploidní fáze byla poznána až počátkem 20. století.
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Objev principu opylení rostlin (1. pol. 19. stol)
Giovanni Battista Amici (1786-1863) prof. fyziky v Mondeně
1823 objevuje pylovou láčku, jež proroste skrz čnělku do semenníku.
Osservazioni microscopiche sopra varie piante (Mondena 1823)
Carl Wilhelm von Naegeli (1817 -1891) prof. botaniky na univ. v Zürichu
1842 studuje dělení buněk uvnitř vznikajícího pylového zrna
Zur Entwicklungs-geschichte des Pollens bei den Phanerogamen. (Zürich 1842).
Objev principu oplození rostlin (2. pol. 19. stol)
1877 popis dělení a diferenciace buněk uvnitř zárodečného vaku
Über Befruchtung und Zelltheilung (Jena 1877)
Eduard Strassburger, 1844-1912, prof. botaniky univ. v Jene
1898 objev dvojího oplození u rostlin
Novy je nabljuděnija nad oplodotvorenijem u Fritillaria tenella i Lilium martagon, které vyšlo jako součást sborníku Dněvnik X. sjezda russkich estěstvoispytatělej i vracej v Kijevě.
Sergej Gavrilovič Navašin, 1857-1930, prof. botaniky na univ v Moskvě
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Evoluční teorie (2. pol. 19. stol.)
1859 evoluční teorie - Angličan Charles Darwin (1809-1882).
On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life. (O vzniku druhů přírodním výběrem neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život) (1859).
1866, Němec Ernst Haeckel (1834-1919) vyslovuje zákon rekapitulace = biogenetický zákon: ontogeneze = zkrácená fylogeneze (v temže roce zavádí pojem ekologie jakožto vztah organismu a prostředí).
1846 Richard Owen (1804-1892) definoval homologie a analogie / později obdoba v Hennigových apomorfiích a homoplasiích
^M; Ijj   Report on the archetype and homologies of vertebrate skeleton principy
A;. *. ......
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Kodifikace botanické nomenklatury (1867)
1. základy již v Linnéově Philosophia botanica (1751).
2. 1867 pověřil botanický kongres „komisi devíti" v čele s Alphonsem De Candollem zpracováním prvního nomenklatorického kódu.
•V'
Alphonse de Candolle
1806-1893
3. Nomenklatorická komise v období mezi kongresy shromažďuje podněty pro zpřesnění kódu
4. změny může schválit pouze botanický kongres, konaný ca 1x za 6 let.
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Chromosomy v rostlinné systematice (20. stol.)
Courtesy of American Philosophical Society. Curt Stctn Papers. Noncommercial, educational use only.
Theodor Boveri
1862- 1915
1848 pozoroval Němec Wilhelm Hofmeister poprvé některé fáze mitózy v buňkách trichomů nitek rodu Tradescantia virginica
1882 si Němec Eduard Strasburger poprvé všímá, že počet diferencujících chromosomů při mitóze je pro druhy stálý.
1888 tento fakt zobecnil německý cytogenetik a anatom Theodor Boveri.
V rostlinné systematice se chromosomy zjišťují od 20. let 20. stol. Dnes u 25-30% rostlinných druhů znám počet chromosomů
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Od počtu chromosomů k velikosti
genomu
Průtoková cytometrie (konec 20 stol.)
FLOLU CYTOMčTRY
Od poloviny 80. let 20. stol. prodělává dramatický rozvoj. Původně sloužila k analýze krevních buněk.
U rostlin umožňuje měření obsahu DNA v buněčných jádrech .
Velikost genomu známa u 3 % druhů vyšších rostlin
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Paleobotanické přístupy (od 1. pol. 20. stol.)
WITT
V, li
I
Übergipfelung
Pianation
Verwachsung im Blatt
II lr* í
Reduktion Einkrürnrnung
Verwachsung in der Achse
Skot Robert Kidston a Brit William Henry Lang během 1. svět. války studovali fosilie u obce Rhynie ve Skotsku
E2
Dr Robert Kidston (right) and the palaeobotanist Professor David Thomas Gwynne-Vaughan (left).
elomová teorie: evoluční základ všech )stlinných orgánů = prastonek = telom, jeho prostorové dichotomické podoby ryniofyt vznikly různé typy větvení tonku, postavení a uspořádání porangií a listy u všech dalších rostin.
Na základě studia fosilních rostlin, zejména ryniofyt, ji vyslovil roku 1930 Němec Walter Zimmermann (v díle Phylogenie der Pflanzen).
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Syntetická teorie evoluce   (1. pol. 20. stol.)
Godrey Harold Hardy
1877-1947 britský genetik
Wilhelm Weinberg
1862-1937 německý genetik
l
Theodosius Dobzhansky  George Ledyard Stebbins
1900-1975 1906-2000 amer. populační genetik americký botanik
1937 zákon o frekvenci alel v panmiktické populaci = Hardy-Weinbergova rovnováha.
Darwinismus + genetika = syntetická teorie evoluce
Ne jedinec, ale populace je základní jednotkou evoluce.
Theodosius Dobzhansky (Genetics and the origin of species 1937). G. Ledyard Stebbins (Variation and Evolution of Plants 1950).
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Isoenzymy - markery populační genetiky 20. stol. Gelová elektroforéza zviditelní rozdíly v prostorovém uspořádání, hmotnosti a síle elektrického náboje enzymů, bílkovin, nukl. kyselin Elektroforézu vynalezl 1937 švédský biochemik Arne      ^U^l ^ Wilhelm Kaurin Tiselius (1902-1971) (Nob. cena 1948). L*J v systematice od 80 let - hybridní původ druhů, breeding systémy, populační genetika		
	M F1 SI F2 S2 F3 S3   1   2   3   4   5   6   7   8   9  10 11 M 4RMfe                 mmm* mmmm* MMWPI                             ** MM 1 21 |^ «•        ■ i 114    ■» MM	1
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Objektivizace a racionalizace taxono-mických dat = Biostatistika (20. století)
Biometrika rostlin - přelom 19/20. stol. britský matematik Charles Pearson
definoval základní pojmy popisné statistiky - např. koeficient variance; pracoval většinou se znaky s normální gausovskou distribucí - sledoval např. počty ostnů na listech llex aquifolium
Charles Pearson
(1857-1936)
Fenetika = „každý znak má a priori stejnou váhu"
1963 Američané Robert Sokal a Peter Sneath numerická taxonomie - využívá shlukové analýzy, diskriminační analýzy, analýzy hlavních komponent a mnoha dalších,
Uplatnění podmíněno rozvojem výpočetní techniky
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Znaky kvantitativní a kvalitativní - biometrika.
Variabilita živých organismů si vynucuje použití metod biostatistiky. Nejčastějšími výstupy numericko taxonomických metod jsou:
dendrogram (v případě metod klasifikačních jako je např. clustrová analýza) nebo
ordinační diagram (vyjádřený obvykle ve formě scatter plotu, v případě metod ordinačních jako je např. analýza hlavních komponent PCA = principál component analysis, a. hlavních koordinát PCoA, či analýza DCA).
Hypers allne An&xií marine Anoxic freshwater Marine sediments Marine water column Freshwater sediments
♦Anoxic--Ire 5 hiůcyiíf Arítŕňiŕ pJ**M*ft
4 &nrí< Saj? h£ptrHllr*
■■ steh aij, ■ Port jKhwi
• Dtľ*^
Denmark MtiriůUHiiari
4 Ll|j-*Tri-!>JHi'jn
* Tu híj
FiJ Fii
f ""=:■■:.
CiixTrtfJilioni
> "voči
4 äp+TAbukVŕcn
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
KladÍStika    1950 něm- entomolog
Willi Hennig
kladistika = fylogenetická klasifikace
Smyslem je spojovat skupiny se společnými předky sdílející nově se v evoluci objevivší wiiii Hennig        (odvozený) znak = (1913-1976) apomorfii.
Kladogram vychází z apomorfii při
maximami úspornosti „maximum parsimony tree".
Každý znak byl někdy v evoluci nový - např.
potato & eggplant
Bellpeppers
Flower parts in multiples of 4or 5
ANGIOSPERMS: Flowering plants
— — -carpels in flowers & i nsect pollination
Embryos in protective seed & secondary growth, two cotyledons
Chlorophyta: Igreen algae
■ (photosynthesis, reproduction via spores lunicellular or filamentous body)
— - Developed vascular system & sporophyte domi nant
Terrestrial & dominant gametophyte unbranched dependent sporophyte
taxon 3 (paraphyletic) g    H        J K
V
v
genetický kód = apomorfie všech živých organizmů, cévní svazky = apomorfie vyšších rostlin kromě mechorostů, konduplikátně svinutý plodolist = apomorfie krytosemenných. Plesiomorfie - homologické stavy
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2
Fylokód - fylogenetická definice jmen
jméno je definováno jedním ze tří způsobů:
3 - odkazem na nejbližšího společného předka dvou taxonů a všechny jeho potomky
b - odkazem na všechny organismy, které mají bližšího společného předka s označeným organismem než s jiným označeným organismem
C - odkazem na prvního předka, u kterého se vyvinul určitý znak a na všechny jeho potomky
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
(2) Pro ctem sekvence nukleotidu - sekven(c)ovani s< využívá automatický sekvenátor. Výhodou metod je, že stačí jen malé množství materiálu umožňující přežití zkoumaného jedince.
F| ^1 The Nobel Prize
L     A in nhpmictrv 1Q8n
■ ■   ■ ■  ■ ■ ■ ■ ■ % ■    J U   ^0 ^0
i 1				
				
'Ji
_%^_
automatický sekvenátor
Fred Sanger		
1918-    A.    A A		
1              1   T        1  "T 1    T  TT TY A |  TTTC  T   T A T T C A T   TA / 50 G0	A C T C  T   TT GC 70	CAAATGGATCT 00
1970 - objev restrikčních endonukleáz
Werner Arber, Hamilton Smith a Daniel Nathans obdrželi 1978 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Q|
Reštrikční enzymy jsou produkovány bakteriemi, které jich užívají k obraně proti virové RNA nebo DNA.
Každý takový enzym rozpoznává a štěpí konkrétní krátkou nukleotidovou sekvenci, která v bakteriální DNA chybí.
Například enzym EcoRI štěpí nukleotidové sekvence GAATTC.
C T T A AIG
Werner Arber Hamilton Smith Daniel Nathans
(1929) (1931) (1928-1999)
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
Bar-coding
identifikace rostlin pomocí sekvence DNA
SITE MAP Alphabetical List Resource Guide
About NCBI An introduction to NCBI
GenBank
Sequence submission support and software
Př. Eriophorum angustifolium: sekvence intronu chloroplastového genu pro transferovou RNA
National Center for Biotechnolog)" Information
National Library of Medicine National Institutes of Health
databases      BLAST O MIM Books      TaxBrowser Structure
What does NCBI do?
Hot Spots
Established in 1988 as a national resource for molecular biology information, NCBI creates public databases, conducts research in computational biology, develops software tools for analyzing genome data, and disseminates biomedical information - all for the better understanding of molecular processes affecting human health and disease. More about NCBI...
► Clusters of orthologous groups
► Coffee Break, Genes Si Disease, NCBI Handbook
► Electronic PCR
► Entrez Home
CCTCTTACTATAAATTTCATTGTTGTCGATATTGACATGTAGAATGGACTCTCTCTTTATTCTCGTTTGATTTATCATCATT
TTTTCAATCTAACAAATTCTATAATGAATAAAATAAATAGAATAAATTGATTACTAAAAATTGAGTTTTTTTCTCATTAAACTT
CATATTTGAATCAATTTACCATAAATAATTCATAATTTATGGAATTCAAAAAAATTCCTGAATTTGCTATTCCATAATCATTG
TCAATTTCTTTATTGACATGAAAAATATGATTTGATTGTTATTATGATCAATCATTTGATCATTGAGTATATATACGTACGTC
TTTTTTTGGTATAGACGGCTATCCTTTCTCTTATTTCGATAAAGATATTTTAGTAATGCAACATAATCAACTTTATTCGTTA
GAAAAACTTCCATCGAGTCTCTGCACCTATCTTTAATATTAGATAAGAAATATTTTATTTCTTATAATAAATAAGAGATATTT
TATATCTCTCATTTTCTCAAAATGAAAGATTTGGCTCAGGATTGCCCACTCTTAATTCCAGGGTTTCTCTGAATTTGGAA
GTTAACACTTAGCAAGTTNCCATACCAAGGCCAATCCAATGC
http://blast.ncbi.nlm.nih.qov/Blast.cqi?PROGRAM=blastn&PAGE TYPE=BlastSearch&LINK LOC=blasthome Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.
J Angiosperm Phylogeny Website - Microsoft Internet Explorer
Soubor    Úpravy   Zobrazit   Oblíbené    Nástroje Nápověda
Adresa http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/
v Q přejit Odkazy
HOME    TREES   APOMORPHIES   ORDERS    FAMILIES   CHARACTERS   REFERENCES   SEARCH LINKS SUMMARY «__-________ r»u..l„___., ,.,„■__:. _ GLOSSARY
Angiosperm Phylogeny Website
Angiosperm Phylogeny Group
Stevens, P. F. (2001 onwards). Angiosperm Phylogeny Website. Version 7, May 2006 [and more or less continuously updated since].
http://www.mobot.org/MOBOT /research/APweb/.
Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin - část 2.