Biologický věk Kalendářní věk (chronologický) •Je věk, který je udáván podle data narození. •Pro zařazení probanda do věkových kategorií se využívá stanovení věkového intervalu dle WHO v decimální soustavě. •Tzn. zařazení do kategorie 4letých – • 4,00 – 4,99 roků. •Tabulka pro výpočet stáří,v decimální soustavě. Biologický věk •Určuje nám stupeň vývoje organismu. •Zařazuje ho do vývojových pásem: –Akcelerace –Průměrnost vývoje –Retardace •Charakterizuje celkový stav růstu a vývoje jedince. •Je mírou formování jeho morfologických a funkčních znaků. •Definice: jde o fyziologický, biochemický, mentální a anatomický proces. Vztah mezi biologickým a chronologickým věkem •Nemusí být vždy ve shodě •Značné disproporce v určitých věkových obdobích (2 i více let) •Rozdílnost i v jednotlivých oblastech vývoje jednoho jedince. •Sledování by mělo být nedílnou součástí preventivních prohlídek dítěte. •Výběr vhodného sledovacího kriteria (zuby, pohlavní org., aj.) •Včasný záchyt disproporcí – stanovení růstové dg., prognózy. Způsoby sledování biologického věku •Kostní věk •Růstový věk •Vývinový věk •Zubní věk •Proporcionální věk •Predikční věk •Psychomotorický věk Růstový věk: •Stupeň tělesného růstu jedince. •Pro stanovení používáme tzv. percentilové grafy. •Vymezují pásma pro růst jedince v některých antropometrických parametrech. (tělesná váha, výška, obvod hlavy, obvod hrudníku, hmotnostně-výškový poměr, BMI, …) •Nejvíce se uplatňuje v pediatrii •Podkladem pro sestrojování perc. grafů jsou Celostátní antropologické výzkumy dětí a mládeže ČR. • gauss Percentilová metoda •Statistické zpracování dat související s gaussovským - normálním rozdělením. •Percentily tvoří dělítka mezi setinami daného souboru. •Běžné perc.grafy vymezují: (tělesná výška) –pásmo širší normy mezi 3 – 97 percentilem (94%) –pásmo střední mezi 25 – 75 percentilu (50%) –nad 75 perc.- jedinci s velkým rozměrem –Nad 90 perc. – jedinci s velmi velkým rozměrem –Pod 25 perc. – jedinci menšího až malého rozměru –Pod 10 perc. – jedinci velmi malého rozměru –3% nadprůměrně malých (fyziolog. variabilita i porucha) –3% nadprůměrně velkých (fyziolog. variabilita i porucha) Tělesná výška, chlapci, 2 - 18 r. CAV 1991 • • g_3 Tělesná výška, dívky, 2 - 18 r. CAV 1991 • • g_4 Věk vývinový (sexuální) •Vyjadřuje stav pohlavní zralosti jedince •Používá se při hodnocení změn od prepubertálního období až do konce dosažení pohlavní zralosti •Posuzuje se: –Pubické ochlupení –Vývoj mammy u dívek –Vývoj penisu se skrotem u chlapců –Nástup menarche u dívek Reprodukční systém chlapců: •Růst a maturace testes, penisu a přídatných pohlavních orgánů a rozvoj pubického ochlupení. •Nejrozšířenější hodnocení je Tannerova klasifikace (1970) •P1 – P5 pubické ochlupení •G1 - G5 zevní genitál • •Doplněk metody – posouzení velikosti testes •Praderův orchidometr •Palpací a porovnání velikosti s modelem • tabulkagenitálhoši znakyhoši Reprodukční systém dívek: •Sledujeme vývoj prsů, pubického ochlupení a remodelace těla •Manarche •Hodnocení podle Tannerova klasifikace •M1 – M5 vývoj mammy tabulkaprsaochldívky •P1 – P5 vývoj pubického ochlupení tabulkaprsaochldívky znakydívky Věk predikční : •Předpokládá, že buněčná populace (procesy mitózy a proliferace buněk) je senzitivním indexem somatické dospělosti. •Stabilita buněk by měla být dosažena v období pohlavní dospělosti. •Hledají se změny, které by byly vhodným indikátorem pro validitu těchto metod. Psychomotorický vývoj: •Spočívá v hodnocení psychické a motorické dovednosti. •Má úzký vztah k vývoj CNS •Využívá se zejména v ranném dětství • • 28a 29a Věk kostní (skeletální): •Sleduje stupeň sekundární osifikace různých oblastí dětské kostry od narození až do ukončení růstu. •Posuzuje se velikost a počet osifikačních jader a uzavírání epifyzárních chrupavek. •Změny nastávající v průběhu vývoje jsou u všech jedinců stejné. Variabilní je pouze čas. •Každé osifikační centrum prochází určitým a definovaným počtem morfologických stádií – to je základem určení stupně kostní zralosti. •RTG snímek ruky a distální části předloktí •Ruka je reprezentativní pro celý skelet •Posuzujeme podle RTG levé ruky ( u leváka pravé) v rozsahu od distálních epifyz radia a u ulny k distálním epifysám falangů. •Metoda je považována za jednu z nejvalidnějších způsobů hodnocení zralosti jedince. Metody sledování kostního věku: •Metoda GP (Greulich, Pyleová) •Metoda TW 1, TW 2 (Tanner, Whitehouse) •Metoda TW 3 (Tanner,Healy,Goldstein, Cameron) • • • GP metoda: (Greulich, Pyleová) •Celosvětově používaná metoda •amer. autoři •od 3.měs až do konce osifikace 19 let u chlapců a 18 let u dívek) •porovnávání rentgenogramů s fotografickými standarty G-P atlasu – srovnávací tabule pro jednotlivé věkové kategorie doplněné textem •odděleně chlapci a dívky - 29 předloh pro dívky , 31 pro chlapce („atlas matching“) •z r. 1959 , materiál ze 30 let 20 st. z USA, vybraná malá skupina dětí (2500) ze středních a vyšších vrstev •subjektivní hodnocení RTG ruky a zápěstí u dívek v jednotlivých věkových obdobích 2,5 –3 roky 5 let 7,5 roku 9,5 let 11,5 let 15 let Metoda TW 1, TW 2: (Tanner, Whitehouse) •TW1 – 1961 •TW2 – 1975 vzorek 3000 britských dětí z nižší a střední vrstvy - 50.a 60. léta 2O. století. Odpovídalo výzkumům v různých evropských zemích. •založena na hodnocení tvaru a velikosti osifikačních center 2O kostí ruky a dist. předloktí a jejich vztahu se sousedními kostmi • •je založena na specifickém přístupu pro každou kost – přístup „kost po kosti“ •každé kosti je přiřazeno 8(9) stupňů zralosti, kterými kost prochází až do období zralosti Stupně zralosti označovány písmeny B – I ( A – kost dosud nezaložena) • • Např. stadium G , kdy epifysa vytváří „čepičku“ metafysy nacházíme u obou pohlaví v roce nejvyšší růstové rychlosti (t.j. u biologicky 12letých dívek a 14letých chlapců) Vývojová stadia ( B –I ) u I. MTC •Každý stupeň zralosti (stadium) je definován třemi kriterii definovanými slovy, náčrtem a dvěma RTG snímky příslušné kosti - rozsah variací v jednom stadiu • proximální ohraničení epifysy je konkávní a zřetelně tlustší epifysa překrývá metafysy „čepička •každému stadiu je přiřazeno bodové score – vlastní číselná hodnota •celkový součet bodů udává skore kostní zralosti (SMS – skeletal maturity score ) •nabývá hodnot 0-1000 (1000 adultní osifikace skeletu) •pro praktické účely se toto skore transformuje pomocí tabulek na hodnotu kostního věku „point scoring system“ •všechny hodnoty lze stanovit s přesností na desetinu roku •pomocí rovnic lze stanovit přesnou predikci tělesné výšky v dospělosti •Auxologické parametry (včetně hodnocení kostního zrání) dlouhodobě podléhají vlivům sekulárního trendu •časnější dosahování sexuální zralosti či věku finální výšky oproti minulosti •akcelerace kostního zrání u současné populace •standarty v TW2 metodě pro současné vyspělé evropské populace pozbyly přesné platnosti Metoda TW 3: (Tanner , Healy , Goldstein, Cameron et al. 2001) •inovovaná verze TW2 , na stejném principu skorování kostní zralosti •z r. 2001 – populace belgická 3000, španělská 1800 a Američané evropského původu 506 •nepracuje s TW20 ale jen s RUS (radius, ulna, short bones) a CARP (carpální kosti- kompakt) kompartmentem •nové rovnice pro predikci výšky v dospělosti •rozdíl mezi metodami TW2 a TW3 je 1rok • Výhody,nevýhody: •+ •stanovení hodnot kostního věku s přesností 0,1 roku •přesné hodnocení dynamiky kostního zrání – kontrola léčby •aktuálnost referenčních dat (recentní euroamerické normy) •možnost hodnocení jednotlivých kompartmenů ruky ( RUS CARP) •exaktní predikce finální výšky - • •- •časová náročnost • (15-20 min) •značná pracnost – lze zjednodušit – softwarový program nezbytnost dlouhodobé praxe •nákladný atlas • Věk zubní (dentální): •Součástí sledování preventivních pediatrických i stomatologických prohlídek •Vychází se stavu vývoje první i druhé dentice •Mají i své úskalí •Pojem razil ve 20. letech 20. století Matiegka Metody sledování zubního věku: •Matiegkova metoda – dle stavu erupce •Metoda dentálních stupňů (Jurišicová, Tydlačka) •Metoda dle Komínka a Rozkovcové dle rentgenogramů Matiegkova metoda: •podle počtu prořezaných zubů •Matiegka a Lukášová vytvořili tabulky pro chlapce a dívky. •Škaloud aktualizoval tuto metodu v 70. létech 20. stol. •Adler (podle úplně prořezených i neúpně prořezených zubů) – nevyužívaná • skenovat0001 Tabulky pro výpočet zubního věku (chlapci, dívky) Výpočet zubního věku: •Z výše zmíněných tabulek byly odečteny hodnoty podle stavu erupce zubů u dítěte a samotný zubní věk byl pak vypočítán jako součet všech takto zjištěných hodnot dělený počtem těch druhů zubů, které přicházely v úvahu. •Příklad: Má-li jistý hoch tuto erupce zubů formuli • 4 I1 + 2 I2 + 4 M1 • •Tj. 7,1 + 7,8 + 6,7 • 3 • 21,6 : 3 = 7,2 (7 let a 2 měsíc) •Hodnotící posouzení zubního věku oproti chronologickému: –Akcelerace = – + diference (je větší než) + 12 měsíců –Průměr = – 0 diference ± 12 měsíců –Retardace = – – diference (je větší než) – 12 měsíců Metoda dentálních stupňů : dle Jurišicové a Tydlačky •1983 •Kombinace sčítání prořezávajících se zubů a stavu erupce určité skupiny zubů. •Hodnota dentálního stupně se odvíjí od úrovně prořezání jednotlivých zubů určitého druhu. •Výsledkem je tzv. index zralosti •Mnoho nejasného výkladu metody pro praktické použití. Metoda Komínka a Rozkovcové: •Hodnocení stavu dentice jako celku •Pro děti od 0 do 15 let •Sledování vývoje zubů dle rentgenogramů •Vývoj zubů je v zde rozdělen do 7 stádií (viz dále) •Platí pro obě dentice •Vyžaduje citlivé zacházení s předložený schématem, pro horní a dolní frontální úsek čelisti u dětí od 3 do 12 let • •První stádium se nazývá stádiem zubního váčku. • •Druhé stádium je označováno jako stádium počínající mineralizace korunky. Projevuje se drobnými stíny objevujícími se v místech mineralizačních centrech. Koncem tohoto stádia splývají a vytvářejí jednolitou okluzní plochu nebo řezací hranu. • •Třetí stádium – pokročilé mineralizace korunky. Hodnotí se od splynutí mineralizačních center po vytvoření celé korunové části. • •Čtvrté stádium – počínající tvorby kořenů. Je charakterizováno zahájením tvorby kořenů. U vícekořenových zubů se v tomto stádiu počíná tvorba spodiny dřeňové dutiny a kořenů. U jednokořenových zubů tento znak není přítomen. • •Páté stádium – divergence kořenového kanálku. Při něm je kořen vytvořen asi ze dvou třetin. Stěny kořenové části dřeňové dutiny se směrem k apexu rozbíhají. • •Šesté stádium – kořenového kanálu. Je paralelní s pátým stádiem. Kořenový otvor není ještě uzavřen, kořen dosahuje však téměř definitivní délky. • •Poslední sedmé stádium – konvergence stěn kořenového kanálku. Stěny kořenového kanálu se směrem k apexu sbíhají, kořen má definitivní délku. skenovat0007 skenovat0005 Stav chrupu ve čtyřech letech Stav chrupu v osmi letech Schéma a tabulka stavu vývoje chrupu dítěte od dvou do čtyř let skenovat0004 skenovat0004 Schéma a tabulka stavu vývoje chrupu dítěte od pěti do osmi let skenovat0003 skenovat0003 Věk proporcionální: •hodnotí jeden z morfologických znaků -proporcionalitu tělesných rozměrů, které se od narození do dospělosti mění. •To znamená, že určitému vývojovému stupni odpovídá určitý poměr jednotlivých částí těla. • Proporce mužské postavy od narození do dospělosti skenovat0013 skenovat0003 Proporce mužské postavy od narození do dospělosti Metody sledování proporcionálního věku: •Dle Wutscherka (1974) •Modifikace dle Brauera (1982) hovoří o indexu vývoje stavby těla (Körperbauentwicklungsindex – KEI). •Mészáros a Szmodis vypracovali tzv. plastický index PLX, Metoda dle Wutscherka: •v roce 1974 •Použil pro vyjádření stupně dospělosti tzv. komplexní znak tělesné stavby (KC) •stanovení vyžaduje změření 8 antropometrických rozměrů a výpočet konečného indexu. –Končetinového znaku (KA) –Trupový znak (KB) –Komplexní znak tělesné stavby (KC) •(KC) je podílem znaku trupového a končetinového a postihuje jak zákonitosti posloupnosti procesu vývoje tělesné stavby, tak typologické rozdíly podmiňující konečný stav. •Existuje těsná závislost mezi hodnotami komplexů a věkem. –Končetinový znak (KA) se s věkem zvyšuje –Trupový znak (KB) je s přibývajícím věkem postupně snižován –V důsledku této skutečnosti prochází i hodnoty KC s přibývajícím věkem poklesem. Zmenšují se přibližně od 5 u dětí až k 1 pro dospělé. Metoda modifikovaná dle Brauera: •hovoří o indexu vývoje stavby těla (Körperbauentwicklungsindex – KEI) •Antropometrické rozměry: –tělesnou výšku, –tělesnou hmotnost, –biakromiální šířku ramen, –bispinální šířku pánve, –u chlapců maximální obvod antebrachia –u dívek místo tohoto parametru měříme střední obvod stehna. •Korigací obvodových hodnot pomocí Rohrerova indexu a z výše uvedených tělesných parametrů na základě jejich vzájemných vztahů získáme KEI. •Pro českou populaci rozpracovala tuto metodu Riegerová •Data byla získána v roce 1985 při antropometrickém vyšetření dětí v souvislosti s konáním poslední československé spartakiády a při celostátním vyšetření předškolních dětí v roce 1989 – 1990. •prokázala úzký vztah proporcionálního věku k věku kostnímu, k erupci druhé dentice a typologické klasifikaci. Výpočet KEI: •Z hodnot tělesné výšky a hmotnosti se vypočítá ROHRERŮV INDEX (RI), který je potřebný pro stanovení korekce obvodu předloktí u chlapců a středního obvodu stehna u dívek: •RI = tělesná hmotnost • 105 • tělesná výška 3 •Podle hodnot Rohrerova indexu se provede korekce obvodů tak, že odečteme nebo přičteme příslušnou korekční hodnotu podle tabulek pro chlapce a dívky. •Poté určíme střední šířku podle vzorce: • 1/2 • (biakromiální šířka ramen + bispinální šířka pánve) Korekce obvodů podle Bauera 1982 skenovat0005 •Konečný výpočet KEI – příslušné hodnoty dosadíme do vzorce: • •KEI (chlapci) = střední šířka • dvojnásobný korigovaný obvod antebrachia • tělesná výška • 10 • •KEI (dívky) = střední šířka • korigovaný střední obvod stehna • tělesná výška • 10 • Hodnotící kritérium: •Základním hodnotícím kritériem průběhu biologického vývoje je pak rozmezí x ± s, x ± 0,5 s (x = průměrná hodnota indexu příslušné věkové kategorie, s = odpovídající směrodatná odchylka). Poté hodnocení vývojového trendu vychází z těchto základních kritérií: –Akcelerace = –+ diference (je větší než) + 12 měsíců –Průměr = –0 diference ± 12 měsíců –Retardace = –– diference (je větší než) – 12 měsíců Metoda dle Mészáros a Szmodis: •Vypracovali tzv. plastický index PLX •je dán vztahem součtů antropometrických rozměrů: –biakromiální šířky, –obvodu předloktí –minimálního obvodu ruky •podle příslušných tabulek •matematickým průměrem těchto 4 ukazatelů Index tělesné proporcionality – KEI KEI (minimální a maximální hodnoty) chlapci KEI (minimální a maximální hodnoty) dívky